(pokračuje Věra Kovářová)

109.
Odpovědi členů vlády na písemné interpelace

Na pořad jednání 52. schůze Poslanecké sněmovny bylo předloženo celkem sedm odpovědí na vznesené interpelace, s nimiž poslanci nebyli spokojeni, a z toho důvodu požádali o zařazení na pořad schůze Poslanecké sněmovny. Upozorňuji všechny poslance na ustanovení § 112 odst. 6 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, které zní: "Není-li interpelující poslanec na schůzi Sněmovny přítomen, nekoná se o odpovědi na jeho interpelaci rozprava a Sněmovna k ní nezaujme stanovisko ani o ní dále nejedná."

A nyní přistoupíme k projednávání odpovědí na písemné interpelace. Předseda vlády Petr Fiala odpověděl na interpelaci poslankyně Jany Pastuchové ve věci chybějící bezpečnostní prověrky náměstků člena vlády na Ministerstvu zdravotnictví na stupeň "důvěrné". Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 340. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno v rozpravě dne 12. ledna 2023.

Pokračujeme tedy v rozpravě a táži se, zda se někdo do rozpravy hlásí? Pokud se již nikdo nehlásí, rozpravu končím.

Paní poslankyni Pastuchovou tady nevidím, čili se neptám, jaké navrhuje usnesení k této odpovědi, a projednávání této interpelace končí.

Místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš odpověděl na interpelaci poslance Patrika Nachera ve věci vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj č. 269/2015, což je rozúčtování tepla a 80 % průměr. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 341.

Zahajuji rozpravu a táži se, zda se někdo hlásí do rozpravy? Ano, hlásí se pan poslanec Nacher. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážení členové vlády, dámy a pánové, já měl písemnou interpelaci, která se týká vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj č. 269/2015, která říká, jak se má rozúčtovávat teplo v rámci jednoho domu nebo jednoho vchodu. Zkráceně řečeno, zprůměruje se vlastně to, co ti lidé spotřebují, a ti, co mají pod 80 %, těm to naroste na 80 % průměru spotřeby domu, a ti, co mají nad 200 %, jim to klesne na 200 %. Jinými slovy, kdo šetří příliš - mně psali lidé, kteří měli třeba 55, 60 % průměru toho domu, tak jim vlastně se zvýší ten náklad i přesto, že šetří. Když jsem si četl tu vyhlášku, ona ve své době měla něco do sebe, protože vlastně zohledňovala to, že by to bylo nespravedlivé, jsou některé byty, které jsou na kraji, jsou některé byty, které se vytápí, protože jsou uprostřed. Některé jsou pod střechou, která je zateplená, některé pod střechou, která není zateplená. Kdyby naopak nikdo netopil, tak se budou šířit plísně a vlastně sníží se hodnota toho domu.

To znamená, já nekritizuji to, že tam nějaká hranice je. Můj dotaz směřoval k tomu, jestli není v dnešní době, kdy vlastně jako politici vybízíme lidi, aby šetřili, a oni budou šetřit a šetří, ale když šetří moc, tak stejně zaplatí 80 % průměru toho domu, tak jestli by se nemělo s tím základním parametrem něco udělat, aby to odpovídalo této době, a ne roku 2015.

Pan ministr mi odpověděl, to jsem tady četl už jednou. V aktuální informaci, která vzešla z výsledků jednání kulatého stolu, kterou jsem dostal do mailu, je, že údajně na tom kulatém stolu panovala shoda na tom, že by bylo dobré při stanovení poměru základní a spotřební složky zohlednit energetickou náročnost budovy, což současný systém nečiní. Konkrétní podoba limitních hodnot - to je to o čem se bavíme - spotřební složky je zatím součástí odborné diskuse. Teď odborníci i rozúčtovatelé se přiklání k mírnému snížení spodní limitní hodnoty. Padly návrhy o snížení o 5 či 10 %, předpokládám míněno procentních bodů, tedy z těch 80 na 75 nebo 70. Takhle jsem to pochopil.

Závěrem mi píše pan ministr, chtěl bych zmínit: Budeme se snažit o novou úpravu vyhlášky tak, aby ke změně došlo před příští topnou sezonou. Takže já bych upravil trochu ten dotaz. Za prvé tedy, jestli se to změní a jakým způsobem, za druhé, proč to trvá tak dlouho. Výzva k tomu, aby lidé šetřili, tady je už řekněme od minulého dubna, května. V zásadě to začalo válkou na Ukrajině a začátkem energetické krize. My jsme v únoru 2023.

Připomenu, že to není změna zákona, ale je to vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj, takže to stačí jenom změnit. Vlastně teď se tady dočítám - já jsem za to rád i tak, jo - ale že se budeme snažit, aby nová vyhláška byla přijata před příští topnou sezonou. Za mě je to trochu pozdě, ale i tak budu rád za odpověď. Vím, že pan ministr je důkladně připraven. Myslím si, že občané na to také čekají, protože není možné jim jednou větou říkat, aby šetřili, a pak, když šetří hodně, tak stejně zaplatí víc na základě výpočtu průměru toho domu nebo vchodu.

Takže k tomu směřuje vlastně ta interpelace. Ona spíš směřuje i k nějaké osvětě, aby lidé věděli, jak se to do budoucna bude počítat, jak se to bude vyvíjet, kdy ta změna nastane. Já bych skoro řekl co nejdřív, ne od příští topné sezony. Dneska když jsem šel po ulici, tak je nějakých minus šest, minus sedm stupňů. Zima možná bude ještě dlouho, takže si myslím, že to je aktuální už teď, a poprosím pana ministra o nějakou reakci. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Pan ministr se hlásí do rozpravy. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Vážené paní poslankyně, páni poslanci, vážená paní předsedající, já bych chtěl reagovat, prostřednictvím paní předsedající, na Patrika Nachera. Nejprve ohledně interpelace k vyhlášce č. 269/2015 Sb. Nejprve musím říct, že to nebyl pouze pan poslanec Nacher, ale samozřejmě v momentě, kdy začala výrazně dopadat energetická krize spojená s válkou na Ukrajině na cenu energií, a tedy na vytápění, samozřejmě lidé se ptali velmi aktivně, zda nastavení je v tuto chvíli správné. Dlouho se to tou vyhláškou neměnilo.

Chci říci, že ačkoliv došlo třeba k zateplení nějakých panelových domů a dalších a v průběhu let se vlastně na energetickou náročnost budov více dbá, fakticky v prostoru, kde lidé bydlí, se významně nic nezměnilo. Ona totiž ta pravidla - jenom jsme se o tu energii a přiznám se, i co mi lidé psali - my jsme to vlastně dlouhodobě neřešili, lidé se o to moc nezajímali, protože energie byla relativně levná.

I když ta takzvaná energetická nebo elektrická chudoba, významný podíl ceny energií, zejména elektrické energie, na ceně bydlení se projevovaly už dříve, tak i když se podíváte třeba do nabídky pronájmu nebo i prodeje, najednou vidíte, že ceny se velmi liší podle toho, jaká je energetická náročnost dané budovy nebo daného typu bydlení. kdy v podstatě i na tom trhu ti, co mají nižší než C, E a další - pan poslanec Nacher sedí tady, já jsem se koukal - tak vlastně jsou výrazně třeba levnější ty pronájmy, protože skutečně lidé toto řeší.

Musím říci, že když jsme do toho chtěli sáhnout i po odborné diskusi před koncem roku - a to je podstatné říci - tak jsme se bavili o tom, jestli stačí pouze hýbat těmi procenty. Zjistili jsme, že spousta lidí vlastně ani neví - a tam je na místě ta osvěta, já myslím že i třeba kulatý stůl, tato interpelace k tomu výrazně vede a díky za to - z čeho se energie skládá, kde je základní složka a ta spotřební, tudíž že je nějaké cena, která se skládá z vytápění celého domu, a pak podle metrů a typu bytů z těch jednotlivých míst.

Když jsme se snažili hýbat pouze s těmi stávajícími procenty, kolik to činí, tak jsme se dostávali do dosti paradoxních situací, které ve finále byly kontraproduktivní. Abych jenom řekl, jak se to projevilo. Ve veřejném prostoru ve stejný den vyšly dva poměrně sdílené a impaktové články. Jeden, myslím, byl od komerční televize Nova a druhý, pokud se nepletu, byl od iDNES, kdy na jedné straně bylo psáno, že Bartoš chce lidem, kteří šetří, zdražit, a v druhém článku bylo, že Bartoš chce lidem, kteří šetří, pomoci.

To je v podstatě ta otázka, kterou jsme se snažili řešit na kulatém stole, kam byl pozván pan poslanec Nacher, poslanci této sněmovny, Senát, i třeba odborníci z ČVUT, ale ten den - a je to legitimní - bylo vyslovení nedůvěry vládě, byli jsme zde ve Sněmovně a řešili jsme další důležité otázky.

Nicméně my jsme chtěli zareagovat již před Vánoci - a i jste se ptal na ten čas - abychom stihli tuto topnou sezonu. Ale ono to bylo někdy vlastně v měsíci listopad, prosinec a ona změna té vyhlášky by se okamžitě promítla do fungování SVJ. Představa, že ty SVJ se někdy v průběhu Vánoc svolávají, ještě si oživují způsob toho, jak je to rozúčtování, a tu změnu dělají, mi přijde, že nebyla úplně ani realistická. Ale hlavně skutečně definovaly, že změna pouze těchto procent by byla kontraproduktivní.

Já bych chtěl navázat na ten kulatý stůl. Myslím si, že minimálně pozvaní účastníci mají informace z tohoto kulatého stolu. Já zde nechci zdržovat předčítáním závěru toho kulatého stolu. Řeknu to asi ve stručnosti takto. Pokud bychom se rozhodli jít pouze cestou vyhlášky, což by se v dalo stihnout i v minulém roce, pokud bychom měli kvalitní vstupní data, bylo by možné to zvládnout relativně rychle. Proč jsem to dal do příští topné sezony, i když ambice je mít to rychleji? My jsme navázali spolupráci s ČVUT a skutečně potřebujeme zohlednit typy budov, zateplení. Ale není to jenom zateplení, třeba i panelové domy, které prošly zateplením, ale mají stále nastavení topné soustavy původní, vlastně topí téměř stejně. Nicméně pouze neuniká to teplo ven z té budovy. Chceme to skutečně udělat tak, aby to zohledňovalo energetickou náročnost domů určitého typu bydlení, abychom dokázali pracovat s polohou bytů, aby to skutečně nebylo tak, že někdo si významně ztlumí svoje topení, tím pádem bude čerpat pouze z okolních bytů. Pokud i tito udělají to samé, tak ten problém vlastně nevyřešíme.

Stejně tak nelze hledět na to, že pouze ten, kdo výrazně spoří, může být v tom systému zvýhodněn, protože jsou lidé nemocní, lidé staří, kteří samozřejmě v rámci nastavené teploty ve svém bydlení nemůžou jít na nějaké hladiny, kdy by jim prostě byla zima, mrzli by, mohli by nastydnout. Těch zranitelných skupin je hodně. Jsou to nemocní, jsou to senioři, ale i v případě, když máte doma caparta nebo malé děcko, které tam furt běhá neoblečené, tak prostě to jsou situace, kdy skutečně neplatí nějaká rada pro lidi, kteří jsou třeba otužilí. Tak tam musíme zohledňovat i tyto věci.

