(pokračuje Olga Richterová)

16.
Vládní návrh zákona o zrušení obsoletních právních předpisů
/sněmovní tisk 347/ - prvé čtení

který tímto otevírám. Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr vnitra Vít Rakušan. Prosím, ujměte se slova. (Poslanec Lochman gestikuluje.) Ještě je potřeba k hlasování. Rozumím, ještě k hlasování.

Poslanec Ondřej Lochman: Pěkné dopoledne, vážení kolegové. Chci jenom navrhnout změnu zpravodaje na Lucii Potůčkovou. Požádám o to v hlasování.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Rozumím. Změna zpravodaje se v prvním čtení musí hlasovat. Já tedy ještě přivolám kolegyně a kolegy z předsálí.

Je tedy navržena změna zpravodaje na paní poslankyni Lucii Potůčkovou. Myslím, že všichni víme, o čem máme hlasovat.

Zahajuji hlasování o změně zpravodaje. Kdo je pro zpravodajku paní Lucii Potůčkovou? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 129 bylo přihlášeno 166 hlasujících, pro 139, proti 0. Paní poslankyně byla schválena jako zpravodajka výboru.

A nyní tedy nastává prostor pro úvodní slovo pana vicepremiéra a ministra vnitra Víta Rakušana. Prosím.

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, nestává se mi to na tomto místě často, ale mám pocit, aniž bych chtěl předjímat, že přicházím s návrhem, který by mohl mít obecnou podporu, což je v případě čištění právního řádu doufám zájmem reálně nás všech.

Jak už bylo řečeno, jedná se o návrh zákona o zrušení obsoletních právních předpisů. Cílem návrhu zákona je zrušit prostřednictvím vládního návrhu zákona 6 667 obsoletních právních předpisů, tedy předpisů, které jsou vyhaslé, v praxi neaplikovatelné a nadbytečné. Dalších 3 616 právních předpisů, které byly dříve zrušeny pouze obecně, pak zákon s ohledem na princip právní jistoty prohlašuje za zrušené výslovně. Český právní řád tak bude pročištěn o 10 283 zbytečných právních předpisů.

Ministerstvo vnitra se problematice rušení právních předpisů intenzivně věnuje od roku 2019. Od té doby byl analyzován celý právní řád České republiky za uplynulých sto let, tedy od vzniku Československa až do konce roku 2018. Výstupy analýzy právního řádu byly zaslány k připomínkám všem ministerstvům a dalším ústředním správním úřadům. Po zohlednění zaslaných připomínek byl připraven předkládaný návrh zákona. Zrušení těchto právních předpisů vede k pročištění a zpřehlednění právního řádu České republiky, kdy se v něm budou do budoucna zobrazovat pouze ty právní předpisy, které jsou pro adresáty práva skutečně relevantní.

Pro zajímavost pár příkladů. Rušíme zákon z roku 1919, který rušil celibát učitelek. Rušíme zákon z roku 1924 o zrušení odměn udavačů daňových přestupků. Zrušíme zákon z roku 1930 o výrobě chleba. A rovněž jsme si dovolili navrhnout ke zrušení zákon o čtvrté pětiletce z roku 1966, stejně tak jako vyhlášku o náboru a rozmisťování pracovních sil z roku 1954.

Zároveň bych chtěl říci, že zrušením právního předpisu nebudou dotčeny právní vztahy, které na základě něj již dříve vznikly, tedy ani učitelky se po této právní úpravě nebudou muset žádných neblahých konsekvencí obávat. Děkuji vám za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji, a nyní tedy poprosím o úvodní slovo paní zpravodajku pro prvé čtení, paní poslankyni Lucii Potůčkovou. (Poslankyni Potůčkové ve spěchu sklouzla noha ze stupínku.) Ve zdraví prosím dojděte. Prosím.

Poslankyně Lucie Potůčková: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážený pane premiére, vážená paní ministryně, páni ministři, vážení páni poslanci, předkládám vám zpravodajskou zprávu k tisku 347. Dozvěděla jsem se to zhruba před deseti minutami, tak se pokusím se s tím co nejlépe vypořádat.

Rušíme tedy obsoletní právní předpisy, je jich zhruba šest tisíc, ty nejstarší jsou z roku 1918 a pak to pokračuje až do současné doby nebo do té méně historické doby. Ty kuriózní případy už tady byly řečeny panem ministrem vnitra, takže já je opakovat nebudu, ale je jich tam samozřejmě daleko více.

