(19.50 hodin)
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. A pan ministr bude reagovat. Jako faktickou, anebo jako přednostní? Přednostní.
Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Vážený pane předsedající, děkuji, s přednostním. Ale zkusím být ještě kratší, než jsem byl předtím. Já jsem v té odpovědi ani omylem nedosáhl toho prostoru, který měl kolega Mašek, a nebudu zdržovat, protože teď je schůze o odvolání vlády. Interpelace bývají ve čtvrtek a já udělám maximum pro to, abych tady každé interpelace byl, a rád ty dotazy, které jsou, vždycky zodpovím, protože interpelace jsou daleko konstruktivní debata. Na druhé straně pak jenom moc prosím, abych nebyl kárán za to, tak jak minule, když jsem opravdu se snažil pečlivě, podrobně a do hloubky odpovědět na interpelaci mého váženého kolegy, vaším prostřednictvím, pana poslance Farhana, a nedostalo se na ty ostatní. Z toho důvodu znovu opakuji, a budu velmi rád, když se budeme se zdravotním výborem scházet nejenom na půdě Poslanecké sněmovny, ale ke konkrétním tématům na ministerstvu, kde současně mohou být i jednotliví pracovníci ministerstva. Já samozřejmě, byť se ve zdravotnictví pohybuji celý svůj život v různých funkcích, tak přesto nevím všechno, nemůžu vědět všechno, je vždycky lépe, když vám tu informaci podá. Vzpomeňte si, jak jste byli rádi, když paní ředitelka Grygarová vám poprvé řekla, co vlastně má být z národního plánu, respektive co předchozí vláda schválila z národního plánu. (Nesrozumitelné) vy jste to nevěděli. Nevěděli to ani poslanci opozice.
A teď k těm některým připomínkám. Já si nemyslím, že jsem se někdy choval k panu ministru Vojtěchovi způsobem, jaký tady, vaším prostřednictvím, komentoval jeden z vystupujících, ale to je věc, kterou asi nemá smysl pitvat. Já to prostě nemám v povaze. Já se daleko lépe budu bavit a raději bavit o odborných záležitostech, budu se bavit o tom, co je ku prospěchu pacientů. Znovu opakuji, že každý má nějakou svoji roli, a tak jak máme Státní úřad jaderné bezpečnosti, to je tedy ten úřad, který hlídá jadernou bezpečnost, kde věříme šéfovi toho úřadu, paní předsedkyni Drábové, že pokud se objeví jakékoliv riziko, upozorňuje příslušného ministra a vládu, tak máme Státní úřad pro kontrolu léčiv. Šéfka toho Státního ústavu po kontrolu léčiv, paní doktorka Storová, neupozorňovala na rizika. A já jí to ani nemůžu úplně vyčítat, protože to množství léků v tom listopadu, které mělo být dovezeno a bylo dovezeno do republiky, bylo opravdu velké.
Problém byla zvyšující se spotřeba a problém byl, že naprosto nečekaně začali vypadávat jednak výrobci v Evropě, ale i některé články distribučního řetězce. Kombinaci těch věcí, to opravdu si nemyslím, že mohl někdo předpokládat. A to, že to nikdo nepředpokládal, je to, že ta situace je opravdu v celé Evropě. Já myslím, že je zbytečné to pořád dokola opakovat. Všichni z vás, co jste tady v této Poslanecké sněmovně a jste zdravotníci, máte řadu svých kolegů v těch zemích. Ano, můžeme si tady říct ty příklady, že zajedu do té či oné lékárny v té či oné zemi a nějaký lék, který tady v lékárně neseženu, tam v té lékárně seženu. Můžeme si ty příklady říkat. Ale pokud zavoláte svým kolegům a budete se opravdu ptát svých přátel, kteří tam pracují v lékárnách, dělají lékárníky nebo jsou členové těch jejich sdružení, tak vám potvrdí, že to, co tady říkám, je pravda.
Pro mě je naprosto nesmyslné a zbytečné, abych tady lhal. Jednak k tomu nemám důvod, jednak bych to považoval za něco, co dehonestuje mě. Nikdy jsem něco takového nedělal a dělat to nebudu. Na to jsem příliš starý a příliš si vážím této Poslanecké sněmovny a vás, co tady sedíte, jak vlevo, tak vpravo. Nemusíte mně věřit, můžete znovu a znovu vystupovat a útočit, ale stejně tím nezměníte to, že tady budu říkat pravdu. Prostě nic jiného vám neřeknu než to, co je pravda, co mám ověřené a co si opravdu zjišťuji. Za to ručím ne jako ministr nějaké vlády, ale jako profesor Vlastimil Válek, lékař, který se celý život zabývá medicínou a nezajímá ho nic jiného než pacienti. Děkuju.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. A vzhledem k tomu, že - faktická, ano. Je zde ještě jedna faktická pana poslance Zlínského. Platí ta faktická? Ne, v pořádku. Tak můžeme přejít k dalším řádně přihlášeným. A to je pan poslanec Jiří Mašek... Ten byl ano, je to pravda, jenom jsem si tady vyměňoval s kolegyní (nesrozumitelné), takže jsem ho nevymazal. A dalším je pan poslanec Rais. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Karel Rais: Dobrý večer. Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, já bych se chtěl v tomto příspěvku zejména soustředit na školství. O vědě a výzkumu jsme se bavili a není tady paní ministryně, tak bych považoval za nefér se k tomu ještě dál vyjadřovat. Myslím, že z té odpolední diskuse celkem bylo zřejmé, že v podstatě je potřeba, abychom co nejrychleji dostali sem do Parlamentu tu takzvaně velkou novelu zákona o vědě a výzkumu. Ta malá novela byla schválena ještě předcházející Sněmovnou, a pokud se na to pamatuju, tam došlo ke konsenzu celkem, tak jak je ta fráze, napříč politickými stranami jsme se domluvili na tom zákoně. Tak doufejme, že i ta velká bude obdobná.
Takže k tomu školství. Vláda premiéra Fialy vydala letos... v lednu loňského roku programové prohlášení, ve kterém uvedla - a to cituji: "Budoucnost každé vyspělé země je úzce spjata s kvalitou vzdělání. Náš vzdělávací systém proto bude muset reagovat na výzvy, které před námi stojí, a mít takové školy, které dokážou připravit naše děti a mladé občany pro život ve společnosti 21. století." Tolik ta proklamace, kterou vláda chce naplnit celou řadou ambiciózních opatření. A jedno z těch hlavních opatření, která vláda slibovala realizovat je - cituji zase: "Získat pro školství více finančních prostředků."
Vláda ve svém celkem vágním volebním prohlášení, nebo programovém prohlášení, uvedla jednoznačně, že garantuje kvalitní platové ohodnocení pedagogických pracovníků a udržení platu na úrovni 130 % průměrné hrubé měsíční mzdy. Důraz plánovala klást na udržení 20% podílu nadstandardních složek platu a jejich efektivní využívání. V podstatě, tak jak jsem říkal odpoledne, k naplnění slibů udržení platů pedagogických pracovníků na úrovni 130 % průměrné hrubé měsíční mzdy nedošlo ani v loňském roce a nedojde k němu ani letos. Jeden z těch argumentů je ten, že v podstatě dochází k propadání se úrovně výše platu učitele od roku 2021 ve vztahu k průměrné mzdě. Mimo jiné o tom hovoří celkem dost detailně studie našich renomovaných kolegů Münicha a Smolky s názvem Platy učitelů v roce 2021: vrchol dosažen a co dál? A zde právě hovoří o tom, že v podstatě platová křivka se propadá směrem dolů.
Co hůř, když se hovoří o pedagozích, tak v podstatě vlastně chybí tam platy administrativních pracovníků, školníků a prostě nepedagogických pracovníků, když to zobecním. Při té příležitosti, tak jak jsem říkal odpoledne, považuji za povinnost zdůraznit, že předchozí vláda Andreje Babiše svoje sliby v oblasti školské politiky naplnila. A tuto skutečnost akceptovala tehdejší opozice, která dnes vládne.
Odpoledne jsem hovořil o platech akademických pracovníků na vysokých školách. Nerad bych se tedy opakoval. Tarify učitelů vědců ve vysokých školách nebo na univerzitách ve srovnání s průměrem tarifů platů lidí s vysokoškolským vzděláním mimo univerzity jsou v České republice o 26 až 41 % nižší. Kategorie docent se pohybuje pod minus 10 % pod průměrem. A v podstatě učitelé regionálního školství jsou na tom lépe než jejich kolegové na vysokých školách. Co se týká kategorie odborný asistent, asistent, je to asi o 12 až 26 % nižší než v případě učitelů na středních školách či základních školách. ***