Proto by ten zásah měl být řekněme prodiskutovaný odborně, pracovat s odbornými daty ve spolupráci s ČVUT, a určitě půjdeme cestou vyhlášky, ale pokud by vyhláška nebyla postačující, stále bych ji chápal jako jakýsi hot fix, jako záplatu na řešení, a doporučoval bych, a toto se shodují i odborníci, sáhnout i do samotného zákona o službách, pokud to bude nutné. Ta vyhláška umožňuje výrazně rychlejší proces a třeba nějaké opravy, které by hýbaly pouze s těmi, jak pan Nacher prostřednictvím paní předsedající řekl, procentními body, protože hovořit o procentech může být zavádějící, procentními body může být rychlé řešení, ale měli bychom uchopit i tu energetickou náročnost budov možná i jako komplexněji změnou zákona, což by mělo vyjít i z té debaty s ČVUT. Odborníci řekli, že s tímto pomohou. Já si myslím, že zejména s tou dynamikou pracování tepla v budovách, že to není moc politická otázka, není to ani empirická otázka. Pravděpodobně každý z vás má nějaké zkušenosti, ve vlastním je to trochu jiné, pokud bydlíte v domě, kde je více bytů, prostě jsou to atypické situace. Mohli bychom to stavět na nějakém pocitu jednotlivce.

Já jsem velmi rád za aktivitu Patrika Nachera i dalších a věřím, že prostě teď se tím budeme prokousávat, a v prvních měsících na jaře bychom měli mít faktické vstupy proto, abychom se rozhodli, jestli půjdeme vyhláškou, což je relativně rychlý proces, a tou si myslím, že bychom měli jít stejně, nebo s ambicí, že uděláme změnu v daném zákoně. Pokud bychom ji limitovali pouze na problematiku rozúčtování tepla, tak si myslím, že by ten proces nemusel být výrazně delší, i když z logiky věci se tam pracuje s termíny projednávání na vládě, ve sněmovně, na výborech, a nevím, jestli třeba v polovině nebo v létě by bylo správné to nějak tlačit rychleji. Takže začátek v následujících měsících, začátek jara vstupy, o tom bychom mohli již aktivně informovat spotřebitele, bytová družstva i občany. Z toho vědí, že takováto úprava přijde, mohou se na to připravit i třeba v systému rozúčtování, a v nějaký moment by si sedla vyhláška, anebo zákon, podle toho, jakou cestu zvolíme.

A já bych chtěl poděkovat panu Nacherovi, že tohle téma zvedá.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Hlásí se do rozpravy Patrik Nacher. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, chtěl bych poděkovat panu ministrovi za odpověď a možná jenom požádat do budoucna, protože se na to lidé opravdu ptají, jak jsem to říkal, když byla kampaň, tak to byl dokonce častější dotaz než dotazy na exekuce, což ve vztahu ke mně a k mojí odbornosti mě velmi překvapilo. Tak bych jenom chtěl poprosit, jestli by mohl nějakým způsobem pravidelně nebo nějak informovat o tom, jak se to vyvíjí, případně třeba udělat nějaký kulatý stůl i tady třeba v Poslanecké sněmovně. Myslím si, že by to spotřebitelé ocenili, protože jak říkám, já to neberu jako interpelaci, ale spíš jako osvětu, protože ti lidé se na to opravdu ptají, aby věděli, odkdy se to bude měnit, jakým způsobem se to bude měnit, protože pro ně my to musíme zjednodušit.

Já jsem si tady psal, tady jsou samozřejmě různé vlivy na to ve vztahu k zateplení, k zohlednění osob, zohlednění pozice toho bytu a tak dále. Lidi, v zásadě zjednodušeně řečeno, zajímá to procento, jestli když to klesne z 80 na 70, když to takhle řeknu naplacato, tak budou vědět, že když šetří moc, zaplatí 70 % průměru toho vchodu. Říkám, zjednodušuji to, ale takhle je potřeba to vnímat. Takže já ještě jednou děkuji a poprosím skutečně pana ministra, jestli by mohl v tomto informovat Poslaneckou sněmovnu, případně tady znovu zorganizovat ten kulatý stůl.

Já jsem pro to, aby to bylo spíše vyhláškou, protože když to bude zákon, tak tady otevřeme, začne tady lidová tvořivost a podle mě se pak nestihne ani ta další topná sezona. Takže já bych podpořil, aby to byla změna vyhlášky, ale samozřejmě, to rozhodnutí je na vás. Mně jde v této chvíli jenom o to, abychom tu informaci měli, a nejenom abychom ji měli, abychom ji reprodukovali potom dál veřejnosti, aby oni věděli, co můžou očekávat. Děkuji a já z tohohle toho úhlu pohledu jsem spokojen.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Pan ministr chce reagovat na váš příspěvek. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Já už jenom v krátkosti, protože tady zazněla výzva. Myslím si, že to je správné. Mrzí mě, že jsme se vlastně ani já, ani pan poslanec Nacher nemohli účastnit toho kulatého stolu, ale tak jsme Sněmovna, Sněmovna jedná a to je asi priorita.

Já si myslím, že jakmile budou první výsledky na vstupu ohledně té odborné diskuse a odborné diskuse ohledně energetické náročnosti budov, tak bychom měli udělat kulatý stůl. Možná ne tady ve Sněmovně, ale souhlas, uděláme ho třeba i s nějakou širší veřejností. Když jsme tady diskutovali rozúčtování tepla a dálkové měřiče, tak tam byli zástupci ne jednotlivých SVJ, ale velkých pronajímatelů či sdružení, které sdružuje společenství vlastníků jednotek a další. Pro ně to je velmi relevantní.

Já jsem hovořil o tom zákoně - není to nezbytné, ale důležitá věc je, ta zásadní, odlišit nastavení základní a spotřební složky podle energetických náročností. A když toto budeme mít zafixováno, pak se hýbe s procentuálním rozložením. Musíme udělat A, musíme udělat B. Souhlasím, toto udělejme.

Já bych samozřejmě chtěl, a říká se tomu v angličtině wishful thinking, aby i ty dálkové odečty, které jsme zde řešili, kdy vy se vlastně dozvíte jenom dílek své spotřeby, ale právě že tam je ta část, která je sdílená za dům, tak vy vlastně nevíte, kolik zaplatíte. A já bych chtěl, aby do budoucna, až budeme ještě více digitální v této oblasti, a budeme, tak aby skutečně se člověk mohl podívat, že ne, tady mám tři dílky, a na centrálním si to musím dopočítat, ale dokázala, tyhle aplikace jsou, jsou komerčně vyvinuté. Nechť trh vyvíjí takovéto aplikace, kdy se skutečně můžete podívat: toto jsem protopil u sebe, takhle mi to vychází v celkovém podílu na dům, a řešit svoji spotřebu již převedenou na finance podle nějakých aktuálních tarifů, které čerpáte, což by měl být krok 3 po tom, co toto dokončíme.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Do rozpravy se již nikdo nehlásí. Táži se nyní pana poslance - nejprve ukončím rozpravu - a táži se pana poslance Patrika Nachera, zda chce navrhnout usnesení Poslanecké sněmovny k této odpovědi? Není tomu tak, čili končím projednávání této interpelace.

Otevřeme další písemnou interpelaci. Místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš odpověděl na interpelaci poslance Martina Kolovratníka ve věci stavebního zákona. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 343.

Pana poslance Kolovratníka tady vidím, zahajuji tedy rozpravu a táži se... Ano, pan poslanec má zájem vystoupit v rozpravě. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Dobrý den, kolegyně, kolegové. Děkuji, paní předsedající. Hlásím, že jsem zde, jsem připraven, rád využiji svůj prostor a projednám s panem ministrem Bartošem problematiku stavebního zákona. Pro ty, kteří nás sleduji, a pro vás tady v sále se nejdřív omezím na stručný úvod nebo stručné vysvětlení této své interpelace. Bohužel, tak jak pracuje Sněmovna, jak tady běží lhůty, tak ta interpelace byla původně psána v půlce léta, takže korektně říkám, že jsme už o půl roku dále a že některé z mých otázek v té odpovědi písemné pana ministra zodpovězeny byly. Ale, a ono to asi za malou chvíli vyplyne z té debaty, bohužel otazníků a nejasností během toho půl roku spíše vyvstalo více a více nových, a uvidíme tedy. Já je tady vznesu a povím a budu rád, když pan ministr na ně bude reagovat, a uvidíme, jaká bude jeho reakce, jaké bude vysvětlení.

Původní interpelace mířila ve svých dotazech v zásadě ke dvěma nebo k třem věcem, ke třem otázkám. Za prvé, kdy lze očekávat hotovou věcnou novelu zákona, kdy Ministerstvo pro místní rozvoj sdělí investorům, těm velkým státním investorům, jako je Správa železnic a Ředitelství silnic a dálnic. Jde mi tedy o sektor dopravy, jak vlastně nový stavební zákon a požadavky na ně v případě těchto velkých vyhrazených staveb budou vypadat. A do třetice jsem se ptal, jestli má MMR vypracovanou nějakou analýzu, která by jasně zdůvodnila, jasně zargumentovala, že se stavební řízení zrychlí v porovnání s tím původním, ještě tedy za naší vlády předchozí schváleným zněním zákona č. 283/2021, to je novela předchozí vlády, kterou tedy ta současná mění.

Jak jsem řekl, na první otázku jsem odpověď dostal. Víme, že ta věcná novela v tuto chvíli už je připravena, je tedy sněmovním tiskem, že už jsme prošli i prvním čtením. Kvituji, pane ministře, že jste odpověděl i na ty informace vůči státním investorům. Připomenu, že se počítá s tím, že by od 1. 7. letošního roku měl fungovat takzvaný Speciální stavební úřad určený právě pro vyhrazené dopravní stavby a asi není potřeba tady v prostoru interpelace řešit, jestli a jak je připraven, jestli je personálně vybaven. Je v tuto chvíli únor a je to samozřejmě vaše manažerská, exekutivní odpovědnost, aby k tomu překlopení došlo, aby to proběhlo.

Ale to, od čeho se teď chci odrazit, je ten bod 3, kde jsem se ptal, jestli má MMR zpracovanou nějakou analýzu, jak se situace nebo stav zlepší nebo jak se zrychlí. Vy jste mi, pane ministře, odpověděl stručně, že MMR nemá takovou analýzu zpracovanou, pouze že jste zpracovali v souladu s legislativními pravidly vlády hodnocení dopadu regulace RIA. A teď budu citovat vaše vyjádření v závěru písemné interpelace: "Je třeba zdůraznit, že primárním cílem věcné novely je v souladu s programovým prohlášením vlády, které respektuji, dosáhnout změny modelu stavební správy a zabránit kolapsu stavebního řízení důsledkem destrukce smíšeného modelu veřejné správy. Účelem naší věcné novely" - zkracuji, zkracuji - "je především zachování stavebních úřadů na místní úrovni, kde rozhodují se znalostí místního prostředí" a tak dále. A v písemné interpelaci je uvedena věta, s kterou já se absolutně nemohu ztotožnit. Ta věta říká: "I po novele stále bude platit princip jeden stavební úřad, jedno řízení, jedno razítko a ke všeobecnému zrychlení stavebního řízení přispěje kvalitně připravená digitalizace stavebního řízení. Povolení bude vydáváno ve lhůtách, které byly nastaveny příslušným ustanovením nového stavebního zákona."

Tak a o tomto bych s vámi, pane ministře, rád diskutoval. Za prvé k tomu procesu přípravy, že nedojde k destrukci. Mohu tady, a vy to asi zopakujete nebo potvrdíte, konstatovat, že vzniká jakási dohoda mezi koalicí a opozicí na komplexním pozměňovacím návrhu. Mám také informaci, že poté, co se do procesu vložil váš vládní kolega, ministr dopravy Martin Kupka, jste zřídil jakési pracovní skupiny, které tedy nasávají podněty a snaží se je zapracovat nebo nějakým způsobem s nimi pracovat při přípravě komplexního pozměňovacího návrhu. No ale já se pak dozvídám - řeknu neformálně, neoficiálně - nejenom od hráčů, od skupin, které se tady tou problematikou zabývají, ale bohužel i od vašich koaličních partnerů, od poslanců tady ve Sněmovně, že ty skupiny moc nefungují, respektive že od nich není zpětná vazba. Že je jim něco doručeno, ale pak nikdo neví, nebo občas lidé nevědí, jestli ta která pracovní skupina ten který podnět zapracovala, jestli ho řekněme akceptuje, nebo ne. Takže prosím, pane ministře, o první zodpovězení, o první informaci a vaši odpověď, v jaké fázi jsme, v jakém momentě v tuto chvíli jsou přípravy, a předpokládám, že mluvíme o tom komplexním pozměňovacím návrhu, jestli to všechno nebude na poslední chvíli. Jestli i my jako opozice, já a kolegyně Klára Dostálová, v nějaký moment budeme mít šanci se s vámi potkat nad tím řekněme draftem, konceptem, ať to nazveme jakkoliv, komplexního pozměňovacího návrhu a jestli nedojdeme k tomu, že najednou už je pět, čtyři dny, tři dny do uplynutí lhůty a že už to bude všechno na poslední chvíli. Takže pokud máte - pane ministře, vy jste člověk, který je odpovědný za celý proces, manažer, který by měl nastavovat pravidla přípravy. Budu rád, když tady třeba na mikrofon i povíte, kdy bude ten materiál pro druhé čtení, kdy bude připraven a kdy ho uvidíme. To je moje první otázka.

