Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Věra Kovářová)

1.
Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2023
/sněmovní tisk 315/ - prvé čtení

Byl přerušen v rozpravě pan poslanec Karel Rais. Máte, pane poslanče, slovo, prosím, a připraví se pan poslanec Richter.

 

Poslanec Karel Rais: Děkuji. Já jsem v podstatě před přestávkou řekl, že průměrné výdaje na školství v rámci EU, že se pohybují kolem 5 %, zatímco tady v tomto našem rozpočtu v kapitole 333, Ministerstvo školství, asi 3,45, asi 3,5 %, čili že je to relativně ve srovnání s evropskými zeměmi jako spíš nižší rozpočet.

A pak jsem říkal, že se chci věnovat některým vybraným problémům tady z toho rozpočtu. Jednak je to tradiční nárůst platů pro pedagogické pracovníky regionálního školství. Za rok 2022 je celkem zřejmé, že nebyl ten nárůst realizován v plné výši podle vládního prohlášení, a podle toho, co jsem říkal nebo ukazoval - citoval jsem výsledky práce Münicha a Sojky - kdy je předpoklad, že asi plněn nebude ani tady podle rozpočtu 2023, ale to uvidíme. V každém případě v roce 2023 dojde ke zvyšování disproporcí ve vývoji odměňování, a to mzdy porostou dále, v regionálním školství rychleji než ve vysokém školství - na to je poukazováno i v tom samotném materiálu, a na tyto chybějící prostředky v rámci rezortu Ministerstva školství nebo vysokých škol upozorňují i rektoři dopisem panu ministrovi ze dne 13. září 2022. V této souvislosti zejména se skokovým nárůstem provozních nákladů na vysoké školy chybějící nárůst činí asi 2 650 000 000. Nárůst nákladů, které souvisí i s pokrytím cen energií, je odhadován rektory na 1 700 000 000, což v rozpočtu chybí. Také tam je částka 800 milionů korun, čili je tam jakýsi nekrytý ten požadavek.

Co se týká oblasti vědy, výzkumu a inovací, rozpočet rektorů byl v podstatě odhadnut na částku 762 milionů korun a do rozpočtu je vložena částka 266 milionů korun, což samozřejmě požadavky rektorů nekryje, týká se to vysokých škol. Pak dále je potřeba ještě se bavit o provozních nákladech, které v souvislosti se skokem v energii v oblasti infrastruktury, vědeckovýzkumných center mezinárodních, jako je Laserové centrum, CEITEC, to také může být problém. Rektoři poukazují - a osobně se s nimi ztotožňuji v tom, že na úpravu výdajů u střednědobého rozpočtového rámce pro oblast vysokého školství na roky 2024 a 2025 v podstatě vlastně tam není o tom hovořeno. A myslím si, že je potřeba, aby podíl HDP byl kolem těch 0,55 %, tak jak je dobrým zvykem v Evropské unii. Čili to mně vadí na rozpočtech i na rok 2022, to bylo stejné, že tam vlastně chyběl střednědobý rámec.

Pokud se věnuji detailům ještě, byl jsem překvapený například odstraněním dotace na činnost české vědecké instituce, která má mimořádně velké mezinárodní renomé, a tou je Český archeologický ústav, kterému byl snížen výdaj na provoz o 25 milionů korun. Vím, že nejsou interpelace nebo že není doba interpelace, ale myslím si, že by bylo možná vhodné, aby se k tomuto snížení třeba v budoucnu v druhém čtení pan ministr vyjádřil. To si myslím, že to může být likvidační, nebo to mám jenom z médií, že to může být likvidační pro tento úřad.

Z dalších problémových detailů bych zdůraznil problém navrženého rozpočtu ONIV na rok 2023 pro regionální školství, kdy opět dochází k podhodnocení té částky, tam je to 2 630 000 000. Snižovali jsme tento rozpočet už na rok 2022, takže tam dochází neustále k snižování ostatních neinvestičních nákladů pro regionální školství, a toto je jeden z mála manažerských nástrojů, kterým ředitel ovlivňuje výsledky a chod školy. Toto i z části jsou samozřejmě semimandatorní povahy, protože z toho se platí nemocenská pro učitele, ale přesto je tam prostor na to, aby ředitel mohl nakupovat pomůcky a další záležitosti pro školy, a už podruhé za dobu existence této vlády vlastně ONIV byl snižován.

Samozřejmě v rozpočtu lze nalézt i řadu pozitivních prvků. Osobně tam považuji za pozitivní, že je tam podpora studijních programů pro lékaře, nelékařské profese, vybrané technické odborníky, čili je tam jakýsi strategický pohled aspoň trochu vidět. Ale když se na to podívám celkově, pokles výdajů na školství vzhledem k HDP je vcelku nedostatečný (?) a je zde reálné, naprosto reálné nebezpečí, že finanční deficit se odrazí v kvalitě školství na všech úrovních. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní, než dám slovo panu poslanci Richterovi, mám zde dvě faktické. Mám tu ještě přihlášku pana poslance Vondráka, mám ho tady v pořadí - pane poslanče.

 

Poslanec Ivo Vondrák: Dobré odpoledne. Děkuju za slovo - dvě minuty, budu krátký. Já bych tady zdůraznil dvě věci, které považuji na tom rozpočtu za ohrožující. První se týká nedofinancování regionálního školství, kde ten nárůst zcela evidentně nebude stačit na to, abychom dodrželi pravidla, že pedagogický pracovník bude mít plat na úrovni 130 % průměrného platu. To se v podstatě nedá dodržet. Predikce je, že to bude někde na úrovni 110 %, takže to je velký paradox z pohledu toho, že tady budeme brzy projednávat zákon o pedagogických pracovnících, kde vlastně bude přímo zakódováno to, že pedagogický pracovník má mít 130 % platu průměru České republiky. To je první věc, kterou považuji za velmi problematickou, a dle mého názoru bude mít negativní vliv na zájem o profesi pedagoga, jak to bývávalo v minulých letech. To je první věc.

Druhá věc je rozpočet vysokých škol, který je navýšen o 2,3 miliardy. My jsme měli na předminulém jednání školského výboru zástupce Ministerstva školství pana náměstka Millera, který předložil požadavek našemu výboru o navýšení rozpočtu vysokých škol o 5 miliard. Těch 2,3 miliardy je polovina a zcela evidentně bude znamenat jakási omezení, která samozřejmě budou dána jednak energetickou krizí. Pevně věřím, že se to dá ustát, ale vzniká tady poměrně významný problém, totiž ten, že budou chybět tyto prostředky právě v platech. Děkuji, to je všechno. Konvergujeme k nedofinancování školství. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji za dodržení času. Nyní prosím pana poslance Oklešťka s faktickou poznámkou. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážení ministři, kolegové poslanci, navážu na své dva předřečníky ve vztahu k regionálnímu školství, protože v mediálním prostoru se teď pohybuje informace ohledně rozhovoru, který poskytl pan ministr Deníku N, a titulek zní "To je na obklad a demisi, čílí se učitelé nad Balašovým nápadem zrušit příplatky". Je to s podivem, protože vlastní text zní takto, cituji: "Učitelskou veřejnost nadzvedly výroky, které zazněly z úst ministra školství v rozhovoru pro Deník N, kde mimo jiné zmínil, že učitelé si nezaslouží příplatky za suplování, jsou prý přežité a ne všichni učí kvalitně. Navíc si myslí, že ředitelé jsou hysteričtí a vydírají ho kvůli chybějícím penězům. Ti spolu s učiteli jeho slova považují za skandální a žádají jeho demisi." To je konec citace. Já bych tady zmínil, že vlastně tak, jak říkali moji předřečníci, že regionální školství a školství obecně je podfinancované, tak právě pan ministr se tady v tom rozhovoru zmiňuje, že mají málo peněz. Jo? To je tady v té větě "vydírají ho kvůli chybějícím penězům". Takže bych doporučil, jsme v prvním čtení rozpočtu a je ještě prostor, aby se formou pozměňovacích návrhů třeba i to financování školství upravilo, tak bych poprosil, kdyby se tím Ministerstvo školství zabývalo. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji a nyní v rozpravě vystoupí pan poslanec Richter. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Richter: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovoluji si v pár bodech okomentovat vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky v kapitole Národní sportovní agentury pod číslem 362 nebo kapitolou 362.

Kluby, sportovní spolky, a to zejména v amatérské soutěži, stále čekají na pomoc v energetické krizi. Všichni jsou ve velkém ohrožení, to tady zdůrazňuji již po několikáté. Ani v novém návrhu rozpočtu na rok 2023 není toto reflektováno v tom, jaké nárůsty, byť i po zastropování, je zde očekávají.

Sportovní spolky zatím nevědí, jestli nebudou muset kvůli nárůstu cen energií sportoviště uzavřít. Kluby, které jsem již v minulosti několikrát zmiňoval, a k tomu se můžu malinko vrátit, sotva přežily pandemii koronaviru a nikdo nemůže vědět, zda se ještě v nějaké podobě neobjeví, se zmítají v této další krizi, to je v krizi energetické, kdy prostředky nemají nebo se jim výrazně tenčí. A určitě bude docházet minimálně ke zdražování tréninku dětí a v nejhorším případě k uzavírání sportovišť. Na to neupozorňuji jenom já tady, ale upozorňuje na to Česká unie sportu, svazy jako takové, a nevíme, kdy kdo náhle ze dne na den zavře sportoviště.

Sportovním klubům a tělovýchovným jednotám dramaticky narostly náklady na elektřinu o stovky procent, měsíčně platí za provoz tělocvičen nebo hal statisíce korun, jenže nemají z čeho brát. Státní podpora nepřichází v dostatečné míře. Miroslav Jansta, předseda České unie sportu, toto komentuje slovy, budu citovat: "Očekáváme, že bude docházet ke zdražování tréninku dětí a patrně ještě katastrofičtějším scénářům. Až se naplno rozjede topná sezona, některé spolky budou uzavírat sportoviště nebo se jich zbavovat, jsou na finančním dně. A ano, nastanou katastrofické scénáře, pokud nebude klubům a spolkům zajištěna dostatečná pomoc státu. Počet klubů nebo tělovýchovných jednot, co se potýká s nárůstem výdajů za provoz a údržbu sportovišť, strmě roste. V současné době nemá dostatek prostředků na zaplacení těchto položek 61 % tělovýchovných jednot a sportovních klubů. Vyplývá to z průzkumu České unie sportu, do kterého se zapojilo skoro 1 700 zástupců z klubů a jednot. Situace bude nadále eskalovat. Reálně se už potýká s těmito problémy kolem 80 % klubů, které vlastní nebo mají v pronájmu sportoviště či jiná sportovní zařízení. Pokud stát prostřednictvím Národní sportovní agentury výrazně nezasáhne, bude už opravdu docházet k uzavírání sportovišť, a tím k rušení tréninku pro děti," prohlásil Miroslav Jansta, předseda ČUS.

TJ Bohemians Praha, budu zase citovat: "Jenom náklady na elektřinu se zvedly oproti loňskému roku o 86 %. Za provoz platíme 15 milionů korun ročně, nemáme už na to, situace je neudržitelná, proto jsme museli prodat jednu ze svých hal."

SK Radbuza Plzeň: "Pokud to takhle půjde dál, tak to pro nás může být likvidační. Bazén a zimní stadion jsou energeticky nejnáročnější budovy. Nás trápí dále, v sousedství máme železnici, takže když u nás projede vlak, třese se hladina, a tím pádem za dobu existence bazénu máme tento v havarijním stavu."

HC Lomnice nad Popelkou: "Pod sebou máme veškeré náklady týkající se provozu, ve výpůjčce máme od města zimní stadion a také strojovna je naše. Veškeré náklady za energie jdou za námi, tedy vše, co se týká elektřiny, plynu, revizí, zaměstnanců a tak dále. Zdroje čerpáme z tržeb a z členských příspěvků. Běžně jsme platili jenom za energie zhruba 700 000 korun za rok. Letos se za stejnou spotřebu pohybujeme na 3 milionech korun za rok. Jsme úplně nešťastní, na provoz a údržbu jsme dostali z kraje částku 280 000 korun. Podpora od města je v řádech desetitisíců. Máme devět kategorií, kolem 130 dětí do věku 18 let. Vždy jsme dobře hospodařili, byli jsme schopni ufinancovat provoz. Dnes toho nejsme schopni. Musíme se vypořádat s dluhy za poslední měsíce. Prostředky, které jsme dostali od města, jsme už vyčerpali. Když porovnám náklady na kilowatty v minulých sezonách, tak z 2,30 včetně DPH to vyrostlo na 10 korun včetně DPH. V loňském roce narostly náklady na 300 000, v letošním roce o 900 000." Pořád pouze cituji.

Hokejový klub BBSS uvádí: "My jako spolková jednota vlastníme zimní stadion. Měli jsme elektriku 1 MW za 910 korun, minulý rok za 1 500 a letošní za 1 800. To je likvidační, přesto se prostředky z dotací snižují. Jestli se nepodaří fixovat, ale tady zdůrazňuji, dobrou cenu elektřiny na další období, je možné, že budeme platit jenom elektriku 600 000 měsíčně, a to je pro nás likvidační."

TJ Ostrava: "Za energie aktuálně platíme až 1,2 milionu korun za rok. Žijeme z ruky do huby. Kdysi jsme platili 850 000. Kdo se stará o to, jestli má sport z čeho žít, nebo ne? Moje velká kritika je, že všechny vlády po roce 1990 se na sport - tři tečky tady uvádí - a v podstatě ho nefinancují. Jsou to jenom drobky, co dávají. Máme šestnáct sportů, téměř 1 600 členů a musíme si na náš provoz sehnat prostředky z finančních příspěvků, jinak to nejde. Musíme se v drtivé většině postarat sami. Nebýt rodinných rozpočtů, sportovní organizace neexistují. Snažíme se pronájmem majetku získat co nejvíce peněz, ale patrně budeme muset sáhnout ke zdražení. Už je to hodně na hraně. Na letošní rok jsme získali od státu na provoz pouze 141 000 korun z krajského úřadu, jinak jsme nic víc nezískali. Určitě bychom se přihlásili, kdyby se vypsal program. Bojujeme, jak se dá, dusíme se, trápíme."

SK Olympie Dolní Břežany: "Máme pro sebe zimní nafukovací halu. Ceny energií byly v minulosti udržitelné. Nyní si halu téměř nemůžeme dovolit a vůbec nevíme, jestli ji budeme v zimní sezoně stavět. Náklady na energie jsou pro nás smrtící, dosahují okolo 100 000 korun měsíčně, což při cca pětiměsíční zimní sezóně je půl milionu a k tomu náklady na montáž a demontáž haly cca 2×100 000 korun. Celkové náklady na zimu činí 0,7 milionu. Pronajímat moc nemůžeme. Dopoledne nikdo nechce a odpoledne až večer je hala plná našich mládežnických družstev. Máme téměř 200 dětí."

TJ ABC Braník: "S 95% pravděpodobností zdražíme tréninky, a to mezi 20 a 100 %, jestli budeme platit za zálohy na energie to, co nyní. Narostlo nám to řádově o 330 %."

Tomáš Cvikl, předseda Squash clubu Strahov: "Budeme muset přistoupit ke zdražení jednotných sazeb. Zatím nevíme, jak razantně budeme muset k tomu přistupovat."

ČUS, sportovní centrum Nymburk a plavecký stadion Podolí: "Cena elektřiny za tyto dva klíčové sportovní areály v prvních čtyřech měsících v roce 2019 vycházela na 1,6 milionu korun. Za stejné období v tomto roce se částka vyšplhala na 6 milionů korun, to je nárůst o 362,92 %. Celkový odhadovaný roční nárůst ceny elektřiny je v tomto roce 19,5 milionu korun. Nevíme, co budeme dělat, až na konci roku skončí dodávky plynu. To bude nárůst o dalších 25 až 30 milionů korun. Když adekvátně zdražíme, sportovní svazy a kluby na využívání těchto areálů už peníze mít nebudou, protože i ony obdržely menší dotace než v loňském roce."

Takto bych mohl pokračovat do nekonečna. Možná někoho z vás to jednou prostě osvítí, až třeba - jak jsem říkal už možná minule nebo někde jinde - až se opravdu třeba zavře Podolí na konci roku a nebudete mít vy a vaše děti kam chodit plavat, a tak dále. Tak to možná si i my jako politici nebo vy, co předkládáte vládní návrh státního rozpočtu na rok 2023, uvědomíte, že na energie tam peníze opravdu nejsou.

Při mém posledním vystoupení jsem se dostal do slovní přestřelky s panem Stanjurou, který mi zdůrazňoval, jak jsem ve věci neorientovaný, že NSA dostává peníze tak, jak si vlastně řekla, že těch 500 milionů, které tady byly připraveny, jsou to, co oni chtěli. Ano, když jsem si prověřoval veškeré informace, tak je to pravda, že dostali to, co chtěli, ale bylo jim jasně naznačeno či doporučeno, že stejně více nedostanou. A v době, kdy se ta částka vyjednávala, ceny nebo vývoj cen energií na trhu nebyl ještě tak jasný, jak se bude vyvíjet, aby mohli žádat o to víc, anebo více argumentovat, že ta částka je nedostatečná.

Možností, jak se proti této krizi bránit, nemají sportovní spolky mnoho. Jednou z nich je navýšení členských příspěvků, to tady opakují několikrát, ale to je slepá ulička a ve své podstatě je to likvidační i směrem mezi rodiny, které na to nebudou mít a budou si muset nastavit priority, kam peníze z jejich rodinných rozpočtů půjdou. Opakujeme se: pokud se situace nezlepší, pravděpodobně budeme muset zavírat i sportoviště. Jako zástupce největšího fotbalového svazu v České republice - my máme problémy s tím, že naše veškerá sportovní příprava přes zimu se odehrává v halách. My ty haly nevlastníme, my si je pronajímáme, my tam chodíme do tělocvičen a tak dále a za to platíme peníze. Ty kluby, jak už se dneska vyždímaly v rámci peněz na sportoviště, která mají v nájmu na jarní, letní a podzimní měsíce, v tuto chvíli nemají další nezbytné prostředky na zimu. Takže si myslím, že halové nebo respektive soustředění v halách anebo tréninky v týdnu v hale budou velmi omezené a budeme se soustředit na to, být venku. Výborná je doba, že ještě počasí nám přeje, že topná sezona ještě naplno nezačala, že pořád můžeme trénovat venku a soutěže ještě běží, takže to je tak jediné, co je na tom pozitivní.

Dále je možné i to - protože pan Jaroslav Chvalný například uvádí, budu citovat: "Je klidně možné, že zařízení budou prodávat nebo omezovat jejich provoz, protože nebudou moci méně topit. Když budou topit méně, tak vlastně ta hala se už nevyužije, takže třeba se rozhodnou v její prodej." Myslím si, že to je v dnešní době škoda prodávat. Velké tělovýchovné jednoty s majetkem už v těchto měsících vyčerpaly podporu od měst a krajů, jak jsem uváděl, a opravdu si dokážu představit, jak ke konci roku budou v rámci vyúčtování shánět finanční prostředky.

V návrhu rozpočtu jsem nenašel, že by obsahoval výrazné navýšení financí na provoz a údržbu na rok 2023, což prohloubí existenční problémy sportovišť. I když mají ceny zastropované, i přesto ceny jsou tak vysoké, a tak s nimi kluby a sportovci nebo respektive předsedové klubů nepočítali, že to budou těžko financovat. Navýšit jde v rámci rozpočtu do investic, ale za cenu toho, že nejsou finance na provoz a údržbu. Pak je snížen rozpočet jak mého klubu, tak svazů.

Opět se dostávám k tomu, že chybějící peníze se promítnou ve zvýšení registračních poplatků, ale to, jak několikrát uvádím, zatíží pouze rodinné rozpočty a lidé nebo rodiny si budou hledat jiné priority, než je sport, a jiné aktivity. Takže si myslím, že to je pro spoustu klubů a pro nás všechny likvidační.

Na závěr jenom jedna věta, že konkrétní řešení a další věci zase s aktuálními čísly a věcmi, které budu mít připravené v rámci pozměňovacích návrhů, předložím ve druhém čtení vládního návrhu zákona o státním rozpočtu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní je přihlášen do rozpravy pan poslanec Jaroslav Bžoch, ale než mu dám slovo, s faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Haas. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Karel Haas: Děkuji mnohokrát za slovo, vážená paní předsedající. Jenom rychlou reakci, protože z předchozího vystoupení předřečníka vyplývalo, že vláda nijak nepomáhá sportu, sportovním organizacím, sportovním zařízením, se zvládnutím současné těžké energetické krize, tak několik úplně konkrétních poznámek z konkrétních čísel. Zastropování cen energií nařízením vlády ze 7. října znamená přímou finanční pomoc. Uvedu dvě konkrétní sportoviště. Vycházím ze skutečných potřeb, protože si ta data opravdu zjišťuji. Hokejový stadion v Jihlavě v provozu a v užívání HC Dukla Jihlava, celková roční úspora díky zastropování. Porovnal jsem skutečné spotřeby energií, nezastropovanou cenu versus zastropovanou cenu, u nezastropované ceny vycházím z ceny na energetické burze ze 13. října. Celková roční úspora v energiích díky zastropování, jinými slovy peníze, které vláda do sportu dává jenom na tomto hokejovém stadionu, je 5 971 680 korun. To je stadion v užívání profi hokejového klubu. Do zastropování spadá díky tomu, že podle oficiálně zveřejněných dat v obchodním rejstříku se jedná o malého středního podnikatele.

Druhý konkrétní příklad municipality, sportovní hala ve Svitavách ve vlastnictví města. Celková roční úspora v cenách energií díky zastropování, jinými slovy opět pomoc vlády tomuto konkrétnímu sportovnímu zařízení, je 1 137 300 korun ročně.

Těch sportovišť, u kterých jsem si zjišťoval skutečné spotřeby energií a udělal jsem si propočet rozdílu nezastropované ceny versus zastropované ceny, to jsou skutečně částky v milionových hodnotách, kterými vláda pomáhá sportovním zařízením v době energetické krize. Sportovní hala ve Svitavách ve vlastnictví města spadá do režimu zastropování díky tomu, že se jedná o veřejného zadavatele pod institucionálním kódem 13 000. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Richter. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Richter: Děkuji. K panu Haasovi, prostřednictvím paní předsedající. To, jak to říkáte, to je krásné, ta čísla opravdu sedí. Ale mezi zastropováním, které se udělalo až v říjnu, mezitím kluby platily nějaké peníze a tam byly asi na vyšších částkách, než vy tady jste schopen teď předložit. Zároveň je mezi cenou původní a zastropovanou zase nějaký rozdíl, který ty kluby doplácí, a nemají na to v rozpočtech. O tom já jsem celou dobu chtěl hovořit. To zastropování, zaplať pánbůh, že tam alespoň nějakým způsobem je. Hlavně to tady opakujeme donekonečna, kdyby se zastropovali výrobci, a ne až potom v distribuci těch věcí, tak jsme možná byli úplně někde jinde. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Reagovat s faktickou poznámkou chce pan poslanec Haas. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Karel Haas: Já už jenom dvě rychlé poznámky. Já prosím vás rozhodně nechválím současnou energetickou krizi, ale řekněme si na rovinu, a to je potřeba, aby to férově znělo vůči celé republice, nejen vůči sportovnímu prostředí: žádná vláda, ať by byla pod jakýmkoli politickým vedením jakékoli strany v této Sněmovně, nikdy nezaplatí celkový nárůst všech cen všech energií z důvodu energetické krize. To si řekněme na rovinu. Já jsem tady porovnával skutečná čísla, ceny na burze versus to, co přinese zastropování, a to zastropování je v cenách, které si může Česká republika rozpočtově dovolit. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Přeji pěkné odpoledne. Pan poslanec Richter se hlásí se svojí faktickou poznámkou.

 

Poslanec Jan Richter: Děkuji. Panu Haasovi, prostřednictvím paní předsedající: všemu rozumíme, ale já jsem mluvil o zastropování, které mělo být u výrobců, pak by stát nemusel doplácet ani korunu, to je jedna věc. A druhá věc - to bylo v našem programovém prohlášení, 28 bodů, kde jsme na to upozorňovali. Neříkejte, že každá vláda by se chovala stejně, naše by se chovala jinak. (Potlesk z řad ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Vracíme se do obecné rozpravy, a protože pan poslanec Bžoch je přihlášen, posunu ho na konec pořadí. Pan poslanec Kamal Farhan je další přihlášený, připraví se paní poslankyně Klára Dostálová. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslanec Kamal Farhan: Paní předsedající, pane ministře, děkuji za slovo. Já bych si dovolil jenom krátce okomentovat část, která se týká zdravotnictví. Rozpočet vždy řečí čísel ukazuje skutečné priority vlády. Po snížení plateb za státní pojištěnce do veřejného zdravotního pojištění asi málokoho překvapí, že se objevily i nižší výdajové rámce rezortu zdravotnictví na příští rok. Vláda razantně navyšuje výdaje na obranu a to já považuji například v současné mezinárodní bezpečnostní situaci za správné, ale oproti svým předvolebním slibům přidává na úřednících, bobtná byrokracie a ostatně již při svém nástupu začala tím, že zbytečně zvýšila počet ministrů a úředníků, kteří je na úřadu vlády obsluhují. A teď mi dovolte, tam, kde bychom naopak přidanou hodnotu pro naše občany viděli na první dobrou, vláda neinvestuje. V Česku nám aktuálně chybí 3 000 sester, 1 000 lékařů. To nejsou abstraktní čísla. Tito lékaři chybí konkrétním pacientům, našim spoluobčanům. 30 až 49 % praktických lékařů a pediatrů je v důchodovém věku. To je z mého pohledu tikající bomba. Je nepochybné, že bez zvýšení objemu peněz do přípravy lékařů a sester a projektů získávání zdravotnických pracovníků z jiných zemí se bude situace nadále zhoršovat. Stárnutí populace nedostatek zdravotnických pracovníků ještě zvýrazní. Jenže tudy návrh rozpočtu na rok 2023 nejde. Zajištění dostatečného počtu lékařů a sester pro české pacienty není ani rozpočtovou, ani faktickou prioritou vlády Petra Fialy. Ministerstvo zdravotnictví je v této věci zcela nečinné, poslední navýšení rozpočtu týkající se zvyšování těchto pracovníků prosadil vlastně bývalý ministr za ANO. Ale to samozřejmě nestačí, je potřeba jít dál, což mi samo přiznalo Ministerstvo zdravotnictví v odpovědi na mou písemnou interpelaci. Napsali mi, že budou zvažovat rozšíření opatření, která již v minulosti prosadil ministr Vojtěch, ale až příští rok o tom teprve začnou dumat. A já se tady ptám, když současná vláda nebo někteří její členové říkali, že jsou už rok před volbami připraveni vládnout, že jsou připraveni, že když dnes už vlastně mají za sebou rok svého funkčního období, což už je dva roky, jak si mám poradit s tou odpovědí v tom, že až příští rok, to znamená v roce 2023, de facto po dvou letech, se začnou touto situací zabývat.

Další investicí s přidanou hodnotou pro občany jsou velké investice do modernizace nemocnic. Například se jedná o výstavbu Centra kardiovaskulární a transplantační medicíny v Brně, také výstavba zcela nového Národního onkologického institutu v Praze z Národního plánu obnovy. Přínosné budou rovněž investice do komplexních onkologických center v regionech. Jenže aby se tyto investice mohly zrealizovat, je potřeba mít peníze na finanční spoluúčast a DPH na projekty. Přestože Ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že na všechno peníze má, v tichosti píše dopis ministru financí s žádostí o peníze, které rezort nemá, a hrozí, že pokud nedostane od vlády další peníze na DPH, realizace investic v nemocnicích je nereálná a Česku hrozí propadnutí evropských peněz. Ministerstvo financí žádné peníze na DPH ovšem nedalo a nedá v tomto státním rozpočtu, který projednáváme, tudíž peníze na DPH pro nemocnice nejsou. Ptám se tedy ministra zdravotnictví nebo vlády, z čeho zaplatí třeba Fakultní nemocnice Motol DPH a spoluúčast, které budou dosahovat miliardových hodnot? Ptám se proto ministra zdravotnictví: Už jste, pane ministře, našel těch 1,7 miliardy na DPH, o které jste si psal ministrovi financí, a v dopise mu sděloval, že bez nich investice ve zdravotnictví se nepodaří? Kde jste našel těch 1,7 miliardy, že už je nechcete po státním rozpočtu, a předpokládám i přesto, že pro tento vládní návrh bez 1,7 miliardy na DPH pro nemocnice v Poslanecké sněmovně zvednete ruku?

Návrh státního rozpočtu na příští rok je dalším důkazem toho, že zdravotnictví není priorita ani premiéra Petra Fialy, ani vlády a obávám se, že zdravotnictví, bohužel, a to je nejsmutnější věta mého proslovu, není prioritou ani pana ministra zdravotnictví. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Další přihlášenou do rozpravy je paní poslankyně Klára Dostálová, připraví se pan poslanec Martin Kolovratník. Prosím.

 

Poslankyně Klára Dostálová: Vážená paní místopředsedkyně, vážená paní ministryně, vážení páni ministři, kolegyně, kolegové. Já si také dovolím pár slov k předloženému návrhu státního rozpočtu pro rok 2023. Musím tady trošku zamáčknout slzu, protože samozřejmě pokud se podívám na rozpočet Ministerstva pro místní rozvoj, ten propad je tam skutečně veliký. Nemluvíme tady ani o desítkách milionů, ani o stovkách milionů, ale bohužel tady mluvíme o několika miliardách, ten pokles je téměř 9 miliard.

Já se pokusím znovu jenom připomenout, že aktuální výše rozpočtového schodku v hodnotě 295 miliard vůbec neodpovídá skutečnosti, o tom jsme tady hovořili - samotný státní rozpočet počítá s příjmy ve výši 1 928 miliard a bezprecedentními výdaji ve výši 2 223 miliard korun.

Nebudu zacházet do detailů, protože o tom už tady opravdu dlouze hovořila i moje paní kolegyně Alena Schillerová. Jenom jeden příklad za všechny, který akcentuje také Národní rozpočtová rada, že dochází nadále k výdajové expanzi veřejného sektoru, která je vyjádřena například dalším plánovaným nárůstem počtu zaměstnanců veřejné sféry zhruba o 8 000 osob. A tady samozřejmě polemika nad tím, že na jedné straně hovoříme o šetření, a na druhé straně nám tady vznikají nové ústřední orgány státní správy, jejichž funkci by klidně mohlo vykonávat ministerstvo, a to konkrétně Ministerstvo vnitra. Mluvím o DIA, to znamená Digitální a informační agentuře, a ještě větší paradox je, že i proti této agentuře a takovémuto vzniku nového ústředního orgánu bojují sami státní zaměstnanci, kteří oslovují poslance, že skutečně toto není cesta správným směrem.

Současná vládní koalice na příjmové straně rozpočtu čerpá z mimořádného navýšení inkasa daní v důsledku pádivé inflace, opět jenom na připomenutí pár čísel: zvýšení DPH o více než 30 miliard korun, meziroční zvýšení daně z příjmů právnických osob ze 131 miliard na 257 miliard, tedy více než 125 miliard, meziroční navýšení daně z příjmů fyzických osob o více než 16 miliard. A takto bych mohla pokračovat dále, například navýšení odvodu z loterií, daně z hazardních her, navýšení příjmů z inkasa ostatních daní a poplatků, navyšování inkasa z dividend státních podniků.

Když už jsem u těch loterií, tak opravdu pro mě v kontextu toho, že samozřejmě zejména jsem sestudovávala rozpočet Ministerstva pro místní rozvoj, je absolutně nepochopitelný pozměňovací návrh z řad koaličních poslanců k daňovému balíčku, kde v podstatě se navrhuje snížení daně z loterií, a zároveň vedle toho je ministerstvo, které čelí tak obrovskému propadu příjmů, a to opravdu ve výši 9 miliard korun. Pro mě je toto nepochopitelné, prostě tomuto přístupu nerozumím.

Mám obavu z toho, že z Ministerstva pro místní rozvoj se v podstatě v současné vládní koalici stala taková popelka, o kterou nemá nikdo zájem, ale na druhou stranu je potřeba si říci, že Ministerstvo pro místní rozvoj má velmi důležité agendy. Nebo nikdo z řad koaličních poslanců nevidí například současnou bytovou krizi? Nevidí, jaký je zásadní projev hypotečních úvěrů v České republice, k čemu tady dochází, že v podstatě neexistuje už forma a podpora vlastnického bydlení, kterou samozřejmě velká část české populace vyžaduje, ale je pro ni zcela nedostupné? Proč se toto neřeší? Proč na to nejsou peníze? Proč se na jedné straně snižují daně z hazardu, nebo se chtějí snížit daně z hazardu, a na druhou stranu v rozpočtu Ministerstva pro místní rozvoj je na bytovou politiku - a já vás nechci nechat hádat, ale ono to je skutečně úsměvné - v rozpočtu MMR na rok 2023 na bytovou politiku je 15 milionů. 15 milionů! Za to dneska v době stavebních prací nepostavíte ani jeden rodinný domek. To je opravdu pro mě neuvěřitelné. Já se samozřejmě budu snažit i panu ministrovi pomoct, co jenom budu moci, abychom ty věci nějakým způsobem ještě napravili pomocí pozměňovacích návrhů, budu velmi ráda na tom spolupracovat s koaličními poslanci, ale přece toto musí být prioritou této vlády! Nemůžeme řešit jenom problémy současné energetické krize, ale musíme samozřejmě vnímat i krizi s bydlením.

Ještě jako bývalá ministryně pro místní rozvoj jsem plánovala výši výdajů ve výši 29 miliard korun, v rozpočtu, ve státním rozpočtu, v novele pan ministr umožnil navýšení na 31 miliard. Taky jsem to velmi pozitivně kvitovala, že to je určitě cesta správným směrem, aby právě bylo na rozvoj bytové politiky jako takové, ale samozřejmě i peníze na rozvoj měst a obcí. Bohužel, v kapitole Ministerstva pro místní rozvoj na rok 2023 ta částka je výrazně snížená, to znamená z 31 miliard na 22,5 miliardy korun. To znamená pokles téměř o 9 miliard v absolutním vyjádření a to jsou samozřejmě peníze, které, když se na to podíváme i z pohledu a z důsledků pádivé inflace, tak za tyto peníze získáte ve finále výrazně méně.

Znova se musím vrátit k tomu, protože to číslo v kontextu aktuálního dění, 15 milionů na bytovou politiku, když ceny obytných nemovitostí v Evropské unii se v letošním prvním čtvrtletí meziročně zvýšily o 10,5 %, nejvýraznější růst v rámci EU jsme zaznamenali právě v České republice, kde stouply meziročně o 24,7 %. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Meziroční růst cen obytných nemovitostí v EU byl v prvním čtvrtletí nejprudší od konce roku 2006 a znova připomínám, důsledek toho je, že vy pro toto řešení máte v rozpočtu 15 milionů korun.

Když se podívám celkově na ten rozpočet, samozřejmě vždycky mě zajímá, protože ministerstvo je zejména ministerstvem pro pomoc obcím v jejich rozvoji, ale právě i s bytovou politikou a s cestovním ruchem, tak právě na podporu regionálního rozvoje a cestovního ruchu je tam uvedena částka 18,8 miliardy z těch 22,5, za nás tam bylo 26,4 miliardy. Tak vidíte, že jenom na dotačních programech a na podpoře pro obce je tam samozřejmě velmi výrazný pokles.

Co je ale potřeba zase naopak vyzdvihnout - a jsem velmi ráda, že pan ministr to vzal za tento konec - a že skutečně pokračuje v podpoře Horské služby. Tady je potřeba také ocenit, protože v návrhu rozpočtu je 460 milionů pro Horskou službu, a je tam i navýšená dotace pro Státní fond podpory investic, ale v kontextu samozřejmě celého dění, kdy tam jsou i brownfieldy a všechny tyto věci, a spíše se půjde tedy cestou úvěrů, což úplně není ta nejlepší cesta v době, kdy obce čelí tak obrovským energetickým krizím, inflačním krizím a tak dále, tak úvěry samozřejmě obce nebudou úplně prioritizovat, ony skutečně budou potřebovat spíše dotační prostředky, ale částka 2,3 miliardy korun také není nic, co bych asi kritizovala, to je cesta správným směrem, navyšovat podporu Státnímu fondu podpory investic.

Jen doufám, že ty částky - a že si to řekneme s panem ministrem na výboru, mě mrzí, že tady pan ministr teď není přítomen - tak doufám, že i on tím, jak ministerstvo je takové specifické, že on vyhlašuje dotační programy v letošním roce na příští rok, tak ty peníze díky právě panu ministrovi Stanjurovi, který mu tam přidal do letošního roku, má zaparkovány v nespotřebovaných výdajích, a že tyto nespotřebované výdaje tedy půjdou ve prospěch zejména bytové politiky a podpory regionů.

Jenom pro vaše připomenutí, protože v Poslanecké sněmovně je koneckonců opravdu velká řada komunálních politiků, jenom požadavky měst a obcí na dotační tituly Ministerstva pro místní rozvoj jsou zhruba někde kolem 13 miliard ročně a já, když se na to podívám z pohledu, jak je navržen rozpočet, na tyto programy je navrženo v rozpočtu celkově, ať už je to rozvoj obcí nebo cestovní ruch, 1,1 miliardy. To je opravdu obrovský nepoměr v kontextu toho, jaká je poptávka po těchto projektech.

Co mě ale velmi mrzí, protože se mi různě potulně dostala do rukou prezentace, kterou ministerstvo v rámci jedné z pracovních skupin Asociace krajů prezentovalo, že chtějí zasáhnout do těchto dotačních programů a chtějí obcím zvýšit vlastně jejich podíl na financování projektů. Znova říkám, v takovéto době, kdy ty obce čelí obrovským krizím, jim ještě zvyšovat ten podíl na dotačních programech bude samozřejmě znamenat obrovské zásahy do jejich rozpočtů. Ještě se v té prezentaci hovoří o tom, že u místních komunikací by spíše obce měly jít do úvěrů než do dotací. No, pokud takovéto změny v dotačních programech, tak prosím raději těm obcím řekněte, že třeba pro ten rok je nebudete vyhlašovat vůbec, než samozřejmě nechat ty obce připravovat projekty s úplně mizivou nadějí na to, že uspějí, protože znova říkám, poptávka je 13 miliard, v rozpočtu 1,1 miliardy, tak je přece jasné, že těch neuspokojených musí být celá řada.

Jak už jsem říkala, skutečně když jsem se podívala na rozpočet Ministerstva pro místní rozvoj, a myslím si, že by stálo za to si to tady říci, jaké byly třeba skutečnosti příjmů Ministerstva pro místní rozvoj a výdajů od roku 2019. Příjmy 2019 byly 22,7 miliardy, skutečnost potom byla 23,4 miliardy, a co se týká skutečnosti roku 2022, tak to bylo opět 22 miliard. Návrh rozpočtu na rok 2023 je 16,6 miliard příjmů. To znamená, vidíte, že vlastně oproti těm předcházejícím rokům, oproti samozřejmě rokům vlády Andreje Babiše, pokles na Ministerstvu pro místní rozvoj je opravdu rapidní a není možné tady na to neupozornit.

Jenom ještě pro představu, jaké jsou výdaje. Skutečnost 2019 - 27,4 miliardy, skutečnost 2020 - 31,5 miliardy, mluvím tedy o vládě Andreje Babiše. A co se týká návrhu rozpočtu na rok 2023 - výdaje 22,5, takže skutečně ten propad tam je.

Já bych chtěla moc požádat o to, zda by byla ještě nějaká možnost se bavit, zejména v kontextu řešení bytové krize, a pomoci městům a obcím. Určitě budu ráda, pokud budu moci pozměňovací návrhy zkonzultovat, zejména tedy s panem ministrem Bartošem, ale i s panem ministrem financí, a budu doufat, že aspoň ještě nějaká koruna nad těch 15 milionů, protože to je opravdu velmi úsměvné, se najde. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji paní poslankyni a další v pořadí je přihlášený pan poslanec Kolovratník, jak bylo oznámeno, a připraví se pan poslanec Špičák. Prosím, pane poslanče, ujměte se slova.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji za slovo. My jsme to tady řešili, už se to objevuje, technicky s paní předsedající, že došlo jen k technické chybě. Byli jsme takto připraveni do rozpravy a děkuji, že tedy teď se můžu ujmout slova já a vystoupit ke státnímu rozpočtu.

Kolegyně a kolegové, logicky budu vystupovat z pohledu poslance, který se věnuje dopravě tady ve Sněmovně, k tématu rozpočtu nebo té části státního rozpočtu věnované rezortu dopravy, a to konkrétně Státnímu fondu dopravní infrastruktury. Já jsem si to své vystoupení připravil strukturovaně. Chci mluvit o tom řeknu účetním triku, který se týká ohromné částky 30,7 miliardy korun, kterou si SFDI podle plánu vlády bude půjčovat.

Ale než se dostanu k meritu svého připraveného vystoupení, tak si ještě dovolím rychlou reakci na pana ministra Martina Kupku. On tady bohužel není, třeba to pak, v tuto chvíli, pak si to vezme ze záznamu. On o tom mluvil poměrně výrazně a plamenně někdy po 13. hodině. Bylo to ještě v momentě přednostních práv, takže jsem nemohl reagovat v tu chvíli bezprostředně. Martin Kupka se v svém vystoupení poměrně ostře ohradil proti Karlu Havlíčkovi v přednostních právech nebo vystoupeních. Byl k němu kritický, nelíbilo se mu, že jeho komentář je nemístný, ale já si myslím, že ten spor tam byl naprosto zbytečný. Je potřeba říci, že současná vláda, Ministerstvo dopravy, a tak to prostě je, pokračuje v naší práci, navazuje na naši práci, kterou jsme připravili, a vzpomeňte si prosím sami, že v mnoha případech to byla tady ve Sněmovně práce společná, kdy jsme například napříč politickým spektrem novelizovali liniový zákon 416, kam jsme zavedli možnosti předběžné držby, vyvlastnění, pracovně polské metody, u významných liniových staveb, na tom byla shoda celé Sněmovny. Připomenu usnesení Sněmovny z března 2017, kde jsme vyzývali vládu, aby zahájila projekt vysokorychlostních tratí. Na tom byla také široká shoda, pokračovaly přípravy v minulém volebním období, a teď ministr Kupka o vysokorychlostních tratích často hovoří a navazuje tím na práci, kterou jsme my připravili, a tam přece není důvod být ve sporu. Z naší strany určitě ani není důvod být ve sporu, naopak rádi tu částku oceníme, navýšení rozpočtu, celkové navýšení rozpočtu SFDI na 150,9 miliardy, to je přece správně.

Ale - a teď je tady to ale - zkrátka máme jiný, a to řeknu diametrálně odlišný, pohled na pětinu, na podstatnou část toho rozpočtu, a to těch 30,7 miliardy, který - já jsem rád, že teď pan ministr přichází, aby si mě mohl poslechnout a reagovat na mě, zkrátka možná zopakuji pro pana ministra ty věty - určitě není spor, a reaguji na to vystoupení po 13. hodině, v těch 100, více než 150 miliardách, v tom navýšení, v celkové alokaci pro SFDI, kde doprava navazuje na námi připravenou práci, ale máme zkrátka diametrálně odlišný pohled na tu částku 30,7 miliardy, tedy na to, co si chce Ministerstvo dopravy nebo vláda nějakým způsobem zajistit novou formou, novým financováním. Ono se to může povést a budu rád, sám budu rád, když se to povede, ale zkrátka jsou tam ohromná rizika, a v tuto chvíli, ve chvíli schvalování rozpočtu, i nejistoty, na které prostě jsem povinen ukázat.

Než ty nejistoty, ta rizika zanalyzuji, než o nich promluvím, tak tady ještě řeknu na mikrofon několik čísel, která jsou pro nás zásadní, a to je z celého rozpočtu, z té složité materie, jeden jediný ukazatel, který se v případě dopravy jmenuje - řádek, který se jmenuje Dotace ze státního rozpočtu na krytí deficitu SFDI. To je ta čistá dotace, kterou tedy - a to je politické rozhodnutí každý rok - kterou stát dává, posílá do SFDI právě na krytí řekněme ztráty nebo deficitu. Je to z toho důvodu, že stále investujeme, stavíme, nejsme na tom jako třeba rakouský ASFiNAG, který má síť víceméně hotovou, může vydělávat mnohem více. Tak tahle dotace v roce 2019, já jsem si vzal osu zhruba těch tří, čtyř let zpátky, v roce 2019 byla 35,9 miliardy, o rok později v roce 2020 36,1 miliardy, tedy zhruba skoro stejně stejná, ale v loňském roce, ještě 2021, se to povedlo předchozí vládě téměř zdvojnásobit, bylo to 58,5 miliardy. A bohužel, současná vláda tu čistou položku ze státního rozpočtu snižuje, letos to je 45,3 a ve výhledu na příští rok je to 33,8 miliardy. Vy se tedy vracíte v čisté dotaci ze státního rozpočtu skoro o polovinu méně pod částku, která za nás byla v tom roce 2019, a to vidíme jako velmi riskantní.

Zkusím to teď vysvětlit. Já v těch svých podkladech, když se podívám i do předkládací zprávy materiálu, kterou máme ze SFDI a z vlády v eKLEPu, tak tam je jasně, korektně popsáno: "Rozpočet roku 2023 v celkové výši 150,9 miliardy, z toho částka ve výši 30,7 miliardy bude zajištěna z dluhového financování prostřednictvím úvěrů" - a pozor - "po změně zákona případně" - je tam slovíčko případně - "z dluhů emitovaných Státním fondem dopravní infrastruktury." A já, pane ministře, milí kolegové, tohle zkrátka považuji za velké riziko, za ohromně riskantní operaci.

Tím prvním momentem, na který chci upozornit, je věta: "Počítáme s prostředky nebo s financemi prostřednictvím vydaných dluhopisů Státního fondu dopravní infrastruktury." O téhle věci možná řada z nás slyší úplně poprvé včetně mě a je to pravda, protože Státní fond dopravní infrastruktury zatím nikdy dluhopisy nevydával, ani nemohl, protože nemá na to posvěcení ze zákona, to zákonné posvěcení. A tady upozorňuji, mám první velký otazník, a budu rád, když na něj dostanu nějakou korektní odpověď. Když jsem se díval na harmonogram Sněmovny teď na závěr tohoto roku, tak už nás čekají jenom tři řádné týdny, tři řádné jednací týdny Poslanecké sněmovny, v kterých budeme mimo jiné schvalovat státní rozpočet v druhém, třetím čtení a tak dále, a ptám se tedy: Je reálné, a prosím opravdu korektně pana ministra o odpověď, je reálné do tří týdnů do konce roku stihnout tu novelu zákona? Budeme mít novelizovaný zákon o SFDI tak, aby mohl ty dluhopisy začít vydávat? To je první riziko, na které upozorňuji, že asi to zkrátka do konce roku nestihneme.

To znamená, já tady vnímám, stavíme nějaké příjmy nebo kalkulujeme s příjmy, které ale zatím přece nejsou legislativně podloženy, jsou zkrátka virtuální a vlastně v tom duchu, o kterém mluvila dnes na úvod jednacího dne i kolegyně Alena Schillerová ve vztahu k Modernizačnímu fondu, a předpokládám, že Richard Brabec asi stejnou rétoriku bude mít za malou chvíli ve svém vystoupení po mně.

Druhý velký otazník v návrhu rozpočtu se počítá s tím, že další velká část, a nevíme, jak velká, z chybějících 30,7 miliardy bude financována pomocí EIB, pomocí tedy úvěrů, půjčky z Evropské investiční banky. Ale opět musím říci, i toto je přece ohromná nejistota. Sám jsem u těch jednání s EIB byl, přiznám se, že jim fandím, že je to dobrý nástroj. Je to banka zřízená evropskými státy, má ve svém zadání býti nekomerční, nevýdělečná, ale zároveň třeba také má tam pojistky, aby nekonkurovala standardním komerčním bankám, a její nástroje mohou být zajímavé na konkrétní modernizační akce, na koridorech, ty takzvané blending call, které už se mimochodem na Správě železnic úspěšně testují. Je to například velká investiční akce v Pardubickém kraji mezi Ústím nad Orlicí a Brandýsem nad Orlicí a Chocní a tak dál, a tak dál. Ale my přece v tuto chvíli nevíme a neznáme podmínky půjčky od EI - jaká bude výše úroků, jaká budou pravidla financování, rychlost splátek, zkrátka klasicky celkový roční náklad dluhu, jaké budou podmínky financování, jestli budou, nebo nebudou výhodnější, než kdyby si, tak jak aspoň se to zatím realizovalo vždy doteď, než kdyby si zkrátka půjčil stát, konkrétně tedy Ministerstvo financí, protože vždycky stát, když si půjčuje - aspoň tak to bylo doteď - tak zkrátka měl podmínky, parametry půjčky, měl výhodnější, než kdyby to dělala nějaká organizace státem zřizovaná, ať Správa železnic, nebo Ředitelství silnic a dálnic.

Takže já chci požádat vládu, chci požádat pana ministra: Jaký máte scénář B, jaká je varianta B? Mám informace - nebyl jsem u projednání na rozpočtovém výboru, ale mám zprostředkovanou informaci, když přesně tuhle otázku kolegové dali panu ministru Stanjurovi na rozpočtovém výboru: Co budete dělat, co se stane, pokud by ty nástroje nedopadly? Odpověď byla prakticky nulová, nebyla zatím žádná, nevíme tedy, jaká je představa. Tak prosím, jestli nějaká je? A myslím si, že tohle je docela důležitá věc, ne-li zásadní, i pro odpovědné manažery, primárně logicky ředitele ŘSD a Správy železnic, v menším pak ale i pro Ředitelství vodních cest. Přece investoři budou zasmluvňovat, ty organizace budou zasmluvňovat nové akce, které projdou tendry, projdou úspěšně soutěžemi. A vidíte, může to být ilustračně zrovna severovýchodní obchvat Pardubic, na který v regionu čekáme. Pak je to akce, která trvá dvě nebo dvě a půl stavební sezony, a ředitel v tu chvíli stojí před rozhodnutím, jestli podepíše tu smlouvu, nebo nepodepíše, ale, a mohu se mýlit, ale tak, jak chápu tu konstrukci v tuto chvíli, ty peníze zatím jisté nemá, nejsou naplánovány jako dotace ze státního rozpočtu. Takže moje další otázka je, jaký bude pokyn investorským organizacím? Budou moci ředitelé ty smlouvy podepsat, nebo to bude jejich riziko s tím, že to nakonec nějak dopadne až podle toho, jak zjistíme, jaké jsou podmínky Evropské investiční banky?

Zkrátka, sečteno a podtrženo, víte, že v debatách mezi mnou a mezi ministrem dopravy Martinem Kupkou často apeluji na korektnost, a chci ji držet, nechci zbytečně útočit, ale tady opravdu musím říci to, co už zaznělo v médiích. My opět vidíme to, že mezi výdaji, do výdajů toho fondu, je zahrnuta částka 30,7 miliardy korun, ale ta částka zatím není jistá, není naplánována v státním rozpočtu. A pokud tedy pak do médií máme prezentováno těch marketingových dvě stě - už budu končit - 295 miliard jako deficit rozpočtu, pokud tady zaznělo, že je určitě 50 miliard zatím vymyšleno, pokryto, zajištěno - není, jsme na nějakých, jestli dobře počítám, 345. A pokud bych k tomu tedy virtuálně připočítal těch dalších zatím chybějících 30,7 miliardy korun v SFDI, tak to už jsme na nějakých 375 miliardách korun.

Jinými slovy, máme narýsovány výdaje, ale příjmy zatím nejsou jisté, a to je, na co chci upozornit, a budu rád, když se dozvím nějakou strategii, návrh nebo představu postupu, jaký bude, třeba i na časové ose. Moc děkuji a těším se na odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji a již se hlásí s faktickou poznámkou pan ministr. Prosím.

 

Ministr dopravy ČR Martin Kupka Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, zkusím velmi ve zkratce odpovědět na položené otázky, především jak máme v úmyslu zvládnout úpravu toho zákona. Pro upřesnění, současný zákon o SFDI umožňuje využít finanční nástroje, jako jsou například dluhopisy. Co my chceme podniknout, doplnit zákon tak, aby bylo možné využít státní záruky u vydaných emisí dluhopisů. Tak to jenom pro upřesnění a půjdeme cestou, kterou nám v tuto chvíli prostě situace umožňuje.

Jak to je s tou jistotou pro investory? Vlastně těžká odpověď ve smyslu historie, protože oni podepisovali smlouvy, které český stát zavazují k tomu, aby platil, a aby nepochybně platil víc, než kolik bylo připraveno ve střednědobých výhledech, protože na letošní rok tam bylo 97 miliard korun, a 97 miliard korun už by nestačilo k tomu, pokrýt finančními prostředky všechny ty zasmluvněné smlouvy, takže se někde zjevně musela stát chyba. Nicméně na nás je, abychom společně ve Sněmovně našli řešení, našli ho i ve vládě, a to řešení my předkládáme, odpovědně a poctivě. My jsme se Zbyňkem Stanjurou se už vydali do sídla Evropské investiční banky, jak jsem zmiňoval, budeme mít k dispozici rovněž memorandum, které deklaruje už základní parametry. Míříme k tomu, abychom poskládali financování za podmínek, které prostě budou pro český stát co nejvýhodnější. Protože samozřejmě, na druhé straně, když si ty peníze nenakreslíte, což neumíte ani vy, tak to znamená prostě přece jenom někde si je půjčit, a ona půjčka na druhou stranu, nebo schodek, bude mít vždycky dvě strany mince. Snažíme se postupovat způsobem, který by na druhou stranu nepřinesl pro český stát ohrožení (Předsedající: Čas!), například ratingu. Tolik velmi stručně k odpovědím na vaše otázky.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji velmi za dodržení času a ještě s faktickou se hlásí pan poslanec Milan Feranec. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Milan Feranec: Děkuji, paní předsedající. Pane ministře nebo páni ministři, ministryně, kolegové, jenom zareaguji, na co říkal pan ministr, vlastně těch minus 30 miliard. Přece ten problém je v tom, že to je trošku účetní trik, protože pokud to funguje jako vždycky, a vždycky státní rozpočet dorovnával přece schodek, tak to by nebylo těch pod 300, bylo by to 325. A když říkáte, že může být státní záruka eventuálně za dluhopisy nebo za půjčku, jenom vycházím z toho, že stát si bude vždycky levněji půjčovat než jiný fond. To je první věc.

Druhá věc. Rozumím, kdyby to byl ASFiNAG, který má vlastní příjmy, je v přebytku, tam bych to chápal, ale přece SFDI, kdy splatí? I kdyby si vzal půjčku, kdy ji splatí, nebo z čeho ji splatí? Tak, jak jsou nastavené příjmy, ona je nesplatitelná, tak jak jsou nastavené. A pokud by ji splatil, tak jenom tím, že omezí svoji investiční činnost. V tom je ten trik, že se těch 30 miliard schová, jako že to je schodek, ale víme, že SFDI, pokud má plnit svoji funkci, nemůže těch 30 miliard splácet. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji a ještě se hlásí s faktickou pan poslanec Kolovratník a potom pan ministr. Pan poslanec vám dává přednost? Ne. Tak, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Gentlemani se porovnali, že dodržíme pořadí faktických poznámek. No, upřímně, pro mě ta odpověď byla poměrně obecná. Tušil jsem, memorandum EIB a tak dále, ale teď na tuhle reakci mě navedl kolega Milan Feranec, protože ona je to prostě pravda, je to jiný způsob dluhu, stejně ten dluh zkrátka vytváříme. A my si prostě myslíme, že férovější a poctivější - proto jsem říkal na začátku ta čísla, když pan ministr přicházel, srovnání dotace ze státního rozpočtu na krytí ztráty - to by prostě bylo poctivější přiznat. A opravdu, ten dluh teď nějakým způsobem odsouváme někam do budoucna. Stejně se bude muset jednou splatit, to ad 1, a ad 2, zapomněl jsem v svém vystoupení ještě na jednu věc, ale to bych také rád, aby tady zazněla. Vy jste se koaličně v pětikoalici dohodli na 6 miliardách pro kraje na dvojky a trojky a to je politické rozhodnutí, které je vaše, respektujeme ho, tak jste se rozhodli, ale tady připomenu: tohle není zcela systémová věc. Ty peníze na dvojky a trojky - jakkoliv jsem sám krajským zastupitelem, uznávám, že jsou podfinancované, jsou v hrozném stavu - ale vždycky to bylo, od roku 2015, stát přes SFDI krajům posílal peníze podle toho, jak se dařilo prioritně hospodaření na státní investice, na koridorové tratě, na dálnice a tak dále. Vždycky se to pohybovalo někde mezi 3 až 4 miliardami. Teď je to téměř dvojnásobek, 6 miliard krajům, ale uvědomme si, že my si vlastně i na tyto peníze, nesystémové peníze pro kraje půjčujeme, třeba tady tou formou půjčky od EIB, kterou zase jednou někdo bude splácet. Takže tady jsou dva momenty, které dobře, můžou se vám povést, v pořádku, ale znovu platí z našeho pohledu ta první mantra: bylo by férovější a poctivější přiznat, že zkrátka na dopravu si půjčujeme víc peněz, a promítnout to do celkového schodku státního rozpočtu, než to jakoby schovávat za memorandum z EIB a splácet až v letech budoucích. Tak to vidíme my.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Díky a nyní se svojí faktickou, se svojí reakcí, pan ministr dopravy. Prosím.

 

Ministr dopravy ČR Martin Kupka Chci jenom otevřít ten pohled na věc férově a poctivě. Co znamená PPP projekt? Přece to samé. To jsou taky jenom dlouhé peníze, které budou do budoucna znamenat, že v dalších letech bude stát formou SFDI ty finanční prostředky vracet, to se nijak neliší. Je to úplně ten samý princip. Jsou to peníze, které si musíme vzít na dluh, protože kdybychom tak neučinili, zastavíme vývoj dopravní infrastruktury, splácení historického infrastrukturního dluhu, omezíme jakoukoliv možnost dalšího ekonomického rozvoje toho státu. To udělat nechceme. A pak hledáme v tuhle chvíli z vějíře vícero možností. Hledáme férově, a tady říkám, nemá smysl vůbec se přít o to, jaká ta forma bude. Jde o to, jak kvalitní bude výsledek poskládání těch možností. A znovu zdůrazňuji, v případě PPP projektů je to vlastně ten samý případ.

Poslední poznámka: dnes, kdybychom šli do většího schodku, fakticky taky, kdybyste to chtěli brát důsledně, nemáme všechny finanční prostředky načerpané, které v příštím roce využijeme, teprve si je v nějaké podobě bude stát půjčovat, to je celé. A a my se snažíme i pro budoucí projekty, i pro budoucí financování, například vysokorychlostních tratí, už v tuto chvíli otevírat vějíř možností. A ano, budeme posuzovat to, co pro stát bude nejvýhodnější z hlediska výše dluhové služby. A znovu zdůrazňuji, že ten mix musí být výhodný i pro to, abychom neztráceli rating, protože to by pak znamenalo, že zaplatíme za dluhovou službu významně víc. V příštím roce to bude 70 miliard korun. To je relevantní úvaha z hlediska toho, jak správně využívat ty finanční nástroje, pokud už je využívat prostě musíme. A to jsme si tady všichni myslím, celkem bezpečně odsouhlasili (Předsedající: Čas!), byť mlčky, že to prostě udělat musíme (Předsedající: Čas prosím!), že musíme zajistit finance pro infrastrukturu.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a ještě jedna faktická, pan poslanec Martin Kolovratník. Prosím.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji, že to zaznělo. Je to zaznamenáno, vnímám ten pohled, to vysvětlení, a už se k němu nechci vracet - a teď z toho nechci dělat interpelaci, ale patří to do téhle debaty. A mám, pane ministře, jeden jediný dotaz, prosbu o vysvětlení nebo dvě otázky. Za prvé, pokud jednáte s EIB o nějaké podobě memoranda, jaká je představa časové osy, jestli to bude ještě letos, leden, únor, kdy zhruba by mohlo být jasno? To je ad jedna.

A ad dva, ten vztah s Evropskou investiční bankou dopadne, tak kdo pak bude tím partnerem? Kdo si ten úvěr nebo tu půjčku bude půjčovat, jestli to budou jednotliví investoři, ŘSD, Správa železnic, nebo jestli to bude SFDI prostřednictvím (kterého) se pak bude financovat, anebo kolega Stanjura, který mi možná napovídá, tím na tu otázku odpovídá? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A odpověď jestli zazní na mikrofon - prosím, pan ministr.

 

Ministr dopravy ČR Martin Kupka Nechci jít do konkrétních detailů, ale v tuto chvíli jednání pokročila, takže na expertní úrovni už dochází k výměně informací o jednotlivých finančních projektech. Memorandum by mělo být uzavřeno ještě pochopitelně v letošním roce se základní konturou, výhledem a možná i konkrétní výší úrokové sazby a výhledem čerpání, včetně toho, že samozřejmě počítáme s tím, že možné nástroje právě EIB budeme využívat i v dalších letech. Partnerem pro EIB by bylo Ministerstvo financí s tím, že následně by finanční prostředky poskytovalo Státnímu fondu dopravní infrastruktury.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a ještě jedna faktická, ještě pan poslanec Milan Feranec. Prosím.

 

Poslanec Milan Feranec: Děkuji, fakt nebudu zdržovat. To, co bylo řečeno, vlastně jenom se potvrzuje, že jenom jsme to trošku posunuli v čase, že to nakonec se stane součástí státního... Ono je to stejně součástí veřejného dluhu, jenom je to posunuté v čase. Ale respektuji to, jenom říkám, že trošku se vylepšil rozpočet pro rok 2023, anebo tedy skutečně se počítá s tím, že SFDI bude splácet ze svých příjmů, ale to je potom asi problém. A pokud to tam poskytne Ministerstvo financí, tak jednou jste to posunuli, že ne v roce 2023, ale 2024, 2025 nebo podle toho, jak se to nastaví. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, a reakce pana ministra financí.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Já bych očekával, že opozice ocení, že hledáme nové finanční nástroje. My samozřejmě v EIB nevyjednáváme pouze o potřebách rozpočtu roku 2023. Ten finanční rámec tady předložilo Ministerstvo dopravy, ne Ministerstvo financí, a konkrétně akce je na mnohem vyšší sumu. Musím říct, že zatím ta jednání probíhají velmi dobře, protože v této chvíli (je) Česká republika důvěryhodným partnerem Evropské investiční banky, a oni rádi poskytují velké úvěry, takže my se bavíme o úvěrech ve vyšších jednotkách miliard euro, ne pro příští rok, ale v střednědobém horizontu, zejména s důrazem na železniční dopravu. Já myslím, že to je logické, každý, kdo se někdy pohyboval... jak Evropa podporuje železniční nebo silniční dopravu, že je to v té železnici. A jedním z nástrojů, proč služeb využívají i jiné státy, že úrokové míry a podmínky splácení jsou výhodnější než běžné tržní podmínky. To je samozřejmá podmínka takového vztahu. Přece neuzavřeme smluvní vztah, ve kterém bychom dostali podmínky horší než při normální emisi státních dluhopisů. Ale tohle jsme říkali na začátku jednání otevřeně, my tam jednáme s panem ministrem spolu. Co se týče financí, on samozřejmě - on a jeho tým - jednají potom o konkrétních projektech bez účasti Ministerstva financí, ale základní rámce projednáváme jako oba dva ministři a vystupujeme tam za vládu jako za celek, za vládu České republiky. Takže já myslím, že je to dobře a že takový nástroj se nám může hodit nejenom v roce 2023, ale v příštích třech, čtyřech, pěti letech.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a faktické poznámky skončily. My se vracíme do obecné rozpravy k přihlášené paní poslankyni Janě Berkovcové a připraví se pan poslanec Julius Špičák. Prosím, paní poslankyně, ujměte se slova.

 

Poslankyně Jana Berkovcová: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, jak vyplývá z návrhu rozpočtu na rok 2023 v kapitole 333 Ministerstva školství, platy ve školství by měly v roce 2023 klesnout na úroveň roku 2019. Po letech, kdy se k učitelské profesi začali opět vracet lidé, kteří odešli kvůli nízkým platům, si myslím, že je to krok zpět. Upozorňuji, že se vláda v roce 2022 i 2023 vzdaluje od vlastního programového prohlášení, kde uvádí, že platy pedagogických pracovníků zachová na úrovni 130 % průměrné mzdy v České republice. V roce 2023 mají ovšem platy pedagogů klesnout na 110 %, což je úroveň, které dosahovaly v roce 2019. Platy učitelů by měly v roce 2023 činit pouze 117 (%) průměrné mzdy v České republice. Učitelé se tedy platově vrátí o čtyři roky zpět na úroveň roku 2019, kdy to bylo 116 %. Pro učitele i pedagogické pracovníky byl platově nejlepším rokem rok 2021, kdy platy učitelů činily 126 % průměrné mzdy v České republice. V návrhu rozpočtu se zatím neodráží fixace platů na 130 % průměrné mzdy, platu v České republice, která bude vyplývat z novely školského zákona, pokud bude schválen.

V médiích i tady ve Sněmovně byla věnována velká pozornost nedostatečným financím škol na pomůcky a učebnice pro žáky, takzvané ONIV, a v roce 2023 mají být finance na ostatní neinvestiční výdaje veřejných škol o 757 milionů nižší, než byly v roce 2021. V roce 2021 na ONIVy činily 3,5 miliardy korun, v roce 2022 už jen 2,5 miliardy korun, tedy to byl propad o miliardu, a návrh ONIVů na rok 2023 je 2,6 miliardy, což je navýšení o pouhých 200 milionů oproti letošnímu roku. Ale to nestačí, když školám chyběla miliarda. Porovnáme-li tedy částku ONIV 2023 oproti roku 2021, je tam propad 857 milionů korun. To znamená, že stejně jako v letošním roce budou ředitelé škol i v roce 2023 nuceni převádět finance určené na odměny kvalitních učitelů do ostatních neinvestičních výdajů. Jak mají potom ředitelé motivovat učitele, když odměny pro ty nejlepší se stále snižují? V letošním roce se snížení normativu ONIV promítlo v přepočtu na jednoho učitele částkou 11 489 korun, to je průměrná částka, kterou ředitelé základních škol musí letos převádět z platů do ONIV. Ostatní neinvestiční výdaje jsou důležitá položka, na které se rozhodně nevyplatí šetřit. Školy je potřebují na učebnice, na pomůcky, na další vzdělávání pedagogických pracovníků. Je však nelogické, že úhrada nemocenské jde rovněž z této položky místo z personálních nákladů.

Výdaje na školství jsou nejefektivnější investice, která má nejvyšší míru návratnosti, a šetřit na vzdělávání se nám nemusí do budoucna vyplatit. Je to šetření na nesprávném místě - na našich dětech a na budoucnosti. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a zareagovat s přednostním právem chce pan ministr školství. Prosím.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Vladimír Balaš: Ano, děkuji, paní předsedající. V zásadě s vámi souhlasím, skutečně školství by sneslo mnohem víc prostředků. Otázka je, kde je vezmeme, a já budu rád, když budeme hledat společně. Pokud jde o průměrné mzdy, nechci zpochybňovat těch 110, uvádí se mezi 110 a 119. Není to, co bych si já představoval, a věřím, že jakmile to bude mandatorní výdaj, jakmile konečně projednáme zákon o pedagogických pracovnících - zatím jsme se nedostali k prvnímu čtení - tak to posuneme dál a mandatorní výdaj pro stát by to měl být od roku 2014 (správně 2024). Takže doufejme, že to vyjde. Samozřejmě že to zatíží rozpočet o dalších řekněme 40 miliard navíc, takže na mzdy už nebude třeba dávat jenom asi 130 miliard jako je to letos, ale bude to 170, možná 180 podle toho, jaký bude průměrný plat.

Chápu, že ředitelé škol potřebují celou řadu prostředků, které se platí z ONIV, a naprosto s vámi souhlasím s tím, že nedává smysl, aby se z toho platilo nemocenské, nebo ta část, tedy ten příplatek, který školy musí platit. Takže bych rád dokonce inicioval nějakou koncepční debatu na to téma, abychom si řekli, co budeme z ONIV platit, jakým způsobem.

Pokud jde o převod ze mzdových prostředků do ONIV v současné době, to je samozřejmě převod prostředků, které nebyly vyčerpány, mzdových prostředků, a mohou samozřejmě nahradit chybějící prostředky, které ředitelé potřebují na nákup učebnic. Není to systémové, chápu to, ale zase budeme hledat určitě další možnosti, ale myslím si, že bez koncepční a systémové diskuse se asi nepohneme dál.

A ještě tady předtím zazněly příspěvky, které se týkaly vysokého školství. Pro mě školství je jeden systém. Když se vychýlí financování někde na jednom místě, tak se to projeví negativně na jiném. V současné době dochází k rozevírání nůžek mezi financováním regionálního a vysokého školství, takže hrozí, že nebude mít kdo učit, protože už teď utíkají asistenti z vysokých škol, zejména z pedagogických fakult, učit do středních škol, protože tam mají o 15 000 větší příjem. To je další věc, kterou musíme řešit, a budeme samozřejmě řešit i otázku třeba platů nebo stipendií pro studenty doktorského studia a další věci, které se týkají financování školství, a budu rád, když to budeme dělat společně.

A souhlasím s vámi naprosto v tom, že investovat do budoucnosti našich dětí a téhle republiky je to nejlepší, co můžeme udělat. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní další přihlášený v obecné rozpravě je pan poslanec Julius Špičák, připraví se pan poslanec Richard Brabec. Prosím.

 

Poslanec Julius Špičák: Dobrý den, vážená paní předsedající. Vážená vládo, dámy a pánové, já se vyjádřím ke třem kapitolám, které jsou nějak mému srdci blízké. Pochopitelně začnu kapitolou, která se týká Ministerstva zdravotnictví.

Všichni, i laici, víme, že v podstatě zdravotnictví je - neboli říkáme tomu mantra - v podstatě rezort zcela zásadního významu, ve kterém jsou ohromné prostředky, a víme, že naprostá většina těchto prostředků pochází ze zdravotního pojištění, kde víme - byla kolem toho bouřlivá debata - došlo k redukci těchto prostředků v důsledku snížení plateb za státní pojištěnce o nějakých 14 miliard. Samo Ministerstvo zdravotnictví, tedy samotný rozpočet Ministerstva zdravotnictví, je zlomkový, nicméně v žádném případě zanedbatelný a v podstatě i v této položce došlo ke zcela zásadní redukci, která je nesrovnatelná s redukcí v oblasti dalších rezortů, k redukci přibližně z 22 miliard na 15 miliard. Musím říct, že závidím představitelům předchozích zde diskutovaných rezortů, že v rámci oněch rezortů probíhá jakási diskuse o prioritách, jakási diskuse o novém nastavení. Já vás musím ujistit, že v oblasti zdravotnictví žádná relevantní diskuse neprobíhá. Pro mě je tedy naprosto fascinující, když sleduji jednotlivé položky, že v podstatě se jedná o jakýsi vývoj na jedné straně, který vychází z jakýchsi tradic, na druhé straně mi to připomíná, jako když se tahají v podstatě z klobouku někde na pouti, aniž by to jakkoliv zohledňovalo jakékoliv analýzy a jakýkoliv vývoj priorit, to je pro mě naprosto fascinující. Dodám příklad. Výbor žádal ministra zdravotnictví písemně a zcela oficiálně o koncepci v oblasti pandemie, protože pandemie tady je, vyvíjí se, není zanedbatelná, zatěžuje rezort a něco stojí, organizační opatření a tak dále. My jsme nedostali koncepci, my jsme dostali zprávu o tom, co se konalo v posledních dvou letech. Je to pro mě naprosto neuvěřitelné a nemohu to označit jinak než v podstatě (jako) cynismus.

Pokud jde o jednotlivé položky, pro zajímavost - musím kvitovat s povděkem, že alespoň pokud jde o výzkum, objem prostředků neklesá, ale pokud jde o státní správu, v současném roce je to 2,544 miliardy, je zde pokles proti současnému roku o desítky procent. Pokud jde o zvláštní zdravotnická zařízení - financování zdravotního ústavu, zdravotní záchranná služba, provoz letadel, ÚZIS, Národní lékařská knihovna a tak dále, Agentura pro zdravotnický výzkum, její provoz - pokles z 8,4 miliardy na 2,4 miliardy. Já si vůbec neumím představit, jak tato zařízení budou fungovat.

Zdravotnické programy: pokles proti roku 2021 z 8,3 miliardy - tyto programy zahrnují boj proti AIDS, terminální stavy, vrozené vady, efekty a kvalita, dostupnost, zásadní problém, dostupnost péče v regionech - takže tady došlo k poklesu proti roku 2001 (2021?) z 8,3 miliardy na 5,4 miliardy.

Vyberu ještě z toho obsáhlého materiálu několik kuriozit nebo pozoruhodností. Jedna pozoruhodnost je, co se týká platů všech zaměstnanců rezortu, takže to když přepočítáte, tam je v podstatě určitý počet zaměstnanců, a když přepočítáte platy, tak vám vyjde, že průměrný plat na jeden měsíc je 41 000 korun, což v podstatě ani není těch 130 % požadovaných ve školství, a když se podíváte na platy, na mzdové náklady zaměstnanců příspěvkových organizací, průměrný plat je 36 000 měsíčně. To jsou podle mě neuvěřitelné cifry.

A dodám ještě několik kuriozit, které ukážou, s jakou pečlivostí byl materiál připravován. Takže ta kuriozita - navýšení počtu zaměstnanců na ústředním orgánu Ministerstva zdravotnictví o 12 navázaných na Chytrou karanténu. Proboha, co to dneska je, ta Chytrá karanténa? A další bod, který hned následuje, snížení počtu zaměstnanců KHS o 134 v souvislosti s Chytrou karanténou. Takže to jsou samozřejmě minoritní body, ale body, které zcela ilustrují, jakým způsobem se k rozpočtu přistoupilo.

Takže mohu konstatovat, že v podstatě ministerstvo, vedení rezortu, se nechalo obrat o obrovskou část rozpočtu, nesrovnatelnou s ostatními rezorty. Je to pro mě skutečně neuvěřitelné a já si neumím představit, jak se s tímto ten rezort vypořádá, a není ani náznak nějaké koncepce, jak by k tomu mohlo dojít.

Dále bych si dovolil ještě upozornit na dvě kapitoly samozřejmě značného významu, a je to Grantová agentura České republiky a Akademie věd. Grantová agentura České republiky je velmi specifický orgán a musím říci, že vhled do toho orgánu nemůže mít nikdo, kdo nepřišel do nějakého pravidelného kontaktu s touto institucí. Mně se tak naštěstí podařilo a seděl jsem v různých dozorčích, kontrolních, vědeckých orgánech po několik let. Jestli v tomto státě je něco dokonale konstituované, tak je to skutečně Grantová agentura České republiky, která v podstatě distribuuje prostředky na účelovou podporu základního výzkumu. O nutnosti pěstovat výzkum, o akcentu na tuto oblast, není patrně sporu a tady se podívejme, jak se vyvíjí financování, protože tady rozpočet v roce 2022 byl 4,67 miliardy a pro další léta je tady reálný pokles na 4,5 miliardy, který se neplánuje zvyšovat ani ve střednědobém výhledu, to znamená na léta 2024 a 2025. Při reálné inflaci, která dohromady za ty tři roky dosáhne nějakých 30 až 40 %, je to v podstatě naprosto likvidační a já si vůbec neumím představit, jak ta organizace na takovou redukci zareaguje.

Dále se budu zabývat Akademií věd. To je samozřejmě opět velmi specifická organizace. Musím předem říci, že například v době covidu ona má své specifické vlastnosti a ve srovnání s jinými vědeckými strukturami, to znamená s univerzitami, je podle mého názoru přímočařejší, a tedy více akceschopná. Takže ona skutečně i během té pandemie zcela efektivně konala v oblastech, kde se výzkum pohybuje, a vytvořila řadu diagnostických, restriktivních a v podstatě různých inovativních programů, které nakonec byly prakticky realizovány. Opakovaně jsou tady nájezdy na Akademie věd, že to je v podstatě nějaký komunistický relikt, že měla být rozpuštěna a transformována do oblasti univerzit. S tím naprosto nesouhlasím a i v jiných zemích, například v Německu, v Rakousku a v Izraeli, jsou podobné instituty stojící mimo univerzity, v Izraeli to je například Weizmannův institut, kde jsem tedy též po nějakou dobu působil, takže považuji tuto instituci za naprosto zásadní pro výzkum v této republice. A ještě bych chtěl říci, že když došli k názoru například v Rakousku, že je třeba určitá reforma v oblasti výzkumu, šli právě přes ty výzkumné instituce, protože byly schopné daleko pružněji reagovat na společenskou a politickou objednávku.

Takže Akademie věd, rozpočet Akademie věd, v letošním roce jednorázově byl rozpočet 7 miliard vylepšen o 293 milionů, což ovšem už se jasně deklarovalo, že příštím rokem se nestane. Bylo přidáno 200 milionů před navýšením energií, což kryje tento požadavek pouze ze 60 %, a v podstatě finální rozpočet 7 miliard, co má sanovat stát, je víceméně na další léta zafixován. Znamená to, že v příštím roce to Akademie jakžtakž bude schopna přežít, ale pro další rok je zcela jasné, že pokud se něco nezmění, tak to bude doslova likvidační záležitost, na kterou Akademie bude muset reagovat v podstatě uzavřením určitých programů a propouštěním.

Na závěr si nechám ještě úplný bonbónek, který uniká naší pozornosti, a to je Ministerstvo pro vědu a výzkum. Já bych chtěl říci, že výzkum v této zemi, stejně jako v mnohých oblastech, bohužel, skutečně nevzkvétá a charakterizuje ho rozdrobenost, obecně je prostě neefektivní. Charakterizuje ho rozdrobenost, charakterizuje ho neefektivita, nemotivace a charakterizuje ho nedostatek konkurence, konkrétně nedostatek zahraničních pracovníků. Aby toto bylo možné postupně nějakým způsobem změnit, vyžaduje to naprosto silný a setrvalý společenský tlak. Já jsem zvyklý i věci zjednodušovat, tak silný politický tlak může vytvářet pouze premiér a já jsem byl vždy za to, aby premiér se stal automaticky předsedou Rady vlády pro vědu a výzkum, a tak tomu také v minulém období bylo. Takže místo toho, místo tohoto spontánního tlaku, který skutečně měl sílu věci v jednotlivých rezortech měnit, vzniklo ministerstvo, které se skrývá pod úřadem vlády, a samozřejmě jeho rozpočet není srovnatelný s rozpočtem ostatních kapitol. Nicméně v žádném případě není zanedbatelný a v dnešní době, kdy skutečně jasným apelem by měla být opravdu efektivita a prioritizace, je to naprosté znevážení veškerých deklarovaných snah.

Takže já se v žádném případě nemohu přihlásit k návrhu rozpočtu v kapitolách, které jsem uvedl, a děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji a dalším přihlášeným je pan poslanec Richard Brabec, připraví se pan poslanec Patrik Nacher. Prosím, pane poslanče, ujměte se slova.

 

Poslanec Richard Brabec: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Kolegyně, kolegové, vážená vládo, respektive její zbytky. Začínám si trochu připadat jako ve čtvrtek na interpelacích, a to si myslím, že není dobré u projednávání prvního čtení takhle zásadní věci, jako je státní rozpočet, ale to je spíš takové konstatování, trochu povzdechnutí.

Já tady nebudu házet čísly, kterých je samozřejmě kapitola Ministerstva životního prostředí plná, tak jako ostatní kapitoly. A ani nebudu týrat pana ministra financí dotazy, protože já tady svého rezortního ministra, respektive ministryni, nemám z pochopitelných důvodů a jejího nástupce asi možná ještě chvíli mít nebudu. Nicméně je tady jedna položka, která je tak zásadní, že o ní určitě pan ministr financí ví, a já bych teď chvilku o ní pohovořil.

Navazuji na to, co tady říkala paní stínová ministryně financí Alena Schillerová. A já když se takhle prvním pohledem - nebo řekněme laik, já se cítím jako docela poučený laik - po těch osmi letech na ministerstvu podívám na rozpočet Ministerstva životního prostředí na příští rok, ten návrh je až neuvěřitelný v případě celkových příjmů, protože ony jsou navrženy v neskutečně astronomické výši 94,3 miliardy korun. To by se měla nad Vršovickou 65, kde ministerstvo sídlí, klenout duha a zpívali by tam všichni ptáci radostí, protože tolik ministerstvo peněz nikdy nemělo. Jenže ďábel se samozřejmě skrývá v detailu toho rozpočtu a tam trčí jedna mimořádná položka - ona tedy spíš netrčí, ona plave, ona plave na vodě anebo visí ve vzduchu - takže trčí finančně, ale ve skutečnosti je ta položka daleko složitější, a to je těch inkriminovaných 50 miliard korun, opakuji, 50 miliard korun, protože to je opravdu částka obrovská, a tuhletu částku ministerstvo tedy má ve svých příjmech a má ji inkasovat z Modernizačního fondu. Tahle položka se tam zjevně dostala až řekněme na poslední chvíli, ale Modernizační fond totiž protéká, což pan ministr financí dobře ví, přes Státní fond životního prostředí, a tam se zatím žádná podobná částka nenachází.

My jsme shodou okolností nedávno měli radu Státního fondu životního prostředí, kde byl představen rozpočet fondu na příští rok a v návrhu rozpočtu Státního fondu je příjem z Modernizačního fondu 28 miliard korun na příští rok, ale 23 miliard korun jsou výdaje Modernizačního fondu. Protože logicky: ten jede už na kontinuální akce, tam jsou vypsány výzvy, už jsou tam desítky, budou tam brzy stovky projektů, které se z Modernizačního fondu budou financovat nebo už dneska financují. Jinými slovy, tyhlety projekty pro firmy, obce, města, kraje a v budoucnu i občany, tyhlety projekty jsou samozřejmě financovány z toho, že Modernizační fond je a bude v příštích letech dodotováván (?) z prodeje části výnosu emisních povolenek, ta druhá část pak směřuje přímo do státního rozpočtu, a já tam těch 50 miliard prostě nevidím. Ale i kdyby tam byly, pane ministře financí, vaším prostřednictvím, paní předsedající, tak vy určitě víte, že dostat je z Modernizačního fondu vůbec není jednoduché, protože jakmile je Modernizační fond schvátí, většinou už je nenavrátí - z jednoduchého důvodu. Modernizační fond se řídí evropskými směrnicemi, rozhoduje o něm Evropská komise, Evropská investiční banka, a i kdyby nakrásně tato Sněmovna slovutná, Senát, pan prezident si usmysleli, kdokoliv, vláda, že ty peníze prostě tam odsud vytáhnou, tak to nemůžou udělat sami, nemůžou to udělat bez projednání a bez schválení v investičním výboru.

A ono to ještě nekončí, protože v rozpočtu Ministerstva životního prostředí kromě těch 50 miliard je dalších 32 miliard výnosů z emisních povolenek, takže ono je tam celkem 82 miliard korun z celkového rozpočtu příjmů 94 miliard, to je dost. A to když se na to pak podíváte, zjistíte, že skutečně to opravdu plave na vodě. A já si můžu dokonce i u té druhé částky 32 miliard něco myslet, jestli je to přestřelené, nebo ne, protože to bude záviset na ceně emisní povolenky, ta je dneska 76 eur. A já nevím, jestli tam těch 32 miliard korun bude. Ale i kdyby tam byly, to uvidíme v průběhu roku, tak pořád tady zbývá těch 50 miliard.

To znamená, vy si určitě vzpomenete, že já jsem tady opakovaně houževnatě - když to řeknu hezky, otravně - když to řeknu ošklivě pro někoho, asi šestkrát vystupoval od prosince minulého roku pořád s takovou mantrou, když jsem vládní koalici nabízel, že se tady přímo nabízí jedna možnost, a to je novela zákona o emisních povolenkách. Musím říct, že jsem nestál vládní koalici ani za komentář, ani mě vlastně s tím neposlali rovně, což mi trošku přišlo líto, takže jsem tady vždycky přišel a zase jsem se vrátil zpátky a říkal si: Tak jsem to zase zkusil a tak já zase přijdu. Ani nikdo nereagoval, prostě žádný zájem.

Ale i kdybyste využili tuto novelu jako nosič, pane ministře financí, prostřednictvím paní předsedající, tak by to stejně v této chvíli nebylo nic platné, pokud už ty peníze jsou v Modernizačním fondu, protože smysl to má jenom v případě, že byste řekněme odklonili ty peníze - odpusťte mi to slovo - do státního rozpočtu ještě dřív, než v Modernizačním fondu skončí, protože to lze, ano, to lze udělat novelou zákona.

A já si pamatuji, byla tady jedna reakce, abych byl spravedlivý, byla tady reakce myslím kolegů z ODS, kteří říkali, když jsem navrhoval, že by z Modernizačního fondu se dalo v letech 2022 a 2023 použít 17 miliard na sociální účely, respektive předtím, bez emisních povolenek, než do Modernizačního fondu doputují, a oni řekli: No to vůbec ne, pane kolego, protože tam ty peníze samozřejmě jsou na investice, a co by ty podniky dělaly? Takže vlastně to byla jediná reakce a pak už to bylo bez reakce.

Jinými slovy, pokud jsou peníze dneska už v Modernizačním fondu - a já je tam tedy nevidím, protože v tom rozpočtu na příští rok nejsou, těch 50 miliard - tak rovnou říkám, že je nelze vytáhnout jednoduše, že by o tom rozhodl Parlament, a už vůbec ne vláda, a vzít je do státního rozpočtu. Pokud by se jednalo o novelu zákona o obchodování s emisními povolenkami a pětikoalice by použila náš návrh anebo svůj návrh, tak ano, potom by mohla odklonit část emisních povolenek, toho toku, který se rozděluje na proud tekoucí do státního rozpočtu a proud tekoucí do Modernizačního fondu, ale pak říkám rovnou, že pokud by z tohoto proudu 50 miliard bylo použito do státního rozpočtu, tak tam bude málo peněz na projekty, na které už jsou vypsané výzvy, a tam v řadě případů samozřejmě ti poptávající, ti zájemci, na ty peníze čekají a ty projekty prostě už jsou rozfinancované.

Takže tady opravdu v rozpočtu je jedna obrovská částka, kde chápu, proč tam je, já myslím, že všichni to chápeme, ale já jsem, pane ministře, vaším prostřednictvím, paní předsedající, jak víte, na ministerstvu byl osm let, ale já si fakt nepamatuji a nikdy by se to nestalo, že ani částky o tři řády nižší bychom navrhovali v situaci, kdy vůbec nevíme, odkud přijdou, a jestli vůbec přijdou. A vy byste byl první, kdybychom něco takového zkusili, kdo by nám dal strašnou bandurskou. Tady by se ozýval obrovský lomoz, pištění ze všech stran, co jsme si to dovolili.

Takže když vidím tento rozpočet, jehož nadpoloviční většina příjmů nebo nadpoloviční částka příjmů je založena na jedné konkrétní položce, která opravdu nevím, odkud přijde, kdy přijde a jestli vůbec to je s někým projednáno - protože já takovou informaci nemám, že by to bylo dojednáno - tak to prostě nemůžu považovat za odbornou práci minimálně v této kapitole, ale spíše za eskamotérství, a ten, kdo to předkládá, je pro mě spíš rozpočtový Houdini než odborný a odpovědný hospodář. Děkuju za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. S přednostním právem se přihlásil pan ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, paní předsedající. Já se, dámy a pánové, omlouvám, že takhle zneužívám přednostního práva, ale vystupoval kolega Špičák a jiní moji kolegové, já si troufnu říct přátelé, s kritikou, a já bych chtěl shrnout situaci s rozpočtem zdravotnictví, plus poděkovat vám, a tím bych začal.

Chtěl bych poděkovat všem poslancům napříč politickým spektrem za podporu několika pozměňovacích návrhů, jednak za podporu pozměňovacího návrhu valorizace úhrad za státní pojištěnce, že po třiceti letech se podařilo něco, o co se snažili všichni ministři od revoluce. Naší Sněmovně se to podařilo, já za to velmi děkuji, a tím pádem mohu měnit zdravotnictví tak, aby se zlepšovala dostupnost, aby se zvyšovala kvalita a aby péče byla stále lepší.

Za druhé bych chtěl poděkovat, a to s tím souvisí, za podporu pozměňovacího návrhu - a domnívám se, pokud si to správně pamatuji, že tady snad nebyl jediný hlas proti - stran navýšení fondu prevence zdravotních pojišťoven na trojnásobek. To si myslím, že byl zase nesmírně důležitý krok, a zvláště v dnešní době je fond prevence něco, co je velmi důležité, pomáhá to v prevenci řady onemocnění. Já bych chtěl využít i této příležitosti, aby si diváci uvědomili, že každá pojišťovna nabízí řadu programů z fondu prevence a je škoda o tuto podporu nežádat. Podívejte se, co vaše pojišťovna nabízí, podívejte se, jaké benefity nabízí, využijte toho. A chtěl bych vás požádat, než se dostanu k vlastnímu rozpočtu, kolegyně a kolegové napříč politickým spektrem, vás, co sedíte ve správních radách pojišťoven za Poslaneckou sněmovnu, prosím, pokud tam přijde jakýkoliv návrh na podporu z fondu prevence, buďte vstřícní, prosaďte to na správních radách. Ministerstvo zdravotnictví připravuje nějaký komplexní materiál pro správní rady tak, aby fondy prevence byly opravdu racionálně využívány. Tady vás velmi prosím o podporu, Bez ní to nepůjde, já ve správní radě nesedím, ovlivníte to jenom vy.

Příjmy Ministerstva zdravotnictví v příštím roce budou ve výši 5,5 až 5,7, ale řekněme 5,6 miliard. Ty příjmy se skládají z daňových příjmů ve výši 30 milionů korun a z nedaňových příjmů organizačních složek státu včetně ústředního orgánu ve výši 5,5 miliardy. Je potřeba říct, a to je důležité, že z prodeje vakcín počítáme s příjmy 1 miliarda, a my bychom se postupně chtěli dostat z režimu stát nakupuje, co se neaplikuje, to je čistá ztráta, co se aplikuje, platí pojišťovna, do režimu nakupuje pojišťovna, respektive dováží distributor, nakupuje pojišťovna. Pracujeme na tom na úrovni Evropské unie a myslím, že v řadě případů se nám podařil velký úspěch. Koneckonců o tom svědčí to, že dneska máme v České republice dostupnou poslední vakcínu od firmy Pfizer, tedy vakcínu na mutaci čtyři, pět, a je dostupná v celé Evropské unii.

Je potřeba ještě říct, že ty ostatní nedaňové příjmy budou ve výši 50 milionů korun.

Celkové výdaje, a to je asi daleko důležitější, budou ve výši 15,6 miliardy korun. Z této částky ty výdaje 4,5 miliardy tvoří výdaje kryté z rozpočtu Evropské unie, to znamená zhruba 33 % jsou peníze Evropské unie a 66 % jsou peníze, které dává český stát. 1,8 miliardy činí výdaje na výzkum, vývoj a inovace ve zdravotnictví, tedy podpora Agentury pro zdravotnický výzkum, a já jsem garantoval a sliboval, že budu intenzivně Agenturu podporovat, a budu v tom pokračovat. Samozřejmě budeme muset racionalizovat práci AZV a tady byly určité výhrady, které já intenzivně slyším, debatuji s vedením AZV a jsem rád, že vedení AZV k tomu přistupuje velmi dobře. Já bych chtěl podpořit i projekty, které jsou na zaměřeny na veřejné zdraví, a právě tady tyto téměř 2 miliardy v příštím roce pro toto mají sloužit.

Konečně je tam miliarda korun, kterou máme zablokovanou na nákup očkovacích látek. Počítám s tím, že v příštím roce se velmi pravděpodobně objeví očkovací látka velmi pravděpodobně od firmy Moderna, která bude současně použitelná proti chřipce a covidu, bude to jednodávková vakcína proti oběma těmto nemocem, a na nákup eventuální podobné vakcíny, která by byla schválena EMA a byla standardně použitelná, mám právě zablokovanou tu částku ve výši 1 miliardy.

Běžné výdaje kapitoly 335, což je rozpočet Ministerstva zdravotnictví, jsou navrhovány ve výši zhruba 8 miliard korun. Je to o něco víc než 8 miliard, ale 8 miliard. Tato částka zahrnuje provoz dvaceti organizačních složek státu, příspěvky na provoz, zřízení příspěvkových organizací, výdaje na nákup některých prostředků, výdaje na výzkum, inovaci, na národní zdravotnické dotační programy, na provoz lékařské záchranné služby.

Tady bych chtěl říct, že kromě těch financí, které přímo dáváme, jsme v úhradové vyhlášce navýšili - navýšili! - peníze pro lékařskou záchrannou službu o 1,5 miliardy. O 1,5 miliardy!

Specializační vzdělávání je samozřejmě nedílnou složkou. Zdůraznil bych 50 milionů, které půjdou a jdou už dneska, a první diskuse proběhly, na automatizaci systému akreditace, což pravděpodobně nejvíc zajímá mladé lékaře, studenty lékařských fakult a lékařské fakulty. Já bych rád, abychom v příštím roce mohli říct někdy ke konci: jsme v cíli. Žádosti o akreditace budou podávány elektronicky, schvalovány elektronicky a ukončili jsme papírování. Na to jde 50 milionů, na nákup, vývoj a implementaci příslušného programu, který bude samozřejmě zdarma k dispozici lékařským fakultám. Pochopitelně to probíhá v intenzivní debatě s děkany lékařských fakult. Tady bych využil tohoto místa a chtěl bych poděkovat Asociaci děkanů v čele s panem profesorem Repkem za opravdu vynikající spolupráci, za nesmírně konstruktivní podněty, včetně návrhu na reorganizaci doškolováku, respektive Institutu pro další vzdělávání v Praze, ILFu tedy, jak ho někteří také znají, včetně toho, jak předložili svoje návrhy na koordinaci KORů, SORů, vzdělávacího institutu, kateder a kolegia děkanů. I tady na mikrofon zopakuji to, co jsem jim řekl: To, co navrhujete, rozhodně budu prosazovat a dosáhneme toho.

Samozřejmě, část těch peněz je připravena pro financování Českého červeného kříže, což je organizace z mého pohledu velmi důležitá, a zaslouží si svoji podporu. Koneckonců býval jsem po revoluci určitý čas místopředsedou této organizace a jsem jejím členem. Takže tady ano, přiznávám na mikrofon jakýsi malý střet zájmů, ale doufám, že není tak silný, aby to vedlo k nějakým kritikám.

Výdaje na financování národních programů reprodukce majetku činí 2,2 miliardy. Je potřeba se pobavit o financování společných programů České republiky a Evropské unie. Tady na výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie je uvolněno 4,5 miliardy a dalších 800 milionů pak na kofinancování ze státního rozpočtu, aby ty projekty byly opravdu realizovatelné. Já jsem si objel všechna zařízení, která jsou v současné chvíli do těch projektů zapojena, všechny ty projekty jsem si osobně zkontroloval, zvu si každý týden postupně jednotlivé ředitele s jejich týmy a chci mít jistotu, že ani koruna nepřijde nazmar. Slíbil jsem na vládě ministru financí, a tady to rád zopakuji, že to, co máme v rozpočtu, utratíme efektivně ku prospěchu pacientů.

Opravdu chci poděkovat v této chvíli ředitelům přímo řízených organizací, protože těch se to hlavně týká, že spolupráce se opravdu posunula. Troufnu si pochválit nejenom Motol, Fakultní nemocnici Brno, Olomouc, Ostravu, ale půjdu tak daleko, že pochválím na tomto místě Královské Vinohrady. Pochválím teď už bez uzardění nejenom samozřejmě Všeobecnou fakultní nemocnici, Homolku a další, ale i Thomayerovu nemocnici. Pochopitelně velmi daleko je Fakultní nemocnice Plzeň, kde projekty, které z těchto částek budou financovány, stejně jako v Hradci Králové, jsou opravdu připraveny dokonale, takže moje obavy jsou signifikantně blízké nule.

Chtěl bych zdůraznit šest položek. Ta první se týká valorizace platů včetně povinných odvodů placených zaměstnavatelem, tedy zaměstnanců ne Ministerstva zdravotnictví, ale všech organizací, které pod ministerstvo patří, a tady navýšení oproti letošnímu rozpočtu je o 134 milionů korun. Pak bych chtěl zmínit podíl státního rozpočtu na projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie a tady navýšení je o 200 milionů korun oproti letošnímu rozpočtu. Na mimořádný dotační program pro poskytování lůžkové péče bylo alokováno o 300 milionů korun více.

Z čeho mám největší radost, je specializační vzdělávání. Já jsem opakovaně říkal, že moje priorita je podpora specializačního vzdělávání. Mluvil jsem o čtyřech oborech, ty čtyři obory jsou praktický lékař pro dospělé, praktický lékař pro děti a dorost, praktický psychiatr pro děti a neurolog pro děti. Tyto čtyři obory chceme v příštím roce intenzivně podpořit. Navýšení částky na vzdělávání v tomto případě bylo o 100 milionů, to znamená, dalších 100 milionů dáme právě na podporu těchto čtyř oborů kromě sumy, která tam již je. Cílem pak bude to, abychom zvýšili dostupnost praktických lékařů pro dospělé, praktických lékařů pro děti a dorost, dětských psychiatrů a dětských neurologů. Ta diskuse probíhala s odbornými společnostmi, s příslušnými asociacemi, já jsem rád, že jsme dospěli ke konsenzu, a probíhá i s hejtmany - on tady bohužel není, a přesto mu poděkuji. Pan hejtman Vondrák v tomto směru sehrál velmi pozitivní roli, podobně jako pan hejtman Kuba, a je potřeba to nahlas říct.

Konečně jsme posílili peníze pro leteckou záchrannou službu o 75 milionů korun, což je potřeba, protože letecká záchranná služba je důležitá. Pochopitelně budou probíhat dále diskuse o strategii na další období, kdy bude potřeba rozhodnout, jak dál s leteckou službou. Nechci jít do experimentů, chci kultivovat současný stav. Jsem si vědom toho, že vrtulníky, které jsou specializované pro záchranáře, se dneska dramaticky vzdálily vrtulníkům, které nabízí armáda. Proto budeme muset tímto směrem jít. Koneckonců vedlejší efekt je zlevnění ceny heliportů, protože heliporty pro specializované vrtulníky jsou levnější, mají nižší nosnost, a z toho důvodu chci, abychom co nejrychleji ve zdravotním výboru jak Poslanecké sněmovny, tak Senátu předložili plán, který se mě určitě týkat nebude, bude se týkat nějakého budoucího ministra zdravotnictví, ale musím myslet i na to, co bude po roce řekněme 2030. Mě se to bude týkat bezesporu jako lékaře nebo jako pacienta.

Konečně poslední částka, 37 milionů, jsou navýšené výdaje na energie. Chceme podpořit především ty organizační složky ministerstva, které myslely na úspory, které se snaží spořit, které se snaží chovat dobře. Já bych vyzdvihl třeba hygienickou stanici v Plzeňském kraji a krajskou hygienu tedy v Plzeňském kraji. Opravdu tam chceme ty finanční prostředky alokovat, protože se domníváme, že bychom se měli držet toho, co je ověřené. Koneckonců - já se omlouvám, že to možná teď řeknu takhle nadneseně, ale biblí: Ti, co ty hřivny zhodnotili, by měli dostat dále, a ti, co je zakopali, dobře jim tak. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. S faktickou z místa... Teď musím říct, že přednost má písemně přihlášená, tak jenom jestli se domluvíte s paní poslankyní - dává přednost, takže s faktickou poznámkou pan poslanec Julius Špičák.

 

Poslanec Julius Špičák: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, jak vidím, žijeme v úplně různých světech. Já musím říci, že když do zdravotnictví skutečně nahlížím v oblasti praktického fungování, vidím dramatické problémy, zejména bych řekl dramatický rozdíl v dostupnosti v podstatě geografické, a tedy zejména v jednotlivých regionech. Toto narůstá a dneska jsou okresní nemocnice, a poměrně velké městské nemocnice, které naprosto s bídou udržují vůbec základní provoz. Takže tohle bych řekl, že je naprosto zásadní problém, a toto tedy, pokud vím, patří do oblasti takzvané zdravotnické programy financování, mimo jiné distribuce, ano, tady to mám konkrétně vypsané. Jedná se tedy o pediatry, jedná se také o praktické lékaře, a tady vidím například významnou redukci proti roku 2021. Obecně přece pan ministr ví, že pro příští rok redukce rozpočtu - on tady sliboval, komu každému přidá. Kde ubere, ať řekne, aby dodržel tedy rozpočet, který je postavený tak, že v podstatě rozpočet rezortu je nižší proti předchozím letům o desítky miliard.

A dále specificky ještě dotaz: byl tady úplně konkrétní požadavek na program v oblasti pandemie a my jsme odpověď neobdrželi, nebo obdrželi jsme takovou odpověď - takový jako zastírací manévr, stostránkový elaborát. Já si vždycky říkám, že podobné elaboráty čtu už jenom já, takže kdy bude nějaká konkrétní strategie na boj proti pandemii? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. S faktickou je dále přihlášena paní poslankyně Jana Mračková Vildumetzová. Já zároveň předávám řízení schůze a vám slovo.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře zdravotnictví, velmi bedlivě jsem poslouchala vaše vystoupení, a protože jsme měli možnost hovořit zhruba před rokem, vy víte, že jsem z Karlovarského kraje, a když tady hovoříme o dostupnosti a kvalitě zdravotní péče, tak Karlovarský kraj je na tom - v uvozovkách - nejhůře, protože nemá fakultní nemocnici, a vy jste mně již před rokem říkal, že velmi usilujete a podporujete to, aby u nás konečně bylo komplexní onkologické centrum nebo popřípadě onkologický pavilon. V současné chvíli nemám o tom vůbec žádné informace, pouze před rokem - to tady bylo, jste mi to řekl - já jsem z toho měla obrovskou radost a chtěla jsem se zeptat, jestli v návrhu rozpočtu na rok 2023, jak z programu Obnovy venkova jestli se o tom uvažuje, v jaké je to fázi, jestli by mi to bylo možné v krátkosti říci. A chtěla bych říct, že opravdu Karlovarský kraj z hlediska dostupnosti a kvality zdravotní péče je opravdu - pokud se někteří lidé dostanou do zdravotních potíží, nádorových a tak dále, máme obrovský problém ohledně ošetření, aby nás nějaká nemocnice na ty zákroky prakticky vzala. Setkávám se s tím neustále, že ti občané mě oslovují, že pokud jim je diagnostikována nějaká taková nemoc, tak mají opravdu obrovský problém najít pak další nemocnici, která by s nimi v krátkém časovém úseku další problém a následnou péči, popřípadě operaci řešila.

Druhý dotaz je na leteckou záchrannou službu, která pro Karlovarský kraj je zajišťována Armádou České republiky z Plzně, z Lín, které se teď tak velmi skloňují v rámci gigafactory, a chtěla bych říct, že jsme zase jeden z krajů, který nemá pokrytí leteckou záchrannou službou pro 200 000 obyvatel. (Předsedající: Čas, paní poslankyně.) Byla bych ráda, kdybyste se k těmto dvěma věcem vyjádřil. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju pěkně, a než dám slovo panu ministrovi, který se přihlásil s přednostním právem, načtu omluvy. Pan poslanec Bělor se omlouvá od 15.30 do 17 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Fridrich od 15.30 ze zdravotních důvodů, pan poslanec Kubík od 15.30 bez udání důvodu, pan poslanec Rais od 15 hodin do 17 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Richter od 15.30 do 19 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Růžička od 18 do 21 hodin z pracovních důvodů, paní poslankyně Urbanová Barbora od 9.48 do 13.30 bez udání důvodu, paní poslankyně Válková od 15.30 z rodinných důvodů a pan ministr Rakušan od 17 hodin z pracovních důvodů.

Pane ministře, prosím, máte slovo s přednostním právem.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Velmi vítám ty dotazy a eventuálně komentáře. Je potřeba si říct jednu věc. Každý typ nemocnice, a to víme asi všichni v této Poslanecké sněmovně, někdo řídí, a ten, kdo ji řídí, odpovídá za její rozvoj, financování a personální politiku. Soukromé nemocnice řídí soukromé subjekty, městské nemocnice města, krajské nemocnice kraje. Kraje mají rozdílné strategie, některé zprivatizovaly část nemocnic, tady Karlovarský kraj v určité době se zbavil sokolovské nemocnice. Já to nepovažuji za úplně šťastný krok, ale byl to krok, ke kterému se ten kraj rozhodl, vedení toho kraje. Vedení toho kraje neřešilo, já bych řekl dvacet let, problém s leteckou záchrannou službou, neřešilo dvacet let problém s komplexním centrem, a ani moji předchozí ministři, a to jich bylo hodně, za poslední rok pět, tak že by se tím nějak zabývali, to jsem si nevšiml, aspoň po nich žádné materiály na ministerstvu nezůstaly. Je to smutné, byli z různých politických stran. Já to nehodlám komentovat, každý dělal tu práci, jak nejlépe uměl, stejně tak, jak nejlépe umí tu práci dělají jednotliví hejtmani, jednotliví starostové, ředitelé nemocnic, a někteří ji dělají výborně, mají dostatek lékařů, mají dostatek zaměstnanců, rozvíjejí ty nemocnice, někteří ji dělají hůře a někteří ji dělají velmi špatně a ty nemocnice spějí k zániku. Tak to prostě je, ale je to problém opravdu těch, kdo jsou zřizovatelé těch nemocnic, pokud nedělají dlouhodobou koncepční personální politiku. A já jako bývalý šéf Akademického senátu, Asociace akademických senátů jsem byl překvapen, že první, kdo se obrátil na akademické senáty a lékařské fakulty stran podpory studentů, aby se vraceli do jejich zařízení, kupodivu nebyly kraje, nebyla města, ale byl to soukromý subjekt, byl to Agel. Ten první začal platit mladé lékaře, aby mu pak nastupovali do jeho zařízení. Pak se přidaly některé kraje, je potřeba velmi pochválit kraj Vysočinu, který vytvořil pro studenty z Vysočiny studující na lékařských fakultách vynikající program, aby se vraceli zpátky do jeho nemocnic. Některé kraje to neudělaly.

Nicméně nejsem hejtman, nejsem primátor, nejsem starosta a mohu maximálně pomáhat s koncepcí, a to udělám. V Karlovarském kraji (Česká) onkologická společnost a pan profesor Fínek navrhli, jak by měla vypadat koncepce komplexního onkologického centra. Ty materiály dostal hejtman kraje, pokud se zeptáte poslanců z Karlovarského kraje, kteří u toho byli, ať už z řad ODS, nebo z řad STAN, kolega Kuchař u toho byl také, tak zjistíte, že celý ten problém spočívá v tom, že pan doktor März má jinou představu, než má, já to tady budu jmenovat, než má onkologická společnost, než má profesor Fínek. Ano, v rozpočtu je pro Karlovarský kraj alokováno 350 milionů na dobudování onkologického centra, pokud ta smlouva bude taková, jak navrhuje Komplexní onkologické centrum v Plzni plus jak navrhuje onkologická společnost. Pokud bude taková, jak si přejí lokální stakeholdeři, tak holt to nebude součástí komplexních center a já bohužel ty peníze budu muset alokovat jinam. Jsem připraven pořád ještě ty peníze dát do Karlovarského kraje, posílit lineární urychlovače, provázat to i s tím, aby tam mohla být aplikována centrová léčba pod dohledem právě týmu profesora Fínka, a tady je to čistě jenom na rozhodnutí zdravotnického managementu kraje. S panem hejtmanem jsem osobně jednal.

Stejně jsem osobně jednal s panem hejtmanem a se šéfem záchranky ohledně dostupnosti, která je tam ale dlouhodobě, zatím to nikdo neřešil. Máme několik plánů, jak dosáhnout toho, abychom doletovou vzdálenost dosáhli dvacetiminutovou v celém kraji, a finálně jsme se dohodli, že uděláme větší jednání za přítomnosti některých poslanců a senátorů, za přítomnosti vedení kraje, záchranky, za přítomnosti zástupců armády, a já bych chtěl pozvat i subjekty, které mají soukromou leteckou službu. To řešení má krátkodobou variantu, která by znamenala přesunutí některé ze stávajících základen blíže k hranicím Karlovarského kraje, to není tak jednoduché, a pochopitelně má dlouhodobou variantu, na kterou myslíme v té smlouvě, která bude muset být podepsána, o zajištění záchranné služby v horizontu, kdy vyprší ta stávající. A tady velmi intenzivně zvažujeme zbudování dalšího stanoviště záchranné služby právě v tomto kraji, ale to je samozřejmě další horizont.

Pak je třetí věc, která s tím souvisí, a to je příhraniční spolupráce. My jsme se dohodli, že u příležitosti otevření určitého projektu v Plzni bychom se potkali s ministrem zdravotnictví Bavorska a pobavili bychom se o tom, jestli část těch problémů by nám nemohla pomoci vyřešit bavorská strana, protože tam ta oblast, která je hraniční, sousedí s Německem.

To znamená, oba dva tyto problémy řeším, ten první má fixovanou částku v rozpočtu, ten druhý je konsenzus, který musí nastat mezi vedením kraje, rychlou, nebo tedy šéfem jejich záchranek a provozovateli letecké služby, protože pokud nebude dohoda, není v rukou ministerstva možné toto nějak nařídit než ve chvíli, kdy budeme podepisovat novou smlouvu, což ale záchranáři v našich řadách velmi dobře vědí. Byť bych byl schopen být autokrat, jsme v demokratické společnosti, já jsem si toho vědom a velmi si toho vážím, a nelze některé věci dělat jinak než dohodou a konsenzem, a toto je jedna z nich.

Co se týče nedostupnosti lékařů, my jsme opravdu navýšili rozpočet, já jsem to tady říkal, a ten rozpočet má právě řešit nedostupnost pediatrů, lékařů pro dospělé, dětských neurologů a dětských psychiatrů. Považuji za velkou chybu - a tady jsem kritický - že moje předchůdci - bohužel, bohužel - nefinancovali ty obory, kde lékaři v terénu chybí, na které si nejvíce pacienti stěžují, ale financovali obory podle nějakého schématu, kterému úplně nerozumím, které se měnilo co dva roky a v podstatě pravděpodobně nebylo úplně vycházející z dat profesora Duška a pojišťoven a z nějaké sítě dostupnosti. My jsme se dohodli s asociací a vtáhli jsme do toho v současné době i čtyři kraje - Vysočinu, Moravskoslezský a další kraje, kde je dostupnost nejhorší, Karlovarský kraj, a tam bychom chtěli především alokovat peníze včetně těch 100 milionů, které jsme navýšili, je to navýšení prakticky o 20 %, 25 %, o které jsme navýšili peníze na vzdělávání.

Chtěl bych říct, že ano, rozpočet ministerstva je nižší, ale o výdaje, které nebudeme muset mít. Nám se podařilo vyjednat smlouvy tak, že nebudeme muset ze státního rozpočtu nakupovat vakcíny, které pak vylijeme a zlikvidujeme, což jsem v letošním roce dělal, stálo mě to několik miliard, a to jsou ty miliardy, které v rozpočtu nemám. Nebudu ze státního rozpočtu nakupovat zbytečné vakcíny, nebudu je likvidovat, o to jsem mohl snížit tu částku výdajů. Tyto výdaje prostě nebudou. Na druhé straně se snížila částka příjmů, protože jsme postavili opravdu reálně to, kolik chceme a musíme lidí naočkovat. A znovu zopakuji, to, co dělali předchozí ministři - a nebyla to jejich chyba, já jsem si toho naprosto vědom, to prostě byla situace, která byla hektická - oni na ni museli reagovat bez ohledu, jestli to byl Adam Vojtěch, jestli to byl týdenní pan ministr Prymula, nebo to byli pak ti krátkodobí ministři, ať už to byl můj kolega docent Blatný, nebo profesor Arenberger, a poté opět Adam Vojtěch - oni prostě byli v situaci, kdy museli reagovat na nějakou naprosto nepředvídatelnou záležitost podobně, jako my reagujeme na válku na Ukrajině a na rizika s tím spojená. Oni reagovali na jinou válku, válku se smrtelným virem, a málo platné, museli udělat některá opatření, která se pak ukázala zpětně jako plýtvání peněz ze státního rozpočtu, ale to bezesporu nebyla jejich chyba.

Dneska mám jasnou strategii, jak dál s covidem, to jsem opakovaně řekl, informoval jsem o ní Sněmovnu, zdravotní výbor. Postupujeme podle té strategie, výsledky ukazují, že byla dobrá. Možná si mnozí z vás vzpomenou, že jste mě kritizovali za některé kroky, které jsem udělal ze začátku roku, ale ty kroky se ukázaly velmi správnými včetně toho, že jsme pustili děti na hory, včetně toho, že jsme nezavedli povinné očkování. Podívejme se, jak to dopadlo v Rakousku a co je výsledek zavedeného povinného očkování v Rakousku. Dobře že jsme to neudělali. Ale samozřejmě, já to nekritizuji. V té době, kdy ta rozhodnutí padla, samozřejmě se to mohlo zdát jako dobrý nápad. Také jsme rozhodně řekli, že pandemický zákon bude něco, co nebude potřeba, že ho máme pouze v rezervě, a také jsme to splnili. To znamená, pokud očistíme příjmy a výdaje Ministerstva zdravotnictví o položky týkající se vakcín, rozpočet Ministerstva zdravotnictví je vyšší na vědu, podporu vzdělávání, podporu pediatrů a praktických lékařů. Ve všech těchto položkách je vyšší, než byl původní rozpočet schválený předchozí vládou na tento rok. Tak to vychází z těch čísel. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Vaše vystoupení vyvolalo dvě faktické poznámky. První paní poslankyně Mračková Vildumetzová, připraví se pan poslanec Mašek. Tak prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo. Pane ministře, chtěla bych poděkovat za tu otevřenou, férovou odpověď, protože musím konstatovat, že o tom onkologickém komplexním centru opravdu nemáme vůbec žádné informace, a musím říct, že informace, které jste nám tady teď sdělil, určitě se svojí kolegyní Renatou Oulehlovou hned budeme řešit, protože jsem přesvědčená o tom, že přijít o ten projekt jako takový je pro náš kraj velmi klíčové. Takže za to velmi děkuji.

A ohledně té letecké záchranné služby. Pane ministře, za mého hejtmanování říkám, že se mnoho věcí povedlo - D6, vyjmutí dálnice, Císařské lázně a tak dále. A jediné, co se nepovedlo, je ta letecká záchranná služba. Musím říct, že se to řešilo, bude o tom mluvit určitě Jirka Mašek, mnohokrát. A co mně na tom nejvíce vadí, že když to jednání probíhalo na vládě, kde tedy bylo už rozhodnutí ministra zdravotnictví - ano, Karlovarský kraj nemá pokrytí, ministr obrany také souhlasil, tak to stálo jenom na náčelníkovi Generálního štábu, který řekl, že nemá lidi a že se to z Bechyně do Karlovarského kraje nepřemístí. Já to prostě považuji za velmi špatné.

Ale moje otázka spíše byla proto, že kdyby skončila Plzeň - Líně, a já si totiž myslím, že zajišťování letecké záchranné služby Armádou České republiky je pro nás... my si toho velmi vážíme, že máme zrovna právě (leteckou službu) armády - tak co bude prakticky pak následně, co se bude dít? Ano, hovoříte o soukromých společnostech, ale já si prostě myslím, že prioritu by právě měla mít Armáda České republiky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další v pořadí pan poslanec Mašek, připraví se pan ministr Stanjura.

 

Poslanec Jiří Mašek: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, rychle zareaguji na některé věci, které tady padly, konkrétně na kolegyni Vildumetzovou. Skutečně se v minulosti jednalo o možnosti poskytování péče leteckou záchrannou službou z Karlovarského kraje a mělo to být ve spolupráci s armádou, s Líněmi, které by tam měly druhou posádku. K tomu je možné se samozřejmě do budoucna vrátit, ale zaplaťpánbůh máme od loňského roku ještě pro tuto vládu a další na šest let celkem zajištěnou leteckou záchrannou službu smluvně a je to mix záchranných služeb státních provozovatelů a soukromých provozovatelů.

Co se týkalo věci právě těch Líní, o kterých se teď hodně mluví, o zrušení letiště, tak by to mohl být velký problém a je potřeba se tomu věnovat, protože ta služba by měla být zachována. Jednou už to v Líních bylo zrušeno, pak se to tam vracelo a stálo to několik set milionů korun, takže je s tím potřeba pracovat i do budoucích rozpočtů.

A co se týká pana ministra, který mluvil o tom, že kraje si to zavinily v podstatě samy - ty kraje si to zavinily s těmi nemocnicemi, protože byly ve špatném ekonomickém prostředí, a to se zásadně změnilo, protože kraje s rozpočtovým určením daní dostaly mnohem více peněz, mohou do nemocnic investovat a mohou zpátky formou dotačních programů přetahovat třeba lékaře i z těch fakultek. Náš ministr Vojtěch zvedl o 15 % přijaté studenty na lékařské fakulty, to bych tady chtěl zdůraznit, ale ten proces, lékaři vědí, trvá zhruba deset let, než lékař se může zapojit plnohodnotně do procesu. Takže těch věcí, které se tady udělaly, je poměrně hodně.

Porovnávat rozpočty Ministerstva zdravotnictví loni a dnes je díky covidovým opatřením ve smyslu nákupu vakcín, jejich eventuální likvidace, léky a jejich likvidace a podobně, ale chci říct, že to je celoevropská úroveň. Teď se to v celé Evropě řeší, proč bylo zakoupeno na každého občana třeba deset ampulí vakcinačních látek. Takže uvidíme, jaký to bude mít vývoj.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Čas, pane poslanče. Děkuji pěkně. Další s faktickou poznámkou vystoupí pan ministr Stanjura, připraví se pan poslanec Brázdil.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Jenom v reakci na dvě poslední vystoupení chci jednoznačně říct: pokud bude realizována investice gigafactory, neznemožňuje to nadále fungování letecké záchranné služby, nevylučuje, počítá se s tím, že v případě realizace to tam zůstane, pokud nebude například jiné řešení. Ale není důvod, aby tam byla ukončena letecká záchranná služba z důvodu potenciální investice do gigafactory.

A druhá věc - pro pana poslance Maška, vaším prostřednictvím. Pan ministr zdravotnictví nevyčítal minulým ministrům, on jenom reagoval na to, když jiný váš kolega kritizuje ministra, že má nižší rozpočet. On logicky uvedl, a sám řekl, že to ti bývalí ministři nemohli, protože nebudeme kupovat vakcíny, tak to musíme automaticky odpočítat, protože ten výdaj prostě nebude, a pak můžeme porovnávat výši rozpočtu a tam ten rozpočet je vyšší než v minulém roce. To bylo jediné. To nebyla kritika, i pan ministr Válek říkal, že to bylo všude v Evropě. Ale logicky, když ten výdaj nebude, tak to z rozpočtu vypadne, a protože to nebyla malá částka, je to docela rapidní snížení povinných výdajů této kapitoly.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Další s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Brázdil. Pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Milan Brázdil: Děkuji za slovo. Vím, že bychom se měli bavit o financích, o penězích, ale přece mi to jenom nedá v té faktické. Pane ministře, tak jak vy jste poděkoval všem zdravotníkům, já vám taky musím poděkovat, protože vy jste ten, který neustále mluvíte o tom, že by se přece jenom transformace záchranek měla dokončit. Pokud by se vám to povedlo, aby opravdu záchranné služby v naší republice nebyly čtrnáctkrát jinak, ale byly státní, ušetříte obrovské peníze a nespokojenost lidí napříč republikou. Z každé té záchranky totiž se cítí být podvedeni, protože někde mají peníze takové, někde vybavení jinačí. Tohle kdyby se vám povedlo, tak vám záchranáři zatleskají.

A já nechci mluvit o tom, že peněz je málo, vždycky bude peněz málo. Vy to víte, ve zdravotnictví všichni chceme být zdraví. Ale to, že do prevence teď máme, jako máme, vy jste říkal: Vy, členové správní rady, hodně hlídejte fond prevence, ať ti lidi chodí. No jo, ale víte, lidi na prevenci většinou chodí, když je jim jakžtakž dobře, když vidí smysl života, když chtějí být na tom světě dlouho a chtějí se radovat, tak myslí i na svou budoucnost. Jenže teď je situace v naší republice docela taková ponurá. A vy sám víte, i během covidu na prevence nechodili a ani teď pravděpodobně moc chodit nebudou. Ono totiž není - není plný personál, není ta motivace. Je potřeba aspoň na tu kurativu. Lidé, kteří, ti dělníci medicíny, sestřičky, oni, ony dneska padají na ústa. Na urgentních příjmech bych vám přál vidět, jak oni vypadají, čili peněz vždycky bude málo.

Ale prosím, já vám děkuji aspoň za tu záchranku. Myslete na to, já vám fandím. Rád vám s tím pomůžu, pokud budete o to stát.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, a než se vrátíme do obecné rozpravy, načtu další omluvy. Omlouvá se paní poslankyně Balaštíková od 16 do 19.30 z pracovních důvodů, pan poslanec Jáč od 16.30 z rodinných důvodů, pan poslanec Stržínek od 18 hodin z pracovních důvodů, pan premiér Fiala od 17 hodin do 20 hodin z pracovních důvodů a pan ministr Bartoš od 16.30 z pracovních důvodů.

A vracíme se do obecné rozpravy, do které je přihlášen pan poslanec Nacher. Toho nicméně v sále nevidím, píši si nepřítomen, a další v pořadí je paní poslankyně Mračková Vildumetzová, připraví se pan poslanec Babka.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, já bych se ráda vyjádřila k návrhu státního rozpočtu na rok 2023, a to především z pohledu Ministerstva vnitra.

Poslouchala jsem bedlivě pana ministra vnitra Víta Rakušana. V tuto chvíli tady není, možná nás sleduje v nějaké kanceláři, protože říkal, že nám určitě zodpoví dotazy, které se Ministerstva vnitra dotýkají.

My samozřejmě v současné chvíli jsme obdrželi kostru toho rozpočtu a takzvané kapitoly 314, kde tedy vidíme, že oproti roku 2022 dochází k navýšení zhruba o 4 miliardy korun. My se určitě budeme ptát na konkrétní věci na bezpečnostním výboru, kde předpokládáme, že bude spousta těch věcí více rozklíčovaných, protože jak jsme dostali informaci, ještě některé kapitolní sešity, které se právě třeba dotýkají Ministerstva vnitra, teprve nám budou doručeny. A tam je nutné všechny věci dopodrobna nějakým způsobem nastudovat a zeptat se na ně.

Ale musím říct, že když se na to podíváme v tuto chvíli optikou inflace, pokud se na to podíváme optikou, že od 1. 9. se navýšilo hasičům a policistům, kteří jsou takzvanými občanskými zaměstnanci, to znamená těmi, kteří nejsou v uniformě, když se do toho rozpočtu podíváme, tak nám v tuto chvíli v žádném případě nepřipadá, že by ty finanční prostředky tam byly obsaženy a že by jich byl v rámci toho 10% navýšení dostatek. Ale třeba na bezpečnostním výboru nám to rozklíčují a řeknou, že tam opravdu ty dané prostředky jsou.

Velmi mě překvapilo, že dnes, když tady pan ministr vnitra vystupoval, říkal, že policisté a hasiči dostali odměny. No, já nevím, já se neustále s nimi bavím a zpětnou vazbu mám takovou, jestli tedy 100 milionů na odměny policistům a hasičům je dostatečné. A pořád to tady opakuji, všichni víme, kolik máme policistů a hasičů, tak když si to vydělím tou částkou, na jednoho policistu a hasiče mi to vychází 2 600 korun. To si tedy v žádném případě nemyslím, že je adekvátní odměna za to, co odvádějí v rámci krizových situací, ať už je to covid, ať už je to uprchlická krize, ať je to Hřensko, ať je to teď nelegální migrace a tak dále.

Zároveň - a mě překvapilo, že pan ministr tady hovořil o základních registrech a řekl, že je nutné do těchto registrů investovat velké finanční prostředky, protože je to z těch let minulých zanedbané - a s tímto bych se chtěla zeptat na Digitální informační agenturu, která má být zřízena od 1. ledna roku 2023, a tato agentura má samozřejmě, má na ni přejít i správa základních registrů. Tak kdo to bude investovat? Bude to investovat ta nová agentura, anebo to bude investovat Ministerstvo vnitra? Moje otázka zní: Kde jsou tedy finanční prostředky na zřízení Digitální informační agentury? Kde jsou? Jsou dnes v kapitole Ministerstva vnitra, nebo jsou někde jinde?

Druhá otázka: pan ministr vnitra tady řekl, že dojde ke snížení stavu úředníků o 200 míst. Myslel tím ty úředníky, kteří přejdou do Digitální informační agentury, kterých má být 190 a nových 125 má být ještě dalších? To znamená, že Digitální informační agentura má mít 315 lidí? Myslel tím to, že dodneška zaměstnanci na Ministerstvu vnitra, kteří mají do této Digitální informační agentury přejít, do dnešní chvíle nic neví? Neustále se obrací jak na ministra vnitra, tak ministra pro místní rozvoj, že nikdo to neprojednal s odborovou organizací, že ti lidé doteď neví, jestli dojde k té transformaci, jestli to tedy bude od 1. ledna, koho se to bude týkat? Pouze samozřejmě víme, že by to měl být odbor hlavního architekta, odbor eGovernmentu, odbor eGovernmentu cloudu a Správa základních registrů. Tak já se ptám, že když tady tedy vystupujeme, že budeme dávat finanční prostředky a že to je strašně důležité - ano, Správa základních registrů je jedna z nejdůležitějších technologií v rámci veřejné správy, a my to předáme a vytvoříme si agenturu? Proč to nemůže být na Ministerstvu vnitra, proč to nemůže řídit ministr vnitra? Může mi to někdo vysvětlit? A mohu se zeptat, máme jistotu, že ti lidé přejdou do Digitální informační agentury? My máme tolik IT specialistů? Všichni víme, kdo pracujeme na městech, obcích a krajích, že ti lidé nejsou, a je velmi těžké je sehnat a zaplatit. A my teď riskujeme to, že to, co funguje na Ministerstvu vnitra - tak já vůbec nechápu ten pohled, protože kdybych byla v roli ministryně vnitra, v uvozovkách, tak bych bojovala za to, aby to zůstalo na mém rezortu. Nikdy bych neudělala to, aby to přecházelo na zřízení... i kompetenčně. Pokud bude Digitální informační agentura, kdo ji bude zastupovat, kdo ji bude zastupovat i v rámci vlády a v rámci všech věcí? A já vždycky říkám a zastávám názor, že všechny ty věci je vždycky nejlepší, když jsou na ministerstvech. Jako když jsem řídila kraj - ne aby se něco dávalo do nějakých organizací, protože nejlepší kontrola, nejlepší dohled je, když je to pod tím krajem anebo pod tím ministerstvem. O tom jsem stoprocentně přesvědčená. Takže nevím, jestli těch 200 míst se tedy dotýká těch lidí, kteří mají přejít právě do té Digitální informační agentury. A překvapuje mě, že je dneska konec října, prakticky za dva měsíce by to mělo být a nikdo nic neví. Já si myslím, že nejistota lidí na Ministerstvu vnitra, a nejednat s odborovou organizací při Ministerstvu vnitra, nejednat s těmi lidmi, nebo respektive nějaká jednání tam asi okrajově probíhala - já jsem si četla všechny ty odpovědi od pana ministra pro místní rozvoj, ale v žádném případě mě nepřesvědčily a nepřesvědčily ani předsedu té odborové organizace, protože napsali další dopis, kde neustále říkají své obavy, že tento krok je velmi špatný, je neuvážený, neprodiskutovaný a může mít opravdu právě na digitalizaci veřejné správy velký dopad.

Teď samozřejmě přicházejí dopisy kvůli datovým schránkám. Určitě jste dneska jako poslanci zaregistrovali, že už se teď zvedá velká vlna nevole i z podnikatelského sektoru, kde tedy je povinnost od 1. ledna, že podnikatelé budou muset mít, nebo respektive právnické osoby budou muset mít povinnost si zřídit datovou schránku. Pan ministr přijde tady, nebo respektive jak tady schvalujeme právě v legislativním procesu zřízení nové Digitální informační agentury, tak právě přijde s tím pozměňovacím návrhem, aby se to netýkalo fyzických osob. A i tady bych se chtěla zeptat, protože s tím samozřejmě souvisí, protože dneska si každý má možnost zřídit datovou schránku, nemůže vám to být upřeno, ale když tedy dojde k té povinnosti, tak je jasné, že i to bude mít určitě nějaké zvýšené dopady v rámci rezortu vnitra, nemluvě o tom, že to bude mít i dopady na Českou poštu, protože je jasné, že pokud všichni podnikatelé budou mít datové schránky, tak už bude probíhat komunikace jenom prostřednictvím datových schránek. Já neříkám, že to je špatně, určitě je to dobře. Já si pamatuju, když se tady schvaloval eRecept, jaká vůči němu byla obrovská nevole, a byl tady tlak na to, to v tu chvíli neschválit. A také si pamatuju, jak jsme tady s ministrem zdravotnictví panem Adamem (Vojtěchem?) se nakonec dohodli, že tam dáme dva roky přechodné ustanovení, to znamená, že si to všichni museli do dvou let zřídit. Takto bych já asi postupovala i popřípadě u datových schránek i v té době, v které dneska jsme, abychom nepřenášeli další ty povinnosti. A všichni jsme dneska rádi, že eRecept máme a vůbec si to ani nedokážeme představit, aby už nebyl, i v době covidové a tak dále. Takže myslím si, že ten krok a ta cesta je správná, ale určitě bych možná v tuto chvíli i uvažovala o nějakém popřípadě ustanovení a nějaké době, kdy tu povinnost ještě zavést.

Další věcí ohledně rozpočtu Ministerstva vnitra: máme obavu opravdu o to, že to 10% navýšení tam není obsaženo v plné výši jak u policistů, to znamená příslušníků, tak i u občanských zaměstnanců, to samé u hasičů. Vidíme zatím v návrhu rozpočtu, že ohledně investic by tam mělo být více finančních prostředků, ale zase máme obavu z toho, že tam nebude dost finančních prostředků na provoz. Ale znovu říkám, že toto jsou všechno věci, které budeme detailně klást otázky na bezpečnostním výboru. Co musím opravdu říct, že pan ministr vnitra - a v tom ho musím pochválit - chodí na bezpečnostní výbor. Vím, že v minulosti ne všichni ministři určitě chodili na ty výbory, to znamená, že je tam přítomen, reaguje na dotazy a snaží se nějakým způsobem nám ty odpovědi dát.

A poslední, co bych chtěla říci, a to by se tedy dotýkalo především v tuto chvíli ne rezortu vnitra, ale ještě bych tady chtěla se zmínit v rámci Karlovarského kraje a ohledně toho projektu gigafactory, který má být v Plzeňském kraji. Dneska, když tady vystupoval pan ministr financí, řekl, že řada finančních prostředků jde do strukturálně postižených krajů - Ústecký, Moravskoslezský a Karlovarský, ale já... všichni ví, že tyto kraje potřebují nejvíc pomoci, ale při první příležitosti na to všichni ministři, protože žádný z Karlovarského kraje není, na to všichni zapomenou. A když se tedy podíváme teď na Just Transition Fund ohledně transformace regionu, Karlovarský kraj dostal z toho koláče 6,2 miliardy a na gigafactory do Plzeňského kraje, a Plzeňský kraj je na tom úplně jinak než Karlovarský, a mohli bychom se bavit, i co se týče zaměstnanců a tak dále, jaké má HDP, tak on dostane v rámci gigafactory státní dotaci 9 miliard - 9 miliard! A já když na to dneska pohlížím a vidím to, tak gigafactory bude v Plzeňském kraji, v Ústeckém kraji, Moravskoslezském kraji, a Karlovarský kraj, který má pozemky, má všechno připravené a je na tom tak, jak na tom je, a potřebuje nejvíc pomoci, zase tam žádnou takovou investiční pobídku mít nebude. Já prostě zastávám názor, že pokud přijde investor do České republiky, tak by v první řadě měl být směřován do strukturálně postižených krajů a tam by primárně měly směřovat i státní investice a státní podpory. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, další vystoupí pan poslanec Babka a připraví se pan poslanec Kettner.

 

Poslanec Ondřej Babka: Děkuji za slovo, pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, dovolte mi, abych se zde v zastoupení naší stínové ministryně kultury kolegyně Jermanové zaměřil na rozpočtovou kapitolu Ministerstva kultury.

Když začneme fakty z vládního prohlášení, vláda slibuje zvýšení podílu výdajů na kulturu směřovat k 1 % státního rozpočtu, a to bez náhrad církvím. Rozpočet Ministerstva kultury pro rok 2023 je plánovaný na 18,5 miliardy korun, což je zhruba o 2 miliardy více, než je novelizovaný předpoklad pro letošní rok. S tímto plánovaným rozpočtem se dostáváme pod 0,8 % výdajů státu. To už je samo o sobě významně méně, než kolik vláda slibovala, a navíc i rozpočet kultury má stejně jako celkový rozpočet spoustu "ale".

Tím prvním "ale" je realita tohoto rozpočtu, a o tom tady už mluvili mí kolegové, především předsedkyně Alena Schillerová, protože těžko dnes můžeme věřit, že tento rozpočet tak, jak jej Ministerstvo financí sestavilo, se stane skutečností. A jak víme už z letošního roku, kde se bude škrtat jako první? Právě jsme to viděli, že to odnese především kultura. Zvýšení tohoto rozpočtu i z tohoto důvodu předpokládáme vezme za své a budeme rádi, když nebude v rezortu méně peněz než letos.

Druhé "ale" spočívá v tom, že už samotné 2 miliardy korun, o které si kapitola Ministerstva kultury polepšila, jsou vlastně jen takovým trikem. Jde totiž o peníze z evropských peněz, konkrétně z Národního plánu obnovy, takže divadlům, orchestrům, lokálním památkám ani festivalům toto navýšení fakticky moc nepomůže. Je samozřejmě dobře, že tam ty 2 miliardy navíc jsou, ale Národní plán obnovy přichystala předchozí vláda, a nebýt toho, tak ta dnešní nemá co rozdávat. Chtěl bych se tedy dozvědět, jakým směrem tyto peníze půjdou. Z toho, co pan ministr kultury uvádí, můžeme tak nějak vytušit, že peníze půjdou na kulturní infrastrukturu v regionech. Asi by bylo načase, aby byl konkrétnější a kulturní organizace se mohly včas na tyto výzvy připravit a peníze tak mohly být proinvestovány. Taky se můžu zmínit o tom, že například příspěvkové organizace Ministerstva kultury dostanou v letošním roce dokonce o 400 milionů méně.

Třetí "ale" patří inflaci. Meziroční index spotřebitelských cen se pohybuje kolem 20 % a navýšení kapitoly pro kulturu je o 10 %, reálně tedy kultura dostává méně.

Čtvrté "ale" se týká platů zaměstnanců v kultuře. Ti dlouhodobě patří, respektive ty platy dlouhodobě patří k těm nejnižším. Jde o vysokoškoláky kvalifikované v oboru, kteří jsou často nenahraditelní, lidi, kteří se chtějí a musejí neustále vzdělávat a profesně růst. Přesto mají platy, které jsou hluboko podprůměrné.

Pokud chceme mít pokladní v Lidlu s univerzitními diplomy a hlubokými odbornými znalostmi například v oboru historie, pak si můžeme dovolit dál snižovat reálné mzdy v kultuře. Ano, zaměstnancům placených z veřejných peněz přidali v sektoru kultury 10 %, ale znovu opakuji, inflace byla v září meziročně kolem 20 % a reálně mzdy lidí spadly o dalších 10 %. A přidáno navíc zřejmě nedostanou, jak jsem říkal, navýšení v kapitole Ministerstva kultury se netýká platů, těch ale je mnohem více. Pan ministr kultury předpokládá, že se v kulturních institucích šetří. Ono se dá ovšem šetřit pouze tam, kde se rozhazuje. Kdo ale zná pozadí kulturního dění u nás, ví, že se tam rozhodně peníze nevyhazovaly z okna ani v minulosti.

V této souvislosti se nemohu nezmínit o nákladech na energie. Je sice hezké, že ceny pro kulturní instituce budou zastropované - a "snad" říkám proto, že u této vlády člověk do poslední chvíle nikdy neví - tak i vládní cenový strop je však násobek ceny, kterou kulturní instituce platily před rokem, a možnost nějak významně manévrovat pro ně není. Například o zateplování památek pan ministr kultury mohl vědět své. Obalit je totiž polystyrenem nebo ucpat plastovými okny rozhodně není tak snadné jako například u bytových domů nebo administrativních budov. A zřejmě by to nebylo nejcitlivější opatření, protože exponáty často vyžadují specifické prostředí, stabilní teplotu, vlhkost, což samozřejmě taky něco stojí. Jednoduše, energetických úspor nelze v případě řady kulturních institucí dosáhnout tak snadno jako jinde.

I kdybychom tedy uvěřili vládní pohádce o jejím rozpočtu, z hlediska kultury jde o rozpočet, který je z pohledu rezortu Ministerstva kultury špatný. Až vláda zjistí - respektive ještě, když tedy zmíním ta čísla: příspěvkové organizace, jak jsem říkal, dostaly o 400 milionů méně a ani na platy v kulturním sektoru tyto peníze nejdou - že jí teče do bot z hlediska celkového rozpočtu, předpokládáme, že se zahojí opět právě na kultuře, a ta bude dál strádat. Je více než jasné, že kultura rozhodně není prioritou této vlády a že ji bude vysávat a devastovat navzdory všem proklamacím. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další v pořadí vystoupí pan poslanec Kettner, připraví se pan poslanec Juchelka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji, pane předsedající. Nebudu tady příliš dlouho, nebudu to protahovat, samozřejmě zaměřím se opět na oblast školství, to určitě nepřekvapím.

Nebyl schválen můj návrh na navýšení ONIV. Zaznamenal jsem prohlášení pana ministra, že samozřejmě pokusíme se tu 1 miliardu nějakým způsobem do regionálního školství vrátit. Jenže ouha, když se člověk pořádně podívá na rozpočet, tak zjistí, že co se týká ONIV, když si to člověk propočítá, tak tam jsme přes minus 800 milionů. Takže pokud budeme pracovat na nějaké té miliardě, tak to vlastně nebude nějaké navýšení, vrácení zpátky, ale bude to ve své podstatě pouze pokus vynulovat minusovou položku.

Obecně to vnímám velice kriticky v oblasti školství. My po těch učitelích, neustále po nich chceme více a více, čím dál více zvyšujeme nároky na to, co všechno ti učitelé musejí zvládnout, co mají na starosti. Jak se říká to klasické - za málo peněz hodně muziky. Té muziky je čím dál víc a peněz je čím dál méně. Situace ve školství byla kritická, za mě musím říci, že se ale stabilizovala. V předchozích letech ne že by se na tom dalo zbohatnout a jezdit na dovolenou na Kanáry pravidelně každý rok, ale už to byl slušný plat a stabilizovala se i situace, co se týká učitelů na školách, kromě samozřejmě těch specializovaných oblastí jako fyzika, chemie a podobně.

Bohužel všechny kroky, které teď vláda dělá, jdou proti jejímu vlastnímu programovému prohlášení. Tady oni garantovali nějakou garantovanou mzdu pro učitele, těch 130 %, a ve své podstatě dělají všechny kroky tak, aby tomu prostě nebylo. Ve výsledku dostaneme se zase několik let zpátky v tom, že přestane to být opět lukrativní pro ty učitele. Když se kouknete na statistiky, tak se nám obrovským způsobem navýšilo procento absolventů pedagogických fakult, kteří chtěli zůstat ve vystudovaném oboru. Já vám garantuji, že se zase vrátíme na ta mizivá procenta, u kterých jsme se pohybovali před nějakými deseti lety. No, a já tedy rozhodně bych byl pro to... uvědomme si, že už jsem to tady říkal několikrát, investujeme do své budoucnosti, do svých vlastních dětí. A co se týká učitelů, zaznamenal jsem další, že ano, přestat platit příplatky k suplovaným hodinám - zase další reálný pokles mezd učitelů.

Pokud skutečně vezmeme peníze z ONIVek - ano, mluví se o tom, že prvních čtrnáct dní nemocenské se nebude platit z těch ostatních neinvestičních výdajů, ale to je pouze ve fázi jednání - takže skutečně reálná mzda poklesne a bude to problém. A kde na to vzít peníze? Když se podíváte dopodrobna, je takových různých investic, kdy - ať se snažím sebevíc - marně se snažím přijít na nějaký pozitivní přínos pro občany České republiky. Co se týká přebujelé administrativy ředitelů, máme tady plán na to, že je budeme školit, jak mají delegovat práci. Za to budeme dávat peníze? Za něco, co každý běžný studovaný ředitel školy dělá už dávno a běžně? Když jsme mezitím udělali to, že jsme navýšili přímou vyučovací činnost zástupcům ředitelů, kteří tu práci právě přebírali od těch ředitelů, ve výsledku oni jim to, těm ředitelům, budou vracet. Dobře, tak my je krásně proškolíme v něčem, co už dávno umí, pokud jsou tedy svéprávní, a pak je budeme školit. Komu to budou potom delegovat?

Dále, další mrhání peněz. Máme propagační kampaň, snažíme se přesvědčit obyvatele České republiky, jak je Evropská unie skvělá. V televizích na mě neustále kouká, jak teď řídíme Evropu, přitom každý člověk znalý věci ví, že předsednictví je spíš takový symbolický akt. Rozhodně to není, že bychom teď byli hybateli dějin Evropy. Vezmeme si půjčku 10 miliard, budou za to ručit občané České republiky, budou to splácet občané České republiky, ale prospěch z toho budou mít občané jiného státu. A teď je ještě diskutabilní - skutečně občané? Je otázka, kolik z toho, z té pomoci skutečně dorazí obyčejným občanům.

Takže za mě, další a další škrty v školství jsou vzhledem k budoucnosti našeho státu nepřijatelné, a věřím tomu, že když se v rámci toho rozpočtu, když se podíváme, kam ty peníze, investice jdou, rozhodně najdeme položky, které jsou takzvaně zbytné, co se týká reálného života občanů České republiky. Těm občanům to nic nepřináší a rozhodně si myslím, že by se ty finance tak, abychom stabilizovali školství, určitě našly. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. S přednostním právem se přihlásil pan ministr školství Balaš.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Vladimír Balaš: Děkuji, pane předsedající. Já bych chtěl poděkovat panu poslanci za podporu školství... (Otáčí se k předsedajícímu.), vaším prostřednictvím, a myslím si, že v některých případech souhlasím. Pokud jde o tu asistenci, pomoc ředitelům, tak my při tom začínáme zjišťovat, při tom pilotování, že oni to opravdu oceňují, že naopak jim to pomáhá. Získáváme zpětnou vazbu o tom, co je problémem koncepčním, a můžeme to začít řešit mnohem, mnohem efektivněji, takže já bych to nezatracoval. Ten projekt není tak úplně špatný, navíc se to bude platit z peněz Evropské unie, a samozřejmě je důležité nastavit si priority nejenom obecně, ale i ve školství. A doufejme, že se nám to podaří.

Jinak pokud jde o platy učitelů, doufám, že to nebude jenom proklamace, protože - a záleží na nás, jak říkám, my jsme se ještě nedostali ani k prvnímu čtení zákona o pedagogických pracovnících, a na tom si myslím, že to do jisté míry také visí. Když se nám podaří zavázat stát k odměňování, které tam je zakotveno, tak si myslím, že to bude zajímavá práce. Ale musíme řešit i jiný problém, aby měl kdo učit, a to je otázka navýšení rozpočtu nebo nalezení financí právě pro vysoké školy, aby skutečně platy na vysokých školách pro asistenty nebyly výrazně nižší než platy na středních a základních školách, a to si myslím, že je vidět, že ten systém funguje jako jeden celek. Nelze vytrhávat jednotlivé dílčí otázky toho školství, je třeba to řešit jako jeden celek a systematicky.

Takže děkuji, doufejme, že najdeme prostředky. A pokud jde o priority, tak se snažíme samozřejmě hledat a formulovat to, co je důležitější více a co méně, ale myslím si, že všechny - a asi zájem nás všech je to, aby děti měly kvalitní vzdělání a aby Česká republika našla cestu k prosperitě. Bez vzdělání to nejde. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Než dám slovo panu poslanci Juchelkovi, načtu další omluvu. Paní poslankyně Dražilová se omlouvá od 17.30 z pracovních důvodů.

Vracíme se do obecné rozpravy. Pan poslanec Juchelka, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Moc děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, my tady dnes jsme u prvního čtení státního rozpočtu na rok 2023 a já bych řekl, že státní rozpočet je samozřejmě hrou nějakých čísel, výdajů a příjmů, ale státní rozpočet také hodně vypovídá o nás samotných, o každém občanovi, o naší vládě, o nás všech tady v Poslanecké sněmovně. Je to záležitost bych řekl i do jisté míry hodnotová a nějakého morálního ukotvení nás všech, tedy obyvatelů, občanů, kteří tady žijeme.

Určitě se to týká i rezortu Ministerstva práce a sociálních věcí, já se k tomu postupně dostanu. Výdaje rezortu práce a sociálních věcí se nebudou umírňovat ani v příštím roce, v roce 2023, naopak budou růst. Podle současného návrhu novely o státním rozpočtu jsou výdaje na sociální podpory, penze a další formy sociálního zabezpečení v příštím roce oproti stávající podobě rozpočtu pro letošek vyšší o 115,3 miliardy korun. Celkově má MPSV hospodařit s částkou už bezmála 900 miliard korun. Pokud tento trend, stejně jako v letošním roce i v předchozích letech, bude u navyšování rozpočtu ministerstva pokračovat, například třeba kvůli dofinancování sociálních služeb nebo pozměňovacím návrhům jako třeba v tomto roce, dá se předpokládat, že v tom dalším, v příštím roce přesáhnou dokonce už bilionovou - bilionovou! - hranici. Je potřeba si říct, že náš sociální systém bobtná a mohutní a myslím, že nás čeká celá řada rozhodnutí, kde na to vzít, jaké agendy reformovat a jak práci celého našeho sociálního systému zefektivnit a tvrdě kontrolovat. Nic z toho jsem ale ani z hlediska legislativy nezaznamenal v rámci agendy Ministerstva práce a sociálních věcí. V roce 2022, a nebudeme to zkoumat proč, bylo jen třeba na nezaměstnanost, a to pozměňovacím návrhem, požadováno o 900 milionů navíc, a přitom naše nezaměstnanost je jedna z nejnižších v Evropě a máme tady 300 000 volných pracovních míst.

Dalším nesouladem například je, že máme 12 000 pěstounů, to znamená minimálně 12 000 dětí, které potřebují náhradního rodiče, protože se o ně jejich vlastní rodiče nepostarají. Stojí to miliardy korun ročně, ale minimum vydáváme na rozšiřování a upevňování rodičovských kompetencí, na vzdělávání v této oblasti a tak dále. Na podporu prorodinné politiky a stabilizace rodin jde z rozpočtu MPSV pouze 150 milionů korun. Jen upozorním, že z těch 7 miliard u pozměňovacího návrhu - v tomto roce u novely zákona o státním rozpočtu - pana ministra Jurečky šlo na dofinancování v tomto roce na pěstouny 550 milionů korun. Dávky státní sociální podpory a pěstounské péče mají položku, která přesahuje 61 miliard. Jsou to samozřejmě přídavky na děti, rodičovský příspěvek, pohřebné, porodné, příspěvek na bydlení.

Největší položkou ale jsou výdaje na důchody - 656 miliard korun. Tato částka rozhodně do budoucna klesat nebude. Tato vláda to ví, že je potřeba udělat penzijní reformu, a doufám, že po posledních nešťastných vyjádřeních se na ni chystá. Je to potřeba ne pro současné seniory, těch se už samozřejmě reforma v žádném případě nedotkne, ale pro naši generaci, abychom věděli, na čem jsme a jak to budeme mít v budoucnosti. Jako opozice v tom určitě chceme být a budeme nápomocni. Na seniorech se šetřit nedá, to víme všichni, na zdravotně postižených šetřit není kde. Sociální smír mezi zdravými a nemocnými, mezi mladými a starými a tak dále samozřejmě musí pokračovat. Kde to ale postrádá smysl, je sociální smír mezi zdravými a zdravými. Kde nám unikají odvody v rámci šedé ekonomiky, je třeba práce načerno. Ti, kteří pobírají dávky, mnohdy pracují. Ti, kteří se tváří jako samoživitelé, mnohdy bydlí s někým v domácnosti. Ti, kterým se nepodaří vychovat dítě, se jako pěstouni starají o svá vnoučata. Nedokážeme dostatečně kontrolovat náš sociální systém. Proč tomu tak je? Máme podfinancované například úřady práce, které mají tyto kontroly ve své gesci. Naložili jsme na ně i v průběhu tohoto roku za posledních pár měsíců tolik agendy, že zaměstnanci znechuceně odchází, zpožďují se výplaty dávek a na kontrolu jednoduše není čas. Očekával bych, že se to projeví i v rozpočtu na rok 2023. Je tam 9,4 miliardy korun na platy zaměstnanců a skutečně by se to mělo zvýšit, poněvadž začínat jako referent s vysokou školou na úřadu práce s 21 až 23 tisíci, tak to není opravdu žádná výhra. A to nemluvím samozřejmě o České správě sociálního zabezpečení, také nemluvě o tom, jak někteří politici nehovoří samozřejmě moc hezky o státních zaměstnancích a úřednících, které v tuto chvíli opravdu velmi potřebujeme, a potřebujeme doceňovat právě v tuto chvíli, kdy zažíváme krizi na všech možných frontách.

Pokud to shrneme, abych nebyl dlouhý, v dnešní době kapitola 313 státního rozpočtu zrcadlí krizovou situaci. Vláda se snaží skrze sociální systém dobíhat příčinu drahých cen energií, a to místo aby tu samotnou příčinu řešila, a pravděpodobně tomu asi ani nebude konec. Pokud příčinu drahých energií nebudeme řešit, budeme opět navyšovat existenční a životní minimum, opět řešit přídavky na děti, opět přepočítávat normativní náklady na bydlení, a tím pádem příspěvek na bydlení díky vysoké inflaci a drahotě, budeme mimořádně muset valorizovat důchody. Já si to samozřejmě nepřeji, ale s touto vládou skutečně nevím, poněvadž poslední týden a kroky této vlády ukázaly, že ani sama ona neví, jak z tohoto křeččího běhu vyběhnout.

Takže co se týká rozpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí, je tam samozřejmě v mnoha kapitolách rozpočet navýšen, ale jak jsem řekl v úvodu, rozpočet není jenom hra čísel, je to také nějakým způsobem zrcadlo toho, jaké máme hodnoty a kam se chceme do budoucna nějakým způsobem vydávat. A pevně věřím, že i to, co se bude dít do budoucna na Ministerstvu práce a sociálních věcí, bude naopak naše hodnoty nějakým způsobem podtrhávat, podporovat a budeme je nějak upevňovat. To znamená, že nesmíme ztrácet vůbec žádnou kontrolu nad tím, jak budeme financovat náš průběžný důchodový systém, jak budeme financovat zdravotně postižené, ale skutečně bychom se měli zaměřit, a bude nás to možná hodně bolet - nejen nás, všechny samozřejmě - tady ve Sněmovně, ale také uvnitř naší společnosti, na to, abychom tento mohutný a opravdu velmi bych řekl přebujelý sociální systém ukočírovali právě v rámci budoucnosti dalších a dalších generací. Děkuji moc.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní je s faktickou poznámkou přihlášen pan poslanec Hendrych. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, vážené dámy a vážení pánové. Já bych jenom doplnil možná něco, co tady uvedl můj předřečník, pan poslanec Juchelka. Když jsem studoval státní rozpočet, musím ocenit, že v kapitolce, která se týká příspěvku na bydlení, byly navýšeny 4 miliardy. To můj předřečník neřekl a myslím si, že to je důležitá informace. Za to si cením ministerstvo, že chce přidat na tuto položku, je to moje oblíbené téma, protože je to instrument, který nefunguje, hovoříme tady o tom stále a budu se tomu věnovat i nadále.

Nicméně myslím si, že je důležité, aby se to uchopilo koncepčně trošku jinak než dneska. Je dobře, že visí reklama v metru, na nádraží, že dostávají potenciální oprávnění, dostávají maily a podobně, ale co mi tam chybí, je jakýsi vyšší aktivita sociálních pracovníků měst a obcí, a v tom si myslím, že jsou značné rezervy, protože si myslím, že pouze depistáží a následným intenzivním doprovázením potřebných k tomu, aby byli schopni si tu dávku vyřídit, se nikam nedostaneme dál.

A potom mám ještě tedy faktickou poznámku směrem k panu profesorovi Balašovi, který tady hovořil už dvakrát dneska o tom, že by bylo dobré narovnat platy ve vysokém školství, aby asistenti na vysokých školách nebrali méně než učitelé na středních a základních školách. Já se s tím ztotožňuji, protože z vysokoškolského prostředí pocházím, akorát by mě zajímalo, aby trošku nastínil, jakým způsobem toho chce dosáhnout, protože ono to není úplně jednoduchá záležitost. Jsou tam smluvní mzdy, nikoliv platy, a je třeba se s tím poprat nějak systémově, abyste prostě řekl něco k tomu možná blíž. Děkuju za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní s přednostním právem vystoupí pan ministr vnitra Rakušan. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já se omlouvám, vaším prostřednictvím, panu kolegovi Metnarovi, který už vystartoval k řečnickému pultíku, ale já jsem paní kolegyni Vildumetzové v zákulisí slíbil, že se dnes nebudeme hádat, jenom věcně si odpovídat, a že tu debatu dopodrobna necháme na výbor pro bezpečnost, kde si jistě budeme rozebírat i kapitolní sešity jako takové.

Ale padlo tady několik vět, kde bych především chtěl vyvrátit - a paní poslankyně, prostřednictvím pana místopředsedy, máte pravdu, byl jsem v kanceláři, jakmile jsem slyšel váš zvučný hlas, okamžitě jsem nechal ostatní práce a dělal jsem si poznámky, takže přesně vím, co ve vašem proslovu bylo řečeno.

Za prvé, prosím, nevysílejme - a to je myslím i společná řekněme vůle a snad i přání vlády i opozice - nějaké signály nervozity do policejní nebo hasičské veřejnosti. Já vám garantuji, garantuji!, že jsou připraveny finanční prostředky, aby platy policistů a hasičů od ledna vzrostly o 10 %, jak se vláda zavázala, jak to dohodla s odboráři na jednání tripartity. Byla to mimochodem první dohoda, kterou jsme učinili i ke spokojenosti odborářů na jednání tripartity, tedy nárůst prostředků, nárůst platů od ledna hasičům i policistům o 10 %, a tak to prostě bude a finanční prostředky na to v rozpočtu samozřejmě připraveny jsou.

Další věc, která tady padla, byl konkrétní dotaz, kde jsou peníze na zanedbané základní registry. Peníze na zanedbané základní registry jsou zatím v rozpočtu Ministerstva vnitra, je tam 700 milionů korun alokovaných na samotný provoz a udržení provozu a 300 milionů korun alokovaných na hardware, který je potřeba samozřejmě v případě základních registrů zgruntu změnit tak, abychom jejich bezpečnost a chod byli schopni zachovat. V případě vzniku Digitální agentury, což je další věc, o které tady jednáme, dojde určitě k přesunu těchto finančních prostředků na místo, kde budou základní registry spravovány. To je celkem logická a jednoduchá operace, takže žádný strach, na tyto peníze jsme v rozpočtu pamatovali a vláda toto schválila.

Další konkrétní otázka, která ve vašem vystoupení padla, byla, zda těch 200 míst na Ministerstvu vnitra, kde dojde ke zrušení, jsou ta místa, která mají být delimitována do Digitální agentury. Ne, nejsou to ta místa, jsou to jiná místa, a Ministerstvo vnitra jde příkladem a naplňuje vládní prohlášení, to znamená, že reálně snižujeme počty úředníků - nejedná se dokonce pouze o neobsazená místa a jejich zrušení, jedná se i o reálně existující místa, která po nějaké revizi agend jsou určena k tomu, že budou zrušena. To znamená, reálně na Ministerstvu vnitra dojde od příštího roku k poklesu pracovních míst o 200 cca, prosím, nechytejte mě za jednotku, to bude přesně definováno v systemizaci, kterou bude vláda teprve schvalovat, ale nejedná se o zaměstnance, kteří by měli být delimitováni.

A potom asi ta debata teď o Digitální agentuře. My jsme opakovaně se zaměstnanci mluvili, pan vicepremiér Bartoš, který má pod sebou digitalizaci, měl dvě setkání, myslím jenom během posledního měsíce. Samozřejmě, jednání s odborovou organizací budou ještě pokračovat. Je přirozené, že když se chystá nějaká systémová změna, tak to určitě budí pozornost, a je správné to, že jednání probíhají, budou probíhat, a je samozřejmě logické, že odboráři k tomu nějaký postoj zaujímají. Ale prosím, nebavme se teď o tom, zda by se měl ministr vnitra prát nebo neprat za to, odkud bude řízena, neřízena digitalizace. Je tady programové prohlášení vlády, které jasně definuje funkci vicepremiéra pro digitalizaci s řídící kompetencí těchto procesů, a je logické, že k tomu potřebuje také nějaký nástroj, prostředky. Můžeme se o tom dohadovat, ale je to prostě legitimní rozhodnutí této vlády, a já jsem přesvědčen o tom, že ten systém jako takový funkční bude.

To jsou asi ty nejdůležitější věci. Možná ještě jednu poznámku. Vy vypočítáváte stále 2 000 korun na jednoho policistu. Byly proplaceny přesčasové hodiny tak, jak jsou propláceny běžně za nouzový stav všem policistům, kteří přesčasové hodiny odsloužili, to je celkem jednoduchý princip, a tady společně v Poslanecké sněmovně jsme schválili odměny hasičům, primárně ale i policistům za jejich zásah v Hřensku, a to jak profesionálním, tak i dobrovolným. Tyto prostředky ve schválené výši také proplaceny byly. A co se stabilizačního příplatku týče, tak ten v rámci policie je a bude vyplácen nadále, pouze se trochu mění princip, trošku se od lokálnosti proplácení stabilizačního příplatku přikláníme ke generačnímu přístupu, to znamená, zastabilizovat v uvozovkách příslušníky Policie České republiky, kteří jsou v nejperspektivnějším věku, mají něco odslouženo, mají zkušenosti, jsou to profesionálové, a hrozilo by, že by třeba odešli za vidinou výsluh mimo Policii České republiky. Tuto skupinu policistů se primárně snažíme zastabilizovat, aby v policejním sboru zůstali. Je to koncepce policejního prezidenta, s kterou souhlasím, a takto to bude aplikováno v příštích letech. Zároveň se snažíme trošku o změnu té křivky na výplatních páskách v jednotlivých platových třídách tak, aby nástupní plat policisty v České republice začínal trojkou a ta práce při nástupu se stala konkurenceschopnou v rámci současného prostředí a nastavené platové hladiny.

Tolik asi obecně, paní kolegyně, zbytek a detail bych si nechal na výbor pro bezpečnost. Děkuju za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Vaše vystoupení vyvolalo tři faktické poznámky. První pan poslanec Vomáčka, připraví se paní poslankyně Vildumetzová. Pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Vít Vomáčka: Vážený pane předsedající, vážení páni ministři, dámy a pánové, já se přiznám, že reaguji na vystoupení svého kolegy pana Juchelky, prostřednictvím předsedajícího. Chtěl bych tady zdůraznit jeho krásnou větu, a to, že sociální systém bobtná a mohutní, a já jsem si myslel, že pan Juchelka, kolega, prostřednictvím předsedajícího, trošku vypere vládě tričko a řekne, co by s tím vláda měla dělat, ale on mimo toho, že řekl, že je potřeba udělat reformu důchodů, začal mluvit o tom, kde je všude potřeba přidávat. Takže tam jsem byl trošku v rozpacích, protože jestliže kritizujeme, že sociální systém bobtná a mohutní a záhy se řekne: A přidejme támhle a támhle, tak si myslím, že to není žádné řešení, a myslím si, že pan kolega promeškal svoji příležitost, jak se mohl profilovat vůči vládě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Další s faktickou poznámkou vystoupí paní poslankyně Mračková Vildumetzová, připraví se pan poslanec Ryba. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo. Určitě děkuju za vyjádření pana ministra vnitra, i když některé ty věci mě určitě neuspokojily, protože pokud má Digitální informační agentura vzniknout 1. ledna 2023 a máme konec října, tak si myslím, že vůči těm lidem a vůči všem věcem, které s tím samozřejmě jsou spjaty, je to velmi nezodpovědné, a jestli si vůbec někdo uvědomuje, k čemu má dojít. A přesně jste mi odpověděl, že vy dneska máte v rozpočtu 700 milionů na základní registry, ale pokud vznikne Digitální informační agentura, asi dojde k nějaké změně rozpočtu, k rozpočtovému opatření, a myslím si, že to bude obrovský chaos, že to přinese spoustu problémů a může to samozřejmě také přinést to, že ti lidé do Digitální informační agentury nepřejdou, o ty IT specialisty přijdeme a může se nám také sesypat systém veřejné správy, protože základní registry dneska drží úplně všechno.

Myslím si i to, že jdete tou cestou, že chcete udělat Digitální informační agenturu, proto proč si to tedy nevezme pan ministr pro místní rozvoj na svoje ministerstvo - protože byste museli změnit kompetenční zákon a bylo by velmi těžké změnu kompetenčního zákona prosadit. Takže já jsem prostě přesvědčena o tom, že ten krok je špatný, a k čemu bych vás chtěla vyzvat, mám na to 30 vteřin, jak tady hovoříte o tom, jak policisté, hasiči, jak všichni dostávají finanční prostředky, já mám zpětnou vazbu úplně jinou. Já jsem se tady přela s panem ministrem financí, že od toho 1. 9. ve své kapitole nemáte finanční prostředky pro hasiče a policisty, on mi ukázal samozřejmě, že to bude mít on u sebe, tak bych jenom chtěla, kdybyste mi na ten bezpečnostní výbor přinesl papír, jak jste si rozpočtovým opatřením o finanční prostředky pro hasiče a policisty požádal. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Ryba, připraví se pan poslanec Juchelka. Pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Drahoslav Ryba: Vážený pane předsedající, já bych chtěl reagovat na pana ministra vnitra. V prvé řadě bych chtěl ocenit to, že tady veřejně prohlásil, že příslušníci, policisté, hasiči budou mít reálně v příštím roce o 10 % vyšší objem mzdových prostředků, jestli to říkám správně. Byl bych velmi rád, pokud by pan ministr obdobné prohlášení, protože nemáme ve sborech jenom policisty a hasiče příslušníky, tak bych byl rád, pokud by bylo možné obdobné prohlášení udělat i o občanských zaměstnancích, protože to je také skupina lidí, kteří by také rádi, kdyby věděli, na čem jsou.

A druhý dotaz je opět na pana ministra - nebo jestli to řekne pan ministr Stanjura, tak je to samozřejmě jedno - ten se týká Národní informační agentury. Chápu, že lidé, kteří tam přejdou z Ministerstva vnitra, a teď nevím, jestli si dobře pamatuji ty počty, asi 290, budou delimitováni včetně svých finančních prostředků, které na jejich mzdy jsou. Ale také jsem se tam dočetl, že by mělo vzniknout - teď nevím, jestli zase řeknu dobře to číslo, tuším že 125 - míst, která v této chvíli budou vytvořena nově. a já bych rád věděl, kde jsou finanční prostředky tady pro ta nově zřízená místa. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Další s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Juchelka. Pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji moc. Já to jenom uvedu trošičku na pravou míru svému předřečníkovi. Já jsem tady vůbec neuváděl, že bychom měli v rámci sociálního systému komukoliv nějak přidávat, naopak jsem ocenil tuto vládu, že skutečně rozpočet Ministerstva práce a sociálních věcí zrcadlí krizi, kterou my tady všichni prožíváme. Ale na druhou stranu tady vidíme, a to byla jedna jediná věc, že bychom měli skutečně přidat těm, kteří pracují na úřadu práce nebo na České správě sociálního zabezpečení a tak dále, a uvedl jsem schválně ty nízké mzdy, poněvadž bez nich, a víme to i v tom covidovém období, kdy nám vypláceli antiviry, kdy nám vypláceli všechny tady tyto pomoci občanům a firmám, se prostě a jednoduše neobejdeme. A v posledních pár týdnech můžeme číst články, vidět reportáže v televizi, jak se nám zpožďují výplaty sociálních dávek, jak lidé čekají na příspěvek na bydlení, jak v rámci České správy sociálního zabezpečení čekají i několik měsíců na to, než se jim vyměří starobní důchod, kdy čekají lidé na příspěvek na bydlení opravdu několik týdnů, a já se domnívám, že to je právě tím, že úřady práce jsou podfinancovány, že jsou poddimenzovány personálně. I proto přeskakují z různých dalších regionů personální kapacity právě do Prahy, kde situace je nejkritičtější, a vypomáhají s těmito agendami. Tak právě proto si myslím, že stabilizace je v tom, že 9,5 miliardy z toho 900miliardového balíku prostě a jednoduše na platy do tarifu tady těchto zaměstnanců navýšíme a trošičku situaci stabilizujeme, protože u výplaty jakékoliv dávky se prostě a jednoduše bez nich neobejdeme. To byla jenom jediná věc, která mě napadla u navýšení z tohoto rozpočtu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Poslední s faktickou poznámkou je přihlášen pan ministr Stanjura, tak prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Jen pro paní poslankyni Mračkovou Vildumetzovou, ministr vnitra nemusí žádat o tyto prostředky, to jsem říkal minule. Těch kapitol je více než čtyřicet, je připraveno rozpočtové opatření, pro Ministerstvo vnitra to je zhruba 117 milionů korun. To podepíše v okamžiku, kdy vyjde novela státního rozpočtu ve Sbírce zákonů, jak jsem říkal minule. U těch čtyřiceti nebo více než čtyřiceti kapitol je to rozepsané od kapitoly 301, to je Kancelář prezidenta republiky, 302 je naše kapitola Poslanecké sněmovny, až po číslo 381 Nejvyšší kontrolní úřad, někde v tom pořadí, je to podle čísla kapitoly, se také nachází kapitola 314 Ministerstva vnitra. Určitě uznáte, že je mnohem lepší, když to uděláme automaticky, než že bych dostal 41 nebo 42 žádostí správců kapitol. Rozpočtové určení je skutečně připraveno a bude zrealizováno v okamžiku, kdy bude publikována ve Sbírce zákonů novela státního rozpočtu na rok 2022. místo pana ministra vnitra využiji ty dvě minuty, samozřejmě jsou garantovány ty platy v navýšených tarifech, které jsme odsouhlasili jako vláda, ty prostředky na to jsou. Jediné, v čem se lišíme s odbory - ty by všechno dávaly do tarifů, aby všichni brali stejně - a my jsme ty objemy zvedli, aniž bychom dále navyšovali tarify znova od 1. ledna 2023, zvedli jsme ty objemy tak, aby ti bezprostřední nadřízení měli více prostředků na ty nadtarifní složky platů a mezd u těch, kteří jsou placeni ve mzdách.

Chtěl jsem ještě něco říct k Ministerstvu práce a sociálních věcí, ale to už jsem zapomněl, a za těch 9 vteřin bych to stejně nestihnul.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. S další faktickou poznámkou vystoupí pan ministr Rakušan.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Já už jenom opravdu dvě věty. Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Prosím, neuvádějme, že jsou dojmy, že jsou nějaké ohlasy z terénu a podobně, že nebyly vyplaceny odměny. Tak já jsem si to teď ještě ověřoval. Za dobu nouzového stavu, jak vláda slíbila, bylo za každou jednotlivou přesčasovou hodinu vyplaceno každému jednotlivému policistovi v téhle zemi 300 korun, 300 korun za jednu hodinu, jak vláda slíbila. Do poslední koruny každému policistovi v České republice, který v době nouzového stavu odsloužil přesčasy, bylo všechno vyplaceno. To jsou fakta, doložitelná fakta, nezpochybnitelná fakta a jsou možná o něco silnější než nějaký pocit. Takže tohle, prosím, uvádějme také na pravou míru.

Co se týče té Digitální agentury, peníze samozřejmě budou konkretizovány v té chvíli, kdy bude rozhodnuto definitivně o vzniku té agentury jako takové, a v současné době jsou ty finanční prostředky v kapitole Úřadu vlády České republiky. To je odpověď, díky.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Než se vrátíme do obecné rozpravy a dostane slovo pan poslanec Metnar, načtu omluvu. Pan poslanec Okamura se od 17.30 hodin omlouvá z pracovních důvodů a pan poslanec Kott ruší svoji dnešní omluvu.

Pan poslanec Metnar, prosím.

 

Poslanec Lubomír Metnar: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, já se vyjádřím ke kapitole Ministerstva obrany. Hnutí ANO vždy podporovalo růst výdajů na obranu. Jenom bych připomněl, že za vlády hnutí ANO stoupl rozpočet obrany od roku 2014 o 100 %. V současné době jsme v situaci, kdy si naplno uvědomujeme, jak důležité jsou investice do naší obranyschopnosti a jakou významnou úlohu má naše armáda. Již není nutné zdůrazňovat, jaký význam má naše členství v Severoatlantické alianci.

Když se schvaloval rozpočet pro rok 2022, měl jsem vůči němu výhrady. Bylo to zejména z důvodu, že se ponížil rozpočet Ministerstva obrany a výdaje této kapitoly reálně klesly z 1,4 % na 1,3 % hrubého domácího produktu. Také jsem navrhoval dokončení valorizace platů vojáků s ohledem na vysokou míru inflace, kterou tehdy naše vláda schválila.

V době, kdy bylo u vlády hnutí ANO, plánovali jsme rostoucí hladinu výdajů na obranu, která by vedla k dosažení závazků vůči našim spojencům v Severoatlantické alianci. Modernizace a nákupy nové výzbroje a výstroje nabraly vysoké tempo, jaké tady v minulosti nikdy nebylo. Po období škrtů v obranném rozpočtu jsme konečně začali masivně investovat do své obranyschopnosti.

Ze struktury tohoto projednávaného rozpočtu kapitoly 307 Ministerstva obrany, významných a finančně náročných investičních výdajů na rok 2023, je z položkového seznamu zřejmé, že současná vláda logicky pokračuje v námi rozjetých akvizicích, kdy z počtu 38 těchto významných akcí navazuje na 27 námi uzavřených a v 11 případech se jedná o nové projekty.

Rozpočet kapitoly Ministerstva obrany na rok 2023 je naplánován na 111,8 miliardy korun. Jedná se o nárůst prostředků o více než 20 miliard korun. Stěžejní bude připravenost plánovaných investičních akcí, aby byly finanční prostředky účelně a efektivně vynaloženy, a tím se urychlila modernizace armády a zvýšila obranyschopnost České republiky. Nejen s ohledem na současnou bezpečnostní situaci hnutí ANO nárůst prostředků kapitoly Ministerstva obrany podporuje.

Na závěr mi dovolte ocenit navýšení rozpočtu Ministerstva obrany a udržení rostoucí trajektorie. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další v pořadí vystoupí v obecné rozpravě pan poslanec Mašek.

 

Poslanec Jiří Mašek: Vážený pane předsedající, vážení páni ministři, kolegyně, kolegové, já bych se také zastavil u kapitoly 314 - Ministerstvo vnitra. V minulém období jsem se opakovaně zabýval rozpočty Generální inspekce bezpečnostních sborů, takže na skladbu té kapitoly, na to členění, jsem nějakým způsobem zvyklý. Je pravda, že tady je to téměř o dvě nuly jiné u Ministerstva vnitra, čili protékají tady poměrně veliké peníze. Je to silná materie, má 175 stran.

Tady bych chtěl si dovolit panu ministrovi malinko vytknout, že z ministerstva v papírové formě jsme to dostali až dneska někdy kolem poledne a v zazipované formě, takže jsme se k ní dostali dneska ráno. Je to prostě pozdě na to, aby si mohl člověk tohleto probrat. Je tam řada čísel, řada tabulek. Je škoda, že to nedostáváme s nějakým větším dostatečným předstihem. Čili to je jedna poznámka.

Druhá poznámka. V kapitole Příjmy se snižují příjmy oproti minulému roku o 3,1 % a z toho je tam vysvětleno, že - 3,1 miliardy, promiňte - a z toho je tam vysvětleno, že 2 miliardy se převádí do příštího roku, protože se nepodařilo realizovat plány národní obnovy, respektive nějaké akce s tím spojené. Pak tam ale zbývá ještě pořád deficit v příjmech o 1,1 miliardy, takže na to se určitě budeme ptát.

Zajímavější je položka Výdaje, kde výdaje pro Ministerstvo vnitra postupně rostou, a v současnosti se dostaly v roce 2022 na částku 95,6 miliardy a na rok 2023 je tam nárůst o 4,1 miliardy na 99,7 miliardy. Tomu bych rozuměl, je to zdůvodněné dále, ale nerozumím tomu dalšímu, že zase o několik stránek dále se objeví střednědobý plán vývoje nákladů nebo výdajů ministerstva vnitra. Tam zase najednou padáme v roce 2024 na 96 miliard, respektive v roce 2025 na 96,6 miliard čili na úroveň roku 2022. Takže tam bych byl velice rád a myslím, že to je zásadní vysvětlení, proč to má charakter ne lineárního nárůstu, který by se dal očekávat vzhledem k inflaci, vzhledem ke zvyšování platů a tak dále, ale proč má ta křivka charakter v podstatě takového jednohrbého velblouda, který padá už na rok 2024 o 3 miliardy dolů. Právě teď nám bylo vysvětlováno, že Digitální a informační agenturou to asi nebude. Je otázka, jestli v tom bude hrát roli něco kolem pošty. Tam bych byl rád, kdybychom tohle oddiskutovali a vysvětlili, protože rozhodně nedojde k poklesu platů a dalších nákladů. Takže to je pro mě zvláštní, že tohle může v tom materiálu odeznít. A pokud je to jenom chyba, že se něco překopírovalo z minulosti a že takovýhle nárůst se průběžně předpokládal, tak si myslím, že to je zásadní chyba a měla by být vysvětlena.

Potom z hlediska toho 4,1miliardového nárůstu výdajů. Když si propočítáváme jednotlivé položky - samozřejmě tady asi 52 % těch výdajů jsou mzdy, konkrétně je to 56 miliard - tak meziroční nárůst o 7,7 % činí nárůst o 4,3 miliardy. Takže vlastně už jenom nárůstem mezd je vyčerpán nárůst výdajový. Potom jsou tam výsluhy, které narůstají, a ty narůstají o 8,9 % a odchodné zhruba také o 9 %.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Já vás přeruším, pane poslanče. Poprosím, aby se v sále vaši kolegové a kolegyně utišili, abyste mohl pokračovat v důstojné atmosféře. Prosím.

 

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji. Čili na výsluhách a odchodném je to meziroční nárůst o 3/4 miliardy. Jsou tam další věci, jako je stabilizační příplatek, o němž tady mluvil pan ministr, a my jsme skutečně i s policejním prezidentem se o tom bavili, protože ta stabilizace je nutná, čili to jsou další výdaje, které budou potřeba pro příští rok, a samozřejmě je to také otázka odchodů od policie, vy jste to tady zmínil, pane ministře - tím, že se vydávaly poměrně velké odměny, nebo hmatatelné odměny - nebudeme říkat velké, protože ve vztahu k tarifnímu platu ony tak velké nejsou, ale přece jenom navyšují těm policistům příjmy - a ti policisté v průběhu celého roku, a zejména v tomto období sedí s kalkulačkou, ať chceme, nebo ne, a vypočítávají si, kdy je nebo bude výhodné pro ně odejít. Takže je to problém a ty předpokládané nárůsty výdajů na výsluhy a odchodné mohou být v příštím roce i vyšší.

Dále jste tam v tom materiálu uváděli, že chcete do roku, a teď předpokládám, že jsem to dobře pochopil, do roku 2027 zastabilizovat policii a hasiče na celkový nárůst u policie asi 26 000 příslušníků, 46 000 (?) příslušníků, což znamená o 6 000, což v tom horizontu pětiletém, který jste si tam na to dali, znamená nárůst o 5 000 příslušníků, to znamená přes 1 000 příslušníků ročně, což je velký výdaj, a řeší to přírůstek jako takový, a my musíme nahradit ještě předpokládané odchody těch příslušníků. Když si sesčítám tyto částky předpokládaných výdajů na jeden rok, tak se dostáváme jenom na mzdových parametrech, na výsluhách a náhradách příslušníků cenově - v uvozovkách - více než na 5 miliard a my navyšujeme ty výdaje o 4,1 miliardy.

Dále jsme si dali poměrně ambiciózní cíle, že vyřešíme ty počty policistů a hasičů, že je budeme dostatečně přijímat, že je finančně zastabilizujeme. Vy jste tady mluvil o generační stabilizaci, že už to nebude stabilizace tam, kde je pro ně méně atraktivní sloužit například, ale bude to ta stabilizace mezi 15. a 25. rokem služby, kdy nám ti, kteří jsou v nejlepší formě, jsou dobře vybaveni znalostmi, tak nám odcházejí, a je to velká škoda, nahrazujeme je novými příslušníky, do kterých musíme velmi investovat. Takže jsou tam také výdaje do informačních technologií, budou tam výdaje na boj s migrací, deklarujeme tam, že se bude posilovat ochrana kritické infrastruktury, je tam řada bodů, s kterými musíme souhlasit samozřejmě a souhlasíme, nicméně jsou finančně náročné. A my už jsme mnoho, mnoho nad těmi 4,1 miliardy nárůstu výdajů, a už vůbec se nebavíme o nárůstu cen energií, nárůstu ceny PHM a podobně. Vzpomeňme na dobu, kdy v devadesátých letech se také stávalo, že z důvodu drahých energií nebo PHM byla omezena výjezdovost posádek, že třeba byl omezován počet najetých kilometrů, respektive se nemohli příslušníci třeba osprchovat nebo omýt teplou vodou.

Takže já chci říci, že jak to vidím na první přečtení, nárůst na 99,7 miliardy nemůže na ty ambiciózní cíle stačit, zejména v otázce mezd a souvisejících věcí. Takže za mě si myslím, že budeme mít poměrně hodně o čem diskutovat na výboru, a budu rád, když to probereme, protože z mého pohledu je to podhodnocené, byť je tam ten nárůst 4,1 miliardy, a naprosto nevysvětlitelné, proč v letech 2024 a 2025, což bude stále vláda pětikoaliční, vaše, tam máte zase pokles na 96, respektive 96,6 miliardy v roce 2025. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Takže já vnímám žádost o odhlášení a ještě tady byla žádost o vystoupení s přednostním právem pana předsedy poslaneckého klubu Marka Výborného. Prosím.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já bych, kolegyně a kolegové, požádal o procedurální hlasování, máme 18.04 - určitě to je zásadní materie, státní rozpočet na rok 2023, aby i kolegové Mašek, Bžoch, Nacher, Nový nebyli pod tlakem času a mohli vystoupit, tak pojďme prosím odhlasovat, že budeme dnes jednat i případně hlasovat po 19., 21., případně i 24. hodině, ač nepředpokládáme nikdo, že to takto nastane. A žádám jménem pěti předsedů poslaneckých klubů, dohoda taková byla i z grémia, takže opozice to také ví. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Přivolávám poslankyně a poslance do sálu. Nyní slyším žádost o odhlášení, všechny odhlašuji, přihlaste se prosím vašimi identifikačními kartami.

 

Zazněl procedurální návrh, abychom hlasovali a jednali i po 19., případně 21. hodině.

Jelikož už se počty ustalují, zahajuji hlasování o tomto návrhu. Prosím, kdo je pro? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 151 bylo přihlášeno 125 - prosím o klid v sále, prosím o klid v sále! Přihlášeno 125 hlasujících, pro 122, proti 0, čili tento návrh byl přijat. Můžeme jednat po 19. i 21. hodině.

 

Tímto můžeme přistoupit k dalšímu přihlášenému, kterým je pan poslanec Jaroslav Bžoch, a já ještě načtu omluvy, které v mezičase došly, to je paní poslankyně Karla Maříková, ta se omlouvá od 19 hodin z pracovních důvodů, a paní poslankyně Lucie Šafránková od 18 hodin z pracovních důvodů.

A nyní, pane poslanče, ujměte se slova.

 

Poslanec Jaroslav Bžoch: Děkuji za slovo, paní předsedající. Můžu slíbit kolegům, že budu velmi stručný. Díky tomu, že jsem skoro na konci, tak mám i velké publikum, což je fajn.

Já se vyjádřím jenom k rozpočtu Ministerstva zahraničních věcí. Nebudu se ani tak vyjadřovat k rozpočtu na tento rok, protože tam si myslím, že to, co na zamini dnes je navrženo, je úspěch, ale co mi dělá vrásky na čele, je střednědobý výhled, protože srovnání roku 2024 s 2023 bude snížení o téměř 800 milionů a v dalším roce to bude 1,2 miliardy. Vzhledem k tomu, že náklady, které nám dnes rostou, a Ministerstvo zahraničních věcí má samozřejmě spoustu nemovitých majetků, kanceláří, bytů v zahraničí, kde ty ceny také rostou, tak se obávám toho, že pokud budeme dále podfinancovávat Ministerstvo zahraničních věcí, naše zahraniční služba nebude schopna svoji funkci vykonávat. Vzhledem i tomu, že jsme exportně orientovaná země, a i v tuto dobu, kdy situace ekonomická není úplně ideální, a hledáme další a další odbytiště pro naše exportéry, je pro nás důležité, abychom síť zastupitelských úřadů měli, a pokud budeme takto dále podfinancovávat, anebo budeme chtít šetřit tady na tom nebo na diplomatech, tak to samozřejmě nebude pro Českou republiku a pro naše podniky vůbec dobré. Když vezmu zastupitelské úřady, ty vytvářejí obraz České republiky v zahraničí, a jak už jsem říkal, pokud je podfinancujeme, tak to určitě do budoucna nebude dobré.

Nejsou to pouze má slova, tato kritika, ale jsou to slova i předkladatele rozpočtu k mému údivu, takže nechápu, jak to, že s tím souhlasil. Chápu v roce 2023, že na humanitární pomoc přidáváme více peněz na Ukrajinu, sebrali jsme - přesunuli jsme vlastně peníze z našich příspěvků na humanitární pomoc na Ukrajinu, což je samozřejmě v pořádku, víme, jaká ta situace je. I rozpočet na letošní rok je navýšen, což je také v pořádku.

Já nemám problém s tím, pokud bude debata o tom, že zámek Štiřín jako památka už nemá dále patřit pod Ministerstvo zahraničních věcí, že to spravovat nemáme. Určitě by to debata být mohla, ale tento způsob, že zámek necháme vyhladovět a všechny ty zaměstnance, kteří tam pracují, necháme v této nejistotě, že se k nim takto budeme chovat, tak je podle mě velmi špatný krok, protože samozřejmě pokud zámek Štiřín bude jako příspěvkovka dlouhodobě v deficitu, tak samozřejmě zanikne. A pokud chceme dát tímto signál, že zámek Štiřín nechceme, tak si myslím, že je to velmi špatná cesta. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní je přihlášen pan poslanec Patrik Nacher, připraví se pan poslanec Miloš Nový. Prosím, pane poslanče, ujměte se slova.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážený pane ministře, ministři, milé kolegyně, vážení kolegové, já jsem dneska šel s takovou jinou taktikou. Vždycky se přihlásím jako první a tady v sále skoro nikdo není, tak teď jsem propadl úplně na konec a je tady více posluchačů. Tak ono se to nakonec vyplatí být poslední v řadě. Tak vidíte, člověk se učí, takže od teď bych mohl zakončovat nebo budu zakončovat vždycky tyhle projevy a proslovy u těch důležitých norem, s dovolením. I kolega Skopeček si to tady chce poslechnout v první řadě, tak já jsem za to rád.

Já to relativně, musím říct, pro tuto chvíli zkrátím, což je nevýhoda toho, že jsem až na konec, protože už tady bylo mnohé řečeno a neřekli to všichni, ale přece jenom pro pana ministra tady budu mít pár originálních věcí a námětů, které bych mu rád sdělil. Pokud jde o ten obecný pohled na ten rozpočet, já už jsem to řekl někde v televizním pořadu, že to je přesný součet za mě trochu nepřesných čísel, protože ta čísla v této chvíli pro mě jsou nepravdivá. Já bych to bral, že to je mimořádná situace. Teď mám na mysli na straně příjmů, že se tam počítá s financemi, u kterých je potřeba změnit zákon, který řešíme někde paralelně. A říkám, kdyby to bylo poprvé a je to v mimořádné situaci, tak bych to tady možná zmínil a přešel bych to. Já tady ale jenom zopakuji, že už je to podruhé, je to druhý rozpočet a podruhé vlastně to řešíte stejnou cestou. Připomenu, že při tom rozpočtu na letošní rok to bylo 14 miliard, které ten státní rozpočet ušetřil ve vztahu k platbám za státní pojištěnce u zdravotního pojištění, takže vlastně ta situace se opakuje. To je první poznámka. A myslím si, že vy byste nám to vyčetli taky. Připomenu tu dvou a půlmiliardovou digitální daň, jakkoli tady byla mezi prvním a druhým čtením, a měli jsme to na talíři celé ty dva měsíce, co se projednával státní rozpočet. Tak teď si to užijte také. Rozdíl je v tom, že předtím to byly 2,5 miliardy, teď je to tedy, jak se na to podíváme, 85 miliard nebo 100 miliard, vlastně s tím modernizačním fondem 150 miliard, takže jsme na násobcích toho, co to bylo předtím. To je první poznámka.

Druhá poznámka. Když se podíváte na návrh státního rozpočtu na rok 2022 na straně výdajů, tak to bylo 1893 miliard. Návrh státního rozpočtu na rok 2023 má 2223 miliard. Rozdíl mezi tím je 330 miliard korun, prosím pěkně. Během jednoho roku se výdaje zvedly o 330 miliard. Já to tady nekritizuji jen tak, ale dávám to do kontrastu s tím, že zrovna dneska jsme tady hlasovali dopoledne o příspěvku na mobilitu, kde se to zvedlo z 550 korun na 900 zaplať pánbůh, ale vy jste se bránili tomu, aby se to zvedlo na 2000, 1600, 1200 - tam byly ty různé varianty. My se tady bavíme o položkách, které jsou ve stovkách milionů, možná jednotek miliard. To by asi tady řekl Aleš Juchelka. Myslím si, že ani to ne. Nebo kolega Kaňkovský. Ale výdaje vzrostly meziročně o 330 miliard korun a my se tady handrkujeme o to, jestli v této době lidé se zdravotním postižením budou místo 550 dostávat 900 nebo 1100 korun. Mně to přijde, že to je v nesouladu, prostě že to je v nesouladu, že z těch 330 miliard by se tam ty prostředky, to se na mě nezlobte, našly.

Z těch obecných informací, pokud jde o ty příjmy, nechcete zvyšovat nějakou vyšší daní kromě té speciálně uvedené. K tomu jsem se vyjadřoval včera. To já kvituji, já bych ani nepodporoval zvýšení daní, říkám to tady férově. Takže za to ocenění. Také vám k tomu pomáhá samozřejmě inflace, to je potřeba si také říct, vy vyberete více než bylo v plánu letos i ten příští rok, než kdyby se ta situace vyvíjela normálně. To je potřeba neustále připomínat, protože na tu inflaci se neustále hází, že to je špatné. Obecně ano, ale zrovna pro příjem státního rozpočtu je to dobře.

Pokud jde o ty výdaje, tak tam se budu opakovat, když řeknu, že to zastropování je drahé, protože ten konstrukt, který jste vymysleli, je za mě, za nás - určitě se tady k tomu vyjadřoval kolega Havlíček - špatný a on se pak projeví na té výdajové stránce. A na tomto místě bych se u těch výdajů chtěl zeptat pana ministra financí, jestli můžu (Ministr financí hovoří se zpravodajem.), kde jsou ty - tak ideální by bylo, kdybyste se na mě i díval, že, já pak totiž nepoznám, jestli mě posloucháte. Ale dobře, když zvládnete obojí - kde jsou ty škrty, ty principiální škrty, o kterých jste hovořili, když jste byli v opozici. Teď mám na mysli například počet státních zaměstnanců. Já jsem byl s několika vašimi kolegy - nejčastěji úředníky, ale i státní zaměstnance - já to teď řeknu, já jsem byl s několika vašimi kolegy, třeba tady s kolegou Skopečkem nebo Vojtou Munzarem, tamhle s kolegou jsem ještě nebyl, budu tam s ním zítra, v pořadu Máte v peněženkách(?), a oni mi tam vyčítali, že za minulé volební období vzrostl počet zaměstnanců ve veřejné správě. A já jsem vždycky vytáhl takový ten koláčový graf, kde jsem vám ukazoval, že to bylo v regionálním školství, v bezpečnostních složkách a že skutečně těch úředníků s tím razítkem, tak jak to vnímají lidé, jak to známe, tak klesl asi o 3000 tuším. Je to tak, o 3000. No teď vzrostl počet zaměstnanců veřejné sféry o 8000. Tak kolegové, co jste se mnou byli v televizi, jak se s tím popasujete? Uznávám, že opět jsou to lidé v regionálním školství, ale to jste mi také vyčítali, tak mě zajímá, jak to vysvětlíte teď, a v bezpečnostních složkách. Ale my vidíme ten nárůst počtu úředníků - a to je takový symbol - třeba i na Úřadu vlády. O tom já jsem mluvil u toho minulého rozpočtu.

Takže já bych se zeptal pana ministra, primárně pana ministra financí, kde je ten první náznak toho škrtání na straně příjmů, kde vy jste řekli v opozici, že je potřeba do toho říznout, protože ta státní správa košatí a byrokratizuje. Jenom když mi odpovíte, třeba jsem to špatně hledal, je možné, že to tam někde je, já tam zatím vidím jenom nárůst počtu zaměstnanců.

No a teď vás poprosím o pozornost, protože jsou to dvě oblasti, které jsou podle mě důležité z mého úhlu pohledu, myslím si, že i z pohledu spotřebitele. Jsou to kapitoly 328, 349, ČTÚ a ERÚ. Já jsem si udělal takové srovnání a bavíme se o tom v době, kdy třeba na Energetický regulační úřad se obrací rekordní počet lidí, logicky, teď jak rostou ceny energií. My jsme to probírali na podvýboru pro ochranu spotřebitele na hospodářském výboru. Počet sporů vedených před ERÚ je trojnásobný už teď a to nejsme na konci roku. No a když se podíváte u ERÚ, tak to bylo tak, že původní rozpočet na rok 2022 ještě za předchozí vlády za ministryně Schillerové byl 301 830 000, vy jste ho snížili na 287 milionů, to znamená o 14 milionů méně. A v této chvíli je na 306 milionech, má o pouhých 5 milionů více, než byl ten původní na rok 2022. Jestli dobře počítám takhle v rychlosti, tak těch 5 milionů z těch 300 milionů je nějaké 1 a 3/4 procentního bodu nárůst. To znamená meziročně vzrostou finance na ERÚ, který je pod obrovským tlakem spotřebitelů v době, kdy tady vlastně nejdůležitější věc je ta energetická krize, o 1 celá 3/4 procentního bodu.

Ta druhá kapitola je 328 - Český telekomunikační úřad. Původní návrh Aleny Schillerové byl 2 256 000 000. Já od toho odečtu 1,5 miliardy za Českou poštu, takže to bylo 756 milionů. Vy jste to v té revizi snížili o 25 milionů na 730. No a víte, kolik tam máte teď? Teď tam máte 722 milionů, takže ještě méně, než jste měli předtím. Vy sice v té tabulce, když se podíváte, pane ministře, máte 2 222 000 000, ale to je právě s tou 1,5 miliardy pro Českou poštu, takže to se musí odečíst. Jo, to jsme si minule vyjasňovali u toho rozpočtu, že se to tedy přesunulo kalendářně na rok 2023. Takže když já odečtu tu 1,5 miliardy pro Českou poštu, to je v pořádku, tak čistě pro ČTÚ tam jsem tedy našel, pokud mě nevyvedete z omylu, 722 milionů, to znamená o 8 milionů méně, než byl váš původní revizní nebo revidovaný návrh na rok 2022. A zase říkám, ochrana spotřebitele, ČTÚ, větší nároky, a meziročně tam na ČTÚ je těch prostředků méně dokonce, méně o 8 milionů. A když bych to měl vzít s původním návrhem rozpočtu Aleny Schillerové, tak je to méně o 33 milionů korun.

Takže já bych si potom dovolil v druhém čtení se orientovat na tyhlety věci, které nějak spadají do mé odbornosti, to znamená ČTÚ, ERÚ, a pak se podívám na rozpočet finančního arbitra, který nemá speciální kapitolu, ale je veden pod Ministerstvem financí. Tak jsem to zestručnil, jak jsem jen mohl, abych více nezdržoval. Děkuju za vaši pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a vystoupení vyvolalo zájem o faktickou poznámku pana místopředsedy Skopečka. Prosím

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju pěkně. Já chci zareagovat jenom na dvě věci, které tady kolega předestřel.

Jedna věc, mluvil o inflaci, jak ta inflace vládě strašně pomáhá, že zvyšuje příjmy. No, ono opticky to možná té příjmové straně pomáhá, ale ten rozpočet má i výdajovou stranu. Samozřejmě, vyšší ceny se promítají státu i na výdajové straně. Jednak samozřejmě na základě inflace se valorizují nejrůznější dávky, nejvíce samozřejmě důchody, takže pokud máme vysokou inflaci, automaticky to znamená, že i na důchodech budeme mít vyšší výdaje. I státní instituce, veřejný sektor, nakupuje své služby od benzinu až po já nevím co za vyšší ceny, než nakupoval v minulém roce. Takže představa toho, že inflace nějakým dramatickým způsobem navyšuje, pomáhá státu snižovat nějakým způsobem strukturální saldo, je prostě lichá. Není to pravda, opticky to sice ty příjmy zvyšuje, ale na straně výdajů se inflace propisuje taky, a naopak tlačí stát do vyšších výdajů, a to zejména právě v těch mandatorních, jako jsou důchody, a tím vlastně ještě zhoršuje strukturální stav veřejných financí.

Jestli něco by pomohlo státnímu rozpočtu, tak je to samozřejmě vysoký ekonomický růst, který samozřejmě příjmové straně opravdu pomáhá. Tento benefit jste měli vy za vaší vlády, úplně jste ho nevyužili tak, abyste strukturální deficit snižovali, naopak byl zvyšován.

Co se týče počtu státních zaměstnanců, v tomto směru s tím nemám problém, já se k tomu hlásím. Jsem prostě přesvědčen, že náš veřejný sektor je velký, že náš veřejný sektor je přebujelý a že prostě nemáme prostředky na to, abychom ho ve stávající velikosti udrželi. A pevně doufám, že v nadcházejících letech poklesne nejen počet státních úředníků, ale počet státních zaměstnanců jako celku. (Předsedající: Čas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a tímto se vracíme do obecné rozpravy. Je přihlášen pan poslanec Miloš Nový.

Ještě načtu tři omluvy. Omlouvá se pan poslanec Martin Kolovratník od 18.30 hodin z pracovních důvodů, paní poslankyně Jana Mračková Vildumetzová od 18 hodin z rodinných důvodů a paní předsedkyně Alena Schillerová od 18.20 do 19 hodin z pracovních důvodů. A prosím, pane poslanče, ujměte se slova.

 

Poslanec Miloš Nový: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážení ministři, vážené poslankyně a vážení poslanci, v souvislosti s dnes projednávaným zákonem o státním rozpočtu na rok 2023 bych rád ve svém příspěvku reagoval na nekončící debaty týkající se výše rozpočtových deficitů v probíhajícím fiskálním roce 2022, připravovaném roce 2023, ale též v rámci střednědobého výhledu státního rozpočtu na léta 2024 až 2025.

Nejprve mi dovolte, abych vám ocitoval a připomenul jeden starý biblický příběh. Týká se jednoho z dvanácti synů Jákoba, a to Josefa. Jak dobře víte, otcem Jákobem milovaný syn Josef byl prodán svými bratry do egyptského otroctví. Díky přízni Hospodina dostal Josef příležitost stát se prorokem a vyložit sny, jež se zdály egyptskému faraonovi. Dovolte, abych vám zkráceně ocitoval část textu z převyprávěné Bible pro děti autorů Bridget Hadaway a Jeana Atchesona. Cituji: "Pak se jedné noci zdál faraónovi sen. Stál u řeky Nilu, když tu náhle z řeky vystoupilo sedm krásných a tučných krav a jalo se pást na trávě. Potom faraon viděl vystoupit z řeky dalších sedm krav, ale šeredných a vyhublých, a ty stanuly mezi těmi vykrmenými. Nakonec se ty hubené pustily do těch tučných a všechny je sežraly. Sen se rozplynul a faraon hluboce znepokojen procitl. Když znovu usnul, měl druhý sen. Sedm plných a zralých pšeničných klasů vyrostlo z jednoho stébla a hned za nimi vyrostlo dalších sedm prázdných, východním větrem sežehlých pšeničných klasů. Vypadalo to, jako by ty prázdné klasy požíraly ty plné, a faraon se celý sklíčený znovu probudil. Když nastalo jitro, dal si zavolat všechny egyptské věštce a mudrce, vyprávěl jim své sny, ale žádný z nich mu je nedovedl vysvětlit. A tehdy se faraonův nejvyšší číšník rozpomenul na Josefa, vykladače snů. Když Josef vyslechl faraonovy sny, pravil: Tyto dva sny jsou vlastně jeden a tentýž. Těch sedm tučných krav znamená sedm let, stejně tak těch sedm plných pšeničných klasů. Budou to roky hojnosti. Těch sedm hubených krav a sedm prázdných klasů značí sedm let, které budou roky hladu. Nic se neurodí a dobytek uhyne hladem a celá egyptská země bude ležet v troskách." Konec citace.

Proč jsem vám četl biblický příběh, který řada z vás tak dobře zná? Na pozadí tohoto příběhu se totiž odehrává to, co známe pod pojmem hospodářský cyklus - hospodářský cyklus ve smyslu střídání ekonomické aktivity, kterou známe pod pojmy hospodářský růst, expanze, oživení a konjunktura, a ekonomického útlumu s názvy, jako jsou krize, recese, kontrakce a podobně. Jinými slovy nám biblický příběh říká, že v životě lidském se více či méně pravidelně střídají období hojnosti a období strádání. Rovněž nám tento příběh slovy Josefa dává návod, jak se na období strádání co nejlépe připravit. Cituji: "Pro tebe by bylo dobré vytvořit zásoby pro léta hladu. V každé části země bys měl ustanovit dozorce a správce, aby shromažďovali a uskladňovali pětinu úrody. Ta vás bude živit v letech hubených. Dej postavit nové sýpky a sklady a dej je dobře střežit. Jen tak budeš mít dostatek potravy pro lid po dobu těch sedmi let hladu. A jen tak zachráníš Egypt." Konec citace.

Od starého biblického příběhu o letech hojnosti, využitých k tvorbě zásob na léta strádání, nyní přistupme k jeho aplikaci v podmínkách České republiky v letech 2013 až 2021, kdy se na hospodářské politice podílela Sobotkova vláda, kde hnutí ANO zastávalo mimo jiné post ministra financí, a následně Babišova vláda. Jakým způsobem využily obě vlády oněch biblických sedmi let hojnosti k tvorbě zásob na léta strádání? Obě dvě vlády vládly v letech, kdy Česká republika s výjimkou covidového roku 2020 zažívala léta nepřetržitého hospodářského růstu. Statisticky vyjádřeno, hospodářský růst ve sledovaném období vykazoval následující hodnoty: v roce 2014 2,3 %, poté 5,4 %, 2,5 %, 5,2 %, 3,2 %, 3 %, v roce 2020, což byl covidový rok, -5,5 procenta, a konečně v roce 2021 2,9 %. Vím, že žádat po vládách, aby v letech hojnosti dle rady Josefa odkládaly pětinu úrody, což představuje 20 %, by bylo zcela nereálné. Mně osobně by stačila jedna setina, jediné procento. Jak vysoká by byla výše rozpočtových přebytků, které by se v tuto chvíli tak hodily na úhradu nákladů spojených s válečným konfliktem, nákladů spojených s energetickou krizí a nákladů spojených s eliminací pádivé inflace? Při pouhém jednom procentu uskladnění úrody v sedmi letech tučných by se výše každoročních rozpočtových přebytků pohybovala v intervalu přibližně od 43 miliard do 61 miliard korun, což znamená, že v celkovém souhrnu za dvě funkční období předchozích vlád by výše kumulovaného přebytku dosáhla téměř 420 miliard korun, při dvouprocentním přebytku by pak činila 840 miliard korun.

Minulé vlády však bohužel místo toho, aby v letech tučných slovy Josefa plnily sýpky a sklady a spořily tak na léta hubená, sklizenou úrodu projedly. Ba co více, zadlužily nás na další období. Celková výše vytvořeného deficitu tak dosáhla za sledované osmileté období celkové kumulované hodnoty téměř 900 miliard korun. Pro korektnost je nutno dodat, že uvedený údaj se vztahuje i na covidový rok 2020. Nemáme-li přebytek ve výši 420 miliard a místo toho máme deficit ve výši 900 miliard, pak celkový rozdíl činí 1 320 miliard korun, což je pro vaši představu více než výše rozpočtových příjmů v roce 2017. A to podotýkám bez nutného diskontování, respektive započtení inflace. Částka téměř 900 miliard korun deficitu státního rozpočtu zároveň dokazuje, že není pravda, že v letech 2014 až 2021 došlo ke snížení zadlužení. To, co zde slýchávám, jak předchozí vlády snížily dluh státního rozpočtu, se netýká dluhu absolutního, ale dluhu relativního, což je poměr dluhu k hrubému domácímu produktu. Zatímco absolutní dluh v tučných letech rostl, relativní dluh se snižoval pouze z důvodu rychlejšího růstu hrubého domácího produktu než zmíněného dluhu. Navíc dodávám, že z pohledu růstu HDP se předchozí vlády vezly na vlně celoevropského a celosvětového hospodářského růstu, ke kterému buď vůbec nepřispěly, anebo přispěly zcela zanedbatelně.

Biblický příběh o sedmi tučných a sedmi hubených letech je variací na známý postulát takzvané keynesiánské hospodářské politiky, která tvoří ideové východisko levicových a středně levicových vlád ve smyslu výrazného zapojení státu do ekonomiky dané země. Zatímco však keynesiánská hospodářská politika doporučuje rozpočtové deficity v době recese, v dobách ekonomického růstu jednoznačně vyžaduje tvorbu rozpočtových přebytků. Na tuto povinnost však předchozí vlády zcela zapomněly. Současné problémy vlády při sestavování státního rozpočtu tak naráží na nerespektování jednoho ze základních a důležitých postulátů teorie hospodářské politiky ze strany předchozích vlád. V opačném případě by řešení současných vážných hospodářských problémů bylo pro naši vládu výrazně jednodušší. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk z pravé poloviny sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji. Načtu ještě došlou omluvu od paní poslankyně Věry Kovářové. Ta se od 18.15 hodin omlouvá z osobních důvodů.

A vzhledem k tomu, že se již nikdo nehlásí do obecné rozpravy, skutečně není tomu tak, tak obecnou rozpravu končím.

A požádám pana ministra, zda má zájem o závěrečné slovo? Prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, myslím, že z úst členů vlády zazněly jasné argumenty pro to, abych ještě jednou zopakoval jménem vlády České republiky žádost o to, abyste dnes v prvém čtení schválili základní parametry státního rozpočtu na příští rok. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji. Má pan zpravodaj zájem o závěrečné slovo? Nemá, což znamená, že můžeme přikročit k hlasování. Já ho požádám, aby nás provedl přednesenými návrhy.

Ještě zagonguji a přivolám kolegyně a kolegy z předsálí.

Prosím, pane zpravodaji. Poprosím o klid v sále!

 

Poslanec Josef Bernard: Kolegyně, kolegové, žádné návrhy na změny, popřípadě na vrácení k přepracování zákona do prvního čtení nezazněly, to znamená, že budeme hlasovat pouze o jednom návrhu, a to byl návrh rozpočtového výboru. Já jsem ho zde četl na samém začátku, takže teď mi dovolte, abych ho znovu nečetl celý, ale řeknu to nejdůležitější. Návrh zní: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky schvaluje základní údaje návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2023 podle sněmovního tisku 315." Prosím o zahájení hlasování.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.

Zahajuji hlasování o tomto návrhu a ptám se, kdo je pro tento návrh? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 152 bylo přihlášeno 138 hlasujících poslanců a poslankyň, pro 81, proti 43. Já tedy konstatuji, že návrh usnesení byl schválen.

 

Usnesení tedy bylo přijato, končím první čtení tohoto tisku. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji.

A protože existuje - ano, prosím, k hlasování, prosím.

 

Poslankyně Marie Pošarová: Já bych zpochybnila hlasování, protože mně nefungoval přístroj. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Takže to je návrh na zpochybnění hlasování, tedy dám hlasovat ještě o námitce.

Zahájila jsem hlasování (číslo 153).

Ano, vnímám, ukončuji, prosím, odhlašuji všechny. Prosím, přihlaste se znovu svými identifikačními kartami.

 

A jelikož zazněla námitka zpochybnění hlasování, nejprve dávám hlasovat o této námitce, zda bude.

Zahájila jsem hlasování o námitce. Prosím, kdo je pro její přijetí? Kdo je proti?

V hlasování číslo 154 nás hlasovalo 134, pro bylo 130, proti 0, čili námitka byla přijata.

A my zopakujeme hlasování, je myslím každému jasné, že jde o návrh celého usnesení.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

A v hlasování číslo 155 bylo přihlášeno 134 hlasujících, pro 85, proti 48. Konstatuji opět, že návrh usnesení byl schválen.

 

Čili definitivně končím první čtení tohoto tisku.

 

A protože je dohoda, že skončíme, tak bych ještě dala hlasovat o návrhu na vyřazení zbývajících neprojednaných bodů schváleného pořadu 41. schůze Poslanecké sněmovny.

Zahajuji hlasování o tomto návrhu na vyřazení zbývajících bodů schůze. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 156 bylo přihlášeno 134 hlasujících, pro 129, proti nula. Konstatuji, že tento návrh byl přijat.

 

A ještě asi k hlasování pan poslanec Babka. (Hluk v sále.) Prosím. Poprosím o klid! Poprosím o klid v sále.

 

Poslanec Ondřej Babka: Děkuji, paní místopředsedkyně. Pouze pro stenozáznam, u hlasování číslo 155 jsem hlasoval proti, nicméně na sjetině mám pro, tak jenom aby to bylo opraveno. Hlasování nezpochybňuji. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, toto tedy pro stenozáznam. Jenom konstatuji, že předchozím hlasováním jsme vyčerpali schválený program 41. schůze Poslanecké sněmovny. Já tuto schůzi končím a připomínám - prosím ještě o pozornost - připomínám, že v úterý 1. listopadu bude v 9 hodin zahájena 43. schůze Poslanecké sněmovny, v pátek 4. listopadu bude v 9 hodin zahájena 44. schůze Poslanecké sněmovny a v pátek 28. října bude zde v prostorách Poslanecké sněmovny probíhat Den otevřených dveří, takže prosím, abyste si uklidili materiály z lavic, jinak budou skartovány. Děkuji a přeji klidné následující dny.

 

(Schůze skončila v 18.41 hodin.)

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.