(pokračuje Klára Dostálová)

11.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti obrany
/sněmovní tisk 368/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

Upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení. Z pověření vlády předložený návrh uvede ministryně obrany paní Jana Černochová. Paní ministryně, prosím, ujměte se slova.

 

Ministryně obrany ČR Jana Černochová Děkuji, paní místopředsedkyně. Krásné dopoledne, dámy a pánové. Předkládám vám vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti obrany. Návrh byl zpracován jako první... (Silný hluk v sále. Obrací se na předsedající se žádostí o zjednání klidu.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Rozumím, paní ministryně. Prosím ctěnou Sněmovnu o klid. Platí to jak pro levou, tak pro pravou, část Poslanecké sněmovny. Prosím o ztišení, aby vás nemusela paní ministryně překřikovat. Děkuji.

 

Ministryně obrany ČR Jana Černochová Návrh byl zpracován jako první legislativní reakce na agresi Ruska na Ukrajině. Princip takzvané odložené potřeby, který se do branné legislativy prosadil v rámci reformy ozbrojených sil z roku 2002, byl touto agresí definitivně ukončen. Konkrétně se navrhované změny týkají možnosti ozbrojených sil zasahovat proti dronům nad našimi základnami, zlepšení přepravních schopností, to je zavedení například vojenského vlaku. Dále to je umožnění výcviku ozbrojených sil v zařízeních státních podniků a příspěvkových organizací Ministerstva obrany. Dále to je modernizace využívání údajů pro účely obrany státu plně dle principu "obíhat mají dokumenty, nikoliv občané". (Stále silný hluk v sále. Ministryně se opět obrací na předsedající.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Chápu, chápu, chápu. Prosím ještě jednou, kolegové - pana ministra Bartoše nechci vyvolávat - ale prosím o klid. Běžte si prosím když tak vyřešit svoje věci do předsálí. Děkuji moc. Prosím, paní ministryně.

 

Ministryně obrany ČR Jana Černochová V neposlední řadě je to předurčení pro doplnění ozbrojených sil s povinností vykonat vojenský výcvik na základě rozhodnutí vlády. Zákon zavádí další možnost dobrovolného, dobrovolného! převzetí výkonu branné povinnosti. Dále se zvyšuje atraktivita aktivní zálohy novými motivačními prvky a zlepšením podmínek. Jak víte, aktivní zálohy fungují v tom systému velice dobře, ale je jich stále málo. Takže náborový a stabilizační příspěvek, dále zlepšení podmínek pro poskytování výstrojních náležitostí.

Konečně zákon novelizuje i kompetenční zákon, kterým se zřizuje nový institut poradce pro národní bezpečnost, jímž se naplňuje programové prohlášení naší vlády. Tento zákon schválila vláda na svém zasedání dne 4. ledna 2023, a to usnesením číslo 1.

Vážené kolegyně, kolegové, ráda bych zde ocenila spolupráci svých vládních kolegů a jejich rezortů. Byla věcná a konstruktivní debata tak, jak si oblast obrany a bezpečnosti jako oblast životního zájmu republiky žádá, a velmi pomohla ke zkvalitnění předkládaného návrhu zákona. Pevně věřím, že stejně věcná a konstruktivní bude debata a spolupráce i zde v Poslanecké sněmovně.

Závěrem mi dovolte odůvodnit návrh, aby Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas s návrhem zákona již v prvním čtení, tedy dle § 90 odst. 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny Parlamentu. Činíme tak proto, že se jedná o opravdu naléhavou právní úpravu, která v reakci na zásadní změny bezpečnostního prostředí v Evropě vyvolanými invazí vojsk Ruské federace na území Ukrajiny vyžaduje urychlenou účinnost. Čas je velmi cenný a my potřebujeme začít realizovat změny, které nám tato novela umožní.

Děkuji vám za pozornost a za konstruktivní přístup k projednání. Byla jsem informována kolegy, že zástupci hnutí ANO budou devadesátku vetovat, takže samozřejmě budu žádat o zkrácení lhůty. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Jan Hofmann.

 

Poslanec Jan Hofmann: Dobrý den, vážená paní předsedající. Vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové, rád bych navázal na úvodní slovo paní ministryně a přednesl vybrané aspekty předloženého návrhu zákona.

Předkládaný návrh zákona umožní vládě realizovat řadu nových opatření. Občanům například dává možnost využít dobrovolně své právo aktivně se zapojit do přípravy obrany státu, a to při zachování ústavního principu civilní kontroly ozbrojených sil a principu dobrovolného výkonu branné povinnosti. Současně znění branného zákona, zákona o službě vojáků záloze, zákona o ozbrojených silách České republiky a o zajišťování obrany České republiky neumožňuje státu včas a efektivně se připravovat na obranu státu mimo stav ohrožení státu nebo válečný stav.

Obsahem novely jsou změny následujících právních předpisů - u každého předpisu bych chtěl zdůraznit jen ty nejvýznamnější změny.

Zákon č. 585/2004 Sb., branný zákon, umožňuje využívat údaje o občanech majících brannou povinnost a navazuje tak na novou legislativní koncepci využívání údajů zakotvenou již v zákoně č. 261/2021 Sb. Zavádí nový institut takzvaného dobrovolného předurčení, který je konkrétním opatřením k dobrovolnému zapojení se občanů do přípravy na obranu státu, a umožní alespoň částečně řešit problém s tvorbou zálohy ozbrojených sil, který je v tuto chvíli skutečně alarmující. V návaznosti na změny branného zákona považuji za důležité zdůraznit skutečnost, že branná povinnost občanů je zakotvena v ústavním zákoně č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, a v právním řádu České republiky nebyla nikdy tato povinnost zrušena. Předkládaný návrh na změnu branného zákona tuto ústavní skutečnost respektuje a vychází z ní.

Zákon č. 45/2016 Sb., o službě vojáků v záloze, posiluje motivační prvky pro vojáky v aktivní záloze formou náborového a stabilizačního příspěvku a umožňuje poskytnutí výstroje a materiálu vojáků v aktivní záloze i mimo činnou službu. Přináší možnost podpory vojáka v záloze, který je dobrovolně předurčen nebo který se připravuje k obraně státu podle zákona o zajišťování obrany státu.

Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, přináší posílení schopnosti ozbrojených sil. Jsou zde zavedeny instituty, které tyto schopnosti umožňují plnit, ať formou výjimky, to jsou například vojenské vlaky nebo vojenské drony, tak formou nového opatření. To je například ochrana objektů důležitých pro obranu státu před drony nebo rozšíření výcvikových kapacit.

Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, precizuje možnost využívání údajů důležitých pro obranu státu a zavádí elektronizaci agend.

Zákon č. 2/1969 Sb., kompetenční zákon, posiluje koordinační roli vlády v oblasti národní bezpečnosti zavedením institutu poradce pro národní bezpečnost v souladu s programovým prohlášením vlády. Jedná se o posílení role vlády jakožto vrcholného orgánu výkonné moci odpovědného Poslanecké sněmovně a je v kontextu navrch navrhovaných změn žádoucí. Účinnost zákona se navrhuje 30. dnem po dni jeho vyhlášení.

Závěrem bych doplnil informaci, že organizační výbor navrhl svým usnesením číslo 123 z 25. ledna 2023, aby garančním výborem byl výbor pro obranu.

Já vám děkuji, a jak se říká, štěstí přeje připraveným. Díky za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji panu zpravodaji a s přednostním právem tady mám přihlášku pana Fialy. Ano.

 

Poslanec Radim Fiala: Vážené kolegyně, kolegové. Děkuji, vážená předsedající, děkuji za slovo.

Máme tady poměrně závažnou právní normu, která podle mého názoru potřebuje širší diskusi, ne jak to tady paní ministryně Černochová nastínila během několika vět. To si myslím, že asi tak jednoduché určitě nebude. Vládní návrhy zákona, kterým se mění čtyři zákony v oblasti obrany, jsou zásadní změnou obranné legislativy v České republice. Tento návrh zákona jasně mění obrannou legislativu pro účely zapojení občanů České republiky do válečného konfliktu. To je vidět z většiny měněných ustanovení i z důvodové zprávy. Například ve změně zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách, se rozšiřuje ustanovení o nasazení mimo území České republiky, zabezpečení dopravy pro jiné státy, je zde zařazena úprava dopravy mimořádnými vojenskými vlaky a jejich přednost dopravy po železnici, anebo se zde hovoří o bezpilotních prostředcích - dronech, a to bez omezení váhy do 20 kilogramů. Podobně je to ohledně dopravy vojenskými letadly.

Jako nejzásadnější změnu v zákoně vidím zavedení nového institutu do branného zákona, takzvaného předurčení pro doplnění ozbrojených sil. K tomu je třeba jen věk nad 18 let, zdravotní způsobilost, podpis a potřeba ozbrojených sil. Zásadně mi tam chybí, že se v tomto případě nehovoří o obraně České republiky nebo jejích občanů. Je zde velké riziko, že právě tento institut, ale nejen on, by mohl sloužit k vyslání českých občanů do zahraničí, například na bojiště v Ukrajině. Velké potenciální riziko pro české občany představuje také zkrácení lhůty od doručení povolávacího rozkazu k nástupu na cvičení nebo operační nasazení až na tři dny. Dosud to bylo 30 dnů. Se zněními dosavadních zákonů by vláda a ministerstvo obrany mohly aktivovat jen naši profesionální armádu, případně aktivní zálohy. Je tady přesně tedy vidět ten rozdíl, protože s tímhle návrhem zákona by ale v okamžiku přijetí dostala vláda k dispozici životy jakýchkoliv našich občanů v rozmezí od 18 do 60 let dle vlastního výběru, protože tento návrh zákona odstraňuje mnohé praktické překážky tomuto postupu, čímž pádem tedy přijetím tohoto zákona necháváme na vládě, necháváme jen na několika lidech, ne na Poslanecké sněmovně, ne na Parlamentu České republiky, na několika lidech.

Co mě v tomto návrhu zákona dále znepokojuje, je návrh, aby stát mohl využívat různých informací o občanech od ministerstev a jim podřízených orgánů z různých databází jimi vedených, tedy odvodní řízení by se tím značně usnadnilo. Probíhalo by vlastně částečně předem. V současnosti je hlavní praktický problém právě ohledně sběru osobních informací o potenciálních odvedencích a také ohledně lékařských prohlídek, ale lze si představit, že kdyby ministerstvo přestalo bazírovat na jejich kvalitním provedení a udělalo z tohoto kritéria méně důležitá, občané by pak měli jen velmi málo možností, jak se vyhnout odvedení. Zkrácení mezi obdržením povolávacího rozkazu a nástupem na operační nasazení až na tři dny jasně ukazuje, že si s tím Ministerstvo obrany v určitých případech těžkou hlavu dělat nebude. Jak si má daná osoba stihnout vyřídit své osobní záležitosti jen za tři dny a mezitím stihnout třeba i zdravotní prohlídku?

Chci věřit, že Česká republika zůstává právním státem a až tak daleko by to nedošlo. Proč ale zbytečně připravovat takovou legislativu, která by taková praktická rizika pro občany České republiky mít mohla?

Celý tento návrh zákona vyvolává u řady občanů velké zděšení, že se opouští koncept profesionální armády a oživuje se branná povinnost českých občanů od 18 do 60 let. To veřejnost často ani neví, že tato branná povinnost stále trvá. Je vidět, že se nás vláda zrychleně snaží připravit na spuštění krizového stavu ohrožení státu a válečný stav, a to i bez jeho projednání Sněmovnou, třeba na základě mimořádného opatření vlády. To je, prosím, velmi důležité, bez projednání Sněmovnou, na základě rozhodnutí několika lidí ve vládě.

Nad rámec klasické obranné legislativy do novely kompetenčního zákona 2/69 je do tohoto návrhu zákona přidána pozice poradce pro národní bezpečnost, tedy funkce, která se zřizuje v Úřadu vlády. Tento poradce má být současně i tajemníkem bezpečnostní rady státu. Toto vidím jako největší problém a tato funkce bude velmi silným nástrojem premiéra, potažmo vlády. Tato funkce má být navíc finančně ohodnocena stejně, jako je plat vedoucího Úřadu vlády, přitom dříve nevídanou funkci poradce premiéra pro národní bezpečnost už zastává Tomáš Pojar z ODS, což schválila tato vláda 21. prosince 2022.

Jaké kompetence bude tato pozice mít za mírového stavu a pro případ stavu ohrožení státu a válečného stavu? Kolik zaměstnanců mu je podřízeno nebo se plánuje, aby mu bylo podřízeno? Tohle by pan premiér měl jasně vysvětlit, jak je to myšleno. A nabízí se ještě úvahy, zda by takový poradce pro národní bezpečnost neměl raději být zvolen Sněmovnou, nebo celým Parlamentem. Navíc, jaké jsou kvalifikační požadavky na tuto funkci? Má vůbec bezpečnostní prověrku nejvyššího bezpečnostního úřadu na nejvyšší stupeň? A jak dlouhý bude jeho mandát? Například dvakrát pět let, nebo napořád - anebo, jak říkáme my, na furt?

Závěrem mi dovolte zdůraznit, že takto obsáhlou a nevídanou změnu branné legislativy není možné schválit bez předchozí odborné diskuse, a navíc ji urychleně navrhovat ke schválení v prvním čtení v režimu § 90 odst. 2 jednacího řádu. Proto poslanecký klub hnutí SPD k tomuto návrhu zákona vznáší námitku ve smyslu § 90 odst. 3 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, tedy proti tomu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas s tímto návrhem zákona už v prvním čtení. Nevím, jestli se k nám připojí ještě další poslanecký klub tak, aby mohlo být na uvedený sněmovní tisk 368 dáno společné veto, ale doufám, že ano.

Děkuji vám za pozornost. (Potlesk v levé části jednacího sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji a nyní tedy - samozřejmě na veto jednoho poslaneckého klubu to nestačí, to pan předseda klubu ví.

Nyní otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy mám přihlášeného jako prvního pana Vícha. Tak, pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Radovan Vích: Dobré dopoledne. Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, v podstatě vše to podstatné bylo řečeno v rámci projevu našeho předsedy poslaneckého klubu Radima Fialy. Já bych se v krátkosti jenom zmínil o některých věcech, které on ve svém projevu neuvedl.

Já si myslím, že zrušení základní vojenské služby v roce 2004 prostě byla chyba, a nikdo dnes nechce základní vojenskou službu znovu zavádět, ale je potřeba prostě nějakým způsobem reagovat na současnou situaci. V důsledku toho, že byla zrušena základní vojenská služba, nebylo odhadem 1,8 milionu občanů odvedeno a poslední vojáci, kteří se zúčastnili základní vojenské služby, těm je dnes 37 let a více. Problém je na úrovni zdravotních prohlídek v případě odvodů, ale je to samozřejmě obrovský administrativní problém.

Já jsem v minulém volebním období organizoval seminář Rozvinování armády, revize mobilizačního systému. Ten sborník je tady (Poslanec Vích ukazuje sborník.), pokud někdo by měl zájem, samozřejmě mu ho předám. Vy jste se jako současná vláda rozhodli jít jinou cestou, ale z mého úhlu pohledu je jasné, že nějaké změny prostě by byly žádoucí, to je jednoznačné. Aby ve 107. dni, pokud se otevřou registry, někdo z náboženských a jiných důvodů řekl, že prostě bohužel nepůjdu, tak to je špatně, na tom se asi shodneme všichni. Ale já se ptám, na jaké tabulky chcete ty předurčené vojáky v záloze povolávat? Podívejte se na zprávu o zajištění obrany, jaké jsou stavy doplnění materiálem, jak máte zajištěno doplnění technikou z národního hospodářství, její úhrady, věcné prostředky a tak dále. Teď jsou tady možná tři, čtyři lidi, kteří vědí, o čem je řeč. Kde máte poddůstojnické školy, školy důstojníků v záloze, kde chcete tyto záložáky přeškolovat na nové odbornosti, když chybí kapacity a v šesti krajích vojáci nejsou?

Takže to jsou ty výhrady, a protože si nechci tady vystřílet všechny náboje, tak si myslím, že to pro současné moje vystoupení stačí. Ale ve výboru bych předpokládal odbornou debatu v tomto směru, a nejlépe s vyloučením veřejnosti, a nikoliv zde v devadesátce. Takže já vám děkuji za pozornost. (Poslanec Vích předává písemný materiál ministryni Černochové.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji panu poslanci a teď tady mám faktickou poznámku, ale nevím, jestli to není pozůstatek z hlasování, paní poslankyně Bělohlávková - tak asi pozůstatek, ano.

Takže dalším přihlášeným do obecné rozpravy je pan poslanec Ratiborský. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Michal Ratiborský: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení členové vlády, vážení kolegové, předložený návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti obrany, je velmi závažný a má potenciální dopad na většinu obyvatel České republiky. Domnívám se proto, že nemůže být Sněmovnou projednáván tak, aby s ním mohla vyslovit souhlas již v prvém čtení. Je jasné, že nás zhoršená mezinárodní situace musí vést k přijetí adekvátní právní úpravy otázek obrany našeho státu i našich spojenců, měli bychom však k takovým úpravám přistoupit po seriózní diskusi v rámci řádného legislativního procesu a právě v této situaci vážit každý argument raději dvakrát.

Hnutí ANO dlouhodobě podporuje snahy o zvýšení branné připravenosti. Naše dřívější návrhy adekvátně reagovaly už na hrozby, které pro naši bezpečnost představovalo nepřátelské hybridní působení. Dlouhodobě jsme například pro podporu aktivních záloh. Předložili jsme s kolegy i v tomto volebním období návrh zákona, který má za cíl vytvoření účinného systému dobrovolné přípravy občanů České republiky k obraně státu prováděné cestou branných subjektů v míru, a to výhradně mimo institut dobrovolného převzetí výkonu branné povinnosti, tedy systému provádění takzvané zájmové branné přípravy občanů k obraně státu. Je to sněmovní tisk číslo 209 a jeho včasné projednání by v tomto kontextu určitě dávalo smysl.

Dále je Sněmovně předložen vládní návrh ústavního zákona, kterým se mění mimo jiné Ústava České republiky a který má v některých otázkách souvztažnost k právě projednávanému tisku. Jedná se o sněmovní tisk 252, a zejména o otázku vysílání ozbrojených sil. Přitom jako ústavní zákon má tvořit rámec k některým otázkám, které tady hodláte schválit rovnou v prvním čtení. Tento ústavní zákon je předložen Sněmovně v nějaké podobě už potřetí. V minulém i předminulém volebním období byl předložen s podporou napříč politickým spektrem a nebyl nakonec projednán. Má za cíl doplnit do Ústavy další účel vysílání českých ozbrojených sil do zahraničí nebo pobytu cizích ozbrojených sil na území České republiky na základě rozhodnutí vlády bez předchozího souhlasu Parlamentu České republiky. To je kardinální otázka, se kterou je dle mého přesvědčení potřeba se vypořádat přednostně. K závažnosti této ústavní změny rozhodně nepřispívá skutečnost, že na uplatnění připomínek dala vláda rezortům jen 7 dní. Návrh ústavního zákona je přitom nutné posoudit důkladně, podrobně a komplexně, tedy v řádném mezirezortním připomínkovém řízení umožňujícím důkladné posouzení dopadu navrhovaných změn. Až následně by tedy dávalo smysl odsouhlasit právě projednávaný předložený zákon, který mimo jiné řeší i ono vysílání ozbrojených sil. Navržená redefinice operačního nasazení má dopady na otázku vysílání ozbrojených sil, a je tedy nutné především posoudit dopady této nové definice na ústavní rámec, ve kterém se tak děje, tedy zejména, zdali navržená úprava není v rozporu s ústavním požadavkem na vysílání sil do zahraničí, nota bene je i předpoklad, že ji budeme jiným sněmovním tiskem měnit. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji, pane poslanče. Vaše vystoupení vyvolalo jednu faktickou poznámku, a to pana poslance Brázdila. Pane poslanče, prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Milan Brázdil: Děkuji. Rád bych zareagoval ve své faktické. Máme to projednávat, bylo to navržené v devadesátce. Paní ministryně říká, je to strašně důležité a urgentní, ale pravděpodobně je osamocena. Není tu nikdo, kdo by u té devadesátky chtěl sedět, tedy myslím z ministrů. A já jsem přesvědčený, že budoucí nový prezident Petr Pavel, kterého já znám, kterému jsem dělal náčelníka (nesrozumitelné) služby tehdy ve výsadkové 22. brigádě v Prostějově, s kterým jsem z helikoptéry skákal při výsadcích, by toto nepodepsal. Jak ho znám, tento člověk, ač máme na něho všelijaké názory a já jsem ho nevolil, tak určitě toto by nikdy nepodepsal, protože toto je prostě za hranou. Takhle se to nemá dělat a já jsem přesvědčený, jak jsem ho tam poznal, má rád pravidla a toto by nikdy neudělal. (Ministryně Černochová se mimo mikrofon obrací na předsedající: Není to faktické. Na co to reagoval, kolega?)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času a prosím, abychom se u faktických poznámek drželi toho, že reagujete na předřečníka, k tomu slouží faktická poznámka. Omlouvám se, ale k tomu to takto necílilo.

