(Schůze zahájena v 14.00 hodin.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji 41. schůzi Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám.

Aby byla zaznamenána naše účast, nejdříve vás všechny odhlásím a prosím, abyste se přihlásili identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty.

Organizační výbor Poslanecké sněmovny stanovil návrh pořadu 41. schůze dne 29. září tohoto roku. Pozvánka vám byla rozeslána elektronickou poštou ještě téhož dne.

Nyní přistoupíme k určení dvou ověřovatelů této schůze. Prosím vás o ztišení. Navrhuji, abychom určili poslance Ondřeje Koláře a poslance Petra Vránu. Ptám se, zda má někdo jiný návrh?

 

Nikoho nevidím, že by se hlásil s jiným návrhem na ověřovatele schůze.

Proto zahajuji hlasování, zda určujeme ověřovateli této schůze poslance Koláře a Vránu. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 1 přihlášeno 117 přítomných, pro 110, proti žádný. Návrh byl přijat.

 

Konstatuji, že jsme ověřovateli 41. schůze Poslanecké sněmovny určili poslance Ondřeje Koláře a poslance Petra Vránu.

 

(Silný hluk v sále.) Ještě jednou vás, kolegyně a kolegové, vítám, ale zároveň i prosím o ztišení. Vím, že zahajujeme novou schůzi, ale věnujte prosím pozornost následujícím sdělením, protože sděluji, že do zahájení této schůze požádali o omluvení své neúčasti na jednání tito poslanci: Bašta Jaroslav od 9 do 16 hodin z pracovních důvodů, Bělor Roman do 14.30 z pracovních důvodů, Benešík Ondřej do 15 hodin z pracovních důvodů, Bernard Josef do 17 hodin z pracovních důvodů, Bžoch Jaroslav z celého jednacího dne z důvodu zahraniční cesty, Dufek Aleš z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Exner Martin z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Feranec Milan z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Fifka Petr z celého jednacího dne z důvodu zahraniční cesty, Fridrich Stanislav z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Heller Šimon od 9 do 15 hodin z pracovních důvodů, Hendrych Igor z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Janulík Miloslav do 17.30 z pracovních důvodů, Kolovratník Martin z důvodu zahraniční cesty z celého jednacího dne, Králíček Robert do 15 hodin z pracovních důvodů, Okamura Hayato od 18.30 do 9 hodin ráno z pracovních důvodů, Pivoňka Vaňková Pavla z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Pokorná Jermanová Jaroslava z celého jednacího dne z důvodu zahraniční cesty, Potůčková Lucie do 15 hodin z pracovních důvodů, Šebelová Michaela z celého jednacího dne z důvodu zahraniční cesty, Šimek David do 15.30 z pracovních důvodů, Teleky Róbert z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Vojtko Viktor z celého jednacího dne z důvodu zahraniční cesty, Volný Jan z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Wenzl Milan z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Zlínský Vladimír z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů.

Z členů vlády se omlouvají Balaš Vladimír do 16 hodin z pracovních důvodů, Bartoš Ivan z celého jednacího dne z důvodu zahraniční cesty, Lipavský Jan z celého jednacího dne z důvodu zahraniční cesty, Nekula Zdeněk z celého jednacího dne z pracovních důvodů a Šalomoun Michal do 17 hodin z pracovních důvodů.

Nyní tedy přistoupíme ke stanovení pořadu 41. schůze, jehož návrh je uveden na pozvánce. Nejprve vás seznámím s návrhem, na kterém se shodlo dnešní grémium. (Silný hluk v sále.) Prosím vás o ztišení a přesunutí vašich rozhovorů případně do předsálí, abychom věděli, jakým způsobem bude program upraven.

Pan poslanec Teleky ruší omluvu, která byla před chvílí načtena.

Opravdu prosím, kolegové a kolegyně, abychom se věnovali tomu, co nás čeká, návrhů z grémia je celá řada.

Pan poslanec Volný ruší omluvu.

Dnešní grémium se shodlo:

1. Navrhujeme vyřadit z návrhu pořadu body 2 a 114. Jedná se o sněmovní tisk 96, ochrana veřejného zdraví, druhé a třetí čtení.

2. Navrhujeme zařadit do návrhu pořadu nové body, a to sněmovní tisk 291, vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, druhé a třetí čtení, a to do bloku Zákony - druhé čtení, respektive Zákony - třetí čtení; sněmovní tisk 301, vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, druhé a třetí čtení, a to bloku Zákony - druhé čtení, respektive Zákony - třetí čtení; sněmovní tisk 315, vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2023, první čtení, který by se dle schváleného harmonogramu projednávání státního rozpočtu projednával ve středu 26. října.

3. Dále navrhujeme projednávat ve středu 12. října: sněmovní tisk 301, důchodové pojištění, druhé čtení, jako první bod; sněmovní tisk 29, poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, druhé čtení, jako druhý bod.

V pátek 14. října nejdříve projednávat body z bloku Zákony - třetí čtení, a to v následujícím pořadí: bod 100, sněmovní tisk 160 - nízkoemisní vozidla; bod 102, sněmovní tisk 31 - autorský zákon; bod 104, sněmovní tisk 139 - digitální nástroje; bod 106, sněmovní tisk 175 - mezinárodní justiční spolupráce; bod 107, sněmovní tisk 199 - užívání bytů; bod 109, sněmovní tisk 207 - civilní letectví; bod 111, sněmovní tisk 216 - podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích; bod 112, sněmovní tisk 256 - sankční zákon. Dále pak pokračovat bodem 32, sněmovní tisk 313 - energetický zákon, první čtení, podle § 90 odst. 2. Poté případně projednávat body dle návrhu pořadu schůze.

Dále sděluji, že ve čtvrtek 13. října bychom pokračovali bezprostředně po projednání bodu 165, tedy písemné interpelace, body dle návrhu pořadu schůze.

Informace na závěr. Na minulých schůzích Poslanecké sněmovny byly projednány tyto body: bod 11, sněmovní tisk 284, novela státního rozpočtu na rok 2022, druhé čtení; bod 22, sněmovní tisk 291, poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, první čtení podle § 90 odst. 2; bod 23, sněmovní tisk 296, organizace a provádění sociálního zabezpečení, první čtení; bod 25, sněmovní tisk 298, pojišťování a financování vývozu se státní podporou, první čtení, podle § 90 odst. 2; bod 27, sněmovní tisk 301, důchodové pojištění, první čtení, podle § 90 odst. 2; bod 99, sněmovní tisk 174, významná tržní síla, třetí čtení; bod 101, sněmovní tisk 213, ochrana spotřebitele, třetí čtení; bod 105, sněmovní tisk 150, vstup a dovoz některých kulturních statků, ve třetím čtení; bod 108, sněmovní tisk 203, mezinárodní spolupráce při správě daní, třetí čtení; bod 110, sněmovní tisk 215, státní služba, třetí čtení; a bod 154, sněmovní tisk 212, státní závěrečný účet za rok 2021. Škrtněte si tyto body, prosím, o tomto není potřeba hlasovat. Nebudou součástí schváleného pořadu schůze.

To je z mé strany vše. Ještě jednou vás žádám o ztišení, protože se dostáváme nyní k návrhům, které... už je tady několik přihlášených, budete vznášet, tedy k návrhu pořadu schůze se teď můžete vyjádřit i vy. O slovo se hlásí nejdříve s přednostním právem přihlášený pan předseda Jan Jakob a následuje pan předseda Tomio Okamura, který je dále přihlášený. Prosím, máte slovo.

A ještě vás jednou žádám, abychom se ztišili, zejména z levé části spektra sálu. Prosím.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuji, vážená paní předsedkyně, vážené dámy, vážení pánové. Dovolte mi, abych jménem pěti koaličních klubů předložil návrhy k pořadu schůze, na kterých nebyla shoda v rámci grémia.

První návrh je zařazení prvního bodu na dnešek, tedy úterý 11. října, a to bodu číslo 6, což je sněmovní tisk 177, je to vládní návrh zákona o evidenci tržeb, ve druhém čtení, jako 1. bod.

Dále pak ve středu 12. října jako 3. bod jednání bod 73, sněmovní tisk 165, jedná se o senátní návrh zákona o pobytu cizinců na území České republiky, v prvním čtení; dále jako 4. bod bod 31, což je sněmovní tisk 312, jedná se o vládní návrh zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, v prvním čtení; jako 5. bod pořadu bod 13, sněmovní tisk 287, je to vládní návrh zákona o právu na digitální služby, ve druhém čtení; jako 6. bod bod 12, sněmovní tisk 285, jedná se o vládní návrh zákona o některých opatřeních proti šíření teroristického obsahu on-line, ve druhém čtení; a konečně jako 7. bod bod 21, je to sněmovní tisk 289, vládní návrh zákona o pedagogických pracovnících, školský zákon, v prvním čtení.

Dále pak ve čtvrtek 13. října jako 1. bod ihned po písemných interpelacích bod 17, sněmovní tisk 263, vládní návrh zákona o České televizi a o Českém rozhlasu, v prvním čtení, s tím, že pokud by se nestihl projednat do 13. hodiny, tak by se pokračovalo od 18. hodiny po ústních interpelacích. Děkuju.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Já také děkuji. Nyní tedy je přihlášen s přednostním právem pan předseda Okamura a připraví se pan předseda Radim Fiala. Prosím, pane předsedo, máte slovo, a vás, kolegyně a kolegové, znovu žádám o klid v sále.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, já bych chtěl zařadit jako bod číslo 1 bod týkající se stoupající nelegální migrace do České republiky, protože situace je dneska taková, že ministr vnitra Vít Rakušan a vláda Petra Fialy situaci absolutně nezvládá. Já už jsem na tuto situaci upozorňoval v létě, stejný bod jsem navrhoval tady už v létě, vládní koalice se tomu smála, Petr Fiala - premiér nereagoval, ministr vnitra Vít Rakušan také nereagoval, bagatelizoval situaci. A dneska je situace taková, že agresivita převaděčů nelegálních muslimských migrantů v České republice rapidně stoupá a ilegální imigrace eskaluje. (V sále je stálý hluk.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Ještě jednou poprosím, kolegyně a kolegové, o ztišení. Děkuji vám.

 

Poslanec Tomio Okamura: A samozřejmě nejenom já, ale i občané, kteří mi píší, jsou přesvědčeni, že ministr vnitra Vít Rakušan z hnutí STAN i Evropská unie selhávají. Vlna ilegální migrace do České republiky - situace se stává neudržitelnou. Ředitel cizinecké policie Milan Majer v rozhovoru pro Deník Právo upozornil, že agresivita převaděčů nelegálních muslimských migrantů rapidně stoupá a že by při ostraze státních hranic uvítal pomoc České armády, protože policistů je nedostatek.

V letošním roce bylo na našem území zachyceno již 14 214 nelegálních imigrantů, zatímco během dosavadní největší migrační krize v roce 2015 to bylo pouze 3 024 osob, takže je zcela jasné, že se naplňují predikce, to varování, které tady jako jediné říkalo SPD, upozorňovali jsme na tuto situaci a ministr vnitra Vít Rakušan z hnutí STAN nejenom že situaci zlehčoval, respektive se jí vůbec nevěnoval, ale zároveň situaci absolutně nezvládá, protože je nekompetentní, neřeší ji a navíc ukazuje také svoji neschopnost zajistit dostatečný počet policistů. A i na to už jsme tady upozorňovali delší dobu, že je potřeba personálně posílit policii, i samozřejmě finančně. (V sále je opět hluk.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Já vás přeruším, omlouvám se, ale ještě jednou, kolegyně a kolegové, dnes už asi pošesté vás žádám, abyste se ztišili, a začnu asi říkat konkrétní jména, kdo má tedy jít své věci řešit do předsálí, když tady vidím ty hloučky, které se baví. Prosím, věnujte pozornost předkladateli bodu. Prosím. Děkuji.

 

Poslanec Tomio Okamura: Hnutí SPD, jak jsem již řekl, dlouhodobě a opakovaně v této souvislosti požaduje výrazné personální a finanční posílení policie. Současná migrační krize rovněž ukazuje na další fatální selhání Evropské unie na nefunkčnost takzvaného schengenského systému i nefunkčnost readmisních dohod o vracení nelegálních imigrantů, protože Němci samozřejmě nám ty migranty posílají sem, zase Slováci je nechtějí přijímat a u nás dochází k té kumulaci. Takže mě by skutečně zajímalo, jaký má plán ministr vnitra Vít Rakušan a vláda Petra Fialy, protože těch migrantů, nelegálních migrantů z muslimských a afrických zemí sem přichází čím dál více. Plán jsme od ministra vnitra tady za několik měsíců, kdy na to upozorňujeme, neslyšeli. A já proto jsem se rozhodl, že bychom rádi jako SPD tady zařadili mimořádný bod.

Samozřejmě za hnutí SPD říkám, že těmi důvody není jenom neschopnost a nekompetentnost Fialovy vlády a ministra vnitra Víta Rakušana, ale je to samozřejmě i štědrý sociální systém Evropské unie vůči nelegálním migrantům, který je tím lákadlem, samozřejmě, proč migranti směřují takto masově do Evropy. A samozřejmě za hnutí SPD říkám, že je potřeba posílit ostrahu našich hranic. My samozřejmě prosazujeme, aby byl volný pohyb osob, samozřejmě evropských států, ovšem občanů evropských států, prosazujeme, aby byl volný pohyb zboží, volný pohyb kapitálu, služeb, to je jasné, ale ty kontroly na hranicích tak, aby se tam nestály fronty, to je všechno možné. Dneska už je k dispozici monitorování projíždějících vozidel, lze tím pádem už zkontrolovat i bez nějakého většího zdržení, kdo tam má nějaké nelegální migranty, a tak podobně.

A mě by skutečně zajímalo, jak už jsem říkal, jaký má vlastně vláda a ministr vnitra Vít Rakušan v tomto ohledu plán, protože žádný plán nám nepředstavili. Žádný plán nám nepředstavili, jenom jsme slyšeli, že Evropská unie umožňuje ostrahu hranic na deset dní. A já se ptám, jaký je tady plán? Protože ten problém tady bude pokračovat, už je tady několik měsíců. Vláda na to nereagovala. Já jsem tady už na mikrofon říkal, už někdy v létě, že mi píše řada českých občanů, kteří bydlí na Moravě u slovenské hranice. Psaly mi hlavně ženy, dívky, že se bojí jít prostě večer na procházku do lesa, bojí se jít po setmění ve svém okolí, že tam samozřejmě ti migranti zanechávají po sobě i nepořádek, různé odložené oblečení a podobně, běhají jim tam někde po lese a tak dále, potkávají je normálně na veřejnosti. Tak skutečně by bylo namístě, aby vláda se k tomu postavila čelem a řekla, co vlastně v tomhletom ohledu chystá, jakým způsobem to vyřeší. Jakým způsobem to vyřeší!

Doufám, že zas tady nebudeme slyšet ty nesmysly, že se bude čekat na evropské řešení, to už se čeká od roku 2015. Máme rok 2022, žádné evropské řešení nepřišlo. To tady všichni vidíme, proto tady je ten stav, o kterém tady hovořím. Takže bych vás chtěl požádat, aby se tento bod s názvem Strmý nárůst nelegálních imigrantů do České republiky, aby se zařadil jako první bod dnešní schůze Poslanecké sněmovny.

Mimochodem, když jsem hovořil o tom, že ta evropská řešení, respektive unijní řešení - nedávejme rovnítko mezi Evropu a Evropskou unii, to není to samé - tak že ta unijní řešení prostě za a) nepřichází a za druhé nefungují, i kdyby přišla - ostatně důkazem toho byl i ten v pátek skončený summit evropských lídrů v Praze, který kromě společných fotografií nepřinesl žádný konkrétní hmatatelný výsledek, který by zlepšil životy občanů. (Řečník se otáčí na předsedkyni.) Můžu vás požádat ještě o klid?

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Ano, já ještě jednou žádám kolegyně a kolegy o to, aby, pokud chtějí něco řešit, k tomu využili předsálí a tady udržovali klid. Děkuji.

 

Poslanec Tomio Okamura: Tak přitom nás půlroční předsednictví České republiky Evropské unii stojí přes 2 miliardy korun. Mezi účastníky setkání navíc panovalo silné napětí a rozpory a projevila se zde zároveň nejednotnost ohledně řešení společné energetické krize. Jasně se tedy ukazuje nefunkčnost a škodlivost Evropské unie, zejména v době krizí, jako je tomu nyní. Zásadní politické a ekonomické otázky musíme podle názoru SPD řešit primárně tak, aby odpovídaly našim národním zájmům, a naše další členství v Evropské unii by mělo být předmětem rozhodnutí našich občanů v celostátním závazném referendu, které strany vládní koalice dlouhodobě odmítají.

Takže krátce a stručně řečeno, ten summit to vlastně ukázal, přesně to, o čem hovořím i ohledně nelegální migrace, ohledně toho svého bodu, že už tady od vlády Petra Fialy slyšíme měsíce, vlastně tři čtvrtě roku, že se čeká na nějaké unijní řešení, ale - a zároveň s tím - naši občané a firmy platí nehorázné zálohy na energie a vlastně vláda svojí neschopností a nekompetentností vysává peněženky jak našich občanů, tak firem a pomoc samozřejmě nepřichází.

A teď, když jsem slyšel v pátek tiskovou konferenci premiéra Fialy po tom summitu, tak v podstatě, když to zkrátím, on řekl: Domluvili jsme se, že se domluvíme. Pak řekl, že se domluvili, že by měli přijmout, že by měli na energetickou krizi reagovat rychleji než dosud. To znamená, výsledek nula. A pak ještě řekl v podstatě třetí větu, že musí počkat na to, s čím přijde Evropská komise. No tak na to už se čeká tři čtvrtě roku. Takže je to opravdu tristní situace, kdy výsledek téhleté řekl bych, omlouvám se za to slovo, sprosté žranice a pijatyky za asi 50 milionů korun, jak bylo v médiích, jsou tato všeobecná slova bez jakéhokoliv hmatatelného výsledku pro občany České republiky.

Takže dohodli jsme se, že se dohodneme a že máme se dohadovat rychleji, a výsledek je skutek utek. Takže to je výsledek summitu, který je za českého předsednictví Evropské unii, kterému předsedá premiér Petr Fiala a tady ta Fialova pětikoaliční vláda. Výsledek nula, nulový výsledek. Výsměch lidem, pěkně drahý špás, protože premiér Petr Fiala prostě nic neřídí, nic neřídí a není schopen nic řídit. To je ten výsledek. Takže proto tady taky hovořím o tom, že čekat na nějaké unijní řešení ohledně nelegální migrace, tak toho se nedočkáme, že už čekáme osmý rok od roku 2015 a řešení nepřichází. To znamená, je potřeba přijmout národní řešení. A právě proto já tady navrhuji ten bod, abychom se konečně dozvěděli, ale vy ten bod, vládní koalice, opět arogantně zamítnete, to už vím, protože vy o tom nechcete mluvit, protože vy nemáte řešení. Samozřejmě nemůžete přijmout ten bod, abychom o něm diskutovali, když nemáte řešení, to by se akorát ukázalo v plné nahotě, takže - ale ten politický tlak, abyste konečně něco začali dělat, ten my tady jako opozice samozřejmě vyvíjet budeme.

Mimochodem, tady bych ještě v této souvislosti, když už jsem mluvil v širším kontextu i o unijním řešení - které tedy nepřichází, což se dalo čekat, takže i naivita Fialovy vlády, že se tady - vždycky se tady zastřešuje tím, že se bude čekat na to, až něco vymyslí Unie, a ono už se čeká u řešení nelegální migrace osmý rok, osmý rok se čeká! Mezitím probíhá v západní Evropě zhoršení bezpečnostní situace. Jsou tam no go zóny, bují tam kriminalita. Do mnohých čtvrtí už ani nemůžou původní občané jít, protože se tam bojí chodit. Probíhá tam v podstatě plná islamizace společnosti. Podívejme se například na Francii, podívejme se i na Švédsko a na další země.

Dneska už platí, že aktuálně 75 % občanů nesouhlasí s kroky Fialovy vlády v energické krizi. No, ono to takhle je pojato, ale realita je taková, že žádné kroky, které by pomohly lidem, jste ani nepodnikli, takže těch 75 % občanů nesouhlasí právě s tím, že jste nepodnikli nic a že vůbec nepomáháte lidem. A to není průzkum, který by si tady Okamura měl vycucat z prstu. To je průzkum agentury Kantar pro Českou televizi, kde občané jasně řekli, že 75 % občanů už nesouhlasí s Fialovou vládou, s tím, co dělá. To znamená, s vámi už souhlasí stěží třetina občanů České republiky.

Takže za SPD my budeme pokračovat v politickém tlaku na vaši vládu, protože nespokojených občanů přibývá, a budeme samozřejmě organizovat i demonstrace vlastní a budeme vyvíjet tady i politický tlak, protože požadavky nespokojených občanů, kterým průběžně přicházejí od dodavatelů energií faktury násobné, násobné zvýšení záloh na platby elektřiny a plynu, ty jejich požadavky považujeme v této oblasti za naprosto oprávněné. A je opravdu tristní, že namísto pomoci našim občanům vláda plánuje společně jednat 31. října v Kyjevě s ukrajinskou vládou o obnově Ukrajiny. Já si myslím, že tyhlety vládní priority jsou pro SPD skutečně nepřijatelné, protože pro vládu Petra Fialy je Ukrajina na prvním místě. Vy jste ukrajinská vláda, proto vám taky přezdívají, premiérovi Fialovi, že je ukrajinský prezident, ukrajinský premiér, ale pro Českou republiku jsou čeští občané na prvním místě, Česká republika na prvním místě, takže tyto vaše vládní priority, když jste hodili české občany přes palubu a jdete na ruku Německu, Bruselu a Washingtonu a všem možným, tak samozřejmě to je pro nás nepřijatelné, protože my potřebujeme, aby v České republice bylo - my chceme jako SPD, aby Česká republika byla bezpečnou zemí, aby u nás bylo bezpečno, aby tady nebyla válka, abychom nebyli zataženi do války. Chceme, aby tady byla co nejvyšší životní úroveň pro naše občany.

Takže závěrem bych to ještě jednou shrnul: navrhuji mimořádný bod na schůzi této sněmovny, už navrhuji tady opakovaně, jak jsem říkal, nicméně vláda prostě to odmítá řešit, a týká se to - ten bod ohledně prudkého růstu nelegálních, převážně muslimských imigrantů do České republiky. Situace eskaluje a ministr vnitra to prostě neřeší. Děkuju za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji. Nyní je přihlášený pan předseda Radim Fiala a následuje - paní předsedkyně Schillerová se hlásí. Tak prosím, máte slovo. Ještě jednou, kolegové a kolegyně, prosím, abyste udržovali klid v sále.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, dovolte, abych navrhl mimořádný bod, který se bude nazývat Kvůli energetické krizi a nečinnosti vlády hrozí krachy firem. (Diktuje:) Kvůli energetické krizi a nečinnosti vlády hrozí krachy firem. Já to schválně diktuji kvůli paní předsedající, aby si to mohla zapsat. (Předsedající: Děkuji.)

Minulý týden na sněmu Svazu průmyslu a dopravy zazněla kritika vlády v oblasti zabezpečení cen energií pro firmy. Hnutí SPD s vyjádřeními, která na tomto sněmu zazněla, souhlasí. Pro příští rok má zafixované ceny plynu jen 20 % nebo 22 % firem a zafixované ceny elektrické energie jen 20 % firem. Pokud naše firmy nebudou mít zajištěny cenově dostupné energie, hrozí, že svou výrobu přesunou jinam. Prostě se budou stěhovat za cenově dostupnějšími energiemi z Evropy, například do Indie a podobně, aby jejich výrobky byly konkurenceschopné na světovém trhu, protože Evropská unie ani Česká republika s vládou Petra Fialy jim cenově dostupné energie do budoucna nedokáže zajistit. A těch firem není málo, jsou to od středních až po velké firmy. Ony o tom ty firmy mluví, já je tady nebudu jmenovat, ale mluví o tom naprosto veřejně, mluví o tom v tisku, mluví o tom v televizi, že prostě do budoucna nebude finančně únosné, aby zůstávaly v České republice.

Co to znamená? No, znamená to přece, že v České republice stoupne nezaměstnanost, státní pokladna přijde o nemalé příjmy z daní a samozřejmě my jako stát, ty jejich daně, jejich sociální pojištění a zdravotní pojištění za zaměstnance, potřebujeme, protože když to nebudeme mít, nebudeme mít peníze na důchody, nebudeme mít peníze na sociální dávky pro lidi, kteří třeba pracovat nemohou, a podobně. To znamená, že hrozí destrukce průmyslu nejenom v České republice, v Německu - říkáme o tom, že probíhá takzvaná deindustrializace průmyslu ve střední a západní Evropě, protože velké firmy se prostě stěhují jinam, aby měly lepší podmínky pro svoje podnikání a vlastně aby přežily, protože tady to prostě nějakou dobu asi nebude možné. Tím aktuálně pohrozil i německý koncern Volkswagen Group, který je majitelem největšího výrobce automobilů v České republice Škody auto, akciové společnosti. Aktuálně také nejstarší fungující sklárna v Evropě oznámila své uzavření kvůli vysokým cenám plynu a většinu z 90 zaměstnanců plánuje propustit - prostě proto, že jí pětkrát narostly náklady na energie, které potřebuje k tomu, aby mohla podnikat. A to ještě není konec roku.

Fialova vláda bohužel nehájí zájmy našich průmyslových podniků, firem a občanů, není vládou odborníků a podle našeho názoru by měla co nejdříve skončit. Vezměte si například Německo. Tato vláda, Fialova vláda, se vymlouvá, že není možné, aby podpořila střední a velké firmy, protože to zakazují pravidla Evropské unie. Německo doslova posypalo německý průmysl 200 miliardami eur, aby zachovalo podnikání v Německu, aby pomohlo zachránit německé firmy, a bylo to Unie neunie, pravidla nepravidla, prostě jde o přežití těch firem. Ale my v České republice alibisticky říkáme: Pravidla jsou pravidla, nikomu nepomůžeme, máme na to 30 miliard, takže kdo přišel o největší zisky, tomu pomůžeme. Co to znamená? V současné době začíná probíhat optimalizace účetnictví za minulé roky nebo za minulý rok, aby firmy třeba jenom proto, že šetřily a snažily se ušetřit nějaké peníze na energie, se nepropadly v ziscích nebo do ztráty, která byla vyšší, než určují pravidla, která jim dala tato vláda, aby mohly být zařazeny do systému podpor, a jenom díky tomu, že šetřily, na žádnou podporu nebudou mít nárok. To je přece katastrofa.

Prostě jediná možnost, jak my říkáme, je vystoupit z Green Dealu, prodávat energie - elektrickou energii prodávat přímo od výrobců, zastropovat ji u výrobců a takzvaným sociálním tarifem ji prodávat - do 3 000 korun za megawattu ji prodávat českým občanům a českým firmám. Pokud na to vláda nemá odvahu, opravdu bude probíhat destrukce českého průmyslu a hospodářství.