A druhé téma, na které se chci ptát a o kterém chci mluvit: zkrátka tvrdím, že věta, kterou Ministerstvo pro místní rozvoj uvedlo do té oficiální písemné odpovědi na moji interpelaci, tedy vaše konstatování, že bude platit princip "jeden stavební úřad, jedno řízení, jedno razítko", ta věta není pravdivá, pane ministře, je lživá. A je lživá hned ve dvou momentech. Jestliže vnímáme vaši představu o tom, že ta takzvaná integrace dotčených orgánů státní správy proběhne v obcích, na obcích, těch takzvaných oerpéčkách, obcích s rozšířenou působností, vedle toho ale vyhrazené stavby, dopravní stavby budou na speciálním stavebním úřadu, malé občanské zůstanou na těch malých obcích, které si některé druhy informací budou vyžadovat řekněme seshora, z těch oerpéček, no tak pak už tady zmiňuji - teď jsem jenom zmínil ilustračně - minimálně tři nebo čtyři místa, kde se bude s tou žádostí stavebníka, ať už je jakýkoliv, pracovat. To znamená, věta "jeden stavební úřad" neplatí. Zkrátka není platná z logiky věci, když to všechno rozdělujete a zůstáváte v rámci tady té takzvané subsidiarity i na obcích s rozšířenou působností. A hned další slova v té větě: jedno razítko. Opět z principu věci nemůže být platná, když zavádíte jednotné environmentální stanovisko, když podle informací, aspoň, které v tuto chvíli máme, zůstáváte nadále bez integrace, necháváte si bokem zpracovat razítka hygieny, hasičů, životního prostředí, tedy všech dotčených orgánů státní správy, které nebudou integrovány. A tady připomínám, že každé samostatné stanovisko jakéhokoliv dotčeného orgánu státní správy, a je jedno, jestli si ho vyžádá stavebník nebo ten integrovaný stavební úřad, je samostatně přezkoumatelné. Je to samostatný právní akt, který je samostatně přezkoumatelný. Tak těch - nevím, jestli to je čtyřicet - něco přes čtyřicet razítek podle mého názoru, naší představy zkrátka zůstává, a pak tedy logicky nemůže platit věta, že zachováte princip jednoho razítka. A to bych prosil, pane ministře, abyste tady zkusil obhájit a vysvětlit. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Pan ministr se hlásí do rozpravy. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Vážené dámy, vážení pánové, paní předsedající, prostřednictvím vás, pane Kolovratníku, jsem rád, že zaznělo i od vás, že na začátku nebo od doby, kdy ta interpelace byla podána, se ty věci významně posunuly. My jsme se jako MMR, ať v jeho čele stál kdokoliv, musím říct, že se nikdy nebránilo dalším návrhům úprav, které fakticky vedou ke zlepšení, a zejména k urychlení povolovacího procesu stavebního zákona. Vy jste se na začátku dotazoval, já to vypíchnu dopředu, doufám, že stačí, když jednou řeknu "prostřednictvím paní předsedající", protože budu reagovat postupně - tak ta novela, kterou my stavíme nad rekodifikaci stavebního zákona předchozí vlády, přece na samotném principu toho, že jde směrem k jednomu povolení, jednomu stavebnímu řízení, nic nemění a stejně tak zachovává všechny ty termíny. Pokud tedy gros problémů bylo v délce povolování a získání celkového vyjádření ze strany stavebního úřadu, přece to zůstává stejné. Tam ty termíny zůstávají stejné, celková doba je stejná. Já jsem o tom několikrát hovořil, u jednoduchých staveb 30, maximálně 60 dní, u středně těžkých je to 120, nevím, jaké je to číslo, a do roka u těch nejsložitějších staveb by ten stavebník nejen měl mít automaticky povoleno, ale měl vědět, zda může, či nemůže stavět. Na tom vlastně se ani v tomto zákoně nic nemění.

K samotnému procesu pracovních skupin, a já jsem se o tom bavil, já chci říct, i když mi paní Dostálová utekla do vedení Sněmovny, ale řeším s ní ty věci stejně tak, jako když byla předsedkyní výboru pro veřejnou správu, a stejně tak, když byla v minulém volebním období ministryně, proběhlo s ní jednání. My jsme minulý pátek potom, co jsme obdrželi ještě další pozměňovací návrhy, a konzultujeme samozřejmě i s opozicí, tak ve věci přijímání pozměňovacích návrhů jsme takzvaně - použiji to slovo - zavřeli krám, řekli jsme, tady je stop. Ještě jsme potom obdrželi nějaké návrhy, řekněme od skupiny za zdravý stavební zákon, což jsou lidé z okolí stavitelských firem a Hospodářské komory. Těmi jsme také prošli. Nevím, jestli už dostali vyrozumění, ale v podstatě jsou to často návrhy, které míří na ten původní rekodifikovaný - čistá státní správa. Takže těm ještě odpovídáme a chystá se první projednání na výboru, což bude asi za jedenáct dní, bychom toto měli poskytnout. Do té doby se samozřejmě s vámi, s panem Oklešťkem, který se tím zabývá, s paní Dostálovou, s dalšími setkáme. Já nevím, kteří poslanci říkají, že nevědí. Vy jste tady zmínil i koaliční partnery. Pod Ministerstvem pro místní rozvoj funguje vlastně rezortní tým koalice, kde má každý svého zástupce, a mně občas - a teď to není k nikomu výhrada, je to i ve veřejném prostoru vůči všem partnerům ministerstva, pokud se někdo obrátí na ministerstvo nebo je uspořádaná nějaká odborná skupina, na té poslední pro větší integraci bylo třeba třicet lidí z jednotlivých ministerstev a z dalších. Pokud se stane, že informace k někomu nedotečou, většinou to není chyba toho, kdo ty informace v danou chvíli má, pokud je předá někomu, kdo ty subjekty zastupuje.

Dám jednoduchý příklad. Pokud se bavíte s nějakou asociací nebo s nějakým svazem a poskytnete jeho zástupci na platformě, kde se ta věc řeší, nějaké informace, jaksi předpokládáte, že pokud někdo tyto informace potřebuje níže, třeba nějaký - zastoupená organizace ve svazu - tak že toto předávání už musí dostávat. Takže já věřím, že v rámci i koalice, a věřím, že i ve věci těch pozměňovacích návrhů budou všichni informováni tak, aby významně před výborem viděli pokud ne úplně finální legislativní návrh, tak v momentě na výboru už i legislativní. A myslím si, že třeba i v tom slibu, který jsme dali, což je hledání větší míry integrace na úrovni třeba ORP, takže si myslím, že to je správně a že toto držíme.

Zareaguji ještě na několik věcí. Nemám rád, když se něco dostane čistě pod marketingový claim. Já jsem vždycky vnímal "jeden úřad, jedno razítko", že to není, že existuje jeden jediný úřad, Nejvyšší stavební úřad, ale z pohledu toho, kdo čerpá tu službu, což v daném případě je občan, který potřebuje stavební povolení, nebo nějaký stavitel nebo nějaký projektant, takže přijde na ten úřad a podá jedno podání. Nemusí si zajišťovat či někde honit vyjádření dotčených orgánů, prostě to na ten úřad dá a očekává, že na konci dostane vyrozumění. Takže stavebník podle toho zákona požádá na jednom stavebním úřadu, a pokud nemá předpřipravena nebo nedisponuje nějakými jinými vyjádřeními dotčených orgánů, ten úřad si je vyžádá sám. Stačí tedy podat jedno povolení.

Když bych se vrátil do té rekodifikace i tak, jak vlastně v rámci vašeho komplexního pozměňovacího návrhu to bylo schváleno, a byl bych tak, jak jste toto odprezentoval, tak bych řekl, že ani v návrhu Kláry Dostálové či vašeho komplexního pozměňovacího návrhu to také nebylo, že to je všecko jedna věc. Byli tam hasiči, byla tam veterina, byly tam lázně. Z pohledu uživatele ten proces se musí jevit jako jedno podání, jeden proces, jedno razítko.

Já nevím, jestli půjdu ještě dál ohledně závazných stanovisek přezkumu. Tam bych asi do toho nezabíhal. Výbor pro veřejnou správu by měl obdržet všecky podklady do dvacátého. Mezitím vám nabízím - a já jsem se o tom bavil s paní místopředsedkyní Dostálovou, která tady teď proběhla - že si uděláme schůzku nad těmi návrhy. Myslím si, že to jde správným směrem.

A pokud někdo má v tuto chvíli dotazy, já je velmi rád zodpovím zde, pokud vím. Ale samozřejmě můžeme udělat pracovní schůzku na výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj mimo standardní jednání výboru či ve skupině, která pod tím výborem funguje, která se zabývá stavebním řízením speciálně. A toto zase je moje první reakce, a když tak budu reagovat dál.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Hlásí se pan poslanec Kolovratník a poté paní místopředsedkyně Dostálová.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. K tomu postupu prací k předložení na výbor nechci brát vítr z plachet kolegyni Kláře Dostálové, jsem rád, že přišla. A budu rád, pane ministře, když já i kolegyně vám k tomu - nebo já něco k tomu řeknu a Klára Dostálová mě doplní. Prosíme, není možné to připravit až na výbor a dát tam hotovou věc prakticky už se zavřeným krámem. Asi tak ta dohoda s opozicí nebyla, ale určitě si k tomu řekneme víc.

Já teď mám, pane ministře, jednu poměrně zásadní věc k stavebnímu zákonu. Všichni z nás, všichni poslanci, dostáváme v posledních dnech do schránek desítky, stovky e-mailů od občanské veřejnosti k omezení práva veřejnosti vyjadřovat se k problematice životního prostředí. A tady připomenu, že v tom předchozím, naší vládou připraveném znění stavebního zákona integrace počítala i s řešením životního prostředí, že jsme to právo veřejnosti tam měli.

Když jste na vládě projednali to finální znění, které teď tady leží, je to ten tisk, o kterém jednáme, tak jste tak, jak jsme se dozvěděli, trochu úkrokem stranou. Když tam nebyla paní ministryně životního prostředí Hubáčková, tak jste relativně jednou malinkou větou tu veřejnost z toho vyloučili. Byla to aktivita vaše a pana ministra Kupky za dopravu. Z pohledu vašich rezortů to můžu chápat, ale z pohledu ochrany životního prostředí a zatažení nebo integrace veřejnosti do těch procesů je to skutečně velmi, velmi problematický krok a svědčí o tom ty desítky, stovky e-mailů. Takže, prosím, žádám ještě o jednu vaši odpověď, a to je odpověď právě k problematice veřejnosti, spolků a účasti veřejnosti na otázkách životního prostředí u jakýchkoliv stavebních záměrů. Jak se s touto řekněme kampaní nebo s tímto velmi velkým voláním a požadavkem veřejnosti vypořádáte, jak ho chcete zapracovat do toho komplexního pozměňovacího návrhu?

