Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Jan Bartošek)

3.
Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2023
/sněmovní tisk 315/ - druhé čtení

Diskuse byla přerušena před obědovou pauzou. Eviduji zde několik faktických poznámek. Nejprve se chci zeptat pana poslance Kolovratníka, zda jeho faktická poznámka je platná, nebo není? Není, dobře. Pak zde má faktickou poznámku pan poslanec Roman Kubíček a pak pan poslanec Ondřej Benešík. Ani jeden z těch dvou není přítomen v sále. Já je odmažu, a případně ať se přihlásí znovu s faktickou poznámkou. Potom zde jsou tři přednostní práva. Jako první vystoupí paní poslankyně Kovářová, potom paní poslankyně Schillerová a potom pan ministr Bartoš. Prosím, máte slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych vám představila dva pozměňovací návrhy.

První pozměňovací návrh se týká navýšení peněz pro potravinové banky a podávám ho společně s poslanci Evou Decroix, Karlem Smetanou, Janem Jakobem, Olgou Richterovou a Janou Krutákovou. V kapitole 329, Ministerstvo zemědělství, se zvyšují výdaje souhrnného ukazatele Výdaje celkem, specifického ukazatele Výdaje - podpora agrárního sektoru, Dotace na činnost Státního zemědělského intervenčního fondu o částku 39 milionů korun. V kapitole 398, Všeobecná pokladní správa, se snižují výdaje souhrnného ukazatele Výdaje celkem a specifického ukazatele Vládní rozpočtová rezerva o částku 39 milionů korun. Současně dochází k úpravě odpovídajících částí návrhu zákona včetně příloh.

Důvodem, proč navrhujeme toto navýšení, je očekávaný nárůst objemu potravin, které budou předány potravinovým bankám k následné další distribuci mezi lidi na hranici hmotné nouze, kteří jsou bez adekvátního přístupu k základním potravinám. V průběhu roku 2022 došlo k nárůstu nákladů na energie a pohonné hmoty, a tím k výraznému navýšení provozních nákladů potravinových bank a dalších subjektů. Pomoc potravinových bank bude obzvlášť nezbytná také v souvislosti s očekávaným nárůstem počtu lidí, kteří budou potřebovat potravinovou pomoc v roce 2023. Jen připomínám, že v posledním roce došlo k velkému nárůstu počtu klientů, a to o 70 000. Finanční prostředky jsou určeny na podporu provozu potravinových bank a dalších subjektů s humanitárním zaměřením formou dotace k výsledku hospodaření. Ráda bych připomněla, že minulou sobotu se konala po celé republice potravinová sbírka a bylo v ní vybráno celkově 520 tun potravin, hygienických prostředků a podobně. S tím souvisí velká potřeba finančních prostředků na provoz, to znamená na personál a samozřejmě i na nárůst pohonných hmot a energií, a to jsou důvody, které nás vedly k tomu, že žádáme o podporu tohoto návrhu, kdy pro potravinové banky navyšujeme finanční prostředky o 39 milionů korun. Tento pozměňovací návrh je veden pod sněmovním dokumentem 1628 a tímto se k němu přihlašuji.

Druhý pozměňovací návrh se týká také velmi dobré věci, a to jsou takzvané obědy pro děti. Tento pozměňovací návrh podávám společně s poslanci Renatou Zajíčkovou, Davidem Šimkem, Janem Jakobem a Klárou Kocmanovou. V kapitole 333, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, se zvyšují výdaje souhrnného ukazatele Výdaje celkem, specifického ukazatele Výdaje regionálního školství a přímo řízených organizací, a to v rámci Ostatní dotační tituly, Podpora školního stravování žáků základních škol na rok 2023, o částku 40 milionů korun. V kapitole 398, Všeobecná pokladní správa, se snižují výdaje souhrnného ukazatele Výdaje celkem, specifického ukazatele Vládní rozpočtová rezerva o částku 40 milionů korun.

Nyní mi dovolte krátké odůvodnění. V rozpočtu na rok 2022 bylo na dotační program Podpora školního stravování žáků základních škol vyčleněno 60 milionů korun. Na konci roku 2021 se průměrná cena jednoho školního oběda pohybovala kolem 28 korun. Pokud počítáme, že školní rok má 200 dní, kdy žáci jsou ve škole a potřebují obědvat, pak by se za tuto cenu, za částku 60 milionů korun, naobědvalo... (Silný hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se, paní poslankyně, ale požádám v levé části sálu o ztišení. Prosím, pokračujte.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Opakuji tedy, že za tuto částku 60 milionů korun by se naobědvalo 10 714 dětí. V průběhu roku 2022 se kvůli všeobecnému zdražování ceny školních obědů postupně zvyšovaly a školy odhadují, že v roce 2023 se cena jednoho oběda dostane až na 36 korun. To by znamenalo, že z částky 60 milionů korun se nají už jenom 8 333 dětí. Z celkového počtu přihlášených dětí k obědům v jednom kalendářním roce zdaleka ne všechny obědvají celých deset měsíců, takže počet dětí zapojených do programu během roku je mnohem vyšší. V průběhu roku 2022 obědvalo v rámci tohoto dotačního programu přes 18 000 dětí. Jen podotýkám, že tyto finanční prostředky, respektive převod do škol, se provádí anonymně, respektive výběr žáků, kteří nechodí na obědy, zaznamená například družinář nebo družinářka, popřípadě třídní učitel, a po dohodě s ředitelem se pak peníze posílají rovnou do školní jídelny a nikdo neví o tom, že obědy jsou pro tohoto žáka placené z tohoto dotačního titulu.

Školní obědy jsou pro děti důležité nejen tím, že se nasytí. Jsou také nedílnou součástí jejich socializace, protože neúčastí na obědě jsou vyloučeny z kolektivu spolužáků. To, že se dítě ve škole nají, má také prokazatelně pozitivní dopad na jejich školní prospěch a celkový vztah ke škole. Zároveň je důležité připomenout, že v červnu letošního roku se Česká republika přihlásila k evropskému dokumentu Záruka pro děti, který obsahuje výzvu pro všechny členské státy, aby bylo dětem zajištěno alespoň jedno zdravé jídlo každý školní den. Ministerstvo školství na rok 2023 navrhuje v rozpočtu vyčlenit částku 60 milionů korun. Vzhledem k vysoké inflaci a rostoucím cenám energií a potravin bude přibývat dětí, které budou bezplatné školní obědy potřebovat, proto navrhujeme navýšit dotaci o dalších 40 milionů korun. Tento návrh je veden pod sněmovním dokumentem 1629.

Ráda bych vás požádala o podporu těchto návrhů vzhledem k tomu, že oba pozměňovací návrhy se týkají velmi prospěšných věcí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně. Nyní s přednostním právem paní poslankyně Schillerová, připraví se pan ministr Ivan Bartoš. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já už jsem mezitím vychladla po těch dvou hodinách, ale chtěla bych jenom zareagovat. Je to trošku ex post, protože jsem tady chtěla reagovat bezprostředně na pana ministra Stanjuru, ale mezitím vlastně byly volby, pauza, vystupovali předtím jiní řečníci.

Jenom pár poznámek k vaší reakci na moji reakci. Dělám to hlavně proto, že nebudete prý v pátek na projednávání zákona o odvodu 355, což bych bývala uvítala, abyste byl. Tam bychom si mohli odehrát tu debatu, tak využívám dnešní čas. Ale stejně to souvisí s příjmovou stránkou rozpočtu, takže není to od věci ani teď.

Samozřejmě nevyčítám - to bych byla proti sobě - nevyčítám, že vyberete, jak vy říkáte, víc, nebo že byste vybrali míň, nebo... Já se nehádám, jestli je to 100 nebo 120, já nevím, kolik to je. Vy říkáte, že to počítali experti Ministerstva financí. Já mám také důvěru k expertům Ministerstva financí. Když předloží experti Ministerstva financí makroekonomickou predikci, ať už je ministrem kdokoliv, tak mám v ni plnou důvěru, i v propočty, které z ní vyplývají. Nehledě na to, že dnes tady máme už několik let od roku 2018 výbor pro rozpočtové prognózy, který to zkontroluje, ať je ministrem Petr, nebo Pavel, takže o tom já vůbec nepochybuji. Ale tady nejsou žádné výpočty, to nevyplývá z žádné analýzy Ministerstva financí. Vy říkáte: Počítali to experti Ministerstva financí. Dobře, možná počítali windfall tax. Víte, že jsem opakovaně žádala o nějaké propočty, nedostala jsem žádné propočty. Existují nějaké snad náznaky od - já nevím, jestli to dělal NERV, ale to nejsou žádné skutečné analýzy a propočty.

Co se týče tady toho odvodu, který se má projednávat v pátek ve stavu legislativní nouze, to počítali experti Ministerstva financí? Vždyť ten zákon předkládá MPO, a já jsem se včera nebyla schopna dobrat, kdo vlastně ten zákon zpracovával. Odpovědi na moje otázky mi nakonec dávali experti Ministerstva financí. Nedobrala jsem se toho od nikoho jiného, byť tam byl i pan ministr Síkela. Takže já nevím, já jsem od vás teď poprvé slyšela, že to počítali experti Ministerstva financí. To tedy jsem překvapená, to je pro mě nová informace.

Já si prostě myslím - vím, že jste vysvětloval, že jsou to spojené nádoby, že těch 100 miliard jsou spojené nádoby - ale přece není možné, aby se lišily v řádech desítek miliard. To prostě není možné, protože ty propočty nejsou ničím a nikým verifikované. Já jsem neviděla nic - nechci tvrdit, že bych na to byla expert, ale alespoň by to mohli posoudit třeba další experti. Nic takového neexistuje, protože ani jeden z těch návrhů nešel žádným řádným legislativním procesem. A to se bavím jenom o té částce, vůbec se nebavím o dalších vazbách, jako je dvojí zdanění, jako je nařízení vlády, které možná je v rozporu s čl. 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod, a tak dále a tak dále. To všechno bude v pátek, proto bych bývala uvítala, kdybyste tu byl, a proto to dnes prostě rozebírám.

Samozřejmě jsou tam i věcné otázky, ty bude řešit dnes hospodářský výbor. Tam za nás mimo jiné půjde i místopředseda sněmovny Karel Havlíček, takže předpokládám, že tam on přinese odpovědi na tyto otázky. Říkal jste ještě také - udělala jsem si tady poznámku, abych to nezapomněla - že Finanční správa když tak má nástroje, aby to ověřila. No, ale Finanční správa nebude kontrolovat, nebude spravovat ten odvod. V zákoně máte ERÚ. Včera jsem se na rozpočtovém výboru dozvěděla, že tam jsou vazby. Windfall tax - ano, ten spadá pod správu Finanční správy, to máte pravdu, odvod pod ERÚ, ale je tam vzájemná vazba, protože včera jsem se dozvěděla, že by měl být vlastně ten odvod uznatelným výdajem u windfall tax. Jsem zvědavá - to se nedá v zálohovém období udělat. Proto zřejmě máte v důvodové zprávě napsáno, že je možné požádat o stanovení záloh jinak. Proto tam máte u windfallu napsáno, tedy u toho odvodu - že to pro windfall může znamenat až -40 miliard, které se tedy teď zázračně objevily u toho odvodu. Ale máte ERÚ. Pak jsem se dozvěděla včera na rozpočtovém výboru, že ERÚ by mělo sloužit v rovině nalézací - já vím, co je rovina nalézací - a Finanční správa by to měla dělat v rovině dokazovací, a to je další. Tak to je všechno opravdu velmi k diskusi, která by se bývala odehrála, nemusela by se odehrávat tady teď mezi námi. Ta by se odehrála v těch jednotlivých fázích, byť zkráceného, ale legislativního procesu.

Takže těch otázek je spousta. Já jsem je zúžila dnes v debatě s námi dvěma jenom na rozpočtové dopady nebo respektive dopady na příjmovou stranu rozpočtu, protože ty další patří do diskuse v pátek.

No, pak jste tady říkal, že když jste vedl polemiku nebo reagoval na Karla Havlíčka, místopředsedu Sněmovny, tak jste tady mluvili o SFDI, o těch výhodných... nebo o těch podmínkách úvěru EIB. Souhlasím s vámi, že všechno je to dluh veřejných institucí, to je bez diskuse. Tady já se nebudu hádat, kdo uzavře dluh a kdo ho bude splácet. Je to všechno, to patří do dluhu veřejných institucí, to je jasné. Ale já jsem sledovala tiskovou konferenci, když jste podepisovali to memorandum, a tam se ptali právě zástupkyně EIB a ona řekla - na úrok, novináři - a ona řekla: Teď to nebudeme řešit, to teď není na pořadu dne. No ale když ten úrok nebude výhodnější, než za který si půjčujeme na finančních trzích, tak bude co? Tak bude novela rozpočtu? Jiné řešení nevidím.

A pak ještě poslední věc - už jsem v prvním čtení na to upozorňovala a pak jsem nebyla dostatečně ostražitá, anebo jsme to spíš asi možná zamluvili jinými věcmi - ještě ten Modernizační fond, on o tom bude mluvit Richard Brabec, až vystoupí se svým pozměňovacím návrhem, určitě to zopakuje. Ale těch 50 miliard v Modernizačním fondu, jak se tam objevily, a jak je to s legislativou a s notifikačním procesem. Ale věřím, že na to v průběhu zareagujete, třeba aspoň na - když nemusíte hned na mě - když tak na mého kolegu Richarda Brabce. Děkuji předem.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. S faktickou poznámkou na vás reaguje pan ministr. Prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Mohla jste se zeptat, paní předsedkyně, prostřednictvím, že vás oslovuji přímo prostřednictvím pana místopředsedy. Já jsem se v pátek omluvil ze zdravotních důvodů a je mimořádně trapné, že mi v 16 hodin řeknete, že mě vyzýváte, abych tady v pátek byl. Fakt já víc k tomu neřeknu. Já myslím, že respektovat omluvu ze zdravotních důvodů je normální. Není to zákon, který předkládám, jinak bych ten program musel změnit. Takže to mi fakt přijde trapné šestkrát to tady zopakovat.

Já jsem mluvil o možných obavách z optimalizace daňové zátěže, a to jsem říkal, že ohlídá Finanční správa. Říkal jsem, že to dělala, dělá a bude dělat, že to není nic nového, transfer ceny se přece řeší zejména u velkých firem celou dobu. Takže já jsem nemluvil, že Finanční správa bude u toho odvodu. Ten odvod je poměrně jednoduše spravovatelný, ten výpočet. Ten výpočet dělala pracovní skupina, v které byli zástupci financí, zástupci Úřadu vlády, samozřejmě MPO, které zákon předkládá. Do té pracovní skupiny chodili zástupci všech čtyř největších producentů elektrické energie. A tam je to v podstatě jednoduché, je to na měsíční bázi vyrobené energie krát - vypočte se, kolik je, kolik je stanovený strop, a zbytek se odvede. Tam není úniku, tam není úniku. To je poměrně jednoduché, proto ty výpočty - já je před sebou nemám, ale nekontroloval jsem je. Ale protože to byl systém cost plus, k tomu, jaké budou ceny na trzích, se těžko odhaduje. Nicméně je to konzervativní a tam není úniku. Je to lehce spravovatelné a nezatěžuje to daňový systém, což já myslím, že je velmi důležité.

A ten druhý efekt je, že tím pádem z windfallu bude méně, ale zase je to ten pozitivní efekt, že to zatěžuje ta mimořádnost, standardní daňový systém mnohem více, než kdybychom například ty stropy dali mnohem výš. A tím pádem by byly vyšší mimořádné zisky a tím pádem vyšší platba windfall tax. Nic víc jsem neříkal. Mně to přijde logické. Myslím, že to bude fungovat.

Pokud taky víte, že u některých stropů hraje zásadní roli povolenka a její ceny nemá v České republice v rukou nikdo. Pokud ten zákon projde v podobě, kterou navrhla vláda, vláda má zmocnění v případě cen změny povolenky měnit, i ty limity. Počítáme s 85 eury, ale v návrhu zákona je, že pokud to bude 90 nebo víc eur, vláda může svým nařízením limity v tomto případě zvýšit, protože to je čistý odvod těch, kteří produkují elektrickou energii z hnědouhelných nebo černouhelných elektráren, a týká se to především hnědouhelných elektráren. Mně to zase přijde poměrně jasné. (Čas.) K tomu se dá - i ta čísla - doložit velmi jednoduše. Děkuji za upozornění, pane místopředsedo.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Pan ministr Bartoš - toho zde nevidím, v tom případě přihlášku s přednostním právem ruším a s přednostním právem vystoupí pan předseda Michálek. Prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych se chtěl namísto pana vicepremiéra Bartoše, který je na vládě, přihlásit k pozměňovacímu návrhu, který je evidován v systému jako sněmovní dokument 1556. Jde o pozměňovací návrh, který reflektuje rozhodnutí, které Poslanecká sněmovna dnes udělala, to znamená zřízení Digitální a informační agentury, a do všech tabulek přidává řádek navíc, ve které je Digitální a informační agentura, u toho je nula. Je to tedy technický návrh, který uvádí návrh rozpočtu podle předchozí vládní dohody do souladu s dnešním rozhodnutím Poslanecké sněmovny. Se vznikem agentury se počítá od 1. ledna 2023 a potřebné rozpočtové prostředky budou převedeny rozpočtovým opatřením, až Digitální a informační agentura reálně vznikne. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Tím jsme v tento moment vyčerpali všechna přednostní práva a faktické poznámky, a budeme tedy pokračovat v rámci řádně přihlášených. Jako první vystoupí pan poslanec Karel Tureček a připraví se paní poslankyně Karla Maříková, pak Jan Hrnčíř a další. Prosím.

 

Poslanec Karel Tureček: Děkuji za slovo, pane předsedající, kolegyně a kolegové. Já bych chtěl odůvodnit dva pozměňovací návrhy, které jsem si dovolil podat v rámci návrhu vládního návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2023.

