(pokračuje Markéta Pekarová Adamová)

3.
Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2023
/sněmovní tisk 315/ - druhé čtení

Předložený návrh uvede z pověření vlády ministr financí Zbyněk Stanjura, kterého prosím, aby se ujal slova. A vás ostatní prosím o ztišení.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, jsme ve druhém čtení návrhu státního rozpočtu na rok 2023. Nejprve bych chtěl poděkovat Poslanecké sněmovně, že v prvém čtení schválila základní parametry rozpočtu, to znamená celkové příjmy ve výši 1 928 miliard, celkové výdaje 2 223 miliard a deficit ve výši 295 milionů korun. Vím, že to všichni víte, ale dnešní projednávání budeme věnovat především podávání pozměňovacích návrhů, které nemohou změnit tyto tři základní parametry.

Předpokládám podle schváleného návrhu harmonogramu projednání státního rozpočtu, že o těchto návrzích budeme hlasovat přesně za 14 dnů, ve středu 30. listopadu, to znamená, bude dostatečný čas k tomu, aby Ministerstvo financí připravilo stanovisko k jednotlivým pozměňovacím návrhům, které zazní v dnešní rozpravě. Těším se na tuto rozpravu. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji. Předsedkyně Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím tento návrh přikázala k projednání rozpočtovému výboru, jehož usnesení bylo doručeno jako sněmovní tisk 315/2. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru, pan poslanec Josef Bernard. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Josef Bernard: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dobrý den, dámy a pánové, budu také krátký. Seznámím vás pouze s rozhodnutím, s usnesením rozpočtového výboru z 9. listopadu tohoto roku. Rozpočtový výbor konstatuje, že všechny výbory Poslanecké sněmovny projednaly kapitoly a okruhy státního rozpočtu podle usnesení Poslanecké sněmovny číslo 407 ze dne 26. října a přijaly k nim svá usnesení, s výjimkou petičního výboru, který projednal kapitolu 309 Kancelář veřejného ochránce práv a usnesení ke kapitole nepřijal.

Konstatuje, že následující výbory doporučily Poslanecké sněmovně přijmout tato doprovodná usnesení. První návrh byl zemědělského výboru: "Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby v průběhu roku 2023 dále posilovala rozpočtovou kapitolu 329 Ministerstva zemědělství za účelem financování opatření realizovaných v souvislosti s klimatickou změnou." Za druhé návrh ústavně-právního výboru: "Poslanecká sněmovna doporučuje vládě věnovat zvláštní pozornost problematice odměňování justičního personálu."

Rozpočtový výbor proto doporučuje Poslanecké sněmovně, aby k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2023, sněmovní tisk 315, a k vládnímu návrhu státního rozpočtu České republiky na rok 2023 přijala následující usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2023 a s vládním návrhem státního rozpočtu České republiky na rok 2023 podle sněmovního tisku 315."

Ještě poznámka, co se týče příloh 1 a 2 k tomuto usnesení - ty mají reflektovat schválené pozměňovací návrhy. Zde si dovolím ale upřesnit, že rozpočtový výbor nepřijal žádný z předložených pozměňovacích návrhů. Děkuji za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji panu zpravodaji, prosím, aby zaujal místo u stolku zpravodajů.

K předloženému návrhu zákona otevírám podrobnou rozpravu. Do té se přihlásil s přednostním právem pan předseda Okamura, pan předseda Radim Fiala, paní místopředsedkyně Kovářová, pan místopředseda Havlíček, v tomto pořadí. Nyní tedy vystoupí pan předseda Okamura, který se přihlásil s přednostním právem jako první. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, máme tady před sebou vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2023 v druhém čtení a hnutí SPD svůj názor nezměnilo. Stejně jako drtivá většina ekonomů odmítáme Fialovou vládou navrhovaný státní rozpočet na rok 2023. Důvod je zřejmý. Tento rozpočet je extrémně špatný. Nejde jen o rekordní dluh v čase, kdy stát má rekordní příjmy. Jde o to, že vláda nehledá úspory tam, kde jsou reálné. Jde o to, že vláda vyhazuje peníze tam, kde to je zbytečné.

Hnutí SPD odmítá bezprecedentní zadlužování našeho státu vládou Petra Fialy. Navrhujeme přesměrovat zbytné výdaje k našim potřebným občanům a podnikatelům. Fialova vláda, která před volbami slibovala rozpočtovou odpovědnost a snižování státního dluhu, si prosadila další rozpočtový deficit 295 miliard korun, který ovšem bude ve skutečnosti ještě mnohem vyšší, protože drtivá většina expertů se shoduje na tom, že výběr nové daně z mimořádných zisků, takzvané windfall tax, zdaleka nenaplní vládní očekávání. Vláda v návrhu rozpočtu rovněž zvyšuje veřejné výdaje, ovšem nikoliv na pomoc našim občanům a firmám, nýbrž ve prospěch zahraničních nadnárodních subjektů Evropské unie a pomoci občanům Ukrajiny. V horizontu následujících tří let do příštích sněmovních voleb chce Fialova vláda zadlužit Českou republiku v součtu o rekordních a bezprecedentních 1,2 bilionu korun, což naši republiku uvrhne do neřešitelných finančních problémů.

Největší problém Fialovou vládou navrženého státního rozpočtu je výdajová stránka, která je špatná jak strukturálně, tak v některých mimořádných výdajích, ať už jsou to zbraně, nebo zřejmě až 2 miliardy měsíčně na podporu migrace. Rozpočet je tak špatný, že se o něm vedou rozporné debaty i v rámci vládní koalice, i v rámci jednotlivých vládních stran. Debata patří k demokracii, ale ta měla předcházet v uplynulém roce a vláda měla přijít s návrhem, který má už vydiskutovaný a který alespoň rámcově je transparentní, což tento není. Namísto toho vláda Petra Fialy z ODS návrh mění za pochodu a nikdo nemá vlastně jasno, jak by měl rozpočet finálně vypadat. To je extrémní selhání jak ministra financí Zbyňka Stanjury z ODS, tak celé vlády i celé vládní pětikoalice.

Jak už jsem minule zmiňoval, asi největší zločin je plán vlády na způsob stropování cen energií, kdy vláda chce občanům zastropovat ceny tak, že jim nejprve sebere peníze na daních a pak je přepošle distributorům a spekulantům s energiemi, namísto jednoduchého řešení zastropování cen přímo u výrobce, což tady již od jara navrhuje SPD. Slyšel jsem dost nejapné námitky, že by pak levně nakoupili distributoři a dál draho přeprodávali. Není nic jednoduššího než spolu s výrobci zastropovat i ceny distributorů, a to vše jednoduchou vyhláškou Ministerstva financí podle zákona o cenách.

Samozřejmě stačí se začíst do zpráv Nejvyššího kontrolního úřadu a máme stovky stran čtení o tom, kde by se mohlo a mělo šetřit, přesněji, kde se stále nehorázně plýtvá veřejnými penězi. Posílat miliardy na Ukrajinu, kterou po desetiletí ožebračují a zneužívají ukrajinští miliardáři, oligarchové s pomocí zkorumpovaných politiků, je samozřejmě také nesmysl. Jenom připomenu oficiální zprávu Evropského účetního dvora, který je poradním orgánem Evropské unie, který opakovaně uvádí Ukrajinu jako jednu z nejzkorumpovanějších zemí vůbec. Je to bezedná studna.

Nemá ani smysl tady opakovat další náměty, kde lze ihned šetřit, protože na to prostě není ze strany Fialovy vlády politická vůle. Na politické ziskovky prostě bude tato vláda mít peníze vždycky, ale na účinnou pomoc lidem, které ožebračila vlastní nečinností, na to peníze tato vláda mít prostě nechce, tak jako prostě nechce mít levné energie, tak jako tato vláda odmítá něco účinného podniknout proti inflaci. Ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS vpustil do médií velmi v uvozovkách objevnou větu. Málo se prý podle něj mluví o tom, že kvůli vysoké inflaci úspory obyvatel ztrácejí na hodnotě, a proto je potřeba, aby růst cen zpomalil. Nevím, ze které planety pan ministr Stanjura vypouští signály. Inflace a zdražování drtí a ožebračuje Čechy a Moraváky fakticky už rok a jsou toho plná média. Máme tu plné Václaváky naštvaných lidí a my z opoziční SPD na to tady upozorňujeme od počátku. Pan ministr měl možná pocit, že se méně mluví o znehodnocení úspor občanů. Může to být tím, že velká část českých občanů žádné úspory nemá a bojuje o holé přežití. Pana ministra a celou Fialu vládu bych ovšem rád upozornil, že tady nejste od toho, abyste moderovali témata, o kterých se má mluvit či nesmí mluvit, byť byste to dělali nejraději.

Vážené ministryně a ministři, jste tu od práce, ne od slov. Máte sloužit těm, co vás platí. Tunelujete české zdravotnictví a zaslechl jsem výroky typu, že by si lidé měli zvyknout, že zdravotnictví není zadarmo a že by si měli připlácet. A znovu říkám, je to doslova nehorázné, že jste letos vzali zdravotním pojišťovnám 14 miliard korun. Otevřeně jste tady lhali před půlrokem, že se nebude zhoršovat zdravotní péče českým občanům, a teď ministr zdravotnictví Válek už vypouští do éteru informace o zavádění dvojího standardu zdravotnictví, to znamená horšího pro ty chudší a lepšího pro ty bohaté. Je to nehorázné! Je to opravdu nehorázné, co vaše vláda předvádí vůči slušným i pracujícím českým občanům!

A všechny, jak tu sedíme, si dovolím upozornit, že občané si platí - platí si nás, jak tu jsme, platí si tuhle Fialovu vládu, platí také zdravotní pojistné, ať už přímo, či skrze odvody firem nebo skrze extrémní zdanění zboží na pultech obchodů, skrze vše, co stát, tedy Fialova vláda, často extrémně vysoko daní. Všechny peníze na účtech zdravotních pojišťoven jsou peníze z kapes občanů a firem, nic nám nepřišlo z Marsu, ale ani z Bruselu. Nikdo nemá nic zadarmo. Naši prarodiče, rodiče i my po celý život platíme, abychom my a naše děti měli zajištěnu lékařskou péči takzvaně bezplatnou, přesněji řečeno, hrazenou z veřejného pojištění. A i ty platby za státní pojištěnce, které vláda Petra Fialy letos asociálně osekala, a zhoršila tak dostupnost zdravotní péči pro naše občany, jsou placeny z našich daní. Vy ve vládě asi máte snadno dostupné - nebo máte určitě - snadno dostupnou zdravotní péči, ale běžní občané, ti čekají na specializované zákroky i mnoho měsíců. Pět měsíců se čeká i na zákroky, které trvají v uvozovkách pár minut, a vám je to úplně jedno a zdravotní péči ještě dále a dále občanům zhoršujete. Ti, kdo pracují nebo celý život pracovali, se napřipláceli opravdu dost a je vrchol drzosti vypouštět signály, že lidé, co vás živí, by si měli ještě připlatit na to, co vrcholně celý život přeplácejí, zatímco cizincům, ekonomickým migrantům, dáváte sociální i zdravotní péči zadarmo.

Varuji také před budoucími problémy s ukrajinskými migranty. Od pracovníků pojišťoven víme, že se tu najednou začínají uměle zaměstnávat občané z Ukrajiny, kteří by jinak museli platit komerční zdravotní pojištění. V praxi to znamená, že jsou přeregistrovaní do veřejného pojištění. Vláda si pochvaluje, že prý přibývá Ukrajinců, kteří jsou zaměstnaní. Není důvod jásat. Jde často o seniory a lidi zdravotně rizikové, kteří díky falešným zaměstnavatelům našli cestu k nároku na zdravotní péči zdarma. To vše se začne projevovat až v příštím roce a dalších letech, ale trend je zcela zřejmý. A opravdu vyčítám vládě, že o téhleté informaci také mlčíte, přestože také máte, stejně jako SPD, zástupce ve vedení Všeobecné zdravotní pojišťovny, kde se řada těchto témat diskutuje.

Miliardy hodláte poslat americkým a dalším zbrojařům, aniž by tu proběhla nějaká hloubková analýza stavu naší armády, a hlavně nějaká veřejná politická a odborná diskuse na téma, jakou chceme armádu mít. Namísto toho tu operujete procenty HDP, která prý musíme povinně zbrojařům naposílat, abychom byli údajně dobří spojenci. To vypovídá hodně. Čím víc procent pošlu americkým či zahraničním zbrojařům, tím jsem lepší spojenec a člen NATO?

Ukázkovým příkladem takového spojenectví je předlužené Řecko, které do krachu dostaly v prvé řadě vysoké výdaje na zbrojení, kdy si Řekové kupovali německé a další zbraně a německé a další banky jim na to ochotně půjčovaly, přičemž peníze fakticky Řekové ani neviděli, protože tekly na účty zbrojařů. Nevím, nakolik v Řecku bezhlavé vyzbrojování a zadlužování bezpečnostně pomohlo. Řekové sice zbrojili také v důsledku obav z možné agrese Turecka, ale faktem je, že ani zbrojení, ani členství v NATO je této obavy nijak nezbavilo, jen je přivedlo na pokraj ekonomického zhroucení celé země a oslabené Řecko je i dnes na pokraji války s Tureckem.

Opačný příklad je Izrael. Ten si nejprve udělal jasno, jakou armádu potřebuje, a buduje ji jen s ohledem na vlastní potřeby, přičemž velkou část zbrojní výroby si zajišťuje sám. Zbraně nakupuje bez ohledu na ideologii od těch, kdo mu nabídnou to nejlepší a za nejlepší ceny, a obecně na své bezpečnosti spolupracuje s každým, je mu jedno, zda s USA, Ruskem nebo s Čínou. Dělá jen to, co prospívá jeho občanům, občanům Izraele, tedy opak filozofie paní ministryně obrany Černochové, ODS a Fialovy vlády, která naopak dělá často to, nebo většinou to, dokonce možná už jenom to, co řadě českých občanů, možná i většině, vůbec nevyhovuje. Tak jako čeští, tak i řečtí důchodci neprojedli státní rozpočty, ale prošustrovali je neodpovědní a mnohdy i zkorumpovaní politici, kteří přihrávají veřejné peníze zahraniční zbrojní lobby nebo třeba i energetickým spekulantům. To je cesta, kterou kráčí český rozpočet, který vytvořila vláda premiéra Petra Fialy. A to je cesta, kterou každý, kdo má zdravý rozum, musí odmítnout.

Výdaje i příjmy rozpočtu je třeba maximálně zefektivnit. Je třeba zefektivnit a zlevnit státní správu na všech úrovních. V prvé řadě je ale třeba rozpočet analyzovat, diskutovat strukturální parametry a shodnout se na zásadních změnách, které přinesou obrat k dosavadnímu trendu zvyšování výdajů bez ohledu na rekordně rostoucí příjmy. Typickým příkladem jednání vlády bylo i dnešní dopoledne, kdy si tady vláda prohlasovala zřízení nového monstrózního úřadu za více než miliardu korun - úřadu pro digitalizaci, který je v podstatě pouze kvůli dvěma Pirátům za to, že můžou být ve vládě. Tento úřad, který má mít nově stovky zaměstnanců, vzniká v situaci, kdy na ministerstvech jsou funkční odbory pro digitalizaci, a i odboráři si stěžují a diví se tomu, jak to, že na tom úřadu bude jednou tolik zaměstnanců, a ty výdaje jsou samozřejmě obrovské. Takže to je v situaci, kdy je potřeba nevytvářet nové úřady, kdy je potřeba optimalizovat státní správu tak, aby fungovala rychle, aby fungovala skutečně dobře, a tak vy zřizujete nový monstrózní úřad, vláda Petra Fialy. A jak říkám, proslýchá se, že ten tlak, proč s tím takto pospícháte teď, protože Piráti neuspěli v komunálních volbách, mají velký pokles počtu zastupitelů, tedy i počtu placených zastupitelů, takzvaných uvolněných, takže samozřejmě vznikl uvnitř koalice tlak od Pirátů, protože chtějí trafiky, chtějí se přicucnout k tomu veřejnému cecíku na maximum a co nejrychleji, k těm veřejným penězům, tak rychle potřebuje se vytvořit úřad, kde můžou upíchnout své neúspěšné pirátské straníky, aby měli práci a další exponenty pětikoalice Petra Fialy, vše na úkor peněz českých občanů. A jak by se ta miliarda hodila třeba zoufalým důchodcům nebo zoufalým matkám samoživitelkám, které dneska často nemají ani na každodenní živobytí, ani na své děti. Ale vy místo toho zřizujete monstrózní politickou trafiku.

Hnutí SPD odmítá toto bezprecedentní zadlužování našeho státu, které je hazardem s jeho budoucností. Vláda neřeší příjmovou stránku rozpočtu, rezignovala na možnost zdanění dividend v nadnárodních korporacích podnikajících v České republice a rovněž namísto potřebného šetření bezdůvodně dále zvyšuje výdaje na státní byrokracii.

Poslanci hnutí SPD připravili k zákonu o státním rozpočtu řadu pozměňovacích návrhů. Navrhujeme přesměrovat zbytné výdaje státu včetně zahraničních směrem k našim potřebným občanům a podnikatelům. Navrhujeme také přesun výdajů z inkluze ve školství na podporu speciální pedagogiky. Navrhujeme rovněž snížení odvodů do EU, snížení plateb takzvaným solárním baronům, snížení příspěvku mezinárodním organizacím či dotací neziskovým organizacím s politickým programem. A naopak, SPD navrhuje zvýšení podpory pracujících rodin s dětmi, pracujících občanů, českých občanů samozřejmě, chceme zvýšení podpory samoživitelů, pěstounů, seniorů, zdravotně postižených. Chceme zvýšení podpory bydlení, českého průmyslu, exportu či Integrovaného záchranného systému a chceme také navýšení státní rozpočtové rezervy pro boj s inflací.

Všechny tyto pozměňovací návrhy postupně představí jednotliví poslanci SPD, kteří je připravili, a těch pozměňovacích návrhů podalo SPD několik desítek. Pokud nám koalice tyto naše návrhy neschválí, potom takto koncipovaný návrh státního rozpočtu poslanci SPD nepodpoří. Děkuju za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Další přihlášený s přednostním právem byl pan předseda Radim Fiala, ale ten ji stáhl, a nyní je tedy přihlášená paní předsedkyně Schillerová a následují další.

A jenom oznámím, že pan poslanec Bělor hlasuje s kartou číslo 27.

Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Pane ministře, dámy a pánové, dovolte, abych zareagovala. Já jsem se vyjadřovala samozřejmě už v rámci prvního čtení, ale mám další dotazy na pana ministra, které souvisí také s tím, že tady v pátek ve stavu legislativní nouze budeme projednávat takzvaný odvod... energetický zákon, je to změna energetického zákona, ale je tam odvod těch stropů, které vlastně projednala vláda minulý týden.

Já bych tady mohla zopakovat celou řadu argumentů, proč s tím rozpočtem nesouhlasím. Já jsem včera mluvila k novele rozpočtu 2022, ono se to provazuje, a moje výhrady trvají a jsou v podstatě podobné. Mluvila bych zase o ekonomice, o poklesu důvěry spotřebitelů, o velké nejistotě budoucího vývoje českého hospodářství, o tom, že se dostává ekonomika do nějaké mělčí procese, což potvrdila makroekonomická predikce Ministerstva financí. Mohla bych tady hovořit, tak jako včera, o inflaci, která sice teď má myslím měsíční malý mírný pokles a výkyv, ale to samozřejmě vůbec nic neznamená, ta čísla jsou pořád hrozivá. A vůbec i tento rozpočet je hrozivý, který vlastně dostal výdaje na historickou výši, pokračuje trend zadlužování, a hlavně tam není žádná tendence řešit strukturální deficit.

Ale protože mí kolegové tady chtějí upozorňovat na problémy, stínoví ministři naší stínové vlády na problémy v jednotlivých kapitolách, a chtějí upozorňovat, kde tam vidí oni největší problém, nechám jim prostor a využiji přítomnosti pana ministra.

Já tedy věřím, že bude přítomen i v pátek na projednávání zákona 335, moc ho o to prosím tady z tohoto místa, aby přítomen byl, protože včera jsem absolvovala - a děkuji panu předsedovi Bernardovi z rozpočtového výboru, že svolal - mimořádný rozpočtový výbor k tomu zákonu. Bylo to pro mě velmi podnětné, zejména diskuse s experty z Ministerstva financí. Myslím si, že je to téma, které se prolíná mezi MPO a Ministerstvem financí, to znamená, že tady by měl být ministr financí, protože mu to má zajišťovat příjmy do státního rozpočtu, a skutečně je tam celá řada otázek, které teď zdvihat nebudu, protože to patří na pátek, ale zdvihnu jenom některé z nich, využiji té přítomnosti a znovu prosím pana ministra, aby v pátek přišel, protože bude nutné, nezbytné - pro nás, pro hnutí ANO, je to nezbytné proto, dostat odpovědi z politických míst na kladené otázky a vysvětlení, abychom se správně rozhodli, jak se k tomu návrhu postavíme, jak budeme hlasovat, protože v tuto chvíli těch otázek máme víc než odpovědí, a je to důležité.

Já určitě vezmu v pátek nějakou pauzu před závěrečným hlasováním, abychom se poradili. My budeme muset i nějakým způsobem teď rozhodnout, ještě dnes zasedá hospodářský výbor, takže ještě počkám na výsledky jednání hospodářského výboru, abychom se poradili o případných pozměňovacích návrzích a vůbec o postoji k tomuto návrhu.

Takže zúžím své dnešní vystoupení na tento problém. Já jsem kritizovala od počátku, co mi na tom rozpočtu vadí úplně nejvíc, a na to se teď soustředím, a to je jeho nereálnost. Vyčítala jsem tomu, že na příjmové straně se vyskytuje zhruba za 150 miliard příjmů, které nemají legislativní podklad, vůbec nevíme, jak byly vypočteny, nejsou k tomu žádné analýzy, žádná ekonomika dopadů, a pak samozřejmě jsem vyčítala i to, že třeba na výdajové straně je díra v SFDI, kde máme schválený rozpočet a není pokryt asi zčásti - bylo to víc, teď je to už o trošku méně, přes 30 miliard.

Výdajovou stranu nechám teď svým kolegům, zejména místopředsedovi Sněmovny Karlu Havlíčkovi, a budu se věnovat příjmové straně. Já bych chtěla poprosit pana ministra, jestli by vysvětlil - protože to souvisí i s tím pátkem, souvisí to s rozpočtem, ale souvisí to i s tím pátkem - kdy budeme projednávat zákon 335 ve stavu legislativní nouze. Opakuji, mně tam z hlediska příjmové strany zaujala jedna věc, která nota bene vyplynula i včera na jednání rozpočtového výboru. Celou dobu se bavíme o tom, že windfall tax neboli daň z mimořádných zisků nestandardně načetl ministr financí ve druhém čtení daňového balíčku, a tato pětikoalice to takto prohlasovala, že má přinést s tímto odvodem, který se má projednávat v pátek, dohromady 100 miliard. A když jsem se podívala do pozměňovacího návrhu Zbyňka Stanjury, který ho podal, tak tam je propočet - ona jsou vždycky tam nějaká čísla, nemáme k tomu žádný konkrétní propočet, nemáme RIA, ekonomické dopady, protože nebylo žádné řádné připomínkové řízení, takže my nevíme, nedokážeme posoudit relevanci těch propočtů, proto si s nimi také tak může vláda a Ministerstvo financí tady ve spolupráci s MPO hrát - no a tam máme, že odhad dopadu daně z neočekávaných zisků v roce 2023 - je tady aktuální metodika, hotovostní metodika, tak já se budu držet té hotovostní, protože o té se nejvíc mluvilo, a to je ta hotovost, která by měla přijít - tak je tam necelých 85 miliard u windfall tax a pak se tady hovoří o přibližně dodatečných 15 miliardách, protože v rozpočtu je 100, je to vlastně taková speciální daň z příjmů, 100 je tam, které by mělo dohromady přijít s tím odvodem. Ano, píše se tady, ať jsem spravedlivá, že může dojít - že tam jsou vzájemné provázanosti a že může dojít k určitému přelévání mezi těmito příjmy, ale ono se to přelilo tak moc vzájemně, že tento odvod, který bude projednávat tato Sněmovna v pátek ve stavu legislativní nouze, už ve svém zhodnocení, a zase tady máme - ten výpočet je asi na raz, dva, tři, čtyři - na čtyřech odstavcích je výpočet, takže my tady - desítky miliard - máme vždycky věnováno pár odstavců pozměňovacím návrhům načteným ve druhém čtení, teď tady v návrhu zákona, který bude přijímán ve stavu legislativní nouze. O těch svých argumentech, proč stav legislativní nouze, jestli je dvojí zdanění a tak dále, to si připravím na pátek, teď nebudu, protože uznávám, že se bavíme o státním rozpočtu na rok 2023, ale toto s tím souvisí, protože řešíme i příjmovou stranu. Ano, schválila se tady v prvním čtení, příjmy - výdaje, ale já teď mám o tom pochybnost. Já jsem o tom měla pochybnost celou dobu, ta pochybnost se jenom prohlubuje. Žongluje se tady s čísly.

Takže teď 85, 15, ano, může tam dojít k nějakému přelití, připouští pozměňovací návrh Zbyňka Stanjury. V materiálu v důvodové zprávě k zákonu 335, který budeme pobírat v pátek, už se hovoří o tom, že předpokládaný výnos odvodu nadměrných příjmů - to je ten odvod, co budeme v pátek schvalovat - je za rok 2023 odhadován ve výši 80 miliard, to je, z 15 máme 80. Pozor, čtu další, poslední odstavec: "Dopad zavedení odvodu z nadměrných příjmů" - to je tady ten odvod, co se bude schvalovat v pátek - "se může dále negativně projevit již v hotovostním inkasu daně z neočekávaných zisků" - to je v tom windfall tax. Tam jsme zatím na 85, jak bylo v pozměňovacím návrhu Zbyňka Stanjury. "V roce 2023 budou mít dotčené subjekty povinnost zálohovat daň a tak dále, subjekty budou mít však možnost požádat o stanovení záloh jinak" - to je pravda, to daňový řád připouští - "v závislosti na vývoji výše odvodů z nadměrných příjmů. Negativní dopad na inkaso daně z neočekávaných zisků" - to je ten windfall tax - "vzhledem k odhadovanému výnosu odvodu z nadměrných příjmů je odhadován ve výši 40 miliard" - takže z 85 jsme na 45, ale tam z 15 jsme na 80, dohromady je to víc, takže tady si prostě hrajeme s desítkami miliard, jak se komu líbí. A já nevím, jestli je pravda - tam není žádný výpočet k tomu, tam jsou tato konstatování, každý se na to můžete podívat, každý máte normativní text a důvodovou zprávu k dispozici, takže každý si můžete přečíst tyto dva dokumenty, které jsou v systému Poslanecké sněmovny, a porovnat si, jak to tam je. Ale stejně se zatím dozvídáme pokaždé něco jiného. A já si zase myslím, že jestli je to 125, tak možná si vláda měla dát tu práci, udělat to o trošku dřív a mohla mít v příjmech 125 místo 100. Takže prostě opravdu to je poctivá rozpočtová práce.

A abych nezapomněla ještě na jednu věc, která mě trápí, protože jsem mluvila o 150 miliardách na začátku svého vystoupení, a zatím jsem probírala jenom 100, i když vlastně teď je to podle těch materiálů možná 125, ale úplně jinak, tak současný návrh státního rozpočtu na rok 2023 počítá s dalšími 50 miliardami korun z Modernizačního fondu. Bude o tom mluvit můj ctěný kolega Richard Brabec, takže já se toho jenom dotknu, abych to zasadila do jednotného rámce, jenomže k těm 50 miliardám, aby se mohly takto do kapitoly Ministerstva životního prostředí přelít, chybí také národní legislativa, tu jsme zatím nikdo neviděli, chybí tam notifikace Evropskou komisí, notifikace Evropskou investiční bankou.

Příjmy Ministerstva životního prostředí jsou dneska odhadovány ve výši 94,3 miliardy. Dívám se na Richarda a kýve. Z toho je 50 miliard příjem z obchodování s povolenkami určenými jako zdroj Modernizačního fondu. Zároveň tato částka ale není započtena v rozpočtu Státního fondu životního prostředí. Já se tady nebudu vyjadřovat podrobně, Richard Brabec je místopředsedou výboru pro životní prostředí, takže on byl přímo osobně přítomen projednávání rozpočtu této kapitoly. Vystupovali tam úředníci, experti z ministerstva životního prostředí, takže on vám osobně řekne, jak reagovali úředníci životního prostředí, jak se ta částka 50 miliard ocitla v rozpočtu, kde, v které fázi cesty mezi Ministerstvem financí a Strakovou akademií, takže to já nechám na něm, protože on byl přímo tomu osobně přítomen, a navíc je to expert na tuto oblast. Takže nejde o drobné, jde o dalších 50 miliard, které jsou na příjmové straně, které jsou v rozpočtu, už schváleném rozpočtu, myslím z hlediska příjmů a výdajů, po prvním čtení. Opět je to jakýsi trik a umělé vylepšení. Takže vidíte, že tady desítky miliard jsou jednou tak, jednou jinak, zase se to otočí, přelije, pak je to vlastně zase o 25 miliard víc.

Chápu, že je nejistá doba, chápu, že se to složitě počítá. Vzpomínám si, jak jste se tady rozčilovali v době covidové, že bychom to měli mít na korunu. Příjmovou stranu jsme vždycky měli na korunu, vždycky, protože jsme se drželi propočtů a makroekonomických predikcí Ministerstva financí, pokud souvisely samozřejmě s rozpočtem. Víte, že jsem také jednu makroekonomickou predikci tehdy zrušila z hlediska nejistot, ale byla to predikce, která neměla žádný vliv na rozpočet - tehdy se nepřipravoval - taková ta jedna z nich, které nemají vliv na rozpočet. To bylo křiku, to se rozčiloval pan Hampl, tehdy ještě nebyl šéfem Národní rozpočtové rady. Měla jsem strach, aby se mu něco nestalo, v nějaké debatě všichni hrozně křičeli. Dneska tady házíme desítkami miliard tam, zpátky. Musím říct, že Národní rozpočtové radě se to nelíbí. Pan profesor Pavel byl na rozpočtovém výboru a kritizoval to velmi objektivně. Mluvil dokonce i o tom, co já jsem tady přešla naprosto velkoryse, proč jsou v rozpočtu započteny i příjmy, které nevychází z makroekonomické predikce, která byla vytvářena v srpnu těsně před tím, než se zpracoval Ministerstvem financí rozpočet, verifikoval ho ministr financí a poslal na vládu, proč jsou tam další příjmy navíc. Nemělo by to tak být, nikdy jsem nic takového neudělala. Ale to jsem velkoryse přešla, protože to nejsou desítky miliard.

Takže tam je těch věcí mnohem více a je to prostě jenom snaha o vylepšení toho schodku, který není reálný, a snaha o to, že se doufá, že to nějak dopadne. Ale ono to také dopadnout nemusí. Kdyby tady šlo jenom o naše debaty, to naše kočkování s panem ministrem, tak to by nebylo tak zlé, ale ono jde o lidi, o firmy, o budoucnost naší země, protože s tímto rozpočtem bude naše země v příštím roce hospodařit.

Takže já věřím, že dostanu otázky. Je to důležité i pro to - zdvihám to tady, souvisí to s příjmovou stránkou - jak se rozhodneme v pátek stran odvodů, o kterých se tady bude ve stavu legislativní nouze hlasovat. Děkuji vám.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Pan poslanec Haas se hlásí s faktickou poznámkou, takže ještě posečká pan ministr, který byl velkoryse puštěn ostatními s přednostním právem. Takže prosím, máte vaše dvě minuty, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Haas: Děkuju mnohokrát, vážená paní předsedkyně. Je nezvyklé se možná hlásit s faktickou mezi přednostními právy, ale mně velmi vadí, pokud v projevech tak klíčových osob, jako jsou předsedové parlamentních politických stran, tady zaznívají zjevné nepravdy, navíc nepravdy v tak klíčové věci, jako je obrana České republiky. Reaguji na slova předřečníka pana Tomia Okamury, prostřednictvím paní předsedkyně.

Tady zaznělo, že vláda z jakýchsi podprahových manipulativních důvodů vyhazuje desítky miliard korun za nákup F-35. V této závažné věci tvrdit nepravdu opravdu nepovažuji za korektní, tak tady chci zdůraznit, aby si všichni přečetli tiskovou zprávu Armády České republiky z 20. 7. tohoto roku. Rozhodnutí vlády, následné rozhodnutí vlády, o zahájení jednání se Spojenými státy americkými vychází z analýzy Armády České republiky, pod kterou jsou podepsáni a se kterou souhlasí - za tu kontinuitu jsem hrozně rád - jak předchozí náčelník generálního štábu pan generál Lopata, tak stávající náčelník generálního štábu pan generál Řehka. Dovolím si ocitovat jednu jedinou větu, první větu z tiskového prohlášení Armády České republiky z 20. 7.: "Rozhodnutí oslovit Spojené státy v otázce náhrady za stíhačky JAS-39 Gripen vychází z analýzy Armády České republiky." Viz tisková zpráva z 20. 7. tohoto roku. Děkuji mnohokrát.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji. Nyní se hlásí s faktickou poznámkou pan poslanec Růžička. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Pavel Růžička: Děkuji, vážená paní předsedající. Já jsem nerozuměl váženému panu kolegovi. O jaké analýze mluví? Já nevím, já jsem člen výboru pro obranu a to, co vy říkáte, je pro mě úplně novinka.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nyní se tedy vracíme do rozpravy, a jak jsem už avizovala, pan ministr Stanjura vystoupí s přednostním právem. Následuje pan místopředseda Havlíček. Prosím, pane ministře.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Děkuji. Nejdříve chci poděkovat panu místopředsedovi Havlíčkovi a paní místopředsedkyni Kovářové, že mi umožnili bezprostředně reagovat na kritiku pro kritiku, jinak se vystoupení paní poslankyně Schillerové nedá nazvat. Já nevím, čemu nerozumí a proč neposlouchá, když vysvětluji návrh státního rozpočtu pro rok 2023. V prvém čtení byla hlavní kritika, že ani náhodou nevybereme na těch dvou opatřeních - to je odvod od výrobců elektrické energie z každé vyrobené megawatthodiny a z windfall tax - 100 miliard korun. Osm hodin jsem tady poslouchal dotazy a zpochybňování čísla 100 miliard korun. Trpělivě jsem odpovídal a vím přesně, co jsem říkal a proč jsem to říkal, to je to, že máme k dispozici dva nástroje, a to je odvod výrobců elektrické energie z každé vyrobené megawatthodiny a windfall tax, že tyto dva nástroje se doplňují a že záleží na tom, jak nastavíme parametry, a podle nastavení parametrů jeden bude fiskálně významnější než druhý. Na tom se nemusí měnit vůbec nic.

Ty odhady, které paní poslankyně Schillerová tak zpochybňuje u příjmů z obou opatření, dělaly odborné útvary Ministerstva financí, kde jsem neprovedl žádné personální změny, tudíž to jsou odborníci, kteří léta pracují na Ministerstvu financí, které jsem tam nechal, které jsem nevyhodil a nepřivedl jsem si žádné jiné. Nedostali žádné politické zadání, nedostali ode mě žádné číslo, které do svých kvalifikovaných odhadů příjmů mají dát, a jak pan náměstek Kouba, tak pan náměstek Fojtík si za těmi čísly, která jsou v těch dvou různých materiálech, stojí, ale vznikala v jiném časovém horizontu.

Já jsem tady poctivě říkal, že tyto dva nástroje se doplňují a že jsem si jist, že vybereme těch 100 miliard. Ještě jsem k tomu říkal, že to považuji za konzervativní odhad Ministerstva financí, který jsem říkal, a dneska to zopakuji, že konzervativní znamená, že je spíše pesimistický, že možná se vybere více. Takže kritika před několika týdny v prvním čtení byla, že nevybereme 100 miliard. Šmik, dneska je 16. listopadu a kritika už není, že nevybereme 100 miliard, ale že vybereme možná více.

Zopakuji, co říkám pro prvé čtení: oba dva ty nástroje jsou zatíženy množstvím nejistot, ale odvod z vyrobené megawatthodiny je zatížený mnohem menší fiskální nejistotou než odvod z windfall tax, protože tam jsme se shodli v naprosté většině, že budeme windfall tax danit za zdaňovací období 2023. Je logické, že těch nejistot je mnohem více.

Kdybychom uplatnili jeden strop pro výrobce elektrické energie bez ohledu na zdroj, který k výrobě ten producent používá, tak by - snažím se odpovídat, ale pana poslance to nezajímá, to nevadí, já tomu rozumím, nijak to nezpochybňuji - zopakuji, kdybychom použili jeden strop pro odvody z vyrobené megawatthodiny bez ohledu na typ zdroje, tak by byl nižší výběr z těchto odvodů, tím pádem vyšší mimořádný zisk, a tím pádem vyšší příjem z mimořádné windfall tax, to je úplně jednoduché. To jsem říkal v prvém čtení, říkám to v druhém čtení, říkám to ve všech rozhovorech, ve všech mediálních vystoupeních. Kdo chce, to pochopí, kdo nechce, tak to nepochopí.

Vláda navrhla - a bude se to v pátek projednávat - stropy stanovit podle zdroje. Princip, který jsme zvolili, je cost plus, to znamená náklady plus přiměřený zisk. Se všemi klíčovými výrobci elektrické energie jsme trpělivě vedli mnoho týdnů na denní bázi expertní jednání, kdy oni dodávali podklady k tomu, abychom férově stanovili podle typu zdroje ty náklady, a to se stalo. Tudíž z tohoto nástroje vybereme fiskálně více než z windfall tax.

Ale pořád platí to, co je v rozpočtu. To, co byl můj závazek, který jsem tady řekl v prvém čtení, že z obou těch dvou nástrojů dohromady vybereme 100 miliard korun. To není žádné žonglování, to je částka opřená o odborná stanoviska dvou sekcí Ministerstva financí. A jenom jsem řekl a na tom trvám, že ty parametry spolu souvisí. Když fiskálně zvýšíme význam jednoho opatření, fiskálně tím snížíme dopad druhého, význam druhého opatření, a naopak.

Vláda přistoupila k tomu, že fiskálně významnější - pokud to schválí Poslanecká sněmovna, Senát, podepíše prezident republiky, to znamená, pokud to projde celým legislativním procesem - že fiskálně významnější budou odvody. Tady odpadají při použití tohoto nástroje veškeré pochybnosti o údajné optimalizaci nákladů a optimalizaci daňové povinnosti. Tady žádná optimalizace probíhat prostě nemůže. Je to efektivní, je to spravedlivé a přesně to naplňuje mimořádnost situace - z mimořádných příjmů, výrobci elektrické energie, nebo část mimořádných příjmů formou těchto odvodů, my je použijeme pouze a jenom na opatření a kompenzaci vysokých cen energií. Tento politický závazek vlády platí.

Moc dobře víte, že zastropované ceny od 1. ledna platí pro všechny domácnosti, pro ty, kteří poskytují veřejné služby, a s nějakým omezením pro celý sektor malých a středních podniků a v této chvíli jsme ve finální fázi vyjednávání s našimi podnikatelskými svazy o tom, jaká by mohla být pomoc pro velké firmy v roce 2023. Dočasný krizový rámec, to, co bylo včera notifikováno v Bruselu, to, co včera bylo spuštěno, je pomoc pro velké firmy v roce 2022.

Pokud dojdeme k řešení, ke kterému se schyluje, je předpoklad, že kompenzace budou vyšší než 100 miliard, takže pokud bude vyšší výnos těchto dvou opatření, tak se to zase opět použije pouze na ty kompenzace. A logicky, dokud jsme neměli pravidla pro pomoc velkým firmám od 1. ledna - a tam je skutečně potřeba evropská debata, a ta intenzivně probíhá pod českým předsednictvím - tak jsme tam tu částku nemohli zakomponovat.

Takže já té kritice vlastně nerozumím. Před třemi týdny: Určitě nevyberete sto miliard, dneska, když jsme zvolili fiskálně jistější řešení, najednou je problém, že: Vyberete určitě více. Přitom jsem říkal, že to bude součet a že je to konzervativní odhad.

Takže ten závazek, který jsem tady veřejně učinil, že z těchto dvou opatření vybereme 100 miliard, trvá a já pevně věřím, že to dodržíme. Rozsoudí nás čas. Můžeme se přít na konci listopadu, na začátku prosince, kolik to bude, ale zhruba za dvanáct měsíců budeme mít plnění minimálně prvních deseti měsíců toho odvodu a budeme vědět, zda ty odhady, ty kvalifikované, Ministerstva financí, se naplnily, zda byly realistické, pesimistické nebo optimistické. Já v tom žádný problém nevidím.

A říkám, současně tady nehrozí - já jsem říkal, že to není tak jednoduché, jak mnozí říkali, ani tomu nevěřím - že by docházelo k nějaké daňové optimalizaci, jiné, než dochází standardně. Pokud je to všechno legální, tak je to v pořádku. Pokud je to nelegální, máme na to Specializovaný finanční úřad pro velké firmy, celou Finanční správu, aby takové nekalé a nelegální praktiky odhalily. To se dělo, děje a bude dít, v tom není žádná změna. To si myslím, že proti tomu nemůže nikdo protestovat.

Takže ten základní - ta výhrada, že těch 100 miliard nenaplníme, vidíte, že podle kvalifikovaných odhadů je to realistické, že těch 100 miliard vybereme. Možná podle těch parametrů v jiném poměru, ale od začátku jsem tvrdil, že to bude součet obou nástrojů.

V okamžiku, kdy jsme chystali nebo kdy chystala daňová sekce odhad příjmů z windfall tax, nebyly známy parametry. Jediný parametr byl, že je 180 eur pro všechny výrobce, ale současně možnost na národní úrovni to... a podle těch zdrojů, a já si myslím, že to je správné a že je to spravedlivější. Takže tuto obavu bychom mohli opustit, že se těch 100 miliard nevybere. Pokud o tom přesvědčíme i opozici, a z vyjádření vystoupení paní předsedkyně Schillerové jsem pochopil, že už tu obavu nemá, že spíš říká, že to bude víc, tak vlastně co se týče budoucího deficitu, je to dobrá zpráva. Ale já, ale to určitě znáte, paní předsedkyně, prostřednictvím paní předsedkyně, že Ministerstvo financí je ve svých odhadech spíše konzervativní než přehnaně optimistické, aby si namalovalo nějaké příjmy a pak v půlce roku nevědělo, co dělat, když ty příjmy se neplní. Tento postup jsme zvolili, tento postup je v návrhu státního rozpočtu a tento postup - a děkuji všem vládním poslancům - schválí v prvém čtení. A tím pádem se vracím k tomu, že máme schváleny základní parametry toho rozpočtu.

A myslím si, že řešení, které vláda navrhla Sněmovně, Senátu, je dobré. Věřím, že získá širší podporu než pouze vládních poslanců nebo vládních senátorů a umožní nám to najít zdroje na kompenzace vysokých cen energií pro všechny domácnosti, všechny samosprávy, jejich firmy, pro všechny, kteří poskytují veřejnou službu, ať už mají charakter soukromé, veřejnoprávní, státní organizace, a všem malým, středním podnikatelům. A jak jsem říkal, blížíme se řešení pro pomoc velkým firmám v roce 2023. Pro rok 2022 to už máme vyřešeno.

Takhle děkuju oběma místopředsedům Poslanecké sněmovny, že umožnili reagovat bezprostředně, abych mohl na ty základní dotazy, které zazněly, reagovat z pohledu ministra financí. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji, já budu pokračovat v dících oběma místopředsedům i paní předsedkyni, protože nyní by vystoupil pan poslanec Richtr a - Richter, pardon - a následovat budou oni s přednostními právy. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Richter: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, kolegové, na začátek mi nejprve dovolte, abych vám všem poděkoval za to, že jsem mohl vystoupit ještě před přednostními právy. Z mých vážných rodinných důvodů budu muset pak Sněmovnu ještě rovnou opustit.

Takže v krátkosti se vyjádřím ke dvěma pozměňovacím návrhům ke státnímu rozpočtu na rok 2023 pod číslem 315, které jsem do systému zadal. V pár bodech okomentuji.

Donekonečna mohu hovořit o tom, jak se vláda postavila k energetické krizi, nejen k občanům České republiky, ale zejména ke sportovním organizacím, svazům a klubům. Samozřejmě, cena energie v první řadě dopadala na firmy a na rodiny, domácnosti a tomu se vláda měla věnovat primárně. Ale co se týká sportovního prostředí, to bylo daleko horší v tom, že kluby nevytváří a ani nemohou vytvářet z dotačních peněz dlouhodobé rezervy, které by v dobách horších mohly použít. A tak se stalo, že finance, které dostaly ve druhé polovině letošního roku, vzhledem k provizoriu okamžitě použily na zvýšené energie, respektive pardon, v první polovině letošního roku, použily na zvýšené energie, a finance, které dál se měly promítnout do těch programů, jako je údržba a provoz, jsme schvalovali až včera, co se přehlasovalo veto pana prezidenta. A tam se obávám, jestli vůbec ty peníze dokážou ještě vyčerpat a zprocesovat tak, aby to bylo všechno v pořádku, neboť je to všechno na poslední chvíli. A jak víme všichni, tak nám energie toto sportovní prostředí likvidují. Rozpočet na rok 2023 je sice navýšen o 1 863 930 424 oproti roku 2022, ale více je směřován do investic než na samotný provoz klubů a svazů.

Pozměňovací návrhy tuto spotřebu reflektují, nicméně ani tato částka není ta, která by uspokojila všechny požadavky ze sportovního prostředí. Opět bych tady mohl donekonečna číst jednotlivé kluby a jejich potřeby. Pouze v krátkosti připomenu, že trend postupného zvyšování příjmů do sportu, o kterém léta všichni pouze hovoří, a jen naše vláda k tomu šla naproti, je rázem pryč a s tím i celá koncepce. Nikde nevidím snahu dostat se ve financování sportu na úroveň většiny států Evropské unie, v čem Česká republika dlouhou dobu zaostává. A opět se budu opakovat, nejde tady nic jiného vymyslet než donekonečna opakovat nevyslyšené prosby ze sportovního prostředí, že energie budou pro kluby likvidační, a proto opět uvádím jako příklad velikostně srovnatelné státy s naší republikou, což je Švýcarsko, které dává do sportu ročně 30 miliard, Rakousko 20 miliard, Maďarsko 25 miliard a Česká republika na rok 2023 pouhopouhých 6,9 miliard.

Pozměňovací návrhy mám dva. První se týká přerozdělení financí již navrženém rozpočtu 2023 a druhý pak navýšení této rozpočtové kapitoly o částku 1,3 miliardy. Provoz a údržba pomáhá sportovištím zejména s cenami energií, teď, když sportovištím narostly ceny třikrát až osmkrát více, budou požadavky minimálně za 3 miliardy. Dopady ve sportu jsou katastrofální, a to ještě není vrchol krize, neboť většině teprve budou končit zastropované tarify. Potom se uvidí, jak to celé dopadne.

Když se pozastavím malinko u programového prohlášení vlády, kdy v kapitole Sport píšete v několika odstavcích, jak se vláda o tuto problematiku bude zajímat a co bude výsledkem - ano, nejčastěji tam máte slovo transparentnost, ale ta bohužel energie nezaplatí. Dále tam máte přeměnu NSA ve funkční organizaci, která bude transparentně rozdělovat dotace. Otázka zní, jaké a jakou výši, to je to podstatné, a přitom primárně tato novela řeší větší politický vliv. Jednoduše řečeno, že za co stojí dnes jiní u soudu, vy tady budete legalizovat zákonem. Aktualizujete investiční programy, ale které? Nikde se mi nepodařilo dohledat. A zase píšete: Víceleté financování sportu s vaším oblíbeným "transparentně". Zabezpečíte trvání dotačních programů, aby měly kluby a svazy jistotu financování, a to již zkraje roku - to se ukázalo v době provizoria. A tak bych mohl pokračovat. Nic z toho, co máte v programovém prohlášení, které je ke sportu, neplníte a jsou to jen plané řeči, které se do prohlášení vepsaly.

Zde si dovolím představit dva pozměňovací návrhy, ke kterým se v této rozpravě přihlašuji, a jsou vedeny pod sněmovními tisky 1625 a 1626.

Pozměňovací návrh poslance Jana Richtera, Andreje Babiše, Ondřeje Babky, Romana Kubíčka, Jaroslava Bžocha k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2023, sněmovní tisk číslo 315, druhé čtení, vedený v systému pod sněmovním dokumentem 1625 v kapitole 362, Národní sportovní agentura, se zvyšují výdaje souhrnného ukazatele Výdaje celkem a specifického ukazatele Výdaje - dotace do oblasti sportu, v tom Rozvoj a podpora sportu, o částku 1 050 000 000. V kapitole 362, Národní sportovní agentura, se snižují výdaje souhrnného ukazatele Výdaje celkem a průřezového ukazatele Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS, celkem - část Investiční podpora - celkem o částku 1 050 000 000. Za třetí současně dochází k úpravě odpovídajících částí návrhu zákona včetně příloh. Odůvodnění: nárůst spotřebitelských cen pro rok 2023 je dle informací Ministerstva financí ČR predikovaný ve výši 8,5 %. Přesunuté prostředky v tomto pozměňovacím návrhu jsou určeny na provoz sportovišť v návaznosti na významný inflační růst běžných nákladových položek, a to zejména růst cen elektřiny a plynu.

Dle mediálních informací a průzkumu České unie sportu a České obce sokolské 70 procentům sportovních klubů vzroste v následujícím období cena elektřiny a plynu o více než 200 %. Na skokové zdražení cen energií není spolkový sport žijících z příspěvků členů a veřejných dotací a grantů vůbec v České republice připraven. Není ani zcela vyloučeno, že by v důsledku pádivé inflace sportovní kluby byly nuceny výrazně omezovat svou činnost. Investiční podpora sportu v České republice je zcela jistě žádoucí, ale vzhledem k současné krizové situaci a ohrožení samotné existence sportovních klubů je v roce 2023 základním úkolem NSA zachovat existenci klubů, zachování sportovních aktivit nejen dětí a mládeže, ale také celé společnosti je zejména v období po zdravotnické krizi velmi důležité. Za prvé, v části Rozvoj a podpora sportu dotační výzvě Můj klub se zvyšují výdaje o částku 100 milionů, v části Rozvoj a podpora sportu dotační výzvě Podpora sportovních svazů se zvyšují výdaje o částku 350 milionů, v části Rozvoj a podpora sportu dotační výzvě Provoz a údržba se zvyšují výdaje o částku 500 milionů, v části Rozvoj podpora sportu dotační výzvě Podpora reprezentace a talentované mládeže se zvyšují výdaje o částku 100 milionů.

Druhý pozměňovací návrh vedený v systému pod sněmovním dokumentem 1626 v kapitole 362, Národní sportovní agentura, se zvyšují výdaje souhrnného ukazatele Výdaje celkem a specifického ukazatele Výdaje - dotace do oblasti sportu, v tom Rozvoj a podpora sportu, o částku 1,3 miliardy korun. V kapitole 398, Všeobecná pokladní správa, se snižují výdaje, souhrnné ukazatele Výdaje celkem a specifického ukazatele Výdaje - vládní rozpočtová rezerva o částku 1,3 miliardy korun. Současně dochází k úpravě odpovídajících částí návrhu zákona včetně příloh. Odůvodnění: zde navržené navýšení rozpočtu Národní sportovní agentury vychází z bezprecedentní situace, kdy je český sport bez dostatku finančních prostředků k samostatnému základnímu provozu.

Dle makroekonomické predikce Ministerstva financí ČR průměrná míra inflace dosáhne v roce 2022 výše 15 %, i v roce 2023 bude pokračovat období výrazně zvýšené inflace. Inflační tlaky budou tvořeny především tržními faktory a pokračujícím zdražováním energií. V roce 2023 by měly ceny elektřiny v průměru vzrůst o 25 %a plynu o 14 %. V souladu s výše uvedeným je možné očekávat, že průměrná míra inflace v roce 2023 dosáhne 9,5 %. Navíc dle mediálních informací a průzkumu České unie sportu a České obce sokolské 70 procentům sportovních klubů vzroste cena za elektřinu a plyn o více než 200 %. To se projeví ve zvyšování členských příspěvků nebo cen pronájmů sportovcům, což je pro po období, jak jsem už zmiňoval i v prvním pozměňovacím návrhu, krize zcela nepřijatelná. Bez pomoci státu hrozí, že český sport nebude schopen náklady na energie pokrýt.

Sport je investicí do budoucnosti a nesmí být zbytnou záležitostí. Navržené rozumné navýšení kapitoly Národní sportovní agentura 1,3 miliardy korun zvyšuje rozpočtovou jistotu českého sportu a předchází nepřijatelné situaci, kdy by byly sportovní kluby v důsledku bezprecedentní situace způsobené zcela mimo vliv jejich jednotlivých klubů nuceny zcela omezit svou činnost. Za prvé, v části Rozvoj a podpora sportu dotační výzvě Můj klub se zvyšují výdaje o částku 400 milionů, v části Rozvoj a podpora sportu dotační výzvě Podpora sportovních svazů se zvyšují výdaje o částku 300 milionů, v části Rozvoj a podpora sportu dotační výzvě Provoz a údržba se zvyšují výdaje o částku 500 milionů a v části Rozvoj a podpora sportu dotační výzvě Podpora reprezentace a talentované mládeže se zvyšují výdaje o částku 100 milionů. Děkuji za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Vracíme se nyní k přihlášeným s přednostním právem, na řadě je pan místopředseda Havlíček, následuje paní místopředsedkyně Kovářová a paní předsedkyně Schillerová. Nicméně upozorním, že - a pan ministr Bartoš - nicméně upozorním, že v 13.30 máme pevně zařazené volební body, a jen pro informaci, protože tady prý není úplně jasno, do 15 hodin je dnes polední pauza, jak bylo avizováno. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji, vážení páni ministři a vážení členové vlády rovněž. Já se budu držet věcně svého pozměňovacího návrhu, protože jsem zde k rozpočtu roku 2023 řekl poměrně hodně už v rámci prvního čtení. Můj pozměňovací návrh se týká Ministerstva dopravy, a to částky 30,6 miliard korun, která se převede tak, že se stane dluhem Státního fondu dopravní infrastruktury, což je z mého pohledu nesprávné řešení. Reaguji tím na Národní rozpočtovou radu, která kritizuje, že se jedná o optické snížení deficitu. Abychom si řekli přesně čísla, deficit 295 miliard korun by měl být podle našeho názoru správně ve výši 325 miliard korun a mělo by to být financováno řádně, tak jako ostatní výdaje spojené se Státním fondem dopravní infrastruktury. Tento převod ve finále bude znamenat pouze to, že do budoucna zadlužíme právě Státní fond dopravní infrastruktury. Cituji Národní rozpočtovou radu: "Nelze upřednostňovat dosažení formálně přijímaných deficitů za cenu vědomě nereálnosti jeho obsahu." Toliko Národní rozpočtová rada k těmto 30,6 miliardám.

A ještě doplňuji Národní rozpočtovou radu: "Ignorování základních pravidel a principů v tvorbě rozpočtu povede k zeslabení parlamentní kontroly veřejných financí, jakož i ke ztrátě kredibility České republiky na mezinárodních trzích. Vím, že neradi slyšíte kritiku od Národní rozpočtové rady, my jsme také nebyli rádi, když nás kritizovali, vy jste nám říkali, abychom ji více poslouchali, takže teď se pouze na ni odkazuji.

Nejde jenom o to, že se opticky sníží saldo státního rozpočtu, a že mělo být o 30 miliard vyšší, ale horší je to, že jak jsem říkal, stoupnutí dluhu státní infrastruktury, a bohužel se nejedná pouze o 30,7 miliard korun, protože, a já už jsem to zde minule říkal, a na tom se shodneme, že úvěr od Evropské investiční banky, kterým se to všechno bude financovat, není na to, abychom vyřešili rozpočtový problém příštího roku, je to na dlouhodobé financování. Víte, pane ministře, že jste tam nasmlouvali řádově částku 170 miliard korun, z čehož vyplývá to, že Ministerstvo dopravy s největší pravděpodobností, to se musí dát do projektové podoby, bude v příštích letech čerpat tento úvěr, to znamená, stejnou metodou budeme postupovat i v následujících letech. Pokud to budeme takto využívat, a lze předpokládat, že ano, protože ty projekty se musí už dneska takto nadesignovat a připravit a zavázat se k tomu, tak poté, v roce 2025, bude mít Ministerstvo dopravy, abych byl přesnější, Státní fond dopravní infrastruktury, kouli na noze ve výši 100 miliard korun - odhaduji, záleží na tom, co se do té doby vyčerpá. Pokud byste zase pokračovali dále, v roce 2027 by to bylo těch 170, možná 175 miliard korun a logická otázka je, z čeho to budeme platit, protože ministr dopravy, ministr financí může být za rok, za dva, za tři, za čtyři jiný a logicky může mít úplně jiný přístup, ale v každém případě si nedovedu představit, že v těchto letech, o kterých se bavíme - 2025, 2026 a tak dále - se bude na dopravu dávat to, co doprava požaduje, s ohledem na železnice, na silnice, dálnice, obchvaty, na vysokorychlostní tratě, na zabezpečení. A víme všichni, že ty požadavky rostou a porostou ještě navíc zdroje na splácení tohoto dluhu. Nedovedu si představit, že by takhle strmě rostl rozpočet na Ministerstvo dopravy nebo Státní fond dopravní infrastruktury, z čehož jednoznačně odvozuji to, že se to bude splácet z rozpočtových peněz, které budou, to znamená, o to méně prostavíme v následujících letech. Já to považuji za nebezpečný precedens a nedovedu si představit, že by se to takto aplikovalo i na jiných rezortech, ať už na průmyslu, na obraně, na Ministerstvu školství - prostě chybí nám zdroje, tak si je půjčte a budete je splácet. Nepochybně by se tento typ projektu dal odfinancovat i na jiných ministerstvech.

Já si vzpomínám, pane ministře, že jste minule říkal, že bychom vás spíše za to měli chválit, že jste přišli s novým řešením, že jste přišli s novou formou financování. Nic proti Evropské investiční bance, ale tady opravdu není co chválit, protože popravdě řečeno, již za mého fungování ve vládě si vzpomínám, že Evropská investiční banka měla peněz dostatek a že vyhledávali podobné typy projektů. To není nic mimořádného, půjčit si peníze. Uznávám, že to může být za docela rozumných podmínek, ale to nemusí být od Evropské investiční banky. To podstatnější je, že je to půjčka a že ta půjčka se bude splácet. Podle mého názoru by to férově mělo být tak, že to půjde na Ministerstvo financí, tam to skončí a logicky stejně to vstoupí do státního dluhu, přiznáme o něco větší rozpočet, rozpočtový schodek, a následně nebude zatížen Státní fond dopravní infrastruktury tím, že bude muset toto splácet. A znovu říkám, nejedná se jenom o těch 30 miliard korun, jedná se s největší pravděpodobností o významně vyšší částku v řádu 100 miliard korun, možná o něco více.

Takže odmítám kromě ještě toho, že se to připodobňuje k PPP projektům, protože tyto PPP projekty jsou na jiné bázi, víme všichni, že ty se musejí dost náročně vysoutěžit, chceme, aby byly levnější, že by to stavělo třeba ŘSD nebo Správa železnic. Navíc co se týká PPP projektů, tak tam je to na dvacet, třicet let, zcela ve správě toho, kdo to financuje, to znamená toho konsorcia nebo toho privátního partnera.

Já už to nebudu dále prodlužovat, můj názor znáte. Já se přihlásím k pozměňovacímu návrhu, který toto řeší, zjednodušeně řečeno tak, aby těch 30,6 miliard neskončilo...Tak já se přihlásím, omlouvám se, je to 1615, a hlásím se k tomu pozměňovacímu návrhu, který obsahuje to, co jsem tady řekl. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji. S faktickou poznámkou chce nyní reagovat pan ministr Stanjura. Prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Tak velmi krátce. Nikdo z nás nepřipodobňuje úvěr k PPP projektům. Nevím kdo, ale já určitě ne. Vy říkáte, zadlužíme SFDI, a jako řešení navrhujete, zadlužíme rozpočet, takže v každém případě je to na dluh. A jediné, co říkáme, že vyjednáváme s EIB podmínky lepší, než jsou podmínky, za které prodáváme státní dluhopisy. Oni to moc dobře ví, pokud by byly podmínky stejné nebo horší, půjdeme cestou dluhopisu. Je velká naděje, že budou lepší.

Podepsali jsme memorandum s EIB a příjemcem půjčky nebude SFDI, ale Ministerstvo financí. Jak jsem tady říkal minule, na tom se nic nezměnilo, to memorandum podepsala viceprezidentka EIB, ministr dopravy a já. Projekty jsou nachystané, předpokládá se první tranche minimálně 1 miliarda eur v roce 2023, projekty jsou nachystané, na expertní úrovni proběhlo už hodnocení těch konkrétních projektů, takže nebudeme mít problém s čerpáním. Ale podmínka je jednoduchá, ta půjčka musí být levnější než standardní dluhopisy, za které si půjčuje Česká republika.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová S faktickou z místa se hlásí pan místopředseda, prosím.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji za tu faktickou, tomu já všemu rozumím, pane ministře, že si to bere Ministerstvo financí, ale Ministerstvo financí to přenese na SFDI, a podstatné je, za kým nakonec půjde ten dluh. Kdyby to zůstalo na Ministerstvu financí a splácelo se to běžnou formou, tak to chápu. Tím, že to skončí na SFDI, tak to SFDI to bude muset logicky splácet. Nezpochybňuji cenu toho úroku, to beru.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová S další faktickou chce reagovat pan ministr. Prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Typický rezortismus, který úplně nesnáším. Česká republika bude dlužit. Kdo jiný než vláda, která zřizuje SFDI, to bude řešit, kterákoliv vláda. Tak si neříkejme, že když ten dluh bude na financích, tak je to v pohodě, a když to bude na SFDI, tak je to katastrofa. Nic takového prostě není. Shodli jsme se, že to bereme na dluh, že máme deficit, a shodli jsme se na tom, že hledáme co nejlevnější úroky. Jestli to bude formálně SFDI, finance, vláda České republiky, to je úplně jedno, vůči EIB bude ručit Česká republika, Ministerstvo financí, ne SFDI. Ale i kdyby, jaký je v tom rozdíl? Ten rezortismus, prosím vás, opusťme. To je přece věc celé vlády, celé politické reprezentace - investice do infrastruktury, to není rezortní věc. Pokud je to priorita vlády, a to je, podívejte se, jaký je rozpočet navržený, a nebudeme se vracet k debatě, že jste to neměli pokryté, vámi zahájené akce, podepsané akce, neměli jste to pokryté ve střednědobých výhledech, bohužel, takže tam nebyla realistická čísla. Když tady někdo mluví, falešně mě obviňuje z nějakého žonglování. Tak tohle byl klasický případ žonglování - mám podepsané smlouvy, ale do toho výhledu to nenapíšu, protože to blbě vyšlo.

Samozřejmě je to součástí veřejného dluhu, to je přece úplně jasné, ale bavíme se jenom o výši úroku, ne že se chováme, že jsme tak naivní, že si myslíme, že úvěr, který by si například vzal SFDI, že se neprojeví v zadlužení státu. To nás tedy fakt podceňujete, že nám podsouváte něco, co není pravda. Takže nebojíte se o SFDI? Jedinou starost bychom měli mít, aby fungoval profesionálně, aby byly dobře připravené investiční akce, aby se dobře vysoutěžily a aby kontrolovaly kvalitu dodávaných staveb. To sdílím, když budeme mít starost o toto společnou my všichni, tak je to jenom dobře ku prospěchu infrastruktury v České republice.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Prosím o dodržování oslovování prostřednictvím. Pan místopředseda Havlíček musí ještě posečkat, protože faktická poznámka pana Kolovratníka je... On se jí vzdává, takže prosím.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Všemu rozumím, pane ministře. Je to rezortismus, ale je to rezortismus zejména ze strany Ministerstva financí. Tak proč, když je to takto, jak říkáte, jsme to neudělali stejně jako v těch letech předcházejících? Proč si to nevzalo Ministerstvo financí a proč to bude splácet Státní fond dopravní infrastruktury? Přece všichni víme, že to bude muset zaplatit. Samozřejmě, zaplatí to stát ve finále, ale o to méně dostane prostředků v příštím roce, když se nám to tam zkumuluje na částku třeba 100, 150 miliard korun.

Já už vidím ministra financí, který tam bude dávat v dalších letech na to, co je třeba, a navíc na to, aby se splácel tenhle úvěr. Touhle formou bychom vlastně mohli financovat kdeco. To se nezlobte, takhle s tím souhlasit nemůžu.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nyní tedy faktická poznámka pana Kolovratníka, to už asi nestíhá, ale nechávám ji tady, a jakmile se vrátíme k projednávání tohoto bodu, bude s faktickou moci reagovat.

Nyní tedy vzhledem k tomu, že je 13.30, přerušuji projednávání bodu číslo 3, předám řízení schůze a dostáváme se k volebním bodům.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, nyní se budeme věnovat volbám, které jsou naplánovány teď na 13.30 hodin. První volbou bude návrh na změny ve složení orgánů Poslanecké sněmovny. Prosím, aby se slova ujal předseda volební komise poslanec Martin Kolovratník. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji za slovo, dobré odpoledne. Je před námi blok sedmi volebních bodů. Dovolím si vás poprosit o vaši pozornost. Budeme v několika momentech hlasovat a slibuji, že se vás pokusím provést maximálně možným stručným způsobem těmi volebními body.

 

První je bod číslo

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.