Samozřejmě máme zprávy o tom, že krachují i čeští zemědělci, mají s tím obrovské problémy, a proto se musí něco dělat. My jsme tady svolávali mimořádné schůze, které se zaměřovaly na problémy s energiemi, na problémy s potravinami. Nic se nestalo! Pan ministr zemědělství je neviditelný, ve Sněmovně si myslím, že ještě nepromluvil, a vypadá to, že - ne vypadá to, ale je to fakt - potraviny zdražily o 40 %, ony dokonce zdražily víc než energie, a pravděpodobně se dočkáme v blízké budoucnosti i toho, že potraviny vůbec nebudou. Prostě nebudou! Běžte do Makra, zkuste si koupit cukr! Ne kostkový, jakýkoliv cukr, prostě není. Není cukr! Nemáme! Zeptejte se příští týden nebo za měsíc, uvidíme. A bohužel, ta situace se bude dál kupit, bude to problém, a z toho důvodu navrhuji tento bod. Myslím, že by to vláda Petra Fialy měla urgentně řešit, protože co tady budeme dělat, když nebudeme mít průmysl, zemědělství, hospodářství, když bude muset vyplácet daleko více lidí na sociálních dávkách, na podpoře v nezaměstnanosti. (Neustálý hluk v sále.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Omlouvám se, já vás přeruším, omlouvám se za to, ale informace o cukru tady znovu zvýšila hladinu hluku a já vás chci, kolegyně a kolegové, znovu poprosit o ztišení, a platí to pro celý sál. Děkuji. Můžete pokračovat.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji vám, paní předsedající. Chápu, že tím, co říkám, vzrušujeme kolegy, že je to takový problém, který všichni chtějí řešit a okomentovat a všichni to komentují, já tomu rozumím, ale myslím, že by to hlavně měla komentovat vláda Petra Fialy, a měla by s tím hlavně něco dělat. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk z řad ANO.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Ještě se doptám na pevné zařazení, to si neuvědomuji, jestli jsem to přeslechla. Jako první bod? (Navrhovatel souhlasí.) Děkuji.

Nyní je přihlášena s přednostním právem paní předsedkyně.

Já ještě mám dvě zrušení omluv: pan poslanec Bernard ruší svoji omluvu a paní poslankyně Potůčková taktéž ruší omluvu.

A ještě jedno oznámení, pan poslanec Skopeček hlasuje s kartou číslo 46.

Prosím, máte slovo. Kolegyně a kolegové, zase poprosím o ztišení v sále.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Já také vystupuji s návrhem na nový bod na pořad této schůze. Trošku jsem zklamaná, jak je tady málo členů vlády, vidím jenom pana ministra zdravotnictví - ráda ho vidím, dobrý den, ale myslím si, že je na to, že začíná schůze, poměrně tedy - ne poměrně, ale určitě - malé zastoupení představitelů vlády.

A teď k tomu bodu. navrhuji zařadit bod, a to jako první bod dnešního jednacího dne, s názvem Růst inflace a dopady na domácnosti a firmy.

Dovolte, abych zareagovala na dnes publikovaný vývoj indexu spotřebitelských cen publikovaný Českým statistickým úřadem, který dosáhl meziroční výše 18 %, což je o 0,8 procentního bodu více než v minulém měsíci, tedy v srpnu. Nejvíce k tomuto zrychlení přispěly položky v oddíle bydlení, primárně ceny energií a paliv. Zrychlil růst cen elektřiny na 37,8 %, zemního plynu na 85,9 %, tuhých paliv na 55,8 %, také však rostou ceny potravin, například ceny mouky meziročně o 61 %, ceny drůbežího masa o 36,7 %, polotučného trvanlivého mléka o 50,1 %, másla o 50,5 % a podobně.

Abychom si to dokázali představit v reálných číslech, mám pro vás přichystaný nárůst cen potravin v období, kdy jsme odcházeli z vlády, a ze současnosti. Máslo dle dat Českého statistického úřadu - 168,87 koruny za kilo, nyní je cena másla 222,02 koruny za kilo. Chléb stál 29,82 koruny za kilo, dnes stojí 40,97 koruny za kilo. Kuřecí celé - 58,44 koruny, dnes lidé zaplatí 76,90 koruny za kilo. Vaječné těstoviny stály 51 korun za kilo, dnes lidé zaplatí 71,27 koruny za kilo. Pomeranče stály 25,13 koruny za kilo, dnes 41,17 koruny za kilo. Eidam vyšel na 163,15 koruny za kilo, nyní vyjde na 211,82 koruny za kilo. Papriky stály 56,93 koruny za kilo, dnes stojí 66,49 koruny za kilo. Hladká pšeničná mouka dříve stála 14,41 koruny za kilo, dnes stojí 21,21 koruny za kilo. Pečivo pšeničné bílé stálo 45,35 koruny za kilo, dnes stojí 60,94 koruny za kilo. Cukr krystalový vyšel na 14,16 koruny za kilo a nyní stojí 18,21 koruny za kilo. Hovězí maso zadní bez kosti stálo 220,21 koruny za kilo, nyní stojí 278,29 koruny za kilo.

Tento mimořádný nárůst cen pocítily téměř všechny společenské vrstvy. Nemůžeme před tím zavírat oči. Třetina domácností má problém vyjít se svými finančními prostředky. České domácnosti reálně chudnou. Pokles reálných příjmů je pro třetí kvartál roku 2022 predikovaný ve výši téměř 10 %. Lidé dnes žijí z úspor, které si vytvořili za naší vlády. V tomto období se podařilo zvýšit míru úspor domácností v procentech disponibilního příjmu až na hranici 21 %. Dnes, kdy to ještě není ani rok od začátku vlády této pětikoalice, se nachází míra úspor domácností téměř na polovině své původní velikosti, a to na 12 % disponibilního důchodu domácností.

Absolutní neakceschopnost vlády se projevila i v propadu důvěry občanů a firem ve schopnosti této vlády. Podpora vlády Petra Fialy je na minimální úrovni. Česká republika má stále jednu z nejvyšších inflací ze zemí Evropské unie. Kromě zvyšování cen energií a potravin dochází například v souvislosti se začátkem školního roku ke zvyšování poplatků v mateřských školách, poplatků ve školních družinách a tak dále. A to již nezmiňuji, že se dovozní ceny meziročně zvýšily o 24 % a dovozní ceny plynu bezmála o 440 %.

Milá vládo, dnešní situace je již natolik složitá, že se české domácnosti a firmy dostávají do bezprecedentních problémů, kterým tato vláda měla do jisté míry možnost předejít. Bohužel pro nás všechny, selhala. To, jak je pětikoalice arogantní, bezohledná, a společně s její nepředvídatelností vede jen k nejistotě mezi českými občany a firmami. Tak zdůrazňuji, že je načase, aby začala konečně bojovat za české občany a za firmy. Proto navrhuji tento nový bod do pořadu schůze s názvem - znovu opakuji - Růst inflace a dopad na domácnosti a firmy. Navrhuji ho zařadit jako první bod dnešního jednacího dne. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji. Nyní je přihlášena k pořadu schůze paní poslankyně Dostálová. Připraví se pan poslanec Vondráček. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Klára Dostálová: Vážená paní předsedkyně, vážené dámy, vážení pánové. Dovolila bych si navrhnout zařazení jako prvního bodu dnešního jednání řešení bytové krize. Ke svému návrhu si dovolím nejprve odprezentovat pár aktuálních čísel, proč si myslím, že bychom se touto otázkou měli začít velmi vážně zabývat.

Stavební úřady vydaly meziročně o 9,2 % stavebních povolení méně, meziročně bylo zahájeno o 28,6 % bytů méně. Dokončeno bylo o 6 % bytů méně a úroková sazba u skutečně nových poskytnutých hypotečních úvěrů v srpnu vzrostla na 5,76 %. Pokles objemu poskytnutých hypoték je v České republice citelný nejenom vůči roku 2021, ale i ve srovnání s rokem 2020 je srpnový objem poskytnutých hypoték téměř 60 %. Za letošní rok, to jest od ledna do srpna letošního roku, propadla aktivita na hypotečním trhu více než o polovinu. Meziroční pokles hypotečního trhu o 78 % je dramatický.

Skutečně se budeme muset zabývat tím, jakými problémy v dnešní době procházejí naše mladé rodiny. Rodinám nejenom že hrozí ztráta bydlení, protože si musíme uvědomit, že se jim v jednom čase potkaly drastické ceny energií a neuvěřitelný nárůst úrokových sazeb, pokud samozřejmě dospěly do ukončení fixace konkrétní hypotéky. Mladá rodina ale stejně tak řeší i obrovskou inflaci. Zdražily se potraviny, zdražily se léky a tak dále. Vy všichni v rámci poslaneckého týdne určitě máte zpětnou vazbu zejména od těchto mladých rodin. Já už jsem ten příklad tady dávala. Mladí lidé, muž 35 let, žena 31 let na mateřské dovolené s ročním dítětem, mají hypotéku na dům 3,5 milionu korun. Skončila jim fixace a po fixaci jim měsíčně narostly splátky o 9 000 korun na 21 600 korun. Zároveň mají navýšeny zálohy na energie a v součtu to navýšení energií je o 8 500 korun. Znovu předesílám, že čistý příjem této rodiny je asi 32 000 korun. Samozřejmě můžeme argumentovat, že tu máme příspěvek na bydlení, ale musíme si uvědomit, že do příspěvku na bydlení vstupují zejména náklady spojené s energiemi, ale určitě ne ukončení fixace hypoték.

Proto bych chtěla, abychom v rámci tohoto bodu i projednali, že by vláda přistoupila k tomu, že úsporný tarif bude pouze pro tento rok, aby znovu svoje rozhodnutí zvážila a úsporný tarif dala skutečně aspoň těm nepotřebnějším, a myslela u toho na naše mladé rodiny, protože hypotéky a ukončení fixace neřeší nikdo. Samozřejmě můžete argumentovat, že mohou bydlení mladí lidé prodat, že ty domy mohou prodat a mohou se nastěhovat jinam. Otázka je kam jinam, když jsem tady na začátku prezentovala čísla, že se staví méně. A do toho všeho, jak se říká, levá neví, co dělá pravá, Ministerstvo pro místní rozvoj zastavilo program na podporu mladých rodin, kde z tohoto programu mohli mladí lidé čerpat výhodné státní půjčky, například na družstevní podíl, aby tedy se vůbec mohli do družstevního bydlení dostat. Tento program je zastaven, takže i když mladí lidé ty domy prodají, fakticky nemají kde bydlet a nemají kam jít.

Další možností, kterou bychom tady mohli řešit v rámci krize bydlení, je, že Ministerstvo pro místní rozvoj má v šuplíku program, samozřejmě již dlouho, že pokud se například sazby dostanou nad 5 %, může s financováním úroků z úvěrů pomoci stát. Ani tento program doposud zatím iniciován nebyl.

Velkým problémem, který řeší dnešní domácnosti, je po obrovském boomu a po obrovské reklamě obnovitelných zdrojů, že si mnoho mladých rodin dává takzvané fotovoltaiky neboli solární panely na střechu. Ale bohužel se čím dál tím více rodin setkává s odmítnutím připojení do distribuční sítě, a toto všechno samozřejmě má obrovský dopad právě do bytové krize jako takové.

Určitě by stálo za to se tady pobavit i o tom, aby ty hypotéky mohly být vícegenerační, to znamená, aby se splácely více jak dvacet, dvacet pět let, aby třeba byly čtyřicet let a více, aby se jim rozložily splátky v čase, protože třeba na bytu 2+kk v Praze by úspora na té splátce, pokud by byla čtyřicet let a více, byla více jak 5 000 korun. A to jsou samozřejmě velmi významné prostředky v rozpočtu mladé rodiny.

Další možností, jak pomoct v této situaci, je za skutečně - a teď mně promiňte ten výraz - ale za málo peněz hodně muziky: řešit vícegenerační domy na venkově. Tady se stavěly kdysi dávno vícegenerační domy, ale mnoho mladých lidí odešlo do města a opravdu senioři - naše maminky, babičky a tak dále - zůstávají v obrovských domech, ve velkých domech kolikrát sami, a přitom by stačilo opravdu málo peněz, 100 000, 200 000 na jednu takovou domácnost, aby se udělaly samostatné koupelny a samostatné vchody a okamžitě se samozřejmě nabídne více bytů k použití pro naše mladé rodiny.

Proto tedy zopakuji, byla bych moc ráda, kdybychom se o tomto pobavili, zařadili to jako první bod dnešního jednání a dali odpovědi na otázky našim mladým lidem.

Dále jsem požádala ještě o zařazení druhého bodu dnešního jednání, a to je předřazení bodu - tisku 41, který se týká živnostenského zákona, protože opět to směřuje k řešení bytové krize. Týká se to takzvané digitální platformy Airbnb, to znamená, sdíleného ubytování. Ten zákon tak, jak je připraven ve Sněmovně, stačí ho jenom projednat. Určitě si myslím, že by došlo k rychlému projednání - je o tom, že zmocňuje města a obce k tomu, vydat si vlastní vyhlášku, aby například regulovaly krátkodobé pobyty na svém území. Tím pádem by samozřejmě spousta takovýchto vlastníků díky regulaci možná ty byty uvolnila pro klasické nájemní bydlení na dlouhodobý kontrakt. Takže prosím tedy, první bod dnešního jednání, Řešení bytové krize, a jako druhý bod předřadit tisk číslo 41, živnostenský zákon. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Paní poslankyně, a kam ho chcete předřadit, ten bod číslo 41? (Poslankyně Dostálová: Za bod 1.) Za bod 1. Dobře, ať máme jasno.

Nyní se s přednostním právem přihlásil pan ministr Rakušan, takže pan poslanec Vondráček ještě posečká. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji vám. Vážená paní předsedkyně, dobrý den, vážené kolegyně, vážení kolegové, jenom krátká reakce a potom nástin postupu. Slyšeli jsme tady, že evropská řešení v migraci nefungují, že všichni selhali, včetně české vlády. No, tak pár dat o tom, co se v posledních týdnech stalo a co se dít bude. Právě teď ve středu... pardon, ve čtvrtek a v pátek je ministerská rada ministrů vnitra celé Evropské unie a jediným tématem na ty celé dva dny je migrace, a to migrace v těch velmi konkrétních, hmatatelných záležitostech, které nedosáhnou krátce - jednání se zeměmi původu, dále posílení Frontexu, lepší ochrana vnějších hranic, stanovisko k zavedení kontrol na vnitřních hranicích. Je to jen a pouze migrační téma, a samozřejmě že my musíme vycházet ve svých rozhodnutích i z toho, co se nám povede na unijní úrovni dosáhnout.

Ale to, že vláda České republiky nic nedělala? My jsme byli zemí, která nerada obnovila hraniční kontroly na slovensko-českých hranicích. Došlo k tomu rozhodnutí 26. 9., samotný náběh opatření začal v noci z 28. na 29. 9. podle Schengenského hraničního kodexu, tak vláda v první fázi učinila na 10 dnů, a protože jsme viděli, že toto opatření - já si myslím, že pan předseda Okamura by si mohl aktualizovat svůj projev - protože to řešení samozřejmě svůj význam má. Bylo zadrženo 2 215 nelegálních migrantů a bylo zadrženo 53 převaděčů, kteří jsou samozřejmě řešeni tak, jak podle zákona řešení být mají. Česká republika důsledně uplatňuje readmise vůči Slovenské republice a my nevpouštíme na naše území lidi, kteří nemají oprávnění ke vstupu na území České republiky. Ano, ty kontroly si vyžádaly i některé hraniční incidenty, například havárii dodávky, ve které byli převáženi imigranti převaděčem, nicméně to je prostě bohužel daň za to, že kontroly byly obnoveny.

K 310 policistům přibylo 60 celníků a 80 vojáků, kteří se koncentrují i na to, aby byl dohled nad zelenou hranicí. Ta opatření jednoznačně účinek mají, protože například včerejší data z česko-německé hranice hlásila nula zadržených ilegálních migrantů z území České republiky směr Německo. Čísla ilegální migrace na území České republiky po zavedení tohoto opatření prokazatelně klesají, proto vláda České republiky opět v souladu s evropskou i českou legislativou prodloužila dočasné kontroly na slovensko-české hranici o dalších 20 dnů, což znamená do 28. 10. včetně.

Mezitím se uskutečnilo jednání ministrů vnitra Rakouska, Maďarska, Slovenska a České republiky, kde jsme se dohodli na společném postupu, například v posílení vnější hranice Maďarska, a to policisty z Rakouska, České republiky, kteří už tam působí, do budoucna by tam měli být přítomni i policisté ze Slovenska. Mezitím proběhla dvě další mezinárodní setkání právě za účelem posílení vnější hranice - jednání s balkánskými státy, západobalkánskými státy, protože ta migrační trasa je dominantně ze západního Balkánu. Tedy česká vláda pro to, aby zmenšila nápor ilegální migrace na území České republiky, dělá v téhle chvíli absolutní maximum. A znovu říkám, dokonce jsme přistoupili k nepopulárnímu a bezprecedentnímu kroku znovuzavedení kontrol.

Chci poděkovat občanům Slovenské i České republiky za trpělivost, chci poděkovat starostkám a starostům přilehlých obcí za trpělivost, ale oni si právě tohle opatření chválí, protože evidentně v těchto místech došlo k úbytku ilegální migrace na území České republiky. Po našem vzoru zavedlo podobné kontroly Rakousko na hranicích se Slovenskem, Slovensko posílilo hraniční dohled nad hranicí s Maďarskem, tedy jsou samozřejmě činěny kroky i na evropské úrovni.

Ale my si musíme přiznat jednu věc - ano, je to samozřejmě dílčí řešení. Je to řešení, které mohla Česká republika připravit, stejně jako jsme připravili záchytná centra pro ilegální migraci, stejně jako uplatňujeme od začátku readmisní dohodu vůči Slovensku a děláme všechna opatření, které nám právní řád umožňuje, stejně jako jsme s ministrem Blažkem založili pracovní skupinu, která dá návrh na zpřísnění trestů pro převaděčství v České republice. To jsou konkrétní kroky, ale s konkrétními pozitivními výsledky. Nikdo je ale nevydává za komplexní řešení migrační situace, to se totiž, ať se to komu líbí nebo nelíbí, na celoevropské úrovni najít musí. Jedinou cestou je snížit proudy, migrační proudy, které vedou v současné době do Evropské unie, to je jednáním s Tureckem. Mimochodem, premiér Fiala měl jednání s prezidentem Erdoganem, plánují setkání s tureckým ministrem vnitra, jednání se západobalkánskými státy, kterým musíme ukázat, že jsme jim sice partnerem, ale zároveň máme nějaké požadavky i na bezpečnostní standardy, které uplatňují pro vstup lidí na svoje území. To jsou všechno věci, které v téhle chvíli můžeme udělat, jako předsednická země organizujeme a jako předsednická země jsme také připravili setkání ministrů vnitra jen a pouze k tématu migrace. A já vám tady garantuji, že na našem dalším setkání, až proběhne právě schůzka ministrů vnitra a ministrů pro migraci Evropské unie, vám dám podrobnou situaci o stavu ilegální migrace v České republice.

Teď jenom uklidnění občanek a občanů, které se někdo pokouší vyděsit - opatření, která vláda České republiky přijala, vedla ke snížení, významnému snížení ilegální migrace na území České republiky, a to je garance, kterou vám za vládu České republiky dávám. Děkuju.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji. Nyní se tedy vrátíme k přihlášeným písemně - pan poslanec Vondráček a připravit se může pan poslanec Kukla, který následuje. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Radek Vondráček: Paní předsedkyně, děkuji za slovo. Byl jsem vylosován tedy v exkluzivním čase po vystoupení pana ministra vnitra, vlastně na něj plynule navážu.

Nejprve pro předsedající. Dodržím ten název, který je na písemné přihlášce - tuším, že správně je tam napsáno Informace vlády k otázkám národní bezpečnosti. A bude se to právě týkat pohybu migrantů na území České republiky.

Děkuju. Chtěl bych tedy ještě zdůraznit, že není to jenom SPD, jak tady tvrdil pan předseda Okamura, že jediné SPD tady vznáší tato témata a že jsou jediní, kdo se tomu věnují. Já sám tady sedím, stojím minimálně potřetí a vím, že vystupovala řada mých kolegů, a nabízíme jinou rétoriku a nabízíme jiný styl svých námitek a svých dotazů. A už bychom opravdu byli rádi, kdybychom byli vyslyšeni. Už jednou vystoupil pan ministr Rakušan, nyní vystoupil podruhé, ale my chceme o té věci debatovat a my chceme klást otázky. Je to vláda, která se zodpovídá Poslanecké sněmovně. To Poslanecká sněmovna vyslovuje důvěru vládě. Je naprosto legitimní, abychom tuto debatu vedli v prostorách Sněmovny a aby se poslanci mohli ptát pana ministra, ne že přijde, něco tady řekne, co má nachystaného, a zase odejde. A já si myslím, že není víc důležitých otázek v České republice, než jsou právě v současné době otázky národní bezpečnosti a otázky pohybu osob v rámci našich hranic.

Já mám aktualizovaný projev - jak říkal pan ministr, že si má pan Okamura aktualizovat svůj projev - chci potvrdit, že opravdu je zvýšené úsilí policie na hranicích se Slovenskem, že tam projíždějí průběžně hlídky a že to na jednu stranu znamená uklidnění situace, a mohl bych říkat, že ve Zlínském kraji nemáme problém. Na druhou stranu, když v deset hodin dopoledne jdete se svojí rodinou a vidíte šest migrantů a u toho tři rozblikaná policejní auta, tak tu situaci vnímáte jako napjatou.

A je pravda, že ti, kteří jsou pochytáni na našem území, jsou stále sváženi do Holešova, u nás do Holešova, kde je jim poskytnuta nějaká základní pomoc a je jim koupen lístek. Jsou posazeni na vlak, kde mají snad svůj vagon, směřují směrem na Prahu a mají 30 dnů na to, aby opustili Českou republiku. A nikdo - anebo mi, pane ministře, odpovězte, jestli existuje nějaký přehled a nějaká evidence, jak dlouho tady ti lidé jsou, kde se pohybují, v podstatě i z čeho žijí, a hlavně, jaká jsou s tím spojena bezpečnostní rizika a jestli máme zmapovaný pohyb těchto osob. A co se stane v okamžiku, kdy skutečně Německo hranice zavře? Já totiž to hlavní, v čem se možná shodnu i s předsedou SPD - že opravdu chybí strategie a chybí plán. Mně opravdu chybí strategie, nějaký trošku širší pohled na věc, co se stane, když německé hranice se zítra zavřou, co bude s těmi lidmi, kteří mají 30 dnů na vycestování? Co se s nimi děje, když je Německo vrací, protože my to tady stále neřešíme? A pokud vím, oni to zkouší znova a znova. To znamená, opravdu je nějakým způsobem teď více chráněná naše hranice se Slovenskem, a já to můžu potvrdit. Můžu potvrdit, že se tam pohybují i vojáci, volají mi lidé. Nicméně není možné hermeticky zavřít tu hranici, protože to by tam museli stát 50 metrů od sebe ti příslušníci, a na to zkrátka nemáme kapacitu. To znamená, k překračování hranic stále dochází. Mám neoficiální informaci, že snad nějakých 150 denně je stejně zadrženo. Chtěl bych slyšet pana ministra vnitra, jestli tomu tak je, jaký je potom další postup, a hlavně, jestli opravdu v rámci schengenského prostoru máte pocit, že to je systémové řešení, protože my některé chytneme, některé nechytneme, ty, které chytneme, posadíme na vlak v Hulíně, pošleme je směr Praha a tady si s tím nějak poraďte! A jedou do Prahy, nebo kam jedou? A jedou do Německa a tam, když je chytnou, je vrací do České republiky. Připadá vám to jako systémové řešení v rámci Evropské unie?

Vy říkáte, že děláte absolutní maximum. Já si myslím, že absolutní maximum určitě vypadá jinak. Děláte možná své maximum, ale absolutní maximum vypadá trochu jinak.

Taky jste řekl, že probíhá důsledná readmise na Slovensku. Já mám jiné informace. Mám informace, že někdy vám ti Slováci ty migranty vezmou a někdy ne, že to nefunguje tak stoprocentně. Přikročili jste k tomu, že se teda zavřely hranice na prvních 10 dnů. První, co bylo, byla poměrně podrážděná reakce ze strany slovenského kolegy, ministra vnitra, a především ze strany slovenského premiéra Hegera, který nebyl v souladu s tím, co Česká republika udělala. A proč my nekomunikujeme? A proběhla nějaká komunikace? On se trošku usmívá za mnou pan ministr. Já znovu říkám, já o tom chci diskutovat věcně, konstruktivně, chci klást otázky a myslím si, že tento bod by měl být zařazen na pořad dnešní schůze.

Já jsem, paní předsedkyně, zapomněl říct, nebo už je změna - pan místopředseda, kdyby si tam doplnil, já navrhuji nový bod, jak je napsáno na písemné pozvánce. A chci, aby byl dneska zařazen jako první bod. Jsem si vědom toho, že tady je velká tlačenice na první bod dnes. V případě, že nebude hlasován jako první, pak potom alternativně jako první po těch, kteří budou do té doby jako pevné zařazeny. Takže máme tady velký pohyb nelegálních migrantů v rámci České republiky, a proto jsem ten bod nazval Otázky národní bezpečnosti, protože se to netýká už jenom hranic. Já můžu být rád, že se situace ve Zlínském kraji relativně uklidnila, i když oni v tom lese pořád prý ti migranti jsou, a mně průběžně nějakým způsobem chodí informace, ale netýká se to v podstatě jenom migrantů z České republiky.

Já bych chtěl otevřít potom ještě druhou větev, ke které se dostanu, tady k tomuhle poslední věc. Já jsem teď poprvé slyšel, že turecký prezident Erdogan jednal s naším ministerským předsedou v této otázce - v médiích jsem se nic takového nedozvěděl. Tak bych na této parlamentní půdě chtěl vědět víc! Přece není možné, že se to dozvíme jenom tak mimochodem! Vždyť to byla právě jedinečná šance, aby se setkali, aby něco dojednali. Já bych chtěl vědět, jakým způsobem probíhá komunikace s Maďarskem. Já bych chtěl vědět opravdu, kudy tedy přesně ti migranti jdou, když Maďaři postavili plot? Tak jdou tedy Rumunsko, Ukrajina, kudy tedy tečou ty lidé? Protože to jsou tisíce! Před čtrnácti dny uvádělo Rakousko, že snad 6 000 denně, nebo před třemi týdny. U nás se bavíme v podstatě v souhrnu taky o tisících, když vezmu třeba 200 denně, že bývá zachyceno, ale to je jenom špička ledovce. Pořád říkám, že většina, myslím si, tak dvě třetiny jsou schopné projít bez toho, aby je ty naše hlídky chytily. A co s nimi potom se děje? Tak mě by zajímala nějaká mezinárodní komunikace. A mě by opravdu zajímalo to, jestli, a kdy tedy, začneme pomáhat na vnější schengenské hranici, tak jak to bylo v minulosti, kdy jsme tam poslali naše policisty, a jestli - no ale zase, to je super, pane ministře, že mi to tady zezadu říkáte, že mi to říkáte, ale my to chceme slyšet v rámci zvláštního bodu a chceme o tom nějakým způsobem diskutovat. Poslanecká sněmovna není přívěšek vlády, to je přesně naopak, a my bychom chtěli, aby Parlament České republiky v této věci měl nějaké slovo, ne že tady obdržíme nějakou povšechnou informaci, která trvá pět minut vašeho projevu. Takže zajímá nás jednak ty mezinárodní souvislosti, mezinárodní situace, a potom samozřejmě ta naše vnitřní. A nejenom hranice, ale co se s těmi lidmi děje na území České republiky. A já opravdu mluvím o národní bezpečnosti a je to velké množství osob, a to je za a).