V posledních letech je v rámci veřejného diskurzu, ať už na úrovni právních profesionálů, či mezi širokou laickou veřejností, diskutována problematika přehlednosti českého právního řádu, s níž úzce souvisí i počet vydávaných právních předpisů. Právní řád České republiky obsahuje velké množství právních předpisů a vyhlášených mezinárodních smluv, přičemž nemalá část z těchto právních předpisů je již obsoletních. Zvyšuje to tak obrovskou právní spleť, ve které je velmi těžké se vyznat samozřejmě jak pro profesionální právníky, soudce a tak dále, všechny, kdo pracují v justici, takže nemluvě samozřejmě o občanech České republiky, kteří nemají právní vzdělání, pro ty je to ještě obtížnější.

Adjektivem obsoletní se označuje právní norma, která je sice stále formálně platná, neboť nebyla předepsaným způsobem zrušena, avšak už se nepoužívá, nemá právní účinky. Prakticky tedy má stejné účinky, jako kdyby byla zrušena, neboť obsoletní právní norma již nemůže nikoho zavazovat, nemůže zakládat, měnit ani rušit individuální práva a povinnosti a z hlediska reálné praxe je existence těchto předpisů zcela nadbytečná. Nicméně jedním z hlavních problémů je právě skutečnost, že nelze často přesně říci, které právní předpisy jsou stále platné a které nikoliv. Pro občany, ale i pro orgány veřejné moci pak může být v některých případech velmi složité se v právních předpisech orientovat a identifikovat, kterým z právních předpisů je třeba se řídit.

V této souvislosti je třeba míti na paměti, že například i právní předpis, který je v právním informačním systému, provozovaném například některou ze soukromých společností, označen jako zrušený, může být právním předpisem platným a naopak. Takový stav ovšem ohrožuje právní jistotu, a to je samozřejmě to nejdůležitější, i aplikaci obecné právní zásady "neznalost zákona neomlouvá" - nepředpokládám, že občané znají zákony z roku 1918 - neboť její součástí je i požadavek naplnění povinnosti státní moci umožnit adresátům práva ničím neomezený a přehledný přístup k tomu, co je v daném čase platným a účinným právem. V opačném případě může být v demokratickém a právním státě zpochybnitelné, do jaké míry lze adresáty povinností vyjádřených v právních normách vázat těmito normami, mohou-li být nad rozumnou míru i po čistě formální stránce komplikované a nepřehledné. Je třeba zdůraznit, že pouze stát, státní moc může být garantem správnosti zdrojů informací o právní úpravě.

V souvislosti s výše uvedeným byly v minulosti předloženy už tři návrhy na zrušení vybraných obsoletních správních předpisů, žádný z nich však nedospěl až k finálnímu schválení, což je myslím škoda. Vláda České republiky stanovisko, ve které mimo jiné uvedla, že probíhající práce poukázaly na existenci širokého okruhu vnitrostátních právních předpisů, které nebyly formálně zrušeny a lze je nadále považovat za platné. Současná vláda poukázala na značnou rozdílnost přístupů k faktické platnosti právního předpisu, na celkovou složitost této problematiky a zdůraznila, že problematika zpřehlednění právního řádu České republiky by měla být řešena systémově a koordinovaně, a to s klíčovou rolí odpovědných rezortů a s nejvyšší citlivostí s ohledem na možné obtížně předvídatelné následky nezáměrného zrušení fakticky stále ještě živého právního předpisu. A to tady nemluvím ještě o navazujících právních předpisech, nařízeních a vyhláškách.

Řešení otázky obsoletních právních předpisů by tedy mělo být vzhledem k množství aktérů a šíři diskutované problematiky centrálně koordinováno na úrovni vlády a za úzké spolupráce všech zainteresovaných subjektů. Vláda v návaznosti na výše uvedené přijala 17. června 2019 usnesení číslo 438, ve kterém uložila prvnímu místopředsedovi vlády a ministru vnitra, aby ve spolupráci s ministrem spravedlnosti a předsedkyní Legislativní rady vlády připravil návrh zákona o zrušení obsoletních právních předpisů. Je možné konstatovat, že existence obsoletních právních předpisů je vnímána jako určité reziduum spletitého historického vývoje na českém území, jako problém a zátěž pro moderní právní řád 21. století. Obsoletní právní předpisy se taktéž do určité míry stávají zátěží pro Ministerstvem vnitra nově budovaný systém eSbírka, jehož součástí budou všechny platné právní předpisy vyhlášené ve Sbírce zákonů a ekvivalentních předchozích sbírkách.

