(9.10 hodin)
(pokračuje Patrik Nacher)

To znamená, já nekritizuji to, že tam nějaká hranice je. Můj dotaz směřoval k tomu, jestli není v dnešní době, kdy vlastně jako politici vybízíme lidi, aby šetřili, a oni budou šetřit a šetří, ale když šetří moc, tak stejně zaplatí 80 % průměru toho domu, tak jestli by se nemělo s tím základním parametrem něco udělat, aby to odpovídalo této době, a ne roku 2015.

Pan ministr mi odpověděl, to jsem tady četl už jednou. V aktuální informaci, která vzešla z výsledků jednání kulatého stolu, kterou jsem dostal do mailu, je, že údajně na tom kulatém stolu panovala shoda na tom, že by bylo dobré při stanovení poměru základní a spotřební složky zohlednit energetickou náročnost budovy, což současný systém nečiní. Konkrétní podoba limitních hodnot - to je to o čem se bavíme - spotřební složky je zatím součástí odborné diskuse. Teď odborníci i rozúčtovatelé se přiklání k mírnému snížení spodní limitní hodnoty. Padly návrhy o snížení o 5 či 10 %, předpokládám míněno procentních bodů, tedy z těch 80 na 75 nebo 70. Takhle jsem to pochopil.

Závěrem mi píše pan ministr, chtěl bych zmínit: Budeme se snažit o novou úpravu vyhlášky tak, aby ke změně došlo před příští topnou sezonou. Takže já bych upravil trochu ten dotaz. Za prvé tedy, jestli se to změní a jakým způsobem, za druhé, proč to trvá tak dlouho. Výzva k tomu, aby lidé šetřili, tady je už řekněme od minulého dubna, května. V zásadě to začalo válkou na Ukrajině a začátkem energetické krize. My jsme v únoru 2023.

Připomenu, že to není změna zákona, ale je to vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj, takže to stačí jenom změnit. Vlastně teď se tady dočítám - já jsem za to rád i tak, jo - ale že se budeme snažit, aby nová vyhláška byla přijata před příští topnou sezonou. Za mě je to trochu pozdě, ale i tak budu rád za odpověď. Vím, že pan ministr je důkladně připraven. Myslím si, že občané na to také čekají, protože není možné jim jednou větou říkat, aby šetřili, a pak, když šetří hodně, tak stejně zaplatí víc na základě výpočtu průměru toho domu nebo vchodu.

Takže k tomu směřuje vlastně ta interpelace. Ona spíš směřuje i k nějaké osvětě, aby lidé věděli, jak se to do budoucna bude počítat, jak se to bude vyvíjet, kdy ta změna nastane. Já bych skoro řekl co nejdřív, ne od příští topné sezony. Dneska když jsem šel po ulici, tak je nějakých minus šest, minus sedm stupňů. Zima možná bude ještě dlouho, takže si myslím, že to je aktuální už teď, a poprosím pana ministra o nějakou reakci. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Pan ministr se hlásí do rozpravy. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Vážené paní poslankyně, páni poslanci, vážená paní předsedající, já bych chtěl reagovat, prostřednictvím paní předsedající, na Patrika Nachera. Nejprve ohledně interpelace k vyhlášce č. 269/2015 Sb. Nejprve musím říct, že to nebyl pouze pan poslanec Nacher, ale samozřejmě v momentě, kdy začala výrazně dopadat energetická krize spojená s válkou na Ukrajině na cenu energií, a tedy na vytápění, samozřejmě lidé se ptali velmi aktivně, zda nastavení je v tuto chvíli správné. Dlouho se to tou vyhláškou neměnilo.

Chci říci, že ačkoliv došlo třeba k zateplení nějakých panelových domů a dalších a v průběhu let se vlastně na energetickou náročnost budov více dbá, fakticky v prostoru, kde lidé bydlí, se významně nic nezměnilo. Ona totiž ta pravidla - jenom jsme se o tu energii a přiznám se, i co mi lidé psali - my jsme to vlastně dlouhodobě neřešili, lidé se o to moc nezajímali, protože energie byla relativně levná.

I když ta takzvaná energetická nebo elektrická chudoba, významný podíl ceny energií, zejména elektrické energie, na ceně bydlení se projevovaly už dříve, tak i když se podíváte třeba do nabídky pronájmu nebo i prodeje, najednou vidíte, že ceny se velmi liší podle toho, jaká je energetická náročnost dané budovy nebo daného typu bydlení. kdy v podstatě i na tom trhu ti, co mají nižší než C, E a další - pan poslanec Nacher sedí tady, já jsem se koukal - tak vlastně jsou výrazně třeba levnější ty pronájmy, protože skutečně lidé toto řeší.