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní s přednostním právem paní místopředsedkyně Klára Dostálová, poté pan ministr. Prosím, máte slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji moc za slovo, paní místopředsedkyně. No, on vlastně se zeptal na to samé, můj ctěný kolega Martin Kolovratník, protože já taky jsem vlastně běžela z kanceláře, protože jsem samozřejmě vnímala tady věty pana ministra, že skutečně není možné nám to dát až na stůl výboru. My jsme byli i dohodnutí a já bych chtěla moc poděkovat za tu dohodu, že se na stavebním zákoně pracuje, koalice s opozicí. Myslím si, že to je opravdu nastaveno dobře a že bychom mohli skutečně dojít k velmi dobrému závěru tak, aby stavební zákon prošel v Poslanecké sněmovně daleko lehčeji - nechci úplně říkat jako nůž máslem, ale prostě samozřejmě daleko přívětivěji, ale o tom se tedy musí jednat. A my jsme doposud žádné texty, na čemž jsme se domluvili - to znamená na některých úpravách, na kterých by byla shoda napříč politickým spektrem - jsme neviděli. Na výboru to je úplně nemožné, protože výbor by musel přerušit tu lhůtu, aby se k tomu vůbec mohl vyjádřit. A vzhledem k tomu, že jsme si v uvozovkách plácli na to, že jsou tam nějaké termíny, které chceme všichni dodržet, a my vám fakt chceme pomoci, tak toto není možné. Tak jenom prosím, svolejme tu schůzku co nejdříve. Ukažte nám ty texty, abychom do toho se mohli podívat a případně ještě některé věci doladit. Děkuju moc.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní pan ministr. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Děkuji za slovo. Já budu reagovat na paní vice... ne, místopředsedkyni, vicepředsedkyni, místopředsedkyni, pana Kolovratníka, prostřednictvím paní předsedající. Dnes konsolidujeme všechny věci, které samozřejmě - a já se snažím, když tady pan poslanec Kolovratník, prostřednictvím paní předsedající, říkal, jako manažer, tak státní správa má takové tendence, že dokud nerozhodnete to procento nebo ten detail, občas se jakoby nic neděje. Není to tak na MMR. Samozřejmě ty jednotlivé legislativní kusy, které promítají tu vůli a pak i budoucí dohodu do legislativního textu pro občany, do pozměňovacího návrhu k danému zákonu nebo jeho úpravy, ty samozřejmě vznikají průběžně. A ty nosiče, kde se potom upravují ty v uvozovkách detaily. Ale detail, který jste zde zmínil, někdy výrazně i může posunout znění toho zákona, tak ty máme připraveny, v nejbližších dnech určitě se s vámi sejdeme.

Já jsem řekl, zavíráme krám. Samozřejmě to bylo z pohledu toho, co se dá ještě před projednáním s opozicí a na výboru zvážit, zda již to má být v této úpravě nějakým způsobem řešeno, nikoliv komplexním pozměňovacím návrhem, ale jakýmsi souhrnným pozměňovacím návrhem, protože to bychom nikdy neuzavřeli tu práci. Toto jde po dohodě návrhem MMR, toto bude třeba předkládat opozice, takto se standardně - toto budou předkládat koaliční poslanci. Takže to zavření krámu nebylo a od teď už se nic neděje. Ale přestali jsme vlastně, abychom stačili právě i pro vás, pro účely výboru, vypracovat ty finální legislativní texty, u kterých se budeme následně bavit, jestli jsou takto v pořádku nebo je tam třeba něco přidat, rozšířit a ubrat tak, abychom měli nějaký konečný balíček věcí, které bychom potom buďto předložili jako Ministerstvo pro místní rozvoj prostřednictvím třeba poslanců, nebo potom by byly samozřejmě předkládány, jak předvídá legislativní proces ve Sněmovně. Samozřejmě kreativitě, ale je to práce poslance, se meze nekladou. Na výboru můžou být další a další pozměňovací návrhy, kterými se v tom standardním procesu, což dělá libovolné ministerstvo vůči pozměňovacím návrhům, jimi se probereme a budeme se k nim vyjadřovat. Stejně tak jako byl ten balíček zaslán od řekněme pracovní skupiny komerčního sektoru, což nám tedy byl poslán, myslím, že minulý týden v pátek. A když jsem viděl souhrnnou tabulku, tak už tam byly i naše pozice, kde vidíme nějaké problémy a podobně. Jinak během dneška konsolidujeme a já se vám potom obratem ozvu, a ten termín - dvacátého by to mělo být dodáno, ale to je za jedenáct dní, do té doby určitě to probereme s vámi a případné změny tam propíšou.

Jinak ohledně jednotného environmentálního stanoviska, které tedy v sobě integruje nebo respektive vypořádává asi devět nebo kolik razítek týkajících se životního prostředí, tak ano, a to tady zaznělo, to je zákon, který je v gesci Ministerstva životního prostředí. Já jsem i, když jsme na vládě vystupovali, tak si myslím, že to původní znění bylo výrazně lepší, kde bylo to širší zastoupení veřejnosti, zejména vlastně neomezenou na tu věc, která se týká specifických částí, které tvoří asi 5 % veškerých případů, to je to, kde je vyžadována EIA. Já bych ale i v této interpelaci se spíše odkázal, že jednak finální znění bude součástí projednání zákona o jednotném environmentálním stanovisku na výboru, a zde bych asi potom řekl, že by toto měl zodpovědět spíše ještě ministr životního prostředí, byť jako člen vlády se tím zabývám a dochází tam i také k určitému posunu, protože si myslím, že veřejnost, která se v jiných fázích toho procesu pak třeba může účastnit, má do toho co mluvit, zejména pokud se tak děje v oblasti, kdy třeba ta odborná veřejnost je reprezentována nějakým spolkem občanů v místě bydlícím a podobně.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy? Není tomu tak.

Táži se nyní pana poslance Kolovratníka, zda navrhuje usnesení Poslanecké sněmovny k této odpovědi? Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji za slovo, budu stručný. Bohužel jsem těmi odpověďmi nebyl uspokojen a budu navrhovat nesouhlasné usnesení Poslanecké sněmovny.

V jedné věci se, pane ministře, shodneme, jak jste řekl ten marketingový claim, ten pohled na věc, to jedno podání. Tyhle věty se mi určitě líbily a tam jsme ve shodě. Z pohledu uživatele skutečně to musí být jedno místo, jeden moment, kde si dám nějakou žádost a někdo mi odpoví. Dovolím si to odlehčit, použít vaši terminologii, kterou máte rád v oblasti digitalizace - je to ten frontend a backend. Takže v otázce frontendu se určitě shodneme, toho uživatelského prostředí, ale my zkrátka nejsme přesvědčeni, že ten takzvaný backend vám bude fungovat. Jestliže v zákoně budete mít stanoveny lhůty, o. k., je to dobře, správně. Ale jestliže tady pracujeme se speciálními stavebními úřady, s částečnou integrací na obce s rozšířenou působností, s jinými agendami na obcích nižšího řádu, tak se bojíme, že toto bude ta destrukce a že úřady zkrátka nebudou schopné v rámci takzvaného backendu ty lhůty dodržet. To je ad jedna, nebude to tedy jeden úřad.

A ad dva - odpověď na problematiku účasti veřejnosti v otázce životního prostředí pro mě byla velmi mlhavá, velmi vágní. Vy jste to trochu odehrál na Ministerstvo životního prostředí, ale myslím si, že tohle není, co občané chtějí slyšet. Chtějí slyšet jasnou odpověď.

Takže já navrhuji a opírám se o tyto argumenty, které jsem řekl, aby Sněmovna podle § 112 jednacího řádu odst. 5 přijala stanovisko, že nesouhlasí s odpovědí na tuto písemnou interpelaci. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano. Děkuji, pane poslanče. Navrhujete tedy, abychom přijali usnesení, které praví, že Sněmovna nesouhlasí s odpovědí pana ministra na vaši interpelaci. Zagonguji a přivolám kolegy z předsálí.

A ještě než kolegové dorazí, přečtu omluvy: omlouvá se pan ministr Pavel Blažek od 13 hodin z pracovních důvodů, dále se omlouvá pan ministr Jan Lipavský po celý jednací den z pracovních důvodů.

 

Ano, budeme tedy hlasovat. Zaznamenala jsem žádost o odhlášení. Odhlásím vás všechny a požádám vás, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami. Počkáme, až se ustálí počet přihlášených. Počet přihlášených se nám ustálil.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh? Kdo je proti?

Hlasování číslo 70, přihlášeno 99 poslanců a poslankyň, pro 46, proti 51. Návrh byl zamítnut.

 

Končím projednávání této interpelace. Děkuji jak panu poslanci, tak panu ministrovi a ostatním řečníkům.

Nyní přistoupíme k projednávání další interpelace. Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek odpověděl na interpelaci poslance Kamala Farhana ve věci čekacích dob na vyšetření na magnetické rezonanci a CT přístrojích. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 356.

Zahajuji rozpravu a táži se, zda se někdo hlásí do rozpravy? Je tomu tak. Pan poslanec Farhan se přihlásil do rozpravy a má slovo, prosím.

 

Poslanec Kamal Farhan: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, chtěl bych zde otevřít písemnou interpelaci, na kterou jsem dostal odpověď od pana ministra. Týká se to čekacích dob na vyšetření jak na magnetické rezonanci, nebo na CT přístrojích. V odpovědi na interpelaci mi, pane ministře, píšete, že čekací lhůty vyšetření na magnetické rezonanci a CT přístrojích nejsou sledovány ani zdravotními pojišťovnami, ani administrativními systémy ÚZIS. Mám si to tedy vysvětlit tak nebo přeložit, že vy jako ministr zdravotnictví a vámi řízené ministerstvo nevíte a nezajímá vás, jak dlouho běžný český pacient na tato vyšetření čeká, jestli čekací doby odpovídají medicínským potřebám pacientů, jestli máme dostatečnou kapacitu zdravotnických zařízení, technologií a lékařů, kteří vyšetření na magnetických rezonancích a CT přístrojích poskytují? Opravdu vás to, pane ministře, nezajímá? Překvapuje mě, že můžete řídit Ministerstvo zdravotnictví bez základní znalosti, jak dlouho se v České republice čeká na vyšetření a plánované zdravotní výkony. Píšete mi, že čekací doby se vzhledem k různorodosti péče nedají reálně měřit. V kontrastu s deklarací vlády o snahách o digitalizaci zdravotnictví, využití dat a rozvoj eGovernmentu obecně je to pro mě úsměvné. Nebylo by jednodušší pro vás mi napsat: Prostě se nám to nechce měřit, nebudeme to dělat, nevíme, jak na to.

Dále v odpovědi na interpelaci píšete, že čekací doby se nedají validně měřit. Ale již o tři věty níže, na což už jsem si zvykl, že vlastně i v jednom textu si odporujete, že o tři věty níže ve stejném dokumentu píšete, že je rozdíl, zda se jedná o pacienta s akutním zhoršením zdravotního stavu s potřebou minimální čekací doby, a stabilizovaného pacienta, kde stabilizovaný pacient má standardní čekací dobu. Takže vy čekací doby neumíte měřit, ale víte, že existuje standardní čekací doba pro pacienty.

Proto bych si dovolil doplnit svoji interpelaci otázkou, jaká je standardní čekací doba u jednotlivých vyšetření. Když říkáte, nahoře jste říkal, že je třeba na určité typy vyšetření standardní čekací doba, dostanou se tito pacienti ve standardní čekací době? A jaké jsou v tom rozdíly mezi jednotlivými kraji, jestli to sledujete nebo hodláte to sledovat? Pak se dále zeptám, když nevíte, jak dlouho se čeká na vyšetření, nemůžete z mého pohledu vědět ani, jak tato vyšetření jsou v České republice dostupná. Když se na vyšetření a operaci dostanou pozdě, výrazně to snižuje kvalitu a dostupnost zdravotní péče.