A za b) je tady potom věc, která se mi dostala do ruky dneska, a to je Návrh základních principů pro nastavení podmínek legislativního rámce lex Ukrajina a navazujících právních prováděcích aktů, zpracovala Asociace krajů České republiky. Já vám budu krátce citovat: "Chybí jasná celostátní strategie v hierarchii kompetencí orgánů státní správy s jasnými podmínkami a návaznostmi pro pobyt občanů Ukrajiny v České republice. ČR působí za stávající situace ve srovnání s okolními zeměmi jako štědré zázemí, čehož zneužívají nyní významně osoby se zájmem o legalizaci pobytu v Evropské unii, navíc často pracující v České republice takzvaně načerno, a získávají tak navíc v České republice bezplatné bydlení. Ze strany veřejnosti je současné nastavení vnímáno negativně, což může být využíváno různými zájmovými skupinami pro podporování radikalizace společnosti. Řada občanů se nyní dostává do složitých existenčních situací, nelze brát na lehkou váhu." Zvýrazněna je věta: "Nastavit jednoznačná a jednotná pravidla a postup pro ubytování a sociální podporu ukrajinských uprchlíků v České republice a omezit vyplácení paušální náhrady s tím, že nejdéle do pěti měsíců už se musí starat sami o sebe." To se dostáváme k další velké skupině cizích státních příslušníků, kteří se pohybují po České republice, a já jsem se ptal pana hejtmana a on říkal: My jako hejtmani prostě nevíme, kolik máme fyzicky na svém území Ukrajinců. My jsme součástí nějakého systému, chceme nějakým způsobem pracovat, ale kde se pohybují, jak se pohybují, kolik jich tam máme, tak my to nemáme. A jediné, po čem volají, tak je nějaký systém. Chtějí vědět, kolik se tady pohybuje lidí. Válečný konflikt na Ukrajině se vyvíjí, teď došlo k úplně neskutečnému zhoršení situace a dochází k atakům na civilní obyvatelstvo zase na celém území Ukrajiny. Samozřejmě chápu, že to bude znamenat výzvu i pro nás, ale já mám prostě neustále pocit, že to, co říkají hejtmani, to základní, že chybí systém a přehled, kdo a jak se nám tady pohybuje - jak u Syřanů, tak u Ukrajinců.

Proto jsem ten bod nazval Otázky národní bezpečnosti a já sám tady stojím potřetí a potřetí říkám: pojďme zařadit tento mimořádný bod, protože si to zaslouží a protože toho není tolik důležitějšího. Samozřejmě, trápí nás energetická krize, trápí nás inflace, ale tohle je minimálně třetí nejdůležitější bod, a při všem respektu k bodům, které navrhuje grémium nebo které navrhne koalice, abychom zařadili pevně na pořad této schůze, si myslím, že obsazování nějakých rad České televize nebo případně, zda komerční pojišťovny mohou pojišťovat cizince v oblasti zdravotnictví, to jsou věci, které s prominutím opravdu počkají, ale tohle nepočká. Já sám tady stojím poněkolikáté, nejsem jediný, a znova žádám: pojďme si vyhradit nějaký přesný čas. Vždyť kluby se mezi sebou můžou dohodnout, že vystoupí jenom někdo, a vy budete mít možnost odpovědět na jednotlivé otázky. Jinak je to z mé strany, nezlobte se, už hraničící s pohrdáním Parlamentem České republiky, protože my si ty odpovědi zasloužíme.

Pane ministře, děkuji za vstřícnou reakci. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Bod se nazývá Informace vlády k otázkám národní bezpečnosti a zařadit jako první bod dnes, případně jako první bod po pevně zařazených bodech.

S přednostním právem se přihlásil pan vicepremiér Rakušan. Máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Moje reakce bude jasná. Já taky znám ty emoce před každým vystoupením a že chvilku před ním člověk jakoby vypíná uši a neposloucháme se. Tak ještě jednou, já jsem tady říkal, že poté, co proběhne teď ve čtvrtek a v pátek rada ministrů vnitra s jediným tématem - migrace, že budu Poslaneckou sněmovnu informovat o migrační situaci i s výsledky této rady. To zaznělo v mém předchozím slově, čímž jsem myslím celkem dal najevo, že jsme připraveni k diskusi.

A ještě jednu poznámku: Jaké pohrdání Parlamentem? Já alespoň doufám, že vaši kolegové, prostřednictvím pana místopředsedy, pane kolego, potvrdí, že tématem minulého bezpečnostního výboru kromě jiného byla migrační situace s podrobnou analýzou, podrobnými daty, přítomností všech relevantních důstojníků policie, kteří k tomu dávali velmi, ale velmi podrobnou informaci.

Nebudu se teď vyjadřovat k nepřesnostem ve vašem proslovu typu toho, že tam jsou zesílené hlídky u hranic - ne, ony jsou na hranicích, jsou znovu zavedeny hraniční kontroly. To je samozřejmě velký rozdíl.

A k tématu Ukrajiny a podobně, to se vám samozřejmě rádi vyjádříme. Myslím si, že k tomu bude dobrá příležitost při projednávání lex Ukrajina IV - to je myslím ten vhodný nosič. A v té chvíli samozřejmě - a teď mluvím za pana vicepremiéra Jurečku - vám určitě bude představen i systém toho, jak to dál bude vypadat s nouzovým ubytováním i s politikou dávek vůči příchozím z Ukrajiny. Ale jsem rád, že od opozice slyším vnímání negativní situace na Ukrajině - to je pozitivní signál a i vědomí toho, že ta situace samozřejmě může v dalších měsících nepříjemným způsobem vůči Evropské unii eskalovat. To je pravda a vláda České republiky se na to určitě připravuje.

A tu informaci, jak jsem řekl, dostanete. Já vystoupím s podrobnou migrační zprávou včetně výsledků jednání ministrů Evropské unie. Jsem rád, že se na to díváte jinak než SPD, a tedy jistě věříte tomu, že právě celoevropská úroveň řešení může přinést, ne solitérní řešení jednoho státu. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Další přihlášený - jenom stále podotýkám, že máme rozpravu k návrhu na změny schváleného pořadu - je pan poslanec Martin Kukla. Máte slovo.

 

Poslanec Martin Kukla: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, chtěl bych zařadit nový bod na dnešní program schůze, a to jako první bod; pokud nebude schválen, tak jako první bod za již zařazené body. Tento bod se nazývá Drahé energie a jejich řešení.

Když se podíváme na dnešní stav, vláda přinesla nějaké řešení, ale byla to řešení velice zmatečná, několikrát se předělávala a člověk vlastně dneska ani neví, na čem je, jaké je finální řešení. Dodnes nevím, jaká bude pomoc pro veřejné instituce, pro školy, pro školky. Například Kraj Vysočina v tuto chvíli stále nemá dodavatele plynu. Mě by zajímalo, jestli mu vláda vůbec pomůže zajistit toho dodavatele? Na stole je sice zastropování cen, ale když se podíváme na ty ceny, 7 korun za elektřinu a více, myslíte si, že na naše firmy budou konkurenceschopné? Myslíte si, že domácnosti se s takovými cenami vyrovnají? Já si to rozhodně nemyslím. Když se podíváme na Kraj Vysočina, je zde jaderná elektrárna Dukovany, která vyrábí kilowattu za nějakých 50 haléřů, a když se podíváme, za kolik ji mají lidé kupovat, tak je to za 7 korun a více. Ptám se, proč vláda nezastropovala ceny přímo u výrobců? Kdo na tom vydělává takové ohromné peníze?

A teď vám dám dva příklady, protože mi tady pan premiér vždycky říkal, že chce konkrétně pomoct konkrétním lidem. Mám tady dva nebo tři příklady a řeknu vám, jaké to jsou. První příklad je chalupa, kde je energetický tarif D25D, je tam zafixovaná cena na tři roky, je tam tarif, komplet elektřina, březen 2021, je to od EG.D nebo od bývalého EO.Nu, a platí se tam nějaký paušál 280 korun. A vláda zde pomohla ve výši 3 500, to znamená, ona zaplatila lidem na celý rok elektřinu včetně hodin.

Další příklad: mám domácnost - a to jsou příklady, které mi přišly od lidí - tarif D25D, opět zafixovaná cena, to znamená, že pro ty lidi žádné navýšení v tuto chvíli není, a opět dostali 3 500 korun, aniž by se jich týkalo nějaké navýšení ceny elektřiny. Takže si myslím, že ta pomoc není konkrétní.

A pak mám další příklad - domácnost, kde neměli zafixovanou elektřinu, platili měsíční zálohu 3 000, teď se jim měsíční záloha zvýšila na 10 000 a dostali 3 500. Tak vláda říká, že pomáhá konkrétním lidem. Já si to rozhodně nemyslím.

Chtěl bych se zeptat vlády, jestli mi tady někdo odpoví, jaká bude pomoc od 1. 1. 2023, jestli to bude pouze zastropování, nebo jaká pomoc bude právě těm potřebným? A pokud zná vláda Petra Fialy odpovědi na mé otázky, tak mi jistě pomůže zařadit tento bod na program dnešní schůze, a budu rád, pokud mi pomůžete toto prosadit a prohlasovat.

Mám ještě další jeden bod, to je moje druhá přihláška, ten bych chtěl také zařadit jako první bod dnešní schůze, nebo případně, pokud nebude prohlasován, jako další bod za již zařazené, a to je problém, který se týká zkrachovalé banky Sberbank. Situaci kolem Sberbank jsme tady řešili, myslím si, že pořád není vyřešena. Když se podíváme, tak ano, drobní střadatelé dostali vyplacenou částku do 100 000 euro. Ale co ti ostatní? Ostatní zatím nedostali nic. Garanční fond vyplatil drobným střadatelům, vyplatil nějakých 27 miliard, a v tuto chvíli, když se podíváme na insolvenčního správce, víme, že Garanční fond bude uspokojen, těch 27 miliard, jako první. A mám tady konkrétní příklad z Kraje Vysočina, já vám ho ocituji: "Kraj Vysočina se potýká se zcela zásadním problémem, kdy nejsou ze strany insolvenční správkyně a jejích poradců poskytovány relevantní a právně podložené podklady." Alespoň takové informace mi sdělil náměstek za ekonomiku a já ho budu citovat: "Nebyl nám zodpovězen ani zásadní dotaz, jak bude řešeno používání bankovních systémů po 12. prosinci 2022, které jsou potřebné pro úspěšné zvládnutí procesu prodeje úvěrového portfolia." Po tomto termínu by měly být uplatněny sankce amerického úřadu a měly by přestat platit podlicenční smlouvy na používání bankovních systémů. Domníváme se, že nebyly řešeny a že tato hrozba může mít znehodnocující vliv na prodávaný majetek banky.

Já bych se chtěl zeptat vlády, jak je připravena pomoc, protože když se podíváme, uvízly tam samosprávám poměrně velké finanční prostředky, Kraj Vysočina tam má zhruba 2,7 miliardy korun, což je nějakých 50 % daňových příjmů, a já mám obavy, že právě insolvenční správce bude jednat tak, že samozřejmě na samosprávy nemusí zbýt žádné finanční prostředky. Proto bych chtěl, aby se Sněmovna zabývala tímto bodem, ještě jednou název: Sberbank. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, oba body jsem si poznamenal. A nyní další přihlášenou je paní poslankyně Lenka Dražilová a poprosil bych, aby se připravil pan poslanec Kobza, poté pan poslanec Juchelka. Děkuji.

 

Poslankyně Lenka Dražilová: Dobrý den, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Každý má na srdci a považuje za důležité něco jiného. Já se věnuji sociální oblasti, a proto bych ráda dala návrh na zařazení nového bodu s názvem Informace k postupu prací na zákonu o dlouhodobé péči.

Dlouhodobá péče je jedním z klíčových předpokladů, které zajišťují důstojné stárnutí a vysokou kvalitu života ve stáří. Podle definice WHO je cílem dlouhodobé sociálně-zdravotní péče zachování co nejvyšší možné kvality života v souladu s individuálními preferencemi a co nejvyšší míry nezávislosti, autonomie, participace, osobního naplnění a důstojnosti. Dlouhodobá sociálně-zdravotní péče jako taková představuje soubor služeb určený osobám se sníženou mírou funkční, fyzické nebo kognitivní kapacity, které jsou po delší časové období závislé na pomoci se základními činnostmi každodenního života. Tolik definice.

I když pobytová zařízení dlouhodobé péče musí být samozřejmě nezbytně rozvíjena, prioritou musí být služby komunitní - na tom, věřím, že se shodneme, respektive služby komunitního typu, tedy služby terénní, ambulantní, respitní, to znamená služby, které vedou ke snížení a oddálení potřebnosti dlouhodobého poskytování pobytových služeb. A zejména na komunitní úrovni se ukazuje, jak naléhavá je potřeba provázat jednotlivé služby především sociální a zdravotní, které jsou mnohdy zcela oddělené. Je potřeba koordinovat přístup a individualizovat jej účelně na míru danému člověku. A to právě v praxi chybí. Často se stává, že k jednomu klientovi zajíždí naprosto nesmyslně dvě osoby. Zní to neskutečně, ale už od devadesátých let 20. století se odborníci snaží vyřešit problémy týkající se poskytování dlouhodobé péče, nebo chcete-li, sociálně-zdravotního pomezí v České republice. Nespočet pracovních skupin rezortních či mezirezortních se snažilo tuto problematiku vyřešit. Byla uspořádána řada kulatých stolů, konferencí i odborných diskusí. Všechny tyto snahy ale zůstaly zatím bez konkrétního výsledku. Asi nejdále se došlo v roce 2011, kdy byl zpracován věcný záměr zákona o dlouhodobé péči a jedná se vlastně o doposud nejúspěšnější, byť však nedokončený pokus. Oba rezorty, jak Ministerstvo práce a sociálních věcí, tak Ministerstvo zdravotnictví společně předložily tehdy do připomínkového řízení návrh věcného záměru zákona o dlouhodobé péči, to znamená podrobný popis řešení dlouhodobé péče včetně problematiky terénních služeb. Návrh předpokládal, že dojde k zásadnímu navýšení kapacit takzvané domácí péče a zahrnoval podrobný popis tehdejšího stavu.

Když přejdu k posledním snahám z období let 2018 až 2021, byla založena nová mezirezortní skupina pro řešení dlouhodobé péče. Měla tehdy dva předsedy, ministry obou rezortů - práce a sociálních věcí i zdravotnictví. Po zhruba roční aktivitě ale ukončila tato skupina svoji činnost, respektive se přestala setkávat. Jak Ministerstvo práce a sociálních věcí, tak Ministerstvo zdravotnictví připravovaly vlastní návrhy řešení, které ale nebyly zveřejněny. Příchod pandemie covid-19 ukončil naděje na možné návrhy či změny v tomto funkčním období vlády.

Já bych chtěla zařadit tento bod především proto, že reálně hrozí riziko, že Česká republika by mohla přijít o 8,5 miliardy korun, na které bychom měli mít nárok z Plánu obnovy. Podmínkou pro čerpání této částky totiž je, že nejpozději od ledna 2024 bude účinný nový zákon o dlouhodobé péči, na kterém by již nyní mělo Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministerstvo zdravotnictví pracovat.

Je třeba počítat s demografickým vývojem, kdy počet osob vyžadujících formální péči v domácím prostředí obrovsky vzroste, v České republice bude tento nárůst v porovnání s jinými evropskými státy nadprůměrný. I s ohledem na tuto skutečnost a jako předsedkyně podvýboru pro sociálně-zdravotní pomezí bych žádala, aby dva zásadní rezorty, které mají toto téma řešit, tedy Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo práce a sociálních věcí, představily poslancům jasnou vizi a směr řešení této problematiky už s ohledem na to, jaký krátký čas zbývá do přijetí tohoto zákona. Podle mého názoru se do řešení tohoto problému nutně musí zapojit předseda vlády, který by měl delegovat jasného řešitele tohoto tématu, a ten by měl být nezávislý na obou těchto institucích, protože jak se v minulosti ukázalo, tento člověk musí být zároveň připraven na odpor některých úředníků jednoho či druhého rezortu a musí držet zadaný směr a zadání.

Zařazení tohoto bodu považuji za důležité i proto, že evropský pilíř sociálních práv již nyní jasně říká, že každý má právo na cenově dostupné a kvalitní služby dlouhodobé péče. Přestože se Česká republika k naplňování těchto práv zavázala, je zřejmé, že tento nárok u nás není v současné době respektován, a dlouhodobá péče není zakotvena ani v legislativě, samozřejmě kromě typu lůžkové péče v zákoně o zdravotních službách. I proto bych chtěla požádat o zařazení tohoto bodu, který se týká nejen desítek tisíc klientů, ale zároveň i jejich rodin, jejich nejbližších. Jak jsem již řekla, prosím o zařazení tohoto bodu jako prvního bodu po již zařazených bodech. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Píšu si první bod po již zařazených bodech dnes a poprosil bych pana poslance Jiřího Kobzu.

A ještě předtím, než přijde k pultíku, přečtu omluvenky: pan Ivan Adamec po celý den z pracovních důvodů, pan Andrej Babiš po celý den z pracovních důvodů, pan Jiří Horák od 9 do 16 - zahraniční cesta, pan David Kasal po celý den z pracovních důvodů, pan Ondřej Lochman od 9 do 14.45 z pracovních důvodů, paní Marie Pošarová od 17 do 9 hodin z pracovních důvodů - do devíti, ano, čeká, že budeme až do rána do devíti - pan Jiří Slavík od 9 do 15.30 ze zdravotních důvodů, paní Renata Zajíčková od 9 do 15.15 hodin z pracovních důvodů, pan Mikuláš Bek, ministr, po celý jednací den z pracovních důvodů, paní ministryně Jana Černochová po celý jednací den - zahraniční cesta, paní ministryně Anna Hubáčková po celý jednací den z pracovních důvodů, pan Jozef Síkela, ministr, po celý jednací den z pracovních důvodů a pan ministr Stanjura po celý jednací den z důvodu zahraniční cesty.

Máte slovo.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, paní předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, vážení páni ministři, pane premiére, ministře, hosté, já bych chtěl navrhnout dva body na tuto schůzi. Ten první bych napsal: Pomoc Pákistánu postiženému těžkými záplavami, protože jak víte, minulý týden postihly Pákistán v rozsáhlých oblastech těžké záplavy, které postihly zhruba 350 000 lidí, kteří zůstali nejenom bez přístřeší, ale také bez potravin, a především bez pitné vody, protože plošné záplavy mají jednu takovou zvláštní vlastnost, že je všude plno vody, ale v podstatě nemáte vodu, se kterou můžete pracovat, kterou můžete pít, ve které se můžete umývat, protože všechno je infekční, protože ta voda vlastně spláchne úplně všechno - od řekl bych živočišných produktů až po chemická hnojiva, až po různé pesticidy, herbicidy a podobné látky. Takže já bych velice rád poprosil Sněmovnu, aby projednala tuto záležitost, protože se jedná o velmi aktuální, velmi řekl bych nouzový stav, který teď Pákistán prožívá, a myslím si, že Česká republika by neměla zůstat stát stranou, protože už řada států se přihlásila s pomocí, a zejména co se týče zásobování potravinami, léky, prostředky na dezinfekci vody a vůbec takovou tou základní nouzovou infrastrukturou na vodu, to znamená nádrže, ve kterých je možno tu vodu chemicky zpracovávat, až po agregáty, které jsou schopny dávat vodu, která je čistá, aby byla schopna použití pro kojence a pro nemocniční účely. Domnívám se, že tato záležitost, byť ve víru současných událostí zůstává poněkud stranou pozornosti, by neměla uniknout naší pozornosti, a myslím si, že Sněmovna by měla vyjádřit této pomoci podporu, a rád bych tento bod zařadil na středu po pevně zařazených bodech.

Druhý bod, který bych si dovolil navrhnout, jsem nazval Agrese Ázerbájdžánu proti Arménské republice. 12. září ázerbájdžánská vojska napadla území svrchované republiky Arménie z východního směru v sedmi směrech a obsadila část území až do 15. září, kdy začalo platit příměří, které bylo víceméně vynuceno i tlakem okolních zemí. Nicméně tato agrese za sebou zanechala 500 mrtvých, zanechala stovky zraněných a zanechala za sebou také 53 zajatých Arménů, kteří zůstali v rukách ázerbájdžánské armády. Tato záležitost by také neměla zůstat stranou pozornosti, protože jako každá agrese musí dojít jednoznačného odsouzení. Naše vláda i Sněmovna by se měly zasadit o to, aby z příměří bylo dosaženo míru, kdy vojska Ázerbájdžánu se vrátí za mezinárodně uznávanou hranici, kdy budou propuštěni zajatci a kdy samozřejmě dojde k náhradě škod, které tento útok způsobil. Rád bych připomněl, že tento útok byl proveden bez vyhlášení války, bez vyhlášení jakéhokoliv stavu nepřátelství ze strany Ázerbájdžánu a už takto těžce zkoušená Arménie po válce o Náhorní Karabach dostala další poměrně nepříjemnou ránu, se kterou se musí vyrovnat.

Takže prosil bych tento bod zařadit na pátek jako první bod po pevně zařazených bodech. Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, také děkuji. To znamená, že ten předcházející bod, pane poslanče, na středu po pevně zařazených jako první bod? (Ano.) Ano, děkuji.

Krásné odpoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové budeme pokračovat v našem jednání. Nyní je přihlášen pan poslanec Juchelka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Také moc děkuji, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, budu velmi stručný. Mám tady k načtení dva body. Ten první se jmenuje Aktuální situace na přetížených úřadech práce, poněvadž tato energetická krize a tak dále, a hlavně tato vláda žene občany do dávkového systému státní sociální podpory a dávek v hmotné nouzi, tak už od března tohoto roku je prostě nesnesitelná zátěž na úřadech práce pro jejich referenty, pro jejich pracovníky, ta trvá opravdu již přes půl roku. Doteď neviděli na úřadech práce žádné odměny, naopak, zaměstnanci jsou na pokraji svých sil a skutečně dávají výpovědi. A já bych tuto aktuální situaci chtěl vlastně probrat na plénu Poslanecké sněmovny, poněvadž se týká skutečně nás všech, kde úřady práce jsou jedním z pilířů výplat veškerých dávek státní sociální podpory, dávek v hmotné nouzi, rodičovských příspěvků, příspěvků pro pěstouny, odměn pěstouna a tak dále.

Druhým bodem je naše změna zákona, která se týká rodičovského příspěvku, je to sněmovní tisk 234, který tedy máme již od 3. června, kdy byl předložen všem poslancům. Ten si klade za cíl navýšit rodičovský příspěvek z 300 na 400 tisíc korun. Vím, že i vládní koalice nad tím přemýšlí, ale pouze je to ve věcech nějakých dohadů a není žádný konkrétní krok této vlády avizován, žádný konkrétní čin. My navrhujeme tedy 400 000 korun. Aktuálně má Česká republika, jak jsme se dneska dočetli, 18% inflaci. Nelze vyloučit, že výsledná inflace bude ještě vyšší, a kromě seniorů, kteří jsou nejohroženější skupinou, jsou tou druhou a další nejohroženější skupinou rodiče s malými dětmi. Významný růst samozřejmě zaznamenala velká škála základních životních nákladů včetně energií, samozřejmě potravin a tak dále a pro osoby pobírající rodičovský příspěvek je to často zdrcující. Se zvyšováním cen se setkáváme ve všech oblastech lidského života. Extrémnímu nárůstu cen podléhá elektřina, plyn i pohonné hmoty a zvyšováním cen jsou postiženy všechny domácnosti a ty s malými dětmi, kde zpravidla tedy pracuje pouze jeden z rodičů, nebo se dokonce jedná o domácnosti samoživitelů, jsou pak zasaženy nejvíce a bez pomoci státu se bude jejich sociální situace nadále dramaticky zhoršovat.

Takže bych poprosil o zařazení tohoto bodu jako prvního bodu během dnešního dne, a to buď sněmovní tisk 234, tak i ten informační bod, který se jmenuje Aktuální situace na přetížených úřadech práce. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji, pane poslanče. Jako první bod jste na dnešek navrhoval ten nový bod, pane poslanče? (Ano.) A tento navrhujete také jako první? (Ano, kdyby neprošel.) Dobře, děkuji.

A nyní je přihlášen pan poslanec Marek Novák. Pana poslance tady nevidím, má několik přihlášek, pana poslance nevidím, takže přichází na řadu pan poslanec Patrik Nacher, také ho tady nevidím. Dále nyní je na řadě pan poslanec Lubomír Brož. Ano, toho tady vidíme.

Ještě než mu dám slovo, přečtu omluvu. Omlouvá se Markéta Pekarová Adamová od 15 do 9 hodin ráno z pracovních důvodů.

Prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Lubomír Brož: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, budu opravdu stručný. Dovolím si navrhnout předřazení sněmovního tisku 108 jako třetí bod bloku prvních čtení. Jedná se o sněmovní tisk 108, Návrh zastupitelstva Hlavního města Prahy na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, dále zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů.

Jedná se o to, že tento zákon, který je návrhem zastupitelstva Hlavního města Prahy, je samozřejmě potřebný nejen pro Prahu jako takovou, ale pro obce, města, také má podporu možných asociací a dalších věcí. Ve své podstatě navrhuje posílení postavení územních samosprávných celků při nabývání majetku od státu s cílem, aby tyto územní samosprávné celky měly reálnou možnost získat do svého vlastnictví od státu nemovité věci, které se nacházejí na jejich území a které potřebují pro plnění svých funkcí. To je zejména pro výstavbu dopravní infrastruktury, škol, sociálních zařízení, občanské vybavenosti, sociálního bydlení, pro zeleň, případně dalších činností.

Současná právní úprava nakládání s nepotřebným majetkem státu je nastavena tak, že samozřejmě stát jej může předat třetím osobám, v první řadě se ale jedná o nabídku organizačním složkám, složkám státu. Zákon však neupravuje dostatečně situace, kdy nemovité věci potřebuje právě tak, jak jsem říkal, územní samosprávný celek pro svoji činnost. To je návrhem tohoto zákona.