Cílem a hlavním principem předkládaného návrhu je zrušit obsoletní právní předpisy prostřednictvím vládního návrhu zákona a v návaznosti na usnesení vlády ze dne 17. června 2019, číslo 438, a na aktivity spojené s budováním systému eSbírka a eLegislativa realizovalo Ministerstvo vnitra projekt s názvem Analýza právního řádu České republiky za účelem identifikace obsoletních právních předpisů. Spolupráce s experty na právní historii, správní právo, ale též s právními teoretiky, informatiky a dalšími profesemi měla za cíl minimalizovat riziko zrušení právního předpisu, který stále ještě vyvolává nějaké právní účinky, a není tedy obsoletní. Na základě analýzy bylo identifikováno několik tisíc právních předpisů, které takové jsou a měly by být zrušeny. Je tedy navrženo, aby tyto právní předpisy byly zrušeny předkládaným návrhem zákona. Zrušení obsoletních právních předpisů bude mít pozitivní dopad na Ministerstvem vnitra budovaný systém eSbírka a eLegislativa, jak již bylo řečeno, jehož součástí se mají stát všechny platné právní předpisy vyhlášené ve Sbírce zákonů a ekvivalentních předchozích sbírkách, neboť vysoká časová a administrativní náročnost tvorby datové báze systému eSbírka se tímto podstatně sníží. Pročištění zapleveleného právního řádu od obsoletních právních předpisů bude mít pro projekt eSbírka a eLegislativa synergický efekt, neboť jako platné se budou v systému do budoucna zobrazovat pouze ty právní předpisy, které jsou pro adresáta práva skutečně relevantní. Je to tedy velkým příspěvkem k digitalizaci justice.

Novela tedy ruší více než 6 000 takových vyhaslých právních předpisů, více než 3 600 předpisů, které už v minulosti zrušilo některé obecné ustanovení, ale v právním řádu se nám stále objevovaly. Nadbytečné předpisy tedy by byly zátěží pro systém eSbírka, ve kterém by lidé měli mít v budoucnu možnost elektronicky vyhledat veškeré zákony a mezinárodní smlouvy v jejich závazné podobě. Ty kuriózní případy nám tady byly již zmíněny. Jsou tam i takové zajímavosti jako například půjčka ve výši několika set milionů dolarů a několika desítek milionů lir od Itálie a od Spojených států amerických, tak nevím, jestli by se to úplně nehodilo v současné době. Ale to rušíme samozřejmě. Takže já děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji paní zpravodajce, a ještě před tím, než otevřu obecnou rozpravu, dovolte, abych zrušil omluvu pana ministra Stanjury.

A nyní otevírám obecnou rozpravu. Měl jsem zde přednostní právo nejdříve, a to paní Olgu Richterovou, a poté vidím, že se hlásí do řádné rozpravy paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Máte slovo, paní místopředsedkyně.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Vážené kolegyně a kolegové, chci jenom stručně poděkovat za to, že zde tuto normu máme, že tedy například z pohledu těch, kteří se věnují architektuře právního řádu, dojde k nějakému zjasnění a zpřesnění. Já jsem ale chtěla poukázat na věc, která se týká mé původní profese, a sice lingvistiky, jazykovědy, protože může mnohé z vás napadat teď při té diskusi, jak to vlastně je. Je to obsoletní, anebo obsolentní právní předpis? A já bych jenom ráda využila tohoto prostoru k tomu, abychom si připomněli, že jazyk utváříme my všichni tím, jak ho používáme, stejně tak jako my všichni zde utváříme to, jaké normy považujeme za platné a reálně používané. Takže tak jako my nyní si uvědomujeme, že některá například ne tak stará ustanovení týkající se řady ať už výrobních postupů, nebo právě těch již zmiňovaných učitelek, nám připadají zcela úsměvná a zcela mimo dnešní dobu, tak stejně tak, byť z hlediska etymologie, z hlediska původu toho slova, je to obsoletní, tak z hlediska toho, jak se to v češtině běžně vyslovuje a jak se to nejsnáze většině lidí používá, se tam velice často právě používá to "n". Proč to říkám? Je to svým způsobem i na nás, na tom, jak bude vedena debata v těchto čteních, protože my můžeme vlastně takto i vědomě se rozhodnout, kterým směrem se toto slovo v budoucnosti češtiny vydá. Jediné, co tím chci říci, je: věci se mění. Je na nás, jak si to vědomě či podvědomě - jakou tomu budeme věnovat pozornost, a stejně tak jako právní řád potřebuje reflexi z hlediska proměny doby, tak úplně stejně se můžeme dívat i na jazyk. Děkuju.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a další z přihlášených je paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Máte slovo.

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane místopředsedo, za slovo. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, já bych určitě chtěla zareagovat na vystoupení pana ministra vnitra Víta Rakušana, který i teď v mediálním prostoru říká: Já jsem tady přinesl vládní návrh zákona o zrušení těchto právních předpisů. Já mám vždycky ráda v těch věcech korektnost a myslím si, že pan ministr vnitra tady především neřekl, že toto již tady bylo předloženo v roce 2019. Prošlo to prvním čtením, ale protože končilo funkční období, tak to neprošlo legislativním procesem. Takže je určitě dobře, že je to tady, velmi to podporujeme, ale jenom prostě říkejme věci tak, jak jsou, kdo to připravil, kdo to vypracoval, a prakticky, když to přeženu, pan ministr vnitra to vyndal ze šuplíku a dal to na vládu. To znamená, že teď tady říká, já jsem to odpracoval, a odpracoval to úplně někdo jiný! Ani já jsem to nebyla, byli to určitě pracovníci na Ministerstvu vnitra, kteří si za zaslouží obrovské poděkování.

A takový druhý postřeh, který bych si dovolila mít, že - a my jsme se o tom už přeli s panem ministrem vnitra v několika debatách - myslíte si, kolegové a kolegyně, že tohle je jedna z klíčových a nejdůležitějších věcí, která v tuto chvíli zajímá a trápí občany této země? Určitě jste zaregistrovali, jak dneska moji kolegové tady předkládali řadu důležitých bodů, ať už jsou to prázdné regály v lékárnách, že nejsou antibiotika, ať už jsou to věci, které se týkají rozpočtu a dezinformací. Tyto body v žádném případě zařazeny nebyly, ale tento bod měl dnes prioritu. Takže to si myslím, že je také důležité tady v tuto chvíli zmínit.

Přesto je určitě dobře, že to tady konečně je, a určitě si přejeme, aby to co nejzdárněji a nejrychleji prošlo legislativním procesem. Děkuji. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S faktickou poznámkou se přihlásili tři poslanci - pan ministr Rakušan, následně pan poslanec Berki a poté pan předseda Bernard. Máte slovo.

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuju, pane místopředsedo. Já budu velmi krátký a stručný, protože s paní kolegyní Vildumetzovou to vždycky bývá rychlá přestřelka. Takže já jenom odkážu na stenozáznam a ještě jednou odcituji asi po třech a půl minutách sám sebe: Ministerstvo vnitra se problematice rušení právních předpisů věnuje intenzivně od roku 2019. Děkuju za pozornost. (Potlesk vládních poslanců.)

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Nyní prosím s faktickou pana poslance Berkiho.

Poslanec Jan Berki: Děkuji, pane místopředsedo. Vaším prostřednictvím bych paní poslankyni Vildumetzové, kromě toho, že by bylo dobré poslouchat, co pan ministr říká, když už to potom komentujete, také ještě říci, že tu prioritu to mělo právě proto, aby to bylo rychle vyřízeno, nikoliv abychom se věnovali těmhle poznámkám.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan předseda Bernard zrušil svoji faktickou poznámku, ale přihlásila se ještě paní poslankyně Mračková Vildumetzová.

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo. Jenom krátce k panu ministrovi. Já samozřejmě v mediálním prostoru jsem to viděla už teď několik týdnů, měsíců, kdy se tím pan ministr vnitra chlubil, a nikdy jsem tedy neslyšela, že by už to bylo od toho daného roku. A jenom bych chtěla upřesnit, jak vlastně toto vzniklo a proč se začalo zpracovávat. Bylo to na základě usnesení ústavně-právního výboru, který uložil prakticky Ministerstvu vnitra, aby takový návrh předložil, a bylo to v roce 2018. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a s faktickou se přihlásil pan ministr Rakušan. (Hlásí se i ministr Balaš.) Pardon, ještě pan... Takže poprosím pana ministra Balaše. S faktickou, pane ministře? (Ano.)

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Vladimír Balaš: Já vám vstoupím do diskuse. Tou otázkou se Ústav státu a práva zabýval už v devadesátých letech, a to už dávno. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, a nyní tedy prosím pana vicepremiéra Rakušana.

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Já, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo Poslanecké sněmovny, žádám a vyzývám paní kolegyni Vildumetzovou k míru. Myslím si, že vyměňovat si tady technické připomínky po další hodinu... Ono se tady stalo dobrým zvykem, že jakmile já promluvím, já si myslím, že ještě předtím, než něco sdělím, ona už se hlásí. Takže já jenom říkám, ve všem má pravdu. Děkuju. (Potlesk zprava.)

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S faktickou se hlásí pan poslanec Jiří Mašek a dále je s faktickou přihlášen pan ministr Zbyněk Stanjura. Máte slovo.

Poslanec Jiří Mašek: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, já bych chtěl jenom upozornit na to, že v tuto chvíli projednáváme bod jistě zajímavý, jak tady bylo řečeno, vlekoucí se od devadesátých let, je otázka, jestli potom akceptovaný minulou vládou v roce 2018 nebo 2019, to všechno je možné. Nicméně je to bod, který je pro vládu bezproblémový, tedy zajímavý. A o těch problémových bodech, které jsme tady navrhovali v rámci změny a doplnění programu, o těch vláda nechce diskutovat. Pojďme se bavit o tom, co nás nebolí, o tom, co budeme řešit, zákony z roku 1918 a podobně. Je to k věci, a je to reakce na pana ministra a na paní Vildumetzovou Mračkovou. Dobrý.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S faktickou je přihlášen pan ministr Stanjura.

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Když už se chceme vracet do minulostí, kdo byl první, kdo to podal, tak se podívejte do minulého volebního období, sněmovní tisk 189, podala jej skupina poslanců ODS vedených Markem Bendou a tento návrh byl zamítnut v prvém čtení. Jak hlasovalo hnutí ANO? Pro zamítnutí tohoto návrhu.

A následně, aby si vyrobili alibi, že se mu také věnují, následně se tomu začalo věnovat Ministerstvo vnitra. Nicméně my, kteří jsme v tom roce 2018 iniciovali, jsme spokojeni. Pokud to dneska podpoříme, dneska máme první čtení, ale pokud bychom to podpořili velkou většinou, tak bych ocenil názorový posun z roku 2018 do roku 2023. Děkuji. (Potlesk zprava.)

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Vzhledem k tomu, že nikdo se s faktickou už dál nehlásí, tak bych poprosil přihlášeného pana poslance Kohoutka. Pardon, ještě je tady faktická, takže s faktickou paní předsedkyně Schillerová.

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Pane ministře Stanjuro (Smích z lavic poslanců hnutí ANO.), kde jste byl včera, když jsem se ptala, kde máte 20 miliard na mimořádnou valorizaci důchodů, když jsem se ptala, kde máte 31 miliard, které vám chybí ve Státním fondu dopravní infrastruktury, když jsem se ptala, že vám nesedí 100 miliard na kompenzace za cenové stropy? Kde jste byl? Teď jste se vynořil, abyste se vyjádřil k úplně zbytečnému zákonu. I my jsme se tomu věnovali mockrát na vládě, na naší vládě, a jako právník, jako bývalá členka Legislativní rady vlády, komise pro finanční právo, vám říkám, je to úplně jedno, jestli to dneska schválíme, nebo ne. Prostě ty zákony jsou obsoletní, nebo obsolentní, oba dva výrazy jsou použitelné, a jestli tam budou, nebo nebudou, nemá na vliv jak právního systému, tak života lidí této země vůbec žádný vliv. Děkuju. (Potlesk z řad hnutí ANO.)

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. A nyní tedy již pan poslanec Tomáš Kohoutek. Jsme v obecné rozpravě.

Poslanec Tomáš Kohoutek: Dobré dopoledne, vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové. Právní řád České republiky obsahuje velké množství právních předpisů a vyhlášených mezinárodních smluv, přičemž nemalá část z právních předpisů je obsoletní. Adjektivem obsoletní se označuje právní norma, která je sice stále formálně platná, neboť nebyla předepsaným způsobem zrušena, avšak je již nepoužívaná, nepůsobí právní účinky.

Jak již tady bylo řečeno, v minulém volebním období byl předložen vládní návrh zákona o zrušení vybraných obsoletních předpisů ze dne 1. října 2019, označen jako sněmovní tisk 608. Návrh tohoto zákona byl vypracován na základě usnesení ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR ze dne 10. října 2018 pod číslem 84, ve kterém mimo jiné žádá vládu České republiky, aby řešila problémy vyplývající z existence obsoletních právních předpisů a navrhla možnosti řešení. Tento sněmovní tisk 608 byl schválen v prvním čtení, nicméně jeho projednání bylo ukončeno s koncem volebního období.

Je třeba konstatovat, že právní vztahy založené na základě právních předpisů, které jsou obsaženy v návrhu zákona, zůstanou po zrušení těchto právních předpisů nedotčeny, neboť je samozřejmě uplatňován princip zákazu retroaktivity právního předpisu. Znamená to tedy, že byl-li jednou právní vztah právním předpisem založen, pozdější derogace právního předpisu ex nunc nemůže způsobit, že by takový právní vztah existoval bez právního titulu, ani to nemůže mít vliv na platnost jednání učiněných v souladu s tímto derogovaným právním předpisem v době jeho platnosti, neboť by se jednalo o nepřípustnou pravou retroaktivitu.

Je potřeba zmínit, že do tohoto návrhu nebyly zahrnuty právní předpisy vydané v období nesvobody tak, jak je definována v čl.1 odst. 2 ústavního dekretu prezidenta republiky z roku 1945, publikované v Úředním věstníku pod č. 11/1945, tedy nejsou v tomto předpise zahrnuty právní předpisy schválené a platné v období od 30. září 1938 do 4. května 1945. Taktéž je potřeba zmínit, že do tohoto návrhu zákona nebyly zařazeny právní předpisy, které by sice mohly vykazovat charakteristické znaky obsoletních právních předpisů, nicméně na zrušení navrženy nebudou s přihlédnutím k jejich kulturně-historickému významu, například se jedná o recepční právní normy, právní předpisy zavádějící pozemkové reformy, právní předpisy upravující dřívější postavení vysokých škol a podobně.

Rovněž do tohoto návrhu zákona nebyly zařazeny dekrety prezidenta republiky obecně označované jako Benešovy dekrety, a to včetně ústavních dekretů, a právní předpisy je měnící nebo provádějící ke zrušení nebyly taktéž navrženy, a to s ohledem k možným politickým nebo mezinárodněprávním dopadům. Rovněž po konzultacích s Ministerstvem zahraničních věcí byly z předpisů navržených ke zrušení vyňaty veškeré vyhlášky, nařízení a sdělení, kterými byly publikovány mezinárodní smlouvy a jiné skutečnosti podstatné pro jejich provádění. Je to s ohledem na to, že publikace mezinárodních smluv a jiných skutečností podstatných pro jejich provádění je postavena na odlišném principu, kdy v případě mezinárodních smluv nedochází a nikdy nedocházelo k výslovnému rušení aktů, kterými byly mezinárodní smlouvy původně vyhlášeny, neboť namísto toho jsou vydávána nová sdělení, dříve označovaná jako vyhlášky nebo vládní vyhlášky, kterými byly publikovány skutečnosti, na jejichž základě například mezinárodní smlouva pozbyla mezinárodněprávní platnosti.

Závěrem tedy konstatuji, i jménem našeho klubu, že z hlediska reálné praxe je existence těchto právních předpisů zcela nadbytečná. Návrh tohoto zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky i v souladu s právem Evropské unie a aktuální judikaturou, a tímto ho tedy podpoříme. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Jsme stále v obecné rozpravě a rozhlížím se, jestli ještě někdo má zájem vystoupit v obecné rozpravě. Nikoho nevidím, tak tímto končím obecnou rozpravu. A nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání.

Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavně-právnímu výboru jakožto výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru než garančnímu?

Já jsem mezitím zagongoval, aby přišli kolegové a kolegyně. Je zde žádost o odhlášení, takže jsem všechny odhlásil, prosím, abyste se přihlásili. Počkám ještě chviličku, než dorazí kolegové.

Takže kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání ústavně-právnímu výboru jako garančnímu výboru?

Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 130, přihlášeno 155, pro bylo 154, proti nikdo. Výsledek: přijato.

Konstatuji tedy, že tento návrh byl přikázán k projednání (ústavně-právnímu výboru) jakožto garančnímu výboru. Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání tohoto návrhu dalšímu výboru? Nevidím.

V tom případě ukončuji tento bod a můžeme přejít k bodu dalšímu. Děkuji všem za spolupráci.

Jsme u bodu číslo

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.