Já tyto stížnosti od pacientů slyším relativně často, že se nemohou dostat na vyšetření, že čekají na operaci, že jisté zdravotnická zařízení jim nabídlo velmi vzdálený termín, a proto z mého pohledu je třeba se podívat, jak to vlastně ve skutečnosti je. Jestli tyto stížnosti těchto lidí jsou oprávněné, nebo tomu tak není. Jestli to jsou individuální nedostatky, nebo nám někde selhává systém. A pokud někde dochází k systémovému selhání, je třeba hledat řešení. To se nedá dělat se zavřenýma očima ani zavřenýma ušima, když ministerstvo ani nezajímá, jaký je stav, a nedovede na to písemně odpovědět ani poslanci Parlamentu, je v podstatě vyloučeno, aby v budoucnu pracovalo na zlepšení. To je pro mě dosti frustrující zjištění. Píšete mi, že upozorňujete na sdělení vedení ústavu ÚZISu, že návratnost výkazů od poskytovatelů zdravotní péče a služeb byla velmi nízká. To je velmi pěkné upozornění, za které jako opoziční poslanec velmi pěkně děkuji.

A teď se vás závěrem, pane ministře, tedy jako vrcholného představitele exekutivy a zdravotnictví České republiky, osoby zodpovědné za ÚZIS, ptám: Co vy a vedení ÚZIS s tím budete dělat? V odpovědi na písemnou interpelaci totiž není ani náznak toho, že byste měli snahu tento nepříznivý aspekt jakkoli řešit. Děkuji vám předen za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Pan ministr bude reagovat na vaše otázky. Prosím, máte slovo, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Vážená paní předsedající, milé poslankyně, drazí poslanci, možná vás teď překvapím, ale, vaším prostřednictvím, naprosto souhlasím se vším, co řekl pan poslanec Farhan. Já to zopakuji. Naprosto souhlasím se vším, co řekl pan poslanec Farhan. Proč s tím souhlasím? Protože jsem stále členem výboru Radiologické společnosti a můj předchůdce na ministerstvu, pan ministr Leoš Heger, který byl také radiolog, vyslyšel doporučení Radiologické společnosti a začal tyto termíny sledovat. A my jsme měli k dispozici informace o tom, jaké jsou termíny na akutní výkony, na subakutní výkony, chronické - ty kategorie jsou definované, já chápu, že ti z vás, co nejsou radiologové, což jsou všichni kromě mě, tak to vidět nemůžou, ale jsou to doporučení české Radiologické společnosti, která jsou zveřejněna, která vycházejí z doporučení Evropské radiologické společnosti. Bohužel poté, co Leoš Heger skončil jako ministr, se na to ostatní ministři vykašlali, ale to naprosto brutálně a bestiálně, a já jsem se snažil tu situaci změnit. První jako předseda Radiologické společnosti, kdy jsem psal svým předchůdcům, tehdy ministrům za sociální demokracii a náměstkům, aby tedy toto zase začali sledovat, aby vyslyšeli doporučení odborné společnosti. Byla to marnost. Poté jsem se stal poslancem a z opozice jsem o totéž žádal mých pět předchůdců na Ministerstvu zdravotnictví v pořadí: Vojtěch, u pana ministra Prymuly to bylo tak krátce, že to ani nemělo smysl, potom pan ministr Blatný, v případě pana ministra Arenbergera to bylo také vcelku zbytečné, a vzápětí opět pan ministr Vojtěch. Oni mně slíbili, někteří z nich, že s tím něco udělají, ale z různých objektivních důvodů se to nestalo.

Je naprosto nutné sledovat termíny vyšetření, a to proč? Za prvé, u akutních pacientů, tedy tam, kde lékař, který vystaví žádanku a napíše, že vyšetření je statim - akutní, a je jedno, jestli je to snímek, CT vyšetření, magnetická rezonance, prostě toto vyšetření musí být v režimu statim provedeno. Je to doporučení odborné společnosti, které jsem podepsal a jsem prosazoval z pozice předsedy nebo vědeckého sekretáře této společnosti. Která jsou to vyšetření? Typickým příkladem je syndrom kaudy u pacientů s bolestmi zad. Je prostě absurdní, aby pacient, který má syndrom kaudy, bolest mu vystřeluje do dolních končetin, má poruchy kontinence, udržení moči a stolice, čekal na to vyšetření na magnetické rezonanci, co já vím, den dva, protože pak se ty změny mohou stát nevratnými. To vyšetření musí být nejenom statimově provedeno, ale i statimově popsáno, a takhle bych mohl pokračovat.

Pak jsou vyšetření, která jsou řekněme subakutní, ale výbor je definuje jako vyšetření, která jsou za hospitalizace, a tato vyšetření by měla být prováděna, pokud pacient je hospitalizován, co nejrychleji. Důvody jsou jednak medicínské, ale samozřejmě i ekonomické. Je prostě špatně, když pacient leží v nemocnici týden, čeká na vyšetření a vlastně se s ním nic neděje, pojišťovna platí obsazené lůžko, a přitom ten pacient čeká na vyšetření.

Pak je třetí kategorie, a to jsou pacienti ambulantní, a tady to je velmi komplikované. Tak na jedné straně můžete mít ambulantního pacienta, který chodí na mamografický screening. Screening se provádí v intervalech několika let a řada pacientů se třeba objedná s ročním předstihem na ten screening, prostě protože se domluví na termín. Totéž se týká sledovaných pacientů. Mohou to být onkologičtí pacienti, pacienti s Crohnovou nemocí, pacienti, kteří mají některé onemocnění mozku, kde je potřeba jednou za půl roku, tři čtvrtě roku provádět pravidelné kontroly, a ti pacienti se domluví na určitý termín, a toto samozřejmě výrazně deformuje objednávací termíny u ambulantních pacientů, protože v řadě případů se může stát, že indikující lékař prostě chce, aby to vyšetření bylo provedeno, to kontrolní, za půl roku, za tři čtvrtě roku, za rok.

A pak je sumář pacientů, kteří jsou na tom vyšetření řekněme poprvé a mají různý typ potíží. Mají potíže velmi závažné, anebo mají potíže dlouhodobé a chronické. Tak pokud bychom si vzali dva typy pacientů, řekněme s bolestmi hlavy, tak může být pacient, kterého dlouhodobě bolí hlava, má prováděna různá vyšetření, velmi pravděpodobně se jedná o migrénu, kde zobrazovací metody nezobrazí žádnou patologii, a tento pacient, když dostane termín za tři týdny, čtyři týdny, měsíc, dva měsíce, bezesporu nedojde k ohrožení jeho zdraví. Ale zase, vždycky je rozhodující ten indikující lékař, který musí jasně formulovat na žádanku, co je indikace, jak to vyšetření spěchá, kdy má být objednáváno. Na druhé straně máme pacienta, u kterého se teď náhle objeví bolest hlavy, a ta bolest je zásadní, klinicky tam může být nález, já nevím, městnání na očním pozadí, ano - u tohoto ambulantního - také ambulantní pacient - musí být vyšetření provedeno hned.

Tedy co my jsme udělali na Ministerstvu zdravotnictví? Hned, jak jsem nastoupil, jsem se snažil zjistit, jak je to vlastně s vykazováním těch statistik, které jsme opakovaně žádali, kde se to zadrhlo. S profesorem Duškem a s dalšími organizacemi - já jsem si pozval výbory některých odborných společností - jsme se domluvili, že budeme vycházet z doporučení Radiologické společnosti. Já jsem výbor oslovil, protože jsem členem výboru, tak jsem se několika jednání zúčastnil, a požádal jsem je, ať přesně definují, kdy musí být popis proveden, jak rychle musí být popis proveden.

Totéž jsem udělal s výborem společnosti nukleární medicíny, která má vlastně ve své gesci hybridní metody, PET /CT, PET/MR. Druhý krok, který jsme udělali, tak jsme dali úkol přístrojové komisi, aby pokud je schválena drahá přístrojová technika, podmínkou bylo její využití ve dvousměnném provozu, a aby probíhaly kontroly, jestli opravdu toto využití je, aby ta pracoviště, která trvají na nákupu - a já bych teď mohl (jmenovat) některé nemocnice, které jsem objel, a osobně jsem si kontroval, jestli opravdu ty přístroje takto byly využity, a bohužel v některých nebyly - tak aby pokud nemocnice si koupí rezonanci, koupí si drahou přístrojovou techniku, aby ji opravdu využívala ve dvousměnném provozu, pokud to bude hrazeno pojišťovnou, eventuálně třeba i soboty.

Třetí věc, kterou jsme udělali, tak jsme začali trošku jinak přistupovat k soukromým žadatelům, kteří chtějí provozovat tuto přístrojovou techniku, ale pouze pro ambulantní pacienty. Protože pokud si vezmete Fakultní nemocnici Motol, která má stejný počet lůžek, jako má vídeňská Allgemeines Krankenhaus, ve vídeňské Allgemeines Krankenhaus je podle mých posledních informací, které mám, a nejsou bohužel úplně recentní, nějakých jedenáct magnetických rezonancí, ve Fakultní nemocnici Motol jsou tuším tři. Při stejném počtu lůžek, při velmi podobné struktuře pacientů je prostě vyloučeno, aby ty tři magnetické rezonance v Motole, nebo kolik jich tam je, zvládaly vyšetření hospitalizovaných pacientů tak, jak to zvládají v Allgemeines Krankenhaus, a ještě nabízely ambulantní termíny. To znamená, musíme pustit do systému ambulantní pracoviště, musíme do systému pustit například magnetické rezonance, které jsou s 0,5teslové, které v České republice opakovaně ministerstvo blokovalo. Musíme je do systému pustit tak, aby se tam mohli vyšetřovat právě ti ambulantní pacienti - kolenní klouby, mozky a tak dále. A na tom všem pracujeme. Nechali jsme udělat HTA analýzu. Požádali jsme, tuším, kladenskou univerzitu, aby nám tuto analýzu udělala.

Pak je poslední kamínek v té skládance, a to je, jak se pacient dozví o tom, jaký je termín. Možná si vzpomenete, že jsem tady říkal o Jihomoravském kraji, kde jsem navštívil dvě nemocnice a jedna z nich je břeclavská nemocnice, kde v podstatě shánějí pacienty na magnetickou rezonanci na ambulantní vyšetření. Využívám toho, pokud jste z Jihomoravského kraje, Břeclavi - mají velmi krátké termíny. Proč? Mají dostatek laborantů, mají dobrého ředitele, ten dělá výbornou strategii manažerskou, takže jsou schopni mít dvousměnný provoz na té rezonanci a jsou schopni na té rezonanci zahájit dvousměnný provoz v dalších dnech. To, co je brzdí, je opravdu nedostatek pacientů, ne personálu, ne hrazení od pojišťovny. Na druhé straně jiná nemocnice ve stejném kraji, která má stejný přístroj, má jednosměnný provoz, dokonce ne snad ve všech dnech, a termíny pro ambulantní pacienty jsou tam samozřejmě podstatně, podstatně delší. Tedy diskuse, kterou jsem zahájil a zahájil jsem ji cestou ÚZISu s jednotlivými kraji, zatím ne se všemi, tak je, zda by nebylo vhodné mít nějakou centrální evidenci, centrální nabídku termínů pro pacienty na úrovni krajů nebo na úrovni pojišťoven, je mně vcelku jedno, jakým způsobem by to technicky bylo provedeno. Není úplně šťastné, aby byla centrální evidence na webových stránkách ministerstva, protože pak by musela být pro celou republiku, navíc ne všechny organizace jsou přímo pod ministerstvem. Je daleko lépe, kdyby to organizovaly kraje nebo pojišťovny. Ale chtěl bych k tomu nějak dospět. Chtěl bych potenciálně k tomu využít i Tečku, i tam by mohla být možnost získávat informace o termínech tak, aby se pacient mohl podívat, když má žádanku a není to akutní vyšetření, není to vyšetření, kde indikující lékař napíše, je nutné ho provést řekněme do dvou, do tří dnů, není to vyšetření ambulantní a není to vyšetření pacientů, kteří opakovaně chodí na vyšetření a chodí na jedno pracoviště, kde je sledují, tam chtějí mít to vyšetření co nejlépe provázané s léčbou - léčí tam leukémii, oni tam chodí na kontrolní vyšetření a vcelku je to vyšetření plánované s velkým předstihem. Tedy pro tu sumu, pro masu ambulantních pacientů, které bolí záda, ošetřující lékař, praktik, jim napíše žádanku na rezonanci, na CT, na nějaké vyšetření, dneska spíš rezonance v řadě indikací, na ultrazvuk, ale tam ten problém není. Klíčový problém jsou opravdu rezonance a CT, ale hlavně rezonance, a tam aby pacient tedy dostal informace o tom, kde v jeho okolí v nějaké dostupné vzdálenosti jsou jaké termíny, aby nemusel ty pracoviště obvolávat, aby nemusel zjišťovat: Tam máme takový termín, tam máme takový termín, ale aby měl tu informaci. Je iluze si myslet - a to ale se nedomnívám, že by si kdokoliv tady v této Sněmovně myslel anebo že by si to, vaším prostřednictvím, myslel můj ctěný kolega pan poslanec Farhan, protože je lékař a ví, že je to blbost - tak je iluze si myslet, že stejné termíny by mohly být na všech přístrojích úplně totožné. To je nesmysl. Vždycky tam, kde bude větší koncentrace přístrojů, mohou být termíny kratší u ambulantních pacientů. Bavíme se o této definované skupině ambulantních pacientů.