Potom je tam - abych to zjednodušil, on se potom ten územní samosprávný celek dostává do konkurence s třetími osobami formou právnických osob. Samozřejmě jako orgán, který je nějakým zákonným způsobem regulován, je v některých věcech, jako jsou například veřejné dražby, mnohem více znevýhodněn. To ten zákon tedy upravuje, i proto je tento zákon tak důležitý. Myslím si, že bychom ho neměli odkládat na pozdější dobu.

Ještě z těch důležitých věcí. Je tedy potřeba hospodaření upravit jednoznačnými pravidly. Obce, kraje, z institucí bych jmenoval například Asociaci krajů České republiky, Svaz měst a obcí České republiky, Sdružení místních samospráv České republiky, a tedy i samotný Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, dlouhodobě upozorňují na to, že tento právní stav není příliš v pořádku a bylo by potřeba ho upravit.

Součástí toho zákona je návrh, kterým navrhuje zřídit zákonné předkupní právo pro územní samosprávné celky k hmotným nemovitým věcem, které se nacházejí v jejich katastrálním území. V případě, že se stát rozhodne tyto hmotné nemovité věci úplatně převést, je povinen nabídnout je v první řadě příslušnému samosprávnému celku.

Druhým důležitým bodem v tomto je, že v případě státních podniků je nově navrhováno, aby měly tyto státní podniky povinnost převést nepotřebnou nemovitost do vlastnictví územního samosprávného celku, pokud o to projeví zájem. Dá se tedy říci, že touto zákonnou úpravou se územní samosprávné celky dostávají ve vztahu ke státním podnikům v podstatě do stejného postavení jako organizační složky státu či jiné státní organizace.

Ještě úplně závěrem je důležité říct, že proces bezúplatného převodu majetku na územní samosprávné celky nebude navrhovanou změnou dotčen. To je tedy ten proces neúplatného převodu majetku, který má svá pravidla. Ještě jednou navrhuji předřadit teto sněmovní tisk jako 3. bod v bloku prvních čtení. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní je přihlášen pan poslanec David Štolpa, připraví se pan poslanec Lang. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec David Štolpa: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně poslankyně, vážení kolegové poslanci, chtěl bych touto cestou zařadit na program jednání Sněmovny bod s názvem Proč vláda Petra Fialy nepomáhá firmám s vysokými cenami energií. Zařazení tohoto bodu má totiž bohužel svoje opodstatnění a důvod. Zprávy z posledních dnů a týdnů, které se jistě nedostávají jen ke mně, říkají, že stále více živnostníků a firem krachuje a uzavírá svoje provozovny z důvodu vysokých nákladů na energie.

Že se vláda jakž takž rozhodla pomoci lidem, ač tato pomoc přišla pozdě a je nedostatečná, to je jedna věc. Ostatně i výkonná manažerka Institutu prevence a řešení předlužení Gabriela Vondrušová v rozhovoru pro Blesk prohlásila, že některé dosavadní kroky vlády na řešení krize jsou podle ní spíše populistické a neměly takový dopad na ty, kteří to skutečně potřebují. S tím se nedá než absolutně souhlasit. Podle Gabriely Vondrušové navíc hrozí v Česku v některých skupinách obyvatel energetická chudoba a finanční problémy má už i střední třída. "Stát musí pomoci nabídku zlepšit, jinak může čekat řady dalších exekucí," pronesl pak v rozhovoru pro deník Daniel Hůle ze společnosti Člověk v tísni. Takže i u lidí je pomoc nedostatečná.

Ale vracím se zpátky k těm firmám. Za poslední měsíce zkrachovaly dvě firmy a dalších pět je v prodeji jen z oblasti českých zpracovatelů masa. Pekaři přidávají dalších devět uzavřených pekáren, kdy podle Svazu pekařů a cukrářů letos skončily například pekárny PEK Group ve Strakonicích, v Brandýse nad Labem, v Šumperku, Mohelnická pekárna, benešovská pekárna Bonte či boskovické pekařství.

Výkonný ředitel Svazu pekařů a cukrářů ČR Bohumil Hlavatý uvedl, že pak je tady větší počet pekáren, které převzali věřitelé, pokoušejí se je provozovat a získat své pohledávky nějak zpět. Řetězec COOP potom musel uzavřít desítky prodejen. Jsou to navíc přesně ty prodejny, které se nacházejí v menších obcích, a pro zdejší obyvatele to bývá jedna z mála cest, jak si obstarat základní potraviny.

Podobně se vyjádřila také Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. Uvedla, že konkurenceschopnost českých firem bez státní podpory, kterou jiné země poskytly a dále rozvíjejí kvůli rostoucí inflaci a drahým energiím, prudce klesá. Jak víme, ztráta konkurenceschopnosti znamená pro naši otevřenou ekonomiku těžkou ránu. Vážnou situaci na trhu potvrzují také zářijová data hospodářské komory, která očekává vlnu propouštění. Do konce roku bude podle hospodářské komory snižovat stav zaměstnanců 18 % českých firem, tedy bezmála každá pátá. Snížit stavy svých zaměstnanců jsou nuceni podnikatelé z důvodu rostoucích cen, a hlavně z důvodu vysokých cen energií. K propouštění zaměstnanců přistoupí zase dle dat hospodářské komory až třetina velkých firem nad 500 zaměstnanců.

Nejhorší situace je aktuálně v Ústeckém kraji, kde o práci může přijít až 303 pracovníků ze dvou firem. Následuje královéhradecký kraj, kde záměr propouštět nahlásilo pět firem a výpověď může dostat 210 zaměstnanců. Když to vztáhnu na svoji zkušenost, ze svého okolí znám minimálně tři firmy, které v posledních týdnech ukončily z důvodu vysokých cen energií svůj provoz, a další o tom v příštích týdnech uvažují, respektive jim to reálně hrozí.

Chtěl bych tedy tento bod zařadit na program jako první bod po již zařazených bodech. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Jako první bod? (Ano.) Děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí pan poslanec Hubert Lang, připraví se paní poslankyně Helena Válková. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Hubert Lang: Vážená paní místopředsedkyně, pane premiére, kolegyně a kolegové, chtěl bych se přihlásit k pořadu dnešní schůze s novým bodem, který jsem nazval Reforma cizinecké policie, opětovné řízení cizinecké policie jako útvaru s celorepublikovou působností, to vše v souvislosti s růstem nelegální migrace v České republice. Chtěl bych to zařadit jako první bod po pevně zařazených bodech, pakliže bude možno.

Dneska tady zaznělo ze strany předřečníků mých kolegů z ANO, z SPD i ze strany pana ministra řada věcí týkající se jednoho problému, který z mnoha problémů, které Česká republiky nyní má, a je to stoupající nelegální migrace, která prochází přes území České republiky, a je to problém, na který Česká republika reagovala sice opožděně, ale zareagovala a provedlo se znovuzavedení kontrol na státních hranicích se Slovenskem. Z 28. na 29. 9. tedy začala na přechodech a na zeleném úseku státní hranice znovu zavedená kontrola. Chtěl bych, abychom se tady dotkli pár věcí, abychom si dokázali říct, proč ten bod zařazuji, protože potom bych chtěl říct i nějaký nástin řešení.

Nechceme jenom kritizovat, ale nabízíme i nějaké řešení situace. V počátku, abychom vůbec byli schopni na úseku česko-slovenské státní hranice zabezpečit znovuzavedení kontrol na státních hranicích, jsme na první den jedné služby potřebovali na první směnu 560 policistů, kteří byli doplněny 60 celníky. Máte tam 24hodinový cyklus, to znamená, ti lidé se musí střídat, a ve své podstatě na 24hodinovou službu na jakémkoliv výkonu takovéhoto útvaru potřebujete 3,5, 4,5 policisty, protože tam může být nějaká nemocnost, můžou tam být nějaké další věci. Takže chci, aby tady zaznělo i na kamery, že opravdu jsme potřebovali v počátku, v prvním týdnu více jak 560 policistů a 60 celníků na jednu směnu.

Cizinecká policie v České republice má dohromady kolem 2 500, 2 700 policistů, kteří jsou ještě rozděleni pod správu čtrnácti krajských ředitelství, kdy na každém krajském ředitelství je jeden odbor cizinecké policie, který je v gesci jednotlivého krajského ředitele, a potom existuje Ředitelství služby cizinecké policie v Praze, které odpovídá za ochranu vnější hranice v České republice, což je pět mezinárodních letišť, která jsou k tomu určena, plus k tomu patří záchytná zařízení pro umístění cizinců a jsou tam další útvary, například útvar, který se zabývá - já nevím - oblastí dokladů, útvar, který se zabývá sledováním převaděčů nelegální imigrace a podobně. Ty útvary jsou řízeny celorepublikově nebo zůstaly celorepublikově a je jich těch policistů kolem 1 500. Takže když z toho počtu řádově necelých 3 000 policistů polovičku ubereme, ty, kteří jsou určeni na ochranu vnější schengenské hranice, tak nám zbude necelý 1 000 policistů. Ti tvořili základ znovuzavedení kontrol na státních hranicích a k tomu samozřejmě, abychom vůbec byli schopni ty služby pokrýt, jsme potřebovali celníky, potřebovali jsme policisty dalších služeb - a tady se vlastně dostávám k tomu, jak to pokračovalo dál.

Po první týdnu samozřejmě mezitím proběhl i bezpečnostní výbor, my jsme tam vznášeli dotazy. Pravdou je, že pan ministr se účastnil bezpečnostního výboru, byli tam vrcholní představitelé policie, dostali jsme informace, ptali jsme se na některé věci, ale ty informace zazněly v úzkém okruhu vlastně několika poslanců, kteří jsou členy bezpečnostního výboru. To, co tady říkal kolega Vondráček, prostřednictvím paní předsedající, to je to, co my bychom chtěli slyšet tady, abychom se o tom mohli pobavit, abychom mohli vznášet určité otázky, aby vlastně i kolegové třeba z pravé strany spektra, kteří jsou odborníci v jiných oblastech, si to mohli vyslechnout a mohli jsme hledat nějaké řešení.

Já tady vystupuji již poněkolikáté, protože už v předchozím období, s vypuknutím válečného konfliktu na Ukrajině, nás postihla jedna příchozí krize, a to byli ukrajinští běženci, kteří přišli a získávali tady víza dočasného strpění. A už tehdy se ukázalo, že z doby mírových časů, když to takhle budu parafrázovat, naše cizinecká policie v počtech a v struktuře, která nám zůstala po různých reorganizacích z doby, kdy bylo dobře, vlastně není schopna určité činnosti dostatečně zabezpečit. To znamená, když to zase trošku přeženu, není schopna cizinecká policie za současného stavu plnit plnohodnotně všechny úkoly, které jsou na ni kladeny i z pohledu třeba vnitřní bezpečnosti České republiky.

Máme určité možnosti, máme určité řešení - já říkám, už tady vystupuji asi podruhé nebo potřetí se stejným bodem, kdy vidím řešení v tom bodu, který tady navrhuji, to znamená: pojďme se, kolegové, kolegyně, pobavit o opětovném zřízení Služby cizinecké policie jako celorepublikového útvaru, jako útvaru specializovaného, který bude v celém spektru řešit nelegální migraci, nejenom třeba vysíláním kontingentů na ochranu vnější schengenské hranice, který jako členský stát EU už toto činíme, nejen k ochraně vnější schengenské hranice uvnitř České republiky, což aplikujeme na pěti mezinárodních letištích, nejen k důsledné pobytové kontrole vůči cizincům či cizincům, kteří se pohybují na území České republiky, ale i třeba v souvislosti s udělováním pobytu, kontrolami pobytů a podobně.

Protože když to nebude dělat specializovaná služba - a znovuzavedení kontrol na česko-slovenských hranicích, tam máte třeba na směnu jednoho policistu kmenové cizinecké policie a k němu tam máte dneska celníka, který samozřejmě je určen primárně k plnění jiných úkolů - teď podle § 22 326/1999 Sb. jsme přibrali vojáky na určitou omezenou dobu, tak ano, oni mohou být součástí nějaké hlídky, třeba se pohybují na zeleném úseku státní hranice, ale aby vykonávali speciální činnosti, které jsou spojeny se záchytem migrantů, s jejich ztotožněním, například provádění daktyloskopování, vstupem do evidencí a podobně, tak ve své podstatě to zůstává pouze na těch několika policistech, kteří jsou z té kmenové cizinecké policie.

Ostatní policisté jsou tam jenom jakoby podpůrné složky, a přesto nám ti policisté chybí někde jinde. My jsme se i v rámci bezpečnostního výboru ptali policejního prezidenta a prvního náměstka, zda teda cítí, že tím, jak jsou nasazováni policisté na česko-slovenské hranici v obrovských počtech, protože po prvním týdnu nám počty trošičku klesly, z původního počtu 560 policistů na jednu 12hodinovou směnu jsme se dostali na 400 policistů a 60 celníků a poté jsme ten počet snížili na 300 policistů, 80 celníků a 60 vojáků na jednu směnu, ten počet policistů nám klesá a klesá nám z úplně jasného důvodu, protože ti policisté byli sesbíráni, když to takto řeknu, aby nastoupili na slovenskou hranici z celého teritoria České republiky - tak logicky pan policejní prezident přiznal, že ano, obecně může dojít k ohrožení bezpečnosti, obecné bezpečnosti na teritoriu České republiky, protože nebude tolik hlídek, logicky místo třeba dvou hlídek je nasazována jedna hlídka a podobně. Pravdou zase je, že zatím ve statistikách po té době, kdy se znovu zavedla kontrola na česko-slovenské hranici, tak statisticky se zatím zaplať pánbůh neprojevila nějaká zvýšená trestná činnost.

Druhou věc, kterou bych tady chtěl zmínit, abych byl korektní: ti cizinci, kteří přecházejí přes naše území, a opět chci, aby to tady zaznělo, jsou to ve své podstatě cizinci, kteří pochází z balkánské cesty - někdo se na to tady ptal z předřečníků - zejména jsou to občané Sýrie, země, která prochází válečným konfliktem, ten válečný konflikt tam není ještě ukončen. V období předchozím Evropská unie uzavřela jakousi smlouvu s Tureckem, s panem prezidentem Erdoganem, a na území Turecka bylo víc jak 3 miliony Syřanů.

Teď se tam změnila politická situace, nastala tam inflace, nastaly tam nějaké politické tlaky, mají před volbami, a ti Syřané, kteří do této doby vlastně byli hosté na území Turecka, jsou tam nežádoucí z pohledu Turků, mají tam nějaké problémy, a oni se dali na pochod. Dali se na pochod do západní Evropy, kde mají nějaké svoje diaspory, a Česká republika je jedna ze zemí jejich průchozí cesty. To znamená, pakliže přímo to nejsou Syřané, kteří pochází nebo nejsou už nějakou dobu na území Turecka, tak jsou to lidé, kteří se dostávají do Srbska, do Řecka, přes Řecko jako vnější schengenskou hranici, která je prakticky neuhlídatelná, protože je tvořena ostrovy a je tam obrovská délka hranice, přes Srbsko dále pokračují přes Maďarsko, Slovensko, Českou republiku do Rakouska, Německa a potom do nějakých jižních států, kde mají určité diaspory. To znamená, dotaz, jak tady někdo vznášel, Česká republika není zatím cílovou destinací těchto osob, ale je pouze průchozí destinací. To znamená, ti Syřané se nedopouští primárně trestné činnosti na území České republiky, oni mají pouze zájem se přes naši republiku dostat někam dále na západ.

Zároveň to, co by jim umožňoval český cizinecký zákon nebo evropské právo, aby si na území České republiky požádali o azyl nebo si požádali o víza dočasného strpění - oni to nevyužívají. Nevyužívají to z toho důvodu, protože pakliže by si požádali o azyl v České republice, museli by se zde zdržovat a nemohli by si už požádat až do vyřešení žádosti v jiném členském státu Evropského společenství, a to oni nechtějí. To znamená, my opravdu pro ně zatím jsme pouze průchozí destinací.

Co s tím? Spousta věcí, tady řekl pan ministr vnitra, ano, je spousta věcí, která je v jednání, v řešení, jsou ze strany České republiky činěny určité kroky. My na bezpečnostním výboru jsme se ptali, některé otázky nám byly zodpovězeny, ale opět já se i také připojuji k tomu, že bychom si o tom měli tady pohovořit v rámci klasického bodu, abychom otevřeli rozpravu k této věci, a myslím si, že to je v zájmu jak levice, tak pravice, protože se to opravdu týká bezpečnosti České republiky. Říkal jsem, že máme samozřejmě i nějaká řešení.

Já bych vám chtěl jenom říci, kolik nás vlastně znovuzavedení kontrol na státních hranicích podle vyjádření, které jsme získali ze strany vedení policie, stálo. První týden znovuzavedení kontrol na státních hranicích za Slovenskem, kdy se tam vlastně dávala ta obrovská množství policistů, kteří tam museli dojíždět, to znamená, náklady na benzin a náklady na stravu, náklady na nějaké ubytování, nás stálo 20 milionů korun - prvotní odhadnuté náklady. Pakliže po týdnu jsme zjistili, že opravdu dochází k obrovskému záchytu osob, je to víc jak 200 běženců každý den, což je obrovské množství, a je to, jak říkal i kolega Vondráček, prostřednictvím paní předsedající, možná jenom 20, někdo říká 30 % lidí, kteří přes naše území prochází, protože československá hranice má řádově 300 kilometrů a nelze opravdu tam na každých 50 metrů postavit nějakého policistu. To znamená, počet těch osob může mít násobně větší, a protože jsou zachytáváni i ve vnitrozemí, logicky je větší. Finanční prostředky byly vyčísleny tedy na 20 milionů korun s tím, že po 10 dnech hrozilo to, že ukončíme tuto činnost na hranicích a policisté se vrátí zpátky, znovuzavedení kontrol se přeruší a vlastně se vrátíme do bodu nula a 20 milionů korun vyletělo komínem, když to řeknu lidově. Na základě toho bylo řečeno, že takto to nelze. Vyhodnotilo i vedení policie a ministerstvo vnitra, že je to určité bezpečnostní riziko pro Českou republiku, a rozhodli jsme o prodloužení o dalších 20 dnů.

Schengenský hraniční kodex hovoří o tom, že členský stát sám může rozhodnout o prvních 10 dnech a může ještě rozhodnout o těch 20 dnech. Maximum je 30 dnů. To znamená, dalších 20 dnů, počínaje od 28. 9., tady do 28. 10. máme tedy nějaký legislativní rámec, kdy budeme tedy aplikovat znovuzavedení kontrol na státních hranicích a teoreticky 28. říjnem 2022 by znovuzavedení kontrol na státních hranicích mělo skončit. My jsme se s tím nechtěli smířit, tak na bezpečnostním výboru jsme se ptali prvního náměstka ministra vnitra pana Nováčka, co se s tím dál dá dělat, protože máme příklad praxe z Rakouska, které v nějaké míře provádí znovuzavedení kontrol na státních hranicích mezi Německem a Rakouskem, a prosím vás, aplikuje ho už dva roky. Aplikuje ho už dva roky. Dá se požádat notifikací, kdy česká vláda požádá Evropskou radu o další prodloužení na nezbytně nutnou dobu, po kterou je potřeba. My jsme zavázali usnesením bezpečnostního výboru - a to šlo napříč koalice, opozice - Ministerstvo vnitra, aby začalo činit kroky k této notifikaci, abychom pokračovali v kontrole na česko-slovenské hranici, v znovuzavedení kontrol na státní hranici se Slovenskem i po ukončení toho 20. dne. Těch 30 dnů dohromady je odhadnutý náklad z rozpočtové rezervy státu na 110 milionů korun. To je z mého pohledu docela velká částka.

V okamžiku, kdybychom tedy 28. října znovu tam hraniční přechody a zelenou státní hranici vyklidili a vlastně se vrátili do bodu nula, a tady je to, proč bych chtěl, abychom otevřeli tento bod, protože já samozřejmě navrhuji i určité řešení. Dám pouze na zvážení tady kolegyň a kolegů, zda by opravdu nestálo za to, v souvislosti s tím, že máme migrační krizi, která jen tak nekončí, máme pochodně svobody, které z Afriky nám pomaličku a jistě putují a doputují do Evropy, je to 20 až 50 milionů lidí, kteří jsou někde v Africkém rohu připraveni na pochod, máme tady pokračující válku, konflikt rusko-ukrajinský, kdy samozřejmě teď na podzim, zejména když tam dochází k tomu šílenému bombardování, ti lidé budou utíkat z místa zasažení, bojů a budou žádat o víza dočasné ochrany opět na území České republiky. Zaregistroval jsem, že víza dočasné ochrany pro ukrajinské příchozí by měla končit v únoru, ale už jsme zaregistrovali, že Evropská unie říká, že se jim to prodlouží o rok. Ono to může být prodlouženo až o další dva roky a můžou přicházet další lidé.

V kontextu toho všeho se domnívám, že kdybychom zahájili diskuse o znovuzavedení cizinecké policie jako útvaru s celorepublikovou působností, mohli bychom vyčlenit opět ty síly a prostředky z teritoriální policie pod správu Ředitelství služby cizinecké policie Praha. Neměnilo by se nic na ochraně vnější schengenské hranice, to znamená na ochraně pěti mezinárodních letišť na vnější schengenské hranici v České republice, neměnilo by se nic na kontingentu našich policistů, kteří jsou vysíláni, protože ti už jsou pod křídly Ředitelství Služby cizinecké policie v Praze, na vnější schengenskou hranici. Neměnilo by se nic tak složitého v záchytných zařízeních pro umístění cizinců, která jsou primárně určena pro jiné cizince než pro občany Sýrie a běžence z Ukrajiny, jenom bychom sjednotili opět tyto útvary pod jednu správu a domnívám se, že by došlo zejména k... snížily by se určitě náklady, které dneska musíme vynakládat tím, že posíláme policisty z jednoho konce republiky na druhý konec republiky. Vždycky v policii obecně je důležitá místní a věcná znalost. Jestliže pošlete policistu dopravní služby z Chebu na česko-slovenskou hranici někam na Zlínsko hlídat nějaký hraniční přechod nebo nějaký úsek zelené státní hranice, ten policista tam bude nešťastný. On nezná místní podmínky, nedokáže se tam pořádně orientovat a ve své podstatě výkon služby v takovémto místě je poloviční, možná třetinový. To znamená, určitě kdybychom tam měli pevně vybudované nějaké - ať už by se to jmenovalo útvary na hraničních přechodech, nebo prostě v nějakém prvním místě - tak by to přivítali určitě starostové z českomoravského pomezí, přivítali by to i normální občané, kteří v těchto místech mají třeba rekreační zařízení a podobně, protože vždycky je dobře, když tam aspoň nějaká policie je. Tito policisté by se mohli primárně věnovat veřejnému pořádku, ale měli by na starosti i demarkaci, ochranu státní hranice a podobně. Byli by místní, věcně znalí, byli by z toho prostředí, nemuseli bychom tam přesouvat síly a prostředky z druhého konce republiky a stoprocentně by to bylo levnější.

Další věc, co by to přineslo: určitě by nedocházelo k omezení vnitřní bezpečnosti. K tomu by nedocházelo, protože bychom nemuseli stahovat ty síly a prostředky vlastně vždycky na úsek, kde by nám to zrovna hořelo. Může se nám stát, přátelé, že taková podobná situace nastane třeba na rakouském úseku státní hranice. Nejdelší úsek státní hranice máme s Polskem. My v rámci reforem jsme vlastně tyto policisty postupně, jak jsme zmenšovali cizineckou policii, až jsme ji úplně snížili na to nejzákladnější minimum, tak jsme všude opustili tato stanoviště. Opustili jsme budovy, opustili jsme, propustili jsme ty lidi nebo ti lidé odešli na příspěvky nebo odešli k jiným složkám policie a my dneska nejsme schopni, nejsme schopni jako Česká republika, a to je taky další důvod, proč bychom se o tom měli tady pobavit, chránit území svých státní hranic. Prostě nejsme schopni celý obvod státní hranice zabezpečit. Pakliže všechny síly a prostředky vrhneme na úsek československé státní hranice, což ukazovala i cvičení a existují o tom prokazatelně zápisy, jsme schopni to vydržet přibližně týden, a po týdnu vykrvácí policie ve vnitrozemí, vykrvácí celní služba, vykrvácí armáda. Paní Černochová - jsem zaregistroval - paní ministryně říkala, že oni nám armádu půjčili, ale jenom na nějaký omezený počet dnů, protože jsou tady určité hrozby vůči naší infrastruktuře v rámci České republiky, a armáda primárně není určena k tomu, aby hlídala jako cizinecká policie nebo pohraniční policie dřívější zelený úsek státní hranice. Stejně tak jsou jiné úkoly Celní správy ze zákona, to je prostě všechno jenom náhražka.

A třetí bod - když se domnívám, že bychom měli tento útvar znovu zřídit, a určitě se nám to, přátelé, vyplatí, je, že bychom dosáhli opětovné nějaké systematičnosti ve výkonu té služby, měli bychom jednotné školení, měli bychom jednotné vybavení těchto policistů a zachovali bychom odbornost, protože potřebujete odbornost na lidi, kteří pracují s termovizními prostředky, potřebujete odbornost přímo na hraniční přechod týkající se cestovních dokladů, udělování pobytů, víz - cizinecký zákon je složitý, azylový zákon je složitý a myslím si, že by tím byla zajištěna výrazně bezpečnost.

Z toho všeho, co jsem tady zmínil, doufám, že to vezmete v potaz, a všechny bych chtěl požádat, aby zvážili zařazení toho mého bodu do programu dnešní schůze, a jak jsem říkal, paní místopředsedkyně, jako prvního bodu po pevně zařazených bodech. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní je přihlášena paní poslankyně Helena Válková, připraví se pan poslanec Richard Brabec.

A ještě než dám slovo paní poslankyni, přečtu omluvy. Omlouvá se Petr Gazdík od 19 hodin do 23.45 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Kobza se omlouvá od 19 do 9 z pracovních důvodů, Lubomír Metnar se omlouvá od 17 do 9 hodin z pracovních důvodů.

Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, paní místopředsedkyně. Milé kolegyně, milí kolegové, je nás tady pomálu a já vás nebudu dlouho unavovat, ale vzhledem k tomu, že je mou milou povinností, a beru to i jako takový úkol, který je mi opravdu blízký, vždycky čas od času upozornit na požadavky dětí a mládeže České republiky, které opakovaně a opakovaně, naposledy tedy 31. srpna 2022, žádají, abychom se začali zabývat návrhem zákona, kterým by se zřídil ochránce práv dětí, známý pod jednodušším názvem dětský ombudsman. Takže tento úkol chci naplnit a opět zvednout sněmovní tisk 262, který tady leží.

Já jsem poměrně dost dlouho čekala, jestli se neshodneme napříč politickým spektrem, když jde o takovouhle problematiku, teprve od června 2022, byť jsem ho dala, jak si můžete dohledat, tuším, že jsme ho podávali už někdy v říjnu nebo v listopadu 2021 do sněmovního systému. V mezidobí s řadou z vás jsem diskutovala a myslím si, že se situace vyvinula tak, že se tam naše názory i na legislativní ukotvení tohoto institutu sbližují. Nicméně v jednom nejsem stále s některými zajedno: abychom čekali - a myslím si, že naštěstí již většina z vás také ne - abychom čekali, až vláda v tomto hektickém období připraví svůj vlastní návrh zákona, když je tady docela dobrý návrh zpracovaný ještě tedy pod mým vedením legislativou Úřadu zmocněnce vlády pro lidská práva, což je také na úřadě vlády, který by mohl být nosičem této změny s tím, že pochopitelně v rámci projednávání můžou být i komplexní pozměňovací návrhy, které, pokud zůstane obsah zachován, a tady na to ty děti a mládež do 18 let také upozorňují - to znamená, že chtějí opravdu samostatnou instituci, ne aby existoval nějaký malý - a ne jenom díky věku, ale díky svým kompetencím - dětský ombudsmánek, který bude podřízen veřejnému ochránci práv čili ombudsmanovi, který v současné době je pro dospělé a děti, a byl by jenom pro dospělé a pak by byl pod ním nějaký pro děti, tak to tedy nechtějí a myslím, že to nechceme nikdo.

Myslím, že nejjednodušší legislativní cestou by bylo skutečně sněmovní tisk 262 otevřít a v rámci druhého čtení ho potom pozměnit tak, aby odpovídal i představám těch, kteří upozorňují na současnou situaci, to znamená, nezřizovat tu centrálu, respektive to sídlo v Praze, což jsme chtěli právě kvůli dětem a k tomu, že zde sídlí ústřední orgány, rezorty, které se zabývají problematikou dětí - Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo školství, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo zdravotnictví - v podstatě je tedy o mnoho více důvodů, aby to centrum bylo v Praze, ale to jsou věci, když by to mělo, nebo nemělo vzniknout, tak tam myslím, že ten kompromis, byť ne zcela snadno, se dá udělat.

Jiná věc jsou kompetence, které by měly být zachovány v rozsahu, v jakém navrhujeme ve sněmovním tisku 262, to znamená, rozšíření kompetencí například i na to, aby mohl vstoupit ten ombudsman do opatrovnického řízení, samozřejmě zahájit ho, vstoupit do něj nebo i v některých případech se obrátit na Ústavní soud s žádostí o zrušení části právního předpisu včetně zákona, který odporuje úmluvám uzavřeným v oblasti ochrany práv dětí.

Když to tak zrekapituluji, nedokážu opravdu při sebelepší vůli najít nějaký důvod, proč čekat, který by ospravedlnil to, že se nad tímto zákonem jakoby zavřela voda, a jediní, kdo se o to starají, jsou v podstatě novináři, kteří čas od času někomu z nás, co jsme to předložili - zejména tedy ty dotazy dostávám já, ale i, jak vím, i vůči koaličním kolegyním, tedy poslankyním a poslancům - vznesou nebo uplatní vůči nim a vůči mně dotaz, jak je to daleko a kdy se tím začneme - v závorce - konečně zabývat. Já jsem odpovídala vyhýbavě, teď již odpovídám otevřeně, že doufám, že jednou vyslyší tato Poslanecká sněmovna to volání, a tento zákon, který není vůbec legislativně obtížný - mně to připadá až trošku primitivní, protože to je pár ustanovení - tak ho otevře a v rámci projednávání v zájmu toho, aby děti a mladí lidé do 18 let mohli participovat na správě věcí veřejných a mohli se to učit, tak skutečně ho nakonec dovede do toho konce, že bude schválen a postoupen dál k projednání Senátu, který jistě u takovéhle normy, která má samozřejmě i takový politický apel, nám ho zase vylepší, a to nesmyslím teď ironicky.

Takže po tomto spíš úvodu, který se rovná zdůvodňování potřeby zařadit, už se nebudu vracet k tomu, co už by nudilo nejenom vás, ale i mě, abych tady ustanovení po ustanovení znovu vykládala, zdůvodňovala a argumentovala, proč je to napsáno v tom návrhu takto, a nikoliv tak, jak - ale zatím tady nic takového ani pokud vím nedorazilo, aspoň do včerejšího dne. Byly nástiny návrhů, jak rozšířit zákon o veřejném ochránci práv o novelu, která by tam zařadila jako jednoho z dalších zástupců veřejného ochránce práv novou instituci dětského ombudsmana, anebo vedle, což si dost dobře nedovedu představit jinak, než že by v rámci té novely se přejmenoval i ten zákon o veřejném ochránci práv tak, že by se jmenoval zákon o veřejném ochránci práv a zákon o ochránci práv dětí, čili že by musel být změněn i zákon - jedna část by se týkala veřejného ochránce práv, tam by se také některé změny udělaly, to jsme i chtěli v minulém volebním období, a druhá část by se týkala, a tam by se mohl do toho zakomponovat ten současný sněmovní tisk 262, v minulosti jsme to několikrát i dělali. Takže nic nám nebrání než naše politická vůle zvednout pro to ruku.

A proto tedy navrhuji, abychom tento sněmovní tisk zařadili na pátek za již pevně zařazené body s tím, že to budeme považovat i za určité symbolické otevření problematiky, která možná řadu z vás teď ještě nepálí. Ty děti stejně nemůžou o nás hlasovat v příštích volbách, ale můžou se na nás vzpomenout při těch přespříštích parlamentních volbách. Protože jak jsem je tady opakovaně měla, asi třikrát, měli jsme k tomu seminář na půdě Poslanecké sněmovny, jsou to zejména děti, kterým je teď šestnáct, sedmnáct roků, které opravdu brzo budou již voliči, a myslím si, že legitimně žádají to, co v ostatních zemích mají, s výjimkou tří zemí, mezi které patří bohužel i Česká republika.

A myslím si, že teď je - ona nikdy nebude nejlepší situace na takový zákon - že teď nastala situace, kdy po tom ročním předložení, je to zhruba rok, předložení tohoto návrhu by se jím Sněmovna zabývat již opravdu mohla. A výmluva nebo zdůvodnění, že to tak rychle nejde, už tady nezní moc přesvědčivě.

Takže znovu, paní místopředsedkyně, rekapituluji svůj návrh, aby tento sněmovní tisk číslo 262, návrh zákona o ochránci práv dětí, byl zařazený na tento pátek 14. října 2022 za již pevně zařazené body. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Jako první bod, předpokládám. (Poslankyně Válková: Jako první bod, děkuji.) Ano, děkuji.

Nyní vystoupí pan poslanec Richard Brabec, připraví se pan poslanec Jiří Mašek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Richard Brabec: Děkuji velmi za slovo. Vážená paní předsedající, vážený osamocený člene vlády (K ministru zdravotnictví Válkovi.), kolegyně - ale děkuji za to, vážíme si každého jedince, který se mezi nás odváží z vlády, a je potřeba to ocenit. (Ministr Válek mimo mikrofon: Důležitá je kvalita, ne kvantita.) Ano, ano, to řekneme panu premiérovi Fialovi.

Ale i já přicházím s nabídkou kvalitní novely a nenechám se - vlastně my tady máme i pana ministra dopravy, omlouvám se, já jsem vás přehlédl, jak nejste v těch lavicích - kvalitní novely, kterou už jsem tady několikrát hájil. Nebyl jsem úspěšný, ale jelikož jsem tvor relativně houževnatý, znovu to ještě s vámi zkusím, i sám se sebou. Ta věc je velmi aktuální a určitě si na to vzpomenete, protože jsem myslím poprvé tady s ní vystupoval už v prosinci minulého roku, takže možná brzy oslavíme hezký rok pokusů o tuto novelu. Ale co je na tom nejzajímavější, je, že už se mě na ni dokonce ptali i někteří členové vládní koalice, které neprozradím, protože bych jim pravděpodobně dal polibek smrti, a ptali se, jak to udělat, aby to šlo, a já jsem jim rád poradil, že právě stačí úplně schválit tuhletu novelu. Je to sněmovní tisk 154, jak jsem říkal, možná už šestkrát nebo sedmkrát tady obhajovaný, a jedná se o novelu zákona o obchodování s emisními povolenkami, zjednodušeně řečeno. Přesně se jmenuje novela zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, takhle je to sofistikovaně řečeno, ale v zásadě lidově řečeno je to opravdu novela zákona o obchodování s emisními povolenkami. Jedná se o to, jakým způsobem změnit a zjednodušit tok peněz, které přicházejí z toho velkého balíku z prodeje emisních povolenek, tak, aby částečně nebo z větší části končily ve státním rozpočtu a bylo je tak možno použít lépe pro potřeby, kde se asi všichni shodneme, že dneska je stát nejvíce potřebuje, tedy pro potřeby třeba sociální kompenzace dopadů šílených cen energií. Proto mě vždycky překvapuje a hrozně se divím tomu, že to vládní koalice opakovaně odmítá, protože jí to naopak nabízí peníze do státního rozpočtu, kde, jak všichni vidíme, teď mimořádně chybí. Ale je to asi proto, že to nabízí ten Brabec z opozice, i když si myslím, že vzhledem k vzrůstajícímu zájmu už tady někde i vrtá červík pochybnosti v některých členech vládní koalice, že to asi nebude taková blbost jenom proto, že ji nabízí někdo z opozice.

Jde opravdu o to, že Modernizační fond, kde se dneska začínají - nebo už víc jak rok, a Modernizační fond vyjednávala ještě naše vláda, a myslím, že velmi úspěšně ho vyjednala - začínají se tam shromažďovat řádově desítky miliard korun, tak myslím, že už i pan ministr financí této vlády zjistil nebo zjišťuje, že není tak úplně jednoduché je z toho Modernizačního fondu dostat, protože o použití Modernizačního fondu nerozhoduje jenom vůle či nevůle české vlády, a dokonce ani českého Parlamentu, ale je to záležitost, kterou samozřejmě má pod sebou Evropská komise a také Evropská investiční banka, protože Modernizační fond a peníze v něm jsou peníze z evropských emisních povolenek a jenom část je těch takzvaně českých. Protože ono opravdu velmi těžko lze rozdělit, které povolenky jdou z České republiky a které jsou ty evropské, a nám se povedlo při vyjednávání zhruba před dvěma lety vyjednat i významnou část z Evropy, to znamená, nejsou to pravdu jenom české povolenky.

A teď se děje ta situace, že se v Modernizačním fondu ty peníze hromadí. Samozřejmě, proti tomu jsou tady i požadavky na stovky projektů, ale přesto se asi shodneme na tom, že je důležité si říct priority, jak ty peníze použít, protože ty peníze jsou samozřejmě primárně investiční, tedy na investiční projekty, ovšem bohužel, jak vláda nedostatečně pomáhá podnikům, tak se můžeme snadno nadít situace, že některé podniky nebo mnoho desítek podniků se investic ani nedožijí. A proto je v této chvíli důležité, protože Modernizační fond bude možné použít až do roku 2030, nebo se tam budou peníze shromažďovat až do roku 2030 a ještě další roky po roce 2030 je bude možno použít, tak samozřejmě se nabízí možnost, jakým způsobem část těch peněz, které by do Modernizačního fondu přitekly, dostat do českého státního rozpočtu a lépe je použít podle vůle této vlády, české vlády a českého Parlamentu. A k tomu právě směřuje tato novela, která za prvé mění poměr, část peněz, alokaci povolenek, která směřuje do českého státního rozpočtu a do Modernizačního fondu, a také zjednodušuje a rozšiřuje možnost použití peněz z emisních povolenek i ve státním rozpočtu.

Takže jsme opravdu v situaci, kdy tady nabízíme jako opozice velmi dobré, jednoduché, snadné řešení, a neustále jsme odmítáni. Co odmítáni, vlastně se k tomu nakonec ve finále ani nikdo nevyjádří. Kdyby nás aspoň odmítl, ale ono to ani koalici nestojí za tu poznámku, že by nás s tím třeba poslala rovně a mohli jsme o tom diskutovat, že by se ten bod otevřel v rámci té novely. Ale já to budu zkoušet poosmé, podeváté, podesáté a ono to jednou dobře dopadne. Aspoň tomu věřím.

Takže, vážená paní předsedající, opět opakuji, že navrhuji zařazení sněmovního tisku 154, novelu zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. Rád bych, aby tento bod byl zařazen jako druhý bod po již pevně zařazených bodech. A já vám velmi děkuji, že jste to vydrželi až do konce.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji. Nyní je přihlášen pan poslanec Jiří Mašek, připraví se paní poslankyně Jana Hanzlíková. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážení páni ministři, kolegyně, kolegové. Zařadil bych se mezi ty, kteří navrhují bod týkající se nelegální migrace. Já to krátce zdůvodním. Ten bod by se jmenoval Nelegální migrace, informace ministra o ostraze hranice se Slovenskou republikou po 28. 10. 2022.

Jak už jsme tady slyšeli od předřečníků, tak se touto problematikou tady ve Sněmovně zabývali už od léta pan předseda Okamura. Co jsem zachytil já z naší strany, tak 6. 9. 2022 při pokusu zařadit bod do programu schůze to byl Radek Vondráček, který zde dneska také hovořil, a bylo to proto, že na Zlínsku zachytil informace a dotazy od starostů jednotlivých obcí o významnějším pohybu nelegálních migrantů v tomto kraji. Tady na něj replikoval pan ministr vnitra a přišlo mi to trošku nefér, protože věděl, že Radek Vondráček se už nemůže ozvat, pokud nebude k tomu otevřen bod. Takže tady bych se chtěl Radka Vondráčka zastat, protože to, co tady říkal, byla pravda, a debatovat o některých přesných definicích pojmů jako ostraha hranic a podobně nebo hlídky u hranic mně přijde z pozice pana ministra vnitra až zavádějící. Proto bych se tady chtěl ozvat k tomu, co probíhalo na posledních výborech pro bezpečnost, protože pan ministr vnitra se tady odkazoval na to, jestli si předáváme informace, že jsme na výboru pro bezpečnost o všem informováni.

Takže teď bych si dovolil některé informace říci vám, jak to na výborech pro bezpečnost bylo a co opozice pro to, aby se situace na hranicích se Slovenskou republikou zlepšila, co pro to opozice udělala a jaká navrhla usnesení, která byla postupně přijata. Například 15. 9. jsme požádali a navrhli jako opozice poslanců za ANO členům bezpečnostního výboru usnesení, které znělo, že výbor pro bezpečnost žádá vládu České republiky, aby v rámci předsednictví v Evropské unii iniciovala společné jednání s Tureckem k redukci migrační vlny, protože tam jsme pojmenovali, že většina těch migrantů jde z Turecka. Tady jsem s potěšením zachytil informaci, že pan premiér Fiala s panem Erdoganem nějakým způsobem jednal, ale bilaterální jednání, ať bylo telefonické, nebo formou potkání se krátce tady na schůzce v Praze, samozřejmě nemůže nahradit to, co jsme jako výbor pro bezpečnost chtěli, a to znamená iniciovat jako předsedající stát Evropské unie, iniciovat jednání, společné jednání členských států Evropské unie s Tureckem. Bude to jistě něco stát, ale stojí to za to. A pokud tu migraci nezastavíme z Turecka, budeme mít veliký problém, ještě se k tomu dostanu. Takže toto jsme iniciovali jako opoziční poslanci, koaliční poslanci hlasovali s námi a to usnesení bylo přijato jednomyslně. Bylo to 15. 9.

6. 10. na výboru jsme jednak s uspokojením získali informace od Policie České republiky a dalších složek o tom, jak byla z 28. na 29. 10. zahájena ostraha hranice podle pravidel Schengenského hraničního kodexu. Já to tady nebudu opakovat, ale ta čísla jsou v současnosti 310 policistů, 60 celníků a krátkodobě 80 vojáků s tím, že ministryně Jana Černochová řekla, že to bude opravdu jenom krátkodobá výpomoc. To všechno reprezentuje ty peníze, jak tady můj kolega Lang konstatoval, a to je celkem na prvních 10 dnů a dále rozšíření o dalších 20 dnů, to je tedy celkem do 28. 10., jsou to finance ve výši 110 milionů korun. A právě můj dotaz a můj bod směřuje, co bude poté, protože my na to nemáme síly ani prostředky, na to, abychom prolongovali kontrolu hranic právě podle pravidel Schengenského hraničního kodexu, je to pro nás personálně neudržitelné, Policie České republiky má v současnosti podstav 5 000 policistů, a je to i velký finanční problém. Takže pan ministr to tady trošku lakoval narůžovo, že se nemusíme bát, že to všechno zvládneme, ale zatím to zvládáme do 28. 10., kdy i ten nejhloupější převaděč samozřejmě si uvědomí, že když máme ostrahu hranice, tak na nějakou chvíli zvolní, což se projevilo také záchytem migrantů i převaděčů, které v prvních dnech, než si tu informaci předali, byly poměrně vysoké, a teď si trošku tleskáme, že klesají na nižší hodnoty, ale ono je to z jejich strany pochopitelné a rádi počkají na termín po 28. 10.

Takže to bylo jedno z usnesení, kde jsme žádali vládu, aby v rámci zajištění ostrahy hranice podala informace o tom, jak to bude po 28. 10. Na to přítomní pánové nedokázali odpovědět, nedokázal odpovědět ani pan ministr, ani pan policejní prezident a ani jeho první náměstek. My jsme tam navrhovali takové věci, že by měla kontrola - a teď mě někdo zase vezme za slovo, jestli to je technicky dobře pojmenováno - ale aby pokračovala na hraničních přechodech alespoň namátková kontrola. To tam bylo odmítnuto s tím, že podle pravidel Schengenského hraničního kodexu je to systém všechno, nebo nic, čili to, co děláme teď, ale že namátkové kontroly, že to není na pořadu dne. A kupodivu dnes se v tisku objevilo, že paní ministryně vnitra Faeserová ze Spolkové republiky Německo chce právě namátkové kontroly u hranic s Českou republikou zesílit. Tam dokonce konzervativní unie CDU/CSU chtěla obnovit kontroly v plném rozsahu podle Schengenského kodexu. Paní ministryně to zmírnila na ty kontroly silné, ale namátkové, nebo četné namátkové. Takže v Německu to jde, u nás se zatím o tom neumíme pobavit, respektive očekávám, s čím pan ministr přijde, a doufám, že pokud ten bod bude schválen, že už nějakou informaci dostaneme.

Informace, že pan ministr bude tento čtvrtek a pátek jednat na Radě ministrů vnitra a že nám přinese informaci, mě úplně neuspokojuje, protože když vidíme, jak se k tomu jednotlivé státy chovají, tak vidíme, jak jsme se nedokázali domluvit mezistátně za covidu, neumíme to u energií, nepředpokládám, že po řešení migrační krize od roku 2015 dosud, když jsme se pořádně neposunuli, že to dokážeme udělat během tohoto čtvrtka a pátku. Moc bych si to přál, ale úplně naivní v této věci nejsem. Takže informace, se kterou pan ministr přijde po čtvrtečním a pátečním jednání, dopředu se obávám, že nebude pro nás uspokojivá.

Dále jsme přijali usnesení 6. 9., kde jsme požádali vládu o jednání s vládami Maďarska, Slovenska a Rakouska o dodržování readmisních dohod. Pro vaši informaci, pokud se v tom nepohybujete, tak pokud je běženec zachycen v blízkosti státní hranice a dá se dedukovat, že přešel státní hranici z konkrétního státu, tak bychom měli mít šanci takového migranta vrátit do toho původního státu. A já vám řeknu z informace, kterou jsme tam měli od Ministerstva vnitra, jak se to daří a jak se to nedaří. No, kupodivu vůči Německu se to daří. Jsme velice vstřícní, my dodržujeme readmisní dohody a jen za tento rok jsme přijali zpět 1 300 běženců zachycených někde blízko hranic v Německu. Naopak naši kolegové Slováci k nám přistupují trošku jinak a zhruba z 1 455 migrantů, které jsme se pokusili vrátit, to číslo, ta číslovka, které nám vzali zpátky, je číslovka 55 a 1 400 nám jich zůstalo v České republice, oni je nepřijali. Kolega Lang už tady mluvil o tom, jak se potom postupuje, protože většina z nich tady nežádá o azyl, takže dostanou pokyn k vyhoštění z České republiky nebo pokyn k opuštění České republiky do 30 dnů. A v podstatě si musíme přiznat, že nám jde jenom o to, aby nějakým způsobem pronikli do cílového státu, aby už se nám nevrátili. Takže my jsme teď v problému, že 1 300 nám jich Němci vrátili, 1 400 nám jich Slováci nevzali zpátky, a proto jsme tedy vyzvali vládu České republiky, aby se Slovenskem, Maďarskem a Rakouskem jednala právě o readmisních dohodách, aby byly platné a aby byly všemi státy dodržované. Myslím si, že to je také běh na dlouhou trať. A i v tomto opozičním návrhu usnesení na výboru pro bezpečnost nás kolegové z koalice podpořili, takže za to velký dík.

A dále jsme vyzvali vládu České republiky dalším usnesením, zase bylo schváleno toho 6. 10., když jsme vyzvali vládu České republiky k tomu, aby došlo k obnově a modernizaci dohody o policejní spolupráci mezi Českou republikou a Slovenskou republikou, protože tam kolegové z Policie České republiky vlastně přiznali, že ta dohoda již je zastaralá a zdaleka není funkční.

A poslední bod, který jsme tam přednesli v rámci pokusu ho protáhnout, v uvozovkách, usnesením, a to se nepodařilo a je to škoda, že se to nepodařilo, byl bod, ve kterém jsme vyzývali pana ministra vnitra, aby podpořil pozměňující návrh paní kolegyně Vildumetzové v rámci úpravy rozpočtu na rok 2022 pro Policii České republiky, kde navrhovala posílit ten rozpočet o 600 milionů korun, a právě tady se ukazuje, že ty peníze budou potřeba právě i k výkonu těchto mimořádných úkolů, které Policii České republiky čekají. A tam bych se chtěl moc přimluvit, až se to tady bude projednávat, byť ten pozměňující návrh nebyl podpořen ve výboru, tak abychom to tady přehodnotili a pokusili se napříč Sněmovnou ty peníze policii schválit, protože z mého pohledu je to podstatné.

Potom tady mám ještě informaci k tomu, jak to vypadá v současnosti s počty migrantů ve vývoji v letech. Migrace podle policejní zprávy nebo zprávy Ministerstva vnitra byla sledována od roku 2009 do dneška s tím, že v letech 2009 až 2014 byla nelegální migrace do České republiky relativně stabilní a pohybovala se kolem 3 500 běženců ročně. V roce 2015, to je to období Mutti Merkel, kdy všichni chtěli do Německa, se zvýšila na 8 600 migrantů v roce 2015, aby potom poklesla na průměrný počet zase kolem 5 000 ročně. A za letošek za první pololetí potom dosáhla nebo do zhruba září dosáhla číslovky 12 200 migrantů, takže vidíme, že tady je téměř dvojnásobná migrace oproti pověstnému roku 2015, kdy migrační vlnu vlastně zažívala celá Evropa.

Migrace u nás je především tranzitní a policie hodnotí tu migraci, kdy v roce 2015 tady procházelo 2 600 migrantů tranzitně, tak za první pololetí tohoto roku to bylo zhruba 8 000. Z tohoto důvodu bych rád, abychom nelegální migraci věnovali velkou pozornost, protože pokud se podaří Němcům dokonalá ostraha hranice, tak jak to slibují, jak je na to v Německu tlak, a budou se nám v tisícovkách vracet migranti zpátky v rámci readmisních dohod, které my kupodivu na rozdíl od Slovenska dodržujeme, tak to nebude už tak jednoduché a nebudeme se moct spoléhat na to, že ty migranty tady zaregistrujeme, dáme jim 30 dnů na to, aby opustili republiku, a oni se někde v Evropě ztratí. Čili pokud se neztratí, problém tady bude narůstat a my musíme hlavně opravdu zdokonalit ostrahu hranice, obnovit dohodu se Slovenskou republikou a tam tvrdě žádat o to, aby Slovensko readmisní dohody dodržovalo. A ta situace se musí zlepšit, nebo černý Petr do budoucna zůstane u nás.

Takže z mého pohledu se u pana Rakušana jako ministra trošku rozcházejí slova a činy. On nevidí problém. On slibuje, že se všichni dohodnou, že všechno bude, že v rámci Evropy, ať na jednáních ministrů vnitra, nebo na jednáních s Tureckem, že se podaří zastavit příliv těch migrantů, ale skutečně to není tak jednoduché. Pokud se to podaří, tak to bude v horizontu mnoha měsíců, a my musíme zareagovat ihned. Čili bych se chtěl vrátit hnedka na úvod a můj bod je konkrétní: Nelegální migrace, informace ministra ostraze hranice se Slovenskou republikou po 28. 10. 2022. Co podnikneme v té době, až se ukončí standardní ostraha podle Schengenského hraničního kodexu? A chtěl bych ten bod zařadit, pokud to bude možné, na pátek jako třetí bod po pevně zařazených bodech.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče, a nyní je přihlášena paní poslankyně Věra Adámková a připraví se paní poslankyně Berenika Peštová. (Poslankyně Hanzlíková se připomíná k vystoupení.) Pardon, už jsem si vás připravila, samozřejmě dříve byla přihlášena paní poslankyně Jana Hanzlíková. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Hanzlíková: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já si dovoluji také požádat o zařazení nového bodu do dnešního programu, jedná se o bod na téma Kritická situace na odděleních sociálně-právní ochrany dětí a požádám o zařazení tohoto bodu jako prvního bodu po již pevně zařazených bodech.

Oddělení sociálně-právní ochrany dětí jsou dlouhodobě personálně poddimenzovaná a doposud přijatá opatření se v praxi téměř neprojevila. Současná situace je taková, že na některých odděleních chybí až 50 % pracovníků. Stavy se nedaří navýšit, protože nekonečně dlouho vyhlášená výběrová řízení na tyto pracovní pozice zůstávají mnohdy zcela bez odezvy. Tento stav samozřejmě velmi negativně působí na stávající pracovníky, kteří jsou přetíženi, a není divu, protože asi nemusím vykládat o tom, že pracovníci na OSPODech mají opravdu psychicky velmi těžkou profesi, zvlášť v době, kdy se vyskytují v rodinách velké problémy.

Nepříznivá personální situace na OSPODech se ještě zhoršila zvyšováním počtu klientů, ke kterému docházelo v souvislosti s covidovou pandemií, kdy se rodiny dostávaly do velmi nestandardních situací, které musely řešit. I v současné době se počty klientů OSPODů zvyšují. Nyní je to především v souvislosti se spoustou problémů a nepříznivých sociálních situací, do kterých se rodiny dostávají díky energetické chudobě, zvyšování cen a dalších problémů. Samozřejmě, tyto krizové situace se pak logicky odráží ve fungování rodin a vyhrocování jejich problémů. Tento stav sleduje také Profesní komora SPOD, která upozornila Ministerstvo práce a sociálních věcí, že výkon sociálně-právní ochrany dětí v České republice je na některých odděleních opravdu vážně ohrožen, protože pracovníků OSPOD je dlouhodobě nedostatek, a situace se nelepší, ale právě naopak. Problémem u těchto pracovníků jsou také dlouhodobé stále faktory této profese, jako je nedůstojné společenské postavení, platové podhodnocení a profesní nejistota, která vzniká vzhledem k opakovaným změnám v otázce kvalifikačních předpokladů a plnění zvláštní odborné způsobilosti.

Vzhledem k tomu, že činnost OSPOD je vlastně jedna z nejdůležitějších agend státu, neboť se týká ochrany ohrožených dětí a jejich rodin, je potřeba zajistit její stabilizaci. Ministerstvo práce a sociálních věcí a potažmo i vláda se tím musí zabývat, neboť se může stát, že se můžeme dostat do situace, že tak důležitou agendu nebude mít kdo vykonávat. My jsme toto téma probírali minulý týden na výboru pro sociálních politiku a všichni poslanci, ale zároveň i zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí, jsme došli k tomu, že opravdu situace je vážná a krátkodobá řešení příliš na Ministerstvu práce nejsou.

Proto tedy požaduji zařazení tohoto nového bodu, a ještě jednou tedy zopakuji, je to bod s názvem Kritická situace na odděleních sociálně-právní ochrany dětí, a prosím tedy zařazení jako první bod po již pevně zařazených bodech. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Na dnešek? Ano, děkuji. Nyní je přihlášena paní poslankyně Věra Adámková A připraví se paní poslankyně Berenika Peštová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně, vážené dámy, vážení pánové, některé věci jsou evergreenem a to je i moje žádost na vás, abychom se opět věnovali zlepšení zdravotního stavu těžce nemocných osob s leukémií. Já úplně nechápu averzi, proč bychom nemohli tady tento zákon projednat, proč se tomu tak bráníte, čeho se bojíte. Ale chci upozornit, že tím, že odsouváme toto řešení, jedná se o sněmovní tisk 162, který, a to chci upozornit kolegy z koalice, že podepsal ministr čili váš kolega z koalice - a já myslím, že jste vybrali dobře ministra zdravotnictví, zkušeného lékaře, který ví, co dělá - takže ani toho neposloucháte? Co ještě chcete? Aby sem přišly ty nemocné děti s holou hlavou? Aby přišli jejich rodiče? Já vím, že úsměv, který teď máte, pramení z neznalosti, protože jinak byste to nemohli dělat. Domnívám se, že nikoli z arogance, to bych byla velmi nerada.

Velmi prosím, pojďme projednat novelu transplantačního zákona, která by umožnila, a opakuji to znovu, aby dobrovolný anonymní dárce kostní dřeně v případě, že bude komplikace vyžadovat pracovní neschopnost, dostal plný plat tak, jak to mají dárci jiných orgánů, které jsou posléze transplantovány. Jedná se o dárce naprosto anonymní, s vysokým morálním kreditem, a musím říci, že vzhledem k tomu za tu dobu, co odsouváte projednání tohoto zákona, se již čtyři dárci odhlásili. A garantuji vám, že kdyby se jednalo o člena vaší rodiny, tak tam za nimi polezete po kolenou, aby se do toho znovu vrátili, ale ono to nebude možné.

Prosím pěkně, myslete na zdraví těchto nemocných lidí, což mohou být i lidé z vaší rodiny, mohou to být i děti, a pojďme tento zákon projednat. Může se stát, že ho ještě vylepšíme, a budeme mít určitě čisté svědomí, protože jsme pro tyto lidi udělali, co jsme udělat mohli, protože jsme jim nevzali možnost, aby v registru anonymních dárců byl pro ně vhodný příjemce.

Upozorňuji znovu, že dárce kostní dřeně je anonymní, on neví, komu ta kostní dřeň přijde, a já všem přeji, abyste toto nepotřebovali, říkám to po několikáté. A musím říci, že z mého pohledu už je to pohrdání lidským životem, a to by asi poslanec míti neměl. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Paní poslankyně, prosím, kam chcete zařadit tento bod?

 

Poslankyně Věra Adámková: Protože nechci zdržovat tuto ctěnou Sněmovnu, tak bych žádala o zařazení jako první bod ve čtvrtek 13. října. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji za upřesnění. Nyní vystoupí paní poslankyně Berenika Peštová a další v pořadí je paní poslankyně Margita Balaštíková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Je to takové tristní, když tady skoro nikdo není, a mluvím tady k těm skoro prázdným lavicím. (Ohlasy zprava.) Děkuji, že tamhle aspoň dva poslanci na mě... tři, tři, i tak je to málo, si myslím, ale to nevadí.

V každém případě bych chtěla zařadit bod, který by se jmenoval nebo který jsem nazvala Vystoupení pana ministra Síkely na sněmu Svazu průmyslu. Myslím si, že nejenom mě, ale i ctěné kolegy by zajímalo, co vlastně chtěl pan ministr Síkela říct tím, když naváděl velké firmy, aby se chovaly jako malé a střední. Myslím si, že pokud jste se podívali do trestního zákoníku, tak § 364 - pokud jste právníci, určitě to pro vás není problém - jasně říká, co to je podněcování k trestnému činu. A i v nedělní Partii, když jsem koukala, paní předsedkyně Pekarová Adamová sama řekla, že by ráda slyšela toto vysvětlení, takže já ji beru za slovo, a proto chci, aby tento bod zde byl jako první bod zařazen, a chci slyšet vysvětlení od pana ministra Síkely, co tím myslel. A nemohu opomenout to, že tam ve své podstatě prezentoval nějaký polotovar, kterému sám dopředu nevěřil, a ještě vysvětluje, aby se někdo choval jinak, než ve skutečnosti je.

Chci tento bod zařadit jako první bod a ráda bych slyšela vysvětlení, jestli opravdu podněcoval k trestnému činu, a pokud ano, tak by měly konat orgány činné v trestním řízení. A velice smutné bylo, že v obecenstvu seděl pan premiér, který to krásně přešel a vůbec ho na to neupozornil. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji. Měla jste na mysli jako první bod dnes? (Ano.) Děkuji. Paní poslankyně Margita Balaštíková je nyní na řadě a připraví se paní poslankyně Jana Mračková Vildumetzová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Dobrý den, kolegyně a kolegové. Chtěla bych vás požádat o zařazení nového bodu do programu s názvem Přehodnocení některých nově navržených opatření v zemědělství ze strany Evropské unie.

V době, kdy čelíme obrovskému nárůstu cen potravin a začíná i nedostatek některých druhů potravin, vidím jako důležité přehodnotit některá nová nařízení ze strany EU, která se bezprostředně dotýkají výnosů ze zemědělské činnosti a nákladovosti produkce zemědělství, protože Eurostat a Evropský úřad pro bezpečnost potravin EFSA nedávno zveřejnily podklady, kdy se zemědělství podílí na úniku skleníkových plynů do 5 %, prosím pěkně, z celosvětového úniku. Hlavní podíl na exhalátech těchto plynů tvoří průmysl Číny a Spojených států, které se ovšem ke snížení těchto plynů v žádném případě nezavazují. Takže všechno, co řešíme, abychom odstranili tuto hrozbu, v podstatě děláme zbytečně.

V kontextu tohoto zveřejnění se mi zdá, že řešit v tomto smyslu evropské zemědělství je nehorázností. A opět na základě odborně nepodloženého požadavku, který by de facto způsobil výrazné a fatální snížení výnosu citlivých plodin, rozhodují zástupci EU o nových nařízeních, které opět budou devastovat zemědělství v celé EU, ale ti, kteří to sem dovážejí, což jsou Spojené státy, těch se to týkat nebude. Nepomohly ani připomínky ekologických zemědělců napříč celou Evropou, přestože přece bojujeme za ně, kdy upozorňovali, že nebudou moci zapravovat statková hnojiva orbou a že i orba potlačí (nesrozumitelné) kulturních plodin a plevelů mechanickou cestou, protože oni herbicidy vlastně nemohou používat, a zákaz zimní orby by jim přinesl mnohonásobně větší ekonomické ztráty rapidním snížením výnosů citlivých jarních plodin. Dále je zarážející, že se někteří výzkumní pracovníci propůjčili vlivem tlaku některých strojařů k jednostrannému prosazení zákazu zimní orby bez průkazných a seriózních pokusů, které se v České republice běžně dělají na konkrétní plodiny.

Domnívám se, že nyní, když jsme předsedající zemí Evropské unie, měli bychom být lídrem v revizi nových opatření, a vzhledem ke zveřejněným podkladům žádám o zařazení nového bodu k této problematice. Tento bod s názvem Přehodnocení některých nově navržených opatřeních v zemědělství ze strany EU žádám zařadit za nově předřazené body. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: To znamená, žádáte zařadit tento bod za již pevně zařazené body na dnešek jako bod první? (Ano.) Dobrá, děkuji. Nyní vystoupí paní poslankyně Jana Mračková Vildumetzová a připraví se pan poslanec Marek Novák.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Vážená paní místopředsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane ministře, já bych si dovolila navrhnout zařadit na program jednání této schůze bod s názvem Platy policistů a hasičů. Dnes už tady od mých kolegů, kteří se především věnovali a navrhovali bod, který se dotýká nelegální migrace, tak tady hodně již zaznívalo. Zaznívalo tady, že tedy došlo ke znovuzavedení kontrol na česko-slovenské hranici, kde na této hranici jsou právě policisté, jsou celníci, a teď, když tedy došlo k tomu prodloužení, nově i vojáci. Moje výzva v rámci pana ministra vnitra je z důvodu, že včera nebo v těchto dnech vyšel článek, kdy 300 policistů chce doplatit peníze, jde o stovky milionů korun a jde především o to, co tady neustále zdůrazňujeme, že nejenom že přesčasové hodiny a to, co policisté dělají nad rámec, tak s největší pravděpodobností nedostanou zaplacené, ale především to, že neustále opakujeme, že je hezké, že jste se s odbory dohodli, že od 1. září se navýší policistům a hasičům, kteří jsou v civilu, tak se jim navýší o 10 %, ale jak zní od policistů a hasičů, kteří jsou v civilu, ty prostředky se k tomu nedostaly. To znamená, že jde to z kapitoly Platy, jde to z kapitoly Odměňování, takže prakticky my jsme řekli: Navýšíme vám o 10 %, ale vezměte si to z té kapitoly, kterou máte schválenou na letošní rok. A to jsem tedy přesvědčena o tom, že to je velmi neférové vůči těmto skupinám.

Je jasné, že na začátku, když došlo k znovuzavedení kontrol, na hranicích bylo 570 policistů, teď, když došlo k prodloužení, a povedlo se tedy na vládě schválit, že tam budou i vojáci, tak už ten počet se snížil na 310 policistů. No, proč tomu asi tak je? Samozřejmě je velmi dobře, že budou pomáhat i vojáci, ale je jasné, že jestli na hranicích pomáhá - a ta služba je tam 24hodinová - 570 policistů, tak ti policisté pak někde musí chybět. No a kde chybí? Chybí v městech, obcích a v regionech.

Pan Zbyněk Stanjura, pan ministr financí, nám tady několikrát říkal, že k některým sněmovním tiskům nepředkládáme pozměňovací návrhy. My jako hnutí ANO jsme předložili mnoho pozměňovacích návrhů, které se dotýkají změny návrhu rozpočtu na rok 2022. Jeden z těchto pozměňovacích návrhů se právě dotýká policistů a hasičů, aby dostali zaplacené přesčasy, aby měli stabilizační příspěvky, aby dostali popřípadě odměny, a velmi mě tedy překvapilo, že rozpočtový výbor, který již se těmito pozměňovacími návrhy zabýval, ani jeden tento pozměňovací návrh nepodpořil.

Zároveň minulý týden byl bezpečnostní výbor. Bezpečnostní výbor vyzval pana ministra vnitra - vůbec nechápu, jak ministr vnitra nebojuje za své policisty a za své hasiče - aby došlo k tomu, aby ty finanční prostředky dostali. Velmi mě tedy překvapilo, že i někteří koaliční poslanci v bezpečnostním výboru - a je to dobře - hlasovali pro to, aby pan ministr vnitra požadoval, aby právě v kapitole Ministerstva vnitra policisté a hasiči tyto finanční prostředky dostali.

Musím říct, že nikdo se v tom nevyzná, protože my neustále dostáváme informaci, jak je všechno skvělé, jak je všechno zalité sluncem, jak finanční prostředky jsou, a pak tu zpětnou vazbu, kterou dostáváme... Takže nejdříve se řekne, že se tedy policistům nebudou odebírat stabilizační příspěvky, a pak najednou vyjde článek v médiích, že 90 % policistů se stabilizační příspěvky vezmou. To, že dochází k tomu, že neustále se nám snižují počty policistů, je způsobené právě těmito kroky, které se činí, a zaznělo to tady a zaznívá to neustále, že v této době a v této době obzvlášť je bezpečnost jedna z nejdůležitějších oblastí, do které by tato vláda finanční prostředky měla dát. Takže já si myslím, že pan ministr vnitra by měl konečně říct, jak je to doopravdy, protože pořád říká, že všichni všechno mají, a pak vyjde samozřejmě článek, jak mnoho policistů je nespokojeno, a chce stovky milionů korun. A pokud říká, že na odměny policistů půjde, nebo na ty přesčasové hodiny, 100 milionů korun, tak předpokládám, že všichni - a ministr vnitra by to měl vědět dvojnásob - že pokud mám ve stavu zhruba 40 000 policistů, kteří jsou v uniformě, 10 000 policistů - civilistů plus mám cca 10 000 hasičů, kteří jsou taky v uniformě, a 1 000 v civilu, tak každý normální člověk si toto číslo vezme, vydělí si to tou částkou a vyjde mu částka zhruba 2 500 korun. Tato částka nemůže přece nikdy uhradit přesčasy policistů a hasičů, kteří nejenom teď pomáhají v rámci znovuzavedení kontrol na česko-slovenské hranici, ale pomáhali v době covidu, pomáhali v Hřensku a při dalších událostech, které samozřejmě je nutné z hlediska bezpečnosti země a ochrany obyvatelstva řešit.

A určitě to tady otevíral dneska můj kolega Jiří Mašek a jsem přesvědčena o tom, že tak, jak tady dneska i vystoupil pan ministr vnitra Vít Rakušan, který hovoří o tom, že nelegální migrace se začala řešit - začala se podle mého názoru řešit pozdě, mělo to být daleko dříve, a především teď mám obavu z jedné věci, a to je, že my jsme teď tedy využili to, co můžeme v rámci legislativy, a to je, že to znovuzavedení kontrol tedy bude po dobu 30 dnů, teď se prodloužilo o těch 20, to znamená 30 dní, to je do nějakého toho 26. října, nevím, jestli říkám přesně to datum, ale jde především o to, že pak můžeme bez notifikace využít pouze už jenom 30 dní. A já jsem přesvědčená o tom, že česká vláda o tu notifikaci měla už dávno požádat, protože jestliže to neudělala a bude na tu notifikaci čekat, tak mi prosím všichni řekněte, co se tedy bude dít 26. listopadu (října?). Od 26. listopadu (října?), pokud nebude notifikace v rámci EU, znovuzavedení kontrol skončí a nejsem vůbec přesvědčena o tom, jakým způsobem to pak tedy bude pan ministr vnitra řešit. Na to nám ještě neodpověděl. Jediné, na co nám odpověděl, že nám řekl, že o tu notifikaci ještě nebylo požádáno. Takže bezpečnostní výbor ho k tomu bezprostředně vyzval, ať to učiní v co nejkratším termínu, ale tak, jak jsem měla možnost dnes tady pana ministra vnitra bedlivě poslouchat, tak o tom, že by se o tu notifikaci požádalo, do současné chvíle dnes vůbec nemluvil a tu informaci nám nesdělil. Děkuju vám. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, přeji pěkné odpoledne. Budeme pokračovat v projednávání návrhů na úpravu pořadu schůze. Jako další je přihlášen pan poslanec Marek Novák a bude se to týkat patrně bodu 83, zákona č. 65. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já vám pomůžu, mám pět přihlášek. Teď budu hovořit k prvním dvěma a následně vám budu říkat třetí, čtvrtá, pátá tak, abyste si mohl poznamenat a měl v tom pořádek.

Takže teď jedna a dvě. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já vás tímto žádám o předřazení bodu číslo 83. Jedná se o tisk 246, novelu zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. Žádám o předřazení jako první bod po již pevně zařazených na tuto schůzi. Jde o poslanecký návrh skupiny poslanců, který již projednala vláda, a nic nebrání tomu, abychom ho projednali i zde.

V této souvislosti vás také žádám o předřazení bodu číslo 86, tisk 257, novely zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, a o změně a doplnění zákona č. 486/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, jako druhý bod po již pevně zařazených na tuto schůzi, která vlastně s tím předpisem souvisí. Jde totiž o omezení reklamy, která se týká nikotinových sáčků. Prodej nikotinových sáčků nezletilým školákům je skutečně velký. Dotýká se zdraví našich dětí a na Ministerstvu školství jsou již informace o potížích učitelů základních škol, kteří formou hromadných dopisů žádají rodiče o spolupráci při potírání tohoto nešvaru, a stejně tak i sportovní kluby. Ministr zdravotnictví musí na základě stanovisek svých odborných pracovišť vědět o nesporné škodlivosti těchto produktů, o tom, že jsou známy případy nevolnosti žáků při výuce jako důsledek užití nikotinových sáčků, respektive předávkování nikotinem, přesto za zástěrkou formálních výhrad k předložené novele bohužel na Ministerstvu zdravotnictví nedělají nic. Lze se jen domnívat, jestli tento pštrosí postoj je, nebo není podporován tabákovou lobby.

A jaká je vlastně realita dnešního dne? Když jsme ve shodě s odbornou veřejností připravili návrh řešení, jak tuto situaci řešit, jak reagovalo Ministerstvo zdravotnictví? Řekli, že připraví ještě kvalitnější vlastní návrh. K dnešnímu dni ale máme od tohoto ministerstva bohužel jedno velké nic! Prostě se na to vykašlali, i když řečí kolem toho ještě dva měsíce zpátky měli hodně.

A jaká je reakce vlády? Podle vzoru "razantní snad" a "nekompromisní možná". Zaujala neutrální stanovisko k tomuto návrhu. Toto vládní rozhodnutí se opírá o šestici bodů, které mohou být úplně v pohodě implementovány v rámci projednávání tohoto zákona v Poslanecké sněmovně.

Proto vás pěkně prosím, kolegové, pojďme tento tisk projednat, pusťme jej do druhého čtení, kde vydiskutujeme všechny problémy, a hlavně ten zákon schvalme. Přece nechcete, aby se o vás, vážení koaliční partneři, mluvilo, že pro ochranu zdraví dětí a mladistvých nechcete udělat nic. Tímto vám děkuju za podporu zařazení těchto dvou bodů.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já si, pane kolego, potřebuji upřesnit - ochranu zdraví chcete dnes jako první bod po pevně zařazených a regulaci reklamy chcete...? (Poslanec Novák: Jako druhý bod po pevně zařazených.) Děkuji.

 

Poslanec Marek Novák: Nyní, pane předsedající, tam máte pod označením číslo 2 další přihlášku a tímto vás, vážené kolegyně, vážení kolegové, chci požádat o souhlas s předřazením bodu 85, tisk 250, novely zákona o některých právech osob se zdravotním postižením, které využívají doprovodu psa se speciálním výcvikem, a to jako první bod za již pevně zařazené.

Tato úprava vychází zejména z osobních zkušeností postižených osob a společností, které se touto problematikou zabývají. Jistě se všichni shodneme na tom, že by mělo být naším zájmem postiženým spoluobčanům alespoň v možné a únosné míře pomoci v jejich nelehkém životní osudu, a to zejména nyní, v dnešní těžké době. Proto doufám a věřím ve vaši podporu. Speciální výcvik uvedených psů omezuje bezpečnostní rizika i jiné aspekty chování zvířat, které by jinak mohly odůvodňovat vyloučení jejich přístupu do veřejných prostor nebo prostředků veřejné hromadné dopravy. Pes se speciálním výcvikem je pes určený pro doprovod osoby se zdravotním postižením. Je zvlášť vybraný a vycvičený, takže se vyznačuje jinými povahovými vlastnostmi a chováním než psi bez výcviku. Z tohoto důvodu je nutné zohlednit rozdíly mezi psy se speciálním výcvikem a ostatními zvířaty a chápat psa se speciálním výcvikem především jako nedílnou součást osoby se zdravotním postižením a až poté zvažovat specifika toho, že se jedná o živé tvory a mohou existovat legitimní ospravedlnění pro jejich vyloučení.

Je velmi důležité vymezit pojem pes se speciálním výcvikem a určit subjekt oprávněný k výcviku. V České republice neexistuje jednotný systém hodnocení kvality výcviku nebo přezkoušení dovedností a schopností vycvičeného psa. V praxi se setkáváme se stížnostmi na kvalitu vycvičených psů u různých výcvikových subjektů. V České republice neexistuje žádný systém nastavení odborně kvalifikačních či materiálně-technických požadavků a kritérií pro provádění výcviku psů se speciálním výcvikem. Z tohoto důvodu může být kvalita výcviku různá, místy až nedostatečná. Existují však organizace sdružující výcvikové subjekty, které mají vlastní propracované uznávané standardy jak pro výcvik, tak i pro výběr osob a práci s osobami se zdravotním postižením, které jsou schopny psa se speciálním výcvikem využívat a cvičit. Má-li stát plnit roli garanta kvality výcviku, má v podstatě jedinou možnost, to jest prostřednictvím stanovení podmínky členství výcvikového subjektu v mezinárodně uznávané organizaci, která má i vlastní mechanismus průběžné kontroly dodržování nastavení standardů výcviku.

Předmětem navrhované právní úpravy je zajištění vstupu osob se zdravotním postižením v doprovodu psa se speciálním výcvikem do stanovených veřejných prostor a prostředků veřejné dopravy. V dané souvislosti je třeba vymezit zejména pojem pes se speciálním výcvikem a také prostory, do nichž má být vstup osob se zdravotním postižením v doprovodu psa se speciálním výcvikem umožněn. Pro mnoho občanů je tato úprava nejen žádoucí, ale také velice potřebná. Pomáhá jim totiž zkvalitňovat život. Proto věřím, že projednání tohoto zákona podpoříte, a za to vám předem moc děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Můžeme přistoupit k dalšímu bodu.

 

Poslanec Marek Novák: Ano, děkuji. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, mám tady další žádost o podporu, a to o podporu v předřazení bodu 61, sněmovní tisk číslo 66, novely zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, zjednodušeně záruční doba.

Navržená úprava je možná malou, ale významnou pomocí právě podnikatelům, a především malým podnikatelům při jejich podnikání v době, kdy je velmi nelehké přežít. Uvedu několik příkladů. Když si v obchodě koupíte třeba mobilní telefon jako soukromá osoba, máte k dispozici dvouletou záruční dobu. Pokud jste podnikatel, běží vám pouze doba, kterou stanoví prodejce, většinou je to jeden rok. Podnikáte-li jako osoba samostatně výdělečně činná a přebíráte mobilní technologie od velkých dodavatelů, prostě v tomto případě rok ručíte za jejich zboží takzvaně za svoje. Nabídka postavená na prodeji zboží, například techniky, je proto často pro takovéto podnikatele existenční věcí.

Dalším případem je situace, kdy osoba samostatně výdělečně činná nakupuje zboží pro svou potřebu a je vystavena nebezpečí, že při poruše jakéhokoliv zařízení po prvním roce provozu bude nucena pořídit zařízení nové. Jako typický příklad je například IT zboží. Nakoupíte-li nějaké softwarové řešení včetně hardwaru, s vysokou pravděpodobností za hardware druhý rok provozu již ručí někdo jiný než ten, kdo jej vyrobil. Současná realita je vlastně postavená na ochotě firem a podnikatelských subjektů se dohodnout. Množí se ale případy, kdy výrobní firmy jsou stále méně ochotny garantovat právě i ten druhý rok.

Měli bychom si uvědomit, že současná doba klade na podnikatele obrovský tlak povinnostmi vůči státu vyplývajícími z podnikání. Proto je potřeba toto podnikatelské prostředí co nejvíce narovnat tak, aby normy nekomplikovaly život. Opakuji, že základním principem navrhované právní úpravy je poskytnout stejnou ochranu práva z vadného plnění podnikatelům uzavírajícím kupní smlouvu s prodávajícím podnikatelem, a to v takovém případě, jedná-li se o koupi v rámci jeho podnikatelské činnosti. Jak uvádím v návrhu, možnost ujednání, které zkracuje dobu pro uplatnění práv z vadného plnění pod zákonem stanovenou hranici 24 měsíců, má za následek potíže při obraně proti prodávajícímu v případě, že se na předmětu koupě ukáže vada, a bezdůvodně znevýhodňuje jednu skupinu zákazníků, a to zejména drobné podnikatele, oproti jiné skupině, a to spotřebitelům.

Kolegyně, kolegové, vláda na své schůzi 29. prosince 2021 projednala a posoudila tento náš návrh zákona a zaujala k němu neutrální stanovisko s tím, že doporučuje Poslanecké sněmovně v dalším legislativním procesu zohlednit tyto skutečnosti. To vnímám jako dobrý základ k tomu, abychom v legislativním procesu, zejména ve výborech, návrh zákona dále dopracovali. Zvlášť povzbuzující je fakt - a to cituji: "Měli bychom si uvědomit, že současná doba klade na podnikatele obrovský tlak povinnostmi vůči státu vyplývajícími z podnikání. Vláda si je nicméně vědoma, že i ve vztazích mezi podnikateli existují určité nerovnosti, které mohou být ze strany silnějších smluvních stran zneužívány." To je právě meritum návrhu tohoto zákona.

Při formulování novely zákona č. 89/3012 Sb. jsem si podobně jako vláda při formulování svého stanoviska uvědomil problémovost v plošnosti nebo proporcionalitě navržené úpravy zákona. Také souhlasím s názorem vládních legislativců, že by tato úprava neměla dopadat obecně na vztahy všech podnikatelů navzájem, ale pouze na určitou skupinu podnikatelů, tedy těch samostatně výdělečně činných. Proto předpokládám, že v rámci druhého čtení bychom tuto formulaci a zacílení novely zpřesnili, aby lépe odpovídala našemu řešení.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, jestli něco můžeme udělat pro malé podnikatele, je to stoprocentně usnadnění podnikatelského prostředí a odstranění překážek v zákonných normách. Jednou z těchto drobných úlev je projednání právě této novely a po zapracování všech připomínek její přijetí. Žádám tedy o zařazení tohoto bodu jako prvního bodu za již pevně zařazené a vám, kolegyně, kolegové, děkuji za podporu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy předposlední přihláška k programu, prosím, vaše.

