(9.20 hodin)
(pokračuje Ivan Bartoš)

Proto by ten zásah měl být řekněme prodiskutovaný odborně, pracovat s odbornými daty ve spolupráci s ČVUT, a určitě půjdeme cestou vyhlášky, ale pokud by vyhláška nebyla postačující, stále bych ji chápal jako jakýsi hot fix, jako záplatu na řešení, a doporučoval bych, a toto se shodují i odborníci, sáhnout i do samotného zákona o službách, pokud to bude nutné. Ta vyhláška umožňuje výrazně rychlejší proces a třeba nějaké opravy, které by hýbaly pouze s těmi, jak pan Nacher prostřednictvím paní předsedající řekl, procentními body, protože hovořit o procentech může být zavádějící, procentními body může být rychlé řešení, ale měli bychom uchopit i tu energetickou náročnost budov možná i jako komplexněji změnou zákona, což by mělo vyjít i z té debaty s ČVUT. Odborníci řekli, že s tímto pomohou. Já si myslím, že zejména s tou dynamikou pracování tepla v budovách, že to není moc politická otázka, není to ani empirická otázka. Pravděpodobně každý z vás má nějaké zkušenosti, ve vlastním je to trochu jiné, pokud bydlíte v domě, kde je více bytů, prostě jsou to atypické situace. Mohli bychom to stavět na nějakém pocitu jednotlivce.

Já jsem velmi rád za aktivitu Patrika Nachera i dalších a věřím, že prostě teď se tím budeme prokousávat, a v prvních měsících na jaře bychom měli mít faktické vstupy proto, abychom se rozhodli, jestli půjdeme vyhláškou, což je relativně rychlý proces, a tou si myslím, že bychom měli jít stejně, nebo s ambicí, že uděláme změnu v daném zákoně. Pokud bychom ji limitovali pouze na problematiku rozúčtování tepla, tak si myslím, že by ten proces nemusel být výrazně delší, i když z logiky věci se tam pracuje s termíny projednávání na vládě, ve sněmovně, na výborech, a nevím, jestli třeba v polovině nebo v létě by bylo správné to nějak tlačit rychleji. Takže začátek v následujících měsících, začátek jara vstupy, o tom bychom mohli již aktivně informovat spotřebitele, bytová družstva i občany. Z toho vědí, že takováto úprava přijde, mohou se na to připravit i třeba v systému rozúčtování, a v nějaký moment by si sedla vyhláška, anebo zákon, podle toho, jakou cestu zvolíme.

A já bych chtěl poděkovat panu Nacherovi, že tohle téma zvedá.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Hlásí se do rozpravy Patrik Nacher. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, chtěl bych poděkovat panu ministrovi za odpověď a možná jenom požádat do budoucna, protože se na to lidé opravdu ptají, jak jsem to říkal, když byla kampaň, tak to byl dokonce častější dotaz než dotazy na exekuce, což ve vztahu ke mně a k mojí odbornosti mě velmi překvapilo. Tak bych jenom chtěl poprosit, jestli by mohl nějakým způsobem pravidelně nebo nějak informovat o tom, jak se to vyvíjí, případně třeba udělat nějaký kulatý stůl i tady třeba v Poslanecké sněmovně. Myslím si, že by to spotřebitelé ocenili, protože jak říkám, já to neberu jako interpelaci, ale spíš jako osvětu, protože ti lidé se na to opravdu ptají, aby věděli, odkdy se to bude měnit, jakým způsobem se to bude měnit, protože pro ně my to musíme zjednodušit.

Já jsem si tady psal, tady jsou samozřejmě různé vlivy na to ve vztahu k zateplení, k zohlednění osob, zohlednění pozice toho bytu a tak dále. Lidi, v zásadě zjednodušeně řečeno, zajímá to procento, jestli když to klesne z 80 na 70, když to takhle řeknu naplacato, tak budou vědět, že když šetří moc, zaplatí 70 % průměru toho vchodu. Říkám, zjednodušuji to, ale takhle je potřeba to vnímat. Takže já ještě jednou děkuji a poprosím skutečně pana ministra, jestli by mohl v tomto informovat Poslaneckou sněmovnu, případně tady znovu zorganizovat ten kulatý stůl.

Já jsem pro to, aby to bylo spíše vyhláškou, protože když to bude zákon, tak tady otevřeme, začne tady lidová tvořivost a podle mě se pak nestihne ani ta další topná sezona. Takže já bych podpořil, aby to byla změna vyhlášky, ale samozřejmě, to rozhodnutí je na vás. Mně jde v této chvíli jenom o to, abychom tu informaci měli, a nejenom abychom ji měli, abychom ji reprodukovali potom dál veřejnosti, aby oni věděli, co můžou očekávat. Děkuji a já z tohohle toho úhlu pohledu jsem spokojen.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Pan ministr chce reagovat na váš příspěvek. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Já už jenom v krátkosti, protože tady zazněla výzva. Myslím si, že to je správné. Mrzí mě, že jsme se vlastně ani já, ani pan poslanec Nacher nemohli účastnit toho kulatého stolu, ale tak jsme Sněmovna, Sněmovna jedná a to je asi priorita.