V první řadě se jedná o navýšení ukazatele kapitoly 329 Ministerstva zemědělství, kterým se zvyšují Výdaje - souhrnného ukazatele, Výdaje celkem a specifického ukazatele Výdaje - podpora agrárního sektoru, v tom Dotace Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu, o částku 2 400 000 000 korun na úkor kapitoly 398, Výdaje celkem, specifické ukazatele Výdaje - vládní rozpočtová rezerva, o stejnou částku.

Jedná se o navýšení ukazatele, který se pracovně nazývá národní zemědělské dotace. A to, že něco je v nepořádku, už signalizuje i usnesení zemědělského výboru k návrhu zákona o státním rozpočtu, který přijal doprovodné usnesení, kde vyzval ministra zemědělství, aby zabezpečil navyšování ukazatele národní zemědělské dotace v průběhu roku 2023.

Já bych chtěl jenom zdůraznit, co ten ukazatel například obsahuje. Je to například podpora včelařství. Je to záležitost, kde v letošním roce byl výdaj 113 milionů korun a v příštím roce se snižuje tento výdaj na částku 47 milionů korun. Jestli se něco tady daří, a skutečně i v té bych řekl mezigenerační linii, tak je to rozvoj včelařství a předávání tohoto řemesla z otce na syna, z dědů na vnuky, a prakticky takhle škrtnout, tímto způsobem radikálně snížit tento ukazatel je podle mého názoru nezodpovědné.

Dále je to otázka podporování vybudování kapkové závlahy v ovocných sadech, chmelnicích, vinicích a v lesních školkách. Zase je to záležitost boje s klimatickou změnou. Víme, že prakticky oblast ovocnářství, podpora chmelnic jako řekl bych i národní tradice v rámci České republiky, by měla být prioritou pro každou vládu. Samozřejmě nesmíme zapomenout na naše vinaře. A jestliže mluvíme o zdolávání kůrovcové kalamity, samozřejmě i podpora pěstební činnosti v lesním hospodářství by byla priorita. V tomto směru vláda na příští rok ve všech čtyřech oblastech plánuje pro všechny částku 30 milionů korun, což samozřejmě také je nedostatečné. Záležitost restrukturalizace ovocných sadů - jednoznačně říkáme, že nechceme podporovat naše ovocnáře a naše sadaře a že si ovoce raději budeme dovážet z Polska.

Další záležitost je udržování a zlepšování genetického potenciálu vyjmenovaných hospodářských zvířat a dále podpora genetických zdrojů, což je podpora, která, jestli chceme do budoucna využít nějaký produkční potenciál českého zemědělství k zlepšení potravinové soběstačnosti, k prioritizování spotřeby potravin tuzemské produkce, tak vzdát se těchto nástrojů, jako je podpora genetických zdrojů hospodářských zvířat, je prostě dle mého názoru čistá sebevražda v této oblasti.

Dále je to samozřejmě oblast Nákazového fondu. Víme, že se nám zhoršuje stav nákaz a vůbec šíření nákaz v EU. Je to dokonce i priorita v rámci EU, protože v rámci fytoveterinárních opatření, to znamená, jestliže chceme podporovat zdravý životní styl, bezpečné potraviny, musíme se i věnovat oblasti problematiky nákaz, a je to důležité zejména u těch nákaz, které jsou přenosné z hospodářských zvířat na člověka.

Pak mi za pravdu dala i předchůdkyně, paní místopředsedkyně Věra Kovářová, která mluvila ve svém vystoupení - předřečnice, abych byl přesný - která mluvila o problematice zvýšení příspěvku na činnost potravinových bank a dalších subjektů, tuším o částku 39 milionů korun. Já si osobně myslím, že ta částka navýšení je zejména nedostatečná a měla by se zvýšit, kdy prakticky ten ukazatel v rámci Národních dotací by měl být navýšen až na částku 200 milionů korun, protože samozřejmě potravinová chudoba tady je a do budoucna v následujících dvou letech tady bude. Takže to je první pozměňovací návrh, ke kterému se přihlašuji, je veden v systému pod číslem 1587, a je to právě navýšení toho ukazatele Podpora agrárního sektoru.

Druhý pozměňovací návrh, který je v systému veden pod číslem 1588, řeší stejnou kapitolu, to znamená kapitolu Ministerstva zemědělství, kdy se zvyšuje souhrnný ukazatel Výdaje celkem a průřezové ukazatele Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programu spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů, v tom ze státního rozpočtu celkem a v tom účelová podpora celkem o částku 200 milionů korun, opět na úkor kapitoly 398, Vládní rozpočtové rezervy, o stejnou částku. Já si myslím, že vždycky každá vláda proklamuje, že podpora aplikovaného výzkumu je jednoznačnou prioritou. A jak už jsem řekl, mělo by to být i v oblasti zemědělství, kdy podpora aplikovaného výzkumu v zemědělství, potravinářství, lesním a vodním hospodářství, zejména v tomto období, ať je to důsledek války na Ukrajině, nebo problematika klimatické změny, by pro každou vládu měla být priorita. Proto si dovolím tento ukazatel navrhnout navýšit právě o tu částku 200 milionů korun. A tímto se přihlašuji k pozměňovacímu návrhu, který je veden v systému pod číslem 1588. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Jako další vystoupí paní poslankyně Karla Maříková a připraví se pan poslanec Jan Hrnčíř. Prosím.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Chtěla bych se přihlásit k šesti pozměňovacím návrhům, z toho dva jsou za nepřítomnou kolegyni Pošarovou. Pokusím se být co nejstručnější, protože už je dost hodin a ještě 26 přihlášených.

Takže první pozměňovací návrh mé kolegyně Marie Pošarové je načten v systému pod číslem 1546. Navrhuje převést v rámci rozpočtové kapitoly Ministerstva pro místní rozvoj částku 3 281 840 korun z rozpočtové položky Výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě EU v rámci specifického výdajového ukazatele Ostatní činnosti rezortu do výdajového ukazatele Dotace Státnímu fondu podpory investic.

Druhý pozměňovací návrh je načten v systému jako dokument 1547 a navrhuje v rozpočtové kapitole Ministerstva průmyslu a obchodu o 6 miliard korun snížit objem výdajové položky Dotace na obnovitelné zdroje energie, a to ze 22 na 16 miliard korun. Vláda a Ministerstvo průmyslu v plynulém období opakovaně tvrdily, že výdaje této položky budou postupně redukovat, zejména v době energetické krize a vysokých cen elektřiny pro domácnosti a průmysl právě i v důsledku nepřiměřené veřejné podpory takzvaných obnovitelných zdrojů energií a jejich producentů. O těchto 6 miliard korun navrhuje rovným dílem, po 3 miliardách korun, rozdělit do navýšení rozpočtových položek Podpora podnikání a Podpora průmyslových a jiných odvětví, kam vláda nenavrhuje nasměrovat vůbec žádné finanční rozpočtové prostředky ve stejné rozpočtové kapitole.

Dále bych se chtěla přihlásit ke svým čtyřem pozměňovacím návrhům. První je načten v systému jako dokument 1571. V kapitole 335 Ministerstva zdravotnictví navrhuji navýšit výdaje specifického ukazatele Výzkum a vývoj ve zdravotnictví o částku půl miliardy a v kapitole 398, Všeobecná pokladní správa, navrhuji snížit výdaje specifického ukazatele Odvody do rozpočtu EU také o 500 000 korun. Výdaje na výzkum v České republice jsou stále velmi nízké. Soukromé firmy dokonce vynakládají na výzkum více finančních prostředků než stát. Bez dlouhodobých investic do kvalitního vývoje a výzkumu není možné dosáhnout konkurenceschopnosti, respektive kompatibility, srovnatelnosti a schopnosti rovnocenné spolupráce se špičkovým výzkumem, ať už na evropské, nebo světové úrovni.

Můj další pozměňovací návrh je v systému načten jako dokument 1572. Navrhuji v něm v kapitole 334 Ministerstva kultury ČR zvýšit výdaje specifického ukazatele Programy na záchranu a obnovu kulturních památek o částku 400 milionů korun a o tuto stejnou částku navrhuji v kapitole 306 Ministerstva zahraničních věcí snížit výdaje specifického ukazatele Program humanitární, stabilizační, rozvojové a hospodářské asistence Ukrajině. Navýšení finančních prostředků si klade za cíl zvýšit záchranu a obnovu kulturních památek v ČR nacházejících se ve špatném technickém stavu, pokud tento stav nebyl zaviněn vlastníkem kulturní památky, zachování kulturně-historického charakteru a výpovědní hodnoty kulturních památek v souladu způsobu využití památky s charakterem jejích kulturně-historických hodnot. Kvůli nedostatku finančních prostředků v programech záchrany památek se jejich opravy protahují a prodražují.

Můj třetí pozměňovací návrh je v systému načten jako dokument 1574. V něm navrhuji v kapitole 301, Kancelář prezidenta republiky, zvýšit výdaje specifického ukazatele Celkové výdaje na lesní hospodářství o částku 30 milionů korun a o tuto stejnou částku v kapitole 398, Všeobecná pokladní správa, navrhuji snížit výdaje specifického ukazatele Odvody do rozpočtu EU. Navýšení rozpočtu Lesní správy má za cíl zajistit potravu na zimu 1 300 kusům zvěře. Zajistit takovému množství zvěře potravu na zimu je za současné situace nemožné. Finanční prostředky mají také za cíl zajistit dostatečné množství sadebního materiálu pro obnovu pokalamitních holin vzniklých vlivem celoevropské kůrovcové kalamity a dlouhodobým suchem. Dostatečné finanční krytí si klade za cíl zajistit rekonstrukci části krmného centra na Šancích v Lánské oboře a další.

Všechny pozměňovací návrhy - v nich je součást odůvodnění.

Poslední pozměňovací návrh, ke kterému bych se přihlásila, je v systému načten jako dokument 1573. V kapitole 315 Ministerstva životního prostředí navrhuji zvýšit výdaje specifického ukazatele Ochrana přírody a krajiny o částku 200 milionů korun a v kapitole 315 Ministerstva životního prostředí ČR navrhuji zvýšit výdaje specifického ukazatele Technická ochrana životního prostředí o částku 200 milionů korun. Naopak v kapitole 322 Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky navrhuji snížit výdaje specifického ukazatele Dotace na obnovitelné zdroje o částku 400 milionů korun. Cílem pozměňovacího návrhu je podpora boje se suchem, udržení vody v krajině a důraz je kladen na protierozní ochranu. Jedná se o budování malých zásobníků vody, konkrétně drobných rybníčků, mokřadů, tvorby meandrů, výsadby remízků a dalších protierozních prvků. To je vše. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně. Přečtu omluvy. Dnes od 15 do 16 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Roman Bělor, dále od 15 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Ondřej Benešík, od 15 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Jan Bureš, od 19 hodin z rodinných důvodů pan poslanec Ondřej Kolář, od 16 hodin bez udání důvodu Martin Kukla, dále od 14 hodin z pracovních důvodů paní poslankyně Ivana Mádlová, od 15 hodin z rodinných důvodů pan poslanec Jan Richter, od 15 hodin z pracovních důvodů pan poslanec Pavel Staněk, od 15 hodin z pracovních důvodů paní poslankyně Helena Válková a z členů vlády se od 15 hodin z pracovních důvodů omlouvá pan ministr Michal Šalomoun.

A nyní tedy řádně přihlášený pan poslanec Jan Hrnčíř a připraví se pan poslanec Vladimír Zlínský. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Hrnčíř: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, s tímto návrhem rozpočtu pokračuje masivní zadlužování státu. Vláda nám slibovala, jak bude zeštíhlovat aparát, digitalizovat. No, dneska nám vládní koalice předvedla, jak to podle nich vypadá. Nový úřad, nová agentura s miliardovým rozpočtem a stovkami úředníků a rozpočet v čím dál větších dluzích. Nemám opravdu slov.

Dovolte mi jenom se přihlásit tímto k pozměňovacímu návrhu, který je v systému uveden pod číslem 1575. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy pan poslanec Vladimír Zlínský a připraví se pan poslanec Karel Sládeček, prosím.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, hlásím se pozměňovacímu návrhu, sněmovní tisk 1576. Je to můj pozměňovací návrh, který už jsem tady přednášel při minulém rozpočtu, takže ho tady nebudu dlouhodobě představovat. Týká se převodu 5 miliard korun českých z rozpočtu Evropské unie na řešení a prevence krizových situací a na civilní ochranu obyvatelstva v České republice.

A dále bych chtěl předložit pozměňovací návrh pana poslance a přihlásit se k němu, pana poslance Zdeňka Kettnera, který bohužel musel odejít, není přítomen. Jedná se o sněmovní tisky 1526 a 1527. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní tedy pan poslanec Karel Sládeček a připraví se paní poslankyně Vladimíra Lesenská. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Sládeček: Děkuji, pane předsedající. Milé dámy, pánové, přihlašuji se k pozměňovacímu návrhu, který je v systému uveden včetně důvodové zprávy pod číslem 1577. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji. Nyní paní poslankyně Vladimíra Lesenská, připraví se pan poslanec Karel Rais. Paní poslankyně Lesenská patrně není v sále, v tom případě vystoupí pan poslanec Karel Rais a připraví se pan poslanec Jiří Kobza. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Rais: Děkuji, vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. Přihlašuji se k pozměňovacímu návrhu, který je veden pod číslem 1557, a dovolte mi, abych několika slovy zdůvodnil tento pozměňovací návrh, který jsem podal společně s poslancem Ivo Vondrákem. Tento pozměňovací návrh je věnován problematice zajištění únosného a konkurenceschopného příjmu odborných pracovníků vysokých škol. Navrhujeme změnu v návrhu vládního návrhu zákona o státním rozpočtu, který chceme pro rok 2023 změnit takto: "V kapitole 333 se zvyšují výdaje souhrnného ukazatele Výdaje celkem a specifického údaje Věda a vysoké školy v částce Vysoké školy o částku 1 430 000 000 korun a v kapitole 398, Všeobecná pokladní správa, se snižují výdaje souhrnného ukazatele Výdaje celkem a specifického ukazatele Vládní rozpočtová rezerva o částku 1 430 000 000 korun. Zdůvodnění je relativně jednoduché, je obsaženo v tom písemném návrhu. Celková průměrná měsíční hrubá mzda vysokoškolských odborných asistentů, vědeckých pracovníků a asistentů je o 20 až 36 % nižší, než činí průměr mzdové sféry s vysokoškolským vzděláním v České republice. Když to budu zkracovat, tak bych připomněl svoji poslední interpelaci, která byla směřována na řešení uvedeného problému, tak to sám pan ministr Balaš konstatoval 13. října. V podstatě řekl: "Když se podíváte na rozpočet Ministerstva školství, vidíme, že se rozevírají nůžky mezi financováním vysokého a regionálního školství, takže podíl vysokého školství na celkovém financování neustále klesá procentuálně. Stává se pak to, že mladí nadějní vysokoškolští absolventi, třeba studující doktorská studia, raději odcházejí do středního školství, protože průměrná mzda ve středním školství je asi o 15 000 korun vyšší pro ně, než je na vysoké škole. Tato nerovnováha může způsobit podle mě katastrofu dříve nebo později, protože za chvíli nebude mít kdo učit. Nebude mít kdo učit ty, kteří mají učit - a to si nemůžeme dovolit." To je citace stávajícího ministra školství, který si také uvědomuje současnou, v podstatě dlouhodobě neudržitelnou situaci. Tady vláda by měla respektovat názor vlastního ministra, s nímž jsme ve shodě v této problematice.

V nárokových tarifních mzdových složkách je situace ještě kritičtější, tady ty tarify jsou dokonce o 26 až 41 % nižší, než činí průměr tarifních složek České republiky mzdové sféry s vysokoškolským vzděláním. Dokonce i kategorie, vysokoškolská kategorie docentů se pohybuje pod tímto národním srovnáním asi o 10 %. Tuto skutečně vážnou situaci na veřejných školách by pomohlo stabilizovat zvýšení průměrné měsíční hrubé mzdy o 5 až 6 %, a to formou plošného navýšení tarifních složek mzdy zaměstnanců na vysokých školách asi o 10 %. Kvalifikovaným výpočtem jsme dospěli tady k tomuto požadavku 1 430 000 000. Domníváme se, že přiměřená mzdová politika je jedinou možností, jak zajistit stabilitu pedagogických sborů na vysokých školách a zabránit odlivu vysoce odborných a na trhu práce dobře uplatnitelných pracovníků do jiných sfér ekonomiky, a to i s ohledem na obrat demografické křivky a počínající, postupný nástup počtu studentů na vysokých školách. Nebudu to dál rozebírat, děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Chci se teď pouze kolegiálně zeptat, jinak budu postupovat podle pořadí, ale požádal mě Patrik Nacher, zda by bylo možné, aby vystoupil dříve? Pan poslanec Jiří Kobza a paní poslankyně Pokorná Jermanová, zda je možné Patrika Nachera pustit? Tak prosím, pane poslanče, žádal jste mě o to. (Poslanec Nacher avizuje, že již nežádá o přednostní vystoupení.) Tak prosím, pane poslanče, příště si rozmyslete, co chcete, pane poslanče. Máte slovo, omlouvám se.

 

Poslanec Jiří Kobza: Já jsem rozmyšlený.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ne, vy jste v pořádku, prosím, pokračujte.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, chtěl bych se přihlásit ke třem pozměňovacím návrhům, které jsou v systému uvedeny pod čísly 1542, 1544 a 1555. V prvním z nich navrhuji převést částku 80 milionů korun z výdajového ukazatele Transformační spolupráce v rámci kapitoly Ministerstva zahraničních věcí do nově zřízené položky Humanitární pomoc Arménii, kde se může jednat o projekty potřebné solidarity, které mají skutečný smysl a důležitost, jelikož mohou přímo přispět k záchraně konkrétních lidských životů, případně ke zlepšení životní situace osob postižených nedávným válečným konfliktem, kdy Arménie byla napadena po celé délce východní hranice Ázerbájdžánem, který okupuje dosud východní oblasti, a který navíc hrozí znovuobnovením bojových akcí či eskalací.