Musím říci, že když jsme do toho chtěli sáhnout i po odborné diskusi před koncem roku - a to je podstatné říci - tak jsme se bavili o tom, jestli stačí pouze hýbat těmi procenty. Zjistili jsme, že spousta lidí vlastně ani neví - a tam je na místě ta osvěta, já myslím že i třeba kulatý stůl, tato interpelace k tomu výrazně vede a díky za to - z čeho se energie skládá, kde je základní složka a ta spotřební, tudíž že je nějaké cena, která se skládá z vytápění celého domu, a pak podle metrů a typu bytů z těch jednotlivých míst.

Když jsme se snažili hýbat pouze s těmi stávajícími procenty, kolik to činí, tak jsme se dostávali do dosti paradoxních situací, které ve finále byly kontraproduktivní. Abych jenom řekl, jak se to projevilo. Ve veřejném prostoru ve stejný den vyšly dva poměrně sdílené a impaktové články. Jeden, myslím, byl od komerční televize Nova a druhý, pokud se nepletu, byl od iDNES, kdy na jedné straně bylo psáno, že Bartoš chce lidem, kteří šetří, zdražit, a v druhém článku bylo, že Bartoš chce lidem, kteří šetří, pomoci.

To je v podstatě ta otázka, kterou jsme se snažili řešit na kulatém stole, kam byl pozván pan poslanec Nacher, poslanci této sněmovny, Senát, i třeba odborníci z ČVUT, ale ten den - a je to legitimní - bylo vyslovení nedůvěry vládě, byli jsme zde ve Sněmovně a řešili jsme další důležité otázky.

Nicméně my jsme chtěli zareagovat již před Vánoci - a i jste se ptal na ten čas - abychom stihli tuto topnou sezonu. Ale ono to bylo někdy vlastně v měsíci listopad, prosinec a ona změna té vyhlášky by se okamžitě promítla do fungování SVJ. Představa, že ty SVJ se někdy v průběhu Vánoc svolávají, ještě si oživují způsob toho, jak je to rozúčtování, a tu změnu dělají, mi přijde, že nebyla úplně ani realistická. Ale hlavně skutečně definovaly, že změna pouze těchto procent by byla kontraproduktivní.

Já bych chtěl navázat na ten kulatý stůl. Myslím si, že minimálně pozvaní účastníci mají informace z tohoto kulatého stolu. Já zde nechci zdržovat předčítáním závěru toho kulatého stolu. Řeknu to asi ve stručnosti takto. Pokud bychom se rozhodli jít pouze cestou vyhlášky, což by se v dalo stihnout i v minulém roce, pokud bychom měli kvalitní vstupní data, bylo by možné to zvládnout relativně rychle. Proč jsem to dal do příští topné sezony, i když ambice je mít to rychleji? My jsme navázali spolupráci s ČVUT a skutečně potřebujeme zohlednit typy budov, zateplení. Ale není to jenom zateplení, třeba i panelové domy, které prošly zateplením, ale mají stále nastavení topné soustavy původní, vlastně topí téměř stejně. Nicméně pouze neuniká to teplo ven z té budovy. Chceme to skutečně udělat tak, aby to zohledňovalo energetickou náročnost domů určitého typu bydlení, abychom dokázali pracovat s polohou bytů, aby to skutečně nebylo tak, že někdo si významně ztlumí svoje topení, tím pádem bude čerpat pouze z okolních bytů. Pokud i tito udělají to samé, tak ten problém vlastně nevyřešíme.

Stejně tak nelze hledět na to, že pouze ten, kdo výrazně spoří, může být v tom systému zvýhodněn, protože jsou lidé nemocní, lidé staří, kteří samozřejmě v rámci nastavené teploty ve svém bydlení nemůžou jít na nějaké hladiny, kdy by jim prostě byla zima, mrzli by, mohli by nastydnout. Těch zranitelných skupin je hodně. Jsou to nemocní, jsou to senioři, ale i v případě, když máte doma caparta nebo malé děcko, které tam furt běhá neoblečené, tak prostě to jsou situace, kdy skutečně neplatí nějaká rada pro lidi, kteří jsou třeba otužilí. Tak tam musíme zohledňovat i tyto věci. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP