(16.00 hodin)
(pokračuje Jan Síla)
Nedostatek stomatologů, a týká se to i jiných lékařských specialistů v příhraničních oblastech republiky, má dvě příčiny. Je to absolutní nedostatek lékařů, stomatologů a jiných specialistů za prvé a za druhé je to zvyšování takzvané spoluúčasti pacientů, kdy zdravotní pojišťovny platí například stomatologům pouze nejlevnější základní ošetření. Absolventů medicíny a zdravotních sester ubylo v Česku za třicet let více než třetina. Potrvá patnáct let, než se stavy doplní na úroveň roku 1985, uvedl předseda Asociace českých a moravských nemocnic Eduard Sohlich. Jde o důsledek snahy o komercializaci zdravotnictví všech pravicových vlád od roku 1989, počínaje vládou pana Klause, kdy došlo k voluntaristické likvidaci fungujícího zdravotnictví založeného na existenci systému nemocnic s poliklinikou prvního až třetího typu, a to bez plánu, co bude dál. V minulém volebním období se skrytě o totéž snažilo i hnutí ANO 2011, pětikoalice v tom nyní pokračuje. Protože zdravotnictví je silné politikum, vedení hnutí ANO se poučilo z neúspěchu ODS, které prohrálo volby za třicetikorunový poplatek, a proto pan Babiš zvolil sofistikovanější metodu, a to optimalizaci uzavírání čili uzavírání fungujících nemocnic. Optimalizace znamená zhoršení dostupnosti zdravotní péče, aby se lidi za tuto službu naučili platit. Před převratem v roce 1989 se třicet let dostávalo nejlepší možné ošetření všem obyvatelům České republiky prakticky zadarmo. Proto se nyní lidé bouří, že mají platit, za co dříve nemuseli. Až vymřou generace, které si pamatují zdravotní péči před rokem 1989, a až si lidé uvědomí, že nemají jinou možnost než za zdravotní služby platit, bude následovat vyřazení stomatologie z veřejného zdravotního pojištění. Jako příklad země, kde je zdravotnictví prakticky kompletně komercializované, Spojené státy, zde nemá 100 milionů lidí na pojištění stomatologické péče a Medicaid, což je státní pojištění pro chudé a bezdomovce, hradí jen trhání zubu. Ve Spojených státech je 43 % všech osobních bankrotů lidí způsobeno nedoplatky za zdravotní péči.
Málokdo si z nás uvědomuje, jakou obrovskou výhodu je mít všeobecné zdravotní pojištění, které je solidární. Každý má v podstatě jistotu, že v případě potřeby bude léčen, aniž by musel studovat složité pojistné plány, co všechno pojistná smlouva kryje či nekryje. Přitom právě o tuto naši jistotu například vůči Američanům nebo Holanďanům máme velmi brzy přijít. Pokud se tak stane, pak to bude téměř nevratný krok. Nenechme si proto ukrást všeobecné zdravotní pojištění a nedovolme politikům učinit nevratné kroky.
Současní absolventi stomatologické fakulty jsou vyškoleni poskytovat aktuální moderní ošetření na současné úrovni vědy. Bohužel, zdravotní pojištění toto kvalitní ošetření plně nehradí. Peníze jsou až na prvním místě. Mladí stomatologové nechtějí pracovat mnohdy obsoletními metodami za sešroubované ceny zdravotních pojišťoven, a proto s nimi často neuzavírají smlouvy a pracují takzvaně za hotové. Takovýchto stomatologů je zhruba tisíc. To je důvod, proč stomatologové vyhledávají oblasti, kde jsou lidé solventní, aby mohli hradit kvalitní péči z vlastní kapsy, což jsou bohatá města, kde je přezubařováno, konkrétně Praha, Brno, Olomouc. V příhraničních oblastech na východě republiky by mohli poskytovat většinou pouze bazální péči, a nemohli tedy uplatnit moderní metody ošetření, které se na fakultách naučili. To je druhý důvod, proč je v těchto chudých oblastech nedostatek nejen zubařů.
Děkuji za pozornost. Já bych chtěl zařadit tento bod jako první zítra.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, děkuji, pane poslanče. Nyní je přihlášena paní poslankyně Šafránková. Paní poslankyně je přihlášena třikrát za sebou, tak tedy budete... (Poslankyně Šafránková mimo mikrofon: Jednou, ale mám tři body.) Ano, navrhujete tři body. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já si dovoluji navrhnout na program této schůze předřadit projednávání bodu 25, což je sněmovní tisk číslo 9, novela zákona o sociálních službách. Jde o návrh na zvýšení příspěvku na péči pro zdravotně postižené občany v prvním a druhém stupni závislosti, které se naposledy zvyšovaly před sedmi lety. V prosinci jste zde ve Sněmovně vy, vládní poslanci, tím, že jste se nepřihlásili do svých hlasovacích zařízení, ačkoliv jste byli v sále přítomni, vědomě a záměrně zablokovali možnost tento zákon řádně projednat v prvním čtení, přestože dobře víte, že se kvůli vládní novele úhradové vyhlášky od ledna opět zvýšily ceny sociálních služeb pro zdravotně postižené občany, čímž se stávají pro mnoho z nich naprosto nedostupnými a povede to nejen ke zhoršení kvality jejich životů, ale hlavně i ke zhoršení jejich zdravotního stavu. Navrhuji zařadit tento bod jako druhý bod dnešního jednání, případně jako první bod zítřejšího středečního programu.
Z obdobných důvodů si dále dovoluji navrhnout předřadit projednávání bodu 76, což je sněmovní tisk 266, novela zákona o státní sociální podpoře. Jedná se o návrh na zvýšení rodičovského příspěvku z 300 000 korun na 360 000 a zavedení jeho automatické valorizace přímo do zákona. Rodiny s nejmenšími dětmi jsou jednou z nejohroženějších sociálních skupin, což ještě o to více platí nyní, v době rekordní meziroční inflace, která reálnou hodnotu rodičovského příspěvku sráží hluboko pod jeho úroveň z roku 2020, kdy byl naposledy zvýšen, a vláda není schopna návrh zákona na jeho zvýšení sama předložit. Tento bod navrhuji zařadit jako třetí bod dnešního jednání, případně jako druhý bod zítřejšího středečního programu.
A závěrem navrhuji zařadit mimořádný bod s názvem Nedostatek pracovníků na OSPOD, což je Orgán sociálně-právní ochrany dětí. Jedná se o akutní problematiku kritického nedostatku sociálních pracovníků v oblasti péče o ohrožené děti, zejména v rámci obecních, ale i krajských úřadů. I úřad veřejného ochránce práv, ombudsman, varuje, že orgány sociálně-právní ochrany dětí jsou na hraně svých možností. Zejména jde o katastrofální nedostatek kvalifikovaných pracovníků a o přetížení stávajících sociálních pracovníků v tomto oboru veřejné služby, kdy v některých regionech mají na starosti dvojnásobný počet rodin, než jsou standardy umožňující kvalitní péči a prevenci, kontrolu soudního dohledu. Jde o selhání politického vedení Ministerstva práce a sociálních věcí, ohrožující systém péče o ohrožené děti. A tento bod navrhuji zařadit jako třetí bod zítřejšího středečního programu. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní je přihlášen pan poslanec Brázdil, připraví se paní poslankyně Štefanová. Prosím, máte slovo.
Poslanec Milan Brázdil: Děkuji za slovo. Kolegyně, kolegové, dovolte i mně, abych navrhl nový bod. Já už jsem ho jednou tady říkal a nebyl jsem vyslyšen, bod s názvem Zdravotnická záchranná služba České republiky. Tento bod prosím sice předkládám já, ale vše je předmluveno, domluveno, zamýšleno i ministrem Válkem. Podobně jako teď se chystá transformace do jednoho seskupení Hygienické služby České republiky, tak úplně, já bych řekl přes kopírák, by šlo vyřešit právě a dokončit transformaci Zdravotnické záchranné služby. Asi si někteří z vás pamatujete, že začínala na jednotlivých árech, nemocnicích, pak na okresech, pak byla územní střediska Zdravotnické záchranné služby, která částečně byla řízena i ministerstvem. Pak s kraji vlastně vznikly zdravotnické záchranné služby čtrnácti krajů a chybí krok, malý krůček k tomu, aby ta transformace byla dokončena úplně stejně, jako je Policie České republiky, jako je Hasičský záchranný sbor České republiky, to samé aby bylo i se zdravotnickou záchrannou službou. ***