Mimo jiné by se mělo jednat i o pomoc válečným invalidům, pozůstalým rodinám po obětech konfliktu, a hlavně o pomoc těm arménským občanům, kteří byli a jsou ázerbájdžánskými ozbrojenými silami vysídlováni ze svých domovů v Náhorním Karabachu a ve východní Arménii. V této souvislosti bych rád připomněl, že v naší zemi žije již od první války o Karabach v devadesátých letech minulého století početná arménská diaspora. Tito čeští Arméni, příslušníci prvního křesťanského národa na světě, zde nalezli nový domov. Pracují zde, podnikají, poctivě odvádějí daně a jsou k České republice velice loajální. A proto my bychom zase měli alespoň takto pomoci jejich původní vlasti, zejména když se nachází v těžké situaci. Humanitární pomoc obecně i z rozpočtového hlediska má v rámci kapitoly Ministerstvo zahraničních věcí alokovat určité finanční prostředky do zahraničí, a to operativně do míst zasaženými přírodními katastrofami nebo válečnými konflikty a podobnými krizemi. Výdajový ukazatel Transformační spolupráce, ze kterého navrhuji tyto peníze odebrat, se zabývá výhradně financováním takzvaných měkkých, přednáškových a školicích, až indoktrinačních politických projektů, případně projektů, kde převažují ideologicko-politické faktory ve vybraných cizích státech, mimo jiné Ukrajina, Moldavsko, Bosna a Hercegovina, Srbsko, Gruzie, Kosovo. Tyto projekty jsou dlouhodobě provázány s politickým segmentem takzvaného neziskového sektoru a ve svých důsledcích silně zasahují do vnitropolitických poměrů cílových zahraničních států. Navrhovaný objem tohoto ukazatele je zvláště letos, kdy čelíme rostoucí inflaci, energetické krizi, expanzi státního dluhu a propadu životní úrovně širokých skupin českých občanů, nepřiměřeně a neodůvodněně vysoký. Je i vyšší, než byl v loňském roce. Navíc jde o činnost, která není v dlouhodobém národním zájmu České republiky, protože může narušovat důvěru v bilaterálních vztazích skrze faktické porušování mezinárodněprávní a diplomatické zásady nevměšování se do vnitropolitických záležitostí cizích států, a jako taková by vůbec neměla být financována z českých veřejných rozpočtů. O to víc to platí v dnešní ekonomicky a sociálně krizové době.

Ve svém druhém návrhu požaduji odebrat 1 miliardu z kapitoly Ministerstva zahraničních věcí, konkrétně z položky Příspěvky mezinárodním organizacím a peněžní dary vybraným institucím do zahraničí. Jde o položku, která je zase zejména v současné situaci enormně a nedůvodně vysoká, předimenzovaná, a navíc Nejvyšší kontrolní úřad již před lety opakovaně konstatoval, že velká část těchto peněz je vynakládána neúčelně na organizace, kde již nejsme jako stát aktivní, a vyzval ministerstvo k nápravě, která dosud neproběhla. Tyto prostředky, tuto 1 miliardu, navrhuji přesunout do kapitoly Všeobecná pokladní správa tak, aby primárně pomáhaly českým občanům, institucím a firmám, konkrétně tedy do položek Vládní rozpočtová rezerva 500 milionů korun, Rezerva na řešení krizových situací, jejich předcházení a odstraňování jejich následků 300 milionů korun a po 100 milionech korun do položek Rezerva na mimořádné výdaje dle zákona o Integrovaném záchranném systému a Podpora exportu, Majetková újma, Státní záruky a Investiční pobídky. Tyto rozpočtové položky jsou dlouhodobě finančně velmi podhodnocené, jak bylo vidět nedávno například při likvidaci rozsáhlého požáru v Hřensku a i při jiných podobných událostech, a podpora našeho exportu by rovněž, natož v této době ekonomické a sociální krize a riziku zániku mnoha pracovních míst, měla být jednoznačně státní prioritou.

Předmětem mého třetího návrhu je zvýšení výdajů specifického ukazatele Sociální výdaje, náhrady, neziskové a podobné organizace v rozpočtové kapitole Všeobecná pokladní správa, kdy v rámci tohoto ukazatele navrhuji poskytnout provozní dotaci Českému svazu bojovníků za svobodu, a to ve výši 4,5 milionu korun. Jednalo by se o vnitřní přesun v rámci této rozpočtové kapitoly, a to tak, že by se současně o 4,5 milionu korun snížil objem výdajů ve specifickém ukazateli Odvody do rozpočtu Evropské unie ze 64 500 000 000 korun na 64 495 500 000 korun. Odebrání rozpočtové provozní dotace Českému svazu bojovníků za svobodu v loňském roce a plánovaná nulová finanční podpora této organizace ze strany státu i pro rok 2023 je krok vrcholně nesprávný, neoprávněný, nespravedlivý, nemorální a čistě politicky a ideologicky účelově motivovaný. Je to krok, který je činěný výhradně s úmyslem z ideologických a politických důvodů poškodit Český svaz bojovníků za svobodu a jeho členy, ale zejména myšlenky a hodnoty, které zastává, především úctu k odkazu bojovníků za naše národní a státní osvobození od německé okupace v letech 1939 až 1945. Žádný jiný věcný důvod k tomuto opatření neexistuje. Český svaz bojovníků za svobodu je totiž již desítky let existující a velmi aktivně pracující organizace, má tisíce členů a mnoho různorodých aktivit, které jsou bez výjimky společensky prospěšné a důležité, a která ve své činnosti vždycky plně dodržovala zákony České republiky. Český svaz bojovníků za svobodu každoročně pořádá desítky pietních aktů připomínajících památku hrdinů boje za naši národní svobodu, zejména v druhé světové válce, a to po celém území České republiky. K tomu je nutné ještě připočíst péči o válečné památníky, o válečné hroby, přednáškovou činnost, práci s mládeží, péči o Památník českého odboje z let 1939 až 1945 v bývalém Petschkově paláci a další důležité aktivity.

Vážení přátelé, dovoluji si vás touto cestou požádat o podporu těchto pozměňovacích návrhů. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: A já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní tedy řádně přihlášená paní poslankyně Pokorná Jermanová. Prosím.

 

Poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, pane ministře financí a pane ministře kultury, na úvod chci velmi poděkovat panu ministrovi kultury, že je tady vždy, pokud je to jenom možné, na moje vystoupení, a já si toho velmi vážím.

Je jasné, že se budu vyjadřovat k oblasti kultury, a musím se tady zastavit nad slibem vlády, který zatím se bohužel nedaří plnit, a to je přidělení 1 % ze státního rozpočtu do kultury. Myslím, že o tom čísle, které to 1 % znamená, se nám může v tuto chvíli zatím jenom zdát. Letošní rozpočet tomuto neodpovídá, a to přesto, že pan ministr určitě vystoupí a bude tady deklarovat, jak se navýšil rozpočet pro letošní rok skoro o 3 miliardy, ale je k tomu potřeba říct to B, že velká část této částky jde z evropských fondů a jde na projekty, které jsou k tomu přesně určené, a není rozdělena do kapitol tam, kde ty peníze potřeba jsou nejvíce.

Proto mi dovolte, abych přednesla několik pozměňovacích návrhů, kterými se pokoušíme spolu s dalšími kolegy předejít alespoň těm největším škodám na našem společném kulturním dědictví a na zachování kulturního života. Chtěla bych na vás apelovat, abychom - a nejenom na vás, ale i na nás - odhodili stranou ideologické a politické předsudky a přistupovali k návrhům pragmaticky, odpovědně a věcně. Naše návrhy vycházejí z mnohých jednání, která jsme absolvovali v poslední době, a rozhodně v nich nejde o nějaké populistické výkřiky, s jejichž pomocí bychom chtěli ždímat státní pokladnu. Jde nám o to, hodit kultuře záchranný kruh, který ji alespoň dočasně udrží nad vodou, byť ji rozhodně zatím nevytáhne na břeh.

Největší námi navrhovaná položka ve výši 200 milionů korun je směrována na podporu kulturních služeb a živého umění. Jejími adresáty jsou profesionální divadla, stálé profesionální symfonické orchestry a pěvecké sbory. Důvody, proč s kolegy prosazujeme navýšení rozpočtu v této kapitole, jsou nad slunce jasné. Živé umění se už v roce 2022 muselo vyrovnat s rozsáhlými škrty, rostoucími cenami energií, služeb nebo pohonných hmot. To vše vážně ohrožuje činnost profesionálních divadel a stálých symfonických orchestrů i pěveckých sborů. Současná situace je staví na samotnou hranu existenčních možností. Bylo by katastrofické, kdyby tělesa, která tu existují mnohdy i desítky let, musela ukončit v této době svou činnost a zahodit do koše tradici a léta poctivé práce.

Podobně kritická je situace dle našeho názoru i v příspěvkových organizacích zřizovaných Ministerstvem kultury. V tomto případě navrhujeme celkové navýšení rozpočtu rovněž o dvakrát 100 milionů korun. Část by měla být určena především na platy, které jsou tak nízké, že hrozí hromadný odchod vysoce kvalifikovaných pracovníků do jiných sektorů. Další část nad rámec stávajícího rozpočtu by měla sloužit také na pokrytí nákladů souvisejících se zdražováním všech služeb a materiálů, které příspěvkové organizace pro svoji činnost potřebují. Druhých 100 milionů korun by pak mělo posílit program péče o národní kulturní poklad a dědictví. I v něm se v roce 2022 významně škrtalo, navíc je nutné zohlednit i inflační vliv. Právě zde je ve hře zachování kulturních statků pro generaci našich dětí a vnoučat.

Za neméně důležité považuji navýšení výdajů na záchranu a obnovu kulturních památek veřejné služby a muzeí. Týká se to konkrétně dvou programů, a to programu pro ochrany a péče o kulturní statky a programu na záchranu a obnovu kulturních památek. V prvním případě navrhujeme s kolegy poslanci Brožem a Babkou navýšení o 23 milionů korun, ve druhém případě o 164 milionů korun. I zde jsou důvody nasnadě. Oba programy byly v roce 2022 kráceny, přitom jednotlivé instituce se musejí prát jak s vyššími cenami energií, ale i stavebních materiálů a stavebních prací. A jak ví každý laik, na opravy kulturních památek se vztahují obzvláště přísná kritéria, a rekonstrukce tedy nelze v uvozovkách odfláknout použitím méně kvalitních materiálů nebo zapojením běžných stavebních firem, které nemají potřebné know-how. Cílem by mělo být co největší množství opravovaných objektů, které mohou být uchovány pro budoucí generace, a to nejen památek ve státním vlastnictví, ale také památek v majetku obcí či soukromých osob. To ovšem při stávajícím rozpočtu není možné ani v měřítku, které zahrnuje projekty v různé fázi rozpracovanosti.

Jako nevyhnutelné považuji rovněž posílení rozpočtu Státního fondu kinematografie, u něhož náš návrh navyšuje rozpočet o 53 milionů korun. Důvodem jsou opět zvýšené ceny energií, pohonných hmot a služeb nezbytných pro činnost fondu. Nadto je nutné upravit nyní velmi poddimenzované platy zaměstnanců a odborných externistů. Je to nezbytné pro udržení odborné úrovně této instituce.

A konečně poslední společný pozměňovací návrh se týká podpory rozvoje a obnovy materiálně-technické základny regionálních kulturních zařízení. V této kapitole navrhujeme přidat 39 milionů korun s ohledem na škrty v roce 2022, inflaci a navyšování cen všech vstupů. Cílem je podpora budování významných kulturních stánků, ale také obnova těch stávajících, a to ve všech regionech České republiky.

Věřím, že jsem vás příliš dlouho nezdržela, protože kultura si zaslouží určitě víc než těchto pár minut, které teď proběhly. Chci na vás znovu apelovat, abychom při hlasování o pozměňovacích návrzích zapomněli na stranické knížky a řídili se vlastním rozumem. Tady v tomto případě nejde o politické lídry, ale o to, abychom zůstali i v době krize národem, který ctí kulturní dědictví a pečuje o svůj kulturní život.

Touto cestou se tedy přihlašuji k pozměňovacím návrhům pod čísly 1582, 1583, 1584, 1585 a 1586. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní poslankyně. S přednostním právem se nyní hlásí pan ministr Baxa. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa Dobré odpoledne. Vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, milí kolegové, kvůli své zahraniční pracovní cestě jsem neměl příležitost vystoupit při prvním čtení návrhu státního rozpočtu na rok 2023, tak vlastně v kontextu pozměňovacích návrhů paní kolegyně Pokorné Jermanové řeknu pár vět, které s návrhem rozpočtu souvisejí.

Myslím si, že nelze jen tak mimochodem říct - pan ministr bude říkat - že máme rekordní rozpočet, protože odpověď je taková, že je to skutečně nejvyšší rozpočet, který Ministerstvo kultury mimo covidovou dobu mělo, a není to věc samozřejmá. Já jsem tento návrh předložil, vláda jej odsouhlasila, předložila do Sněmovny v době, která je mimořádně obtížná, kdy se státní rozpočet musí vypořádávat s kombinací zničujících vlivů Putinovy agrese vůči Ukrajině a energetické krize, a navzdory těmto obtížným vnějším okolnostem, paní poslankyně, prostřednictvím pana místopředsedy, udělala vláda přesně to, k čemu vy jste na závěr svého proslovu vyzývala, to znamená, seznala oblast kultury jako vysoce podpory hodnou a v řadě segmentů došlo k navýšení jednotlivých rozpočtových položek mého ministerstva, mé rozpočtové kapitoly, právě ve prospěch kultury a jejího fungování v této obtížné době. Navýšily se všechny části ukazatele, o kterých jste hovořila, kulturní aktivity překročily 800 milionů korun, na 400 milionů korun se navýšil program podpory profesionálních divadel a symfonických orchestrů. Návrhem novely rozpočtu nebo novelou rozpočtu letošního roku i v návrhu rozpočtu na příští rok jsou posilovány výdaje příspěvkových organizací v době energetické tísně. Všechno to, o čem hovoříte, se v mém rozpočtu stalo a vláda toto vzala v potaz. Vedle toho jsme uskutečnili i další klíčové strukturální kroky. Obnovil se systém filmových pobídek včetně toho, že je tato suma napsána do rozpočtových výhledů, a získali jsme i některé finanční prostředky na investice.

Naprosto nesouhlasím s interpretací, která se někdy objevuje, že ty více než 2 miliardy na Národní plán obnovy jsou vlastně takové jako mandatorní výdaje, že stejně by to jinak být nemohlo. Paní poslankyně, kdybychom po nástupu na ministerstvo nezavedli krizové projektové řízení Národního plánu obnovy, tak by z něj kultura nevyčerpala nic. Nic! A my místo toho jsme zajistili systém, který vlastně umožní postupně čerpat 2 miliardy korun a které znamenají zásadní pomoc kulturnímu sektoru v segmentu infrastruktury a financování aktivit, které dosud vlastně nikdy z rozpočtu Ministerstva kultury v takové míře financovány být nemohly, ať už je to propojení kultury a školství, jednotlivé kulturní projekty v zahraničí nebo podpora byznysu v oblasti kreativních průmyslů. Takže to všechno je díky Národnímu plánu obnovy, což bude znamenat velmi důležitý impulz k dalšímu rozvoji kultury.

Chápu, že potřebujete, jsouc členkou klíčové (stínové?) vlády s něčím vystoupit, něco tady říct, něco tady navrhnout, ale je zapotřebí opravdu to zařazovat do nějakého konkrétního kontextu čísel.

A pak si dovolím říct ještě jednu věc. Když hovoříte o tom 1 procentu kultury, tak vy jste v minulém volebním období poslankyně nebyla, ale řada vašich kolegů vám určitě ráda připomene to, co tady zmiňoval bývalý premiér a bývalá ministryně financí, tedy tu bezprecedentní prosperitu, která se projevovala v obrovských příjmech státního rozpočtu před covidovou krizí 2020, kdy výdaje státu vzrostly v zásadě o 50 %, každopádně o stovky miliard korun, a musíme říct, že vláda vedená hnutím ANO a premiérem Andrejem Babišem neudělala nic pro to, aby se k tomu 1 procentu výdaje státního rozpočtu na kulturu přiblížily, v době, kdy to bylo v uvozovkách bezbolestné a kdy v těch obřích nárůstech by se těch několik miliard korun pro sektor kultury opravdu ztratilo, byla-li by, paní poslankyně, vůle to udělat. A to za vlády hnutí ANO, sociální demokracie a KSČM se prostě nestalo. A my dnes navyšujeme výdaje do oblasti kultury v době, která je celkově ekonomicky naprosto obrácená a nepříznivá ve srovnání s tím, co zažila česká ekonomika za vlády Andreje Babiše. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane ministře. Než přijde paní poslankyně s faktickou poznámkou, načtu dvě omluvy. Od 16 hodin se z pracovních důvodů omlouvá paní poslankyně Karla Maříková a od 16 hodin bez udání důvodu se omlouvá pan poslanec Robert Stržínek.

A nyní s faktickou poznámkou paní poslankyně Pokorná Jermanová. Prosím.

 

Poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová: Chtěla bych reagovat na pana ministra. Pane ministře, já jsem říkala, že to navýšení o 3 miliardy jde z větší části z evropských peněz, a to jde, o tom se tady bavit nebudeme. Je to Národní plán obnovy, který je určen a nejvíce čerpán v kapitole, která ale nepokrývá ty programy, které já jsem tady navyšovala, které navyšuji ve svém pozměňovacím návrhu. Jestli se nemýlím, je to Kreativní a kulturní průmysl, nějak takhle se jmenuje ta kapitola. Já jsem si porovnala letošní rozpočet, ten původní, který ještě připravovala paní Schillerová, který vy jste pak škrtali, a pak jste návratem zase teď nedávno, nebo včera, jsme rušili nebo přehlasovávali veto pana prezidenta. Takže samozřejmě za mě je úplně výborné, že do kultury jdou 3 miliardy navíc, ale bohužel z těch peněz nelze pokrýt ty programy, které my se snažíme finančně zabezpečit našimi pozměňovacími návrhy.

Myslím si, že to není nic proti vám, žádný útok na vás, ani na vládu, jen se snažíme i vás podržet v tom, aby i kraje, města, obce, soukromí vlastníci například mohli pokračovat v opravách svých majetků, které jsou chráněnými památkami, protože ty programy prostě nebyly naplněny finančně. A já si nemyslím, že je to něco proti ničemu. V tuhle chvíli si myslím, že je skvělé podporovat kreativní průmysl, ale na druhou stranu si myslím, že ještě skvělejší je zachovat naše památky tak, aby zůstaly dalším generacím, a to prostě v tomto rozpočtu bude velmi složité.

A máte pravdu, já jsem nebyla poslankyní minulé období, a pokud se dobře pamatuji, tak Ministerstvo kultury mělo hnutí ANO velmi krátkou dobu, pár měsíců v prozatímní vládě. Takže to jenom, abychom ty informace říkali, tak jak jsou. A píše se rok 2022, vy tady obhajujete rozpočet na rok 2023 (Předsedající: Váš čas!) a to už je plně váš rozpočet a vaše zodpovědnost!

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. S faktickou poznámkou pan ministr financí reaguje. Prosím, pane ministře.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Je to náš rozpočet, je to naše zodpovědnost a na těch číslech vidíte, že kultura je prioritou české vlády. Není to na mikrofon, ale můžeme si někdy říct, v jak katastrofickém stavu jsme přebrali filmové pobídky, s kým vším jsme jednali nejenom na domácí scéně, ale i zahraniční, a že jsme ten systém dali dohromady a bude funkční. Můžeme si zase říct za rok. Já vím, že vždycky si řekneme dopředu, že to se plánuje, ale ten čas nás může rozsoudit. A když se podíváte na to, jakým systémovým přístupem jsme přistoupili k filmovým pobídkám, tak je to bez fotek ministra financí a bez návštěvy ministra kultury, že někdo nasypal...

A druhá věc je obecná, a zase to není útok na paní poslankyni, prostřednictvím pana místopředsedy. My ten rozpočet fakt děláme jinak, vy to nechcete pochopit. Vždycky říkáte: Já chci podpořit toho konkrétního rezortního ministra v jeho souboji s vládou. Vy jste tak říkala, že chcete podpořit i pana ministra kultury v jeho kapitole. Ale my takhle opravdu nepřemýšlíme. Budu hájit všechny kapitoly bez ohledu na to, jestli je to ministr za ODS, nebo nějakou jinou politickou vládní stranu. Já úplně neuznávám ty výmluvy typu: To není náš rezort. Známe to z koaličních vlád: Kromě té přechodné vlády, která neměla důvěru Sněmovny, vlastně se nikdy nestalo, že by byla jednobarevná vláda, a pravděpodobně se to nestane v našem volebním systému.

Tak, si umím představit, že tam je víc peněz. Kdo z nás by si tam neuměl víc peněz představit? Na druhé straně, když to dáme do kontextu, porovnáme s ostatními kapitolami, tak si myslím, že rezort kultury je na tom dobře. Nemusíme se vzájemně přesvědčovat, že některé programy by potřebovaly víc peněz, ale všechno je na dluh, bohužel. Nejsme v přebytku státního rozpočtu, takže zvažujeme priority jednotlivých rezortů. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji i za dodržení času. A nyní tedy pan poslanec Patrik Nacher a připraví se paní poslankyně Jana Berkovcová. Prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Vážený pane místopředsedo, pane ministře, děkuji za slovo. Na začátku bych chtěl poděkovat za tu dobrou vůli. Já jsem požádal pana místopředsedu, že mám nějaké rodičovské povinnosti, aby mě nějak předřadil. Nakonec to šlo tak rychle, že to ani nebylo zapotřebí. Teď se to trochu zaseklo, takže jsem možná té nabídky velkoryse mohl využít, ale to je jedno.

My jsme ve druhém čtení, takže bez nějakých politických nánosů si dovolím načíst dva pozměňovací návrhy. Jestli by mohl pan ministr financí mně věnovat trochu pozornosti, já to pak budu detailně hájit ve třetím čtení, ale tady bych to chtěl jenom lehce vysvětlit.

Jeden pozměňovací návrh se týká ČTÚ - Českého telekomunikačního úřadu, pod číslem 1553, kde zvyšuji částku na ČTÚ o 34 milionů. Co mě k tomu vede? Vede mě k tomu to, že ten navrhovaný rozpočet, když odečtu miliardu a půl, která jde na Českou poštu, tak je 722 277 000 a nějaké drobné, což je 34 milionů pod původním návrhem na rok 2022. Tady připomenu, že od ledna 2022 platí novela zákona o elektronických komunikacích a od 1. července dokonce věc, která nám všem pomáhá, to jest novela, která řeší otravný agresivní telemarketing. Jinými slovy se zvyšují nároky na ČTÚ a za mě by to mělo být nějakým způsobem zohledněno v tom rozpočtu. Neříkám, že by to mělo jít znatelně nahoru, ale tak, jak je ten rozpočet navržen pro ČTÚ, je tam dokonce meziroční pokles. To je tedy pozměňovací návrh pod číslem 1553.

Ten druhý pod číslem 1554 je ještě aktuálnější, protože se týká navýšení prostředků pro Energetický regulační úřad. Tam se počítá s 306 643 000, což je o 1,5 % více, než bylo v původním návrhu na rok 2022, který byl 301 milionů. Já si troufám říct, že to nezohledňuje tu situaci, která aktuálně je, a v rámci druhého čtení řeknu jenom dva příklady. Za prvé, a tu zprávu jste si mohli přečíst včera, kdy Energetický regulační úřad zveřejnil násobný růst stížností na dodavatele energií, který je trojnásobný oproti loňskému roku - logicky. Logicky teď různí lidé, spotřebitelé mění dodavatele energií, rostou ceny, někde někdo dostane nějakou nabídku, aniž by mu končila fixace, takže sporů z logiky věci - také říkáme, popisujeme současnou dobu jako energetickou krizi a všichni radíme, aby se nespokojení lidé obraceli na Energetický regulační úřad. To znamená, že když je tam násobně více podnětů, mělo by to být zohledněno i v tom, aby je stačil někdo zúřadovat, protože jinak posíláme ty lidi někam, kde budou čekat. Ten druhý důvod, já sice v důvodové zprávě píšu, že se počítá - vycházel jsem z médií - že bude ERÚ pověřen správou nové daně z neočekávaných zisků, což zatím vypadá, že tak tedy asi nebude, ale co bude určitě, a to jsem slyšel na rozpočtovém výboru včera i dneska na hospodářském, že bude určitě správcem odvodů z nadměrných příjmů, který probíráme - ERÚ, což je tisk 335, jestli si dobře vzpomínám, budeme to tady probírat v pátek. To znamená, že kromě většího tlaku ze strany spotřebitelů - přirozeného - je tam vlastně správa zcela nového odvodu, to znamená, úplně nová kompetence. Proto si dovoluji tedy navrhnout tento pozměňovací návrh, kde se ta částka zvýší z kapitoly 398, Všeobecná pokladní správa, o pouhých 14 milionů korun, takže to není žádný zásek. Je to spíš řekněme principiální symbolická věc ve vztahu k ERÚ, na který se mají jednak spotřebitelé obracet, a jednak má být správcem nové daně, nebo chcete-li odvodu - teď se o tom nebudu přít, to teď nepřísluší. Myslím si a budu za to bojovat, že to má svoje ratio, a určitě to nejsou, abych tak řekl, záseky v řádu miliard.

Takže tolik. Proto jsem poprosil pana ministra o pozornost a budu za tyhle dva pozměňovací návrhy, které vycházejí z mého ranku ochrany spotřebitele, protože oba dva ty orgány jsou mimosoudní orgány, tak za ně budu bojovat. Takže ještě jednou - pozměňovací návrhy 1553, 1554. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní tedy paní poslankyně Jana Berkovcová a připraví se pan poslanec Milan Feranec. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Berkovcová: Děkuji. Dobré odpoledne, vážené dámy a vážení pánové. Ráda bych vám představila své dva pozměňovací návrhy, kterými se mění vládní návrh zákona o státním rozpočtu v kapitole 333 Ministerstva školství takto: ve specifickém ukazateli Výdaje regionálního školství a přímo řízených organizací se výdaje zvyšují o částku 4 300 000 000 korun. V kapitole 398, Všeobecná pokladní správa, ve specifickém ukazateli Vládní rozpočtová rezerva dochází ke snížení o částku 4 300 000 000 korun.

Vládní návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2023 sice počítá s růstem platů učitelů a dalších pedagogických pracovníků o 4 %, toto zvýšení se jeví ale jako naprosto nedostačující, jednak ve srovnání s výrazně vyšším plánovaným nárůstem platů policistů nebo vojáků a také vzhledem k aktuální výši inflace, která je kolem 17 %. Nominální platy učitelů sice vzrostou, ale reálné platy výrazně poklesnou. Vláda se ve svém programovém prohlášení zavázala, že zachová úroveň platů pedagogických pracovníků na 130 % průměrné mzdy v České republice. Zatímco v roce 2021 činily platy pedagogů 119 % průměrné mzdy v České republice, v roce 2023 to má být jen 110 %. Platy pedagogických pracovníků se tak vrátí o čtyři roky zpátky na úroveň roku 2019. Obdobně v roce 2021 činily platy učitelů 126 % průměrné mzdy v České republice, zatímco v roce 2023 to má být pouhých 117 %. Tento pozměňovací návrh je zadán v systému pod číslem 1498.

Druhý pozměňovací návrh pod číslem 1499 mění vládní návrh zákona o státním rozpočtu v kapitole 333, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, takto: ve specifickém ukazateli Výdaje regionálního školství a přímo řízených organizací se výdaje zvyšují o částku 1 100 000 000 korun a v kapitole 398, Všeobecná pokladní správa, ve specifickém ukazateli Vládní rozpočtová rezerva dochází ke snížení o částku 1 100 000 000 korun. Ve vládním návrhu zákona o státním rozpočtu na příští rok chybí totiž finance na zajištění podpůrných opatření, především personální zajištění asistentů pedagoga ve výši 1,1 miliardy korun pro veřejné mateřské, základní a střední školy. Přepočteno na plné úvazky se jedná o 2 216 pracovníků. Cituji z materiálu Ministerstva školství k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu, kde se uvádí: "V oblasti mzdových prostředků není zabezpečen skutečný nárůst personálních podpůrných opatření, zejména asistentů pedagoga, to je nově doporučených a poskytovaných podpůrných opatření, od ledna 2022, a to ve výši 1 111 000 000 korun včetně odpovídajícího počtu zaměstnanců ve výši 2 216 podle stavu vykázaných podpůrných opatření k 1. říjnu 2022.

Asistent pedagoga je výraznou pomocí učitelům, kteří vyučují žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Pokud by je školy nemohly zaměstnat, výrazně to sníží kvalitu vzdělávání všech žáků ve třídě. Učitel totiž zůstane na žáky ve třídě sám a nebude se tak moci věnovat individuálně všem žákům. V zahraničí je počet asistentů výrazně vyšší než v České republice, a nedává tudíž smysl tento počet nějak snižovat. Navrhované položky rozpočtové kapitoly 398, Všeobecná pokladní správa, nebyly v předchozích rozpočtových rocích opakovaně vyčerpány, jeví se tudíž jako vhodné k použití ve prospěch školství. Finance investované do vzdělávání mají totiž velmi vysokou návratnost, i když v delším časovém horizontu, než činí jedno volební období.

Děkuji a budu ráda za podporu těchto dvou pozměňovacích návrhů.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně. Nyní tedy požádám o vystoupení pana poslance Milana Ferance a připraví se pan poslanec Oldřich Černý. Prosím.

 

Poslanec Milan Feranec: Děkuji, pane předsedající. Páni ministři, dámy a pánové, ve stručnosti k mému pozměňovacímu návrhu. V podstatě se jedná o to, aby v kapitole 398, Všeobecná pokladní správa, se specifický ukazatel Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS na položce 29822, Akce financované z rozhodnutí Poslanecké sněmovny Parlamentu a vlády ČR, navyšuje o 60 milionů korun, a to konkrétně na investiční akci dotace na dořešení podmínek pro výkon státní správy vykonávané statutárním městem Olomouc. V kapitole 398, Všeobecná pokladní správa, ve specifickém ukazateli se snižuje o 60 milionů ta částka. Tyto změny se následně projeví v přílohách a v seznamu dotací na rok 2023.

Velmi stručné zdůvodnění. Jedná se o to, že statutární město pochopitelně vykonává přenesenou působnost státní správy dlouhodobě, dopravně správní agendu vykonávalo v zapůjčeném objektu od krajského ředitelství policie. Tato zápůjčka končí 31. 12. 2023, město při své zadluženosti nemá dostatek prostředků, aby mohlo získat další objekt nebo investovat do dalšího objektu, a tím pádem to může ohrozit výkon státní správy, dopravně správní agendy. Primátor města to opakovaně projednával na Ministerstvu vnitra, na Ministerstvu financí, na úrovni náměstků. Všichni vyjádřili pochopení pro toto řešení s tím, že pochopitelně rozhodující je Sněmovna.

V podrobnostech odkazuji na sněmovní dokument 1596, ke kterému se tímto přihlašuji. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Přečtu jednu omluvu. Pan poslanec Jaroslav Dvořák se od 16.15 omlouvá ze zdravotních důvodů.

Nyní požádám o vystoupení poslance Vojtěcha Munzara a připraví se poslanec Marek Novák. Prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych za skupinu koaličních poslanců se přihlásil k pozměňovacímu návrhu, který naleznete v systému pod číslem 1627. Z pohledu objemu státního rozpočtu jde o velmi drobný návrh, ale pokládám ho za velmi důležitý. Tento návrh si klade za cíl zachovat kontinuitu ve financování spolků, které pečují o odkaz moderní historie, a to ve stejné výši a ve stejném objemu a pro stejné spolky jako v roce 2022, protože připomínat si naše moderní dějiny považujeme my předkladatelé pro celou společnost za velmi důležité. Konkrétně se jedná o spolek Platforma evropské paměti a svědomí, Spolek pro zachování odkazu českého odboje, Spolek bez komunistu.cz, v souhrnné výši 1 milionu korun. Jestli si dobře vzpomínáte, při projednávání rozpočtu na tento rok, na rok 2022, tento milion byl pro tyto spolky určen z původní položky 1 milionu korun, které původně byly určeny pro Český svaz bojovníků za svobodu, protože tato položka už v rozpočtu není. Tentokrát to navrhujeme z vládní rozpočtové rezervy. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní pan poslanec Marek Novák a připraví se paní poslankyně Renata Zajíčková. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, dovolte mi v rámci projednávání zákona o státním rozpočtu na rok 2023 přednést tři pozměňovací návrhy. Jde o finanční přesuny, které pomohou řešit složitou situaci v oblasti rizikového chování školní mládeže, a zejména drogové prevence. V dalším návrhu je potřeba pomoci právě panu ministru Síkelovi, který opomněl v rámci svého rezortu nastavit pravidla v souladu se zákonem o státní službě, takže tam bychom to narovnali.

Teď tedy konkrétně. Za prvé navrhuji v kapitole 333, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, zvýšit výdaje průřezového ukazatele Program protidrogové politiky o částku 50 milionů korun. Tyto prostředky navrhuji přesunout z kapitoly 321, Grantová agentura České republiky, dotace jiným subjektům. Důvod je prostý a alarmující. Poslední evropská zpráva o drogách, vydaná Evropským monitorovacím centrem v červnu 2022, upozorňuje na relativně vysokou dostupnost drog v evropském regionu a výskyt nových látek, které představují zdravotní rizika. O těch jsem tady už několikrát mluvil a v posledních dnech si toho povšimla i média, asi o tom začal mluvit někdo rozumnější než já, přesto médiím děkuji.

Spotřeba alkoholu, denní pití i výskyt konzumace nadměrných dávek alkoholu v České republice patří mezi nejvyšší na světě. Navíc ve srovnání s evropskými zeměmi je míra zkušeností s užitím nelegálních drog v České republice právě v populaci našich dětí velmi vysoká. Nadprůměrná je u naší mládeže spotřeba konopných látek a extáze, a to právě i u dospívajících. Česká republika dále vykazuje nadprůměrnou míru injekčního užívání drog s charakteristicky vysokým výskytem problémového užívání pervitinu. Proto si myslím, že je důležitá právě preventivní práce v boji s návykovými látkami. Mluvím o primární prevenci, ne o následné prevenci, ale zásadně o primární prevenci, která je v České republice nedostatečná. Převedené prostředky by směřovaly do 4 200 škol, přičemž v každé škole by působil jeden specializovaný metodik prevence, tak jako dnes. Ovšem metodikovi prevence se tímto zvýší ten měsíční příspěvek o 1 000 korun. Myslím si, že v rámci práce metodiků prevence si to zaslouží i ve vztahu, jak jsou odměňováni dnes. Jde skutečně o naše děti a já vám věřím, že tento návrh podpoříte.

Dále v kapitole 333, Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy, výdaje průřezového ukazatele Program sociální prevence a prevence kriminality, navrhuji zvýšit o částku 95 milionů korun. Tyto prostředky navrhuji převést ze souhrnného ukazatele Výdaje celkem a specifického ukazatele Obsluha státního dluhu o částku 95 milionů korun. Opět tato částka míří na školní mládež a prevenci rizikového chování, protože právě prevence rizikového chování ve školách je účinným nástrojem, kterým lze pozitivně působit na hodnoty a postoje dětí a mladistvých, včetně těch, kteří nemají dostatečné rodinné a sociální zázemí či podporu. Proto je potřeba jim pomoci. Efektivita preventivní práce ve smyslu účinného pozitivního ovlivnění změny chování je navíc u dětí a mladistvých vyšší než v případě dospělých jedinců. Podporou prevence rizikového chování ve školách lze předejít zdravotním, sociálním, výchovným a dalším rizikům pro jedince a následně i celou společnost. Při realizaci účinných primárně preventivních programů je vhodné oslovovat cílovou skupinu v jejich přirozeném prostředí či v jejich komunitě, a to škole. Převedené finanční prostředky pomůžou v podpoře výchovných, vzdělávacích, zdravotních, sociálních a jiných intervencí směřujících k předcházení výskytu rizikového chování, zamezujících další progresi, zmírňujících již existující formy a projevy rizikového chování a pomáhajících řešit jeho důsledky. Převedené finanční prostředky tak MŠMT využije na podporu primární prevence rizikového chování pro 950 000 žáků, přičemž na každého žáka připadá 100 korun. Slyšíte dobře, na každého žáka jedno sto korun. To je ten návrh. Programy by byly zaměřeny především na předcházení a omezování výskytu jednotlivých forem rizikového chování. Žijeme skutečně v turbulentní době, která svádí k rychlým a snadným řešením a ohrožení mládeže drogami jakéhokoliv druhu dnes vidíme na každém kroku. Moc vás prosím, abyste tento návrh také podpořili.

Co se týká posledního návrhu, ten se týká rezortu průmyslu a obchodu. Zde navrhuji v kapitole 328, Český telekomunikační úřad, zvýšit výdaje průřezového ukazatele Platy zaměstnanců na služebních místech o částku 64 milionů. Důvod k tomu přesunu je velmi jednoduchý. Předpokládám, že i pan ministr průmyslu Síkela mi dá za pravdu, že došlo k situaci, která určitě vznikla nechtěně, že v souladu s programovým prohlášením vlády byly zvýšeny platy zaměstnanců, také Českého telekomunikačního úřadu. Toto zvýšení však nebylo reflektováno v rozpočtových prostředcích v kapitole 328. Proto předkládám tento pozměňovací návrh, abych napravil stav, který způsobilo gesční Ministerstvo průmyslu a obchodu. Tento návrh činím také s ohledem na efektivitu činnosti výstupu Českého telekomunikačního úřadu. I z tohoto důvodu je vhodné přemístit finanční prostředky takovým způsobem, aby bylo dosaženo spravedlivého platového ohodnocení zde pracujících zaměstnanců. Tohoto cíle bude dosaženo právě díky snížení celkového objemu prostředků na platy zaměstnanců na dalších služebních místech dle zákona o státní službě, kdy tato tabulková místa často nejsou ani obsazena.

Tyto pozměňovací návrhy, které jsem vám představil, jsou v systému evidovány pod čísly 1562, 1563 a 1564. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Také děkuji. Dobré odpoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové. Budeme pokračovat, jsme v obecné rozpravě. Jako další vystoupí paní poslankyně Zajíčková a připraví se pan poslanec Brabec. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Renáta Zajíčková: Dobré odpoledne, milí kolegové, milé kolegyně, přicházím s pozměňovacím návrhem. Chtěla bych hned v úvodu říci, že zde zastupuji koaliční poslance, čili pozměňovací návrh je tedy z pera Marka Výborného, Pavla Klímy, Jana Berkiho, Jakuba Michálka a jsem pod tím podepsaná i já. Tento pozměňovací návrh se vztahuje ke kapitole 333, což je tedy kapitola Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy. Můžete ho najít pod číslem 1601.

Čeho se tento pozměňovací návrh týká? Tento pozměňovací návrh se vztahuje k práci České školní inspekce, konkrétně k práci inspektorů České školní inspekce. Je potřeba dodat, že Česká školní inspekce je vlastně jedinou národní autoritou, která hodnotí kvalitu a efektivitu vzdělávání v regionálním školství. Je všeobecně známo, že v posledních letech plynulo a plyne do regionálního školství poměrně značné množství finančních prostředků. Česká školní inspekce je právě tou jedinou autoritou, která může vyhodnocovat, monitorovat, jak se tyto navýšené prostředky promítají do kvality vzdělávání v našich mateřských, základních a středních školách. Je potřeba říci, že školní inspektoři jsou státními zaměstnanci, ale je tu ještě jedna věc, která je na ně kladena. Nejenom že jsou státními zaměstnanci, tedy úředníky, ale oni musí navíc splňovat požadavek školského zákona, kdy vlastně musí býti zároveň pedagogickými pracovníky s pětiletou zkušeností. Vzhledem k tomu, že kontrolují a vyhodnocují práci základních, mateřských a středních škol a vlastně práci ředitelů, očekává se, že tito lidé budou vysoce erudovaní, že to budou zkušení lidé, kteří budou mít velké znalosti, velký vhled do problematiky, budou schopni metodicky řídit ředitele škol a jejich práci, takže ty nároky na inspektory jsou poměrně vysoké, ale jejich finanční ohodnocení v současné době neodpovídá ani průměrnému platu učitele v regionálního školství. Jenom pro vaši představu, platy ředitelů v České republice - mluvíme samozřejmě o regionálním školství - se pohybují v rozmezí 75 až 90 000 korun, samozřejmě je to také dle regionu a dle typu školy, průměrný plat učitele se dneska pohybuje v rovině 49 000 korun a průměrný plat inspektora je dnes ve výši 45 000 korun, čili průměrný plat inspektora České školní inspekce nedosahuje ani průměrného platu učitele. To se musí - mělo by se to, změnit, protože inspektor by měl mít nějakou pozici, která bude respektována, která bude právě tou autoritou, která bude mít takový respekt, který bude mít vliv na zkvalitňování našich škol.

Návrh, který tento pozměňovací návrh přináší, obsahuje vlastně změnu právě v kapitole 333, jak už jsem uvedla, kdy se ukazatel Výdaje celkem zvyšuje o 20 milionů korun a ukazatel Ostatní výdaje na zabezpečení úkolů rezortu se zvyšuje o 20 milionů korun. Dále se průřezový ukazatel Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci se zvyšuje o 14 727 540 korun, průřezový ukazatel Povinné pojistné placené zaměstnavatelem se zvyšuje o 4 977 909 korun a průřezový ukazatel Základní příděl do fondu kulturních a sociálních potřeb se zvyšuje o 294 551 korun. A naposledy průřezový ukazatel Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě se zvyšuje o 14 727 540 korun. V příloze číslo 4 v kapitole 398, Všeobecná pokladní správa, se ukazatel Výdaje celkem tedy snižuje o 20 milionů korun a specifický ukazatel Vládní rozpočtová rezerva se snižuje o 20 milionů korun. Tato změna nebo díky této změně bude možné navýšit nadtarifní složky inspektorů tak, aby se jejich průměrný plat zvýšil alespoň na 50 000 korun a byl konkurenceschopný alespoň ve vztahu učitelům.

Tímto děkuji, pokud tento pozměňovací návrh podpoříte, tak se to nepochybně promítne do stabilizace stavu na České školní inspekci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, děkuji. Další vystoupí v pořadí v podrobné rozpravě pan poslanec Brabec, připraví se paní poslankyně Štefanová. Tak prosím, máte slovo.

 

Poslanec Richard Brabec: Děkuju za slovo. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, vážená vládo - pana ministra financí, tady nikde nevidím - protože já, než se dostanu, a to bude velmi stručné, k odůvodnění svých pozměňovacích návrhů, jsem se ještě krátce chtěl vrátit k rozpočtu jako takovému, tedy navázat na to, co tady říkala paní stínová ministryně financí Alena Schillerová, předsedkyně našeho poslaneckého klubu, ohledně - odpusťte mi ten výraz - vycucané z prstu částky 50 miliard korun, která trčí v kapitole Ministerstva životního prostředí, tedy kapitole 315. Trčí tam v příjmech, ne tak již ve výdajích. Já jsem poměrně detektivní prací se snažil zjistit, jak tam ta částka přistála, kdo ji tam navrhl, proč zrovna 50 miliard korun, takhle neuvěřitelné astronomické číslo, což je víc jak 50 % příjmů té kapitoly, a musím říct, že jsem dostal do rozpaků několik úředníků včetně svých bývalých kolegů z Ministerstva životního prostředí, protože nikdo v podstatě nebyl schopen říct, jak tam ta částka vznikla. Až se nakonec shodli na tom, že tam nějak vznikla na vládě po dohodě tří ministryň a ministrů, ale nikdo z těch ministrů a ministryň mi stejně nebyl schopen říct, jak se tam dostala. Takže jsem se dostal zase zpátky kruhem na začátek, a tak jsem se ještě chtěl zeptat pana ministra financí, protože kdyby takovou částku reálně Ministerstvo životního prostředí mělo, tak, jak už jsem tady říkal při svém minulém vystoupení, zpěvní ptáci by trylkovali nad Vršovickou 65 a klenula by se tam duha, protože podobnou částku nikdy v rozpočtu ministerstvo nemělo. Ovšem bohužel, je to částka čistě virtuální, takže těchhle těch 50 miliard opravdu - a o tom jsem hluboce přesvědčen - slouží pouze jako snížení deficitu státního rozpočtu, ale Ministerstvo životního prostředí, mé oblíbené ministerstvo, z této částky profitovat nebude.

A znovu tady opakuji, že bych se nikdy jako bývalý ministr životního prostředí neodvážil, abych s takto na vodě plovoucím rozpočtem přišel do této slovutné Poslanecké sněmovny a snažil se vás přesvědčit, abyste ji schválili, protože prostě ta částka není podložená, jsem o tom hluboce přesvědčen, ani legislativně, ani věcně, ale zjevně je to zahaleno nějakou rouškou tajemství. Už se k tomu asi - nebo já se k tomu tedy určitě budu vracet dál, ale nevím, jestli se dneska k tomu něco víc dozvíme. Takže tady musím opakovat, že skutečně rozpočet - také proto jsem pro něj nemohl hlasovat na výboru pro životní prostředí, na výboru ten rozpočet prošel o jeden hlas - rozpočet kapitoly 315, tedy rozpočet Ministerstva životního prostředí, považuji za uměle nafouknutý. A nejenom v letošním roce, v příštím roce, ale i ve střednědobém výhledu, tam ta částka 50 miliard je vlastně i v roce 2024 a 2025, je na úkor Modernizačního fondu, ale už není v rozpočtu Státního fondu životního prostředí, kde by musela být, aby ta částka mohla vůbec někam doputovat. Takže je to opravdu Houdini hadr, jak jsem tady říkal při svém minulém vystoupení - záviděl by tomuto rozpočtovému eskamotérství.

Tak a teď už se vrátím klidnějším hlasem - ale ani teď to nebylo myslím nějak vzrušené, znáte mě, to už skutečně musí být, abych tady promluvil nějakým opravdu hromovým hlasem - teď už se vrátím k pozměňovacím návrhům, které bych si dovolil předložit. Oba se týkají kapitoly 315 a shodou okolností i sněmovního tisku 315, tedy kapitoly Ministerstva životního prostředí. Jsou to návrhy, které jsou v systému pod číslem 1603 a 1604, ke kterým se tedy zároveň přihlašuji.

Návrh 1603 se týká zvýšení výdajů v kapitole Ochrana přírody a krajiny, konkrétně program Péče o krajinu, o částku 100 milionů korun. Důvod - velmi stručně, ten program je dlouhodobě velmi zajímavý, efektivní, jsou to stovky, někdy tisíce konkrétních opatření v přírodě - sázení stromů, obnova mokřadů, kosení cenných luk. V řadě případů se na tom podílejí spolky, někdy obce, ty menší obce. Je to velmi jednoduchý, vítaný zdroj peněz, je tam v návrhu 200 milionů korun. Já bych to rád tedy zvýšil o 100 milionů korun na 300 milionů korun jako celkovou částku a jsem přesvědčen, že tyto peníze by byly vynaloženy velmi efektivně.

Druhý pozměňovací návrh, tedy 1604 v sněmovním systému, se týká kapitoly Ostatní činnosti v životním prostředí a konkrétně újmy za ztížení zemědělského a lesního hospodaření. Tady opět tedy navrhuji navýšit tuto kapitolu o částku 100 milionů korun. Důvodem je to, že nárok na vyplácení těchto náhrad za ztížení zemědělského hospodaření, zemědělského a lesního hospodaření, které probíhá v nějakých chráněných územích, ať už se jedná o národní parky, případně chráněné krajinné oblasti, je v podstatě mandatorní výdaj, protože vychází ze zákona, a buď ho proplácí Agentura ochrany přírody a krajiny, anebo národní parky, a ta částka je zjevně nedostatečná v příštím roce. A to znamená, měla by být navýšena, protože pokud nebude navýšena, stejně ministerstvo bude muset přijít v průběhu příštího roku a žádat o navýšení této částky, a já odhaduju v této chvíli, že bude potřeba minimálně o 100 milionů korun vyšší. A proto jsem se tedy rozhodl dát tento pozměňovací návrh, tedy zvýšit v příštím roce v té kapitole újmy za ztížení zemědělského lesního hospodaření částku o 100 milionů korun.

Takže závěrem jenom opakuji, pozměňovací návrhy číslo 1603 a 1604, oba ke kapitole 315, ke kterým se tímto hlásím. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane poslanče. Další v pořadí vystoupí paní poslankyně Štefanová Iveta, připraví se pan poslanec Vondráček. Tak paní poslankyně, prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Iveta Štefanová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, tímto se přihlašuji ke svým dvěma pozměňovacím návrhům ke státnímu rozpočtu pro rok 2023.

Dle prvního pozměňovacího návrhu se za prvé v rozpočtové kapitole 398, Všeobecná pokladní zpráva, snižují výdaje, takže se snižuje specifický ukazatel Výdaje zvaný Vládní rozpočtová rezerva, a to o částku 400 milionů korun.

Za druhé, v rozpočtové kapitole 335, Ministerstvo zdravotnictví, se zvyšují výdaje tak, že se zvyšuje specifický ukazatel Výdaje zvaný Výzkum a vývoj ve zdravotnictví o 400 milionů korun. Podfinancování výzkumu a vývoje v ČR je dlouhodobé a je třeba to změnit. Kromě zabránění odlivu vědeckých a výzkumných pracovníků vystudovaných v ČR do zahraničí je třeba zejména v čase krize posílit schopnost vytvářet na našem území dostatek zdravotnických prostředků a léčiv pro české občany. Produkty výzkumu a vývoje, ke kterým by mělo směřovat toto financování, by měly být snadno použitelné v praxi, neboť Česká republika potřebuje rychle posílit soběstačnost i v oblasti zdravotnictví.

Dle mého druhého návrhu se za prvé v rozpočtové kapitole 398, Všeobecná pokladní správa, snižují výdaje tak, že se snižuje specifický ukazatel Výdaje zvaný Vládní rozpočtová rezerva, a to o částku 70 milionů korun. Za druhé v rozpočtové kapitole 335, Ministerstvo zdravotnictví, se zvyšují výdaje tak, že se zvyšuje specifický ukazatel Výdaje zvaný Výdaje na státní správu v objemu prostředků na platy zaměstnanců a ostatní platy za provedenou práci krajských hygienických stanic, a to o částku 70 milionů korun. Rozpočet na rok 2022 jako i rozpočet na rok 2023 snižují financování krajských hygienických stanic, přestože se v minulých letech ukázalo, jak důležitou roli sehrávají v době krize. Proto navrhuji prostředky na platy krajských hygienických stanic tímto pozměňovacím návrhem vrátit.

Pozměňovací návrhy jsou v systému načteny jako sněmovní dokumenty číslo 1618 a 1619. Podrobné odůvodnění je součástí těchto sněmovních dokumentů. Prosím o podporu těchto návrhů a děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně. Další vystoupí pan poslanec Vondráček. Předtím, než dorazí k mikrofonu, načtu omluvu: paní poslankyně Mračková Vildumetzová Jana se od 16.45 omlouvá z rodinných důvodů.

Prosím, pane poslanče, máte slovo. Připraví se paní poslankyně Šafránková.

 

Poslanec Radek Vondráček: Pane místopředsedo, děkuji za slovo. Rozhodně nemám zájem tady nějakým způsobem zdržovat, mít nějaké sáhodlouhé vystoupení. Úplně na začátek, hlásím se ke svému pozměňovacímu návrhu, který je, jak doufám, veden v systému pod číslem 1622. Nemám to tady někde napsané, tak snad si to dobře pamatuji.

Já jsem tady už vedl debatu s panem ministrem financí Stanjurou, když jsme novelizovali rozpočet na rok 2022, a to téma bylo pořád stejné, a to je nedostatečné platové ohodnocení zaměstnanců soudů a státních zastupitelství. Byla nám přislíbena nějaká náprava. Myslím, že se to podařilo tak z padesáti procent, protože co mám informaci, ten příspěvek nebo to opatření, kterým se to řeší, pokrylo 47 % toho, co bylo slíbeno. To znamená, že se navýší tarify o 10 % v této oblasti, a my jsme tady byli za situace, kdy představitelé justice mluvili o možném kolapsu, o naprosto katastrofické situaci, o ohrožení vůbec fungování soudů. Vůbec ta oblast ohodnocení justičních pracovníků je dlouhodobý problém. Já jsem tady korektně přiznal, že i za časů ANO, kdy jsme měli to ministerstvo, to problém byl a nepodařilo se ho vyřešit. Nicméně stávající krize, ta dvouciferná inflace, způsobují to, že se tenhleten problém obnažil a je ho třeba řešit opravdu akutně.

Vím, že proběhla jednání mezi ministrem spravedlnosti, ministrem financí a zástupci justice, zazněly nějaké přísliby, nicméně jejich obraz jsem nenalezl v tom rozpočtu, který je nám nyní předkládán. Vláda deklarovala na jednání s vrcholnými představiteli justice a Ministerstva spravedlnosti, že v následujících třech letech dorovná průměrné platy zaměstnanců soudů na úroveň průměru platů zaměstnanců ve veřejné správě. Rozdíl mezi uvedenými hodnotami je v současné době přibližně 7 000 korun. Já jsem tady 18. října vystupoval, říkal jsem ty částky, ukazoval jsem tabulku - myslím, že ti, kteří se o věc zajímají, tak vědí a mají přehled o tom, jak se věc má. Pokud by tedy vláda chtěla uvedenému příslibu dostát, měla by každý rok zvyšovat platy zaměstnanců u soudů o přibližně 6,5 %. Při jednání s představiteli justice vláda opomenula zahrnout do plánu na dorovnání platů administrativní zaměstnance státních zastupitelství, já jsem si dovolil tedy je zahrnout do toho svého pozměňovacího návrhu a navrhuji, aby v návrhu státního rozpočtu na rok 2023 byla rozpočtová kapitola Ministerstva spravedlnosti navýšena o částku 416 919 270 korun, která odpovídá navýšení platů více jak 11 000 zaměstnanců soudů a státních zastupitelství ve výši 6,5 %. V částce jsou již zahrnuty i zákonné odvody včetně odvodů do FKSP.

Zaměstnanci soudů a státních zastupitelství jsou dlouhodobě platově podhodnoceni, což má neblahé dopady na konkurenceschopnost justičních organizačních složek na trhu práce a zamezuje zajištění kvalitního personálu pro výkon soudnictví v České republice. Ve výsledku také dochází k odchodu kvalitních dlouholetých pracovníků z justice do jiných oblastí veřejné správy, přičemž k zajištění kvalitní a adekvátní náhrady je v současné rozpočtové situaci soudů a státních zastupitelství v podstatě nemožné. Proto se domnívám, že je naprosto nutné, chceme-li zachovat funkční soudní systém, jestliže chceme zachovat právní stát v České republice, nějakým zásadním způsobem tím řešením se posunout, a proto navrhuji, aby v kapitole 336 Ministerstva spravedlnosti se zvýšily údaje souhrnného ukazatele Výdaje celkem o částku 467 919 270 korun. Děkuji vám za pozornost. Debatu s panem ministrem financí si zřejmě budu muset nechat na jindy.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Další v pořadí v podrobné rozpravě vystoupí paní poslankyně Šafránková, připraví se paní místopředsedkyně Dostálová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, k vládnímu návrhu o rozpočtu předkládám pět pozměňovacích návrhů, které jsou vedeny pod čísly sněmovních dokumentů 1549, 1550, 1551, 1565 a 1566, a tímto se k nim hlásím.

V prvním z nich navrhuji převést v rámci rozpočtové kapitoly 313, Ministerstvo práce a sociálních věcí, 3 300 000 000 korun ze specifického výdajového ukazatele Dávky pomoci v hmotné nouzi do následujících specifických výdajových ukazatelů: 1 miliardu na Dávky osobám se zdravotním postižením, 300 milionů na Náhradní výživné pro nezaopatřené dítě a 2 miliardy korun na Příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách. Navýšení výdajů v rozpočtové položce Dávky pomoci v hmotné nouzi meziročně o více než 80 % považuji za naprosto nesprávné a neodůvodněné. Považovala bych za plně postačující, bude-li toto navýšení odpovídat meziroční míře inflace, a to maximálně, protože ostatní z hlediska zachování sociální stability a sociálního smíru mnohem podstatnější položky v této rozpočtové kapitole ani zdaleka tohoto tempa zvýšení nedosahují. Uvědomme si rovněž, že jde zčásti o výdaje na sociální dávky, které bývají nejčastěji zneužívány osobami, které se dlouhodobě vyhýbají práci, ačkoliv pracovat mohou. Takovému zneužívání sociálních dávek jsem se pokoušela již dvakrát zabránit právě rozsáhlou novelou zákona o pomoci v hmotné nouzi, která byla ovšem opakovaně, naposledy letos, vládními poslanci odmítnuta. V takové situaci dramaticky zvyšovat objem prostředků určených na tyto dávky nepovažuji za příliš rozumné a odpovědné. Navrhuji proto přesunout 3 300 000 000 korun z této rozpočtové položky do položek, které jsou naopak zvýšeny velmi nedostatečně anebo jejichž výše neodpovídá potřebám účelu, ke kterému jsou zřízeny.

Druhý návrh obsahuje odebrání 4 miliard korun z položky Dotace na obnovitelné zdroje energie z rozpočtové kapitoly Ministerstva průmyslu a obchodu a jejich přesunutí do rozpočtové kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí, konkrétně do specifického výdajového ukazatele Dávky státní sociální podpory a pěstounské péče. Navýšení výdajů v rozpočtové položce Dotace na obnovitelné zdroje energie oproti loňskému roku lze vzhledem k situaci v oblasti energetiky považovat za zcela neodůvodněné a naddimenzované a z hlediska veřejného zájmu existují mnohem naléhavější priority, například právě v oblasti sociální a prorodinné politiky. Proto naopak navrhuji o ony 4 miliardy korun navýšit objem výdajů v rozpočtové položce Dávky státní sociální podpory a pěstounské péče, kterou vláda navrhuje oproti roku 2022 zvýšit o pouhá 3 %, což je v době téměř 20% inflace těžce nedostatečné, zejména proto, že rapidně roste počet osob, které hlavně kvůli vysokým cenám energií žádají a zřejmě budou žádat o příspěvek na bydlení, který je součástí dávek státní sociální podpory, podobně jako například přídavek na dítě. Totéž platí i o dávkách pěstounské péče.

Třetí návrh se pak týká převodu 6 450 000 000 korun z rozpočtové kapitoly Všeobecná pokladní správa ze specifického výdajového ukazatele Odvody do rozpočtu Evropské unie do rozpočtové kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí, konkrétně do těchto jeho výdajových ukazatelů: Za prvé, na neinvestiční nedávkové transfery tam chci navýšení o 3 miliardy korun a jedná se o finanční posílení rozpočtové položky, ze které se financují sociální služby, zařízení pro děti, seniory, zdravotně postižené a tak dále. Jde o rozpočtovou položku, která je trvale podfinancovaná a prostředky v ní alokované často docházejí již dlouho před koncem příslušného kalendářního, respektive finančního roku. O to více to platí v době rychle rostoucí inflace a cen drtivé většiny zboží a služeb a provozních výdajů těchto zařízení sociálních služeb. Za druhé, o navýšení o 450 milionů korun na platy zaměstnanců v pracovním poměru, vyjma zaměstnanců na služebních místech. Jde o platy zaměstnanců v rezortu práce a sociálních věcí mimo služební místa. Vláda zde navrhuje oproti roku 2022 dokonce snížení výdajů, nikoliv relativní, ale absolutní, což je nepřijatelné. U těchto zaměstnanců přes velký nárůst pracovního vytížení v uplynulých letech již téměř dva roky nedošlo ke zvýšení jejich tarifních mezd. A za třetí navrhuji navýšení o 3 miliardy korun na platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě. V této položce vláda navrhuje oproti roku 2022 navýšení prostředků pouze o necelá 3 %. To nemá v současné situaci s ohledem na růst inflace a na to, že více než rok nedošlo ke zvýšení mezd těchto zaměstnanců, opodstatnění a je to nedostatečné. Ve čtvrtém návrhu jde o převod částky 100 milionů korun z ukazatele Dávky pomoci v hmotné nouzi do rozpočtové položky Transfery územním rozpočtům na sociálně-právní ochranu dětí v rámci kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí, kdy chci finančně podpořit zařízení poskytující péči a ochranu dětem vyžadujícím okamžitou pomoc. A v posledním, pátém návrhu se jedná o převod také 100 milionů korun z již zmíněné položky Dotace na obnovitelné zdroje energie do kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí a konkrétně na dávky osobám se zdravotním postižením.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, děkuji paní poslankyně. Další vystoupí paní místopředsedkyně Dostálová a připraví se pan poslanec Kott.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych se ráda přihlásila k pozměňovacímu návrhu pod číslem 1578, a jestli dovolíte, začala bych takovými pádnými argumenty, proč tento pozměňovací návrh, takže několik čísel: oproti loňskému roku byla zahájena výstavba nových bytů -28,6 %. Hypotéky jsou aktuálně na hodnotě 5,76 %, meziroční pokles 78 %. V návrhu rozpočtu Ministerstva pro místní rozvoj je v kapitole Podpora bydlení 15 milionů korun, takže je jasné, že s 15 miliony korun toho pan ministr Bartoš opravdu moc nezvládne. Tak bych byla velmi ráda, abychom se shodli na tom, že podpora bydlení je prioritou nejenom této vlády, ale celé Poslanecké sněmovny, protože v této době, kdy je jasné, že na vlastnické bydlení opravdu skoro nikdo nedosáhne, zejména z mladých lidí, je potřeba se zaměřit na nájemní bydlení a družstevní bydlení. A jestli hledáme nějaký způsob, který by byl rychlý, levný a v podstatě okamžitě řešitelný, tak je to skutečně dotační program na vyřešení vícegeneračních domů. Spousta našich seniorů bydlí ve vícegeneračních domech a oni by velmi rádi ty svoje domy upravili například na dvě samostatné bytové jednotky. Nepotřebují k tomu moc, potřebují, aby měli zdroje na to, že budou samostatné vchody, a na samostatné sociální zařízení v každém bytě.

Proto si dovoluji navrhnout, aby se posílila kapitola Ministerstva pro místní rozvoj na Výdaje podpory bydlení o 300 milionů korun na úkor Všeobecné pokladní správy, to znamená souhrnný ukazatel Výdaje, Vládní rozpočtová rezerva, o částku 300 milionů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Také děkuji. Další v pořadí vystoupí pan poslanec Kott, připraví se pan poslanec Koten.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji pěkně za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, páni ministři, milé kolegyně, vážení kolegové, já si dovolím opět navrhnout pozměňovací návrh, který je v systému veden pod sněmovním dokumentem 1631. A jedná se stejně, jako jsem zde komentoval navýšení výdajů na spolkovou činnost, stejně tak na rok 2023, i zde je vlastně podhodnocena skutečná potřeba finančních prostředků v řádu 12 milionů korun, a proto navrhuji v kapitole 329 Ministerstvo zemědělství se zvyšují výdaje souhrnného ukazatele Výdaje celkem a specifického ukazatele Další výdaje na státní politiku rezortu, inspekční, kontrolní a výzkumnou činnost o částku 12 milionů korun a v kapitole 398 Všeobecná pokladní správa se snižují výdaje, souhrnné ukazatele Výdaje celkem, a specifické ukazatele Vládní rozpočtová rezerva o částku 12 milionů korun. Současně dochází k úpravě odpovídajících částí návrhu zákona včetně příloh.

Omlouvám se těm, kterým bude připadat mé odůvodnění podobné tomu, co jsem zde prezentoval při změně rozpočtu na rok 2022, ale je to skutečně tak, že periodika, která vycházejí, ať už se to týká včelařů, rybářů nebo myslivců, jsou skutečně velice odborná a jde zde velice těžce shánět nějakou reklamní činnost, která by to zlevnila.

Chci dodat, že není to tak, že by v podstatě ty spolky čekaly se založenýma rukama, až dostanou finanční prostředky pouze ze státního rozpočtu. Dochází - nebo určitě teď už dochází a v příštím roce to bude asi zřejmé, že dojde - k navýšení členských příspěvků v jednotlivých organizacích, ale přesto finanční pomoc ze strany státu se jeví jako nevyhnutelná. Těch 12 milionů korun je v rámci těch periodik: 6 milionů týkajících se včelařů, milion rybářů a 5 milionů pro myslivce. Tímto bych se chtěl přihlásit ke sněmovnímu dokumentu 1631 a požádat vás o podporu.

Dále bych zde ještě chtěl se přihlásit ke sněmovnímu dokumentu 1587, který zde odůvodnil kolega Karel Tureček. Zde se jedná vlastně o finanční prostředky, které chybí pro činnost včelařů, a konkrétně v rozpočtu oproti roku 2021, respektive 2022 tam chybí 57 milionů korun. Při současném stavu včelařství, kdy hovoříme o tom, že potřebujeme pestrou krajinu a chceme nějakou vyváženou strukturu plodin, při letošním průběhu podzimu dochází k velice významnému úhynu včelstev v rámci České republiky a já se domnívám, že ani jarní inventarizace nebude nikterak příznivá pro chov včelstev. Takže z tohoto důvodu si dovoluji požádat i o podporu návrhu, který zde prezentoval kolega Tureček, a domnívám se, že při nárůstu cen, které čeká chovatele včelstev, by bylo zapotřebí nebo minimálně vhodné pamatovat na to, že tato činnost bez podpory ze strany Ministerstva zemědělství by mohla být poškozená, nemusela by se úplně dobře vyvíjet do dalších let. A toto, o čem jsem teď hovořil, je podpora sněmovního dokumentu 1587. Děkuji za vaši pozornost a následnou podporu.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní vystoupí v podrobné rozpravě pan poslanec Kott... pan poslanec Koten, připraví se pan poslanec Haas, pardon. (Poslanec Koten mimo mikrofon: To je podobné.)

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych tady představil svůj pozměňovací návrh ke státnímu rozpočtu, je veden pod sněmovním dokumentem číslo 1621. Je to k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2023 a mění se takto:

Za prvé zvýšení výdajů - v kapitole 314 Ministerstvo vnitra se specifický ukazatel Výdaje Policie České republiky zvyšuje o 200 milionů korun v podseskupení 501 Platy. Za druhé, snížení výdajů - v kapitole 314 Ministerstvo vnitra se specifický ukazatel Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Ministerstva vnitra a ostatních organizačních složek státu snižuje o 55 milionů korun v podseskupení 516 Nákup služeb, a to ohledně finančních prostředků vyčleněných na vydávání osobních dokladů s biometrikou. Konkrétně se jedná o omezení finančních prostředků na plošné vydávání elektronických občanských průkazů s čipem pro zachování vydání těchto dokladů jen na bázi dobrovolnosti, tedy platí to pro občany České republiky. Za další, finanční zabezpečení opatření v souvislosti s migrační situací v Evropské unii a v České republice kromě části vyčleněných finančních prostředků na podporu potírání nelegální migrace, zabezpečení hranic a návratovou politiku, u kterých má být financování zachováno v plném rozsahu. Za třetí, v kapitole 314 Ministerstvo vnitra se specifický ukazatel Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Ministerstva vnitra a ostatních organizačních složek státu snižuje o dalších 10 milionů v podseskupení 532, jsou to Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně a je to Dotace na zabezpečení azylantů v oblasti bydlení, Dotace obcím v rámci zajištění koncepce integrace cizinců a krajům na zajištění adaptačně integračních kurzů. Dále za čtvrté, v kapitole 314 Ministerstvo vnitra se specifický ukazatel Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Ministerstva vnitra a ostatních organizačních složek státu snižuje o 100 milionů korun v podseskupení 553, jsou to Ostatní neinvestiční transfery do zahraničí, a dále - jako poslední, za páté - v kapitole 314 Ministerstvo vnitra se specifický ukazatel Výdaje na zabezpečení úkolů Ministerstva vnitra a ostatních organizačních složek státu snižuje o 35 milionů korun podseskupení 522 a jsou to Neinvestiční transfery neziskovým a podobným organizacím.

Nyní tento návrh odůvodním: protože v rozpočtu na rok 2023 se sebralo na platy policistů 100 milionů korun, tímto pozměňovacím návrhem těch 100 milionů vracím zpět policistům na platy a dále dalších 100 milionů se jim přidává navíc, a je to z toho důvodu, že policejní sbor jako takový nyní plní daleko větší penzum pracovních úkolů včetně zabezpečení naší východní hranice se Slovenskem, a je třeba policejní sbor stabilizovat, nikoliv jim brát peníze, protože policisté mají zvýšené výdaje ve svých rodinách. My bychom je dostávali do svízelných situací, protože policisté jednak nemají placené přesčasy a jednak nároky na službu, které jsou v současné době díky obrovské migrační krizi z východní hranice České republiky se Slovenskou republikou, tak bychom se tady skutečně prošetřili k tomu, že policisté by nám odcházeli do civilu z aktivní služby, a ten problém bychom jenom prohloubili.

Tady navazuji ještě na jednu věc, což bylo zveřejněno nyní v médiích, co se týká Národní ekonomické rady vlády, která má jako jeden ze svých výborných nápadů - to tady říkám tedy poněkud ironicky - snížení policejního sboru o 3 000 příslušníků. Já si myslím, že pro zachování současné bezpečnosti v České republice je to krok velmi špatným směrem, a myslím si, že by se nám to v budoucnu mohlo velmi, velmi vymstít, protože takováto decimace všech bezpečnostních složek státu, to si tady určitě pamatujeme ještě z doby, kdy byl ministrem financí pan Miroslav Kalousek, takže tomu bych se velice rád vyhnul.

Jak je uvedeno v těch kapitolních sešitech, všechny ty věci, které jsem zde odůvodnil, je jasné, že co se týká té položky 100 milionů, kde se to odebírá, tedy z finančních prostředků sloužících k zajištění programu Ministerstva vnitra na asistenci uprchlíkům v regionech původu a na prevenci velkých migračních pohybů, je to v podobě finančních darů do zahraničí, tak to si myslím, že jsme si tady již vyzkoušeli a že to bohužel nefunguje, protože ta obrovská migrační vlna, která se zvedla z Turecka, ty peníze se tam posílaly nějakým způsobem jako jakési výpalné, aby ti uprchlíci tam byli deponováni a dál nešli. Jak jsme zjistili, to nefunguje a my ty peníze skutečně potřebujeme tady v České republice, aby se tedy tento problém mohl řešit alespoň tedy na východní hranici s naším sousedem, se Slovenskem, kde tedy mimochodem nefungují ani readmisní dohody.

Takže k tomu asi vše a prosím o podporu tohoto pozměňovacího návrhu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, další vystoupí v pořadí pan poslanec Haas, připraví se pan poslanec Černý.

 

Poslanec Karel Haas: Děkuji mnohokrát za slovo. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, dovolte, abych vám představil a stručně odůvodnil společný koaliční pozměňovací návrh poslanců Karla Haase, Jakuba Jandy, Davida Šimka, Jana Laciny, Pavla Klímy a Jakuba Michálka, vedený pod sněmovním dokumentem číslo 1594.

Představení pozměňovacího návrhu je následující. Pozměňovací návrh se týká rozpočtové kapitoly 362, kde v příloze číslo 4 k návrhu zákona o státním rozpočtu právě v kapitole 362 Národní sportovní agentura v části kapitoly Specifické ukazatele výdaje ve specifickém ukazateli Dotace do oblasti sportu, v tom Rozvoj a podpora sportu, se částka snižuje o 65 067 353 korun a ve specifickém ukazateli Dotace do oblasti sportu, v tom Sportovní reprezentace, se částka zvyšuje o 65 067 353 korun. A dále v této části kapitoly Průřezové ukazatele v průřezovém ukazateli Výdaje vedené v informačním systému programového financování celkem se částka snižuje o 710 067 353 korun.

Odůvodnění, stručné odůvodnění tohoto pozměňovacího návrhu je následující: my předkladatelé jsme si velmi dobře vědomi podfinancování, dlouhodobého podfinancování infrastruktury českého sportu. To vnímáme, jsme si toho moc dobře vědomi, ale v krizovém roce 2023, který nepochybně čeká celou českou společnost i český sport, se domníváme, že je primárně potřeba v rámci Národní sportovní agentury mít alokované finanční prostředky na základní neinvestiční dotační výzvy, které směřují do podpory každodenního sportování, především dětí a mládeže. To znamená, že alokaci musíme zajistit hlavně ve třech neinvestičních dotačních titulech Můj klub 2023, to jsou finanční částky plynoucí bez jakéhokoliv zprostředkování z Národní sportovní agentury rovnou do sportovních klubů, za druhé do dotačního titulu Svazy 2023 nebo Podpora organizací svazového charakteru, to je podpora sportovních svazů, ale ne, řeknu, primárně sportovních svazů a jejich organizace, ale přes sportovní svazy se financuje talentovaná mládež, to znamená děti trénující od určité úrovně, přes sportovní svazy se financuje sportovní reprezentace České republiky a za třetí, a to je v tom energeticky náročném období možná nejdůležitější, do dotačního titulu Provoz a údržba.

Zdůrazním i částky, které by díky přesunu z investiční části rozpočtové kapitoly 362, která i po případném přijetí našeho pozměňovacího návrhu zůstane ve výši - zaokrouhluji - 1,1 miliardy korun, to znamená v dostatečné výši i ve srovnání s roky dosavadními, snížení a přesun z investičních dotačních titulů do neinvestičních by se měl projevit zhruba následovně - budu teď ve stručnosti zaokrouhlovat na celé kulaté částky: dotační program Můj klub 2023 by se měl oproti kapitolnímu sešitu, jak ho navrhla Národní sportovní agentura, povýšit o částku 100 milionů korun, z 1,45 miliardy na 1,55 miliardy; dotační titul Svazy nebo podpora svazů by se měl navýšit oproti kapitolnímu sešitu, jak byl navržen Národní sportovní agenturou, z částky cca 2,48 miliardy korun na částku 2,7 miliardy korun; a možná to nejpodstatnější - Provoz a údržba v roce 2023, tento neinvestiční dotační titul, který má primárně směřovat na podporu sportovních organizací v energeticky náročné době, oproti kapitolnímu sešitu, kde byl Národní sportovní agenturou překvapivě navržen ve výši 0 korun, by se tento dotační titul měl navýšit na částku 450 milionů korun.

Děkuju tady závěrem odůvodnění zástupcům a kolegům z Ministerstva financí, s nimiž byl pozměňovací návrh detailně projednán a odladěn, to poděkování tady chci říct. A závěrem chci pouze poprosit o podporu tohoto pozměňovacího návrhu. Děkuju mnohokrát.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. A nyní vystoupí s přednostním právem pan předseda Výborný.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Pane ministře - jeden i druhý. Děkuji kolegovi Černému za to, že mi umožnil vystoupit... (Reakce z levé části vládní lavice.) Pardon, omlouvám se paní ministryni (Langšádlové) a třetímu přítomnému ministrovi, díval jsem se pouze doprava, a nikoli doleva. Tak zdravím všechny tři ministry a milou paní ministryni a všechny přítomné kolegy poslance v sále. Panu kolegovi Černému děkuji za to, že mi umožnil vystoupit zde s přednostním právem. Ale budu velmi stručný.

Jdu představit koaliční pozměňovací návrh, podobně jako přede mnou kolega Karel Haas, který se týká kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Já ho tady přečtu a poté ho krátce odůvodním. Jedná se o pozměňovací návrh poslanců Marka Výborného, Renaty Zajíčkové, Jana Berkiho, Pavla Klímy a Ivana Bartoše k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2023, a to v těchto třech bodech: za prvé v příloze číslo 4 v kapitole 333, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, se ukazatel Výdaje celkem zvyšuje o 1 100 milionů korun a specifický ukazatel Výdaje regionálního školství a přímo řízených organizací se zvyšuje o 1 100 milionů korun. Druhý bod v příloze číslo 4 v kapitole 398, Všeobecná pokladní správa, se ukazatel Výdaje celkem snižuje o 1 100 milionů korun a specifický ukazatel Vládní rozpočtová rezerva se snižuje o 1 100 milionů korun. Za třetí současně dochází k úpravě odpovídajících závazných ukazatelů a části návrhu zákona včetně příloh. Tento pozměňovací návrh je načten v systému pod číslem sněmovního dokumentu 1610.

K tomu odůvodnění: chtěl bych velmi ocenit celou vládu, nejenom oba dva pány ministry financí a školství, ale celou vládu za to, že to, co jsme si vytkli v programovém prohlášení vlády, to znamená, že vzdělávání jako celek je klíčové a je prioritou naší vlády, tak že to také skutečně plníme, což je zjevné na tom, že se snažíme udržet krok s tou ne úplně ideální situací veřejných rozpočtů, státního rozpočtu, rostoucí inflace, ale pokud jsme slíbili to, že budeme držet platy pedagogických pracovníků, učitelů na nějaké úrovni, a to také v nějakém časovém horizontu, tak to jako vláda plníme. Za to chci poděkovat.

A současně teď zdůvodnit i tento pozměňovací návrh. Některé věci se řeší postupně. Ministr školství v tuto chvíli předkládá nebo bude předkládat na vládu - je to v mezirezortu - novelu školského zákona, kde se mimo jiné řeší parametrizace asistentů pedagoga. Je to velmi důležité, abychom i ten systém svým způsobem, když to zjednoduším, racionalizovali. Více si k tomu necháme na podrobnou debatu na školském výboru i tady na plénu Poslanecké sněmovny, až zákon z vlády sem doputuje. Nicméně v tuto chvíli musíme řešit právě pozice asistentů pedagoga, protože školy jsou fakticky povinné na základě podpůrných opatření, která jsou doporučena školským poradenským zařízením, tato podpůrná opatření ve školách také realizovat. Když to hodně zjednoduším, tak to znamená, že ve školách musí aktivně fungovat asistenti pedagoga. V době pocovidové i v době, kterou zažíváme v kontextu dramatických událostí ruské agrese na Ukrajině a tak dále, samozřejmě i počet podpůrných opatření u dětí, kde se projevují různé problémy včetně problémů psychických, tak ten počet podpůrných opatření samozřejmě narůstá. To s sebou nese vyšší nároky na počet asistentů pedagoga. Konkrétně podle stavu doporučených, poskytovaných a vykázaných podpůrných opatření k 1. 10. 2022 nárůst činí 2 216 zaměstnanců. Abychom dokázali pokrýt ve školách tento fakticky pro školy a pro ředitele mandatorní výdaj, je potřeba navýšit kapitolu regionálního školství o 1 100 milionů korun. I na základě jednání v rámci koalice obou dvou pánů ministrů jsme dospěli právě k tomuto číslu a k tomuto pozměňovacímu návrhu, a proto zde za všech pět poslanců, které jsem tady na začátku uvedl, tento pozměňovací návrh předkládám a takto ho odůvodňuji. Děkuji potom za podporu ve třetím čtení.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní v pořadí vystoupí řádně přihlášený pan poslanec Černý, připraví se pan poslanec Hendrych. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Oldřich Černý: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych se také přihlásit ke svým dvěma pozměňovacím návrhům uvedeným v systému pod čísly 1638 a 1639. Krátce vás s nimi seznámím, protože jsou velmi důležité k zajištění potravinové soběstačnosti České republiky.

V obou pozměňovacích návrzích navrhuji převést finance z rozpočtové kapitoly 306 Ministerstva zahraničních věcí, a to z výdajového ukazatele Příspěvky mezinárodním organizacím a peněžní dary vybraným institucím do zahraničí, kde je alokovaná částka více jak 1 miliarda korun pro téměř 500 mezinárodních organizací, do kapitoly 329 Ministerstva zemědělství. Smysl mnoha těchto smluv je i podle vyjádření Nejvyššího kontrolního úřadu velice pochybný a v mnoha případech nic České republice nepřináší. Ale to bych se již opakoval po svém kolegovi, který již o nejasnostech v této rozpočtové kapitole při plnění těchto smluv hovořil před nějakou hodinou. V době probíhající vážné ekonomické a sociální krize je nutné se důsledně zaměřit právě na ty položky rozpočtu, které České republice a jejím občanům nepřináší žádný užitek.

A teď tedy krátce k jednotlivým návrhům. První pozměňovací návrh počítá s převedením 100 milionů korun na podporu včelařského sektoru, blíže je to specifikované v důvodové zprávě. Navýšení finančních prostředků by mělo cílit na podporu jak nových začínajících včelařů, tak i na podporu stávajících včelařů, rozšíření včelstev a účinně bojovat proti jejich chorobám. Bez včel je totiž velice komplikované opylování, jak nedávno předvedl jeden nejmenovaný market odborníkům i laické veřejnosti - bez součinnosti včelstev většina regálů s potravinami zela prázdnotou. O tom se osobně přesvědčil i ministr zemědělství.

Druhý pozměňovací návrh počítá s převedením 200 milionů korun na podporu chovatelů prasat a přesná specifikace návrhu je taktéž součástí důvodové zprávy. Chov prasat prochází v současnosti velmi těžkým obdobím. Podnikům, které se mu věnují, byly v rámci reformy společné zemědělské politiky finance značně zkráceny. I s ohledem na stále rostoucí náklady na krmné směsi, energie i s ohledem na pracovní sílu zvažuje více jak polovina podniků s produkcí vepřového skončit, případně ji výrazně omezit. Někteří již bohužel skončili. A přitom výsledky různých šetření v kvalitě našich českých surovin tohoto sektoru jsou v porovnání se zahraniční konkurencí velmi nadprůměrné. Hnutí SPD podporuje výrobu kvalitních českých potravin, a proto navrhuji tímto pozměňovacím návrhem navýšit podporu chovatelů prasat, aby se zamezilo ještě větší závislosti České republiky na dovozu vepřového ze zahraničí.

Děkuji vám všem za podporu mých pozměňovacích návrhů a doufám, že ve vašem rozhodování zvítězí rozum nad stranickým rozhodováním nepodpořit naše návrhy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, to byl pan poslanec Černý, nyní v pořadí vystoupí pan poslanec Hendrych a připraví se pan poslanec Kolovratník.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji za slovo. Pane místopředsedo, vážená paní ministryně, dovolte mi, abych se přihlásil ke svému pozměňovacímu návrhu, který je evidován pod číslem 1580. Je to pozměňovací návrh, který jsem podal společně s poslanci Ivo Vondrákem a Lubomírem Brožem.

Nyní k formalitám a posléze se dostanu k jejich odůvodnění. Za prvé, v kapitole 334, Ministerstvo kultury, se zvyšují výdaje souhrnného ukazatele Výdaje celkem a specifického ukazatele Výdaje - podpora kultury národnostních menšin, v tom Podpora kulturních aktivit národnostních menšin a informací v jazycích národnostních menšin o částku 1 milion korun. Za druhé, v kapitole 398, Všeobecná pokladní správa, se snižují výdaje souhrnného ukazatele Výdaje celkem a specifického ukazatele Výdaje - vládní rozpočtová rezerva o částku 1 milion korun. Za třetí dochází k úpravě odpovídajících částí návrhu zákona včetně příloh.

A nyní stručné odůvodnění. Zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin, přiznává těmto menšinám - které jsou uznány v České republice oficiálně, kterých je čtrnáct - práva. Dovolím si odcitovat § 12 zmiňovaného zákona, ve kterém je uvedeno, že "stát vytváří podmínky pro zachování a rozvoj kultury, tradic a jazyků příslušníků národnostních menšin, které tradičně a dlouhodobě žijí na území České republiky, podporuje zejména programy zaměřené na divadla, muzea, galerie, knihovny, dokumentační činnosti a další aktivity příslušníků národnostních menšin. Za tímto účelem poskytuje dotace ze státního rozpočtu. Podmínky a způsob poskytování dotací stanoví vláda nařízením." Ono to funguje, ale bohužel ta částka, která je momentálně navržena ve státním rozpočtu na rok 2023, je pořád stejná tak jako šest let zpátky, a je přesně ve výši 31 milionů korun. Státem uznané národnostní menšiny - já bych si to dovolil trošku upřesnit, národnostní menšinou jsou lidé, kteří jsou občané České republiky, ale hlásí se k jiné než české národnosti, nejedná se tedy o cizince - tak v podstatě už začínají mít problémy právě s tím, aby zákon v podstatě byl naplňován, protože všichni víme, že tady je všudypřítomná inflace, a za těch šest let zpět zdražilo úplně všechno, a začínají mít problémy s tím, aby v podstatě byli schopni tisknout periodika především pro informování národnostních menšin, konkrétně v České republice v jejich jazyce, takže vzrostly náklady nakladatelů na tisky a obecně i na mzdy.

Já jsem nad tím přemýšlel, snažil jsem se zohlednit i situaci ohledně státního rozpočtu obecně, kdy jsem rozhodně nechtěl navrhovat nějakou enormně vysokou částku, spíš to vnímám jako signál. Navrhl jsem 1 milion korun k současným 31 milionům. Beru to jako signál právě těm státem uznaným národnostním menšinám, že se o ně zajímáme a že zohledňujeme zvýšené náklady, které pro tu svoji činnost mají. Není to nějak mnoho. Myslím si, že je to fakt symbolické, a z tohoto důvodu si myslím, že by se k tomu mohla kladně postavit i vládní koalice a tento pozměňovací návrh podpořit. Děkuji za pozornost

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Kolovratník. Vidím, že není přítomen v sále, proto poprosím pana poslance Havránka - také není v sále, tak pan poslanec Mašek, připraví se paní poslankyně Lesenská. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové, chtěl bych se přihlásit ke dvěma pozměňovacím návrhům, a to číslo 1612 a 1613. V obou případech jde o kapitolu 314, Ministerstvo vnitra. V prvním případě je cílem pozměňovacího návrhu provést navýšení finančních prostředků na položku Platy civilním zaměstnancům mimo služební poměr v Hasičském záchranném sboru o 12,5 milionu a Platy policistů mimo služební poměr o částku 125 milionů korun. K tomuto návrhu jsme dospěli při studiu právě této kapitoly a zjistili jsme, že ta kapitola je podhodnocena.

V rámci druhého návrhu 1613 jde o navýšení prostředků na Provozní výdaje Hasičského záchranného sboru České republiky o 175 milionů korun a Provozní výdaje Policie České republiky o 500 milionů korun. Tam je důvodem totéž a je tam přímo obdivuhodné, že navržená částka na provozní výdaje těchto sborů je výrazně nižší oproti roku 2022, kdy víme všichni, že je tady 16% inflace, zdražení energií a tak dále.

Oba dva návrhy - 1612 a 1613 - jsou v systému a jsou tam včetně odůvodnění, čili se na ně odkazuji. A jenom bych chtěl říct, že nejde o nic více a o nic méně než o bezpečnost České republiky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní je přihlášena do rozpravy paní poslankyně Lesenská.

 

Poslankyně Vladimíra Lesenská: Pěkný podvečer, vážený pane předsedající, vážení zástupci vlády, kolegyně, kolegové. Přihlašuji se tímto ke svému pozměňovacímu návrhu k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2023. Můj pozměňovací návrh je v systému evidován pod číslem 1559. Vládní návrh zákona navrhuji změnit následovně: za prvé, v kapitole 336, Ministerstvo spravedlnosti, se zvyšují výdaje specifického ukazatele Vězeňská část o částku 461 298 817 korun, v kapitole 398, Všeobecná pokladní správa, se snižují výdaje specifického ukazatele Odvody do rozpočtu Evropské unie o částku 461 298 817 korun. Jsem přesvědčena, že výdaje na činnost Vězeňské služby České republiky jsou v rozpočtu nízké, a hrozí tedy podfinancování tohoto bezpečnostního sboru, který zajišťuje výkon vazby a výkon trestu odnětí svobody, jakož i ochranu pořádku a bezpečnosti při výkonu soudnictví a správě soudů, při činnosti státních zastupitelství a Ministerstva spravedlnosti. Sice došlo k navýšení rozpočtu oproti roku 2022, ale toto zvýšení stěží pokrývá reálnou inflaci. Z rozpočtu pro rok 2022 v oddílech Výdaje na platy, Ostatní platby za provedenou práci, Pojistné a FKSP a Ostatní věcné výdaje došlo ze strany vlády ke snížení právě o částku 461 298 817 korun ve srovnání s rozpočtem roku 2021. Proto právě navrhuji navýšit výdaje o tuto sumu, aby se financování dostalo alespoň na stejnou úroveň jako to mělo být v minulém rozpočtu, protože současné navýšení je nedostatečné. V rámci Ostatních věcných výdajů Vězeňská služba České republiky musí zajistit nákup potravin pro stravování vězňů, plynulý a nepřetržitý provoz věznic, nákup vody, paliv, energie a další výdaje spojené s nepřetržitou péčí o vězně. V souvislosti s rostoucí inflací a zvyšováním cen energií je již teď patrné, že rozpočet podle mého názoru nebude dostatečný. Nutno podotknout, že se jedná o mandatorní výdaje, a na těchto nákladech není možné šetřit.

Současně je snížena kapitola Odvody do Evropské unie, jelikož primární ambicí státu by mělo být nejdříve zajistit fungování státu a jeho služeb jako takových a až následně přispívat do rozpočtu nadnárodních organizací. Navrhované snížení je přijatelné, jelikož by se nemělo promítnout do unijních výdajů poskytovaných českým občanům.

Děkuji za podporu tohoto návrhu a děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní by měl vystoupit kolega Kolovratník. Už je přítomen, tak prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji za slovo a přeji dobrý večer. Trochu mě mrzí, na mě to vyšlo časově tak zvláštně v těch 13.28, když se tu rozvířila debata k dopravě, a bylo to opravdu asi ne dvě minuty, ale minuta a půl do půl druhé, když začal blok volebních bodů, proto už jsem se do diskuse mezi ministrem Stanjurou a kolegou nemohl připojit. Navazují na to moje dva pozměňovací návrhy. Já to vezmu v uvozovkách odzadu, nejdříve tím druhým, jednodušším, který se týká slev na veřejnou dopravu, slev pro seniory a studenty ve veřejné ekologické dopravě železniční.

Ve svém pozměňovacím návrhu, ke kterému se tímto hlásím v podrobné rozpravě, ten sněmovní dokument má číslo 1609, je to pozměňovací návrh, kde já navrhuji, aby v kapitole 327, Ministerstvo dopravy, byly zvýšeny výdaje souhrnného ukazatele Výdaje celkem, specifického ukazatele Ostatní výdaje spojené s dopravní politikou státu, o 1 miliardu korun. Navrhuji toto zvýšení recipročně proti snížení částky v kapitole 398, Vládní rozpočtová rezerva.

Co mě k tomu vede? Jistě víte, kolegyně a kolegové, že debaty o slevách na veřejném jízdném jsou poměrně široké a známé ve veřejném mediálním prostoru. Vy jako koalice, jako vláda jste i ve svém vládním programovém prohlášení prohlásili, že je budete revidovat, že se na ně podíváte, ale ten krok jste bohužel udělali opačným směrem, než je představa nebo než je vidění této věci naše, opoziční. Tady připomenu, že slevy pro seniory a pro studenty byly a fungovaly za vlády hnutí ANO a sociální demokracie, té předchozí, ve výši 75 %. Vy jste je letos snížili na 50 %. Jinými slovy, zvýšili jste cenu za veřejnou dopravu těm nejpotřebnějším, primárně tedy seniorům, vlastně dvojnásobně, o polovinu. Je to vaše politické rozhodnutí, které jako opozice musíme respektovat a budeme respektovat, tu vizitku za ně vám vystaví voliči, ale já znovu - já už jsem to zkoušel prosadit v návrhu rozpočtu letošního, po tom rozpočtovém provizoriu v březnu 2022 - a zkouším to znovu. My jsme prostě přesvědčeni, že u těch byste se měli vrátit k původní výši, tedy jít přesně opačným směrem, než navrhuje v současných návrzích, jak konsolidovat veřejné rozpočty, Národní ekonomická rada.

Z jakého to je důvodu? Ty důvody jsou vlastně stále stejné, které tu v těchto dnech a týdnech zaznívají stále dokola - problémy s cenami energií, to, co se lidem objevuje na jejich účtech nebo účtenkách a složenkách. Jenom v těchto dnech informace, které přicházejí od veřejnosti v souvislosti se zvýšením záloh na energie od letošní zimy, nájmy, ceny potravin, inflace a tak dále, to všechno jsou věci, které v tuto chvíli ještě třeba nemají tak zásadní dopad, ale věřte, že na seniory, na ty nejohroženější, dopad od následujících měsíců a právě od příštího roku mít budou. Proto vás chceme zkusit přesvědčit o tom, že tady to snížení slev, byť to může vypadat jako nějaký kompromis, že zkrátka rozumné není. Připomenu i další základní argumenty, že veřejná doprava, která je ekologická, levná, efektivní, přispívá také k mobilitě občanů, k mobilitě našeho národa, ať už tedy seniorů, nebo studentů, umožňuje jim cestovat nejenom za možná zbytnými výlety nebo rekreací, ale cestovat za studiem, cestovat často ještě za prací, za ekonomickou aktivitou, to znamená, i peníze, které by vláda vložila do slev na veřejném jízdném, na veřejné dopravě, předpokládáme, že by se svým způsobem nebo alespoň částečně měly do veřejných rozpočtů vrátit právě na vyšší ekonomické aktivitě, činnosti naší země, na vyšším HDP. Takže stručně, jeden můj pozměňovací návrh navrhuje zvýšit rozpočet Ministerstva dopravy na slevy ve veřejné dopravě o 1 miliardu a má číslo sněmovního dokumentu 1609. K němu se tímto hlásím.

A teď druhé téma, které považuji za ještě zásadnější, a to je téma dotací, celkových dotací nebo celkových zdrojů Státního fondu dopravní infrastruktury. Pokud jste podrobněji sledovali debatu, která tady proběhla mezi bývalým ministrem dopravy Karlem Havlíčkem a současným Martinem Kupkou a také panem ministrem Stanjurou, tak celá ta debata byla o tom, jestli to je účetní trik, nebo to není účetní trik, jestli těch 30,7 miliardy, které si má Státní fond dopravní infrastruktury letos poprvé půjčit, je to nazváno jako dluhové financování, tak jestli je to jenom taková jako schovávačka a optické snížení státního dluhu, nebo není. V téhle argumentaci si dovolím se opřít nejen o pozici a o argumenty nás, opozičních stran, ale i o pozici Národní rozpočtové rady, která sdělila jasný komentář 6. října. Řekla, že prezentovaný deficit státního rozpočtu ve výši 295 miliard nezohledňuje rozsah nerovnováhy, a ten rozsah té nerovnováhy je podtržen, právě se prohlubuje v bilanci státních účelových fondů, dominantně Státního fondu dopravní infrastruktury, kde tedy je to zvýšeno o těch 30,7 miliardy formou půjčky. Národní rozpočtová rada považuje tento přístup k optické redukci deficitu za nevhodný, znovu opakuji, nevhodný.

A ještě budu opakovat argumenty, které tady padly. Ano, je možné, aby si Státní fond dopravní infrastruktury půjčil těch 30,7 miliardy od EIB, ale zkusme se podívat na toho v uvozovkách ďábla, který je skrytý v detailu. Už když pan ministr Kupka prezentoval tady tu půjčku, ta jednání s Evropskou investiční bankou - a teď podtrhnu, nekritizuji samotný fakt vztahů a jednání s EIB, je to správná cesta u projektů, u konkrétního projektového financování, ale ne u takto velkého investičního rámcem - tak byl pan ministr a také zástupci EIB dotazováni přímými dotazy novinářů, jaké budou parametry toho úvěru, jak bude vysoký úrok, jak budou vysoké splátky, jak budou rozložené v čase. Na té tiskovce padl přímý dotaz, jestli to bude s úrokem zhruba 5 %, a novinář byl odkázán na tajnost takové informace. A pokud jste sledovali tu debatu, která tady proběhla se Zbyňkem Stanjurou, on řekl naprosto klíčovou větu, kterou mohu potvrdit - je logické, že pokud úvěr od EIB nebude výhodnější, tak ho nepoužijeme, použijeme financování na úkor státního dluhu. To je jasné, to jako opozice nebudeme kritizovat, ale potom se já ptám - vzkazuji dotaz panu ministrovi, je škoda, že v tuto chvíli tady není, budu se ptát i ve třetím čtení, případně zajdu i na rozpočtový výbor - pokud my tady vidíme projednávané příjmy rozpočtu SFDI, je to materiál z hospodářského výboru, tak pokud Státní fond na straně svých příjmů má dnes narýsovanou částku 30 675 000 000, nazvanou jako dluhové financování, a proti tomu pasuje vůči státnímu rozpočtu částka 62 278 000 000 jako dotaci státnímu rozpočtu na krytí deficitu, tak pak já se ptám, pokud ten úvěr z EIB nedopadne, co jako ministr financí nebo co Ministerstvo financí udělá? Navýší tu dotaci ze státního rozpočtu? Přijdete sem do Sněmovny - a k tomu teď mohu směřovat a jsem rád, že to je na pana předsedu rozpočtového výboru - přijde vláda s novelou státního rozpočtu pro rok 2023, když EIB nedopadne? Z mé znalosti - a vnímám tady reakci paní předsedkyně Schillerové - ale z mé, byť malé znalosti člena hospodářského výboru vím, že musíte, že jinak to zkrátka nejde. Takže to chci, aby tady zaznělo na mikrofon.

EIB může být výhodnější, pak buďme rádi, ale my jsme přesvědčeni, že nebude, a pokud nebude, tak se ptám a prosím a žádám o odpověď - a budu se k ní vracet ve třetím čtení - jestli přijdete se změnou a novelizací státního rozpočtu. Jsme přesvědčeni, že s ní přijdete, že s ní budete muset přijít, a pak platí předchozí premisy a věty nejen naše, ale i Národní rozpočtové rady, že zkrátka je to nevyvážená bilance a že deficit státního rozpočtu byste mnohem raději měli rovnou přiznat a na rovinu ho říci, přesně tak, jak navrhuje Karel Havlíček v jiném doplňujícím se - ty pozměňovací návrhy na sebe mohou navázat - pozměňovacím návrhu, kde říká, celou částku rovnou přidělit státnímu fondu. Takže opakuji, výdaje fondu - to zkrátím, 150,9 miliardy - zkrátka nepasují s příjmy toho fondu, které jsou zajištěny právě výdaji státního rozpočtu. Ad 1.

A ad 2, nebyla tam zodpovězena jedna pro nás poslance, kteří se věnujeme dopravě, naprosto zásadní věc: pokud ten úvěr od EIB klapne, pokud to dopadne, začne se čerpat, tak kdo bude, pánové, zatížen tím splácením? Nevím, jestli to bude 5 miliard ročně, 10 nebo 15, jestli to bude za rok, za dva nebo za tři, ale někdo bude té EIB muset splácet. Já se ptám - a opět budu žádat jasnou odpověď na mikrofon: bude to mandatorní výdaj, mandatorní náklad přímo Ministerstva financí a bude skryt v nějaké položce Obsluha státního dluhu? Anebo to bude, nedej bože, mandatorní výdaj Státního fondu dopravní infrastruktury, který se objeví v budoucích letech někde v takovémto koláčovém grafu a každý rok každý ministr dopravy, ať už bude jakýkoliv, si bude muset těch 5, 10 nebo 15 miliard hned na začátku škrtnout a odebrat, protože to bude splátka Evropské investiční bance, byť třeba s ručením státu, České republiky?

Tohle jsou dvě základní otázky, které ze strany vládní koalice zatím nebyly zodpovězeny, a budeme se k nim chtít vracet. Takže tolik můj komentář k druhému pozměňovací návrhu.

Teď rychle k jeho obsahu. Já jsem šel - nakonec jsem se rozhodl po koordinaci s Karem Havlíčkem jít jinou, řekněme velmi, velmi umírněnější nebo - a to nechci říci, umírněnější, ale zkrátka kompromisnější - cestou. Nakonec jsem si dal takovou vnitřní úvahu, že možná ta EIB dopadne. Ale vy tam pracujete ještě s jednou věcí, kterou jsme nejmenovali, a to je to dluhové financování, vydání dluhopisů Státního fondu dopravní infrastruktury. Tak za prvé, vážení koaliční kolegové, Státní fond dopravní infrastruktury v tuto chvíli nemá upravený zákon na to, aby takové dluhopisy s garancí státu mohl vydávat. Tedy opět je to stále dokola jak červená nit to, o čem mluvila Alena Schillerová, o čem mluvil Richard Brabec. Vy plánujete, vy si rýsujete příjmy, které ani nemáte změněné zákonem, nemáte na ně legislativu. To za prvé.

Za druhé - a to ví i naprostý laik: pokud Státní fond dopravní infrastruktury bude vydávat vlastní dluhopisy a budete se bavit o nějaké částce 5, 6, možná 10 miliard, že to nebude pro investory nijak zvlášť zajímavé. O tom jsem hluboce přesvědčen. Jinými slovy, z těch 30,7 miliardy odhadem, hrubým odhadem 5,7 miliardy pomocí dluhopisů SFDI zkrátka vy, vládní koalice, nezískáte. Proto já ve svém druhém pozměňovacím návrhu, ke kterému se hlásím - je to sněmovní dokument 1608 - navrhuji alespoň kompromisní a řekněme rozumné, drobné řešení, aby ta položka, která se jmenuje Ostatní dotace pro Státní fond dopravní infrastruktury a která se pak na druhé straně na příjmu SFDI promítá do položky Dotace ze státního rozpočtu na krytí deficitu a je v částce 62,278 miliardy, aby tahle částka byla navýšena přesně o 5,7 miliardy, aby zkrátka ministr dopravy měl větší jistotu a mohl mít tyto zdroje připravené. Opět toto navrhuji recipročně proti snížení vládní rozpočtové rezervy.

Chci tím říci a o tomhle vás budu přesvědčovat a bojovat za to, ať ten návrh, pánové a dámy, přijmete, protože jak jsem řekl, i kdyby nakrásně dopadly úvěry EIB s identifikací potřebných projektů a tak dál a tak dál, tak zkrátka 5 až 6 miliard formou dluhopisů SFDI zkrátka nebude fungovat, nezískáte je, takže nebudete za námi muset - a já nevím, jestli to bude v březnu, v dubnu, v květnu nebo v červnu - chodit s žádostí o novelu státního rozpočtu, ale narýsujete si to alespoň v této částce o něco přesněji.

Prosím, zvažte tento pozměňovací návrh a zkuste se k němu mentálně přiklonit a přijmout ho. Je to sněmovní dokument 1608. Tímto se k němu hlásím a děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Poslední přihlášený do podrobné rozpravy je pan poslanec Havránek. Ještě než dojde k mikrofonu, načtu omluvu: pan ministr Válek se omlouvá od 16 hodin z pracovních důvodů.

Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Havránek: Já vám mnohokrát děkuji, pane předsedající. Vážená paní ministryně, kolegyně kolegové, krásný večer. Dlouho už vás nezdržím, pouze bych rád zde načetl a seznámil vás se dvěma svými pozměňovacími návrhy. Oba dva se týkají historie a jejího připomínání.

První pozměňovací návrh, který naleznete v systému pod číslem 1632, se týká zvýšení celkových výdajů kapitoly Ministerstva kultury ve specifickém ukazateli Příspěvek na provoz příspěvkovým organizacím, a to o částku 10 milionů korun. Zároveň na druhé straně dochází ke snížení výdajů kapitoly 398, Všeobecná pokladní správa, ve specifickém ukazateli Vládní rozpočtová rezerva, taktéž o částku 10 milionů korun. Na co konkrétně tyto finance připadnou? Navrhuje se zvýšení rozpočtu ukazatele Příspěvek na provoz příspěvkových organizací, stěžejně prostředků na platy v rámci zajištění další etapy digitalizace fotoarchivu ČTK. Současně dochází k úpravě všech odpovídajících závazných ukazatelů a části návrhu zákona včetně příloh. Digitalizace fotoarchivu ČTK byla zahájena v roce 2019, jde o dlouhodobý projekt a jednu z priorit. Právě toto navýšení financí pomůže další digitalizaci.

Druhý pozměňovací návrh předkládám spolu s kolegy Karlem Haasem, Karlem Krejzou, Vojtěchem Munzarem a Stanislavem Blahou. Tento pozměňovací návrh naleznete pod číslem 1633, taktéž se týká kapitoly Ministerstva kultury, kdy dochází ke zvýšení prostředků ve specifickém ukazateli Příspěvek na provoz příspěvkovým organizacím o částku 2,5 milionu korun. Dále kapitoly Rozvoj a obnova materiálně technické základny státních kulturních zařízení o částku 1,5 milionu korun a Programů na záchranu a obnovu kulturních památek o milion korun. Všechny tyto změny jdou na druhé straně na vrub výdajů kapitoly 398 Všeobecné pokladní správy ve specifickém ukazateli Vládní rozpočtová rezerva o celkovou částku 5 milionů korun. O co se jedná? Jedná se o podporu v podstatě tří projektů. První je rekonstrukce muzea a památníku Ležáky. Právě dochází k rekonstrukci pro mě jednoho ze srdcových míst a připomínek historie holocaustu v České republice. Právě ta pomoc 1,5 milionu k úpravě a vlastně modernizaci toho muzea, které jistě všichni znáte, je jistě cestou správným směrem. Druhá změna se týká Muzea totality v Uherském Hradišti, kdy dochází k navýšení prostředků na jeho nikoliv rekonstrukci, protože to tuším vzniklo v roce 2016, ale právě rozšíření jeho fungování, to v celkové hodnotě o 2,5 milionu korun. A třetí část se týká navýšení programu Regenerace pro realizaci restaurování historických graffiti pevnosti Terezín. Opravdu to je rekonstrukce těch ryteb, které jsou pozůstatkem holocaustu, a věřím, že je naprosto správné si toto připomenout.

Vážené kolegyně, kolegové, věřím, že rádi podpoříte tento můj pozměňovací návrh podobně, jako například v minulém volební období jsme podpořili připomínku osmdesáti let heydrichiády v letošním roce. Děkuji Ministerstvu kultury, stejně tak Ministerstvu obrany, za to, jak to v letošním roce proběhlo. Děkuji za slovo.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Zeptám se, jestli se ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy z místa, protože to byl poslední přihlášený řečník? Není tomu tak, podrobnou rozpravu tedy končím.

Pan ministr zájem o závěrečné slovo neměl, jak mě informoval, než musel odejít. Končím tedy druhé čtení tohoto návrhu a končím projednávání bodu číslo 3.

Protože to je poslední bod našeho dnešního jednání, přerušuji 45. schůzi Poslanecké sněmovny, a sice do pátku 18. listopadu 2022 do 9 hodin. Do té doby vám přeju vše dobré. Hezký zbytek dne.

 

(Jednání skončilo v 17.59 hodin.)

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.