Další přihlášený do obecné rozpravy je pan poslanec Ryba.

 

Poslanec Drahoslav Ryba: Dobrý den. Vážená paní předsedající, kolegové, já bych ve svém vystoupení rád hovořil k změně kompetenčního zákona, čili chci se zaměřit pouze na jednu malou část navrhované novely, a to z toho důvodu, že si myslím, že z mé předchozí praxe této problematice nejvíce rozumím.

Změna kompetenčního zákona, která tedy je součástí a která se týká zřízení místa poradce - a to předešlu, neprojednala ji Legislativní rada vlády, protože nebyla v řádném legislativním, v připomínkovém řízení, a tím pádem k ní stanovisko zaujal pouze předseda Legislativní rady vlády - a já si ho dovolím přečíst nad rámec materiálu zaslaného do připomínkového řízení, nad rámec je na základě připomínky vedoucího Úřadu vlády doplněna novela kompetenčního zákona, která obsahuje zřízení pozice poradce pro národní bezpečnost.

Co mně na tom vadí? Vadí mně na tom několik věcí. Za prvé, když se podívám do důvodové zprávy, tak bych řekl, že s ní i můžu souhlasit, ale když se podívám do vlastní navrhované úpravy, ta hovoří trošku o něčem jiném. A já zase tedy, když se podívám do důvodové zprávy, důvodová zpráva říká: "Poradce pro národní bezpečnost jako nadrezortní koordinátor hybridních hrozeb, dezinformací a dalších závazných nadrezortních bezpečnostních problematik s cílem zajistit užší spolupráci zpravodajských a bezpečnostních složek a efektivní postup proti dezinformacím a hybridním hrozbám," kdežto vlastní znění v zákoně je mnohem, mnohem širší. A já si vezmu jen tu jednu větu z toho, že "poradce pro národní bezpečnost" - a teď, v původním znění dokonce bylo - "koordinuje činnost státních orgánů v oblasti zajišťování bezpečnosti a obrany České republiky." No, pak si někdo uvědomil, že ta jeho kompetence by byla v podstatě stejná jako kompetence Bezpečnostní rady státu, a trošku to zjemnil a řekl, že "poradce pro národní bezpečnost se podílí na koordinaci činnosti státních orgánů v oblasti zajišťování bezpečnosti a obrany České republiky". Tyto kompetence jsou mnohem širší než ty, které jsou v důvodové zprávě a já se trošku obávám, že to může být snaha tak trochu per partes se vrátit k tomu, co tady bylo před rokem 1997, kdy, jak všichni víte, došlo k obrovským povodním, a právě na základě těchto obrovských povodní byla zpracována řada analýz, která se shodla na tom, že pokud se nezmění systém - a k tomu došlo - tak si nepomůžeme. Došlo právě k změně systému při řízení těchto událostí, vznikl integrovaný záchranný systém, a mohu říci, že v těch analýzách je také napsáno, že pokud bychom zde měli tento systém již před rokem 1997, před povodněmi, ušetřili bychom si řadu mrtvých, desítek mrtvých, které tady byly v roce 1997. A toto znění, které zde bylo na poslední chvíli nějakým způsobem implementováno, mě trošku svádí k tomu, že se chceme opět k tomu systému, který tady byl před rokem 1997, vrátit.

Avizuji, že si připravím pozměňovací návrh, a věřím, že pokud chceme opravdu, abychom dodrželi to, co máme napsáno v důvodové zprávě, tak bychom také do tohoto zákona, do této novely měli to, co je v důvodové zprávě, napsat, a ne rozšiřovat to, co v důvodové zprávě není. Chci věřit, že pokud opravdu máte ty myšlenky, jak zní v důvodové zprávě, nebudete mít s mým pozměňovacím návrhem problém.

Trošku se zamyslím ještě nad tím, proč se zřizuje pozice poradce formou novely kompetenčního zákona. Kompetenční zákon přece hovoří o zřizování ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy. Zavádět do něj zřízení poradce, notabene i s řekněme se zavedením nebo určením jeho platu, je podle mého názoru naprosto špatné a nesystémové. To bychom tam mohli mít všechny poradce. Proč se to dělá takovýmto způsobem, když přitom sám zákon nebo ta novela hovoří o tom, že je tajemníkem Bezpečnostní rady státu? Není nic jednoduššího než do statutu Bezpečnostní rady státu tuto pozici vymezit a dát jí tam i její pravomoci. Proč to chceme dávat do kompetenčního zákona, kde si myslím, že to vůbec nepatří? Trošku možná to chápu. Tím, že chceme, aby, když přijde jiná vláda, která nebude chtít mít toho poradce, aby ho nemohla jednoduše zrušit. Ale tak by to být asi nemělo.

Takže to je tak k této části a já vám děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Další přihlášený je pan poslanec Koten.

Než pan poslanec dorazí, načtu omluvu: omlouvá se pan ministr Válek od 11 hodin z pracovních důvodů.

Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající, a přeji všem dobrý den. Vážené dámy a pánové, vážená paní ministryně, já bych k tomu měl několik poznámek, protože mnoho, mnoho argumentů už zde zaznělo jak od Radima Fialy, tak i od Radka Vícha a od dalších, vaším prostřednictvím. Takže já bych jen poukázal na některé možné věci, které v tomto zákoně nejsou až tak řešeny.

Jedná se hlavně o materiálně-technické zabezpečení Armády České republiky, která by měla mít někde ve skladech v případě nějakého konfliktu samozřejmě jak zbraně, tak vybavení pro vojáky, kteří by nastoupili. Dá se říct, že jako voják základní služby jsem měl vojenskou knížku a tam byl lísteček s tím, kam mám v případě mobilizace nastoupit. Ale ta místa v podstatě už dnes neexistují, takže myslím si, že ani to jsem tam v tomto znění novely branné legislativy, nenašel. Neexistují mnohdy ani ty budovy, kam to bylo dáno. Bylo tady zmíněno, že nám chybí v šesti krajích krajské vojenské velitelství, což je taky problém.

A co se týká toho znění zákona, já bych se tady vrátil k tomu, co tady můj předřečník říkal. Asi největší takový - dá se říct, že největší připomínky v podstatě jsou k bodu 4, který zní: "V Úřadu vlády České republiky se zřizuje pracovní místo poradce pro národní bezpečnost, který je tajemníkem Bezpečnostní rady státu. Poradce pro národní bezpečnost na návrh předsedy vlády jmenuje a odvolává vláda. Poradce pro národní bezpečnost se podílí na koordinaci činnosti státních složek orgánů v oblasti zajišťování bezpečnosti obrany České republiky a na základě rozhodnutí vlády zastupuje Českou republiku při jednáních s cizími státy a mezinárodními organizacemi ve věcech týkajících se bezpečnosti a obrany České republiky, včetně závazků vyplývajících z členství České republiky v mezinárodních organizacích nebo institucích. Poradci pro národní bezpečnost náleží plat a naturální plnění jako vedoucímu Úřadu vlády České republiky." A dále? "Poradce pro národní bezpečnost je z výkonu své funkce odpovědný předsedovi vlády a v rozsahu stanoveném vládou je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci zařazenému v Úřadu vlády České republiky příkazy k výkonu státní služby podle zákona o státní službě." K tomuto bodu jsou asi největší výhrady, protože za prvé, poradce pro národní bezpečnost je velmi, velmi významná pozice, nesmí být jmenován vládou. Tím se vytváří pouze pravděpodobně vhodné místo pro kamaráda, kterého je možné v případě problémů odkopnout a svést na něj problémy, které způsobí. Způsob, jakým je tento úřad definován, protože je to úřad, umožňuje vytvořit téměř dokonalý korupční systém. Na této osobě se musí shodnout Sněmovna, a to většinou, tedy na poradci národní bezpečnosti, a to většinou nutnou pro změnu ústavy. Musí být shoda vládnoucí části parlamentu a i opozice. Měl by tedy požívat obecné úcty, zejména z titulu svých znalostí a schopností. Zároveň musí být pro výkon této funkce dostatečně kvalifikován a musí prokázat svou nestrannost, zájem o bezpečnost České republiky, manažerské schopnosti v rozsahu umožňující mu naplňovat vše, co mu je umožněno třetí větou bodu 4. Nelze tam tedy dosadit někoho, kdo nemá ponětí o tom, co znamená a zahrnuje bezpečnostní systém státu, co zahrnuje a jak je strukturován v řízení a bez organizačních, manažerských, vyjednávacích a dalších schopností. Požadavky na něj, způsob výběru, jeho úřad, vymezení pravomocí vůči členům Bezpečnostní rady státu, jimi řízeným ministerstvům, Asociaci obranného průmyslu a tak dále a tak dále, státních hmotných rezerv, ČEZu a dalším státním podnikům a institucím, rovněž odpovídající odpovědnosti, by měl být tedy dán samostatným zákonem a příslušnými změnami odpovídajících zákonů zřizujících tyto instituce.

Je nutné definovat zákonem jeho úřad, a navíc by měl být oprávněn vytvářet něco jako bezpečnostní kabinet, v němž by za úplatu spolupracovali špičkoví odborníci v daném odboru na eliminaci konkrétních bezpečnostních hrozeb, a to dlouhodobě. Může tam být tedy tady v těch věcech - sucho, migrace, terorismus a tak dále - může to být i pandemie, pád meteoritu, výbuch sopky, zemětřesení a tak dále. Musí mít jasně stanovenou dobu působení v pozici, maximálně tedy dvakrát pět let, to je tedy spíš s otazníkem. Nesmí být příliš snadno odvolatelný, ne tedy, aby ho odvolávala vláda, ale Sněmovna na návrh vlády, a optimálně etablován spolupodpisem prezidenta.

Jinak to předsedání Bezpečnostní radě státu, to bych řekl, že je asi největší protimluv při vší úctě, protože dá se říct, že pokud by tam byla banda amatérů a s největším amatérem v čele, tak dá se říct, že starat se o bezpečnost České republiky, to by měli skutečně odborníci, anebo by to mohlo být na základě toho, že by to byl alibismus vlády, aby potom mohla svést případný neúspěch právě tam na tohoto poradce, a v případě průšvihu tedy by byl takovým jakýmsi hromosvodem nějakého neúspěchu.

To by bylo tedy asi všechno, co bych na začátek chtěl tady k tomu říct, ty připomínky, a děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. S přednostním právem je přihlášena paní předsedkyně Schillerová. Prosím, paní předsedkyně.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Jak už tady všichni očekávají, jdu jménem klubu hnutí ANO dát veto podle § 90 jednacího řádu Sněmovny k projednání ve zkráceném řízení v rámci prvního čtení.

Dovolte, abych toto veto odůvodnila, a potom doložila k vašim rukám, paní místopředsedkyně, podpisy 52 poslanců klubu hnutí ANO. Veto zdůvodňuji tím, že po poradě v rámci klubu hnutí ANO s našimi experty konstatuji, že se jedná o poměrně velký zásah do obranné legislativy. Celkem se ten zásah týká pěti zákonů, z toho čtyři zákony se týkají obrany a jeden zákon zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy, čili nejedná se o žádný malý legislativní zásah. Vláda zdůvodňuje návrh na projednání podle § 90 naléhavostí, což ale nebudí důvěru vzhledem k tomu, že materiál byl projednán vládou 4. ledna 2023, k předložení do Sněmovny došlo 20. ledna 2023, ale ukončení sběru připomínek nastalo - to bych chtěla teď zdůraznit - 12. 8. 2022. Takže my se domníváme, že mohlo dojít k předložení tohoto návrhu již na podzim minulého roku a jeho projednání ve standardním legislativním procesu. To je z hlediska formálního.

Ale vzhledem k tomu, že chceme debatu, chceme debatu ve výborech, chceme, aby to prošlo legislativním procesem, tak proto toto veto. Hned teď vám předám, paní místopředsedkyně, 52 podpisů poslanců za hnutí ANO, a tímto jsem učinila jednacímu řádu zadost. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Ano, děkuji. Zaznamenávám veto k tomuto zákonu na základě požadavků dvou klubů. (Poslankyně Schillerová: Jednoho klubu, ale 52 poslanců.) Ano, ale předtím měl klub SPD, takže to jsou samozřejmě dvě veta k jednomu zákonu a na základě 52 poslanců, který avizovala paní předsedkyně Schillerová.

Prosím, další do rozpravy je přihlášen pan poslanec Bělica.

 

Poslanec Josef Bělica: Dobrý den. Vážená paní předsedající, vážená paní ministryně, vážení kolegové, máme před sebou rozsáhlou novelu, kterou se mění pět zákonů, z toho čtyři se týkají přímo oblasti obrany a pátý je úpravou zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy. Novela obsahuje širokou škálu změn v oblasti obranné legislativy. Jsou mezi nimi bezpochyby změny, na kterých se určitě zde bez rozsáhlejší diskuse celkově shodneme. Jde například o úpravu zvýšení motivačních prvků pro vojáky v záloze, tuto úpravu lze samozřejmě jen kvitovat - hnutí ANO vždy podporovalo navyšování počtu vojáků, zejména v aktivní záloze, i když i zde by se dalo diskutovat o ještě významnějším posílení motivačních prvků - nebo dále o definiční úpravy a zpřesnění legislativy, například úpravu zabezpečování vojenské dopravy, úpravu bezpilotních letounů v zákoně o ozbrojených silách a podobně. Koneckonců lze jistě všeobecně souhlasit i se zákonným ukotvením pozice poradce pro národní bezpečnost. To vše má jistě svůj smysl.

Na druhou stranu ale novela obsahuje i několik změn, které mohou znamenat, pokud schválíme novelu bez dalšího, zásah do práv nejen tedy těch, kteří se sami aktivně, dobrovolně a hlavně vědomě připravují na zajišťování obrany, například aktivních záloh, ale i do práv běžných občanů. Stačí se podívat do novely branného zákona. Hned mezi prvními novelizovanými ustanoveními je nově zaváděná oznamovací povinnost ohledně branné povinnosti pro všechny občany, kterým tato povinnost vznikla, což jsou v podstatě všichni občané okamžikem nabytí 18 let věku. Ve svém důsledku tato úprava bude tedy znamenat, že každému občanovi, kterému vznikne branná povinnost, bude tato informace písemně sdělena. Ano, chápu, branná povinnost je již dlouhou dobu ustanovena zákonem, mladší ročníky o ní nemusí mít povědomí, ale lze tak pochopit i smysl uvedeného ustanovení, kterým má být zajištěna jejich lepší informovanost, ale nutno pečlivě posoudit důsledky takového kroku, který je sice dobře míněn, ale může vyvolat v občanech naopak určité obavy. Občané této země mají celou řadu povinností od určitých okamžiků, ale nikdo je kvůli tomu ve většině případů speciálně neobesílá. Je tedy určitě k diskusi, jestli je to vhodné činit v tomto případě, navíc když se doposud takto nečinilo.

Novela dále navozuje významné změny ve zpracování osobních údajů při obraně České republiky. To je samozřejmě další zásah do práv. V zákoně o ozbrojených silách, v zákoně o zajišťování obrany České republiky, a zejména v branném zákoně, který dopadá na běžné občany, se nově využívá v míře nikoliv malé přebírání osobních údajů zájmových osob z jiných již existujících zdrojů - zpracování pod kontrolou veřejné moci. Ano, i to lze pochopit v duchu digitalizace a sdílení dat z informačních systémů veřejné správy. Na druhou stranu nicméně uvedené bude probíhat bez významnější kontroly dotčenými subjekty pro správu údajů nebo kontrolních orgánů.

A jako poslední příklad poměrně významné změny můžeme poukázat na institut předurčení pro doplnění ozbrojených sil, byť se jedná o dobrovolný institut mimo stav ohrožení státu nebo mimo válečný stav, mimořádné opatření vlády, na jehož základě lze však realizovat dobrovolně převzatou povinnost vojáka v záloze vykonávat vojenské cvičení. Představuje významný zásah do práv občanů, což je také nutno prodiskutovat.

Nechci se tady dále podrobně věnovat jednotlivým navrženým změnám, to ostatně ani do této rozpravy nepatří, ani nechci a priori uvedenou úpravu hned zavrhovat. Celkově si naopak myslím, že touto novelou bychom se určitě měli zabývat a pustit ji do dalšího čtení. Smyslem toho všeho, na co jsem teď poukazoval a proč to říkám, bylo ale pouze říci, že ta novela přináší i významné a potenciálně citlivé změny, které je nutno pečlivě prodiskutovat.

Paní předsedkyně našeho klubu zdůvodnila veto podle § 90, takže tyto odstavce přeskočím. A na závěr, jak jsem již uvedl, souhlasím, že bychom se návrhem zákona měli pečlivě zabývat. Vesměs ho celkově podporuji, ale v řádném legislativním procesu, a ne ve zkráceném projednání. Dámy a pánové, děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Další přihlášený je pan poslanec Zlínský. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, vážené dámy a pánové, dovolím si tedy vystoupit k tomuto tématu také. Sice nejsem odborník na tuto problematiku, ale tato problematika mě zajímá. Se zájmem jsem si přečetl důvodovou zprávu k těmto zákonům nebo ke změnám těchto zákonů, a to několikrát, a pokusím se o nějakou analýzu té důvodové zprávy, ale říkám na rovinu, že to bude z hlediska amatéra, který se o tuto problematiku zajímá.

V důvodové zprávě je konstatováno, že současné řešení problematiky zákonů v oblasti obrany je nevyhovující z důvodu změněné bezpečnostní situace v našem blízkém okolí. Tady je samozřejmě míněna situace na Ukrajině, případně je tady zmiňována problematika nekontrolovatelné migrace. Dále budu citovat z důvodové zprávy - já tady upozorňuji, že tady bude několik citací z té důvodové zprávy, možná jste to všichni nečetli, tak abyste pak chápali ty moje připomínky.

"Základním cílem návrhu zákona jako celku je umožnit zahájení přípravných prací a zvýšení úrovně připravenosti státu k obraně již v době mimo stav ohrožení státu nebo mimo válečný stav." K tomu tedy nemám připomínku, to je asi správné rozhodnutí, že bychom se měli na nějakou kritickou situaci připravovat dopředu.

A teď se dostanu k dvěma bodům, které mě mimořádně zajímají. Nebudu kritizovat všechny ty věci, které tam jsou v návrhu změn těch zákonů, ale spíš jenom dvě věci, a to se týká formátu digitalizace údajů o občanech majících brannou povinnost a zahájení příslušných opatření evidenčního charakteru, a pak se budu zabývat samozřejmě i tím předurčením pro doplnění ozbrojených sil i mimo dobrovolný výkon vojenské činné služby.

A zase budu citovat z důvodové zprávy, kdy "ministerstvo a krajské vojenské velitelství jsou při vedení vojenské evidence oprávněny využívat údaje z informačních systémů veřejné správy, registrů a evidencí a osobní údaje vedené u příslušných ministerstev, jiných správních úřadů a územních samosprávných celků, organizačních složek státu a právnických a fyzických osob, které budou povinny tyto informace vojenským orgánům předat." Cítíte, že je to takové velmi povšechné, tedy povšechná informace, člověk si z toho velmi těžko udělá nějaký podrobný přehled, o jaké informace by se mohlo jednat. Pak je tam zmíněno, že mimo jiné půjde o údaje, to už je zajímavější, "o zdravotním stavu, vzdělání, dosažené kvalifikaci a zvláštních dovednostech subjektů údajů". A teď moje připomínky. Nepochybuji o tom, že zmíněná výběrovost při branné povinnosti bude za těchto podmínek směřována k odvedení těch nejkvalitnějších a nejpotřebnějších lidí z hlediska jejich použitelnosti pro armádní potřeby, a bude zajišťována výkonnými systémy umělé inteligence, pokud se podaří shromáždit dostatečně kvalitní data o jejich zdravotním, fyzickém, psychologickém a odborném profilu. Toto dává Ministerstvu obrany v podstatě neomezený vhled do všech informací o občanech jak v informačních systémech státní správy, tak u zaměstnavatelů, bank, pojišťoven a dalších organizací. Podle zpráv a informací, které mám, to není umožněno ani policii, ani zpravodajským službám, aspoň zatím ne. Podobnou pravomoc má pouze Národní bezpečnostní úřad, a to pouze tehdy, když provádí prověrku konkrétní osoby na vyšší stupně utajení. Je třeba se zamyslet nad tím, zdali kromě výše uvedeného záměru prostřednictvím vlastnictví těchto informací nevytváříme v blízké budoucnosti nejmocnější informační sílu, s kterou ruku v ruce jde i moc v naší společnosti, která bude znát osobnostní profily a charakteristiky všech občanů naší republiky ve věku 18 až 60 let.

"Občané, kteří mají brannou povinnost, by mohli požádat o předurčení pro doplnění ozbrojených sil a na to navazující povinnost vykonat cvičení na základě mimořádných opatření vlády mimo stav ohrožení státu nebo válečný stav na základě rizik ohrožení státu." Je to celkem složitá definice a otázka potom zní, jaká je definice těchto rizik a zdali za ně bude odpovědna vláda svým vyhlášením ad hoc, tedy jenom na základě jejího uvážení.

"Mimořádné opatření vlády se předpokládá vydat za zhoršující se bezpečnostní situace, která nedosahuje intenzity ohrožení státu nebo válečného stavu, avšak je nutno zvýšit intenzitu přípravy státu a jeho občanů na tyto stavy." Opět se ptám: Jaké množství potenciálních odvedenců a záložníků si požádá o toto předurčení, a to zejména z pohledu každoročního ukončení branné povinnosti u desetitisíců záložníků, kteří kdysi v minulosti prodělali nějakou formu vojenského výcviku, dosažením 60 let jejich věku?

"Pokud dobrovolně nepřevezme výkon branné povinnosti dostatečné množství občanů" - ptám se, jaké to má být množství? - "nedojde tak k tvorbě zálohy a navýšení potřebného počtu připravených vojáků v záloze pro doplnění ozbrojených sil České republiky za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu." To je citace z důvodové zprávy, a pak se ptám, jakým způsobem tuto situaci současná vládní koalice bude řešit a v jakém časovém horizontu. Bude tedy vojenská povinná služba, kterou zatím odmítá? Dále mě zajímá, na základě jakých informací vláda usoudila, že institut předurčení vyhoví dostatečně současným potřebám Armády České republiky.

Hlavním problémem se mně dále jeví, že naši vojáci včetně předurčených budou moci být nasazeni kdekoliv mimo území České republiky - § 2 odst. 13 zní: "Operačním nasazením se rozumí použití ozbrojených sil při jiných závažných situacích ohrožujících bezpečnost České republiky mimo její území." Problémem je vágnost této definice podmínky operačního nasazení našich vojáků. Toto může odradit mnoho potenciálních zájemců, kteří by byli ochotni hájit svůj domov a své rodiny v rámci teritoriální ochrany svého území, pokud by toto bylo realizováno.

Nebezpečí vidím ve vynechání této možnosti a nastolení otázky možné povinné činné služby, pokud neuspěje současný navržený systém, a já nevidím důvod, proč by měl uspět. Taktéž si nedovedu představit, pokud by došlo ke všeobecné mobilizaci, která by měla reagovat na vyhlášení ohrožení státu nebo válečného stavu, jakým způsobem by bylo materiálně a organizačně zabezpečeno nejenom odvedení, ale i vystrojení, vyzbrojení, ubytování a secvičení našich jednotek v řádu měsíců, neřkuli dnů a týdnů. Vzpomeňme na dopad rakety na polské území.

Ve vojenské evidenci je vedeno cca 800 000 vojáků v záloze, přičemž cca 86 % je starších čtyřiceti let, včetně mě. Vojáků v aktivní záloze je 3 737 podle údajů, které jsem měl k dispozici, vojáků z povolání je dle dostupných údajů něco kolem 30 000 osob a z toho jenom několik tisíc bojovníků. Z toho vyplývá, že většina populace, která by podléhala branné povinnosti a je mladší 45 let, o kterou má armáda přednostní zájem, je zcela nevycvičená a není navyklá na činnosti, které jsou spojeny s životem vojáka na vojenském cvičení, neřkuli při bojovém nasazení. Nějaké dávno zapomenuté vojenské schopnosti a zkušenosti, které se ve stresové situaci asi rychle obnoví, mají pouze mužské ročníky starší cca čtyřiceti let. V případě velké krizové situace, která bohužel není vyloučena, válečného stavu s bojem, potom nelze vyloučit, že mohou být výběrové povinné odvody, o kterých mluvil pan generál Řehka, zaměřeny na tuto skupinu záložníků starších čtyřiceti let a výběrovost bude zahrnovat zejména jejich civilní či vojenskou odbornost a zdravotní stav.

Mladší nevycvičené ročníky potom po povinném odvodu budou podrobeny urychlenému, ale dlouhodobějšímu vojenskému výcviku než záložníci s vojenskými zkušenostmi pro doplnění případných ztrát vojáků z povolání, aktivních záloh nebo starších záložníků. Zde bude pravděpodobně nastavena jiná výběrovost, protože mnoho mladých lidí, kterých se tato povinnost bude týkat, nebude pro výcvik vhodná z důvodu svých fyzických a psychických předpokladů, o motivaci a schopnosti snášet dlouhodobé strádání s ohrožením života ani nemluvě.

Pokud se ve svých úvahách mýlím, což je možné, tak si rád vyslechnu protinázor, který mě vyvede z omylu, jelikož se jedná, jak jsem podotkl na začátku, o úvahy běžného občana, který má obavy z možného vyústění současného chřestění zbraněmi a z navrhovaných zákonných řešení. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji a další do rozpravy je přihlášen pan poslanec Rozvoral. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Radek Rozvoral: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená paní ministryně, ve svém vystoupení bych se rád vyjádřil k dnes projednávanému vládnímu návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti obrany. Navrhovatel též předkládá, aby s ním Sněmovna vyslovila souhlas již v prvním čtení, a to dle § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, což jsme naštěstí zavetovali.

Hned v úvodu svého vystoupení musím zmínit, že hnutí SPD zásadně odmítá přijetí této novely zákona, neboť v něm spatřujeme nástroj vlády, jak připravit a posléze zatáhnout Českou republiku a její občany do války, konkrétně do válečného konfliktu na Ukrajině. Zásadně odmítáme válku a spíše bychom měli co nejvíce všemi dostupnými prostředky usilovat o mír.

Tato novela obsahuje šest částí, kdy v poslední, šesté části je definována účinnost, kdy má tento zákon nabýt účinnosti 30. dnem po dni jeho vyhlášení. Pojďme ale od začátku.

První část mění zákon o zřízení ministerstva a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, kdy zřizuje pracovní pozici poradce, který je tajemníkem Bezpečnostní rady státu. Poradce pro národní bezpečnost na návrh předsedy vlády jmenuje a odvolává vláda. Poradce pro národní bezpečnost se podílí na koordinaci činnosti státních orgánů v oblasti zajišťování bezpečnosti a obrany České republiky a na základě rozhodnutí vlády zastupuje Českou republiku při jednáních s cizími státy a mezinárodními organizacemi ve věcech týkajících se bezpečnosti a obrany České republiky, včetně závazků vyplývajících z členství České republiky v mezinárodních organizacích nebo institucích. Takže už nebude rozhodovat Poslanecká sněmovna, ale nějaký poradce?

Druhá část upravuje zákon o ozbrojených silách České republiky, konkrétně upravuje vojenskou dopravu a výcvik vojáků a vymezuje pojem vojenské letadlo.

Část třetí doplňuje zákon o zajišťování obrany České republiky, kdy Ministerstvo obrany využívá k plnění úkolů podle odst. 1 údaje z informačních systémů veřejné správy, registrů a evidencí a osobní údaje uvedené u příslušných ministerstev, jiných správních úřadů a územních samosprávných celků, organizačních složek státu a právnických a fyzických osob podle jiných právních předpisů. K těmto vojenským evidencím bych se rád informoval, jak bude zajištěna ochrana získaných osobních údajů, konkrétně jakému režimu utajení budou evidence podléhat, nebo zda budou naopak přístupné všem oprávněným pracovníkům.

Část čtvrtá uvádí změny branného zákona, kdy se například vkládají nové odstavce, viz v § 2 se doplňuje odst. 3, který zní: "Krajské vojenské velitelství sděluje občanovi, kterému vznikla branná povinnost, podrobné informace o obsahu branné povinnosti a možnosti a způsobu dobrovolného převzetí jejího výkonu." Dále je zde řešeno předurčení pro doplnění ozbrojených sil jak pro občana, tak pro vojáka v záloze. V § 12 se mění odst. 3 a 4, které znějí: "Voják v aktivní záloze vykonává pravidelné vojenské cvičení v celkové délce do 12 týdnů v kalendářním roce s přihlédnutím k jeho plánovanému zařazení, úrovni vycvičenosti a odborné připravenosti. Voják v aktivní záloze vykonává vojenské cvičení k přípravě na operační nasazení v celkové délce 12 týdnů." V § 31 se například doplňuje odst. 8, ve kterém je stanoveno: "Ministerstvo a krajské vojenské velitelství jsou při vedení vojenské evidence oprávněny využívat údaje z informačních systémů veřejné správy, z registrů a evidencí a osobní údaje vedené u příslušných ministerstev, jiných správních úřadů a územních samosprávných celků, organizačních jednotek státu a právnických a fyzických osob podle jiných právních předpisů. Ministerstvo nebo krajské vojenské velitelství může vyžadovat od příslušných ministerstev, jiných správních úřadů územních samosprávných celků, organizačních složek státu a právnických a fyzických osob poskytnutí osobních údajů, ke kterým nelze přistupovat podle věty první. Ministerstva, jiné správní úřady, územně samosprávné celky, organizační složky státu a právnické a fyzické osoby jsou povinny těmto požadavkům vyhovět." Následně v § 31a je uvedeno, jaké údaje a informace jsou občanem, který má branou povinnost, využívány. Zde jenom připomenu, co už jsem zmínil, a to jak bude zajištěna ochrana zneužití některých citlivých dat o občanech.

Část pátá upravuje změny zákona o službě vojáků v záloze. Například v § 3 Osobní údaje se v odst. 1 uvádí: "O vojácích v záloze se vyžadují údaje v rozsahu údajů stanovených branným zákonem a údajů stanovených tímto zákonem." V následujících paragrafech jsou řešeny konkrétní případy v souvislosti s finančním plněním, jako je náborový a stabilizační příspěvek, výše odměn a splatnost peněžních náležitostí.

Poslední, šestá část, jak jsem už zmínil v úvodu, řeší nabytí účinnosti, tedy 30. den po dni vyhlášení.

Vážené dámy a pánové, hnutí SPD odmítá podpořit tuto navrženou vládní novelu zákona, kterou se mění některé zákony v oblasti obrany. Navrhované změny jsou zcela zásadní, protože velmi usnadňují přípravu a následné zavlečení České republiky do války. Návrh zákona chce navíc vládnoucí koalice projednat ve zkráceném jednání. Určitě musíme mít stanovenou legislativu pro oblast obrany, ale ta musí být řádně projednána ve Sněmovně standardním postupem, aby všichni měli dostatek času se k těmto velmi důležitým věcem v otázkách zajištění bezpečnosti České republiky vyjádřit a předkládat pozměňovací návrhy, o kterých proběhne veřejná debata. V tomto postupu vlády, rychlého neuváženého projednávání novely zákona, kterou se mění zákony v oblasti obrany, spatřují stejně tak jako poslanci z poslaneckého klubu SPD jasnou snahu připravit a následně zatáhnout Českou republiku a její občany do válečného konfliktu na Ukrajině.

Takže prosím, nedělejme rychlá a ukvapená řešení a vždy mějme na pamětí, že aktivní účast našich občanů ve válečném konfliktu je tím nejhorším řešením. Máme odpovědnost za naše občany, takže hledejme společně taková řešení, která přispějí uklidnění současné situace a povedou k míru. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji a vaše vystoupení vyvolalo faktickou poznámku pana poslance Fleka. Pane poslanče, prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Josef Flek: Děkuji. Děkuji za plodnou debatu. Já bych se chtěl akorát ohradit, abyste přestali používat, že chceme zatáhnout Českou republiku do války. Není to pravda. A ta legislativa, která se připravuje, se připravuje díky tomu, že ta válka na Ukrajině je. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. S další faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Horák. Pane poslanče, prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jiří Horák: Děkuju. Krásný dobrý den. Já tedy se musím zeptat předřečníka - a už to zaznělo několikrát: jak můžete neustále opakovat, že se vláda snaží zavléct Česko do války? Já se vás opravdu ptám, jak si to můžete dovolit? Vy opravdu strašíte velkou část populace a zároveň říkáte, že reagujete na ty zastrašené lidi. A tady opakujete ve Sněmovně, ve Sněmovně Parlamentu České republiky říkáte, že vláda se snaží zavléct lidi do války, zavléct Českou republiku do válečného konfliktu na Ukrajině. To je opravdu... Když si přečtete definici demagogie, třeba na Wikipedii, tak to odpovídá tak neuvěřitelným způsobem, že jsem opravdu úplně z toho konsternovaný, jak vy můžete tady vypouštět takové věci! (Zvýšeným hlasem.)

A potom se nedivíme ale ovšem, že lidi, kteří to sledují na sociálních sítích, opravdu jsou vyděšení. Chtěl bych vás upozornit, že vy těmito výstupy velmi hrubě přispíváte k rozdělení české společnosti, a ty plody budeme sklízet všichni. Děkuji za pozornost. (Potlesk v sále.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času a s přednostním právem se hlásí pan předseda Fiala. Prosím.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji. Já musím reagovat na toto vystoupení kolegy. Já se nedivím, že lidé jsou vyděšení. Když přijdete s novelou, která umožňuje jakousi selektivní mobilizaci, když přijdete s novelou, která umožňuje zkrátit povolávací rozkaz z 30 dnů na 3 dny, když přijdete s novelou, že děláte nějakého poradce na Úřadu vlády, a potom si v titulcích na ČT24 přečtete, že VOP v České republice bude opravovat ukrajinskou techniku, vojenskou techniku, tak jak jsme daleko od té války? Jak byste to definoval vy, jak jsme daleko od té války? Jak jsme daleko od té války? Vozíme tam peníze, měníme obrannou legislativu k tomu, abychom tam mohli být za tři dny. Tak co si ti lidi mají myslet? A ještě to chcete schválit v § 90! Tak pojďme o tom diskutovat. Pojďme o tom diskutovat a můžeme to probrat.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Já vám přeji hezké poledne, my jsme se vystřídali v řízení schůze. Budeme pokračovat. Máme tady dvě faktické, tři faktické poznámky, čtyři, tak to se rozjíždí. První s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Vích. Pane poslanče, prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Radovan Vích: Děkuji za slovo, pane předsedající, vaším prostřednictvím, k panu poslanci Horákovi. Víte, pokud náčelník Generálního štábu uvádí v hromadných sdělovacích prostředcích, že je potřeba připravit se na výběrovou mobilizaci, tak to jsou právě ty věci, které zneklidňují naši společnost, takže já se musím jednoznačně ohradit proti tomu, že my bychom byli ti, kteří zvedají tady nějaký prapor, že máme jít do válečného konfliktu. Vždyť my přece chceme mír, ale je potřeba ty jednotlivé výstupy mírnit, a taky ti lidi si to prostě přebírají, doba je citlivá. A já tohle jednání musím jednoznačně odmítnout.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Další s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Rozvoral, připraví se paní poslankyně Peštová. Pane poslanče, prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Radek Rozvoral: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych se chtěl ohradit a reagovat na slova pana Horáka, vaším prostřednictvím. To, že jsme ve válce, pane Horáku, to tady říkal váš pan premiér, i paní ministryně Černochová, i pan ministr Lipavský. Takže se podívejte na stenozáznamy a to, že jsme ve válce, říkají vaši ministři a i premiér této vlády. (Potlesk zleva.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Paní poslankyně Peštová s další faktickou poznámkou. Připraví se paní poslankyně Balaštíková. Paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych chtěla uklidnit levou i pravou část spektra, protože mám zde dopis, který byl zaslán na Úřad vlády, samozřejmě podle zákona 106 o poskytnutí svobodných informací, kde jedna z otázek je na předsedu vlády Petra Fialu, který opakovaně tvrdí, že jsme ve válce, ano, a dotaz zněl, proti komu je válka vedena - podle stošestky. A Úřad vlády odpovídá: "K vaší žádosti si dovolujeme uvést, že výše uvedené vyjádření předsedy vlády České republiky je třeba chápat jako jedno z metaforických vyjádření. Takže je to metafora, nehádejme se tady, žádná válka není, byť jedna i druhá část o válce hovoří. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji a paní poslankyně Balaštíková. Prosím.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Dobrý den, kolegyně a kolegové. Já jsem 20. 3. vystoupila v této Sněmovně, bylo to při bodu - první prodloužení nouzového stavu, který jste po nás žádali, a jako první jsem se distancovala od prohlášení paní předsedkyně Sněmovny, paní Markéty Pekarové, která jako první politička řekla, že jsme ve válce, a tehdy jsem vystoupila a ve svém vystoupení jsem se od jejího prohlášení distancovala a sdělila jsem všem, že se staří občané bojí. Takže prosím, kolegové, buďte soudní a řekněme si, kde to začalo. Nesouhlasím s tím, co tady probíhá, ale opravdu ta první prohlášení řekla paní Pekarová, hned po ní pan premiér, a já jsem v tomto vystoupení, které bylo na začátku roku 2022, se distancovala od toho, aby nehovořila za celou Sněmovnu a laskavě odčleňovala svůj názor od názoru celé Poslanecké sněmovny. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: To byla poslední faktická poznámka, vracíme se do obecné rozpravy a poprosím k mikrofonu pana poslance Černého.

 

Poslanec Oldřich Černý: Děkuji za slovo, dobrý den. Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, paní ministryně a nepřítomná vládo, dovolte mi, abych se i já vyjádřil k projednávanému vládnímu návrhu zákona, kterým se mění několik zákonů v oblasti dopravy. Ač nejsem v této oblasti odborníkem, vyjádřím zde svůj občanský názor.

Rád bych se zde také pozastavil nad nově zřizovanou pozicí poradce pro národní bezpečnost. Dle vládního návrhu by tento poradce měl zároveň být i tajemníkem Bezpečnostní rady státu. V popisu této nové pozice se píše: "Poradce pro národní bezpečnost se podílí na koordinaci činnosti státních orgánů v oblasti zajišťování bezpečnosti a obrany České republiky a na základě rozhodnutí vlády zastupuje Českou republiku při jednáních cizími státy a mezinárodními organizacemi ve věcech týkajících se bezpečnosti a obrany České republiky, včetně závazků vyplývajících z členství České republiky v mezinárodních organizacích nebo institucích." Tolik citace. Jedná se tedy o klíčovou pozici v oblasti obrany s velmi širokým polem působnosti.

Mám k tomu dvě poznámky. Za prvé, návrh obsahuje formulaci, že nového poradce jmenuje a odvolává vláda. Domnívám se, že tak silnou pozici by neměla jmenovat a odvolávat pouze vláda. Vybrat jméno by mělo být možné po širší dohodě, tedy zde na půdě Poslanecké sněmovny. Za druhé, v popisu této pozice není vůbec žádná zmínka o bezpečnostní prověrce. Ani v jiných zdrojích jsem nenašel informace o tom, že by člověk zastávající funkci poradce pro národní bezpečnost měl nějaký stupeň bezpečnostní prověrky mít.

Dále, během kampaně před prezidentskými volbami bylo až k neuvěření, jaké pobouření ve vládnoucí pětikoalici a u spřízněných novinářů vyvolalo prohlášení našeho kandidáta pana Jaroslava Bašty o tom, že nedopustí válku, když mimo jiné prohlásil, že odmítá podporu války posíláním zbraní. Jakákoliv zmínka během celé prezidentské kampaně v souvislosti... o ukončení války, odvolání vlády, o podpoře míru, o nebezpečí mobilizace a tak dále byla označována za dezinformace a za válečné strašení. No, a neuběhly ani dva týdny od druhého kola prezidentských voleb a máme zde na půdě Poslanecké sněmovny návrh, vládní návrh, kterým se vláda snaží usnadnit a urychlit mobilizaci.

To se tedy dějí věci. Kdo tedy straší? Bylo to snad hnutí SPD a náš prezidentský kandidát? Nebo teď vláda, která předkládá tento návrh změny několika zákonů v oblasti obrany a kterými tím chce urychlit takzvanou výběrovou mobilizaci našich občanů? Navíc tento vládní návrh je předkládaný tak, abychom ho schválili už v prvním čtení, tedy bez řádné diskuse zde v jednacím sále, bez široké parlamentní diskuse ve výborech, s čímž opravdu nemohu souhlasit. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Do obecné rozpravy se v tuto chvíli nikdo nehlásí. Podívám se ještě do sálu, zda se někdo hlásí z místa? Není tomu tak. Končím obecnou rozpravu k tomuto bodu.

Poprosím o závěrečná slova. Má zájem o závěrečné slovo paní ministryně? Ano. Paní ministryně, prosím, máte slovo.

 

Ministryně obrany ČR Jana Černochová Děkuji, pane místopředsedo. Já se to pokusím brát postupně. V první řadě bych chtěla poděkovat za to, že ta debata tady probíhá docela konstruktivně, a určitě i se budu snažit teď ve své řeči některým kolegům odpovědět na jejich otázky.

Možná úplně před závorku a před jména diskutujících bych řekla, že tady to není nějaká nová norma, která by vlastně byla kolegům, zejména z výboru pro obranu, předkládána až teď. My jsme s kolegy z výboru pro obranu diskutovali naše záměry, zvali jsme je opakovaně i na schůzky, kde jsme jim prezentovali, co má být obsahem těchto legislativních změn, takže proto i jsme si troufli dát ten návrh devadesátky. Naprosto respektuji vaši potřebu debaty tady, takže určitě jsem připravena, jak ve výborech, tak i tady na plénu Sněmovny, o bodech, které vás zajímají, debatu vést. Každopádně jenom jsem tím chtěla říct, že určitě kolegové z výboru pro obranu mi dají za pravdu, že byli informováni o tom, co je v tom předkladu a čeho se to bude týkat.

Nyní mi, prosím, dovolte postupně tady říkat k jednotlivým vystupujícím nějaký komentář. Určitě souhlasím s panem předsedou klubu SPD Fialou, že širší debata je potřeba. Budeme, povedeme ji na výborech. Rozhodně se chci důrazně ohradit proti tomu, co vlastně říkali skoro všichni kolegové z SPD, že tyto normy nějakým způsobem zapojují Českou republiku do válečného konfliktu. Není to tak a jediný, kdo chtěl Českou republiku zapojit do válečného konfliktu, byl pan poslanec SPD Kobza, který chtěl vyslat české vojáky na Ukrajinu. Vzpomeňte si tady na to, bylo to řečeno tady na půdě Poslanecké sněmovny při projednávání mandátu našich vojáků do zahraničí. Takže, prosím, ověřte si má slova na stenozáznamu, byl to poslanec SPD Kobza, který chtěl vyslat české vojáky na Ukrajinu.

K tomu, co tady zaznělo na adresu poradce pro národní bezpečnost, chtěla bych říct, že Tomáš Pojar, pane předsedo Fialo, prostřednictvím pana místopředsedy, není člen ODS, to za prvé. Na rozdíl od vás, který jste dlouhé roky členem ODS byl, takže určitě i víte, že se ty informace dají ověřit, a poprosila bych, abychom tady neříkali něco, co není pravda. Samozřejmě že pokud by pan Tomáš Pojar neměl příslušnou prověrku, a to jste tady také říkali, vesměs kolegové z SPD, tak by se prostě ze zákona nemohl seznamovat s utajovanými skutečnostmi. Vždyť zákon o nějakém režimu a nakládání s utajovanými materiály je platný, ten se nijak nemění. Tam všechny ty informace, v jakém rozsahu, kdo se může s čím seznamovat, jsou, takže je zcela logické, že osoba poradce pro národní bezpečnost musí mít prověrku, jinak by žádný dokument nemohl číst. (Ministr Blažek rušivě hovoří s poslanci v přední lavici.) Pavle! (Část Sněmovny se směje a tleská.)

K tomu, co tady zaznělo na adresu naší vlády a pana kolegy poslance Vícha - děkuju za ten vstřícný návrh. Určitě si přečtu a seznámím se i s tím, co mně předal za dokumenty. Vím, že i tohle téma v minulém volebním období pan poslanec Vích opakovaně diskutoval i na výboru pro obranu, kde jsme spolu seděli, takže tady já určitě se mileráda té debaty zúčastním a přečtu si i záznam z toho semináře, který jsem od něj obdržela.

Tady jenom bych upozornila na to, že se trošku v názorech liší pan předseda klubu SPD Fiala s panem Víchem, protože pan kolega Vích tady zmiňoval, že je podle jeho názoru škoda, že byla zrušena vojenská služba a že vlastně se žádná alternativa potom nepřipravila, a naopak pan poslanec, předseda klubu SPD Fiala kritizoval odvody a jakékoliv zapojení civilistů do armády.

K tomu, co tady říkal pan poslanec Ratiborský, to bych jenom zmínila, že ústavní zákon ani nějaké změny ústavy teď nejsou předmětem toho projednání, jak jsme tady o tom diskutovali a určitě diskutovat budeme v dalších čteních. Ústava se týká záchrany rukojmí a není to předmětem dnešního tisku. Pan poslanec zmiňoval i novelu dvěstědvacetdvojky ohledně branných spolků. Tady také se několikrát moji kolegové z rezortu Ministerstva obrany sešli se signatáři těchto změn a diskutují se tam nějaké možnosti, které náš rezort má, a shodli jsme se, že některé ty věci, které tam jsou uvedeny, nejsou připraveny kvalitně a mohou být řešeny lépe. Tady můžu třeba zmínit i přípravu občanů k obraně státu, která by se také dala do nějakého systému zařadit.

K tomu, co tady zaznělo od pana kolegy poslance Ryby. Tady bych ráda zmínila, že je to záležitost, která se netýká pouze Integrovaného záchranného systému, ale jde tady o koordinaci zpravodajských služeb a celého systému. Zřídit poradce podle zákona smysl dává, protože tam budou jasné kompetence a oprávnění v rámci Úřadu vlády, a to posílení role v zákoně je takové, aby měl samozřejmě tento člověk i potřebnou váhu. Tady bych možná jenom připomněla, že to opravdu není nic výjimečného, a existuje kolem nás celá řada zemí, která tento institut má, a to dokonce i Ruská federace, to by se mohlo některým kolegům líbit, protože Ruská federace má generálního tajemníka Bezpečnostní rady, kterého jmenuje prezident.

Tady bych ještě možná i zmínila, že kolegové z hnutí ANO mají v jejich volebním programu mně blízkou formulaci, a vlastně plním jejich volební program tímto návrhem. Dovolte mi to odcitovat, je to váš volební program z roku 2018: "Budeme vyžadovat nezávislou kontrolu všech zpravodajských služeb a zajistíme jejich lepší koordinaci na vládní úrovni, aby se výsledky jejich práce sčítaly. Posílíme spolupráci bezpečnostních struktur na celoevropské úrovni." To přesně je ten návrh zákona, takže já děkuju a je fajn, že kromě kolegů z pětikoalice vlastně i zástupci hnutí ANO toho koordinátora ve vašem volebním programu mají.

Tady opravdu ta snaha, aby byl národní bezpečnostní poradce volen parlamentem, je nešťastná, a je nešťastná z toho důvodu, že zpravodajské služby jsou z logiky věci exekutivní záležitost a šéfy zpravodajských služeb také jmenuje vláda po projednání v příslušných výborech. Takže tady samozřejmě ta analogie i s národním poradcem pro bezpečnost je.

K tomu, co tady říkal pan kolega Koten, že chybí v České republice šest krajských vojenských velitelství v regionech, v šesti regionech že chybí krajská vojenská velitelství. Pane Kotene, prostřednictvím pana místopředsedy, nechybí. V každém kraji je krajské vojenské velitelství a nevím, kde jste k této informaci přišel.

K tomu, co tady říkal pan poslanec Bělica, k zásahu do práv občanů a k oznamovací povinnosti. Tady jenom bych ho chtěla ubezpečit, že tu informovanost nemusíme to dělat absolutně u všech, je to pouze možnost, kterou můžeme využít a nemusíme ji využívat. Umožňuje to komunikovat s občany přímo, a to si myslím, že bude pak otázka nějakého domlouvání se, jestli to pojmeme tak, aby třeba, jak jste tady říkal i vy, ta generace, pro kterou vlastně ta informace nebyla známá, aby ji dostali, anebo vůbec v tomto smyslu to nebude uplatněno.

Co se týče... snad jsem na nikoho nezapomněla, mám tady pana poslance Zlínského. Tady bych chtěla říct, že, pane kolego, prostřednictvím pana místopředsedy, mobilizační plány podléhají tomu nejpřísnějšímu utajení, a je tedy poměrně složité vás tady nějakým způsobem komentovat a reagovat na vás. Prostě členové výboru pro obranu měli možnost se s některými plány na utajovaném režimovém pracovišti seznámit a myslím si, že mají jasnou představu, co v těchto plánech je, ale opravdu to není možné diskutovat na půdě Poslanecké sněmovny. Když jste hovořil o formátu digitalizace a o informacích, které někde budou uváděny, tady chci všechny kolegy, protože bylo vás víc, kteří jste to zmiňovali, tak bych chtěla všechny ubezpečit, že tato novela byla velice důkladně projednávána s Úřadem pro ochranu osobních údajů a s Ministerstvem vnitra a je pro ně komfortní, takže není tam žádný rozpor s Úřadem pro ochranu osobních údajů ani s Ministerstvem vnitra. Občané samozřejmě budou dostávat informace, že se přihlásil někdo, aby zjistil jejich nějaký osobní údaj a tuto informaci využil. Děje se to už dnes zcela běžně u jiných úřadů, bude to možné uplatňovat i v tomto případě. Pan poslanec Zlínský také hovořil o institutu předurčení. Tady bych chtěla říct, že Sněmovna může mimořádné opatření vlády, pane kolego, prostřednictvím pana místopředsedy, zrušit do 30 dnů ode dne jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů, a před uplynutím této lhůty nelze vojáka v záloze povolat k výkonu vojenského cvičení, takže nemusíte mít žádnou obavu, že by někdo byl k něčemu nucen.

K debatě, kterou tady vedl pan poslanec Rozvoral z SPD, opět tedy diskutoval otázku poradce pro národní bezpečnost, to už jsem na ty dotazy odpověděla. Zatažení do války na Ukrajině. Nikdo nezatahuje Českou republiku ani její občany do války na Ukrajině, ba naopak. Snažíme se, my jako Česká republika, udělat všechno pro to, abychom měli nějaké možnosti v případě, že skutečně se na té druhé straně, na východě od nás, některé věci budou posouvat směrem k naší zemi, tak abychom my byli schopni reagovat. Přece byste si nepřáli, aby se Česká republika dostala do podobné pozice jako za doby Československa, kdy vlastně nebylo možné mít vůbec ani některé informace, které by možná pomohly a vrátily tehdy to rozhodnutí, mluvím o rozhodnutí, ať už tedy způsobené mnichovským diktátem, nebo potom ty následné kroky. Takže tady opravdu já velmi důrazně odmítám to, že bychom změnou legislativy, komplexní změnou legislativy zatahovali Českou republiku a její občany do války na Ukrajině. Kolega Rozvoral měl i konkrétní otázku, která se týkala zkrácení povolávacího rozkazu na tři dny. Zmiňoval to tady, že to je tedy velká změna. Tak to bych chtěla ubezpečit pana kolegu Rozvorala, že to platí pouze pro aktivní zálohy v krizových situacích a pro vojáka v záloze, nikoliv v aktivní záloze. To pak platí pouze v případě, pokud by s tím souhlasil, a pouze na území České republiky.

Já doufám... ještě mi dejte minutu, že jsem zodpověděla snad všechny otázky, které tady zazněly. Možná ještě k tomu dobrovolnému předurčení, k čemu to dobrovolné předurčení je dobré. My chceme nabídnout možnost přispět k obranyschopnosti země i těm lidem, kteří z pracovních, studijních, rodinných důvodů nemohou vstoupit do aktivní zálohy nebo se stát vojáky z povolání. Tito lidé dobrovolným předurčením de facto deklarují, že v případě krize je stát s jejich souhlasem, protože oni ten souhlas dali, může povolat. A toto dobrovolné předurčení chceme i využít k tomu, abychom zlepšili náš kontakt s některými profesemi, kterých je v armádě nedostatek, samozřejmě zmíním IT specialisty a techniky obecně, ale jde i o řadu dalších odborností, o které má armáda zájem. Opakovaně jste tady v této souvislosti zmiňovali nějaké Svazarmy, které zaštítily různé hobbisty, ať už prostě kynology, parašutisty, piloty, to je vlastně podobné. Tady budeme mít v případě těchto profesí informaci o tom, že ti lidé například umí řídit nákladní automobil, ti, kteří se dobrovolně přihlásí k tomu předurčení, protože potýkáme se v celé naší společnosti i s nedostatkem například těchto řidičů. Takže to opravdu budou důležité informace, které stát vlastně bude mít možnost získat, a já si myslím, že je to v pořádku, že by stát tyto informace měl mít.

Když například vy jste to nezmínili, ale může ten dotaz někde padnout, jestli třeba budeme mít i zájem o legální držitele zbraní - samozřejmě. U nich je výhoda a velká výhoda, že o těchto lidech stát už informace má, protože stát vydává prostřednictvím Ministerstva vnitra a policejního orgánu zbrojní průkazy. Ale samozřejmě, my budeme rádi, pokud tito lidé se nechají dobrovolně předurčit a dají tím i najevo právě tu svoji vůli k ochotě pomoci vlasti v případě potřeby. My nechceme nikoho nutit k věcem, které, zaplaťpánbůh zatím, snad nejsou ani na pořadu dne, protože jak jsem říkala, Česká republika chce si vytvořit podmínky pro to, abychom byli bezpečnou zemí, zemí, která je schopná reagovat na věci, které se dějí nedaleko od nás, velice rychle, a štěstí přeje připraveným.

Ještě tady byly nějaké dotazy na technické změny, na ty vlaky, myslím, že to zmiňoval pan poslanec Fiala. Tady bych jenom také chtěla ještě uvést na pravou míru jeho slova, protože s vlakem, který převáží vojenskou techniku, se lze setkat již nyní, to není nic nového, ale nová legislativa pouze zavádí pojem mimořádný vojenský vlak, který by v případě potřeby dostal na železnici přednost, a takto to bylo i diskutováno s Ministerstvem dopravy.

Takže ještě jednou, kolegyně, kolegové, já vám moc děkuju za tu konstruktivní debatu. Těším se na to, že v ní budeme pokračovat. Jsem připravena samozřejmě s vámi tuto normu dále diskutovat, a ještě jednou děkuju za vaše připomínky a pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, paní ministryně. Zeptám se pana zpravodaje, jestli má rovněž zájem o závěrečné slovo. (Nemám.) Nemá zájem.

Vidím tady přihlášené faktické poznámky, nicméně jsme už mimo obecnou rozpravu, tudíž vám nemůžu v tomto případě vyhovět.

Hlásí se pan ministr financí, tím otevře zpátky rozpravu. Pane ministře, prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Děkuju za slovo. Jestli mohu považovat tímto rozpravu za otevřenou, tak mi dovolte, abych načetl procedurální návrh, to znamená, abychom podle § 90 odst. 2 zkrátili dobu projednání ve výborech mezi prvním a druhým čtením o 30 dnů na 30 dnů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, znamenám si. Jsme zpátky v obecné rozpravě, tudíž nyní faktické poznámky mohou být uplatněny. První se hlásí pan poslanec Bělica. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Josef Bělica: Děkuji za slovo. Já bych rád zareagoval jenom na tu část, která se týkala mě, na paní ministryni. Nevím úplně, jaké má paní ministryně informace, ale bezesporu ne úplně korektní. Já jsem se se zástupci ministerstva potkal. To nebylo určitě milé setkání, na kterém bychom se na něčem dohodli, právě naopak, ti lidé se chovali velmi arogantně a velmi nesnášenlivě, takže s ohledem k té dvěstědvacetdvojce nedošlo v tomto směru k žádné dohodě. Je možná škoda, že tyto informace si musíme předávat tady na Sněmovně. Já bych byl rád, aby se to do budoucna třeba změnilo, aby ta komunikace byla řekněme snazší a přímější, a já jsem k tomu připraven. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Kobza, připraví se pan poslanec Zlínský. Pane poslanče, prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych rád reagoval na poznámku paní ministryně, která se týkala mé osoby, ze začátku jejího projevu, což byla zřejmě určitá reakce na můj projev, když jsme tady jednali o výcviku ukrajinské armády na našem území. Já jsem tenkrát vznesl řečnickou otázku, proč je budeme cvičit u nás, když je můžeme cvičit na Ukrajině. Bylo to v době, kdy v médiích už probíhaly informace o českých dobrovolnících, kteří působí na ukrajinské straně v ukrajinském konfliktu, i s tím, že někteří tam působili jako instruktoři. To znamená, já jsem nevyzýval k žádnému vysílání naší armády na Ukrajinu, právě naopak jsem reagoval na situaci, která už tam je, protože když už tam ti instruktoři jsou, tak můžou cvičit přímo na místě. Tak to jenom abych uvedl na pravou míru to, co tady zaznělo. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Zlínský, prosím.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Já bych chtěl reagovat na slova paní ministryně. Já jsem ve svém projevu neuvedl, že bych rád znal mobilizační plány. Já jsem jenom vyjádřil určitou pochybnost, jestli za současné situace bude možné realizovat všechny ty aspekty té mobilizace, nejenom odvedení.

Pak jsem se ptal na něco jiného. Já jsem se ptal na to, jestli ten institut předurčení je nějakým způsobem promyšlený. Měl jsem takovou představu, že se ptám na to, jak dlouho se tedy bude vyhodnocovat a jakým způsobem bude hodnocen, že je úspěšný; pokud nebude úspěšný, co bude následovat. To jsem tam možná takhle nerozvedl, tak to rozvádím teď.

Co se týká těch informací, co dostane armáda o občanech, samozřejmě ona armáda ty informace potřebuje, to chápu. Otázkou je, které informace, jak hluboko musí jít. Chtěl bych zmínit, že prostě v každém případě dojde k určité militarizaci společnosti těmito opatřeními, to je nepochybné, protože důležitost armády a její pravomoci porostou tím, jak bude mít patřičná data. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane poslanče. Další s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Koten, zatím poslední přihlášený.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážená paní ministryně, dámy a pánové. Já bych jenom uvedl na pravou míru to, co jsem zde řekl o krajských vojenských velitelstvích. Samozřejmě, krajská vojenská velitelství tam jsou v těch šesti krajích, ale bohužel jenom krajská vojenská velitelství, nejsou tam žádné další útvary. Takže tímto způsobem bych to rád dovysvětlil. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, to byla poslední faktická poznámka. Hlásí se ještě někdo do obecné rozpravy? Nehlásí. Obecnou rozpravu tedy opětovně končím.

Ještě jednou se zeptám na zájem o závěrečná slova, ale předpokládám, že pan zpravodaj ani paní ministryně nemají opětovně zájem vystoupit. (Ministryně: Ne. Zpravodaj: Ne.)

V obecné rozpravě nezazněl návrh na vrácení ani zamítnutí předloženého návrhu, budeme se tedy nyní zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro obranu jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Nikoho nevidím, přistoupíme tedy k hlasování.

 

Budeme hlasovat o tom, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro obranu jako garančnímu výboru.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh usnesení? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 75, bylo přihlášeno 155 poslanců, pro hlasovalo 148. Návrh usnesení byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro obranu jako garančnímu výboru.

 

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru či výborům k projednání? Není tomu tak.

 

Nyní tedy budeme hlasovat o zkrácení lhůt. V obecné rozpravě zazněl návrh, aby lhůty pro projednání mezi prvním a druhým čtením byly zkráceny o 30 dní, a to na 30 dní, ze strany pana ministra financí. Tak víme, o čem budeme hlasovat.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh usnesení? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku - respektive kdo je pro zkrácení lhůt k projednání? Kdo je proti?

Hlasování číslo 76, bylo přihlášeno 155 poslanců, pro hlasovalo 77. Návrh byl zamítnut.

 

(Žádost z pravé strany sálu o kontrolu hlasování.) Kontrola hlasování, ano, rozumím. Počkáme pár vteřin, než dojde ke kontrole hlasování. (Probíhá kontrola hlasování.) Zeptám se, jestli bude zpochybněno hlasování, nebo nebude? Nebude. (Bouřlivý potlesk z řad poslanců SPD a ANO.) Lhůty pro projednání jsme tady nezkrátili.

Tím jsme se vypořádali s prvním čtením sněmovního tisku 368, jestli se nemýlím.

Budeme pokračovat bodem číslo

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.