Já si myslím, že jakmile budou první výsledky na vstupu ohledně té odborné diskuse a odborné diskuse ohledně energetické náročnosti budov, tak bychom měli udělat kulatý stůl. Možná ne tady ve Sněmovně, ale souhlas, uděláme ho třeba i s nějakou širší veřejností. Když jsme tady diskutovali rozúčtování tepla a dálkové měřiče, tak tam byli zástupci ne jednotlivých SVJ, ale velkých pronajímatelů či sdružení, které sdružuje společenství vlastníků jednotek a další. Pro ně to je velmi relevantní.

Já jsem hovořil o tom zákoně - není to nezbytné, ale důležitá věc je, ta zásadní, odlišit nastavení základní a spotřební složky podle energetických náročností. A když toto budeme mít zafixováno, pak se hýbe s procentuálním rozložením. Musíme udělat A, musíme udělat B. Souhlasím, toto udělejme.

Já bych samozřejmě chtěl, a říká se tomu v angličtině wishful thinking, aby i ty dálkové odečty, které jsme zde řešili, kdy vy se vlastně dozvíte jenom dílek své spotřeby, ale právě že tam je ta část, která je sdílená za dům, tak vy vlastně nevíte, kolik zaplatíte. A já bych chtěl, aby do budoucna, až budeme ještě více digitální v této oblasti, a budeme, tak aby skutečně se člověk mohl podívat, že ne, tady mám tři dílky, a na centrálním si to musím dopočítat, ale dokázala, tyhle aplikace jsou, jsou komerčně vyvinuté. Nechť trh vyvíjí takovéto aplikace, kdy se skutečně můžete podívat: toto jsem protopil u sebe, takhle mi to vychází v celkovém podílu na dům, a řešit svoji spotřebu již převedenou na finance podle nějakých aktuálních tarifů, které čerpáte, což by měl být krok 3 po tom, co toto dokončíme.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Do rozpravy se již nikdo nehlásí. Táži se nyní pana poslance - nejprve ukončím rozpravu - a táži se pana poslance Patrika Nachera, zda chce navrhnout usnesení Poslanecké sněmovny k této odpovědi? Není tomu tak, čili končím projednávání této interpelace.

Otevřeme další písemnou interpelaci. Místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš odpověděl na interpelaci poslance Martina Kolovratníka ve věci stavebního zákona. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 343.

Pana poslance Kolovratníka tady vidím, zahajuji tedy rozpravu a táži se... Ano, pan poslanec má zájem vystoupit v rozpravě. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Dobrý den, kolegyně, kolegové. Děkuji, paní předsedající. Hlásím, že jsem zde, jsem připraven, rád využiji svůj prostor a projednám s panem ministrem Bartošem problematiku stavebního zákona. Pro ty, kteří nás sleduji, a pro vás tady v sále se nejdřív omezím na stručný úvod nebo stručné vysvětlení této své interpelace. Bohužel, tak jak pracuje Sněmovna, jak tady běží lhůty, tak ta interpelace byla původně psána v půlce léta, takže korektně říkám, že jsme už o půl roku dále a že některé z mých otázek v té odpovědi písemné pana ministra zodpovězeny byly. Ale, a ono to asi za malou chvíli vyplyne z té debaty, bohužel otazníků a nejasností během toho půl roku spíše vyvstalo více a více nových, a uvidíme tedy. Já je tady vznesu a povím a budu rád, když pan ministr na ně bude reagovat, a uvidíme, jaká bude jeho reakce, jaké bude vysvětlení.

Původní interpelace mířila ve svých dotazech v zásadě ke dvěma nebo k třem věcem, ke třem otázkám. Za prvé, kdy lze očekávat hotovou věcnou novelu zákona, kdy Ministerstvo pro místní rozvoj sdělí investorům, těm velkým státním investorům, jako je Správa železnic a Ředitelství silnic a dálnic. Jde mi tedy o sektor dopravy, jak vlastně nový stavební zákon a požadavky na ně v případě těchto velkých vyhrazených staveb budou vypadat. A do třetice jsem se ptal, jestli má MMR vypracovanou nějakou analýzu, která by jasně zdůvodnila, jasně zargumentovala, že se stavební řízení zrychlí v porovnání s tím původním, ještě tedy za naší vlády předchozí schváleným zněním zákona č. 283/2021, to je novela předchozí vlády, kterou tedy ta současná mění. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP