(pokračuje Olga Richterová)

1.
Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2023
/sněmovní tisk 315/ - prvé čtení

Z pověření vlády tento návrh uvede pan ministr financí Zbyněk Stanjura. Poprosím ho, aby se ujal slova. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Děkuji za slovo. Než začnu, jenom upozornění pro pana ministra Válka, že tady má kartu, tak abych nebyl obviněn, že manipuluji s cizí hlasovací kartou. Děkuji.

Hezké dopoledne, vážené paní kolegyně, vážení pánové kolegové, dovolte mi, abych vám jménem vlády České republiky představil návrh státního rozpočtu na rok 2023. Sice bych mohl mít velmi podrobné úvodní slovo, ale předpokládám, že další členové vlády, kolegové a kolegyně vystoupí s podrobným zdůvodněním zejména výdajů v příslušné kapitole. Jak jistě všichni víte, a já to pro jistotu připomenu, v prvém čtení schvalujeme základní parametry rozpočtu, to znamená celkové příjmy, celkové výdaje a navržený deficit státního rozpočtu.

Než přejdu k jednotlivým číslům, faktům, argumentům, tak mi dovolte obecnější poznámku k ekonomické situaci, ve které se nachází Česká republika, vlastně všechny evropské země. 24. února letošního roku se podstatným způsobem změnila situace v Evropě. Po mnoha desítkách let vidíme válečný konflikt přímo, který se nás bezprostředně dotýká. Od té doby se ukrajinští občané, ukrajinský lid v čele se svým prezidentem a vládou statečně brání nevyprovokované a nespravedlivé neodůvodnitelné agresi ze strany Ruska. Logickou odpovědí, jednou z logických odpovědí demokratické části světa, nejenom evropských demokracií, bylo postupné uvalení až osmi sankčních balíčků vůči Rusku a také Bělorusku. A pokud takové sankce mají mít smysl a mají mít citelný dopad na ruské hospodářství, je logické, že se negativním způsobem dotýkají občanů zemí, které ty sankce uvalily. Myslím si, že je naprosto jasné, že čím účinnější budou sankce, tím menší bude schopnost Ruska pokračovat v této nespravedlivé válce.

Na evropské úrovni vlastně při každém setkání všech ministrů všech rezortů debatujeme o dopadech této války a sankcí na evropské ekonomiky, a protože jsme malá, otevřená, proexportně orientovaná ekonomika, tak samozřejmě i o dopadech na českou ekonomiku. Zopakuji, co jsem říkal v rozpočtovém výboru, který podle zákona projednával návrh státního rozpočtu ještě před prvním čtením. Kromě válečné operace, která probíhá na Ukrajině, Rusko vede ekonomickou válku s Evropou a s demokratickými zeměmi světa. Když se podíváte například na otázku naplněnosti zásobníků plynu v Evropě - v České republice problém není zdaleka tak veliký jako v jiných evropských státech - zhruba od léta roku 2020 Gazprom systematicky a plánovaně snižoval zásoby plynu v zásobnících, kde si vysoutěžil kapacitu těchto zásobníků. To znamená, byla to minimálně střednědobá příprava na to, čemu říkáme, že Vladimir Putin používá energetické zdroje jako zbraň. Používá je k manipulaci trhu, která vyvrcholila někdy na přelomu srpna a září, kdy jsme viděli nesmyslné, nesmyslně vysoké ceny energií, a byla to až panická reakce trhu na to, jak tím kohoutem, pomyslným kohoutem zavírá, upouští. Sami sledujeme nekonečnou sérii zpráv o takzvaných technických problémech na plynovodech, které vedou z Ruska do Evropy.

Přes to všechno se Evropě i České republice podařilo získat dostatečné zásoby plynu na tuto zimu. Před několika týdny nebo měsíci jsem tady odpovídal na dotaz z opozičních lavic - chci říct, že ten dotaz je legitimní, nijak ho nekritizuji - zda budeme mít dostatek plynu. Dneska mohu zopakovat to, co jsem tady říkal před několika týdny: Ano, budeme mít dostatek plynu na celou zimu a nehrozí to, čeho se ještě někteří v červnu obávali, že bude docházet k nucenému vypínání některých provozů, některých továren, některých podniků. K dnešnímu ránu máme zaplněné zásobníky takřka z 95 %. Jsme na konci října a zásoba je více než 3 miliardy 200 milionů kubíků.

Samozřejmě těmto dobrým zprávám v Evropě napomáhá i dobré počasí, protože pokud vidíme takové počasí, jako je v letošním říjnu, tak to samozřejmě snižuje spotřebu plynu v celé Evropě, a tím pádem i v České republice.

Proč tato fakta uvádím? Protože jak válka, tak odvetné sankce mají dopad na stav evropských ekonomik a na stav evropských veřejných financí. Takřka všechny, respektive všechny rozpočty členských zemí jsou pod obrovským tlakem na mimořádné výdaje, které způsobují zejména vysoké ceny energií a vysoká inflace. Nemůžeme být spokojeni s úrovní inflace v České republice, ale pokud dobře sledujeme statistiky v rámci Evropy, tak pokud použijeme meziměsíční srovnání, tak už nejsme na špici peletonu. U nás vysoká inflace začala dříve a pevně věřím, že budeme patřit mezi první země, kde ta vysoká inflace bude klesat. Tohle všechno se samozřejmě odráží v potřebách výdajů státního rozpočtu. Já pak vlastně okomentuji aspoň některé podstatné navýšení výdajů, které navrhuje vláda pro rok 2023.

A teď k těm číslům. Dneska budeme rozhodovat o třech základních parametrech. První jsou celkové příjmy státního rozpočtu, a to je 1 928 miliard, celkové výdaje státního rozpočtu 2 biliony 223 miliard a navržený schodek státního rozpočtu 295 miliard, který je o 15 miliard vyšší než původně schválený deficit rozpočtu pro rok 2022, ale je o 80 miliard nižší než po schválené novele státního rozpočtu pro letošní rok. O té jsme hlasovali v Poslanecké sněmovně v minulých dnech.

Nejprve k příjmům. Daňové příjmy bez pojistného na sociální pojištění se odhadují na 947 miliard a v daňových příjmech je zahrnuto i těch 100 miliard mimořádných příjmů, o kterých jsme debatovali včera a o kterých budeme debatovat ještě v příštích týdnech. Nechci se vracet k debatě, zda to bylo dobře, nebo špatně, zda je to obvyklé, nebo neobvyklé. Platí to, co jsem říkal včera: Jsme v nestandardní době a ty důvody jsem popsal v úvodu svého vystoupení, tak jsme bohužel museli přistoupit k nestandardnímu projednávání některých zákonů. Platí, že jako vláda předpokládáme, že zákony, které umožňují příjem těchto 100 miliard na mimořádné výdaje, to znamená na kompenzace za zastropované ceny elektrické energie a plynu, budou schváleny v Poslanecké sněmovně a Senátu ještě před závěrečným hlasováním o státním rozpočtu ve třetím čtení.

Dále se počítá s příjmy ze sociálního pojištění ve výši 688 miliard. Já to s dovolením zaokrouhlím na jednotky a nečtu ty desetiny, ale v tomto případě desetiny jsou stovky milionů - abychom si uvědomili, o jak vysokých částkách jednáme a o jak vysokých částkách budeme rozhodovat. A protože jsme v sedle čerpání evropských peněz, kdy se střídají dvě programovací období, tak nejnáročnější, to znamená, že nejmenší příjmy z evropských zdrojů budou v roce 2023 a tam je předpokládaný příjem zhruba 139 miliard. Potom v rozpočtu z technických a historických důvodů máme položku, která se jmenuje příjmy ze zvláštních účtů privatizace, ale to je účet, kam se posílají dividendy ze státních podniků a z podniků, kde má stát majetkovou účast. Takže tady se předpokládá zapojení až 45 miliard.

Pojďme k výdajům. Největší výdaje logicky jsou v sociální oblasti. Já o tom budu mluvit podrobněji, ale když sečtu všechny výdaje, které se označují jako sociální výdaje, ta částka bude větší než bilion korun, přesně 1 020 miliard. Podstatnou část, největší část činí výdaje na důchodové pojištění. Předpokládá se, že příští rok to bude takřka 672 miliard, což činí těch 78 % z výdajů na sociální dávky. A v této částce jsou zohledněné dvě podstatné události, za prvé, standardní zákonná valorizace penzí, a za druhé, poprvé od 1. ledna roku 2023 bude v našem důchodovém systému započteno takzvané výchovné, to znamená 500 korun měsíčně za každé vychované dítě.

Já mám s sebou několik grafů, kterými chci dokumentovat - aby to bylo vidět i vizuálně, vybral jsem aspoň ty základní - jaký je vývoj v klíčových ukazatelích. Takže tady vám ukážu - pokud to není moc vidět, tak vám to pak rozešlu elektronicky - vývoj průměrného důchodu.

V roce 2022, to už je poměrně kvalifikovaný odhad, ještě nejsme na konci roku, činí průměrný důchod 18 350 korun měsíčně, podle návrhu státního rozpočtu v roce 2023 bude průměrná výše penze 19 500 a v roce 2024 podle stávajících makroekonomických predikcí to bude 20 265 korun. Jak jsem říkal v jiných příležitostech, když jsem vystupoval v Poslanecké sněmovně, poprvé jsme v praxi vyzkoušeli instrument, který máme dlouho v zákoně, a to jsou mimořádné valorizace důchodů v okamžiku vysoké inflace, a tento mechanismus byl v letošním roce použit dvakrát. Takže to je 672 miliard.

Dalším důležitým velkým výdajem státního rozpočtu jsou platby do systému veřejného zdravotního pojištění. Myslím, že podrobněji se k této položce státního rozpočtu vyjadřovat nemusím, vedli jsme o tom dlouhou debatu celý letošní rok. Jenom připomenu - ukážu graf, a vzal jsem si jako srovnávací základnu rok 2018. Nemá to žádné politické souvislosti, ale myslím, že pět let je minimálně ten střednědobý ukazatel, kdy se můžeme podívat, ať už vládl kdokoliv, jak rostly v jednotlivých kapitolách výdaje.

Když se podíváme na platbu za státní pojištěnce, všichni víme, že příští rok to bude 1 900 korun měsíčně za pojištěnce, celkově 142 miliard. Podívejme se společně na ten graf. (Ukazuje materiál.) A roku 2018 výdaje státního rozpočtu za platby do veřejného zdravotního pojištění vyrostly o více než 100 %. V roce 2018 to bylo zhruba 68 miliard ze státního rozpočtu a v příštím roce to bude podle schváleného zákona a díky tomu, že jsme schválili automatický valorizační mechanismus, umíme si představit, jak ten vývoj bude v dalších letech, a ty částky jsou obsaženy v rozpočtovém výhledu na roky 2024, z 68 miliard jdeme na částku 142 miliard v průběhu pěti let. Jsou tam samozřejmě započtené covidové roky, nicméně ty mimořádné výdaje, které souvisí s covidem, se naštěstí nebudou uplatňovat už v roce 2023, ty okolnosti prostě jsou příznivější pro systém veřejného zdravotního pojištění, co se týče covidové pandemie.

Kapitálové výdaje plánujeme ze státního rozpočtu zhruba 203 miliard korun. Já všem doporučuji odjakživa, protože tam vidíte před mou židlí celou dokumentaci státního rozpočtu, ale myslím si, že pro základní orientaci je nejdůležitější sešit B. Sešit B obsahuje zprávu k návrhu zákona o státním rozpočtu a tam jsou i časové řady a podrobnější zdůvodnění k významným příjmovým položkám rozpočtu a stejně tak k významným výdajovým položkám státního rozpočtu.

A když se podíváme na vývoj investic, vlastně uvidíme to, o čem jsem mluvil v případě evropských fondů, že budeme příští rok v sedle čerpání, to znamená dole, a pro letošní rok byly schváleny investice ve výši 240 miliard, z toho 78 miliard ze státního rozpočtu a 126 miliard z evropských zdrojů, a pro příští rok se ten poměr dramaticky otáčí, kdy bude ze státního rozpočtu na kapitálové výdaje uvolněno 127 miliard. To je historicky nejvyšší částka, zatím byla nejvyšší v roce 2020, kdy to bylo 100 miliard - mluvím o skutečnosti, samozřejmě rok 2022 a 2023 jsou zatím odhady - a z evropských zdrojů pouze 76 miliard.

Pro představu, v letošním roce předpokládáme příjem z evropských fondů na kapitálové výdaje 126 miliard. Jinými slovy, dojde k poklesu čerpání evropských zdrojů na investice o 50,5 miliardy z logických důvodů - nemá to žádnou souvislost s tím, že bychom nebyli schopni čerpat a absorbovat tyto zdroje, ale takřka celý tento výpadek je navržen, pokrytý zvýšením výdajů ze státního rozpočtu, a to o celých 49 miliard proti letošnímu roku. Všichni správci kapitol se na vládě při projednávání státního rozpočtu dušovali, že to jsou realistická čísla a že jsou schopni v roce 2023 tyto peníze efektivně investovat do tolik potřebné - zejména dopravní - infrastruktury. Tolik na vysvětlenou, jak se nám vlastně podařilo zachovat investiční aktivitu státu pro rok 2023. Včera jsme v druhém čtení daňového balíčku debatovali - a vím, že ten návrh má širokou podporu - o zvýšení mimořádných odpisů pro roky 2022 a 2023 a to by zase mělo přispět k investiční aktivitě soukromého sektoru, protože oba dva ty sektory, veřejný i soukromý, jsou velmi důležité pro investiční aktivitu, a tudíž pro ekonomický růst nejenom v letošním či příštím roce, ale i pro roky následující.

Výdaje na platy a ostatní náklady příspěvkových organizací jsou na rok 2023 rozpočtovány v celkové výši 264 miliard a jsou zhruba o 17 miliard vyšší než v roce 2022.

V programovém prohlášení vlády je závazek vlády nejpozději v roce 2025 mít výdaje na obranu ve výši 2 % HDP. Třetí z těch grafů, které jsem si připravil, nám ukazuje od roku 2008 až do roku 2025 výdaje na obranu. Pro příští rok to má být takřka 112 miliard korun, což by mělo činit 1,52 % HDP, čímž se přibližujeme - nebo když vyrovnáváme vlastně v tom období posledních patnácti let rok 2009, kdy to bylo taky 1,52 % HDP, ovšem v té době na to stačilo necelých 60 miliard korun. Stejně tak v tom střednědobém výhledu vidíte plán vlády navyšovat zhruba tempem 20 miliard korun výdaje do obrany v příštích dvou letech tak, abychom se v roce 2025 dostali přibližně na 2 % výdajů státního rozpočtu na obranu, v té době by to mělo činit zhruba 155 miliard korun. Určitě o tom bude mluvit podrobněji paní ministryně obrany a platí to samé, co jsem říkal obecně o kapitálových výdajích. V úzké spolupráci s Ministerstvem obrany dáváme do návrhu rozpočtu a návrhu střednědobého výhledu pouze ty investice, které je realistické uskutečnit v následujících třech letech. Nejsme zdaleka jediná země, která zvyšuje výdaje na obranu. Sofistikované zbraňové systémy se nevyrábějí na sklad. Nestačí, když se někdo rozhodne, že teď uvolníte peníze, objedná to a do několika měsíců má dodávku na svém území. To znamená, i v této oblasti soutěžíme s mnohými našimi spojenci o to, která země bude schopna dříve nakoupit tolik potřebné zbraňové systémy, které posílí obranyschopnost naší země. A já předpokládám, že naprostá většina politických stran a hnutí zastoupených v Poslanecké sněmovně podporuje zvýšení obranyschopnosti České republiky, a tím pádem i zvýšení bezpečnosti našich občanů.

Podstatným výdajem státního rozpočtu jsou odvody do fondů Evropské unie, které z letošních 60 miliard narostou na takřka v 65 miliard v příštím roce, nicméně přes toto navýšení zůstáváme a budeme v celém tomto programovacím období, které je až do roku 2027, čistými příjemci. Jinými slovy, dostaneme a vyčerpáme z evropských fondů více, než kolik tam jako stát odvedeme. Často se to opakuje v Poslanecké sněmovně, ze všech poslaneckých klubů jsme si toho vědomi. Máme unikátní šanci čerpat z několika významných evropských zdrojů nejenom v tomto, ale i v příštích třech letech.

Kromě standardních strukturálních fondů máme k dispozici za prvé Fond spravedlivé transformace, kde se spouštějí první výzvy, který má pomoci v transformaci našim nejvíce strukturálně postiženým regionům, a to je Karlovarský kraj, Ústecký kraj a Moravskoslezský kraj. Kromě toho v reakci na covidovou krizi Evropa schválila Recovery and Resilience Facility, to znamená nástroje podpory ekonomiky a oživení, v České republice je to Národní plán obnovy. Tam se za prvé podařilo navýšit celkovou alokaci pro všechny členské země, tím i pro Českou republiku. A je nový nástroj, který vychází, který jsme v Evropě připravili jako odpověď na ruskou manipulaci s trhy, zejména energií, a to jsou peníze, které mají sloužit na snižování závislostí na ruských fosilních palivech, takzvaný REPowerEU. Nám se povedlo minulý měsíc na ECOFINu domluvit rozdělení těchto dodatečných 20 miliard euro. Myslím si, že se nám povedlo změnit ten covidový klíč, protože z Národního plánu obnovy byl takzvaný covidový klíč, z čehož nejvíc čerpaly státy z jihu Evropy, protože tam byl kladen důraz zejména na nezaměstnanost. Nám se povedlo, a myslím, že jsou spokojeni s výsledkem vlastně všichni, protože proti nebyl nikdo z členských států. Nám stačila kvalifikovaná většina a pouze jediný stát se při oficiálním hlasování zdržel. Dostaneme z toho asi 3,3 % a přitom máme zhruba 2,2 % obyvatel Evropské unie. Státy střední a východní Evropy budou více podporovány z tohoto mimořádného zdroje, protože jsou více závislé na ruských fosilních palivech. Považuji to za spravedlivé.

To znamená, tohle všechno jsou mimořádné fondy kromě těch strukturálních, a pokud budeme schopni připravit chytré, efektivní projekty, investujeme do naší budoucnosti, a ještě k tomu za zapojení evropských peněz. Vláda ve spolupráci s mnohými, ať už z veřejného sektoru, či privátního sektoru na tom pracuje. Typicky kdybych se mohl vyjádřit o potenciálních projektech, které by mohly získat podporu právě z REPowerEU, tak je to uvažované rozšíření ropovodu TAL tak, abychom se úplně zbavili závislosti na dovozu ruské ropy, přípravné práce například na horkovod z Dukovan do Brna a vlastně všechny projekty, které budou snižovat závislost na těchto fosilních palivech dovážených z Ruska.

Jak sami víte, Evropa se domluvila na embargu či zákazu dovozu ropy a ropných produktů z Ruska. Nám se povedlo jako České republice vyjednat si výjimku 18 měsíců, která začne běžet od 1. ledna příštího roku. To znamená, máme zhruba rok a půl na to, abychom i ty investiční akce zvládli. Peníze z REPowerEU můžeme použít i na zopakování toho, co se nám povedlo v Holandsku, kde jsme vysoutěžili a získali tři osminy kapacity prvního nově otevřeného LNG terminálu po vpádu Putina na Ukrajinu, a díky tomu máme zajištěny dodávky zhruba v objemu 3 miliardy kubíků ročně. Ono se říká, že to je jedna třetina, ale já předpokládám, že spotřeba bude klesat, že už to nebude 9 miliard, takže může to být kolem 30 až 35 % roční produkce. A naši sousedé, kteří mají přístup k moři, ať už to je Polsko, Německo nebo i dále Nizozemsko, budují další plovoucí terminály, které by měly překlenout období do doby, než budou zprovozněny ty pevné LNG terminály.

A když se podíváme na vývoj světových cen plynu, všechna opatření, která činí Evropa jako celek, vedou k tomu, že zrovna v těchto dnech je dokonce spotová cena, tržní cena nižší než naše uvažovaná zastropovaná cena. Sice nepatrně, ale myslím si, že evropské řešení je nejlepší i pro českou ekonomiku, pro český veřejný rozpočet, protože evropské řešení je nejlevnější. Ano, zůstává před námi zatím nevyřešená otázka zastropování cen plynu na výrobu elektřiny, ne plynu jako obvykle, ale to se intenzivně řeší a existuje naděje, že do konce listopadu bychom v tomhle mohli najít evropské řešení. A zase to bude levnější než 27 národních řešení a 27krát výdaje národního státního rozpočtu.

Takže tolik bylo k platbám do Evropské unie, ale považoval jsem za potřebné říct, že budeme čistí příjemci, a jaké máme šance využít evropské zdroje, pokud budeme schopni připravovat chytré a efektivní projekty.

Poslední věc před nějakým závěrečným shrnutím, kterou chci shrnout, je, říká se tomu zase obsluha státního dluhu. Abychom to přeložili do normální češtiny, je to platba za dluhy, které Česká republika vyrobila po dobu své existence. Mám tady graf, který mi nečiní žádnou radost. Když se podíváme, tak vlastně z nějakých 57 až 58 miliard, které jsme platili v roce až 2012 až 2013 - vidíte, že jsem tady dal celé dlouhé období, že jsem nevybíral jenom dobu, když jsme byli v opozici - pak to klesalo i vlivem příznivých úrokových marží na úroveň kolem 40 miliard. To se v zásadě dařilo držet od roku 2016 do roku 2021. Bylo to někdy těsně nad 40 miliard, někdy těsně pod 40 miliard. Myslím - nebo jsem si jistý, nejmenší částka byla v roce 2019, 39,6 miliardy. Loni to bylo 42,2 miliardy, v letošním roce to odhadujeme na 50 miliard. (Poslankyně Schillerová studuje graf, který ukazuje ministr Stanjura.) Já to pak všem poskytnu, ale určitě. A odhad, samozřejmě je to odhad, můžeme říkat, že to je odhad, ale vychází i z toho, v kterých letech budeme splácet dříve vydané edice státních dluhopisů, je 2022 - 50 miliard, 2023 - 70 miliard, 2024 - 85 miliard a 2025 - 100 miliard. Je samozřejmé, že díky inflaci a růstu HDP procentuální zastoupení těchto výdajů není tak dramatické, ale vidíme stoprocentní nárůst úroků v průběhu jednoho volebního období od roku 2022 do roku 2025.

Já jsem se ve svém úvodním slově pokusil okomentovat nejdůležitější částky, ať už na příjmové, nebo na výdajové straně. Pokud budou nějaké další dotazy, určitě je zodpovím. Předpokládám, že k jednotlivým kapitolám budou vystupovat členové vlády, kteří jsou přítomni a nejsou například na služební zahraniční cestě. Tam se je případně pokusím zastoupit já, protože někteří členové vlády jsou skutečně služebně mimo Českou republiku a nemohou se zúčastnit dnešního projednávání státního rozpočtu v prvém čtení.

Státní rozpočet jako celek se snaží balancovat tři klíčové oblasti, tři úkoly, které podle vlády České republiky má každý státní rozpočet, nebo měl by mít.

Za prvé, udržení sociálního smíru. Když se podíváte na srovnání výdajů v jednotlivých kapitolách, vidíte, že nárůst v této kapitole je veliký, ale oprávněný. Nemůže nás vždycky děsit jenom nárůst o konkrétní částku, ale musíme posuzovat, zda tyto výdaje jsou oprávněné. My jsme si jisti, že oprávněné jsou. Ne všechny sociální výdaje jsou v kapitole Ministerstva práce a sociálních věcí, tak jenom připomenu, skutečnost roku 2021 byla zhruba 763 miliard, návrh státního rozpočtu na rok 2022 758 miliard. Výdaje v rozpočtu po novele 791 miliard a návrh státního rozpočtu pro příští rok 892 miliard. Jinými slovy: mezi lety 2021 a 2023 v pouhém období tří let je ten nárůst přibližně 220 miliard korun za jeden jediný rok.

Druhý pilíř státního rozpočtu, který by podle mě měl obsahovat každý návrh státního rozpočtu, je investiční aktivita státu. Já jsem o tom mluvil před chvílí, když jsem říkal, že plánujeme investice ze státního rozpočtu, že to nejsou všechny kapitálové výdaje veřejných rozpočtů ve výši přes 200 miliard s tím podstatným navýšením podílu ze státního rozpočtu o takřka 50 miliard.

Třetí pilíř, na který nesmíme zapomínat, je deficit a dlouhodobé hospodaření státu. Slýchávám často - a já bych řekl, že i oprávněnou - kritiku, že jsme zatím nepřipravili žádné systémové změny, které by snižovaly strukturální schodek. My si myslíme, že se s tím nedá polemizovat. Jediné, s čím se dá polemizovat, je, že v roce 2022 a bohužel v roce 2023 je tolik vnějších mimořádných okolností, které mají větší naléhavost než velké strukturální změny - protože ono to zní hezky, velké strukturální změny, ale když si to přeložíme do češtiny, znamená to jenom dvě možné věci. Buď zvýšíme daňovou zátěž občanům a firmám, nebo docela razantním způsobem snížíme výdaje státního rozpočtu, jinými slovy, nějakým způsobem omezíme rozsah služeb, které stát poskytuje, ať už občanům, institucím, samosprávám nebo firmám. A když si na to každý z nás poctivě odpoví, tak zjistí, že není složité napsat nějaký takový návrh, ale je velmi složité přesvědčit nejenom většinu v Poslanecké sněmovně, ale přesvědčit naši společnost, že je to potřebné, že je to nutné a že to nepovede ke snížení životní úrovně našich občanů. Berte z tohoto místa v mém vystoupení závazek, že je to věc, které se bude nejenom Ministerstvo financí, ale vláda poctivě věnovat v následujících měsících, a předpokládám, že v průběhu příštího roku přijdeme aspoň s několika změnami, které by pomohly snížit strukturální schodek státního rozpočtu. Ale nebude to jednoduché, nebude to bezbolestné, a budou to provázet velké politické střety. To si musíme přiznat, protože kdyby to bylo jednoduché a bezbolestné, tak už to udělá kterákoliv vláda, aniž bych na kteroukoliv vládu ukazoval prstem, nebo aniž bych na kteroukoliv vládu útočil. Takže pokud k tomu přistoupíme, nebude to rychlé, nebude to jednoduché, ale hlavně, nebude to bezbolestné.

Ale abych nekončil tak pesimisticky. Myslím, že návrh státního rozpočtu obsahuje důraz vlády na všechny tři klíčové priority, o kterých jsem mluvil: sociální smír ve společnosti, investiční aktivita státu a myšlení na to, že musíme přemýšlet o fiskální odpovědnosti a zvažovat každou korunu výdajů státu. Stát nemá žádné vlastní peníze. Stát má jenom to, co vybere od daňových poplatníků, a k tomu dluhy, které vyrábíme díky tomu, že máme deficity státního rozpočtu.

Jsem přesvědčen, že ten návrh odpovídá mezinárodní ekonomické situaci a postavení, které Česká republika v něm zaujímá. Připomínejme si, že nejsme malá země v Evropě, jsme devátá největší země Evropské unie a logicky stojíme v čele těch, kteří se postavili proti Putinovi, i za cenu, že vidíme negativní dopady na evropskou i českou ekonomiku.

Závěrem mi dovolte, abych vás jménem vlády České republiky požádal, abyste v prvém čtení podpořili tyto základní parametry rozpočtu, abychom se mohli věnovat podrobné rozpravě o jednotlivých kapitolách, příjmech a výdajích státního rozpočtu. Děkuji za pozornost. (Potlesk pětikoalice.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane ministře, a po dohodě nyní dávám slovo předsedovi vlády Petru Fialovi. Poté vystoupí zpravodaj, pan poslanec Bernard. Pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Děkuji panu ministru Zbyňku Stanjurovi za představení rozpočtu, samozřejmě za práci, kterou na rozpočtu v této těžké situaci a při obtížných vnějších podmínkách spolu se svými kolegy odvedl, a dovolte mi, abych tento klíčový návrh ještě uvedl a podpořil v širších politických a strategických souvislostech a také z hlediska programu naší vlády, a i podtrhl některé věci, o kterých pan ministr Stanjura tady již hovořil.

Když naše vláda loni převzala správu České republiky, tak jsme měli tehdy zrychlující se inflaci a rozpočet se schodkem 420 miliard korun, a to bylo zásadní, to byly nějaké zásadní parametry pro naše další kroky v rozpočtové oblasti. My jsme k plánování rozpočtu od začátku přistupovali velmi zodpovědně. Neslibujeme nemožné, vždy jsme voličům jasně říkali, co si Česko může dovolit, a co si dovolit nemůže. Proto jsme na tento rok připravili protiinflační rozpočet, šetřili jsme na provozu státu, zmrazili jsme všechny nepotřebné výdaje a pouze díky těmto opatřením na začátku roku, pouze díky tomu, že jsme na začátku roku takto zodpovědně přistoupili k přípravě rozpočtu, tak jsme byli potom schopni kompenzovat nebo zvyšovat důchody, kompenzovat seniorům vysokou inflaci, pomáhat s vysokými cenami energií a investovat do výstavby dopravní infrastruktury. Takto jsme to na začátku nastavili, a to nám vytvořilo tyto možnosti, a takto bychom pokračovali, takto bychom za normálních okolností pokračovali dál, pokračovali bychom úspěšně, kdyby ty normální okolnosti trvaly.

Naneštěstí bohužel ani zdaleka nežijeme v normální době. Od února musíme čelit něčemu naprosto mimořádnému, následkům války na Ukrajině a s ní související energetické krizi. Válka změnila všechno. Problematizuje naši bezpečnost, v uvozovkách samozřejmost naší bezpečnosti, a rozkolísala také světové trhy. Rusko nás každý den vydírá a my musíme narychlo a draze shánět alternativní suroviny, zajistit České republice dostatek energií na příští roky - zmiňoval to tady i pan ministr Stanjura. Občanům a firmám kompenzujeme dopady cen elektřiny a plynu. Platíme výdaje spojené s pomocí uprchlíkům. Navyšujeme investice do vnější i vnitřní bezpečnosti, protože rizika, kterým čelíme, se zvýšila a zvýšila se doslova skokově. A v neposlední řadě také pomáháme Ukrajině bránit se a přežít.

V takovéto situaci český stát nikdy předtím nebyl, moderní český stát takovýmto výzvám nečelil, a přesto se nám daří všechny tyto problémy řešit, a navíc - a to je důležité - při řešení těchto problémů ještě jsme schopni investovat do strategických oblastí. A daří se nám to, znovu to tady připomínám, i díky našim odpovědným zásahům do letošního rozpočtu na přelomu roku, tedy ještě před válkou, kdy jsme si pro to všechno vytvořili podmínky.

Mantinely nebo limity příjmové a výdajové strany rozpočtu jsou tedy jasné, jsou dány těmito věcmi, o kterých tady hovořím, prostor pro řešení je nebývale úzký, a navíc je zatížen také vysokou mírou, obrovskou mírou nejistoty. To všichni chápeme a není potřeba kolem toho chodit. Je tu obrovská míra nejistoty. Následky ruské agrese, bezpečnostní, humanitární opatření, energetická krize, nerovnováha na globálním trhu, to jsou všechno faktory, kterým musíme čelit, které musíme zohledňovat při svém rozhodování a které bohužel, a to si také musíme přiznat, nezmizí rychle. Nic z toho nezmizí rychle.

S těmito východisky jsme připravovali rozpočet pro letošní rok a v těchto mantinelech a s těmito východisky jsme také připravovali a sestavili rozpočet pro rok 2023. Je to tedy rozpočet válečný, je to rozpočet krizový a je to rozpočet, který vychází z předpokladů, se kterými musíme do jisté míry počítat i v následujících měsících a letech.

Mezi našimi hlavními rozpočtovými prioritami pro rok 2023 zůstávají obrana, investice, investice do dopravní infrastruktury, investice do vzdělávání. To ostatně odpovídá programovému prohlášení naší vlády. V klidnějších časech bychom se těmto věcem mohli věnovat hlouběji, mohli bychom jít ještě dál, protože podinvestování těchto strategických oblastí, dlouhodobé podinvestování, zbytečně snižuje potenciál naší země.

Protože však Evropa čelí energetické válce, musí vláda počítat ještě s jednou mimořádnou prioritou, a pan ministr Stanjura tady o ní mluvil. Vedle těch priorit, které jsem tady zmínil, je tu ještě jedna mimořádná priorita, a to je rozsáhlá pomoc lidem a firmám, aby se dokázali vyrovnat s nárůstem cen energií. Tato pomoc je velmi významnou, ne-li v některých aspektech nejvýznamnější položkou v našem rozpočtu. V příštím roce na ni vyhradíme nějakých 200 miliard korun a z toho asi polovina půjde na zastropování vysokých cen energií. Další desítky miliard jdou do valorizace důchodů, odpuštění poplatků na obnovitelné zdroje, příspěvek na bydlení a další věci, které jsme připravili, abychom tuto prioritu, tuto aktuální prioritu, mohli naplnit. Těchto 200 miliard pomůže lidem a firmám překonat existenční problémy, které způsobila ruská agrese, dá jim jistotu, a to je důležité, dá jim jistotu, že je drahé energie nebudou ohrožovat více, než je nezbytně nutné.

Dámy a pánové, přesto, co říkám, a přes tuto prioritu se nevzdáváme našich vizí a dále investujeme do oblastí, které nám dlouhodobě přinesou prosperitu, a to je také důležité, nesmíme na to zapomenout ani v této těžké chvíli, česká vláda na to nezapomíná a promítá se to i do tohoto rozpočtu. Tedy investujeme do oblastí, které nám dlouhodobě přinesou prioritu (prosperitu?). Já tady zmíním některé z nich. Počítáme s navýšením rozpočtu Ministerstva školství o 17 miliard korun. To jsou peníze, které jsou důležité a možná i nutné pro zachování kvality školství, vědy a výzkumu. Výdaje na výzkum a inovace dosáhnou téměř 50 miliard, což je navzdory krizi nejvyšší částka v historii, zejména v oblasti národních zdrojů, kde ten nárůst je skoro o miliardu. Naší prioritou zůstávají také investice do dopravní infrastruktury, do budování dálnic, silnic, železnic a do modernizace těch stávajících. Rozpočet Ministerstva dopravy jsme proto zvýšili o 30 miliard korun. Rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury bude pracovat s rekordními 150 miliardami korun, a ať už jste sem přijeli dnes nebo včera, určitě chápete, že toto jsou dobře vynaložené peníze, a hlavně že to jsou peníze, které jsou naprosto nutné.

Vzhledem k aktuálním bezpečnostním výzvám i kvůli našim závazkům, ale především vzhledem k našim aktuálním bezpečnostním výzvám navyšujeme výdaje na obranu. Ministerstvo obrany může počítat s výdaji ve výši téměř 112 miliard korun, což znamená nárůst oproti letošku o téměř 23 miliard. Podíl výdajů na obranu k HDP tak dosáhne 1,5 % hrubého domácího produktu, a to znamená, že jsme udělali důležitý krok a další budou následovat, abychom se v příštích letech velmi rychle přiblížili k dlouhodobě slibovaným 2 %. A už to, co děláme v letošním roce, nám samozřejmě umožní investovat do vojáků, ale také to přináší možnost nákupů vojenské techniky, i těch, které se tady léta odkládaly, ale teď už si to prostě vzhledem k bezpečnostní situaci nemůžeme dovolit.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, myslím, že je jasně vidět, že výdaje jednotlivých kapitol, které jsme připravili, jsou opodstatněné. Investujeme do strategických oblastí, které jsou klíčové pro zajištění bezpečnosti našich občanů, ale investujeme také do strategických oblastí, které zajistí to, že se naše země bude úspěšně rozvíjet a že nebudeme zaostávat za evropskou a světovou konkurencí.

Navzdory komplexním výzvám, o kterých jsem tady mluvil, se nám podařilo dosáhnout toho, že rozpočet tak, jak jsme ho připravili a jak ho tady předkládáme, nepřináší dramatické zatížení naší ekonomiky, to bych chtěl tady také zdůraznit. Dokonce přináší zmírnění nebo mírné zlepšení řady podstatných ukazatelů ve srovnání se situací posledních let, ať to srovnáváme s roky, kdy probíhala ekonomická konjunktura, měli jsme dostatek levné energie a v Evropě nebyla válka, tedy i ve srovnání s těmito roky rozpočet, jak jsme ho připravili, nejenže nepřináší dramatické zatížení ekonomiky, ale dokonce mírné zlepšení řady podstatných ukazatelů.

Pro ilustraci uvedu jenom několik příkladů. Složená daňová kvóta dosahuje výše 34,5 %, tedy i po zahrnutí mimořádných opatření - válečná daň windfall tax a odvod z nadměrných příjmů z výroby elektřiny - bude na úrovni roku 2018. Snižujeme podíl mandatorních a kvazimandatorních výdajů na rozpočtu, to je také důležité, a uvědomme si, co to znamená a jak je obtížné to udělat, a přesto toho v tomto rozpočtu dosahujeme. Zatímco v roce 2023 budou mandatorní výdaje tvořit 53,8 % výdajů, v letošním roce to bylo 54,6 a v roce 2018 - schválně srovnávám s lety konjunktury před covidem - to bylo přitom 55 %, tedy snižujeme podíl mandatorních a kvazimandatorních výdajů. A - a to je důležité a myslím, že to je velmi pozitivní zpráva a jsem na to hrdý jako předseda této vlády - dosáhli jsme rekordu, pokud jde o investiční nebo kapitálové výdaje. I bez započítání unijních zdrojů přesáhnou částku 127 miliard korun, s penězi z EU je to dokonce 202 miliardy korun. Když to zase srovnáme s předcházejícím obdobím, v roce 2018 tvořily kapitálové výdaje 116 miliard korun a o rok dříve dokonce jen 81 miliard. Tak se to má v tomto rozpočtu s investicemi a myslím si, že z hlediska budoucnosti České republiky a odpovědnosti k této budoucnosti je toto mimořádně důležité a je to něco, co tady chci a musím připomenout.

A tak, jak jsem tady ukázal, že rozpočet i v těchto složitých podmínkách - i se všemi výzvami, aktuálními problémy - nezhoršuje, ale naopak zlepšuje základní ekonomické parametry, a je to výsledkem promyšleného přístupu k přípravě rozpočtu, tak podobně promyšlený přístup uplatňujeme i v dalších oblastech, i z hlediska toho, co je teď diskutováno v médiích, a to je počet státních zaměstnanců. Opoziční strany a média, a je to samozřejmě v pořádku, nám připomínají, že jsme slíbili snížit počty úředníků o 13 % a proti tomu staví současné zvyšování počtu státních zaměstnanců, kterých přijmeme necelých 8 000. Ale musíme si říct, abychom ta čísla interpretovali správně, jací zaměstnanci to jsou. Jsou to úředníci? No, nejsou to úředníci. Počty zaměstnanců se zvyšují pouze v některých prioritních oblastech a více než polovina z nich jsou učitelé a další zaměstnanci škol. A tady logicky reagujeme na nástup silnějších ročníků, na řadě míst se staví nové školy, je jasné, že tam někdo musí učit, a to se odráží v těchto číslech. Další třetinu těch nově přijatých zaměstnanců tvoří vojáci, policisté, hasiči, záchranáři a ostatní profese, které se starají o naši vnější a vnitřní bezpečnost, a tyto požadavky vyplývají jak z aktuální bezpečnostní situace, tak z toho, že v této oblasti jsme dlouho nedělali ty kroky, které jsme měli dělat. Úředníků je v tom počtu skutečně velmi málo, asi tak každý desátý. Navíc jsou to z velké části lidé, kteří pomáhají s řešením současných krizí, například se starají o bezproblémová azylová řízení válečných uprchlíků, ale řeší i jiné důležité výzvy, jako je třeba nelegální migrace. Mezi těmi úředníky není určitě nikdo, koho jsme přijali proto, abychom mu nebo někomu jinému udělali radost. Všichni ti lidé řeší zvládání krize nebo řeší nějaký problém, který jsme zdědili. Ale - a to je nejpodstatnější - na rozdíl od počtu státních zaměstnanců, když sečteme počty nově přijatých a propuštěných státních úředníků, nám vyjde, že jejich počet skutečně poklesl. Ano, v tuto chvíli to není těch slibovaných 13 %, ale i na toto číslo se dostaneme - máme ještě čas do konce volebního období - i na toto číslo se dostaneme, jakmile se nám podaří vyřešit aktuální problémy. Tedy počty úředníků nerostou, počty úředníků, když sečteme nově přijaté a sečteme propuštěné státní úředníky, počty úředníků naopak mírně klesají. Netajím se tím, že to není tak rychlé a tak důsledné, jak bychom si přáli, je to dáno situací, ale dosáhneme těch slibovaných 13 %, jakmile se nám podaří vyřešit aktuální problémy.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, naše vláda Sněmovně předkládá návrh rozpočtu, který, jak už to zmínil pan ministr Stanjura, pracuje s celkovými výdaji ve výši 2 223 miliard korun, vůči nim staví celkové příjmy ve výši 1 928 miliard korun. Předpokládaný schodek tak dosahuje výše 295 miliard korun, oproti schodku v letošním krizovém roce je to o 80 miliard korun méně. Jednou z hlavních příčin relativně vysokého deficitu jsou rostoucí výdaje na důchody, které jsou samozřejmě taženy vysokou inflací, především vysokou inflací. Ale co je důležité? My tu inflaci seniorům tímto způsobem plně kompenzujeme, mimochodem jako jediné skupině obyvatel. Ano, jsou to zákonné valorizace, ale na ty musíme mít peníze, musíme je vyčlenit ve státním rozpočtu a jako jediné skupině obyvatel právě seniorům v penzi kompenzujeme vysokou inflaci. Co to ale znamená? Znamená to nárůst výdajů na důchodové pojištění ve výši 81 miliard korun proti letošnímu plánu. Já myslím, že nikdo se tady v Poslanecké sněmovně nenajde, kdo by chtěl snižovat výdaje právě v této oblasti.

Netajím se tím, že schodek rozpočtu je vyšší, než bych si přál, než bych si představoval, ale vzhledem k situaci, jak jsem vám ji tady i připomenul nebo načetl, vzhledem k situaci je to pochopitelný krok a nutná věc. Jsou před námi mimořádné výdaje - ty mimořádné výdaje řešíme pomocí zvláštních krátkodobých a mimořádných nástrojů. O jednom z těch nástrojů jsme tady včera diskutovali velmi důkladně, a to je zdanění mimořádných zisků některých firem. Ano, to je mimořádný nástroj, který se chystáme použít. Na druhé straně, a to je dobrá zpráva pro občany a dobrá zpráva pro firmy, i v této těžké situaci běžné daně nezvyšujeme. My nikdy nepřestaneme usilovat o stát, který slouží občanům, který komunikuje s občany a sám se sebou prostřednictvím moderních technologií a který hospodaří efektivně s penězi občanů. Chytřejší správa země, to je něco, na čem pracujeme a na čem pracujeme i v tomto období, bude znamenat postupné rušení zastaralých agend a s nimi i další snižování počtu úředníků a ušetřené výdaje.

Ale každá vláda, a platí to samozřejmě i pro naši vládu, musí prioritně řešit aktuální problémy. Jsme uprostřed největší krize v Evropě od druhé světové války, tempo nutných krizových opatření je naprosto nemilosrdné a my nemáme ten luxus, abychom se mohli zastavit, vydýchat se, v klidu se rozmyslet, co budeme dělat dál. Takový luxus prostě nemáme, my můžeme nanejvýš zvolnit a promyslet nutná řešení za běhu, aby se nám podařilo rychle vyřešit existenční výzvy, a zároveň, a to my děláme a odráží se to i v tomto rozpočtu, vedle řešení aktuálních výzev nesmíme ztratit ze zřetele nebo ztratit z očí naše dlouhodobé cíle.

Dámy a pánové, vážené kolegyně, vážení kolegové, právě pro to všechno bych chtěl na závěr naprosto zřetelně a s veškerou odpovědností říct, že tato vláda se v žádném případě nevzdává jednoho ze svých hlavních cílů, který jsme slíbili voličům a který jsme slíbili i v této Sněmovně, a to je snižování dluhu a celková konsolidace státních financí. Jak už jsem uvedl ve svém vystoupení, tyto plány jsme byli nuceni posunout, odložit kvůli důsledkům války na Ukrajině. Pokud se ale ekonomická rozpočtová situace v průběhu příštího jara bude vyvíjet alespoň trochu uspokojivě, přijdeme s akčním plánem, jak začít nárůst výdajů našeho státu razantně a zcela systematicky krotit. Zdravý, nezadlužený, efektivně fungující stát zůstává naším hlavním cílem a jednoznačně za vládu říkám: je to náš hlavní cíl, ke kterému přikročíme, zásadně přikročíme ještě v průběhu tohoto funkčního období.

Dámy a pánové, předložený rozpočet na příští rok je tedy výsledkem doslova krizového managementu. Představujeme rozpočet, který České republice zajistí bezpečí i nutné investice a našim občanům nadstandardní pomoc. Umožní nám překlenout nejhorší fáze krize, abychom brzy mohli pokračovat v nezbytných reformách, a já proto věřím, že se s tímto návrhem ztotožníte. Děkuji vám. (Potlesk poslanců z pravé strany sálu.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, děkuji předsedovi vlády, a vzhledem k tomu, že paní předsedkyně Poslanecké sněmovny předložený návrh zákona přikázala k projednání rozpočtovému výboru, jednalo se o rozhodnutí předsedkyně pod číslem 42. Rozpočtový výbor předložil usnesení, které bylo doručeno jako sněmovní tisk 315/1, tak nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru, pan poslanec Josef Bernard. Máte slovo.

 

Poslanec Josef Bernard: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobrý den, dámy a pánové. Já už budu ryze formální, jak mi kážou pravidla schvalování rozpočtu.

Návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2023 byl Poslanecké sněmovně předložen vládou 30. září. Předsedkyně Poslanecké sněmovny přikázala návrh zákona k projednání rozpočtovému výboru, který se návrhem zabýval 19. října na své 19. schůzi.

Rozpočtový výbor doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2023 v prvém čtení přijala následující usnesení:

"Poslanecká sněmovna

I. Schvaluje:

A.

- výše příjmů stanovená částkou 1 927 954 141 348 korun;

- výše výdajů stanovená částkou 2 222 954 141 348 korun;

- rozdíl mezi příjmy a výdaji (saldo) stanovený částkou -295 000 000 000 korun.

B. Způsob vypořádání salda těmito financujícími položkami:

a) zvýšením stavu na účtech státních finančních aktiv o 1 448 870 760 korun;

b) změnou stavu státního dluhu o 296 448 870 760 korun.

C. Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům krajů, s výjimkou hlavního města Prahy, a to příspěvky v celkové výši 1 898 681 000 korun.

D. Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům obcí, s výjimkou hlavního města Prahy, v úhrnech po jednotlivých krajích, a to příspěvky v celkové výši 10 783 120 200 korun.

E. Finanční vztah státního rozpočtu k rozpočtu hlavního města Prahy, a to příspěvek v celkové výši 1 320 632 800 korun.

F. Zmocnění ministru financí podle § 4 zákona a zmocnění Ministerstvu financí postupovat při stanovení výše příspěvku na výkon státní správy krajům postupem uvedeným v příloze číslo 5, hlavnímu městu Praze postupem uvedeným v příloze číslo 7 a jednotlivým obcím postupem uvedeným v příloze číslo 8 zákona.

II. Bere na vědomí, že návrh státního rozpočtu ČR na rok 2023:

a) obsahuje finanční vztahy k rozpočtu Evropské unie, a to očekávané příjmy z rozpočtu Evropské unie v celkové výši 139 074 726 609 korun a odvody do rozpočtu Evropské unie v celkové výši 64 500 000 000 korun;

b) stanoví rozsah pojistné kapacity Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a. s., ve výši 218 000 000 000 korun;

c) obsahuje v příloze číslo 9 zákona seznam dotací z vyjmenovaných kapitol státního rozpočtu poskytovaných v roce 2023 s označením jejich příjemců a uvedením jejich výše, které nepodléhají povinnosti zveřejnit výzvu k podání žádostí o poskytnutí dotace podle rozpočtových pravidel.

III. Přikazuje k projednání kapitoly a okruhy vládního návrhu státního rozpočtu ČR na rok 2023 takto:

(1.)" - tady si dovolím odkázat na znění usnesení, protože příslušné výbory jsou obeznámeny o přiřazených kapitolách a některé z nich se již mají na programu jednání projednávat v následujícím výborovém týdnu.

"2. Zmocňuje zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu."

Závěrem ještě doplním, že pokud bude potřeba a nebude-li k tomu námitka, budu se odvolávat pouze na znění usnesení rozpočtového výboru, které jsem právě nyní načetl, abych ho nemusel již celé opakovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji panu zpravodaji. Tímto otevírám obecnou rozpravu, do které se s přednostním právem přihlásila paní předsedkyně Schillerová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Pane ministře, dámy a pánové, dovolte, abych i já tady řekla své vystoupení k návrhu státního rozpočtu na rok 2023. Předem se omlouvám, že bude obsáhlejší, ale musím to vzít trochu víc dopodrobna. Samozřejmě, doplní mě potom kolegové za klub hnutí ANO, převážně naši stínoví ministři, kteří vystoupí podrobněji k jednotlivým kapitolám rozpočtu na rok 2023.

Slyšeli jsme tady od pana ministra důvody a představení rozpočtu, pak mluvil pan premiér. No, to nechám. Já se budu spíš zaměřovat na ty skutečnosti rozpočtu a spíš možná komentovat něco i k panu ministrovi.

Všichni víme - a to nezpochybňujeme nikdo z nás, ani my z opozičních lavic - že v současné době je velmi těžká doba, že občané, firmy, subjekty veřejného sektoru stojí před množstvím reálných problémů, které si žádají řešení a žádají si logicky peníze. Vím, o čem mluvím, takovou dobu jsem zažila, i když důvody byly úplně jiné. Tím nechci říct, že bych to chtěla nějak porovnávat, každá ta krize měla svoje specifika. Takže teď se zaměřme na tu současnou.

Takže my tu máme především energetickou krizi, která primárně souvisí s nárůstem cen pohonných hmot, v neposlední řadě i skokový a zcela nebývalý růst cen energií, kdy meziročně vývozní... cena elektřiny v srpnu 2022 rostla téměř o 300 %, dovozní ceny plynu bezmála o 440 %. Do toho se přidává jedna z nejvyšších inflací ze zemí Evropské unie, která dramaticky snižuje reálné příjmy českých domácností - až třetina domácností uvádí, že má problém vyjít se svými finančními prostředky - ale také stále zřejmějším problém v oblasti českého průmyslu, kdy hrozí České republice jako jedné z nejprůmyslovějších zemí v Evropské unii obrovský dominový efekt bankrotu.

Přitom standardní proces veřejné volby se skládá z vymezení problémů, následné analýzy rámcových problémů, diskusí o možných způsobech řešení, definování cílů hospodářské politiky, stanovení možných variant řešení problémů, určení kritérií k hodnocení variant, jejich následnému hodnocení a pak následuje výběr té nejvhodnější varianty. Pak má dojít k zásadnímu momentu a to je realizace vybrané varianty. Ex post se dělá ještě kontrola výsledků. Tolik teorie. Omlouvám se, nemohla jsem si ji odpustit, protože na ní budu chtít stavět svoje další slova.

Za mě problémem současné vládní pětikoalice je, že mají zásadní problém v rámci procesu výběru konkrétní varianty a realizace vybrané varianty. I přesto, že jsem uznala již na začátku svého vystoupení, že je zde řada významných problémů, je nevyhnutelné zcela jasně říci, že sice mohu chápat složitou mezinárodně politicko-ekonomickou situaci, ale současná pětikoalice ji pro české občany a firmy neřeší dostatečně rychle, dostatečně razantně, a naopak ji zbytečně mnohokrát eskaluje.

Předložený státní rozpočet na rok 2023 není rozpočtem, který by komplikovanou situaci v následujícím roce uklidnil. Tento rozpočet je plný kontroverzí, ke kterým se postupně dostanu ve svém vystoupení. Pokud bychom srovnali původní první zářijový návrh státního rozpočtu na rok 2023, který ministr financí poslal na vládu, s aktuálním návrhem rozpočtu, který vláda poslala do Poslanecké sněmovny, dochází ke zvýšení všech tří klíčových parametrů - příjmů, výdajů a také k nárůstu deficitu. Rozpočet předpokládá baťovský schodek 295 miliard, který ale zcela neodpovídá realitě.

Nejdřív rozeberu příjmy státního rozpočtu. Pro rok 2023 jsou projektované těsně pod úrovní 2 bilionů korun, a to konkrétně 1 928 miliard korun. Vážení kolegové, pro rok 2022 rozpočtoval ministr financí příjmy ve výši 1 613 miliard korun, tedy na příjmové straně rozpočet roku 2023 počítá s nárůstem příjmů o více než 300 miliard. Tento nárůst je spojen s mimořádnou inflací, která je pro rok 2023 odhadována, průměrná inflace je odhadována v makroekonomické predikci Ministerstva financí na 8,8 %, a s hospodářským růstem, který je předpokládán stejnou makroekonomickou predikcí pro rok 2023 ve výši 1,1 % reálného HDP. Také dochází k postupnému oživení cestovního ruchu po zdravotnické krizi, což je ještě podpořeno nejnižší nezaměstnaností ze zemí Evropské unie, kterou se naší vládě, vládě Andreje Babiše, podařilo i v období zdravotnické krize, kdy byly zavřené provozy, omezené podnikání, se podařilo udržet.

Dalším faktorem je plánované zvyšování daňové zátěže - včera jsme se tady o něm bavili velmi dlouho, až do večerních hodin - ke kterému neexistuje platná legislativa, a je tedy nelegální, ale k tomu se také ještě dostanu. Navíc je v rozpočtu zvýšený příjem i z dalších daní oproti těm, které posuzoval výbor pro rozpočtové prognózy v srpnu letošního roku. Sice jde jen o nižší miliardy korun, říkám v uvozovkách, ale skutečně nerozumím této změně, protože samotné příjmy - a nikdy jsme nepostupovali jinak za naší vlády, nikdy jsem jinak nepostupovala - mají být odhadovány na základě srpnových predikcí z dílny Ministerstva financí, a tedy zářijový návrh a současný návrh měly být z pohledu příjmů zcela totožné, ale není tomu tak. V tomto návrhu se zvyšuje jak daň z příjmů fyzických osob, DPH, pojistné na sociální zabezpečení, je tam jakýsi kvalifikovaný odhad Ministerstva financí. Předpokládám, že ten odhad dělali experti Ministerstva financí, ale i samotný výbor pro rozpočtové prognózy to na rozpočtovém výboru, kde byl posuzován před prvním čtením rozpočet, kritizoval. Není to standardní postup, nepostupuje se nikdy tak. Není to hlavní moje kritika, prostě i na rozpočtovém výboru jsem řekla, že jsou to nižší jednotky miliard, takže prostě není to hlavní kritika, kterou směřuji k rozpočtu, ale nemohu to nechat bez povšimnutí, protože na to i nezávislý výbor pro rozpočtové prognózy upozornil.

Vážení a milí kolegové, buďme teď k sobě fér. Hlavním subjektem, který v této republice profituje na inflaci, včera jsme se dozvěděli, že to je sektor bankovnictví, že to je sektor energetiky, když jsme tady debatovali o pozměňovacím návrhu k dani z mimořádných zisků, daňového balíčku, ale je potřeba si uvědomit, že to je především stát. Inflace státu drtivě zvyšuje příjmy, například příjmy z DPH by měly dosahovat 381,8 miliardy korun. Inkaso korporátní daně, daně z příjmů právnických osob, se odhaduje na 257,2 miliardy korun. Standardní inkaso daně z příjmů právnických osob je na úrovni státního rozpočtu odhadováno na 157,2 miliardy korun a očekávaný růst inkasa z pojistného na sociální zabezpečení má být proti roku 2022 zhruba o 53 miliard korun vyšší, tedy asi o 10 %, a takto bych mohla pokračovat. Máte to všichni v dokumentaci ke státnímu rozpočtu.

Navíc se poměrně zásadní část - nevidím tady pana ministra dopravy, škoda - navíc se poměrně zásadní část státního deficitu přesunula do bilance státních účelových fondů. Tady musím říct, že byl pan ministr financí kreativní a část té nerovnováhy se přesunula do státních účelových fondů, a to primárně do Státního fondu dopravní infrastruktury. Proto je potřeba se podívat i na údaje o saldu účelových fondů, které na začátku září počítaly s deficitním saldem fondu ve výši 2,7 miliardy, ale nový návrh počítá se saldem 33,4 miliardy. Celkově se tedy neprohloubil deficit státního rozpočtu o 25 miliard oproti předloženému prvnímu rozpočtu ministra financí, který poslal na vládu, ale prohloubil se o tučných 55 miliard korun.

Ale tady ještě pořád nekončím. Zatím jsme měli optické snížení státního deficitu a navýšení schodku státních fondů, ale také navýšení příjmů z inkasa DPH, daně z příjmů fyzických osob, pojistného na sociální zabezpečení, které neschválil výbor pro rozpočtové prognózy. Avšak v důsledku další kreativity obsahuje předložený návrh státního rozpočtu pro následující rok také příjmy - příjem daně z mimořádných zisků a zastropování tržních příjmů. A tady již nemluvíme o drobných miliardách korun, a tady je to rovných 100 miliard korun, na korunu přesně, 100 miliard korun máme z těchto dvou zdrojů v rozpočtu na příjmové straně, 85 z daně z mimořádných zisků, o které jsme tady včera mluvili přes půl dne, a 15 miliard ze zastropování tržních příjmů do příspěvku, to je v gesci - to není daň - to je v gesci pana ministra Síkely. Návrh jsme neviděli nikdo, nikdy zatím, ale na příjmové straně už to máme.

Pořád ještě nekončím, ještě trošinku rozeberu tyto dva body. Pozměňovací návrh, který se týká daně z mimořádných zisků, je něco, včera jsem to tady říkala několikrát, co jsme tady ještě nikdy neměli - způsob, jakým je přijímána a komunikována vůbec tato změna za 85 miliard. Znovu jsem tady včera řekla, musím to zopakovat i v souvislosti s rozpočtem, že nemá legislativní oporu, byť včera prošla druhým čtením tím nestandardním způsobem, ale vlastně my nevíme, jaká bude konečná verze, my nevíme vlastně, na čem se pětikoalice shodne, když tu máme z vládních lavic, pětikoaličních, několik pozměňovacích návrhů, které byly načteny, pak byly modifikovány, pak byly měněny, pak byly načteny další, takže sami budeme s napětím očekávat, co vlastně bude odhlasováno někdy příští týden.

Pan ministr počítá s 85 miliardami jen pro příští rok celkem údajně, podle těchto propočtů, ale znovu opakuji, nejsou k tomu žádné relevantní propočty, které bychom si mohli prostudovat a nějak třeba nad nimi debatovat, nejsou k tomu žádné propočty, celkově na ty tři roky 2023, 2024, 2025 se počítá až se 150 miliardami z této daně z mimořádných zisků.

Znovu musím zdůraznit, že jde o naprosto bezprecedentní narušení zavedených standardů rozpočtovacího procesu. Zahrnutí daně z neočekávaných zisků nemá oporu v současné legislativě a v tomto bodě za mě představuje rozpor se standardizovaným a dosud používaným procesem přípravy státního rozpočtu i rozpor s právní úpravou stanovující pravidla rozpočtování. A nemyslím si to jenom já, i pan bývalý ministr školství, pan poslanec Gazdík, říkal na tiskové konferenci před týdnem, že přece navýšení platů učitelů, že s tím nemůže nový rozpočet počítat, když není schválen zákon. Dvojí metr by řekl můj ctěný kolega Patrik Nachr, Nacher, pardon. Tento závěr je samozřejmě plně podporován stanoviskem výboru pro rozpočtové prognózy. Výbor deklaruje, že zahrnutí příjmů daně z neočekávaných zisků a ze zavedení stropu tržních příjmů z výroby elektřiny mezi příjmy státního rozpočtu v následujícím roce nemá oporu v současné legislativě, čímž je v rozporu s běžným procesem přípravy státního rozpočtu. Výbor jednohlasně dále konstatuje, že stále nedisponuje dostatečnými informacemi k hodnocení výše uvedených mimořádných příjmů rozpočtu z hlediska pravděpodobnosti jejich dosažení již v následujícím roce.

Nelze tedy v žádném případě připustit, aby příjmy státního rozpočtu byly plánovány na základě právní úpravy, která nejenže nebyla v okamžiku projednávání návrhu zákona o státním rozpočtu schválena, nýbrž v této příjmové položce neexistuje ani shoda ve vládní koalici, takže dnes nejde posoudit jeho potenciální politickou podporu napříč Poslaneckou sněmovnou, která se nutně odvíjí od konkrétních parametrů právní regulace, což znemožňuje stanovit odpovědnou prognózu. Ono to je ve finále jeden z důvodů, proč nemáme vypracovanou tak zvanou RIA neboli dopad nebo vlastně výsledek ekonomických dopadů pro tuto novou daň. S tímto stanoviskem a s mým názorem se shoduje v neposlední řadě také stanovisko Národní rozpočtové rady, která zdůrazňuje, že ignorování základních pravidel a principů tvorby rozpočtu povede ve střednědobém horizontu k zeslabení parlamentní kontroly veřejných financí, jakož i kredibility České republiky na mezinárodních trzích. Pro současnou pětikoalici to evidentně není problém.

Tak a teď ještě pár slov k právní teorii, protože jsem se pana ministra ptala - to je dohledatelné ve stenozáznamu - na rozpočtovém výboru nebo zdůrazňovala jsem tyto svoje argumenty na rozpočtovém výboru a pan ministr mi říká: To nikde v právní úpravě není napsáno, že by to muselo být podloženo zákonem. A já už jsem jako právník reagovala hned tam, že my musíme vycházet také z účelu, smyslu zákona. O tom jsou popsány tuny různých rozhodnutí, zejména Nejvyššího správního soudu. Moje ctěná kolegyně paní profesorka Válková kývá souhlasně hlavou, za což děkuji, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo. K posouzení legality a legitimity navrženého postupu, znova opakuji, je potřeba vyjít z účelu, který zpracování zákona o státním rozpočtu jako klíčového zákona sleduje. Zahrnutí této nové daně do položky daně z příjmů právnických osob - teď mluvím o dani z mimořádných zisků - na straně příjmů státního rozpočtu tedy nemá oporu v současné legislativě České republiky a v tomto bodě představuje zásadní rozpor se standardizovaným a dosud užívaným procesem přípravy státního rozpočtu a rozpor i s právní úpravou stanovující pravidla rozpočtování. Za tím si jednoznačně stojím.

Navíc, znova ještě opakuji, že se samotná pětikoalice zatím nedokázala shodnout na finální podobě předloženého, za mě nelegálního návrhu. Dokonce někteří poslanci vládní pětikoalice sami nejsou schopni dojít k nějakému stanovisku, které budou hájit, a tedy v podstatě obden mění základní kritéria - základní kritéria, nebavíme se o žádných nuancích - základní politická kritéria nově vznikající daně v podobě svých poslaneckých návrhů. Už jenom to, že daň za 85 miliard je načtena formou pozměňovacího návrhu ve druhém čtení, opravdu nemá obdoby. Ono by to bylo vtipné, kdyby to bylo součástí nějaké dobré české komedie, bohužel tomu tak není. Tady skutečně nevzniká žádný nový díl trilogie Slunce, seno s ministrem financí, poslancem Michálkem, paní místopředsedkyní Richterovou, panem ministrem Jurečkou, místopředsedou TOP 09 a předsedou poslaneckého klubu TOP 09 panem Jakobem.

Vzpomeňme si, co se tady včera dělo kolem pozměňovacího návrhu pana poslance Michálka - a teď tady prosím všechny o pozornost, protože mluvím o tom druhém pozměňovacím návrhu poslance Michálka k pozměňovacímu návrhu poslance Stanjury, je to úplně jednoduché, že, a ne o prvním pozměňovacím návrhu poslance Michálka k pozměňovacímu návrhu poslance Stanjury. Všichni jsme to pochopili. Kdybychom tu neseděli, tak věřím, že nevíme, o čem mluvíme. Tento návrh, a to ani první, a ani druhý, není založen na drobných úpravách, jde o úpravy zcela zásadní. Pan poslanec původně požadoval retroaktivitu, myslím pan poslanec Michálek, dramatické snížení daňové sazby, snížení limitu určujícího subjekt daně. Dnes již pan poslanec, snad tentokrát po důkladné úvaze, požaduje jenom snížení limitu určujícího pro subjekt daně v případě bank. Pro jistotu však ve svém druhém návrhu tento limit má odlišný než v prvním návrhu. Chaos a parodie v přímém přenosu.

Navíc se ptám - teď odcházím už od daně z mimořádných zisků, musela jsem to tu vzpomenout, když těch 85 miliard máme už v příjmech státního rozpočtu - a jdu k další části příběhu. Pořád jsem ještě na příjmové straně a ptám se, kde je návrh od Ministerstva průmyslu a obchodu? Ani pana ministra tady nevidím. No, na to, že máme projednávání rozpočtu, tak tady opravdu nevidím moc členů vlády, asi to není priorita - pro nás to byl vždycky zákon roku. A já se ptám, kde je ten návrh od MPO na zbylých 15 miliard do těch 100 miliard? Na výdajové straně jsou náklady související se zastropováním dnes celkem 100 miliard, teď jsem přešla trošku na výdajovou stranu. Byla příjmová, tam je 100, 85 daň z mimořádných zisků, 15 ta daň - nebo to není daň, promiňte, to je zastropování ceny (nesrozumitelné) evropského řešení, to má být 15 miliard, ale nevím, kde je k tomu nějaká legislativa, kdy bude, nikdo ji neviděl, nikdo o ní nemluví. Včera jsem někde četla ve veřejném prostoru, že snad bude do měsíce, ale možná to byl jenom nějaký zavádějící článek, na tom nechci stavět. Ale tady čekám odpověď, tady ji čekám, tady čekám odpověď vzhledem k té legitimitě a legalitě, o které jsem mluvila před chvílí. Na těch 85 miliard - já teda moc pochybuji, a nejen já, ale celá řada ekonomů včetně poradce pana premiéra, který označil tento návrh za paskvil, to řekl veřejně - já pochybuji o tom, že to vláda vybere, a bude to její politická zodpovědnost a politická zodpovědnost ministra financí, ale ptám se, kde je nějaký podklad legislativní pro těch 15 miliard.

Na výdajové straně jsou náklady rozpočtovány v návrhu, související se zastropováním, dnes celkem 100 miliard. Původně, když si vzpomenete, že jsme tady probírali ten nosič - ten bianko šek, jak jsem to označila, ten zákon, a podpořili jsme ho, hnutí ANO - který dal vládě pravomoc na vydání nařízení vlády k zastropování cen energií, byť jsme tu měli řadu pozměňovacích návrhů, které neprošly, byť, znova opakuji, jsme vládu upozorňovali od února tohoto roku, ať zastropovává, ale zvedli jsme pro to ruku, tak tam bylo tehdy 130 miliard napsáno. Pamatujete si, jak jsem to tady kritizovala, jak jsem říkala: na třech řádcích máte 130 miliard, to není možné, v rozpočtu už je 100. Ptala jsem se pana ministra. Chápu složitost mimořádné situace, která souvisí s domácím i mezinárodním řešením energetické krize právě v období sestavování předloženého státní ho rozpočtu. Rozumím, že je to velmi složité, a nechci vám vyčítat, jak jste tady na mě u mikrofonu někdy zvedali hlas. Nechci být osobní, nikoho nebudu jmenovat. Vy jste říkali: Tady je nedostatečná míra přesnosti u rozpočtu, když byl covid. Nebudu to připomínat, já se v tom nijak - já si staré rány nelížu, jak se říká lidově, a hledím vždycky do budoucna. Takže rozumím tomu, chápu, že celá řada těch věcí a odhad těch výdajů je do určité míry spekulativní, prošla jsem si tím, stejně jako očekávané saldo. Ale je jasné, že je to zatíženo, jak ta příjmová strana - a ještě jsem neskončila, já se ještě posunuji, zatím jsem jenom rozebrala těch 100 miliard - tak ta výdajová velkou mírou nejistoty, která je umocněna tím, že tady není schopnost ministra financí, zástupce vlády, odprezentovat jednotlivé pravděpodobnostní varianty vývoje různých scénářů v případě eskalace situace nebo v případě jejího uklidnění. To považuju za neskutečné.

Vzpomínáte si? My jsme měli vědět už tehdy, jak se zachová vir! Měli jsme vědět, co ten vir udělá, kdy přijde, v jakém rozsahu, kdy udeří! To se tady po nás chtělo: Kde máte scénáře na ten vir? A toto jsou věci - nechci říkat, že to lehké, je to těžké - ale je mnohem podle mě jednodušší za pomoci expertů provést jejich predikovatelnost, a ne zatížit obě strany rozpočtu takovouhle dávkou nejistoty. Uvědomuje si vláda, že prostě dává svoji hlavu na špalek? Mohla bych se radovat jako opoziční politička, neraduji se. Neraduji se a jsem spíš z toho minimálně zděšená.

Ale já jsem ještě neskončila s tou příjmovou stranou. Tento rozpočet počítá s dalšími 50 miliardami korun z Modernizačního fondu, kterému chybí nejen legislativa na národní úrovni, ale také notifikace Evropské komise a Evropské investiční banky. Doplní mě můj ctěný kolega, stínový ministr životního prostředí pan Richard Brabec, až bude vystupovat. Já jsem se na to ptala na rozpočtovém výboru. Dostala jsem odpověď od pana ministra, je ve stenozáznamu, takže já ji tady určitě mohu říct, na tom není nic špatného. Ptala jsem se, kde je ta národní legislativa. Vzpomínáte si, jak jsem vám říkala, že je to nelegální, ty příjmy tam dávat? Dobře, tak těch 85 miliard, ať si o tom myslíme, co chceme, tak to prošlo včera druhým čtením. Se všemi těmi riziky těch 15 nic a těch 50? Ale v rozpočtu je máme, zase jsou nelegální. A Richard Brabec, až bude mluvit, protože my jsme spolu o tom diskutovali, on je na to odborník větší než já, tak já jsem se ptala prvně pana ministra na rozpočtovém výboru. Pan ministr říká: nosičem by mohl být poslanecký návrh Karla Havlíčka. On myslí Karla Havlíčka a Richarda Brabce, který tu leží skoro rok v Poslanecké sněmovně a několikrát byl vládou odmítnut. Nechci to zesměšňovat, nechť si každý udělá obrázek sám. Nerozumím tomu. Můj kolega Richard Brabec tady pak rozebere, že by to nestačilo, kdyby se tento nosič prostě vzal. Ale taky prostě se ptám a ptala jsem se, pak už pan ministr odešel z rozpočtového výboru, protože měl jednání, ptala jsem se pana náměstka: Jsou tam ty notifikace? Pan náměstek odpověděl: Nevím. Což samozřejmě vědět nemusí, on je úředník Ministerstva financí a tohle není jeho starost. To není kritika mého bývalého kolegy. Ale ty otázky tady musíme legitimně klást.

Další otázka: Tato vláda Petra Fialy schválila rozpočet Státního fondu životního prostředí. Takže ten nebude už fungovat nebo ten neplatí, když se vezme 50 miliard? Nechám to Richardovi, on je na to větší expert, ale říkám, dalších 50 miliard ve vzduchoprázdnu a jsou tam v rozpočtu. Ptala jsem se na to pana náměstka. Přímo mi to v rozpočtu ukázal, pan ministr to určitě potvrdí.

To znamená, že prezentovaný schodek 295 miliard, a slyšeli jsme tady slova pana premiéra - nechám to stranou, nebudu jedovatá - charakterizovala bych je jedinou větou: Slibem nezarmoutíš. Což je okřídlený slogan, to nebylo, že bych tykala, to bych si nikdy nedovolila. Takže on prostě není pravdivý ten schodek 295 miliard. Kdyby se odvedla poctivá rozpočtová práce, poctivě se zpracoval rozpočet v zájmu legality, legitimity, v souladu se zákonem, tak nebude 295 miliard. Opět je to virtuální číslo, tak jako tady bylo virtuální číslo 280 miliard. Říkala jsem to, vzpomínáte si? Cár papíru jsem říkala, že se schválil ten schodek. A pak jsme to viděli, jak se to vyvíjelo, aby se vláda dostala zpátky na čísla, která navrhovala vláda Andreje Babiše na rok 2022. A zase bych to nevyčítala. Já jsem vždycky říkala, že je to jenom píár, celá ta problematika. A vím, že přišla válka, vím, že se zhoršila ta čísla. Ale na druhé straně přibylo obrovské množství příjmů, které neměla naše vláda k dispozici, když ten rozpočet sestavovala. Takže určitě bychom, když to budeme říkat poctivě, tak dojdeme k tomu, že je to tam, kde jsme byli my v roce 2022. A v roce 2023 je to zase píár, protože to baťovské číslo 295 jenom vlastně má opticky působit jako snižování toho deficitu, ale není to pravdivé. Kdybychom přičetli ty příjmy, kdybychom se dostali k chybějícím penězům na výdajové straně, SFDI jsem zmínila, tak budeme na čísle možná 470 miliard. Bohužel, je to smutné a myslím si, že ta budoucnost, a nemám z toho radost, nemám z toho žádnou opoziční jízlivou radost, že budoucnost ukáže, že bohužel dojde z velké části na moje slova.

Teď budu pokračovat výdajovou stránkou rozpočtu. Celkové výdaje narůstají na závratných 2 223 miliard korun, takže jenom za období současné vlády jde o nárůst necelých, a to již závratných 1 900 miliard korun na ještě závratnějších 2 223 miliard korun. Takové výdaje plánuje vláda, která nám v předvolební diskusi a i v té povolební, a každou chvíli jsem to slyšela, někde vyčítala, že utrácíme moc. Teď si myslím, že bychom si zasloužili možná omluvu. Nečekám ji, jenom si tady tak trošku veřejně postesknu.

Navíc vláda - a to teda pan ministr přiznal, ať jsem velkorysá a spravedlivá - vláda nepředstavuje žádné řešení, a teď mluvím o roce už 2023, pořád se snažím mluvit o roce 2023, ve 2022 bych jí to nevyčítala - nepředstavuje žádné řešení, ale ani v roce 2024, protože součástí rozpočtu je střednědobý výhled, ale ani v rozpočtu 2025, kde by snižovala strukturální schodek, ten trvalý. To znamená, naopak ho zvyšuje z úrovně -2,9 % HDP na -3,1 % HDP v roce 2023. A já bych ráda připomněla, že koalice SPOLU se zavázala, že nebude po volbách, když se bude podílet na vládě, navrhovat zvyšování daní. Dobře, chápu, je mimořádná doba. Navrhuje zvyšování daní u těch, kteří díky krizi dosáhli velkých zisků.

Ale také slibovala, že bude šetřit na provozu. Slyšeli jsme tady pana premiéra, který obhajoval nárůst zhruba 8 000 státních zaměstnanců v roce 2023. A teď se budete divit, já mu to nebudu vyčítat. Já si jenom takovou formou déjà vu vzpomenu, jak to naopak bylo vyčítáno mně a naší vládě, jak tady stáli jednotliví zástupci, nejčastěji koalice SPOLU, a říkali: Tady je nárůst o 6 000! A já jsem stála s tím koláčem, vzpomínáte si? A říkala jsem: To jsou ale učitelé, to jsou vojáci, to jsou hasiči, to jsou policisté. Těch klasických úředníků, tam jsme naopak za to období snižovali, anebo to byly jednotky. To jsou ti a bylo: Ne, vy zvyšujete, bobtná stát, my chceme štíhlý stát!

Zase jsme to slyšeli, už teda trošku mírněji od pana premiéra. Už říká: To jsou ti učitelé, protože stavíme ty školky - ne, pane premiére, prostřednictvím paní... vlastně nemusím u pana premiéra. On tady není, tak je to stejně jedno. To není tím, že se staví školky, a je to tím samozřejmě, ale je to hlavně tím, že se zavedla takzvaná reforma regionálního školství. Naši experti na školství to určitě vědí. A s tou spočívalo to, že budeme modernizovat školství, že bude méně žáků ve třídách, že bude - já to nejsem expertka, jenom tak, když jsem vyjednávala rozpočet, co si pamatuji - méně žáků na jazyky a tak dále. A to znamenalo samozřejmě větší množství učitelů. Proto jsme je pravidelně systematicky každý rok nabírali a jsem ráda, že se v tom pokračuje. Ono se v tom nedá ani nepokračovat. Takže to není tím, že teď za této vlády se začalo stavět, za ten rok se určitě těch nových školek, škol nepostavilo, ty se staví permanentně díky různým programům zavedeným za naší vlády, ale samozřejmě to souvisí s touto reformou.

No a o tom, že potřebujeme kontinuálně navyšovat policisty, hasiče, vojáky, o tom se tady snad nebudeme přesvědčovat. Takže já vám to nebudu vytýkat, nebudu se chovat tak, jak jste se chovali vy, byť jste ty argumenty úplně stejné měli. Jenom vám připomenu, že jste se zavázali snížit o 13 % státní zaměstnance, mluvil tady o tom myslím že pan premiér, a říkal, že to nejde tím tempem. To chápu, to skutečně tím tempem nejde, já jsem to zažila, pár těch pokusů. Některé se zdařily více, některé méně, ale to jsou ty strukturální reformy, to se nedá škrtnout. Byly to prostě plané sliby, které jste měli před volbami, plané sliby. A museli jste to v té v té době už vědět, protože kdybyste to nevěděli, to by byla mnohem horší varianta. To bych vás považovala za naprosto nekompetentní.

Takže to jsou ty strukturální změny - ano, bolí, chce to odvahu. Chce to rušit třeba agendy, jako když jsme společně tady s ODS zrušili daň z nabytí nemovitých věcí, tak to znamená škrtnutí myslím že čtyř set úředníků. Ano, to jsou ty strukturální reformy, bez toho, bez digitalizace, bez těchto postupů se prostě nedá škrtat, nedají škrtat tisíce úředníků, protože musíte s tím škrtnout hlavně nějakou agendu, a to jsou ty strukturální reformy. Takže osm tisíc, já jsem si i načetla v rozpočtu, kdo to je, a já to vyčítat nebudu, nebudu se chovat stejně.

Když bych vypíchla - a mí kolegové mě doplní - ty naprosto nezodpovědné věci, je to třeba snižování podílu výdajů na výzkum, vývoj a inovace. V roce 2020 byl ten podíl ve výši 0,83 % HDP, v roce 2023 klesají na 0,67 % HDP, a to máme na to speciální ministryni.

A to je jen drobný výčet špatných manažerských rozhodnutí, která pětikoalice dělá. Počítá s navyšováním příjmů, ale zcela, zcela zapomněla na slíbenou konsolidaci veřejných financí. A já znovu opakuji, já bych nevyčítala nějakou dlouhodobější trajektorii. Ono to nepůjde mávnutím kouzelného proutku za ty dva roky, jak bylo slibováno. Nepůjde.

Naše vláda se od začátku roku 2020 potýkala s bezprecedentní zdravotnickou krizí, to si pamatujeme všichni, přesto z toho vyšla naše republika, z toho propadu ekonomického, největšího od devadesátých let, -5,5 % HDP, tady pořád je růst, byť velmi zpomalil, na 1,1 % v roce 2023, tak vyšli jsme z té krize covidové pořád s nejnižší nezaměstnaností ze všech zemí Evropské unie a podařilo se stabilizovat zdravotnickou a ekonomickou situaci České republiky. Míra veřejného zadlužení i po takto bezprecedentním zásahu ekonomiky exogenním šokem dosahovala nižší úrovně, než když jsme přebírali Ministerstvo financí v roce 2014, tady to bylo 44,4 % HDP, když jsme odcházeli, tak to bylo 41,9. A znovu opakuji, to jsme prošli tou obrovskou krizí. Já tady už nechci vzpomínat daleko. Vzpomínám si na ta řešení v roce 2008, 2009, vzpomínám si na to, jak nastoupil pan ministr financí na Ministerstvo financí, a první byla tisková konference v lednu, kdy ukazoval to zadlužení za naší vlády, myslím, že ukazoval 800 miliard, a jenom připomínám, že teď se plánuje 1 200 miliard do konce volebního období, a tak, jak tady jsem předestřela tedy rizika v rozpočtu, tak se obávám, že nebude tento rozpočet pro 2023 tím posledním. To znamená, že nevěřím, že se podaří.

Samozřejmě, vládě bude velmi pomáhat inflace, kterou nechala utrhnout ze řetězu, kterou se nesnažila nějakým způsobem krotit, takže to jsou věci, které přinesou příjmy do rozpočtu, ale na druhé straně, když vidím ta obrovská rizika, nevěřím, že toto je poslední rozpočet na rok 2023. Já jsem přemýšlela nad tím, jestli mám navrhnout, protože zasloužil by si ten rozpočet, abych navrhla jeho přepracování. To je bezesporu ke všem ohledům a těm rizikům, která jsem tady zmínila, by si zasloužil vrátit k přepracování. Vědoma si politické reality v této Sněmovně, vědoma si toho, že zcela určitě tento návrh byl přehlasován a bylo by to z mé strany jenom politické gesto. Bylo by to - nechci zdržovat, nikdy jsme nezdržovali ani neobstruovali rozpočtový proces, teď tady mluvím tak dlouho, budu mluvit nejdéle ze všech zástupců hnutí ANO, předpokládám, takže mi to odpusťte jako bývalé a stínové ministryni financí - nebudu to dělat, rozhodla jsem se, že to nenavrhnu, ale na ta rizika jsem upozornila.

Politickou odpovědnost nese ministr financí, nese tato vláda a já za sebe říkám, že v žádném případě nepodpořím takovýto rozpočet ze všech těch důvodů, které jsem uvedla, že připravíme pozměňovací návrhy, kde budeme vidět ty nejzásadnější - nebude to o kvantitě, ale spíš o kvalitě - problémy. Na příjmovou stranu se připravit nedají, to je věc ministra, a já si myslím, že někde uvnitř musí vědět, že opravdu dává tímto rozpočtem hlavu na špalek. A to je něco, co samozřejmě mě netrápí, to musí trápit jeho a tuto vládu. Mě trápí důsledky pro tuto zem. Děkuji vám. (Potlesk v sále.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, dalším přihlášeným s přednostním právem jsem já a já poprosím paní předsedkyni, jestli by mě vystřídala. Děkuji za to. (Probíhá výměna předsedajících.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Dobré dopoledne - stále ještě, dámy a pánové, nyní tedy vystoupí s přednostním právem pan místopředseda Havlíček. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, dovolte, abych zahájil tím, že se podíváme trochu zpětně a porovnáme rozpočty v posledních dvanácti, třinácti letech. Bude to velmi krátké, ale myslím si, že je dobré se na minulost podívat a současně se i podívat, jak se budou vyvíjet směrem do dalších let.

Nemohu začít jinak než světovou finanční krizí, rok 2009 až do roku 2014, kdy součet schodku státního rozpočtu byl 749 miliard korun. Ať jsme objektivní, dva roky z toho byla světová finanční krize, kdy to bylo pochopitelné, pak nicméně už hrubý domácí produkt rostl. Současně je třeba ale říct - a to je zase ku neprospěchu - že i když byla světová finanční krize, nedopadla tenkrát prakticky žádná podpora na podnikatele, s drobnými výjimkami. V té době se předávala vláda, zadluženost byla okolo 43 % a mezi lety 2015 až 2019, v dalších pěti letech, se součet schodku státního rozpočtu pohyboval na záporné nule, úplně přesně to bylo -32 miliard. Klesla zadluženost na 29 %, což bylo nepochybně velmi dobré. Zase, ať jsme objektivní, bylo to určitě i zčásti díky tomu, že rostl hrubý domácí produkt.

Přišly covidové roky a schodek v těch dvou letech se dostal až na -786 miliard. Říkám součet za oba dva roky. Důvody, myslím, jsou zcela zjevné. Byla to největší krize, která zde byla za poslední desítky let. V roce 2022 dopadl schodek přibližně stejně, nebo dopadne, jak jsme plánovali. Byla tady o tom velká diskuse, nebudu se k tomu vracet, kolem 375 miliard.

Co je důležitější, jak to bude vypadat dále, a tady je pochopitelně velký vykřičník. V dalších letech, pokud započtu i rok 2022, čili vezmu-li čtyřleté období vlády, se dostaneme na plus minus 1 265 miliard. Chápu, že to je zatím předběžné, ale vycházím z čísel z Ministerstva financí, a to je velmi varovné.

Na druhou stranu je faktem to, že zadluženost České republiky stále je velmi dobrá. Když pominu těch 29 %, což byl tedy skutečně v těch posledních patnácti letech rekord, tak jsme předávali vládu na úrovni menší, než byla zadluženost v roce 2014, na úrovni 41,9 %, což bylo přibližně na úrovni 43 % vůči Evropské unii. Na tom dokresluji to, že stav veřejných financí byl dobrý a v zásadě je stále dobrý, byť není možné nevidět to, že už to tedy není čtvrté nejlepší, ale šesté nejlepší, což bylo na konci roku. Nyní, pokud mám správné informace, jsme na osmém nejlepším místě nebo osmí v pořadí v Evropské unii.

Proč to ale říkám? Ano, byly zde extrémně náročné covidové roky a jsou zde rovněž velmi náročné roky energetické krize. Zvládli jsme covid, byť s těmi schodky, a já si stojím za tím, že to byly správné výdaje, a vzpomínáte si, jak jsme se kolem toho i v rámci Sněmovny přeli, tak si za tím stojím, protože jsme udrželi podnikatelský stav. Podpořili jsme 700 000 podnikatelů, zejména živnostníků a malých a středních firem, udrželi jsme podnikatele při životě, a když se dokonce podíváme na počty živnostníků, za covidovou dobu vzrostly o 50 000. Ony rostly tedy od roku 2014, ale covidová doba na to neměla negativní vliv, což považuji za velmi dobrý výsledek. Nehodili jsme podnikatele přes palubu. Udrželi jsme sociální smír díky tomu, že zaměstnanost se stále udržela na jednom z nejlepších míst nebo umístění v Evropě, dokonce na pozici číslo jedna, což bylo 3,5 %.

Co považuji za nesmírně důležité a nepochybně to mělo vliv na to, že jsme museli pustit rozpočtu trochu žilou, bylo zvýšení investic až na 190 miliard, přičemž gros v tom sehrávaly investice do dopravy. Ještě na začátku roku 2020 byl rozpočet přes 80 miliard a končili jsme rok na úrovni 120 miliard.

Zcela zásadním způsobem jsme podpořili zdravotnictví, oddlužili jsme nemocnice, a kdybychom to neudělali, tak dnes zdravotnictví nepochybně kolabuje.

A jsem rád, že se nám podařilo zvládnout naše poměrně vysoké cíle v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, protože jsme tím udrželi cestu ku přidané hodnotě, a já jsem osobně, bytostně přesvědčen, že to je jediná cesta, jak udržet stabilitu nejenom veřejných financí v budoucnosti, ale jak udržet i prosperitu České republiky. Včera se zveřejnily údaje za rok 2021, myslím tím Český statistický úřad, a jsou opravdu velmi, velmi dobré. Podařilo se nám docílit 2 % celkových výdajů vůči hrubému domácímu produktu. Nejenom že to nikdy historicky nebylo, ale celková částka je 121 miliard.

Samozřejmě jsou tam i podnikatelé, jsme mezi top 10 v Evropské unii. Zařadili jsme se mezi inovační lídry, a to bylo covidu navzdory. V roce 2022 se celá řada z těchto aktivit, činností a víceméně tedy aktivit spojených s výdaji státního rozpočtu částečně přibrzdila, zcela se zastavila podpora podnikatelů a až teprve na konci roku se rozbíhá. To už jsou první varovné signály a já se k tomu dostanu v závěru svého vystoupení.

Pojďme se teď věnovat roku 2023, a to je saldu 295 miliard korun, které principiálně nekritizuji. Já jsem zde jasně řekl, že i v době covidové jsme my měli salda, my jsme je dokázali vysvětlit a je zcela zjevné, že i my bychom museli hospodařit s vysokým saldem v této mimořádné době. Co vyčítám je to, že v celé řadě položek barvíme trávu nazeleno. Zcela zjevně dochází k trikům v oblasti výdajů, a dostanu se k tomu.

Mám velký otazník u příjmů nikoliv ve smyslu toho, že máme určitou nejistotu, jak se budou příjmy vyvíjet. To lze pochopit - a popravdě řečeno, to bylo i u nás - nevíme, jak se bude vyvíjet energická krize. Nemůžu ale nezmínit to, že některé příjmy nemáme zcela evidentně kryty zákonem, a není to v řádu jednotek miliard, jak jsme měli my, a vy jste nás za to tenkrát pranýřovali, zřejmě správně, dneska je to v řádu desítek miliard korun a to není možné přejít mávnutím ruky. Měl se přiznat ten schodek vyšší a poté, když by se ty zákony dotáhly, se mělo jít opačnou cestou.

Co vyčítám ale více - toto jsou spíše technické záležitosti, které asi neovlivní to celkové saldo - a to je podcenění situace v roce 2022, a hodně si za zatím stojím, při řešení energetické krize. Kdybychom zavčasu, tak jak jsme navrhovali, od března, dubna a možná května, začali řešit energetické problémy tím, že bychom jednali s výrobci, a v té době jsme jim určili ceny, tak bychom se vyvarovali tomu, že zastropování, které tak jako tak nakonec přišlo, nás bude stát tolik zdrojů. Zjednodušeně řečeno, nechali jsme příliš vydělat výrobce nejenom v roce 2022, ale logicky tím, že prodali elektřinu na rok 2023, tak i v roce 2023, a to nás dnes dobíhá. Jsem přesvědčen, že se začala dělat protiinflační opatření pozdě, a pokud nevezmeme teď to, že ta inflace nám pomáhá v rozpočtu, nepochybně nám nepomáhá zase v inflačních výdajích a samozřejmě zhoršuje obecně komfort jak obyvatel, tak firem. Z mého pohledu se neřešily zavčasu dividendy ČEZu, zejména teď myslím nerozdělený zisk z minulých let, dokonce se půjčilo ČEZu, a stejně tak se z mého pohledu neudělala žádná velká aktivita ve smyslu výkupu akcií ČEZu, myslím tím minoritních akcionářů. Toto všechno nás bude postupně dobíhat a já jsem přesvědčen, že rozpočtová mantra, kterou jsme si zvolili v roce 2022, jakkoliv jsem ji chápal v době před začátkem roku 2022, jakkoliv jsem ji chápal jakožto klání v rámci voleb, tak už jsem to nechápal od jara 2022, kdy bylo zjevné, že se řítíme do velkého průšvihu, který byl způsoben celou řadou faktorů, zejména tedy válkou, ale v každém případě lpění na rozpočtu a na jeho schodku ve finále znamenalo, že jsme s vaničkou vylévali i dítě, a to nás bude dobíhat v následujících letech.

Pojďme konkrétně k příjmům. Chci být objektivní a řeknu, co považuju za pozitivní, ale stejně tak, co považuju za negativní. Za pozitivní považuji nepochybně to, že se zaktivuje Modernizační fond ve výši v tuto chvíli 50 miliard korun. Já bych se nebál, pane ministře, jít ještě dál a myslím si, že tam máte určitý prostor, byť chápu, že tam ty peníze jdou postupně, ale pokud se podíváme na výhled Modernizačního fondu, tak za nás byl plus minus 150 miliard korun až do roku 2027 a vypadá to, že to bude okolo 500 miliard korun. To je dáno tím, že je vysoká cena emisních povolenek. Zjednodušeně řečeno, co budeme dělat s těmi 350 miliardami korun navíc? Neberu argumenty těch, kteří tvrdí, že to jsou peníze, které půjdou na modernizaci energetiky a že je musíme takhle využít. Tam využijme to, co jsme plánovali, těch 150 miliard, a klidně můžeme ještě přihodit něco více, ale ne celou částku. V tuto chvíli je správné, že se z toho odebírá a že se použije na podporu, ať už domácností, nebo firem, takže já to hodnotím jako pozitivní krok. Negativně hodnotím to, že to stále není v té zákonné podobě, a kdybychom přistoupili na náš návrh, který zde už tři čtvrtě roku, možná rok předkládám, marně, tak jsme dneska mohli mít ten výhled, chci tím říct ten příjem, podložený v zákoně, a já bych to tady teď nekritizoval. Ale znovu říkám, to je technikálie.

Na druhou stranu v příjmech považuji za negativní to, že se stále podle mého názoru nepracuje dostatečně se zdroji, které máme ve společnosti ČEZ. Podotýkám, že nerozdělený zisk do konce minulého roku byl na úrovni plus minus 150 miliard, v tomto roce ČEZ vygeneruje s největší pravděpodobností kolem 150 miliard provozního hospodářského výsledku před odpisy. To je dostatečně velká částka, když ji sečtu s tou předcházející, která by nám měla dát vyšší komfort ve smyslu toho, co si odebereme z ČEZu, než kolik plánujeme. Já vím, že tam máme plánováno výrazně více, než bylo za rok 2020, v roce 2021, respektive 2021 v roce 2022, to je v pořádku, ale jsem přesvědčen, že tam je ten prostor větší, a měli bychom mít tvrdší a měli bychom být důslednější vůči společnosti ČEZ. Neměli bychom akceptovat to, že společnost ČEZ v tuto chvíli nemá dostatek cashe, abych byl přesný, ona bilančně zdroje má, ale má je alokovány samozřejmě na burze, což plně chápu, to nelze ČEZu vyčítat, ale jako správný akcionář bychom měli tlačit na to, abychom si peníze z ČEZu stahávali. Jinými slovy, aby si ČEZ třeba půjčil na trhu, nikoliv abychom mu dneska ještě půjčovali. Takže to je podle mého názoru příliš (málo?) přísná politika vůči společnosti ČEZ a měli bychom v tomhletom být důslednější. A neříkám to z vlivu či společnosti ČEZ, myslím si, že to je společnost, která hospodaří dobře, a říkám to ve smyslu toho, že bychom měli naopak toho využít, že dobře hospodaří, a s těmi zdroji pracovat aktivněji i ve prospěch státního rozpočtu.

Co se týká výdajů. Za pozitivní považuji to, že jsme přešli na zastropování. Nechci se teď vracet, jaká byla cesta k zastropování, že ještě na konci srpna jsme to striktně odmítali, nakonec se tady k tomu přešlo, a je dobře, že v příštím roce se počítá s prostředky, které budou alokovány právě ve prospěch zastropování. Pochopitelně nemůžu říct to B, a to je to, že zastropování je příliš vysoké s ohledem na to, za kolik dokážeme elektřinu vyrábět, a s ohledem na to, že jsme propásli čas od března, dubna tohoto roku, kdy jsme umožnili výrobcům prodat elektřinu na příští rok, a teď se v tom nesmírně komplikovaně pracuje. Špatně se logicky plánuje, respektive ty peníze zůstávají výrobcům.

A ještě chci být pozitivní v jedné věci. Není možné nevědět to, že se pokračuje v trendu, který my jsme nastavili ve smyslu výdajů na investice. My jsme je zvýšili za posledních tuším čtyři nebo pět let docela zásadním způsobem z 80 miliard až na 190 miliard, byly to zejména výdaje spojené s dopravními stavbami. A je dobře - a toto hodnotím pozitivně - že se pokračuje v tomto. A pokud se docílí těch víc jak 200 miliard, tak k tomu není třeba říci nic negativního, naopak, je to správná cesta.

Problém tam mám jiný a toho se za chvíli dotknu, a to je u dopravy, kdy nekritizuji rozpočet Ministerstva dopravy, Státního fondu dopravní infrastruktury, ve výši 151 miliard, naopak. Myslím si, že je dobrý tenhleten rozpočet. Kritizuji to, z jakých zdrojů je tento rozpočet kryt, jinými slovy, že investice celkové, které máme v rozpočtu, nemáme kryty rozpočtem, anebo jsme využili triku, ke kterému za chvíli dojdu.

Co považuji za negativní a do určité míry hrozbu. Pane ministře, jsem přesvědčen, že podpora podnikatelů na příští rok s ohledem na to, jak se vyvíjí energetická situace, je nedostatečná, tím spíše, pokud beru, že u větších firem, kdy jsme alokovali nebo vy jste alokovali částku 30 miliard korun přes takzvaný Dočasný rámec, což jsme schválili nedávno zde ve Sněmovně, pak jste tvrdili, že to jsou peníze, které půjdou ještě v roce 2022. Chci věřit tomu, že větší část půjde, i když všichni tušíme, že se to přetáhne i do roku 2023, ale ať už to bude tolik, či ono, ta částka na rok 2023 je nízká, a domnívám se, že toto nás doběhne, protože není možné přežít tuto krizi se zdroji, které jsme podnikatelům alokovali v tuto chvíli.

Další oblast, ve které jsem kritický v rámci výdajů, jsou výdaje na dopravu, respektive krytí předpokládaného rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury. Já to zrekapituluji. Hodnotím pozitivně 151 miliard na dopravní výstavbu a na opravy a vše, co je s tím spojeno. Odpovídá to trendům, které my jsme měli, a odpovídá to do značné míry i zvyšování cen staveb. Jenom podotýkám, že my jsme plánovali 127, respektive 131, pak se to drobně snížilo - to nekritizuji rok 2022 - a teď tady bude tento nárůst na 151 miliard. Zřejmě není jiná cesta než tam těch 151 miliard skutečně dát, abychom nezastavili stavby. Nechci se teď tady handrkovat o jednotky miliard, to, co je podstatné, je to, že nám tam chybí 30 miliard, to je zcela zjevné. Je to přesně 30,7 miliard korun. A to, že se to přenáší v tuto chvíli na dvorek dopravní, na Ministerstvo dopravy, ať už formou toho, že se změní zákon - podotýkám, že ještě není změněn o Státním fondu dopravní infrastruktury a využijí se dluhopisy v rámci státního fondu dopravní infrastruktury. Znovu říkám, nevíme, do jaké míry o ně bude zájem, nevíme, za jaké to bude úrokové sazby, a zákon ještě není změněn, a to se zkombinuje s úvěrem Evropské investiční banky, tak není opravdu nic jiného než rozpočtový trik. Toto mělo být zahrnuto v rozpočtu, o toto měl být rozpočet zvýšen, to znamená o těch 30,7 miliardy korun.

Podle Národní rozpočtové rady, ať nekritizuji pouze já, se kabinet snaží opticky zlepšovat deficit roku 2023 tím, že nerovnováhu mezi příjmy a výdaji částečně přesouvá do Státního fondu pro rozvoj dopravní infrastruktury. A budu pokračovat. Národní rozvojová rada tvrdí, že nelze upřednostňovat dosažení formálně příznivějších deficitů za ceny vědomé nereálnosti v jeho obsahu, že není možné ignorovat základní pravidla a principy tvorby rozpočtu a že to povede k oslabení parlamentní kontroly veřejných financí, jakož i ztrátě kredibility České republiky na mezinárodních trzích. Toto netvrdí Havlíček, toto tvrdí Národní rozpočtová rada. Nás jste kritizovali, že se často díváme na Národní rozpočtovou radu jako na někoho, kdo pouze kritizuje, a že bychom se měli více řídit jejími doporučeními, tak teď jsem pouze přečetl to, co doporučuje Národní rozpočtová rada vám. Národní rozpočtová rada jasně tvrdí, že snížení salda o 30,7 miliard je pouze optické snížení, nemluvě o tom, že zde hrozí - a záměrně říkám hrozí - riziko k prodražení obsluhy státního dluhu. Ano, máte pravdu, že ještě nevíme cenu Evropské investiční banky, a možná že to bude za výhodných podmínek, ale popravdě řečeno, nevíme ani cenu těch dluhopisů, popravdě řečeno, já myslím, že není to nejpodstatnější, za kolik nakonec ten úvěr bude, když se to tady nakonec celé bude řešit úvěrem. Je to principiálně nesystémová záležitost a já si nedovedu představit, že bychom to řešili třeba na jiných rezortech. Vidím zde paní ministryni obrany - představte si, paní ministryně obrany, že byste potřebovala investice, které byste si prosadila na nákup třeba nějaké obranné techniky v řádu desítek miliard korun, a že by se to řešilo tím, že by se to odsouhlasilo, vy byste to měla v rozpočtu, ale armáda by si na to musela vzít úvěr, a samozřejmě v nějakém horizontu by musela všechno splácet včetně úroku. Nedovedu si představit, že byste to takto akceptovala. Úplně stejné je to u Ministerstva průmyslu a obchodu, kdy by ministr průmyslu a obchodu přišel s tím logicky, že potřebuje zdroje na sanování například těžby po uhlí, což musí sanovat, tam nám nic jiného nezbývá, a řešilo by se to tím, že by si na to vzal úvěr. Přece nemůžeme toto řešit takhle do budoucna těmito úkroky stranou. Buď to musíme přiznat do rozpočtu, anebo nemůžeme rozpočet takhle postavit, nebo se třeba musí snížit. Ten problém totiž, který nastane, není v úrokové sazbě. Ten problém, který nastane, je v tom, že to padne v letech budoucích na rezort dopravy, a ten bude muset toto splácet. Bude muset splácet úroky, bude muset splácet samozřejmě jistinu. Co to vlastně znamená? Že v budoucích letech, když se horko těžko budou dávat dohromady rozpočty, a nežijme v iluzích, že to bude výrazně lepší než letos, bude to náročné, bude to napjaté a bude se bojovat o každou miliardu, tak v tu chvíli se bude muset toto splácet a pochopitelně bude tím trpět dopravní infrastruktura, prostě bude se tam dávat těch zdrojů méně. To je zcela jednoznačné.

Samozřejmě chápu to, že je možné financovat i z externích zdrojů, ale pak to musí být trochu systémové. Systémové řešení jsou třeba PPP projekty. Konečně i my jsme PPP projekt využili na strakonickou dálnici a dopadlo to, ale ten je řádně vysoutěžen. Dokonce to dopadlo o něco lépe, než kdybychom to stavěli z prostředků Ředitelství silnic a dálnic. A hlavně PPP projekt je takzvaně bez starosti pro stát na následujících dvacet pět nebo třicet let, a to z toho důvodu, že se o to nemusí starat - oprava, údržba, vše, co je s tím spojené. To je úplně jiný typ projektu. Já si dokážu i v nějaké krajní variantě představit to, že se využijí třeba prostředky Evropské investiční banky, ale využijí se na dlouhodobé financování skutečně projektů typu nějakých koridorových tratí, možná třeba vysokorychlostních tratí, ale pak to musí mít nějaké parametry. A ty parametry jsou o tom, že si naplánuji na třeba deset let rozpočtový výhled, a řeknu si, kolik použiji ze zdrojů národních, kolik použiji ze zdrojů evropských, kolik vyberu na různých daních, poplatcích a tak dále. Všichni víme, jak se seskládává rozpočet na dopravu. Do toho si začlením, kolik procent mi budou dělat PPP projekty, a vezmu si to jako závazek, a do toho si můžu dát třeba ještě nějaké projektové financování za využití například Národního rozvojového fondu, například Evropské investiční banky. Toto všechno mi ale chybí.

Ruku na srdce, vždyť přece všichni víme, jak to děláme a proč to děláme. Děláme to proto, že tam máme 30miliardovou díru, a tu 30miliardovou díru jsme si způsobili už v červnu tohoto roku. V červnu tohoto roku se to podcenilo, kdy se nevyjednávalo s Ministerstvem financí, výsledkem čehož bylo to, že Ministerstvo financí připravilo rozpočet na úrovni 94 miliard, na Ministerstvu dopravy se zhrozili, protože zjistili, že budou potřebovat výrazně více, až těch 150 miliard korun, a v tu chvíli jsme zde měli 57miliardový bambouch. Ten byl jasný, a teď se to přes léto řešilo. Víte, pane ministře dopravy, že jsme kolem toho měli ostřejší diskusi na Státním fondu dopravní infrastruktury, kdy jsem vám říkal, že těch 57 miliard korun těžko vybalancujete. Popravdě řečeno, já se tady ani tedy nedivím ministru financí. To ne, že bych se chtěl zastávat úplně extrémně, ale faktem je to, kde má najít 60 miliard korun, když se to neprojednalo, nebo 57 miliard korun? A pan ministr financí mi říkal: Počkejte, Havlíčku, uvidíte v říjnu, my se to pokusíme nějakým způsobem dorovnat. A částečně tak učinil, ať jsem férový. Přihodilo se asi 26 až 27 miliard, což asi bylo maximum možného v té dané chvíli, ale faktem je, že nám dalších 30 chybí. Tak pojedeme - já nevím, kde se to vyřizuje, ta Evropská investiční banka - půjčíme si na to. Myslím si, že velmi dobře víte, o čem mluvím. Jsem přesvědčen, že víte, že to není systémové, že se tím pouze lepí díra a že to může být precedens i do budoucnosti. Toliko k výdajům.

Už budu končit, ale vrátím se ještě k tomu, co mě trápí možná nejvíc. To není ani těch 295 miliard letos - já tedy tvrdím, ono to není 295, ale s tím Státním fondem dopravní infrastruktury to je 325 miliard, ale nechci být už jízlivý - více mě trápí ta salda v následujících letech. A to přece všichni musíme vidět, že není dobře, je to průšvih. Jestliže si ten součet nastavíme tak, že to bude 1 265 miliard, a možná to bude o něco více, o něco méně, tak s tím nemůžeme prostě dobře spát v tuhle chvíli. A pojďme se podívat, co se s tím vůbec dá dělat. Je mimořádná situace, souhlasím. Je válka, byl covid. Situace je takřka kritická, ale ten problém, který já vnímám, je v tom, že my ty výdaje do budoucna příliš neovlivníme. Sám to vidíte, pane ministře, jak se s tím složitě pracuje. Všechny ty sliby, které byly, jak byste to vyřešili rychle, i když jsme vám říkali, že to bylo v době covidové, že to bylo komplikované, tak jste na to měli řešení. Sám vidíte, že to není vůbec jednoduché. Ano, teď nechci slovíčkařit o tom, že tento rok dopadne stejně a vy jste něco ušetřili, na druhou stranu zase budete mít vyšší příjmy, prostě dopadlo to plus minus nastejno a věřte tomu, kdybychom u toho nebyli, tak ono by to nebylo úplně daleko k tomu, co vám to dopadlo v tom současném roce, myslím tím stále rok 2022. Ale kde budeme v příštím období šetřit? Vždyť to přece všichni víme, že nás ta politická situace dotlačí k tomu, každou vládu, že nakonec ty výdaje plus minus, tak jak jsou, zrealizuje. A můžeme se bavit o tom, že to někde budou možná jednotky miliard, v lepším případě nízké desítky miliard, ale tomu úplně nevěřím. Prostě zjišťujete i vy, že to není tak úplně jednoduché něco naslibovat a ty výdaje uřídit. Nemyslím si, že tam dojde k nějaké veliké revoluci, to je můj osobní názor.

Třeba se budu mýlit a poté se vám rád omluvím, když ty výdaje sesekáte v příštích letech úplně geniálně, tak, jak by si možná někteří ostře pravicoví ekonomové přáli. Oni sami by to neměli vůbec jednoduché. A proto jsem začínal tím rozpočtem 2009 až 2013, kdy dneska velký kritik, tehdejší ministr financí, bryskně říká na sociálních sítích, jak by to geniálně řešil - no, že to neřešil v té době, když to zde bylo? Znovu říkám, bylo to přes 700 miliard tenkrát, to saldo, a to ty podnikatele v roce 2008 a 2009 nepodpořil vůbec ničím. Takže žádná sláva, pane bývalý ministře financí Kalousku.

Takže pak se musíme spolehnout na příjmy. Fajn, máme příjmy buď přirozeným způsobem, to znamená poroste nám hrubý domácí produkt - já se jenom ptám, v čem nám tedy poroste hrubý domácí produkt? Máme štěstí. Já říkám záměrně máme, protože je docela možné, že se ty vlády budou měnit v následujících letech, dokonce to je velmi pravděpodobné, ale to štěstí je takové Pyrrhovo vítězství, protože co si budeme nalhávat, spotřebu nám potáhne jedině inflace a růst cen. Přece intuitivně cítíme, že to není dobře, protože ty ceny jsou vysoké, tak je pravda, když si to přepočteme na spotřebu přes HDP, tak nám to poroste. Dobře, s tím bychom se ale neměli spokojit. Ale můžeme si rovnou říct, že tuto vládu pravděpodobně zachrání s ohledem na zadluženost růst HDP, který bude způsoben růstem cen, to znamená inflací.

Problém je v tom, že bychom měli růst i jinde, dokonce tohle považuji za nezdravé. Měli bychom růst investičně, a teď mi řekněte, kde porosteme. Firmy? Firmy jsou v nejistotě, a první, co udělá firma, která je v nejistotě s ohledem na ceny energií, je to, že přestává investovat. Drtivá většina středních a větších firem tlumí investice. Střední firmy mimo jiné neinvestují, protože jsou vysoké úrokové sazby. A totéž můžeme překlopit na domácnosti, protože domácnosti jsou v tuhle chvíli v situaci, kdy si málokdo bude brát hypotéku na 7 až 8 %, to je naprosto logické, takže i v následujícím roce až dvou nelze předpokládat nějaký investiční boom. Bude to držet trochu stát, tady znovu pozitivně hodnotím to, že tam máte více jak 200 miliard korun, což je dobré, podobně jsme to dělali i my v té době covidové, takže to trošku utlumíme, ale zase intuitivně cítíme, že asi není úplně správné, aby hrubý domácí produkt byl postaven na inflaci a na výdajích státu na investice, ale zaplať pán bůh za to, to je dobře.

No pak už nám zbývají exporty a to je velká neznámá. Ono to totiž není, pane ministře, jenom o exportech. Všichni víme, je to o čistém exportu, a tady já mám určitou obavu, protože co nám zhoršuje naši bilanci v oblasti exportu? Co nám zhoršují logicky dovozy, a ty dovozy jsou zásadní kde? Kde jsme v dysbalanci jako hrom? To je Čína. a jenom si odpovězme: Zvedneme exporty do Číny? Troufám si tvrdit, že nikoliv. Nechci se vůbec pouštět do politiky ve smyslu proč ano, proč ne, ale v každém případě těch 500 miliard, ty si podepišme, ty se spíše budou zhoršovat, to znamená, budeme více dovážet z Číny než vyvážet.

A pak zde máme druhý problém, který se méně skloňuje. Víte, na kom jsme dneska silně závislí dovozově, kde poskočila Česká republika z desátého místa, myslím tím ta země, která nám sem dováží, z desátého místa až na místo čtvrté? To je Rusko. Ano, my dnes dovážíme z Ruska ve čtyřnásobně vysokém finančním objemu. Bylo to za 100 miliard, teď je to někde ke 400 miliardám korun ročně. Je to dáno pochopitelně komoditami a tak dále, ale zase, je tady obrovská dysbalance, tím spíš, že do Ruska nevyvezeme prakticky nic. Jenom tyhlety dvě země nám dělají skoro bilion. Co tím vlastně říkám? Ten výhled v čistém exportu, který nám vstupuje pozitivně do HDP, tedy není žádná sláva. Takže o co se budeme opírat v příštích letech ve smyslu příjmů? Já tedy úplně přesně nevím. Troufám si tvrdit, že to bude velmi složité a že se z toho nevyhákneme.

Je tady jedna cesta, a tím budu končit, a to je cesta založená na přidané hodnotě. Pak už by byla jediná možná cesta, a to je zvyšování daní. Ano, nejsem si jistý, jestli vaše pětikoalice se k tomu chystá, teď jste tady zvedli daně, připusťme, že to je válečná mimořádná, ale co se týká zvyšování daní, tam zřejmě vaše cesty nepovedou, popravdě ani naše by tam nevedly, tak jsme už na jiné možné variantě, a to je, že se bude zvedat přidaná hodnota. Nic jiného už nelze vymyslet. A přidanou hodnotu zvyšujeme čím? No, že podporujeme výzkum, vývoj, inovace, že se překleneme nad tím, že následující 3 až 4 roky přetrpíme a v dalších 5 až 7 letech se nám to pozitivně překlopí do přidané hodnoty, logicky do příjmu. To je cesta skandinávská, to je cesta nizozemská, to je cesta švýcarská, kterou jsme nastavili v roce 2017 naší strategií Země pro budoucnost, díky čemuž jsme skutečně začali systematicky řídit přechod na vyšší přidanou hodnotu. To je dnes přerušeno, to si řekněme rovnou. Výdaje na výzkum a vývoj, jak zde řekl správně pan premiér, budou o miliardu vyšší, myslím tím teď ty národní. No, to je ale pohled nominální. Pohled reálný, když se podívám na to, co ne potřebujeme, ale co je nezbytně nutné, aby se vydalo ať už vůči GAČRu, vůči TAČRu, vůči Akademii věd a tak dále - známe všichni ty kapitoly, dělal jsem to dlouho - tak fakticky reálně přichází o 4 až 5 miliard korun, protože jim samozřejmě rostou ty náklady. Jim rostou náklady za energie a tak dále, to znamená, my, i když o miliardu přihazujeme, fakticky výzkum, vývoj a inovace v tuto chvíli brzdíme, to je realita. Tak se jenom ptám, o co tu přidanou hodnotu v těch budoucích letech opřeme? Jsem přesvědčen, že ji nemáme o co opřít a že budování země postavené na znalostech, na technologiích, na výzkumu, na vývoji je v tuto chvíli minulostí.

Děkuji za pozornost a těším se na diskusi.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Než dám slovo dalšímu přihlášenému, přišlo několik omluv, tak je načtu: Koten Radek se omlouvá do 12 hodin z pracovních důvodů, Malá Taťána se omlouvá od 14 hodin ze zdravotních důvodů, Pražák David od 17 hodin do konce jednacího dne z rodinných důvodů, Vlček Lukáš od 12.30 se omlouvá ze zdravotních důvodů a pan ministr Vít Rakušan od 9.40 do 11 hodin z pracovních důvodů.

Nyní je s přednostním právem přihlášen pan předseda Okamura a následuje pan předseda Radim Fiala. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, máme tady před sebou vládní návrh státního rozpočtu na rok 2023. Debaty v uplynulých dnech dostatečně odkryly všechny slabiny Fialovou vládou navrhovaného rozpočtu na příští rok. Nesrovnalosti a chyby konstatovali nejen poslanci SPD a celé opozice, ale také renomovaní ekonomové, a dokonce i zástupci vládní koalice. Národní rozpočtová rada označila odhad příjmů i očekávané saldo státního rozpočtu za vysoce spekulativní. Slovy laika, část z toho, co ministři a premiér Petr Fiala z ODS hodili na papír, a to na obou stranách rozpočtu, je prostě slepá střelba od boku.

Ve shodě s Národní rozpočtovou radou připomínám vládě, že demokratické, legální a legitimní vládnutí je neodmyslitelně spojené s transparentním rozpočtovým procesem a racionální fiskální, tedy rozpočtovou politikou. Je přitom nutné respektovat řadu principů a postupů, které sice nejsou vždy přímo zakotveny v některém z relevantních zákonů, avšak jejich potřebnost je otestována zkušenostmi řady vyspělých zemí.

Tak jako kolegové z jiných stran, tak jako Národní rozpočtová rada vlády a desítky ekonomů se logicky domnívám, že očekávané příjmy státního rozpočtu by měly být kalkulovány pouze na základě platných zákonů. Návrh vlády počítá s příjmy z odvodů výrobců energií a daně z mimořádných zisků, kdy ani pro jeden z těchto titulů neexistuje zákonný podklad a ani nejsou známy konkrétní parametry. To jsme tady viděli ostatně včera, kdy se vládní koalice doteď hádá, který návrh vlastně bude ten finální vládní návrh.

Rozpočet navíc přináší rekordní schodek a je to dané jeho expanzivní strukturou. Je to rozpočet, který navyšuje strukturální výdaje státu. Rozpočet například počítá s růstem zaměstnanců veřejné sféry zhruba o 7 000 osob. Stát má přitom už dnes extrémně přebujelou byrokracii a to nejhorší je, že drtivá většina řadových úředníků nezvládá nápor práce. Řešením není přebujelý aparát, ale zjednodušení všech procesů - méně papírů, razítek a potvrzení. Stále tu máme duplicitní absurdity typu potvrzení o příjmech a výdajích, které živnostník musí odevzdat sociálce, zdravotní pojišťovně a současně tyto informace v rámci daňového přiznání má zpracované finanční úřad. V praxi tedy tři úředníci zpracovávají totožné údaje jednoho stejného člověka. Samozřejmě, model ideál by bylo jednotné inkasní místo či úřady propojené s finančním úřadem, jeden člověk nebo firma a jeden úřad a jeden papír, tedy něco, o čem se u nás mluví minimálně tuším dvacet let. Ale všechny dosavadní i současná vláda Petra Fialy v tomto selhaly. Pokud vlády nezačnou reorganizovat státní správu, pak debaty o jednotlivých položkách jsou zbytečné. My víme, že pod nekompetentním ministrem Jurečkou z KDU-ČSL jsou zaměstnanci například na úřadu práce přetíženi, nestíhají naloženou práci a zároveň pracují za žebrácký plat. A já jim přeji, aby měli mnohem vyšší platy. Na slušné platy v rozpočtu peníze přitom jsou, ale vláda by musela omezit byrokracii a zefektivnit státní správu ve všech oblastech a snížit zbytné výdaje. K těm se ještě dostanu.

Připomínám to zde z opozice fakticky každý rok a nic se nikde za dosavadních vlád nezměnilo. Ani nyní předkládaný rozpočet neukazuje žádný trend, který by vedl ke zlepšení, ale pravý opak. Namísto aby kontroly a šikany ze strany státu ubylo, ministři ohlašují, že naopak přibude i v oblastech, které dříve byly politicky nemyslitelné, jako je řízení cenzorského úřadu, který plánuje pan ministr vnitra Vít Rakušan za hnutí STAN. Předseda hnutí STAN ohlásil také potřebu, a tady cituji, "vybudovat dostatečné obranné struktury proti organizátorům demonstrací", konec citátu z materiálu Ministerstva vnitra pod vedením Víta Rakušana za hnutí STAN. Je to citát z dokumentu, z nejnovějšího dokumentu Krizového informačního týmu, takzvaného KRIT, který sestavil ministr vnitra Vít Rakušan. Takže ještě jednou zopakuji, co ministr vnitra Vít Rakušan chce budovat. Chce vybudovat dostatečné obranné struktury proti organizátorům protivládních demonstrací. Ministr Rakušan za hnutí STAN, z hnutí STAN, to je ministr vlády Petra Fialy, to je pětikoalice Pirátů, STAN, TOP 09, KDU-ČSL a ODS, takže všichni s tím souhlasí v té vládě, takže není aktivita jednoho ministra za jednu stranu, všech pět stran s tímto souhlasí. Tedy ministr Rakušan ve jménu vlády Petra Fialy najme cenzory a hlídače, kteří budou bdít nad tím, abych se náhodou nedočetl něco, co nesmím vědět, nebo naopak, abych náhodou něco nepřístojného nenapsal. To není demokracie, to je nastupující totalita v podání vlády Petra Fialy, ODS a za tyto věci chtějí v rozpočtu - vláda Petra Fialy - utrácet peníze proti občanům České republiky! Fialova vláda namísto toho, aby se zamyslela nad požadavky demonstrantů, kteří vyčítají vládě, že neřeší zdražování a nepomáhá občanům, tak Fialova vláda hodlá vybudovat nějakou obrannou strukturu. A bude to co? Více těžkooděnců? Obrněná auta na rozhánění demonstrací? A nákup matrací do přeplněných kriminálů? Útěchou pro mě a pro miliony občanů není ani bizarní fakt, že si protiústavní omezování lidských práv ještě zaplatíme ze svých daní, a protože na tyhle nesmysly peníze vlastně v rozpočtu nejsou, tak to vláda udělá na dluh a za naši cenzuru a omezování svobody budou platit ještě naše vnoučata!

Je nám jasné, že Fialova vládní pětikoalice a vládní poslanci si odhlasují tento ostudný rozpočet, rozpočet nejhorší, který kdy česká vláda sestavila, ale asi nikdo nedoufá, že pro takový paskvil zvedne ruku někdo z SPD. Je nám jasné, že se tady někdo regulérně pomátl.

Vidím také ale, že spousta politiků z vládního břehu začíná otevírat oči a je nejen vůči rozpočtovému bizáru kritická. Moc nám všem přeji, aby se nacházelo stále více odvážných, kteří by vládě uměli říct: A dost! Ale samozřejmě, ve finále všichni zástupci vládních stran drží ústa a krok a tyto šílené věci budou podporovat. Nechce se mi věřit, že všichni poslanci vládní koalice v této Sněmovně chtějí vejít do dějin jako pomahači vlády nejhoršího a nejzadluženějšího rozpočtu v časech rekordních příjmů anebo jako ti, kdo zlikvidovali poslední stopy demokracie v naší zemi.

Další zadlužování naší země způsobené Fialovou vládou přinese jen další zdražování a vláda Petra Fialy může naši zemi přivést k bankrotu a kolapsu. Fialova vláda před volbami slibovala šetření a rozpočtovou odpovědnost, ale navrhuje další rozpočtový deficit, a to ve výši 295 miliard korun za další rok, za rok 2023, a ve svém čtyřletém rozpočtovém výhledu chce Fialova vláda zadlužit Českou republiku celkem o rekordních 1,2 bilionu korun. To samozřejmě může způsobit situaci, že Česká republika jde v podstatě řeckým scénářem, a po vaší vládě už nemusí být na adekvátní dostupnost zdravotní péče, nemusí být na adekvátní základní sociální služby pro občany. Také samozřejmě hrozí, že nebude ani na důstojné důchody.

To je i přesto, že samo Ministerstvo financí ve svých materiálech uvádí, že v příštím roce očekává jen z DPH a z daní z příjmu fyzických osob a právnických osob o 216,6 miliard korun vyšší příjmy než za letošní rok 2022, takže jsou rekordní příjmy, vláda má rekordní příjmy a ždímá české občany. Úplně je drtíte na padrť, vyždímáte je i z toho posledního, co mají. Zároveň rekordně zadlužujete Českou republiku a posouváte ji k finančnímu bankrotu. Na těchto číslech je jasně vidět, jak enormně a bezdůvodně vláda meziročně zvyšuje rozpočtové výdaje.

V navrženém státním rozpočtu také skokově rostou náklady na obsluhu státního dluhu až na částku bezmála 70 miliard korun. Za tento návrh vládu kritizuje i její vlastní Národní rozpočtová rada, a to nejen kvůli masivnímu nárůstu zadlužení státu, ale i s ohledem na to, že vláda v něm počítá i s příjmy z mimořádného zdanění energetických firem a bank, takzvaná windfall tax, která zatím není zakotvena v zákonech. Plánovanou výši schodku lze proto označit za spekulativní.

Podívejme se, co o vašem rozpočtu říkají renomovaní ekonomové. Hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil říká, cituji: "Vláda definitivně rezignovala na jakoukoliv snahu o rozpočtovou umírněnost. Veřejné finance zdědila v příšerném stavu, částečně ovšem vlastním přičiněním, a rozhodla se je v příšerném stavu předat i dále." Konec citátu. Tady bych připomněl, že SPD bylo i v minulém volebním období opoziční stranou, nebyli jsme součástí vlády. Takže se tady mluví, v tomto citátu, nejen o vládě Petra Fialy, ale také o vládě Andreje Babiše.

Pojďme na druhý citát renomovaného ekonoma. Ekonom Lukáš Kovanda k vašemu návrhu rozpočtu uvádí: "Po zhruba deseti měsících svého vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a současně na hledání úspor." Podle něj ani návrh rozpočtu na příští rok se schodkem 295 miliard korun neukazuje na snahu ozdravit veřejné finance.

Nejenom že neukazujete snahu ozdravit veřejné finance, ale vy opravdu neuvěřitelným způsobem zhoršujete financování a vůbec rozpočet České republiky. Já jsem si tady vzal dva konkrétní příklady.

Vláda Petra Fialy se rozhodla minulý týden ve středu - a odsouhlasili jste si to na vládě zcela svévolně - že si půjčíte na úkor občanů České republiky 10 miliard korun na pomoc Ukrajincům v České republice. Česká vláda prostě preferuje zájmy Ukrajiny před zájmy vlastní země a vlastních občanů. Tento úvěr - to znamená, že vy jste si minulý týden ve středu na vládě odsouhlasili, že si půjčíte 10 miliard na to, abyste mohli darovat 10 miliard Ukrajincům - tak tento úvěr navyšuje náš státní dluh a jen na úrocích bude stát Českou republiku přes 0,5 miliardy korun ročně! Slyšíte dobře. Fialova vláda zatím utratila na podporu Ukrajinců v České republice celkem 16,9 miliardy korun, takže zdražování, které drtí české občany a firmy, vláda neřeší, ale Ukrajině a Ukrajincům doslova sypete miliardy. K tomu samozřejmě, k této částce, ještě připočtěme přibližně 4 miliardy, které jste tam poslali na zbraních, takže už to je přes 20 miliard korun ze státního rozpočtu. Já za nás říkám, že je to pro nás naprosto nepřijatelné, že vy si půjčujete 10 miliard korun za 0,5 miliardy ročně úroku na to, abyste je poslali Ukrajincům v České republice. Takže znova říkám, na české občany úplně kašlete, i na české firmy, ale Ukrajincům dáváte na dluh, na dluh si půjčujete zcela bezskrupulózně a bezostyšně a zadlužíte všechny občany České republiky, přičemž miliony českých občanů nemají peníze kvůli vaší neschopné vládě, kvůli drahým energiím, a tisíce firem má problémy, krachují nebo budou propouštět zaměstnance. Takže podívejte se, jakým rozpočtovým směrem vy vedete Českou republiku.

Pojďme k druhému konkrétnímu příkladu, protože podle mého názoru se Fialova vládní pětikoalice, ODS, Pirátů, STAN, KDU-ČSL a TOP 09, už asi úplně zbláznila. Na žádost ministra a předsedy Pirátů Ivana Bartoše chcete vytvořit nový velký státní úřad za téměř 1 miliardu korun se stovkami nových úředníků. Úřad se má jmenovat Digitální a informační agentura - DIA je ta zkratka - a má se zabývat digitalizací, přestože na ministerstvech již útvary pro digitalizaci existují. Počet nových úředníků má být dvojnásobný než na stávajících útvarech, což kritizují i odbory. Jsou premiér Fiala z ODS a ministr Bartoš z Pirátů normální? V době, kdy občané a firmy nemají na drahé energie, zdražují potraviny, miliony našich občanů a tisíce firem má finanční problémy a nic z toho vláda neřeší, vláda zvyšuje státní byrokratický aparát a zřizuje úřad za miliardu, aby za sebou zanechala pomník.

Zároveň vláda zadlužuje naši republiku ve státním rozpočtu jen za letošek o téměř 400 miliard ročně navíc a na příští rok chcete zadlužit Českou republiku o dalších 295 miliard navíc. Na to lze říci pouze jediné: demisi!

K tomu bych dodal ještě jednu věc: proč vy tak tlačíte na ten úřad, nový úřad, za miliardu korun z peněz občanů, místo toho abyste pomohli občanům s drahými energiemi, pomohli firmám? Protože podle informací, co slyším, je to právě problém mimochodem Pirátské strany, protože jak Piráti propadli v komunálních volbách, tak řada jejích straníků, členů strany Pirátů a jejích exponentů, přišla o placená místa v obcích a ve městech. Protože propadli ve volbách, přišli o řadu placených míst, takže ve straně Pirátů vzniká vnitrostranický tlak na Ivana Bartoše, protože oni si samozřejmě nechtějí hledat práci, zvykli si na pohodlná korýtka z veřejných peněz, a teď samozřejmě tlačí na to, že by chtěli, aby je Ivan Bartoš, Piráti, potažmo vláda Petra Fialy, někam upíchli, aby je znovu přisáli na ten veřejný cecík. Proto je tady tlak na ten úřad, na nový úřad pro digitalizaci, aby tam právě mohli upíchnout a přisát k veřejným penězovodům tyhlety neúspěšné exponenty Pirátů.

Já si myslím, že to je opravdu šílená situace, protože jak víte, vy jste si tady natvrdo prohlasovali, že na ministerstvech budete moci mít nově neomezený počet politických náměstků. Vláda Petra Fialy prohlasovala, že se zrušili odborní náměstci, odborníci, ty jste odsunuli a zároveň jste zavedli neomezený počet politických náměstků, které si může lusknutím prstu vybrat ministr k sobě. Dosud to bylo omezeno pouze na dva politické náměstky na ministra. Protože jak je vás hodně ve vládní pětikoalici, tak je takový hlad po veřejných korytech a po tom, aby se přicucli k těm teplým korýtkům, aby si tam mohli opravdu chrochtat úplně bezuzdně, tak v podstatě vy jedním zákonem za druhým prostě sosáte ze státního rozpočtu a ždímáte státní rozpočet úplně na dřeň. Takže to je pointa tohoto úřadu, to je to, co vy tady děláte.

Teď samozřejmě ještě tady má být příští týden ten zákon o České televizi. To znamená, vám to není málo, prostě oholit tu republiku, oholit ty peníze, které tady platí občané, oholit je úplně až na kůži. Vy ještě chcete politicky ovládnout Českou televizi. Vy si tam chcete navolit jenom radní, kteří budou za vládní pětikoalici, aby z České televize se stala totalitní televize, která bude hlásat pouze vaše vládní názory, protože vám klesají preference, a vy chcete zneužít i koncesionářské poplatky občanů. To znamená, voliči všech stran platí koncesionářské poplatky a vaše strana získala menšinu voličských hlasů, pardon, vaše vládní pětikoalice získala menšinu voličských hlasů v posledních sněmovních volbách, které byly v loňském říjnu, před rokem, protože milion hlasů propadlo pro strany, které se sem nedostaly, protože měly pod 5 %, a to byly vesměs strany s opačným programem, než má vaše vládní pětikoalice. To znamená, vy místo abyste se chovali demokraticky a nějakým způsobem normálně, tak si ještě chcete změnit způsob volby do Rady České televize tak, aby tam byli jenom exponenti za vládní pětikoalici a aby prostě mohla Česká televize - aby postupovala podle diktátu témat, která hlásá vaše koalice, a samozřejmě aby šikanovala a perzekvovala potom na základě aktivistických redaktorů - někteří tam jsou, ne všichni, ale někteří ano - aby šikanovali vlastně opoziční strany. To jsou ti redaktoři typu Marek Wollner, Nora Fridrichová, Václav Moravec a podobně.

Hnutí SPD ostře odmítá rozpočtový diletantismus Fialovy vlády, její hazardování s veřejnými financemi a budoucností našeho státu. Další zadlužování přinese jen další zdražování a Fialova vláda může naši zemi, jak už jsem říkal, přivést k bankrotu a kolapsu. Tento rozpočet neobsahuje ani návrhy na zvýšení příjmů od zahraničních firem podnikajících u nás. SPD navrhuje zdanění dividend zahraničních bank, pojišťoven, telekomunikačních firem. Jedná se o stamiliardy vyváděných nezdaněných dividend z České republiky.

Váš návrh neobsahuje ani přijetí důchodové reformy zajišťující důstojné důchody. Váš návrh neobsahuje ani snížení výdajů státu formou snižování byrokracie slučováním agend ministerstev, neobsahuje ani omezení plateb solárním baronům a neobsahuje ani nenavyšování státních zaměstnanců, počtu státních zaměstnanců, kterých bude naopak na základě vašeho vládního návrhu o 8 000 více než letos, celkem 492 000.

Takže tento vládou předložený návrh odmítáme a připravíme k němu řadu pozměňovacích návrhů. Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad SPD.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Další, kdo by měl vystoupit s přednostním právem, je pan vicepremiér Ivan Bartoš. Máte slovo, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Dobrý den, vážené dámy, vážení pánové, vážený pane předsedající, dovolte mi na úvod krátce vystoupit a představit vám návrh rozpočtu Ministerstva pro místní rozvoj na rok 2023 v řeči čísel, ale i v řeči plánů, jak chceme s rozpočtem v tom roce nakládat.

Celkové výdaje ministerstva jsou v následujícím roce ve výši 22,5 miliardy korun, z toho téměř 6 miliard jsou výdaje státního rozpočtu a přes 16,5 miliardy pak tvoří výdaje rozpočtu EU a z finančních mechanismů. To zas na straně příjmové pak, když se na ten rozpočet podíváte, tam je více než 16,5 miliardy, což jsou celkové příjmy.

Oproti schválenému rozpočtu na rok 2022 dochází pro rok 2023 k celkovému navýšení výdajů, a to ve věcech, které si tato vláda stanovila jako svoji prioritu, a to přes nástroj, který známe, jsou to ty národní dotační programy, kterými navíc ke kohezním fondům, k IROPu a k známým nástrojům evropským vlastně dovytváříme politiku rozvoje našich regionů, měst, obcí, ale i třeba strukturálně postižených oblastí.

Celkově tedy bude Ministerstvo pro místní rozvoj vyhlašovat výzvy a uzavírat nové závazky ve prospěch příjemců i z prostředků střednědobého výhledu 2024. Já bych to možná vysvětlil - ne všechny předchozí vlády se střednědobými výhledy pracovaly dobře. Peníze, které v nich jsou, jsou peníze, které v daném roce musí být k dispozici, a protože střednědobý výhled má svoje opodstatnění a neměl by se třeba při předávání rozpočtu následující vládě vynulovat, ale měl by tam být držen tak, jak se plánuje rozpočet, tak věci, které se soutěží a závazkují teď a jejichž finanční plnění pak bude v letech následujících, mají právě otisk ve střednědobém výhledu, což ve věci rozpočtování národních programů dává k dispozici Ministerstvu pro místní rozvoj ještě další 3,1 miliardy korun do národních programů. Já to považuji za velmi podstatné, protože právě národní dotační programy jsou pro mnoho měst a obcí klíčové pro realizaci potřebných projektů, ať už se to týká třeba vybavenosti ve smyslu vzdělávacích institucí či třeba opravy komunikací té nejnižší třídy, na které třeba nepamatují velké projekty, nebo jsou pod řekněme jednotlivou gescí jednotlivých měst.

Zásadní pro mě jsou - a věřím, že tohle téma vnímají všichni stejně, stejně tak jako problémy, které jsme zde řešili na minulé Sněmovně, nebo předminulé Sněmovně ve věci více peněz do struktury školské vybavenosti - programy, které podporují bydlení. V této oblasti opět mechanismus financování, ale i zrychlení výstavby je jednou z priorit naší vlády a i zde bude Ministerstvo pro místní rozvoj financovat ve svém rozpočtu tuto oblast, a to tak, že využije jak národních titulů, tak Státního fondu podpory investic, k dispozici pro SFPI na rok 2023 je 800 milionů korun a ve střednědobém výhledu pak další miliarda na řešení dostupného bydlení formou úvěrů či dotací.

Na MMR pracujeme na tom, abychom do tohoto schématu dokázali zapojovat i další finanční nástroje, protože dostupnost bydlení i financování výstavby je zásadní. Proto spolupracujeme i s Národní rozvojovou bankou, i s Ministerstvem financí a již na jednání ohledně evropských programů, které třeba míří na vybavenost a opravy škol ve smyslu rozšíření třeba technických učeben, už máme mechanismus, kdy vlastně úspěšnost žadatele v tom daném dotačním titulu je podmínkou - pouze jedinou podmínkou - pro možné dofinancovávání pomocí nějakého finančního nástroje, který má v danou chvíli k dispozici Národní rozvojová banka. V souvislosti s IROPem tam teď třeba lze takto alokovat až 5 miliard. Podpora bydlení není jenom tedy přímá výstavba bytů, ale jsou to i předpoklady pro to, aby se daly stavět celé stavby na území - mluvím o přípravě pozemků, technické infrastruktuře a těch řekněme věcí týkajících se... mimo tu samotnou stavbu máme tam i kapitolu, která uvolňuje prostředky právě na ty - použiji tedy to cizí slovo - brownfieldy.

Zároveň pracujeme na podpoře cíle digitalizace plánů obcí a jednotného standardu. Jak se blížíme i k části Geoportálu, kde potom budou jednotlivé mapové vrstvy, chceme ještě zintenzivnit podporu, aby obce překlápěly už do toho standardu výstupy ze svého územního plánování.

Asi objemově nejvýznamnější položkou celkových výdajů jsou finanční prostředky na dotace spolufinancované z fondů EU ve výši bezmála 18 miliard korun. Největší část těchto prostředků - tam je pak 15,3 miliardy korun - připadá na program IROP, ze kterého bude MMR podporovat především zdravotnickou infrastrukturu, integrovaný záchranný systém, silnice druhé třídy, eGovernment a další. Jednotlivé výzvy postupně spouštíme a běží. Tímto bych vás stručně seznámil, jak budou vypadat rozpočtové prostředky v rámci rozpočtu MMR i jak budou využity.

Já bych možná jenom v krátkosti zmínil, protože i někteří mí předřečníci se zde této otázky dotkli, výdaje, které přicházejí z různých zdrojů v následujícím roce v oblasti digitalizace a digitální transformace. Nám už i tím, jak vyjednáváme na úrovni vlády prostředky navíc na jednotlivé digitální projekty - ty nadpožadavky, které vycházejí ze Strategie digitálního Česka - tak se nám již ty věci daří rozklíčovávat výrazně lépe, než tomu tak bylo. Když jsem zde stál na začátku roku a bavili jsme se o novele rozpočtu, tak jsem udával, že celkový objem peněz v digitalizaci může být, a teď jsem říkal podle NKÚ zhruba 15 miliard, podle zprávy a sečtení všech nákladů, které lze označit za IT, zas vycházelo jiné číslo.

Když se dívám teď na strukturu jednotlivých projektů včetně vyjednávání, celkový objem peněz, které půjdou na IT, v návrhu rozpočtu 2023 je podle té dekompozice přes všechny rezorty 18,5 miliardy korun. Já bych možná zmínil důležité jinozdrojové věci, kde my se bavíme o zapojení Národního plánu obnovy i u IROPu, z IROPu 1,9 miliard, z Národního plánu obnovy 5,4 miliardy, z dalších zdrojů 1,8. Co si myslím, že je důležité, a bylo to tématem i předchozích jednání ještě za minulé vlády, je oddělení provozů a nákladů na modernizaci či na nějaký upgrade. Já bych možná zmínil významnou část v hodnotě 300 milionů korun, na což je v rozpočtu pamatováno právě na obnovu základních registrů, které už v minulém volebním období, kdy jsme se o tom bavili tenkrát ještě s ministrem Hamáčkem, byl strašný problém uvolnit peníze na jádro české digitalizace, základní registry, které poskytují data a služby právě částem celého eGovernmentu, takže kromě standardních provozních výdajů právě správy základních registrů, tam je 796 milionů. Je to i těch potřebných 300 milionů na projekt, který už se spouští, a to je hardwarová podpora, respektive technologický upgrade registrů tak, aby fungovaly v pořádku.

Tady ještě zmínil - myslím si, že to byl předřečník pan Okamura - tu debatu ohledně Digitální agentury. Když se bavíme o rozpočtu a o nákladech na digitalizaci, ten transformační projekt má nadpožadavky směrem ke státnímu rozpočtu v roce 2023 asi 140 nebo 150 milionů korun s tím potenciálem, že třeba na dobře vysoutěžené zakázce okamžitě se vrací úspory nákladů jak při samotném soutěžení, tak za realizaci. Při použití komponenty, kterou máme už třeba řešenou na národní úrovni, dobrého napojení na centrální registry, opět okamžitě spoříme peníze v hodnotě třeba i vyšších desítek milionů. Já bych proto transformační projekt, jehož faktické nasměrování na náklady navíc ve smyslu transformace zhruba 150 milionů korun, tak bych ho nestavěl vůbec do optiky porovnávat to s tím, že to je nějaké plýtvání nebo nárůst byrokracie. Je to zefektivnění řízení digitalizace a pohybujeme se v řádech o dva stupně nižších, než jsou třeba náklady na obsluhu a realizaci celého eGovernmentu v roce 2023, s tím, že ty úspory, ale i lepší realizace projektů se budou projevovat samozřejmě již v náběhu fungování Digitální a informační agentury.

Tolik za mě asi v úvodu ke kapitole Ministerstva pro místní rozvoj a zároveň krátké shrnutí k otázkám eGovernmentu a digitalizace, které je realizováno v gesci jednotlivých rezortů, jednotlivých ministerstev, ale chtěl jsem k tomu podat nějaký ucelený pohled na věc. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji. Nyní, protože není přítomen pan předseda Fiala, je s přednostním právem na řadě paní ministryně Černochová a následovat bude pan ministr Kupka. Prosím, máte slovo.

 

Ministryně obrany ČR Jana Černochová Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, chtěla bych zde i já alespoň v základních údajích shrnout návrh rozpočtu Ministerstva obrany na rok 2023. Návrh má oproti předchozímu období výrazně rostoucí tendenci. Rozpočet výdajů je pro rok 2023 navrhován ve výši 111,8 miliardy korun a odpovídá tak výši 1,5 % HDP. V souladu s programovým prohlášením vlády pokračuje nastavený rostoucí trend obranných výdajů i v letech střednědobého výhledu, kdy jsou pro rok 2024 plánovány výdaje v objemu 130 miliard korun a pro rok 2025 dosahuje 1,7 % a v roce 2025 1,9 %, tedy podíl HDP.

S podporou vlády jsou tak vytvořeny silné předpoklady k naplnění našich mezinárodních závazků vůči koaličním partnerům, ale i zejména vůči sami sobě, protože slyšíte to jako mantru prakticky na každém jednání Sněmovny - je zapotřebí konečně pořádně modernizovat Armádu České republiky. V následujícím období tedy zůstává hlavním úkolem rezortu Ministerstva obrany modernizace, kdy se předpokládá financování nejenom dlouhodobě připravovaných modernizačních projektů schválených koncepčními dokumenty rezortu, ale i investic realizovaných na základě rozhodnutí vlády o urychleném pořízení potřebného vojenského materiálu, takzvané urgentní nákupy, v reakci na významně zhoršenou bezpečnostní situaci na Ukrajině.

Předložený rozpočet a střednědobý výhled je koncipován jako výrazně proinvestiční, kdy výdaje v oblasti investic dosahují podílu 35,2 % z celkového limitu výdajů kapitoly na rok 2023, což představuje částku 39,3 miliardy korun. Z této částky téměř 90 % je plánováno ve prospěch Armády České republiky. Silně progresivní růst investic pokračuje i ve střednědobém výhledu, kdy pro rok 2024 je alokována částka 52,8 miliardy korun a pro rok 2025 částka 68,1 miliardy korun.

Osobní mandatorní výdaje jsou na rok 2023 rozpočtovány ve výši 41,6 miliardy. Tyto prostředky budou využity na realizaci náboru vojenského a obslužného personálu v souladu s koncepcí výstavby Armády České republiky 2030. Tady meziroční navýšení limitu počtu vojáků z povolání o 1 100 a limitu zaměstnanců v pracovním poměru o 100 osob v každém roce a na plánovanou valorizaci platových náležitostí vojáků i důchodů.

Tady bych vám chtěla jenom připomenout, že v našich strategických dokumentech máme cíl, že bychom v roce 2030 měli mít 30 000 příslušníků armády, z toho nad rámec těch 30 000 bychom měli mít 10 000 příslušníků aktivní zálohy. Máme opravdu co dohánět. Tady bych chtěla zmínit, protože častokrát je naše vláda právě kritizovaná za to navyšování počtů státních zaměstnanců, to jsou přesně ti státní zaměstnanci, kteří jsou zmiňováni v článcích novinářů. Ano, jsou to i vojáci z povolání, ano, jsou to i příslušníci aktivní zálohy, o které naše vláda musí navýšit počty, protože je to tak ve strategických dokumentech, které schvalovaly vlády předešlé, a ty strategické dokumenty pro nás platí. A tady kolegové, kteří byli aktivními vojáky a sloužili v armádě, vědí, že ve chvíli, kdy se přijme další množství vojáků, že to znamená samozřejmě další nápor na jiné věci, ať už to jsou výstrojní, výzbrojní součástky, nebo je to logistika přijímání těch lidí. Máte to vlastně od těch KVV až po zdravotnická zařízení, kde ty lidi musíte prohnat zdravotními kontrolami, prověrkami. Těm lidem musíte našít uniformy, těm lidem musíte dát najíst, takže vlastně tohle všechno vyvolává další potřebu dalších lidí, které musíte přijmout. Nemůžeme přijmout 3 000 vojáků bez dalšího obslužného personálu. Takže to jsem chtěla zdůraznit, protože to považuji za důležité v debatách a v kritice naší vlády za to, že tady navyšujeme počty zaměstnanců. Nenavyšujeme počty zaměstnanců proto, protože bychom chtěli navyšovat nějaké počty úředníků. Na rezortu Ministerstva obrany opravdu navyšujeme počty zaměstnanců pouze v souvislosti s přijímáním nových vojáků, příslušníků plus příslušníků aktivní zálohy a zavazujícího personálu, který toto musí zajistit.

Výdaje na zabezpečení běžného provozu jsou zajištěny na minimální provozní úrovni tak, aby zdroje mohly mířit především do oblasti investic. Výdaje spojené s energetickou krizí jsou zajištěny. Tady to samozřejmě pro nás také byla velká výzva, protože jestli si umíte představit, kolik nemovitostí a obecně nemovitého majetku armáda má, jakým způsobem tedy ten majetek vypadá a jak je těžké z hlediska nějakých energetických úspor tam ty úspory hledat. Přesto se nám to podařilo a chováme se zodpovědně, stejně jako jiné rezorty.

Lze tedy konstatovat, že rozpočet kapitoly Ministerstva obrany je sestavený tak, aby bylo zabezpečeno plnění všech úkolů v oblasti zajišťování obrany. A dovolte mi, abych z tohoto místa poděkovala svým kolegům z vládní koalice, svým kolegům ministrům, snad možná i některým kolegům z opozice, kteří ten rozpočet podpoří, podporují. Opravdu pro pana ministra Stanjuru nebylo jednoduché hledat finanční prostředky na to, aby i vlastně byl schopen pokrýt požadavky nás všech ministrů, kteří jsme na něj ty požadavky měli, a já si velice vážím toho, že jako ministryně obrany, a navyšování rozpočtu je naší vládní prioritou, tak se tato priorita promítla i do toho plánu rozpočtu pro rok 2023. Je to pro naši zemi velmi důležité. Je to důležité pro armádu, je to důležité pro naši obranyschopnost. Takže děkuji vám všem, kteří budete toto navyšování finančních prostředků do naší obrany podporovat.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji a nyní vystoupí s přednostním právem pan ministr Kupka.

Než se dostaví k pultíku, jenom oznámím, že dle dohody z grémia dnes není pauza, ale ve 13.30 je pevně zařazený volební bod, takže do 14.30 pak včetně volby budeme mít na tuto volbu prostor, a tím asi i na nějaké základní potřeby, občerstvení se a podobně.

Pan ministr má slovo, prosím.

 

Ministr dopravy ČR Martin Kupka Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, alespoň stručné slovo k tomu, co přináší rozpočet České republiky v kapitole Doprava. Stěžejní věc - každý rozpočet je nejjasnějším vyjádřením o tom, jaké jsou skutečné priority vlády, jaké jsou skutečné priority vedení obce či kraje. V tomto směru je rozpočet nejjasnější důkaz, co opravdu z hlediska priorit má každý na mysli.

Řekli jsme na začátku, že i v těch těžkých dobách bude česká vláda investovat a jasnou odpovědí je navýšení investičního rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury na rekordních 150,9 miliardy korun. To je částka, která nejjasněji vypovídá o tom, kam půjde Česká republika i v té složité ekonomické době, aby bylo možné posílit další ekonomický růst. To je klíčová věc.

Vedle toho jsou tu ale další významné priority, jako je například zajištění významné podpory veřejné dopravy. V tomto ohledu vláda počítá pro příští rok s posílením peněz na kompenzace slev, protože pořád zůstávají důležité podpůrné nástroje pro preferenci veřejné dopravy. V tomto ohledu počítáme na příští rok s 5 miliardami korun. Stejně tak počítáme s tím, že vyšší částka bude mířit k zajištění základní veřejné dopravní obslužnosti, a to jak v případě regionální dopravy, kde stát bude přispívat částkou znovu vyšší oproti předchozím letům - 3 608 000 000 korun, tak v oblasti dálkové dopravy, kterou financuje přímo Ministerstvo dopravy, kde se zvyšuje právě státní podpora z necelých 6 miliard na více než 7 miliard korun.

Dalším významným krokem k posílení investic je také podpora krajů. Dosavadní podpora ve výši 4 miliard korun se zvyšuje na 6 miliard korun.

A zmíním ještě dvě důležité prioritní oblasti a to je digitalizace agend. Víte, že v tomto směru jsme už v letošním roce přijali několik konkrétních úprav zákonů, které budou znamenat úsporu zbytečných administrativních nákladů jak na straně státu, tak na straně lidí, zároveň ale přinášíme novinky v podobě nových digitalizovaných agend. Ještě před koncem letošního roku zprovozníme Portál dopravy, v příštím roce počítáme s významným rozšířením digitálních služeb a máme pro to také oporu v zákoně.

Konečně tak jako každý rok důležitou položku představuje BESIP, bezpečnost silničního provozu, která rovněž tvoří jednu z důležitých priorit našich aktivit.

A zmíním na závěr základních priorit, základního přehledu, ještě důležitou věc, že i přes těžké doby zachováváme finanční prostředky na vesmírný program, na podporu firem, které jsou aktivní v oblasti inovací a které přinášejí důležité výzkumné aktivity a rozvojové aktivity právě v téhle unikátní oblasti.

Pojďme se teď podívat podrobněji na rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury a já si tady zároveň dovolím reagovat na několik výtek místopředsedy Sněmovny Karla Havlíčka, které, jak následně doplním, jsou nemístné a je potřeba je jednoznačně odmítnout.

Prvně, jak jsem zmiňoval, posouváme se do unikátního, rekordního čísla 150,9 miliardy korun. Zároveň podotýkám, že je to položka, která kryje všechny rozběhnuté stavby tak, abychom je nemuseli zastavovat, a zároveň počítáme s rozběhnutím celé řady dalších nezbytně nutných staveb, ať už se jedná například o klíčový úsek dálnice D11, o další úseky dálnice D35. Úsek dálnice D11 je ten, který bude navazovat na polskou dálnici S3, která už za dva roky bude dovedená k českým hranicím, a my se zpožděním, pokud se podaří v příštím roce rozběhnout tu stavbu, s dvouletým odstupem navážeme přímo na polskou infrastrukturu.

Mohl bych jmenovat další důležité akce. V případě železniční infrastruktury mezi ty klíčové zbývá dokončení modernizace klíčových úseků hlavních koridorů, ať se jedná o uzel Pardubice, nebo například o úsek Brandýs nad Orlicí, Ústí nad Orlicí, ale počítáme samozřejmě s dalšími novými projekty modernizace trati Karlštejn-Beroun a podobně.

Znovu tedy zdůrazňuji, že kdyby se nám nepodařilo přinést do rozpočtu 150,9 miliardy korun, znamenalo by to, že bychom museli stavby zastavovat a nerozběhli bychom ty, na které se opravdu dlouho intenzivně čeká nebo ke kterým nás zavazuje elementární odpovědnost i vůči našim sousedům.

Ještě jednou zopakuji čísla vývoje investiční části rozpočtu. V letošním roce 97 miliard, v příštím roce 104 miliardy korun. Důležitou položku tvoří i neinvestiční část, která počítá zejména s finančními prostředky na opravy a údržbu. Bylo též předmětem kritiky to, že v letošním roce v upraveném rozpočtu jsme prostředky snižovali, a dobrou zprávou je, že na základě intenzivní debaty s investorskými organizacemi se podařilo navýšit zpětně v průběhu roku, v letošním roce i prostředky na opravy a údržbu jak na silnicích, na dálnicích, tak také na železnici. V příštím roce navýšení prostředků na opravu a údržbu, tedy na takzvanou provozuschopnost, tak představují posun z letošních 15 miliard na 18 miliard korun a v případě dálnic a silnic je to částka 15,5 miliardy korun oproti letošním 13,5 miliardy, rovněž klíčové položky k tomu, aby se dařilo silniční a železniční síť udržovat a aby se podařilo také v případě železnice odstraňovat pomalé jízdy, odstraňovat propady rychlostí a celou řadu důležitých problémů, které znamenají v tuto chvíli omezení jak kapacity, tak také rychlosti na české železnici.

Zdůrazňuji rekordní rozpočet, který zajistí další pokračování staveb, které jsou rozběhnuté, a zahájení těch, na které se dlouho čeká. V tomto směru vlastně můžu vyslovit uspokojení v tom, že držíme kontinuitu, že to, co se započalo jak v předchozím období, tak v případě mnoha dopravních staveb před dvaceti i třiceti lety, to je realita, se bude dařit naplňovat. V tomto směru vítám to, že se opozice nepouštěla do kritiky.

Čemu ale nerozumím, je to, že kritizuje, že se ty prostředky zčásti snažíme najít v nových finančních nástrojích. A tady je potřeba říct, že ještě předtím, než vůbec vypukla krize na Ukrajině, Ministerstvo dopravy spustilo přípravu dalších PPP projektů, jak na dálnici D35, tak také na železnici v případě modernizace čtvrtého koridoru úseku Nemanice-Ševětín nebo také části toho důležitého železničního spojení centra Prahy, Letiště Václava Havla a Kladna. To jsou tedy PPP projekty, fungují. Důležité je, že se do budoucna podaří připravit další. I kdybychom měli kouzelný prsten, tak bychom to nemohli zvládnout za kratší čas a nemohli bychom žádný z těch PPP projektů nachystat pro příští rok, a to nepochybně Karel Havlíček velmi dobře ví. Ale začali jsme s přípravou hned se začátkem našeho funkčního období a ta příprava probíhá.

Zároveň je ale důležité říct, že PPP projekty znamenají fakticky také jenom využití dlouhých peněz, které stejně stát zaplatí, byť v jiné podobě. Zaplatí je v poplatcích dalších let za správu toho příslušného úseku, ale zahrnují pochopitelně i investiční prostředky skryté v následujícím období užívání infrastruktury. V tom se v principu zásadně neliší od jiných finančních nástrojů, jako jsou dluhopisy nebo úvěr EIB. I v tomto případě jde o nástroj, jak investovat, jak zajistit krátkodobý investiční úkol a rozložit financování v čase, na tom se nepochybně shodneme. A víme bezpečně i s ohledem na to, co nás čeká, že budeme muset hledat další nástroje pro financování výstavby vysokorychlostních tratí, a předložíme do Poslanecké sněmovny jak v krátkém období novelu zákona o Státním fondu dopravní infrastruktury, tak také v nejbližších dnech už budeme podepisovat s Evropskou investiční bankou memorandum o onom úvěru, a to, k čemu míříme, je vedle sebe porovnat všechny tyto zmíněné nástroje a rozhodnout se pro co nejvhodnější kombinaci tak, aby zátěž státu byla co nejmenší. Mimochodem, takhle to dělají ty státy, kde se dlouhodobě daří investovat. V tomto ohledu naprosto nechápu tu výčitku. Místo toho, abychom dokázali říct ano, vlastně i na tom předchozí vlády nějak pracovaly. Dobře, nemohly všechno dotáhnout do konce, ale mají ti, kteří přišli po nás, plnou podporu v tom, že když říkáme investice na prvním místě nebo na jednom z prvních míst, tak že se to také bude promítat do konkrétních kroků. Tak my, abychom dokázali z hlediska mixu, té kombinace nástrojů, zvolit pro stát nejvýhodnější variantu, se vydáváme cestou, kterou se zatím vlády nevydaly. A nepochybně je to namístě, protože nás to stejně do budoucna bude čekat a budeme rozhodovat v budoucnu o tom, jak přesně se bude celý ten balík investičních prostředků skládat a jak ho dokážeme opravdu podpořit z jednotlivých forem.

Zazněl tady také konkrétní nástroj, Národní rozvojový fond. To nechci využívat tady k drtivé kritice předchozí vlády, která ho sice založila, ale vlastně ho nevyužila ani jedinou korunou ve prospěch investic. My jsme mimochodem právě v reakci na aktuální situaci spolu s jednáním s Ministerstvem financí, jak zajistit nezbytné prostředky, okamžitě už před létem otevřeli debatu s bankami o tom, co by to znamenalo a jak by bylo možné zajistit finance z tohoto fondu. Odpověď? No, bylo by to možné, znamenalo by to ale stejně úvěrové peníze, které by stát vracet stejně musel. Tak je koncipován Národní rozvojový fond. Tak vedle toho dáváme dohromady celou řadu dalších jiných kroků, které jsou nezbytně nutné i ke zvládnutí energetické krize. Proto tu budou odvody, proto musíme jít cestou windfall tax. To samozřejmě má vliv i na to, co jsme pak schopni využít i z hlediska dalších forem financování. Ale samozřejmě že budeme dál pokračovat v jednání i s bankami a s dalšími subjekty, protože to prostě nezbytně potřebujeme pro další zajištění financí.

Proč nechápu tu kritiku, že se vydáváme tímto směrem? No, to souvisí i s tím, že ve střednědobém výhledu jsme pro příští rok měli nachystáno v rozhodnutí předchozí vlády 97 miliard korun. No, kdybychom to nedokázali změnit, tak to znamená, že budeme zastavovat stavby, že ohrozíme další plány České republiky. A ano, za daných okolností máme omezené možnosti, ale naprosto nechápu v okamžiku, kdy jsme zdědili výhled 97 miliard, kritiku, která se do nás pouští za to, že hledáme a reálně jsme i našli řešení pro investice v České republice do dopravní infrastruktury, ledaže by to ve výsledku myslel Karel Havlíček jako zdrcující sebekritiku. Pak bych tomu rozuměl, jinak obtížně.

A abych se dostal do finále k tomu, co je skryto v návrhu státního rozpočtu. Zodpovědný návrh, který znamená zajištění potřebných investic, závazek pro vládu, že kombinaci různých finančních nástrojů dovedeme do finále, a podnikáme k tomu ještě předtím, než se bude hlasovat v třetím čtení o státním rozpočtu, budeme mít k dispozici i prvotní návrhy z Evropské investiční banky i představu o tom, jak by mohly vypadat ony dluhopisy a jak je také poskládáme. To, kam se vydáváme, jsou samozřejmě státní záruky. Bez nich by ty nástroje neměly žádný smysl. Nedokázali bychom získat tak vhodné podmínky, abychom dokázali konkurovat jiným formám. A jsem přesvědčený o tom, že ve výsledku kombinace pro Českou republiku, nejenom proto, že zajistí potřebné investiční prostředky, ale i proto, že bude dobře poskládána z hlediska nákladů na obstarání peněz, na dluhovou službu, celkové úhrady úroků, bude nejvhodnějším možným formátem, nejvhodnější možnou kombinací a volbou i pro budoucnost. A je také zcela jasné, že nás do budoucna čeká využívání dalších forem.

Když jsme otevřeli jednání s Evropskou investiční bankou, musím říct, že rovnou zmiňovali, že jiné státy tam v předchozích letech už byly před námi a že třeba Polsko, obdivované pro to, kolik dokázalo postavit kilometrů dálnic, právě těch nástrojů využívá velmi intenzivně, protože Evropská investiční banka v tomto smyslu je schopna nabídnout produkt, který významně lépe obstojí v konkurenci jiných produktů, ale zajistí opravdu efektivní financování.

Tolik tedy základní představení rozpočtu v kapitole Doprava se zdůrazněním základních priorit - investice, investice, jak do železnice, tak do silnic a dálnic, tak také do vodních cest, zajištění finančních prostředků na veřejnou dopravu včetně zajištění prostředků na kompenzaci slev i na další rozvoj veřejné dopravy v dálkové i regionální dopravě, podpora krajů v navýšení příspěvku na silnice druhé a třetí třídy v rozsahu 6 miliard oproti letošním čtyřem, zajištění prostředků na digitalizaci agend a na úsporu administrativy a konečně zajištění také prostředků a pevného zázemí pro bezpečnost silničního provozu, pro řadu důležitých programů a také pro vesmírný program, pro to, aby se Česká republika mohla zapojit do rodiny technologicky nejrozvinutějších zemí světa.

Děkuju moc za pozornost i za podporu toho rozpočtu ve třetím čtení.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji. Než dám slovo dalšímu přihlášenému, kterým je s přednostním právem pan ministr Rakušan, načtu došlé omluvy. Kott Josef se omlouvá od 16 hodin z pracovních důvodů, Nacher Patrik se omlouvá od 13.30 do 17.30 také z pracovních důvodů a pan ministr Michal Šalomoun se omlouvá od 13 do 16 hodin z pracovních důvodů.

Avizuji i pro pana ministra i pro nás všechny, že na 13.30 je pevně zařazený volební bod, a budu muset případně tedy jeho vystoupení přerušit. Ale nyní už má pan ministr slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Dobré odpoledne, vážená paní předsedkyně, děkuji za slovo. Kolegyně, kolegové, dovolte mi opravdu v krátkosti představit jenom základní čísla, která se v rozpočtu objevují jako návrh Ministerstva vnitra České republiky. Samozřejmě potom budu připraven odpovídat na nějaké otázky, které jistě v debatě přijdou, teď jen velmi stručná rekapitulace. Pro kapitolu Ministerstva vnitra jsou na rozpočet roku 2023 navrhovány příjmy v celkové výši 13 467 000 000 korun a výdaje v celkové výši 99 733 000 000.

Je potřeba si uvědomit, že se jedná o výrazný nárůst finančních prostředků, a vláda tím splňuje jednu ze svých priorit, která je dána samozřejmě dlouhodobou strategií, ale i myšlenkou na současnou bezpečnostní situaci, a samozřejmě že si vláda České republiky jako celek uvědomuje veškeré výzvy, které ve vnitřní bezpečnosti na nás čekají. Mimochodem o tom svědčí i nárůst finančních prostředků v řádu miliard během letošního roku na navýšení rozpočtu Ministerstva vnitra. Naše vláda ani v letošním roce nezapomněla na odměny pro hasiče, policisty, ať už dobrovolné, nebo státní, kteří zasahovali ve Hřensku. Nezapomněli jsme ani na ocenění složek integrovaného záchranného systému v době nouzového stavu a stejně zodpovědně se stavíme k vnitřní bezpečnosti i pro příští rok.

Ve struktuře výdajů tvoří logicky největší položku prostředky na platy a související výdaje, a to ve výši 56 miliard korun, výdaje na dávky důchodového pojištění a ostatní sociální dávky ve výši 16 miliard korun. Zbývající prostředky ve výši zhruba 27 miliard jsou logicky určeny na běžné výdaje, na výdaje v oblasti programového financování, výdaje na výzkum, vývoj a inovace.

Podstatná část výdajů kapitoly Ministerstva vnitra je logicky určena na zabezpečení chodu, činnosti bezpečnostních sborů Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru, jedná se o cirka 66 % z celkových výdajů kapitoly Ministerstva vnitra. V rámci přípravy návrhu rozpočtu na rok 2023 a střednědobého výhledu na léta 2024 a 2025 byl rozpočet kapitoly celkově posílen o 13,6 miliard korun. Bez prostředků Evropské unie se jedná o 11 miliard korun, tedy pocházejících přímo z prostředků rozpočtu českého.

Největší objem ve výši více jak 4 miliardy připadne na dopady navýšení platových tarifů příslušníků o 10 % od ledna 2023 a zaměstnanců od září roku 2022. V objemu 2 miliard byl navýšen rozpočet bezpečnostních sborů v oblasti investic. Z této částky bude zajištěno i posílení investičních dotací pro jednotky sboru dobrovolných hasičů, a to ve výši 400 milionů korun, a to na obnovy hasičské techniky, nákup služebních vozidel policie, a rovněž budou posíleny stavební investice sborů.

Dalšími položkami, které bylo v rozpočtu nezbytné posílit, jsou investice do velmi zanedbaných základních registrů. Tady bych chtěl o pozornost požádat každopádně i opozici a, řekněme, naší sdílené zodpovědnosti za to, do jakého stavu se základní registry bohužel dostaly, bych samozřejmě žádal o podporu a nezpochybňování nutnosti opravdu mnohamilionových investic do této základní infrastruktury pro fungování našeho státu a základního předpokladu pro to, aby digitální transformace, digitalizace měla nějaký skutečný smysl. To prostě bez základních registrů v dobrém stavu nelze vystavět.

Ministerstvo vnitra samo přijalo řadu úsporných opatření. Chtěl bych avizovat, že pro rok 2023 snižujeme početní stavy úředníků Ministerstva vnitra o téměř 200 míst. Provádíme revizi odborných i podpůrných agend, chceme tyto revize provést v co nejrychlejším čase, na jaře předložit veškeré změny z nich vyplývající a samozřejmě tak generovat další úspory, a to především v běžných provozních výdajích Ministerstva vnitra tak, aby více peněz zbývalo na investice a více peněz logicky zbývalo i na platové podmínky policistů, hasičů.

Věříme, že toto bude příklad dobré praxe i pro ostatní rezorty, protože Ministerstvo vnitra kromě jiného vytváří metodiku revize jednotlivých ministerských agend i pro ostatní rezorty. Troufám si říct, že i v době, která není jednoduchá rozpočtově, se vláda České republiky jako celek - nikoliv nějakým rezortním pohledem, ale jako celek - oblasti vnitřní bezpečnosti staví velmi zodpovědně, a mohu s klidným svědomím říci, že důstojný chod a fungování Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru, samotného ministerstva a veškerých agend, které má Ministerstvo vnitra na starosti, je v tomto případě, v případě schválení rozpočtu v navrhované podobě, zajištěn zcela bezesporu a bez problémů, které by nás mohly potkat. Děkuji za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji taktéž. Nyní se tedy dostáváme k řádně přihlášeným, protože s přednostním právem už je přihlášený jenom pan předseda Radim Fiala, který zde stále přítomen není, a na řadě je nyní pan poslanec Karel Rais. Nicméně i jeho upozorňuji, že ho - a v tomto případě asi zřejmě opravdu už dojde k tomu času - přeruším ve 13.30. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Karel Rais: Dobrý den, beru na vědomí. Vážená paní místopředsedkyně, vážení páni ministři, paní ministryně, kolegové a kolegyně, docela rád bych se v tom zbývajícím čase vyjádřil a předložil několik osobních poznámek k rozpočtu na rok 2023, a to konkrétně ke kapitole 333, což je kapitola rezortu školství.

Podívejme se na to nejprve obecně. Co se týká celkových výdajů na školství vzhledem k HDP v Evropské unii, je v průměru uváděn údajem přes 5 % v zemích Evropské unie - předpokládá se, že 5 % HDP jde směrem do školství. A jak je to s naší kapitolou? Zde, když to srovnám, myslím, před čtrnácti dny jsme tady měli rozpočet na rok 2022, tak ve srovnání s tím rozpočtem tam došlo k poklesu opět asi o 0,03 procentního bodu, tak to je zanedbatelné, ale celkem na základě aktuální predikce HDP z Ministerstva financí ze srpna 2022 je odhadován výdaj kapitoly na 3,45 %, čili jsme pod úrovní Evropské unie.

Jedná se relativně o jeden z nejnižších státních rozpočtů Ministerstva školství, který za posledních deset let byl učiněn českou vládou směrem ke kapitole školství. Vláda ve svém programovém prohlášení inzeruje zvyšování kvality a současně inzeruje zajištění stability platů. Já, protože minule kolem toho byla diskuse, jsem si vzal s sebou to prohlášení a tam je napsané: "Garantujeme kvalitní platové ohodnocení pedagogických pracovníků a udržíme jejich platy na úrovni 130 % průměrné hrubé měsíční mzdy. Dále budeme klást (důraz?) na udržení rozdílu udržení 20% podílu nadtarifních složek platu a jejich efektivní využívání. (Hluk v sále.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Já se vám omlouvám, pane poslanče, ale hluk je tady už příliš velký. Všichni se sice vracejí do sálu, což je asi v pořádku, ale nicméně prosím vás, kolegyně a kolegové, o ztišení. Prosím.

 

Poslanec Karel Rais: Takže tolik citace garance vlády směrem k platům a samozřejmě cílem vlády podle prohlášení je získat více finančních prostředků tak, aby veřejné výdaje na vzdělávání a školské služby odpovídaly v poměru k HDP alespoň úrovni průměru zemí OECD, což letos rozhodně není. Z toho, co jsem uvedl, je tedy zřejmé, že vláda maže učitelům med kolem pusy. Dosažení průměru EU by odpovídala částka 5 % a realita je nižší - jak jsem říkal, asi ani ne 3,5 %.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová A nyní došlo k tomu, že už jsme v čase, jak jsem avizovala, pane poslanče, ale určitě dostanete hned vzápětí poté, co se k tomuto bodu vrátíme, slovo a budete moci dokončit své vystoupení. (Poslanec Rais: Děkuji.) Také děkuji. A i faktická poznámka, která tady je, přijde na řadu až následně.

My si teď předáme řízení schůze a dostaneme se k pevně zařazenému bodu.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená vládo, vítám vás a přeji hezké odpoledne. Na 13.30 máme zařazen napevno bod číslo

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.