Takže já naprosto souhlasím s tím, že tu situaci musíme nějakým způsobem výrazně zlepšit. Ministerstvo musí mít přesné informace a na tom jsem začal pracovat. Plně akceptuji doporučení odborné společnosti, což bohužel moji kolegové předchůdci neudělali, ale chápu, že měli jiné starosti a že toto je zas tak netrápilo, byla těžká doba, byly různé jiné důležitější věci. Musíme začít velmi intenzivně pracovat ve spolupráci s pojišťovnou, s provozovateli, s kraji na tom, aby byla možnost pro pacienty se řekněme na ty termíny objednávat, pokud to jde, centrálně, a tady vidím jako prioritní magnetickou rezonanci. A nesmíme zapomenout, že prostě není možné, aby přístroje v nemocnicích místo toho, aby sloužily co nejkratší době hospitalizace a vyšetření akutních pacientů, suplovaly ambulantní vyšetření. A proto musíme podporovat řekněme instalaci i v soukromých sektorech, na soukromých pracovištích.

Poslední: přístrojová komise musí kontrolovat, zda to, co žadatelé o schválení té techniky slíbili - a tady zase bych se soustředil především na magnetickou rezonanci, ale nepodceňuji hybridní metody, nepodceňuji PET/CT, nepodceňuji CT - tak to, co slíbili, aby opravdu bylo splněno, tedy dvousměnné provozy, zajištění popisu a tak dále a tak dále. Bez personálu, kvalitního personálu, nelze ty metody provádět, a my máme kvalitní personál. Většinou se jedná o špatná manažerská rozhodnutí, ne o chyby lékařů, ne o chyby našich zdravotníků, a rozhodně za to nemohou naši pacienti. Jsou to většinou manažerská rozhodnutí.

Takže budu na tom pracovat, pracuji na tom, začal jsem na tom pracovat hned, jak jsem nastoupil, ne proto, že jsem ministr, jenom ministr, ale především proto, že jsem také radiolog a lékař, osobně mě to trápí už řadu let a budu rád, když budu moci tuto ctěnou Poslaneckou sněmovnu a poslance, kteří tady jsou, zdravotní výbor, doufám, do půl roku informovat, kam se situace posunula, jak přesně jsme ta pravidla nastavili, jak jsme je dostali do případně některých podzákonných norem, protože zatím, jak mám analýzy z ministerstva, nebude nezbytně nutné měnit legislativu, tedy nebude nutné upravovat některý ze zákonů.

Děkuji, vaším prostřednictvím, panu poslanci Farhanovi, že mně dal možnost takto odpovědět a informovat, a děkuji, že toto téma zdvihl, protože opravdu jedná se o téma, které si myslím trápí řadu občanů České republiky a mě trápí dvojnásob jako ministra a jako radiologa. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře, a než dám řádně přihlášenému panu poslanci Farhanovi slovo, přihlásil se k faktické poznámce pan poslanec Brázdil a poté Berenika Peštová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Milan Brázdil: Děkuji za slovo. Dovolte, abych zareagoval ve své faktické na čekací doby. Kolegyně, kolegové, vy, co jste tady zbyli, jak to uděláte vy, kdybyste náhodou chtěli být vyšetřeni, potřebujete být vyšetřeni a tušíte, že asi to bude trvat a že to není tak jednoduché? Zavoláte svému nějakému kamarádovi, mimochodem, děje se to tady ve Sněmovně, chodíte za tím, za oním lékařem: Ty, pomoz, napříč spektrem. No jo, ale víte, jak to dělají ostatní lidé? Oni si zavolají číslo 155 v dobré víře, že si myslí, že to obejdou: No přece oni pro mě přijedou, já budu hned. A velmi se mýlí, velmi se mýlí! Nicméně, co se tím stane? Tím zahltí, jinými slovy zneužívají. Oni to myslí dobře, prostě ten systém je přehlcen, nejsou lékaři, tam chybí CT, tam je spoustu lidí v čekající frontě. No tak si myslí, že když si zavolají, že budou první v pořadí. Není tomu tak. A tak se dál vlastně tento problém posunuje na tu přednemocniční neodkladnou péčí. A dnes ty výjezdy, které vy si možná myslíte, že jsou spojené s nějakými havárkami a akutními případy, infarktem, cévní mozkovou příhodou, kde je potřeba tam být co nejrychleji - za čtyři, šest minut náš mozek neexistuje, když je zástava - tak tito lidé tím zneužíváním de facto zamezují pomoc těm opravdu urgentním pacientům.

Chtěl jsem říct, že tento problém je široký. Já nevím, jak vyřešit zneužívání záchranné služby, ale pane ministře, vy teď telefonujete, asi mě neposloucháte, ale to nevadí, já věřím, že se tím budete zabývat. Kdybyste přišel někdo z vás na to, jakým způsobem zamezit zneužívání přednemocniční neodkladné péče, tak prosím, pojďte sem k pultíku, navrhněte to. Není to ani nějaký poplatek, protože mnoho lidí volá a ani neví, jak na tom ten člověk je. Je to problém a budu za to rád. Pojďte, navrhněte něco.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní je přihlášená paní poslankyně Berenika Peštová k faktické poznámce. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já bych taky ráda - děkuji za slovo, paní předsedající - zareagovala. Teď jsem dostala krásnou zprávu, každý máme své fanoušky. Tak mi napsal - nebudu pána jmenovat, aby zase nedocházelo k nějaké dehonestaci: "Dobrý den. Kvůli bolestem kolene a páteře jsem čekal nejprve půl roku na nukleárce, snímkování celého skeletu. Problém je potřeba upřesnit vyšetřením CT. Termín mám v březnu a v dubnu. Jsem rád, že tohoto roku." To jsou problémy. (Potlesk z řad ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Pan ministr chce reagovat. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, paní předsedající. Ano, to jsou problémy, naprosto souhlasím. Mě to nesmírně trápí a opravdu to řeší výbor Radiologické společnosti řadu let. Marně! Marně! (Zvýšeným hlasem.) Stěžujte si mým předchůdcům, že s tím nic nedělali! Osm let nehnuli prstem! Osm let neudělali nic pro to, aby se ty termíny zkrátily, aby byla větší dostupnost, schvalovali na přístrojové komisi nesmyslně přístroje, které jsou nevyužity, a nekontrolovali jejich využití! A já můžu dát seznam i některých lidí, co tady sedí, kteří v rámci krajských zastupitelstev lobbovali za přístroje do nemocnic, které naprosto nejsou využité.

A co se týče tohoto konkrétního případu, tak bych byl velmi rád, kdyby mně to ten občan poslal, veřejně to takhle říkám, protože indikovat u bolestí kolene celotělové vyšetření na nukleární medicíně, to je naprosto nesmyslná indikace! A říkám to s plnou vážností jako univerzitní profesor, který se touto problematikou zabývá. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji. Pan poslanec Farhan bude reagovat. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Kamal Farhan: Děkuji za slovo. Já si myslím, že se sluší zareagovat na slova pana ministra. Za prvé, dovolte mi, pane ministře, vám poděkovat, že souhlasíte se vším, co jsem tady řekl. Je to pro mě velká čest... (Hlas z pléna.) - někdo mi napovídá - když profesor, který se tím zabývá, mě za to pochválí a souhlasí se mnou. Za druhé, abych i já vám poděkoval, velmi vám děkuji za vaši edukativní přednášku, protože si myslím, že spoustu mých kolegů a poslanců to obohatilo - rozdělení jednotlivých vyšetření, ať už to jsou statimová vyšetření. Pro ty, kdo nevědí, co je to statim - je to akutní vyšetření. Pak jste popsal hezky edukativně subakutní vyšetření a na závěr jste popsal ambulantní. Za to vám velmi pěkně děkuju a myslím, že kolegové to ocenili.

A další věc je, proč jsem vůbec přihlásil tu písemnou interpelaci. Protože vy jste mi vůbec neodpověděl na moje otázky ohledně sledování. Až potom, ve vaší druhé polovině projevu, zaznělo vše, co byste chtěl dělat, co budete dělat. To kdyby bylo v té písemné interpelaci a nějak časově to bylo ohraničené, tak si myslím, že bych s ním byl i spokojen, protože bych věděl, co se bude dít, kdežto v té odpovědi nic takového není, a abych byl úplně korektní, jediné, co jste zmínil nebo co tam bylo, to se týkalo... místní... nepřímo regulovaná prostřednictvím činnosti komise Ministerstva vnitra. Takže to byla jediná odpověď.

Takže za mě, co jste tady řekl a navrhl, potěšila mě jedna věc. Potěšilo mě to, že jste řekl: Hned, jak jsem nastoupil, jsem se tím začal zabývat. To je velmi potěšující, protože už se tím zabýváte více než rok. To si myslím, že je dobrý poznatek. Dále jste řekl, že do půl roku budete mít výstupy, předpokládám, i nějaké řešení. Jelikož jste navrhl ten časový rámec šesti měsíců, což je rok a půl od té doby, co jste se tím zabýval, předpokládám, že rok a půl je relativně dlouhá doba, takže za to jsem vám chtěl poděkovat. A to si myslím, že za mě stačí a já nebudu navrhovat, abychom hlasovali o vaší odpovědi na písemnou interpelaci, protože jsem se dozvěděl, co chcete dělat, že to už řešíte rok a že ještě to budete řešit půl roku a pak nám dáte informaci. Takže já za sebe už nebudu navrhovat hlasování o vaší interpelaci. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Pan poslanec Brázdil se přihlásil k faktické poznámce. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Milan Brázdil: Promiňte, ještě bych tedy zareagoval. Já jsem položil otázku. Kdybyste měli někdo nějaký návrh, tedy jsem mluvil o přednemocniční neodkladné péči v návaznosti na to zneužívání, kdyby někdo měl - nemáte nikdo nic, ale rozhodně si myslím, všichni, jak tu sedíme, se shodneme na tom, že peníze by alespoň otevřely vrátka. Těch 14 miliard, které odešly, ty kdyby tam byly, tak možná více se může nakoupit dejme tomu přístrojové techniky, možná lépe se můžou zaplatit čtyřiadvacet hodin lékaři, možná víc a možná víc a možná víc. Je to způsob, je to možnost. Já vím, teď řeknete, tak už je to pryč, 14 miliard se tam asi nevrátí, ale přece jenom, mohlo to, byla to jakási naděje, která by vedla k tomu, že by se eventuálně zdravotnictví v tomto ohledu, v tom čekání na cokoliv, mohlo zlepšit. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Pan ministr ještě bude reagovat a pak se hlásí... (Hlas z pléna.) Pardon, pane poslanče, hlásíte se do rozpravy, ano? K faktické. Takže dáme slovo panu ministrovi, poté bude vaše faktická následovat.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, paní předsedající. Vaším prostřednictvím, já vždycky oceňuji vystoupení kolegy Brázdila. 14 miliard, tak to není ani jeden CT přístroj. Oba dva to víme, za 14 miliard žádnou z těch technik, o kterých jsme se bavili, nekoupíme. To i rentgenový přístroj, i rentgenový přístroj se pomalu této ceně blíží. V žádném případě nejsou problém peníze, naopak. Ta vyšetření jsou hrazena výkonově, dokážeme... pardon, 14 milionů jeden CT, já jsem spletl o řád, ano? Omlouvám se, velmi se omlouvám. Nicméně peníze v tomto případě opravdu nejsou problém, opravdu ne. Já rozumím tomu, že vy to téma zdviháte, to je pochopitelné, já bych to dělal taky asi, kdybych byl v opozici, ale pokud odmyslíme od té debaty opozice, koalice - a vaším prostřednictvím, velmi děkuji panu poslanci Farhanovi za nesmírně korektní debatu a děkuji i za ty podněty - tak pokud odmyslíme tady diskusi opozice a koalice, bezesporu se shodneme na tom, že by mělo být jasné, že pacient, který potřebuje akutní vyšetření, by ho měl dostat hned. Pacient, kde lékař indikuje vyšetření do určité doby, by to vyšetření do té určité doby měl mít.

Shodneme se na tom, že u ambulantních pacientů mohou být různé objednací doby a vždycky to má nějaký důvod a bezesporu se pravděpodobně všichni, minimálně v kuloárech, shodneme na tom, že je prostě chyba, aby byla zneužívána pohotovost, aby byla zneužívána rychlá, protože není větší tragédie, když sanitky jsou na cestě zbytečně a umře kvůli tomu nějaký pacient nebo je ohrožen lidský život. To je taky něco, na čem se shodneme.

Pokud odmyslíme politiku, tak se asi shodneme na tom, že bychom všichni uvítali, aby například v rámci krajů jsme měli informace o tom, jaké jsou termíny v organizacích, které v tom kraji provádí vyšetření, lhostejno, zda jsou řízeny krajem, zda jsou řízeny státem nebo zda jsou soukromé, a že nějaký přehled a možnost o centrálních objednáváních nebo nějaké takovéhle spolupráci by byla určitě výhodná. Proto jsem rád, že to téma je zdviženo. Bezesporu by součástí té diskuse mělo být také to, do kdy to vyšetření musí být popsáno, protože pokud to vyšetření je provedeno, a pak jeho popis, zhotovení toho popisu, trvá dny, tak to taky není úplně ta cesta, kterou bychom chtěli, ale peníze opravdu v této fázi nejsou ten zásadní problém.

Zásadní problém je způsob, jakým by bylo řekněme kontrolováno využívání těch přístrojů. A tady budu velmi rád, když bude opozice a koalice velmi spolupracovat, odmyslíme od toho různé tlaky a opravdu budeme dbát na to, aby přístroje byly pořádně využívány, zvlášť když peníze na ně jsou dávány ze státního rozpočtu nebo z různých dotačních titulů. Prostě pokud padne slib na přístrojové komisi - a je potřeba si říct, že na přístrojovou komisi jezdí zřizovatelé, jezdí tam zástupci kraje, jezdí tam zástupci provozovatele, to znamená, ti všichni tam slibují, jak budou využívat, jak mají personál, a my bychom měli kontrolovat, zda k tomu dochází, a měli bychom mít odvahu, pokud ten přístroj není využitý, stojí, funguje jeden, dva dny v týdnu, tvrdě zasáhnout a nepodlehnout lokálním tlakům při obnově takového přístroje. Naopak, ty přístroje dávat tam, kde je dokážou řádně využít. Měli bychom a já bych byl velmi rád, aby se to projevilo v úhradové vyhlášce, bonifikovat ta pracoviště, která využívají přístroje ve dvousměnném provozu, bonifikovat ta pracoviště, která zajišťují nepřetržitý provoz kvůli akutním vyšetřením. Není nic horšího, než když vám přivezou pacienta, který potřebuje akutní vyšetření magnetickou rezonancí, protože na tom závisí, jak bude ten pacient léčen, a to vyšetření není dostupné. Vy to víte, všichni to vědí, ale není dostupné prostě proto, že ta nemocnice nezajišťuje 24hodinový provoz, byť to přístrojové komisi slíbila.

Je to dlouhodobý nešvar a rozumím tomu, že není úplně chybou mých předchůdců, že to neřešili. Já mám výhodu, že jsem odborník v této oblasti, a opravdu mě to osobně nesmírně trápí. Trápí mě to opravdu a já to myslím smrtelně vážně, teď nedělám ani náznakem politiku, mě to trápí prostě proto, že pořád jsem členem výboru Radiologické společnosti a pořád mi moji kolegové z výboru vyčítají každý měsíc, co už se s tím udělá. Ale vy všichni, co jste tady a kteří jste seděli v exekutivě, víte, že ty změny, které člověk chce udělat, které vyžadují některé i podzákonné změny, prostě nejdou udělat ze dne na den. Ano, trvá to rok, ale já už mám nastavené, co máme udělat, změny v přístrojové komisi jsme udělali, a rozhodně ty další změny chystám a provedu v následujícím období. A opakuji, do půl roku budu informovat Poslaneckou sněmovnu nebo zdravotní výbor, pravděpodobně spíš zdravotní výbor, kam jsme to posunuli, co jsme nastavili, co je cílem.

A vás všechny, kteří sedíte, jedno, jestli jste vlevo nebo vpravo nebo naproti mně, kteří sedíte na svých krajských zastupitelstvích, jste v opozici nebo v koalici na krajích, prosím, podpořte to, aby ty jednotlivé kraje zvážily, zda neotevřít on-line objednávací systémy pro pacienty, pro občany svých krajů, alespoň u těch nemocnic, které jsou přímo řízené kraji.

Abychom tuto diskusi posunuli dál. Já nechci vůbec tu odpovědnost házet na kraje, jsem připraven maximálně pomoci. Je možné, že se shodneme, že to udělají pojišťovny. Ale opravdu mým velkým cílem a ambicí je, aby občan se nějakým způsobem mohl jednoduše dozvědět, alespoň ve velkých městech a v krajích, kde je vyšší koncentrace těch přístrojů, jaké jsou ambulantní objednací doby na jednotlivých přístrojích a mohl si vybrat: buď že bude o něco déle čekat, ale vyšetření proběhne blízko jeho bydliště, nebo pojede 20, 30, 40 kilometrů a objedná se ale dřív. A znovu opakuji, břeclavská nemocnice je dobrým příkladem krátkých objednacích termínů, a ano, jezdí tam pacienti i z větší vzdálenosti.

Omlouvám se, že s tím zdržuji, mě to opravdu osobně velmi trápí. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji panu ministrovi a mám zde dvě elektronické přihlášky k faktické poznámce a pak z místa se hlásí pan poslanec Síla, takže nejprve pan poslanec Mašek. Pane poslanče, vaše dvě minuty, prosím.

 

Poslanec Jiří Mašek: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, zareagoval bych na pana ministra jenom ve dvou věcech, velice stručně. Pan ministr to tady ve svém odůvodnění svým způsobem v uvozovkách hází na minulé vlády, na to, že se nic nedělo s těmi přístroji, že se nakupovaly bezbřehým způsobem. Když jsme vstupovali do vlády, tak si vzpomenete jistě, že právě kritika nákupů předražených tehdy přístrojů do některých, mimo jiné i fakultních nemocnic byla právě v rámci programového prohlášení naší vlády jako věc, kterou budeme řešit, a my jsme ji skutečně řešili. Ty předražené nákupy zmizely a myslím si, že za uplynulé čtyři roky už žádné nákupy tohoto typu neprobíhaly, takže to je pro mě velice důležité tady poznamenat, že se to nedá hodit všechno zpátky na vládu Andreje Babiše. Určitě, ba naopak.

A je to potom dále také ta věc, že - a to ten posun pana ministra názorový a vůli tu věc řešit chci tady ocenit na mikrofon, protože ještě pár měsíců zpátky, když jsme se bavili například o krajských pohotovostech, ale i právě o takovéto problematice krajských nemocnic, těch čekacích dob, pan ministr to odmítal, že to není jeho problém, že on na to nemá žádný dosah - čili teď bych ho chtěl vyzvat, když tady slíbil na mikrofon, že to chce řešit, že se cítí ministrem zdravotnictví globálně, a nejenom ministrem fakultních nemocnic, tak by ho chtěl vyzvat, aby projednal s Asociací krajů právě i tyto věci a aby požádal kraje, které jsou zřizovateli těch nemocnic, o to, aby uvolnily tyto informace a pomohly tak pacientům vyhledat rychlejší vyšetření a ošetření. Takže já vám, pane ministře, za ten názorový posun děkuju a věřím, že nezůstane jenom u slov. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času a další je přihlášená paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, já také velmi děkuju za odpovědi na tu písemnou interpelaci. Panu ministrovi u nás pan Farhan se jasně vyjádřil. Já tedy zastávám názor, že pan ministr už je nějakou dobu ve funkci. Vím, že ty věci řeší, dneska tady řekl nějaké řešení, co bude dělat, ale myslím si, že ta doba už je dostatečná na to, aby už byly nějaké konkrétní kroky. Myslím si opravdu, že to, že si nechal vzít ze zdravotního pojištění 14 miliard, že to krok nebyl určitě správný, že v zdravotnictví chybí. A chci říct, že když tady hovoří o těch krajských pohotovostech, tak já bych chtěla říct, že například u nás v Karlovarském kraji jsme teď na zastupitelstvu schvalovali navýšení finančních prostředků vůbec na zajištění pohotovosti, a Karlovarský kraj už bude dávat ze svého rozpočtu přes 40 milionů korun. (Ministr hovoří v lavici s poslankyní Peštovou.)

Doufám, že mě pan ministr bedlivě v tuto chvíli poslouchá, protože bych chtěla také navázat na to, že nejenom že si nechal vzít 14 miliard na zdravotní pojištění, ale co mě na posledním krajském zastupitelstvu velmi zvedlo ze židle je, že Karlovarský kraj žádal na projekt na Centrum duševního zdraví 14 milionů korun, ale protože Ministerstvo zdravotnictví nebylo schopné vydat rozhodnutí a vydalo ho za rok a měsíc, Karlovarský kraj o tu dotaci 14 milionů přišel a musí to hradit ze svého rozpočtu ze sítě. Takže to je další věc, o které jsem prostě přesvědčená (Předsedající: Čas, paní poslankyně.), že jde špatným směrem. Když tak se ještě přihlásím. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji moc za dodržení času. Nyní z místa se hlásí pan poslanec Síla. Ne? Tak ruší. Teď přišla přihláška pana poslance Farhana, také ruší. Takže už nevidím nikoho přihlášeného.

Načtu tedy ještě omluvy: omlouvá se pan Richard Brabec na celý jednací den ze zdravotních důvodů, pan Dvořák Jaroslav od 10.15 do 12 hodin ze zdravotních důvodů, paní Oborná Monika od 12 hodin do 13 hodin z osobních důvodů, paní poslankyně Opltová Michaela do 11 hodin z pracovních důvodů, pan Richter Jan celý jednací den z pracovních důvodů, pan ministr Kupka Martin do 11 hodin a pak od 14 hodin z pracovních důvodů a pan ministr Nekula Zdeněk celý jednací den z pracovních důvodů.

Pokud se již nikdo nehlásí do obecné rozpravy - nikoho nevidím, rozpravu tedy končím a táži se nyní pana poslance Kamala Farhana, jestli navrhuje nějaké usnesení? Nenavrhuje. Takže tímto končím projednávání této písemné interpelace.

Dalším bodem je interpelace na předsedu vlády Petra Fialu, který odpověděl na interpelaci poslance Martina Kolovratníka ve věci Plytké a drahé vládní komunikace. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 363 a já zahajuji rozpravu k této interpelaci. Tak prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji za slovo. Ode mě ještě jednou dobré dopoledne. V této interpelaci se věnuji věci, která opět - je to tedy s časovým posunem v tomto případě už ne tak velkým a dlouhým jako u mé dnešní předchozí u pana ministra Bartoše, je to interpelace z 18. listopadu tohoto roku, a interpeluji pana premiéra ve věci, tak jak jsem to nazval, Plytké a drahé vládní komunikace. Vnímám z pohledu opozičního poslance jako velmi drahou a zbytečnou kampaň Deštník proti drahotě. Od té doby se stala ještě jedna nová věc, a to jsou ty ony všemožné billboardy, plakáty a podobné záležitosti, kde vláda v takové podlinkové barvě koalice SPOLU hodnotí své úspěchy, co vše se jí podařilo, čeho všeho dosáhla. V té interpelaci jsem se také ptal na onen slavný billboard, plakát s ruským prezidentem Putinem v tom pytli na mrtvoly na budově Ministerstva vnitra. Ptal jsem se také na to, kdo to zaplatil a kolik stála ostraha této věci. Pan premiér mi nějakým způsobem odpověděl, ale bohužel dnes není přítomen, a já proto, prosím o přerušení tohoto bodu, protože bych moc rád o té věci s ním diskutoval osobně a ty argumenty si vyměnil tady na plénu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji, pane poslanče, a prosím - o přerušení do příštích písemných interpelací. Dobře, já zagonguji, aby přišli kolegové k hlasování z předsálí.

 

Budeme tedy hlasovat o přerušení této interpelace do příštích písemných interpelací tak, aby byl přítomen pan premiér Fiala. Gonguji, gonguji, ještě chviličku, jestli dovolíte, počkáme.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro přerušení? Kdo je proti?

Hlasování číslo 71, přihlášeno 118 poslanců, pro 74, proti 13. Návrh byl přijat.

 

Tato interpelace tedy bude projednávána na příštích písemných interpelacích za přítomnosti pana premiéra Fialy.

Otevírám další písemnou interpelaci, kterou je interpelace na paní ministryni obrany Janu Černochovou, která odpověděla na interpelaci poslance Martina Kolovratníka ve věci ukvapených závěrů raketového zásahu na území Polské republiky. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 364.

Zahajuji rozpravu k tomuto bodu a požádám pana poslance Kolovratníka. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Bohužel i zde je paní ministryně Černochová nepřítomna, přesto k tomu dám svůj krátký komentář a avizuji, že i zde požádám o přerušení tohoto bodu, abychom s paní ministryní o tom mohli diskutovat tváří v tvář tady na plénu Poslanecké sněmovny a tu věc si vysvětlit.

Ale pro vás, kteří nejste seznámeni s obsahem té interpelace, musím říct, že takhle plytkou, plochou, možná až drzou odpověď písemnou, kterou jsem dostal od paní ministryně Černochové, jsem nikdy neviděl. Já jsem se paní ministryně jasně ptal, já jsem formuloval, týkalo se to onoho nešťastného incidentu v Polsku s dvěma mrtvými, s dopadlou raketou nebo zbytky rakety na území členského státu NATO, tedy Polska. Já jsem jasně paní ministryni do té interpelace uvedl, že jsme ve shodě v tom smyslu, že tím, kdo zapříčinil celý ten problém, kdo je viníkem, je Rusko, je ruský prezident Putin, že nejde o to, čí to byla raketa, jestli byla ukrajinská, nebo jestli byla ruská, o tom můžeme diskutovat. Já jsem se ptal na to, jak si ministryně obrany České republiky může dovolit tweetovat těsně po incidentu to, že má ověřeno, že je to ruská raketa, že je to úplně jasné, když tu informaci, velmi zdrženlivě s ní pracovala jak Bezpečnostní rada Polska, tak zástupci NATO, byli velmi zdrženliví, postupovali velmi odpovědně, a ta ukvapená, zběsilá vyjádření ministryně Černochové musel hasit a umírňovat až pan premiér Petr Fiala. Na to jsem se chtěl paní ministryně zeptat, nedostal jsem odpověď žádnou. Dostal jsem jediné vyjádření, že za všechno může Putin, nic víc, nic míň. Takže takhle vypadá, dámy a pánové, komunikace, až nebezpečná komunikace ministryně obrany české vlády Jany Černochové. Ale já o tom chci s paní ministryni mluvit. Chci slyšet, proč byla tak zbrklá, proč byla tak ukvapená, proč ten tweet nevzala zpátky a proč neumí být trochu diplomatem a člověkem, který má rozvahu a který ví, jak citlivé věci to jsou.

Bohužel, paní ministryně není přítomna, takže já i v tomto případě požádám Sněmovnu o přerušení tohoto bodu do dalšího interpelačního dne a do její přítomnosti. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji, pane poslanče.

 

Já již gonguji na kolegy z předsálí, abychom mohli dát hlasovat o přerušení projednávání této interpelace do příštích písemných interpelací tak, aby byla přítomna paní ministryně Černochová.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 72, přihlášeno 123 poslanců, pro 79, proti 6. Návrh byl přijat.

 

Takže i tuto interpelaci budeme projednávat na příštích písemných interpelacích za přítomnosti paní ministryně Černochové.

Otevírám další, poslední písemnou interpelaci na předsedu vlády Petra Fialu, který odpověděl na interpelaci poslance Karla Turečka ve věci riskantního snížení finančních prostředků Nákazového fondu. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 370.

Zahajuji rozpravu a ptám se, zda je přítomen pan poslanec Tureček? Pokud tomu tak není, upozorňuji na ustanovení § 112 odst. 6 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, které zní: "Není-li interpelující poslanec na schůzi Sněmovny přítomen, nekoná se o odpovědi na jeho interpelaci rozprava a Sněmovna k ní nezaujme stanovisko ani o ní dále nejedná." Takže tím končím projednávání této interpelace a konstatuji, že pro dnešní den jsme ukončili projednávání odpovědí na písemné interpelace poslanců. (Poslanec Šimek se hlásí.)

Už je ukončen ten bod, omlouvám se. Jenom se zeptám pana Šimka, jestli to bylo k hlasování, nebo faktická? Asi k hlasování.

A protože byla dohoda, že pokračujeme dalšími body projednání ihned po ukončení písemných interpelací, další jednání bychom měli zahájit již pevně zařazenými body, a to je bod 11, sněmovní tisk 368, zákony v oblasti obrany, první čtení, podle § 90 odst. 2, a bod 12, sněmovní tisk 369, financování obrany, první čtení.

Poté bychom se měli věnovat bodům z bloku Zákony - druhé čtení, a to bodu 2, sněmovní tisk 288, ochrana zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele; bod 3, sněmovní tisk 346, zákon o elektronických komunikacích.

A dále bychom měli pokračovat body z bloku Zákony - první čtení dle odhlasovaného pořadí: bod 13, sněmovní tisk 371, o preventivní restrukturalizaci; bod 14, sněmovní tisk 372, o úpadku a způsobech jeho řešení; bod 5, sněmovní tisk 350, o kompenzacích zohledňujících dopady epidemie onemocnění covid-19, podle § 90 odst. 2; bod 9, sněmovní tisk 366, o provozu na pozemních komunikacích; bod 8, sněmovní tisk 362, zákon o oběhu osiva a sadby; bod 6, sněmovní tisk 360, o veřejných dražbách; bod 7, sněmovní tisk 361, o veřejných dražbách - zákony související.

Připomínám, že odpoledne se budeme věnovat bodu 110, což jsou ústní interpelace. V souladu s navrženým programem tedy otevírám bod číslo 11... (Krátké upřesnění organizačního odboru.)

Nyní dávám prostor ke změnám návrhu pořadu. S přednostním právem tady mám ale přihlášku pana Jakoba - ne, ruší. Prosím paní poslankyni Mračkovou Vildumetzovou.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Vážená paní místopředsedkyně, nevidím v tuto chvíli, nebo možná vidím, asi je tam pan ministr za paní místopředsedkyní Kovářovou, nikdo jiný za mnou není, ale tady vidím ministra, omlouvám se, pane ministře. Já bych chtěla k navrženému programu - děkuji paní místopředsedkyni, která řekla, že dneska ve 14.30 budou ústní interpelace. Já jsem chtěla jít podat ústní interpelaci na pana premiéra, kdy mi bylo řečeno, že pan premiér nebude přítomen, tak jsem chtěla dát i na ministra, třeba Víta Rakušana, který je také nepřítomen, a zjistila jsem tedy, že na odpoledne na ústní interpelace je v současné chvíli omluveno jedenáct ministrů.

Tak si říkám, proč tedy se ústní interpelace konají, proč jsou v programu. Já si myslím, že všichni máme harmonogram jednání schůze, všichni víme, kdy ústní interpelace budou. Považuji to až za velmi nekorektní, nehorázné vůči poslancům, protože oni se chtějí ptát ministrů, jsou tady z jednotlivých regionů. Myslím si, že mnoho těch interpelací není, a jestli tedy už je dneska tolik omluv, tak bych chtěla, aby se mi k tomu předsedové pětikoalice nějakým způsobem vyjádřili. Protože aby většina ministrů chyběla, tak to ty interpelace zrušme a řešme něco jiného. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji, paní poslankyně, ale vystupovala jste k návrhu programu. Má ten bod nějaký název? (Ne.) Není tomu tak. Ještě se zeptám, zda někdo další chce k návrhu pořadu? Ano, prosím, paní předsedkyně Schillerová.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Navážu na svou kolegyni Janu Mračkovou Vildumetzovou. Navrhuji bod Vyjádření zástupců pětikoalice k nepřítomnosti ministrů, členů vlády včetně premiéra v rámci interpelací. Já jsem tady před týdnem, čtrnácti dny, na minulé schůzi prezentovala, kolikrát byly interpelace za loňský rok nebo za dobu vlády Petra Fialy. Teď jsem to číslo rychle nenašla v mobilu, když jsem šla k pultíku, ale bylo to naprosto tristní číslo.

Takže prosím, jak to bude pokračovat dál, jak bude moci opozice uplatňovat svoje práva? Pak si tady stěžujete v různých debatách, v médiích to čtu, tady, že prostě načítáme body. Ale kdy jindy se s vámi máme bavit? Odkazujete nás na interpelace, a na interpelace nechodíte. Považuji to za skandál! (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji, paní předsedkyně. Zaznamenala jsem tedy nový bod Vyjádření zástupců pětikoalice k nepřítomnosti ministrů na interpelacích. Na kdy ho, prosím, potřebujete zařadit?

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji, paní místopředsedkyně, omlouvám se, jako první bod dnešního jednacího dne. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Dnes jako první bod, děkuji. Znovu se ptám, zda ještě někdo další chce vystoupit k návrhu pořadu?

Pokud tomu tak není, o návrzích budeme tedy hlasovat. K hlasování máme jeden návrh, a to od paní předsedkyně Schillerové, Vyjádření zástupců pětikoalice k nepřítomnosti ministrů na interpelacích.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Omlouvám se, paní místopředsedkyně - k nepřítomnosti členů vlády, protože tam je i premiér, tam nejsou jenom ministři.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Dobře: Vyjádření zástupců pětikoalice k nepřítomnosti členů vlády na interpelacích. Paní předsedkyně ho požaduje zařadit dnes jako první bod. Nyní tedy budeme hlasovat o zařazení tohoto bodu na program.

 

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? (Žádost o odhlášení.)

Odhlášení, omlouvám se.

Ukončuji hlasování (číslo 73).

 

Odhlašuji všechny a prosím, abyste se přihlásili svými kartami.

 

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 74, přihlášeno 123 poslanců a poslankyň, pro 57, proti 53. Návrh nebyl přijat.

 

Zahajuji tedy první bod dnešního jednání, kterým je bod číslo

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.