 

Poslanec Marek Novák: Ano, přesně tak. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já vás tímto žádám o podporu v předřazení bodu 92, sněmovní tisk 273 novely zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku, a to jako první bod za již pevně zařazené body. Jde o změnu, která se zejména v poslední době ukazuje jako velice potřebná. Současný stav totiž firmy usilující o zřízení účtu v některých parametrech diskriminuje. Zatímco v této chvíli jsou povinny komerční banky zřídit účet fyzické osobě bez výhrad, je zřízení firemního účtu vázáno na druh podnikání a v některých případech není dotčeným subjektům vyhověno. Jednoduše každý občan má právo ze zákona na zřízení bankovního účtu, ovšem firmy, které jsou založeny v souladu s našimi českými zákony, takové právo v České republice nemají. Tudíž jim banka může říct: Ne, vy podnikáte v kryptoměně, vy podnikáte v branném průmyslu, to odporuje našim pravidlům a my vám účet nezřídíme. No jo, jsou to ale právě společnosti, které mají podle těch bank problematický předmět podnikání kryt různými povoleními, licencemi a dalšími doklady, které jim v daném oboru podnikání umožňují. Podnikají v souladu s českými zákony, není proto další dodatečný důvod dále firmy šikanovat dalšími podmínkami.

Důvodem, proč banky účty neotvírají, může pramenit z vnitřních instrukcí jejich matek v zahraničí, které v rámci evropské zelené taxonomie chtějí omezit určitou část výroby a podnikání. Dalším možným důvodem může být také obava z české konkurence nebo také z přeopatrnosti ve vztahu k digitální ekonomice. Další důležitou věcí je právě zájem státu na bezproblémovém podnikání, vzniku pracovních míst, a tím pádem odvodech do sociálního systému, vznik daňového poplatníka a obohacování trhu práce. Pohyb na účtech firem je také prostředkem minimalizace existence hotových peněz, daňových úniků a různých optimalizací.

Proto, vážené kolegyně, vážení kolegové, doufám a věřím, že podpoříte předřazení tohoto bodu. Moc vám děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče.

Než udělím slovo Patriku Nacherovi, tak se dnes omlouvá pan poslanec Roman Bělor od 18.45 do 21.30 hodin z pracovních důvodů.

Nyní tedy k pořadu schůze vystoupí pan poslanec Patrik Nacher a připraví se paní poslankyně Lenka Knechtová. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, já bych měl na předřazení bodu jeden bod a to je sněmovní tisk 48, pořadové číslo 56, změna občanského soudního řádu.

Když se zamyslíte nad tím, jaké parametry by měly mít zákony, které tady předkládáme, tak za mě tam vidím minimálně dva: za prvé nějakou potřebnost, aktuálnost, akutnost, za druhé tomu určitě pomůže to, že vláda na poslanecký návrh dala kladné stanovisko. To je právě toto, jsem za to rád. Je to pozměňovací návrh můj a mých kolegů a současná vláda k tomu dala souhlasné stanovisko, to bych tady chtěl podtrhnout. Já jsem to projednával i s Karlem Haasem, s kterým jsem tady řešil celou řadu jiných změn při ochraně spotřebitele, respektuji jeho názor a pokud vím, i on s tímhle souhlasí.

Parametr aktuálnosti a akutnosti je v tom, co se v současné době děje. Děje se to, že vzrůstající ceny energie, vzrůstající hrozby různých energošmejdů, kteří zneužívají nějaké svízelné situace spotřebitelů, způsobují to, že když se zeptáte na ERÚ - ale to samé se týká ČTÚ, to samé se týká finančního arbitra - roste počet sporů, roste počet mimosoudních sporů, roste počet lidí, kteří se obracejí na mimosoudní orgány. My jsme na podvýboru pro ochranu spotřebitele měli radní z Energetického regulačního úřadu, která říkala, že už v této chvíli je oproti loňskému roku trojnásobný počet vedení sporů před ERÚ, před Energetickým regulačním úřadem.

Co řeší tenhle pozměňovací návrh, je velmi jednoduché. On řeší to, že v momentě, kdy člověk, spotřebitel, se obrátí na mimosoudní orgán, vyhraje a poté ta instituce se logicky odvolá, to znamená, jde to klasicky k soudu - protože ona chce využít všech právních možností, které má, aby manažeři bank, pojišťoven, energetických společností, operátorů a podobně, aby jednali s péčí řádného hospodáře - tak to potom skončí u soudu. A problém je, že soud poté nemusí - může, ale nemusí - informovat mimosoudní orgán o tom, že probíhá soud, a v takovém případě, když neinformuje, tak ten klient, který se původně obrátil tu na ERÚ, tu na ČTÚ, tu na finančního arbitra, je před tím soudem sám, protože žalován je spotřebitel, nikoliv instituce, která předtím rozhodla.

Takže pozměňovací návrh, který tady je, to je ten sněmovní tisk 48, na který, jak jsem řekl, vláda dala souhlasné stanovisko, řeší to, že soudy budou informovat mimosoudní orgán, že probíhá soudní spor, a mimosoudní orgán pak bude mít tudíž možnost před soudem obhájit svoje vlastní stanovisko, aby klient - spotřebitel v tom nezůstal sám, protože ta pozice je potom nevyvážená. Spotřebitelé se obracejí na mimosoudní orgán, jak vyplývá z toho názvu, aby šli mimo soud, aby někdo rozhodl rychle, aby to nestálo hodně peněz, aby si k tomu nemuseli brát právníka. V momentě, kdy stejně skončí před soudem, mi přijde, že je fér, že ten mimosoudní orgán lépe obhájí svoje vlastní stanovisko. A já upozorňuji, protože to je fakt velmi pečlivě připravené i ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti, s legislativci, on se nestává vedlejším účastníkem toho řízení, protože on někdy nerozhoduje 100 : 0, ten mimosoudní orgán také někdy může rozhodnout, že v něčem vyjde vstříc tomu klientovi a v něčem nikoliv, to může být 50 : 50. On obhájí jenom svoje usnesení, svoje rozhodnutí.

Kolegyně, kolegové, já vás moc prosím, bylo to tady šest měsíců, nebo sedm měsíců je to tady v systému, já jsem před volbami s tím neotravoval, aby nikdo neřekl, že tady chci otevřít toto téma ochrany spotřebitele před komunálními volbami. Je po komunálních volbách a já vás prosím, abyste předřadili - myslím si, že to může být rychlá věc, protože vzhledem k tomu, že vaše vláda - teď mluvím na koaliční poslance - na to dala souhlasné stanovisko. Najděte si to klidně, kdybyste mi nevěřili. Mimochodem, učinila tak vláda už 13. prosince 2021, tak dlouho tady ten návrh je. Tak vás prosím, abyste ten tisk 48, aby se předřadil. Já nevím, já jsem teď úplně pečlivě nesledoval, kdo co všechno zařadil, ale jako první bod řekněme dnešního jednání. Případně bych se pak s předsedajícím poradil o alternacích, aby to nezapadlo jenom čistě proto, že to dneska nechceme projednávat, tak bych mohl navrhnout jako první bod třeba pátečního jednání. Ale jde mi o to, abychom tisk 48 skutečně projednali, a právě v této době, kdy lidé jsou pod tlakem, kdy využívají více těchto institucí - a to není jenom ERÚ kvůli cenám energií, různým zálohám, které jim chodí i přes to, že mají fixaci, ale skutečně se více obracejí i na finančního arbitra, na ČTÚ, koneckonců i na ČOI, tak abychom ten tisk projednali, protože si myslím, že je nekontroverzní a může to skutečně rychle projít.

Málokdy se stane - a já za to děkuji - že by vláda dala poslanecké iniciativy z řad opozice souhlasné stanovisko. Tady to souhlasné stanovisko je, skutečně není důvod a bylo by to naschvál, kdybyste mi to nepomohli zařadit na program. Já vás o to prosím, jak jsem řekl, buď dneska jako první bod, v pátek jako první bod, nechám na ctěném panu místopředsedovi, abychom spolu nějakým způsobem našli čas, kdy tenhleten bod, který bychom mohli rychle projednat a zároveň pomohli spotřebitelům, mohli zařadit a úspěšně ho projednat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Vaše oba návrhy jsem si poznamenal na zařazení tohoto bodu. Nyní vystoupí paní poslankyně Lenka Knechtová a připraví se paní poslankyně Jana Pastuchová. Prosím.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, navrhuji zařadit nový bod této schůze, a to s názvem Podfinancování škol v rozpočtu pro rok 2022 a 2023, a předřadit ho jako první bod této schůze.

Stát vzal školám na běžné výdaje miliardu korun. Ředitelé tak mají problém zaplatit učitelům nemocenskou, chybí i peníze na učebnice, na odměny aktivním pedagogům. Pan ministr školství Vladimír Balaš za STAN však tvrdí, že školy mají peněz dost, že dostaly miliardu z evropských fondů. Když se ale na tyto finance podíváme, tyto výdaje nepokryjí, protože za ně mohou koupit jen počítače a další techniku. V současné době již čtu ve výročních zprávách základních škol za školní rok 2021/2022, že od ledna 2022 se školy potýkají s nedostatečným financováním ostatních neinvestičních výdajů, takzvaných ONIV. Jedná se o další vzdělávání pedagogů, plavání, pomůcky. Tato situace se velmi odráží v účasti pedagogů na seminářích a vzdělávacích akcích. Přestože jsou mnohé kurzy pořádány zdarma, škole chybí finanční krytí i na cestovní náhrady.

Další: Základní škola Komenského v Ostravě-Porubě dostala letos od státu o půl milionu korun méně než loni. Peníze jí teď citelně chybějí, výpadek půl milionu je pochopitelně znát. "Z tohoto fondu hradíme nemocenskou, školní pomůcky i vzdělávání učitelů. Abychom mohli pokrýt tyto běžné provozní výdaje, museli jsme už do tohoto fondu přelít přes 311 000 korun z peněz na odměny učitelů. Tím jsme každému učiteli museli vzít téměř 10 000 korun na odměnách. Aktivní pedagogové, kteří se věnují dětem nad rámec běžné výuky, tak dostanou letos méně. Toto je výsledek úspory vlády," říká ředitelka školy Renáta Fialová. Školy obdržely místo prostředků na zmíněné nutné výdaje peníze z evropských fondů, ty ale nemohou použít na to, co potřebují. Na nemocenskou učitelů, vzdělávání pedagogů nebo školní pomůcky a další výdaje tyto evropské peníze použít nelze. Z nich mohou školy nakoupit pouze IT techniku, např. 3D tiskárny, robotické pomůcky, 3D brýle a podobně. I příští rok tak budou mít školy zřejmě nedostatek peněz na běžné výdaje, jelikož Ministerstvo financí zamítlo navýšení peněz na ONIV, a kvůli inflaci a zejména nárůstu cen navíc bude situace ještě horší. "Když nebudeme mít peníze na odměny učitelům, nebudu moci motivovat mladé šikovné kantory, aby ve školství zůstali. Vypadá to, jako by se Ministerstvo školství rozhodlo základní školy úplně ponechat svému osudu, ať si s tím nějak poradí samy," říká ředitelka školy.

Situace dle mého názoru musí být řešena. Je ohroženo české školství a vzdělávání našich dětí. Šetřit na vzdělávání našich dětí je opravdu nedomyšlené a já volám po přehodnocení situace a zatažení za ruční brzdu. Proto prosím, pane předsedající, zařadit bod Podfinancování škol v rozpočtu pro rok 2022 a 2023 dnes jako první bod po již pevně zařazených bodech této schůze. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, návrh jsem si poznamenal.

Nyní vystoupí paní poslankyně Jana Pastuchová a připraví se pan poslanec Roman Kubíček. Prosím.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vždy tu vystupuji k věci zdravotnictví a sociálních věcí, dneska to trošku změním a budu zde vystupovat jako poslankyně za Liberecký kraj. Když jsem si dnes ráno v tisku, v monitoringu přečetla článek Tvrdá rána pro Čechy žijící na severu, tak se to samozřejmě týká i mě a občanů našeho Libereckého kraje.

Jedná se o těžbu v dole Turów. O tom už tady bylo mluveno hodně, přesto dnes mě nepotěšil článek, který jsem si v monitoringu přečetla, proto že to je aktuální, tak jsem se rozhodla zařadit nebo zdůvodním proč, ale zařadit tento bod na jednání této schůze. Řeknu dopředu, na čtvrtek v 11 hodin, pevně zařazený. (Místopředseda Bartošek: Děkuji.) Prosím.

A jde o to, že teď občané v Libereckém kraji, je nás tu osm poslanců za Liberecký kraj, pravda, tři za hnutí ANO, jeden SPD, takže zbylí čtyři doufám, že budou hlasovat pro tento bod, protože jde opravdu o občany Libereckého kraje, kdy se píše, že hnědouhelný důl Turów získal od polských úřadů nové pozitivní posouzení vlivu těžby na životní prostředí EIA a rozhodnutí může umožnit pokračování těžby až do roku 2044. Obyvatelé na české straně hranice se obávají ztráty podzemní vody a poklesu půdy. Kdo neví, důl Turów se nachází na trojmezí Polska, Česka a Německa. V pátek získal nové kladné posouzení EIA, a tak hrozí, že se tam bude těžit do roku 2044. Povolení EIA přitom soud již dříve zrušil a polské úřady se tak znovu zabývaly připomínkami. V únoru roku 2022 polský soud po odvolání našich právníků rozhodl o zrušení takzvané doložky okamžité vykonatelnosti pro posouzení EIA. Tím umožnil pozastavit těžbu do doby, než se posoudí nesprávná data uvedená v posouzení EIA. Takový postup stanoví evropské právo. Polský provozovatel dolu však těžil bez ohledu na tuto podmínku dál. Polsko se tak dopouštělo porušování evropského práva, což je nepřijatelné.

Ztráta české vody není ve skutečnosti dostatečně kompenzovaná. Vy víte, že Polsko poslalo České republice miliardu korun, ale ta nestačí ani na výstavbu potřebných vodovodů pro místní obyvatele, natož aby řešila mizející vodu v krajině. Podzemní stěna, jejíž výstavbu česká vláda obhajovala mezinárodní dohodou, odtok vody nedokáže zastavit. Nedávno to svým výrokem potvrdila i končící ministryně životního prostředí Anna Hubáčková. Paní Hubáčková, ministryně na odchodu, nedávno řekla, že smlouva nikdy neměla ochránit zásoby pitné vody a že je to prý fáma. Tím však popřela argumentaci samotné vlády při obhajování smlouvy. Podle radního Libereckého kraje za Piráty zřejmě došlo k nějakému komunikačnímu šumu, který zase říká: "Samozřejmě že ochrana zásob pitné vody pro české obyvatele byla během všech jednání prioritou číslo jedna. Vyjádření paní ministryně neumím vysvětlit."

Co se týče nového posouzení EIA, akceptujeme výrok polského soudu, ačkoliv jsme se zkoušeli odvolat. Aktuálně máme mezinárodní dohodu. Podle České geologické služby není lepší dohoda technicky možná. Bariéra v podobě podzemního valu by měla být funkční až tak za pět, za šest let, uvedl radní Libereckého kraje. Takže teď nevím, jestli... komu máme věřit, jestli paní ministryni Hubáčkové, nebo našemu radnímu Libereckého kraje, kteří se zjevně neshodnou.

Takže já si myslím, že náš region v Libereckém kraji může čelit velice vážným problémům. Rozhodnutí polských úřadů je navíc celé špatně, to doplnila Zuzana Pechová ze sousedského spolku Uhelná. A nejhorší na tom je, že česká vláda, jak píší v médiích, opravdu čerpám z médií, česká vláda se k celé záležitosti odmítla vyjádřit s tím, že problém je v gesci Ministerstva životního prostředí. Ministerstvo není účastníkem řízení o přezkum polského povolení EIA, ministerstvo se tedy vyjádří až poté, co dokumenty obdrží.

Já znovu upozorním, nebo všichni víte, že Polsko zaplatilo České republice kompenzace za důl Turów, ale teď vlastně hrozí opět to, že obyvatelé Libereckého kraje - může docházet k poklesu podzemní vody. A já bych tedy chtěla opravdu, aby občané Libereckého kraje v území, kde se to nachází, protože o tom dolu Turów už tady jednáme dlouho, měla relevantní informace a brzké informace o tom, co s tím naše vláda chce dělat. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Roman Kubíček a připraví se pan poslanec Miloslav Janulík. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, já bych si dovolil navrhnout nový bod na jednání, který jsem nazval Problémy v teplárenství a jeho dopady na koncové uživatele.

My jsme se v uplynulém období velmi soustředili na nárůst cen energií, a to především energií plynu a elektrických energií, a tak trošičku jsme na teplárenství zapomněli. Vzhledem k tomu, že nám již začala topná sezóna a na výkonu tepláren je závislých asi 4,5 milionu občanů v České republice, je toto téma velmi aktuální a velmi důležité.

Teplárenské sdružení se nějakým způsobem odvolává na svých stránkách na to, že nebylo vyslyšeno a nebylo s ním provedeno jednání, a vzhledem k navyšujícím se cenám uhlí, štěpky a plynu dochází k významnému navýšení cen pro koncové uživatele. Aby bylo úplně jasno, těmi koncovými uživateli nejsou jen občané České republiky, ale také firmy podnikající v České republice. Říká se tomu energetické teplo, které se používá pro chlazení a vytápění různých provozů, například ho používají pivovary, používají ho chladírenská zařízení a pochopitelně tato dodávka energetického tepla je významnou částí, která ovlivňuje cash flow jednotlivých firem.

Energetický regulační úřad teplárnám zrušil zelený bonus, který teplárny dostávaly na výrobu kogenerační energie, z kterých do této doby byly schopny částečně sanovat nárůst ceny tepla pro koncové uživatele. Současně s tím roste cena všech komodit - je to i uhlí, je to cena dopravy uhlí, je to cena štěpky, je to cena dopravy štěpky a tato cena se pochopitelně bude propisovat do účtů jednotlivých uživatelů. Ona by to nebyla taková tragédie, kdyby nedocházelo ke skokovému navýšení ceny. Například informace z Libereckého kraje, kde je velké množství tepláren závislých na dodávkách plynu, již dnes hlásí navýšení ceny až o 300 %. To znamená, že domácnosti, které například platily za plyn něco kolem 700 korun za gigajoule, dneska jsou na částkách kolem téměř 3 000 korun a nevylučují další navyšování ceny i s tím, že může docházet k nedostatku suroviny, jako je plyn, aby bylo možno bezpečně zásobovat tyto domácnosti.

To v menším pochopitelně platí i pro teplárny, které využívají uhlí a štěpku, protože některé ceny komodit jsou fixované v dodávkách do určité doby. Ale pochopitelně, co není fixované, je cena dopravy, která strmě roste. Abyste byli v obraze, tak na nějaký provoz střední teplárny pro stotisícové město přijede měsíčně několik plně naplněných vlaků, které musí tuto surovinu přepravit. Tato surovina se musí přeložit a dodat na místo určení. Není to úplně jednoduchá záležitost, protože domácnosti i firmy jsou zatíženy už dalšími poplatky, jako je opravdu nárůst ceny plynu, nárůst ceny elektrické energie, a tyto veškeré nárůsty se pak promítají do ceny výrobků a do ceny i na konkurenčním prostředí. Pochopitelně i ty teplárny, které vyráběly kogenerační elektřinu, si nějakým způsobem pomáhaly výrobou této elektrické energie, ale tato částka v dnešní době již začíná být nedostatečná.

Mluvím s mnoha starosty, kteří jsou závislí na jednotlivých teplárnách, a teď podotýkám, jedna výhoda měst, která mají teplárny ve vlastnictví, a pak nevýhoda měst, která jenom dostávají teplo z nějakého dálkového přenosu, který funguje tak, že okamžitě promítají ceny nárůstu suroviny do ceny koncového spotřebitele, a jak jste si mohli všimnout a dočíst se v tisku, došlo ke krachu jedné menší teplárenské společnosti, která ve Zlínském kraji přestala zásobovat několik malých měst, ale je to jen otázka času, kdy by to mohlo dopadnout na všechny.

Teplárenství je zvláštní obor, ono v globálu, než otočíte kohoutkem a než si pustíte radiátor, aby vám bylo v domácnosti teplo, tak si všichni myslíte, že do té doby ho nepotřebujete. Ve chvíli ovšem, kdy přichází výkyv počasí a je nějakým způsoben nezabezpečen tepelný komfort, každý tím kohoutkem otočí, teplo si do domácnosti pustí a očekává se od vedení radnic, že jim teplo zabezpečí v dostatečné míře a v přijatelné ceně.

Já se obávám (domnívám?), že by bylo velice dobré otevřít toto téma, protože pokud si vzpomínám, například v loňském roce byla podpora fotovoltaiky 40 milionů korun za celý rok a podpora zeleného bonusu pro teplárny, který teď momentálně zmizí, byla jenom v částce 2 miliard korun. Pochopitelně jsme slyšeli mnoho informací o využití Modernizačního fondu, ale povězme si na rovinu, ten Modernizační fond, pokud by se ty peníze nepoužily na dorovnání ceny koncového zákazníka, slouží k úplně něčemu úplně jinému, on slouží vlastně k upgradu tepláren a teplárna a její provoz je velmi složité technologické zařízení, které potřebuje údržbu, které potřebuje upgrade. Ta zařízení také mají svoji životnost a pochopitelně jednotlivé opravy jsou v řádech desítek milionů, někdy i stovek milionů korun. Vím, o čem mluvím, protože sedím v dozorčí radě teplárny České Budějovice, a potýkáme se s obdobným problémem. Dělali jsme nějaké poptávkové řízení na nový kotel, kde nám cena vyšplhala až k 1,5 miliardy korun, což je nemalá částka, a přes veškeré úspory, které teplárna vytvořila, ta částka je pro dnešní dobu velmi, velmi vysoká a je ovlivněna vstupními cenami materiálu, prací a tak dále.

Takže by bylo velice dobré, kdybychom otevřeli tento bod a začali se bavit o tom, jak dál. Za prvé, jak pomoci spotřebitelům a firmám v letošním roce, v příštím roce a jakým způsobem nastavit podporu plynárenství do doby budoucí, a to tak, aby nedocházelo k zavírání plynáren, k zavírání provozů nebo k abnormálně vysokému nárůstu cen pro koncové spotřebitele. Myslím si, že toto od vás i voliči očekávají, protože to bude přímo jedna z věcí, která se dotkne jejich domácností, jejich peněženek, a bylo by velmi dobré, aby k tomu vystoupilo Ministerstvo pro životní rozvoj, Ministerstvo průmyslu a obchodu a abychom začali řešit nějakou cenovou politiku, která bude udržitelná pro následující období.

Určitě to nebude jednoduché, protože my víme, že tato energetická krize se nevyřeší mávnutím kouzelného proutku a nezmizí během jednoho roku, a musíme se také bavit o tom, jakou surovinou v teplárnách budeme topit a vyrábět elektrickou energii, zda budeme mít dostatek suroviny, jako je uhlí, jako je štěpka, jako je plyn, jakým způsobem si tedy poradit s tím, které suroviny máme nejvíce a na které můžeme přejít, a zda je vůbec reálné v případě, že by to například bylo uhlí, upgradovat a znovu obnovit výrobu v elektrárnách a teplárnách, které jsou schopny zpracovávat uhlí a vyrábět teplo a elektrickou energii. My to v současné době ani nevíme a v současné době si nejsme ani úplně jisti, jaká by byla finální cena, protože ceny na spuštění nebo upgrade nebo opravu nebo modernizaci jsou trošku ve hvězdách, protože je nikdo neposkládal na stůl, a bylo by velmi zajímavé vidět, kdyby Ministerstvo průmyslu a obchodu předložilo celkovou sumu, celkovou bilanci, kterou je potřeba do tohoto systému vložit, jakým způsobem by byly vůbec schopny kapacity firem dodávajících tuto technologii, opravující toto zařízení, víceméně obsloužit jednotlivé provozy tak, aby byly schopny elektrickou energii a teplo dodávat do jednotlivých domácností. Pochopitelně čím větší město, tím větší problém, protože diverzifikace na jednotlivé další zdroje úplně neexistuje, a jak víte, především panelové domy jsou napojeny převážně na centrální vytápění teplem. A znovu opakuji, i firmy ve velkém využívají energetické teplo k provozování svých provozů.

Takže já si dovolím ještě jednou navrhnout bod, který se jmenuje Problémy v teplárenství a jeho dopady na koncové uživatele, a dovoluji si navrhnout buď dnes jako první bod, a pokud by toto nebylo přijato, jako první bod pro čtvrteční jednání. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče, oba návrhy jsem si poznamenal. Než vystoupí pan poslanec Miloslav Janulík, eviduji přihlášku s přednostním právem pana předsedy Výborného. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo, pane ministře, kolegyně, kolegové, já se omlouvám panu kolegu Janulíkovi, ale zdržím ho asi tak o jednu nebo dvě minuty. Nějak se nám to tady rozpovídalo - ne že by to nebyly zajímavé příspěvky k programu 41. schůze, ale přece jenom o programu už tady vedeme rozpravu bezmála čtyři hodiny a myslím, že by mělo být odhlasováno procedurálně, že v rozpravě o programu budeme pokračovat i po 19. hodině a že v programu 41. schůze, který bude v nějakém časovém limitu také schválen, budeme dnes pokračovat po 19., 21. i případně 24. hodině, a to budeme jednat i hlasovat tak, jak ukládá jednací řád, včetně projednávaných návrhů zákonů. Děkuji. Poprosím, aby neprodleně bylo hlasováno, jak procedura dává.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Jedná se o procedurální návrh.

Než přijdou kolegyně a kolegové do sálu, nejprve přečtu omluvu. Dnes se omlouvá pan poslanec Vladimír Balaš od 16 do 18.30 z pracovních důvodů.

Vzhledem k tomu, že padl procedurální návrh, je možné podávat pouze protinávrhy. (K poslanci Vondráčkovi:) Tedy poprosím vás, abyste podal protinávrh.

Mezitím, ještě dovolíte, já vás nejprve všechny odhlásím a požádám, abyste se opětovně přihlásili svými kartami.

Prosím, pane poslanče, abyste načetl protinávrh.

 

Poslanec Radek Vondráček: Dobrý den, dobrý večer. Já si myslím, že situace není až tak kritická, já bych ještě zkusil protinávrhem, že bychom jednali po 19., a nikoli po 21. hodině a že bychom to třeba tady zvládli do těch devíti. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Ptám se, zda má ještě někdo další protinávrh?

 

Jestli tomu tak není, v tom případě dám nejprve hlasovat o protinávrhu pana poslance Vondráčka, abychom jednali i hlasovali procedurálně i meritorně po 19. hodině.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 2, přihlášeno je 169 poslankyň a poslanců, pro návrh 75, proti 6, s tímto návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Budeme tedy hlasovat o původním návrhu pana předsedy Výborného, abychom jednali i hlasovali po 19., 21. i 24. hodině, procedurálně i meritorně.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 3, přihlášeno je 171 poslankyň a poslanců, pro návrh 110, proti 54.

 

S tímto návrhem byl vysloven souhlas a prodloužili jsme dnešní jednání i po 24. hodině.

A nyní tedy požádám, aby se ujal slova pan poslanec Miloslav Janulík a řekl své návrhy na úpravu jednání. Připraví se paní poslankyně Margita Balaštíková. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Miloslav Janulík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já mám návrh...

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se, kolegyně a kolegové, poprosím vás o ztišení v pravé i levé části sálu. Vy, kteří diskutujete, poprosím, jděte diskutovat do předsálí, v pravé i levé části sálu, abych dobře rozuměl, jaký návrh zazní. Prosím.

 

Poslanec Miloslav Janulík: Ten návrh bude poměrně prostý. Bude to návrh, aby byl vyřazen bod 73, sněmovní tisk číslo 165, to je senátní návrh zákona o pobytu cizinců. Jednoduše z prostých důvodů, on totiž tento zákon platí něco přes rok a za ten něco přes rok se ukázalo, že vnesl pořádek tam, kde pořádek nebyl. A samozřejmě otázka zní, proč měnit něco, co funguje? Cui prodest? Cui bono? Proč? Proč to někomu tak vadí? Proč najednou je potřeba změnit něco, co se ukázalo jako funkční? Vnesl se pořádek. Nám, zdravotnickým zařízením, konečně za péči cizinců - hlavně hovořím o cizincích, kteří jsou pojištěni ne ze zákona, ale jsou mimo EU, a kteří se na nás obrací a budou asi obracet čím dál víc - tak konečně nám za tu péči někdo platí, zdravotnickým zařízením nevznikají dluhy, které jsme nakonec museli zasanovat my všichni, buď z našeho zdravotního pojištění, nebo z našich daní, protože jiné peníze tady v podstatě k tomuto účelu nikde nebyly. A proto navrhuji, aby, pokud vůbec se má něco měnit a nějak cizelovat, tak by to mělo být po nějaké širší diskusi, čili ne tady tou horkou jehlou.

Já bych navrhoval, aby tento bod byl vyřazen, aby se opravdu na půdě zdravotního výboru a příslušných výborů, respektive v odborné veřejnosti, aby k tomu byly přizvány všechny zdravotní pojišťovny a dotčené pojišťovny, aby se udělal nějaký kulatý stůl, tam jsme si věci vydiskutovali tak, abych já tady potom nemusel v prvém, druhém čtení vytahovat argumentaci, která by zhusta nebyla mnohým po chuti, protože mám argumentaci nebo mám argumenty k tomu, abych poukázal na některé nepříliš lichotivé jevy zrovna s tímto spojené. Někomu to sloužilo a už to sloužit přestalo před tím zhruba rokem a něco a on se snaží teď, ten nebo ti dotyční, kterým jsme šlápli na kuří oko, se snaží ten stav zvrátit zpátky.

Jednoduše ti, kdo sedí ve správní radě VZP - mnozí jsou v dvojjediné situaci toho času, to jenom upozorňuji, že časem, jestli na to dojde, tak se časem zmíním a vysvětlím kolegům, v jaké obtížné dvojjediné situaci se nachází - všichni jsme slyšeli, jakým způsobem obhospodařuje toto pojištění pojišťovna VZP. Samozřejmě, argumenty o jejím monopolu a podobném a o Evropské unii jsou liché, všechny byly už vyvráceny, ale tady se lže jak na běžícím pásu, takže už ani pravda nezaznívá, čili to je samozřejmě nesmyslné, ale zajímavé, že někomu takzvaný duopol, třeba Kooperativy a Generali na pojištění odpovědnosti v zaměstnání tady léta letoucí nikomu nevadí, nikomu z vás. To je zajímavé. Jo, všichni si na to zvykli, ani to není předmětem napadání, ani ÚOHS se k tomu nemusel vyjadřovat, tak jako k tomuto se vyjadřoval ÚOHS, a samozřejmě mám jeho podpůrné stanovisko. Argumentů a podpůrných stanovisek mám opravdu kila.

Takže jestli někdo chce, aby tady zazněly věci, které nebudou příliš po chuti, tak jen s chutí do toho. Já tedy jen upozorňuji, že už to je nápadné, že teď, v této době, kdy jsme vzali zdravotnictví - jak všichni víme - 14 miliard, teď chceme ještě trošičku přimrzačit VZP, aby se ty peníze, které jsou dneska samozřejmě přísně dozorovány, je na ně dohlíženo a případné zisky budou převáděny na matku čili na VZP jako takovou, což je dominantní zdravotní pojišťovna u nás, tak teď by zase byla chuť to přehrát na nějakou Slavii a Maximu, to jsou ty pro mě nechvalně známé pojišťovny, já s nimi mám svoji osobní zkušenost jako poskytovatel zdravotní péče a lékař. Můžu se s vámi potom, bude-li někdo chtít, nebo bude-li to někdo tlačit do prvního, druhého čtení, tak se tady o ty zkušenosti samozřejmě rád a ochotně podělím, a nejenom tedy o tyto, ale o mnohé jiné. A myslím, že bude slepci zrak přecházet, až tady přečtu některou mailovou korespondenci, a lehce si z toho dovodíme, kdo a proč a jak má zájem na tom, aby zrovna teď v této době, kdy máme... myslím si, že tato republika má opravdu jiné starosti, už jsme do toho zasáhli, takže jsme všechny Ukrajince dali na pojišťovnu VZP. Ty lhůty postupně vyprchávají, naštěstí se nepotvrdily černé scénáře, že nám vyčerpají zdravotní pojištění, i když někteří už čerpají velmi zdatně. Tak teď v této době do systému ještě tímto způsobem sypat písek považuji za velmi nevhodné a nerozumné.

A proto bych se klonil k tomu, pokud by vůbec k tomu mělo dojít, aby to bylo opravdu ne tímto řekl bych kvazipartyzánským způsobem, kdy ze Senátu, a samozřejmě ono to má... Ten návrh je starý, ten je řekl bych ještě předválečný, když budeme používat terminologii jako naši otcové, že to bylo ještě před válkou. Samozřejmě myslím válku na Ukrajině. To je předválečný návrh, který vznikal ve zcela jiné a úplně jiné době, čili ten by musel doznávat tak zásadních změn, že je vlastně nepoužitelný, celé by to muselo být znovu. Proto doporučuji to po široké diskusi, po širokém konsenzu celé když už vůbec nějak přepracovat.

Ale jestli jste si povšimli, tak z té lhůty už uplynulo myslím že skoro čtvrtina. Myslím tu lhůtu, po kterou to pojištění obhospodařuje VZP, a my jsme ji tam stanovili po nějaké zralé úvaze a dohodě s paní kolegyní Adámkovou na pět let, a z té už 25 % neboli čtvrtina uplynula. Takže řekl bych, když se tady budete ještě chvilku dohadovat, ona uplyne za chvilku celá a bude to porod mrtvého dítěte, jak říkáme my porodníci. Takže tam v podstatě to z mého pohledu naprosto nemá žádnou logiku, ani motivaci, ani konsenzus.

Jenom bych řekl, že my jsme vlastně nastavili řád do té oblasti smluvního zdravotního pojištění cizinců, zajistili jsme místní, časovou dostupnost zdravotní péče pro smluvní pojištěnce, eliminovali jsme dluhy, ty byly - já nevím, jestli jste si všimli těch čísel, ale Ministerstvo financí to vyčíslilo, ty dluhy byly v řádech stamilionů. Přineslo to samozřejmě aspekt veřejné ochrany zdraví ve formě zajištění bezproblémové úhrady, například očkování proti covidu-19. To jste si ani nepovšimli, že zrovna ta tak dehonestovaná VZP do toho vnesla pořádek, a vlastně tím pádem ochraňuje většinovou populaci, ale to už se bere jako že samo sebou.

Testování a zabránění šíření mezi cizinci, a je to samozřejmě sekundární efekt, tím pádem podpory veřejného rozpočtu, protože všichni víme, že takovýto cizinec, když se octne v ohrožení zdraví nebo života, tak se octne ve zdravotnickém zařízení a to zdravotnické zařízení pak nese to břemeno finanční. A když to tedy neunese to zařízení, tak jeho zřizovatel, v případě fakultek ministerstvo, v případě krajských nemocnic kraje a tak dále a tak dále. Ovšem v případě bych řekl těch jednomužných poskytovatelů, nestátních zdravotnických zařízení podle zákona č. 160, to prostě nese sám na bedrech ten lékař. A byl jsem z těch, kteří to léta letoucí nesl, a věřte, že mě to velmi iritovalo, takže bych nerad, kdyby se ten stav měl vrátit zpátky, jak by si mnozí přáli, jo?

Současně to, co funguje, nezatěžuje veřejný rozpočet rozšiřováním o další skupiny cizinců z třetích zemí. Tady padají šílené návrhy, že se do toho zahrnou děti a já nevím, ještě rodinní příbuzní a tak dále. To by zruinovalo jakýkoliv rozpočet. To jsou prostě takové ty bezbřehé výkřiky. A samozřejmě, co by nám to doneslo? No zdravotní turistiku! No, to jsme tady zažívali, samozřejmě zase by to někdo rád vrátil zpátky, ale ta turistika, podstata té turistiky je samozřejmě úplně jiná. Protože když jste poskytovatel a někdo přijde s chronickou... nebo vy víte dobře, že tu chorobu nebo ten nešvar, který si přináší, má léta letoucí a ve své domovské zemi ho neřeší, protože buď to tam řešit nejde, anebo je to tak finančně náročné pro něho osobně, protože tam ta péče na naší úrovni není ani není tak finančně zajištěná, takže si ho přijede za toto kvazipojištění, které mu tady poskytovalo nějaké Quantum nebo Slavia, nebo Maxima nebo Slavia, tak si ho přijde sem vyřešit. A my ho vyřešíme, naši lékaři, a pak se vystavuje faktura a s tou fakturou se dá udělat tak ohníček na dvoře nemocnice, protože tu fakturu nezaplatí buď vůbec nikdo, nebo zaplatí v nějaké naprosto směšné výši, protože tam někde vzadu je napsáno petitem, že neplatí pro tyto případy a tak dál. Takže to je samozřejmě běžná praxe, nebo respektive byla to běžná praxe do doby, než jsme do toho zavedli ten elementární pořádek.

Jenom dodávám, že dle platných evropských směrnic musí členský stát zajistit vyloučeným skupinám z veřejného zdravotního pojištění adekvátní náhradu, a tohle je skupina, evidentně ti cizinci z třetích zemí, vyloučená ze zdravotního pojištění. Smluvní zdravotní pojištění je tedy státem regulované pojištění, není to bezbřehý trh, kdy stát stanovuje podmínky pro jeho provozování. U veřejného zdravotního pojištění je mimo jiné nutná síť smluvních zdravotnických zařízení, která garantuje místní a časově dostupnou péči a je zárukou přístupu pojištěnce k zdravotní péči. Ale má-li být smluvní zdravotní pojištění cizinců náhradou veřejného zdravotního pojištění pro cizince z třetích zemí bez zaměstnání a trvalého pobytu, je tedy nezbytně nutné, aby i zde existovala kritéria na tuto síť, aby byla vyžadována ze strany kompetentních orgánů. A to, přátelé, nebylo. To se tak prostě nedělo. A teď říkám, my jsme v tom udělali pořádek, a proč to tedy někomu vadí? Současná zákonná úprava smluvního zdravotního pojištění cizinců byla nedostatečná, tehdejší tedy, bavím se o roce 2021, a zejména co se týkalo zajištění zdravotní péče, zániku pojištění, výše pojistného a tak dál, protože tam nebyla stanovená vůbec kritéria, oni prostě pojišťovali za naprosto fiktivní, směšné částky, a ještě si 80 % z toho pojištění brali jako odměnu ti pojišťováci, takže na faktické plnění nezbývalo v podstatě nic. Bylo to jenom takové nafouknuté nic, jak by řekl ďábel v Hrátkách s čertem, a všichni se tvářili, že to je tedy přesně ono, že to má být jenom jako formálně udělané, udělané pro to, aby ti lidi tady mohli získat statut pobytu, že tedy se prokážou nějakým pojištěním, byť je to jenom cár papíru, ano? A to, že my, na druhém konci toho špagátu nám nezůstávalo v rukách vůbec nic nebo naopak jenom ta práce a ta péče, tak to bylo každému tady jedno, zejména tady v Praze, že ano? Protože prostě to tak tady fungovalo léta.

To samozřejmě byla živná půda pro snahu lidskoprávních aktivistů, kteří poukazovali na to, že advokáti specializovaní na cizinecké právo vymáhali po nás třeba tu péči, ano, aby se tady mohli začleňovat ti cizinci, vznikaly tam prostě zajímavé věci a teď bychom si to... Já jenom upozorňuji na to, že to chce někdo vracet zpátky. Ale vůbec, vůbec nevidím tu motivaci, nebo respektive vidím, ale já tady, bude-li to nutné, se samozřejmě o tom zmíním, ano?

No, já bych jenom dodal, že pojišťovna PVZP je dcerou VZP a neodvádí dividendy nikam do zahraničí, ty peníze zůstávají tady. Zůstávají nám ve veřejném zdravotním pojištění, ty zisky případné, ano? To je ten zásadní rozdíl. Takže jestli tady to komu vadí - a tady jenom znovu podotýkám kolegům, kteří sedí ve správní radě VZP a svým jednáním tady by poškodili ekonomické zájmy VZP, tak by to byla velmi zajímavá úvaha, jak by tedy se zhostili své zodpovědnosti. A já tedy už k tomu i stanovisko nějaké mám, zatím si ho nechám pro sebe, ale není to tedy moc radostné, takže já bych byl velmi opatrný v tomto smyslu a doporučuji všem opravdu zvážit s chladnou hlavou: stáhněte ten bod, prosím vás, pojďme se o tom bavit, udělejme k tomu nějaký kulatý stůl, přizveme všechny zúčastněné. Pobavme se o tom, ale myslím si, že opravdu teď máme, teď má tento stát a i naši lidé, my, občané, a my zejména bychom - my tady ty občany zastupujeme - bychom měli vnímat, že mají jiné starosti. Tohle není to hlavní, co nás teď pálí a nad čím bychom tady měli trávit hodiny a hodiny, ano? To já si myslím, že to je někde jinde, a to si pojďte poslechnout ven mezi lidi. Já to poslouchám v ordinaci, když nesedím tady, tak sedím tam a slyším, co lidi říkají a jaké začínají řešit starosti. A najednou, protože dělám obor, který dělám, najednou lidi začínají odkládat těhotenství, začínají odkládat rodičovství. To je to, co jsme chtěli? No, vždyť lidi prostě nebudou chtít mít děti do takové... když je sama vláda děsí a říká: Jé, všechno je špatně, ještě to bude horší, no tak to prostě řeže strom, na kterém všichni sedíme...

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane poslanče, omlouvám se, že vám do toho vstupuji, ale mluvte k bodu, prosím. Mluvíte o vyřazení senátního návrhu zákona o pobytu cizinců.

 

Poslanec Miloslav Janulík: Takže já znovu tedy prosím o to, aby tento bod 73, sněmovní tisk 165, byl vyřazen z pořadu této schůze. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Jako další vystoupí paní poslankyně Margita Balaštíková a připraví se paní poslankyně Zuzana Ožanová. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Ještě jednou dobrý den, kolegyně a kolegové. Já zde mám opět žádost na zařazení nového bodu na program s názvem Pomoc obcím a městům s nedobytnou pohledávkou u Sberbank. Vláda se rozhodla uplatnit sektorovou daň nejen na energetické společnosti, ale i na banky se zdůvodněním, že banky vydělávají na inflaci, protože centrální banka kvůli inflaci zvedla svoje sazby a vyplácí tak bankám vyšší úroky z jejich vkladů.

Škoda že naše vláda neumí s nikým nic vyjednat. Mohla si dávno vyjednat nižší ceny energií s největšími výrobci, jako to udělali jiní a mohla si i s bankami vyjednat přísun financí do žádoucích a výhodných investic. A přesto nám tu jedna příležitost zbývá, což je: kraje, města a obce mají zamrzlých 7,7 miliardy korun ve Sberbank, kterou prakticky zlikvidovala invaze Ruska na Ukrajinu. Teď probíhá likvidace a nad uvedenými vklady se vznášejí otazníky. Budou se rozprodávat aktiva Sberbank a z výtěžku se budou uspokojovat věřitelé. Bohužel kraje, města a obce jsou až poslední v řadě, a dostanou tedy jen to, co na ně zbyde. Kdyby aktiva Sberbank, tedy úvěry, které tato banka poskytla, rychle odkoupily největší banky v České republice za nominální hodnotu, mohly by obce dostat všechny své peníze zpátky a nikdo by nic neztratil. Banky by si koupily kvalitní úvěrové portfolio, Sberbank by vyplatila všechny své závazky a tiše by ukončila svou likvidaci v České republice.

Připomeňme, že Sberbank byla kvalitní bankou, a že vklady u ní byly tedy dobrou investicí. Kraje, města a obce neudělaly žádnou chybu, a přesto si teď musí půjčovat za vysoký úrok a zastavovat některé akce a investice a čelit nemalým ztrátám. Mohla by jim naše vláda proto vyjednat řešení? Já se domnívám, že ano, a z tohoto důvodu žádám o zařazení nového bodu, ke kterému by měla proběhnout diskuse na plénu Sněmovny, a tento bod žádám zařadit za nově předřazené body. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pardon, abych tomu rozuměl, tomu návrhu. Na kdy ho chcete zařadit? (Poslankyně Balaštíková: Na dnešní den.) Na dnešní den, dobře. A v pořadí? (Poslankyně Balaštíková: V pořadí první.) Dnes jako první bod. Děkuji vám.

Jako další je přihlášena k pořadu schůze paní poslankyně Zuzana Ožanová a připraví se pan poslanec Josef Kott. Prosím.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegové, kolegyně, já jsem ráda, že zrovna v této chvíli vyšla služba na pana ministra dopravy, poněvadž jeho se týká můj bod. Název bodu je Zpráva ministra dopravy k průjezdnosti železničního koridoru u Poříčan a návrh na zařazení, prosím vás, ne dnes, ale zítra ráno jako první bod, protože domnívám se, že nás to bude zajímat, nejen nás, ale i občany.

Já sama včera, když jsem jela, vlak měl zpoždění jenom minimálních pět minut, nicméně potom z 3.25 hodin jsem jela 6.25 hodin, to znamená dvojnásobek času, a domnívám se, že tak nejsem jenom já. Chápu, že došlo k situaci, kdy u Poříčan vykolejila lokomotiva, nebezpečný materiál se převážel, nicméně došlo k zastavení celého koridoru. Má to vliv na osobní dopravu, kdy lidé musí jezdit do práce, má to vliv i na železniční dopravce, kteří nyní nemůžou po hlavním tahu přepravovat své zboží. A překvapivým bylo, když jsem včera v tom vlaku... vysvětlování personálu, že tam, kde jedeme, je odklon, je díky opravám jenom jedna průjezdná kolej pro oba směry jízdy.

V současnosti, protože používám železniční dopravu velmi často - je to pro mě, přiznám se, pohodlnější než jezdit do Prahy autem, protože přece jenom přes těch 300 kilometrů to je pohodlnější, ten vlak, ve kterém se dá pracovat - těch oprav je hodně a jsou naráz. Já už jsem běžně zvyklá počítat s tím, že mám třicetiminutové zpoždění, už to kalkuluji do svých programů, když je menší, tak jsem ráda. Nicméně opravy jsou důležité, chystáme se taky na rychlostní železnice. Nicméně když probíhají naráz na více úsecích a potom dojde k takové situaci, tak je samozřejmě těžké zajistit obslužnost.

Já už bych skončila, protože to, že je to složité na železnici, všichni víme. I proto navrhuji, aby tento bod byl zítra, protože dle zpráv, které jsou v tisku, by možná už mohl být koridor průjezdný, a pan ministr se jistě rád k tomu vyjádří, protože předpokládám, že to řeší. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně. Nyní řádně přihlášený pan poslanec Josef Kott. Prosím.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já si dovolím navrhnout vyřazení bodu 6, číslo sněmovního dokumentu 177, z pořadu 41. schůze, a odůvodnění je zcela jednoduché: jak je vidět na tom, že tento bod je složitý, není ještě zcela dopracovaný, tak se domnívám, že jsme připraveni ještě přesvědčit Ministerstvo financí o tom, aby přepracovalo společně s námi pozměňovací návrhy, které by potom vyhovovaly oběma stranám. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Navrhujete tedy bod 6 vyřadit bod o evidenci tržeb. Děkuji.

Tím jsme vyčerpali všechny přihlášky k pořadu schůze. Zagonguji a přivolám kolegyně a kolegy z předsálí. Přečtu omluvy a dám hlasovat o jednotlivých návrzích.

Dnes z pořadu schůze se omlouvá pan Ondřej Kolář od 19 do 9 ráno z pracovních důvodů, dále se omlouvá pan poslanec Julius Špičák na celý jednací den ze zdravotních důvodů, další se omlouvá pan poslanec Vladimír Balaš od 18.30 do 9 hodin z pracovních důvodů a dále se omlouvá pan poslanec Vít Rakušan od 19 do 9 hodin ráno z pracovních důvodů.

Eviduji žádost o vaše odhlášení, já vás tady všechny odhlásím a požádám o opětovné přihlášení.

Pan poslanec Julius Špičák upravuje svoji omluvu dnes od 19 do 9 hodin ráno.

Nejprve bychom dali hlasovat o návrzích, na kterých se shodlo grémium a které zde byly přečteny. Ptám se, zda je nutné návrhy z grémia číst znovu, anebo ne? Takže eviduji Takže eviduji žádost, abych přečetl návrhy z grémia opět. Tedy návrhy z grémia zní: Vyřadíme z návrhu pořadu body 2 a 114, je to sněmovní tisk 96, ochrana veřejného zdraví, druhé a třetí čtení. Dále zařadíme do návrhu pořadu nové body, a to je sněmovní tisk 291, vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, druhé a třetí čtení, a to do bloku Zákony - druhé čtení, respektive Zákony - třetí čtení; dále sněmovní tisk 301, je to vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, druhé a třetí čtení, a to do bloku Zákony - druhé čtení, respektive Zákony - třetí čtení; dále sněmovní tisk 315, vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2023, první čtení, a projednávat jej ve středu 26. října.

Dále projednávat ve středu 12. října sněmovní tisk 30, důchodové pojištění, druhé čtení, jako první bod, a dále sněmovní tisk 291, poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, druhé čtení, jako druhý bod.

Dále na pátek 14. října zahájit projednávání bodů z bloku Zákony ve třetím čtení v pořadí: bod 100, sněmovní tisk 160, nízkoemisní vozidla; bod 102, sněmovní tisk 31, autorský zákon; bod 104, sněmovní tisk 139, digitální nástroje; bod 106, sněmovní tisk 175, mezinárodní justiční spolupráce; bod 107, sněmovní tisk 199, užívání bytů; bod 109, sněmovní tisk 207, civilní letectví; bod 111, sněmovní tisk 216, podmínky pro provoz vozidel na pozemních komunikacích; dále bod 112, sněmovní tisk 256, sankční zákon;, dále pokračovat bodem 32, sněmovní tisk 313, energetický zákon, první čtení, podle § 90 odst. 2. Poté případně projednávat body dle návrhu pořadu schůze.

 

To jsou návrhy z grémia, které jsem opět přečetl. Vidím, že jste všichni v sále.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh z grémia? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 4, přihlášeno je 166 poslankyň a poslanců, pro návrh 166, proti nikdo. S návrhem grémia byl vysloven souhlas.

 

A nyní budeme postupovat podle načtených bodů. První jsou to body za pana předsedy Jakoba.

 

Nejprve bod číslo 6, sněmovní tisk 17, zákon o evidenci tržeb, dnes jako první bod.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 5, přihlášeno je 169 poslankyň a poslanců, pro návrh 107, proti 62. S návrhem byl vysloven souhlas.

 

Jako další bod 73, sněmovní tisk 165, senátní návrh o zákona o pobytu cizinců na středu jako třetí bod, středa 12. 10. jako třetí bod.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 6, přihlášeno je 169 poslankyň a poslanců, pro 91, proti 75. S návrhem byl vysloven souhlas.

 

Jako další je bod 31, sněmovní tisk 312, zákon o sdružování v politických stranách, na den 14. 10. jako čtvrtý bod.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 7, přihlášeno je 169 poslankyň a poslanců, pro návrh 89, proti 75. S návrhem byl vysloven souhlas.

 

Dále je to bod 13, sněmovní tisk 287, právo na digitální služby, návrh digitální služby na 12. 10. jako pátý bod.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 8, přihlášeno je 170 poslankyň a poslanců, pro 93, proti 72. S návrhem byl vysloven souhlas.

Dále bod číslo 12, sněmovní tisk 285, vládní návrh zákona o některých opatřeních proti šíření teroristického obsahu online, 12. 10. jako šestý bod.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 9, přihlášeno je 170 poslankyň a poslanců, pro 92, proti 16. S návrhem byl vysloven souhlas.

 

Dále bod 21, sněmovní tisk 289, zákon o pedagogických pracovnících, na 12. 10. jako sedmý bod.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 10, přihlášeno je 170 poslankyň a poslanců, pro návrh 169, proti 1. S návrhem byl vysloven souhlas.

 

Dále bod 17, sněmovní tisk 263, zákon o České televizi a Českém rozhlase, na čtvrtek 13. 10. jako první bod po písemných interpelacích.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 11, přihlášeno je 170 poslankyň a poslanců, pro návrh 93, proti 74. S tímto návrhem byl také vysloven souhlas.

 

Dále pan předseda Tomio Okamura chce zařadit nový bod s názvem Strmý nárůst nelegálních migrantů do České republiky jako první bod dnes.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 12, přihlášeno je 170 poslankyň a poslanců, pro 76, proti 61. Tento návrh byl zamítnut.

 

Dále pan předseda Radim Fiala chce zařadit nový bod Kvůli energetické krizi a nečinnosti vlády hrozí krachy firem.

Nejprve dám hlasovat o zařazení tohoto nového bodu. Kdo je pro, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 13, přihlášeno je 170 poslankyň a poslanců, pro 77, proti 71. Návrh byl zamítnut, nebudeme tedy hlasovat o jeho pevném zařazení.

 

Paní předsedkyně Schillerová zde má nový bod, a to je Růst inflace a dopady na domácnosti a firmy.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto nového bodu? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 14, přihlášeno je 170 poslankyň a poslanců, pro 77, proti 30. Ani tento bod nebyl zařazen na program, nebudeme hlasovat o pevném zařazení.

 

Paní poslankyně Dostálová chce zařadit nový bod s názvem Řešení bytové krize.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto nového bodu? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 15, přihlášeno je 170 poslankyň a poslanců, pro 77, proti 21. Tento bod nebyl schválen.

 

Dále paní poslankyně Dostálová - bod 55, sněmovní tisk 41, živnostenský zákon, chce zařadit jako druhý bod dnes.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 16, přihlášeno je 170 poslankyň a poslanců, pro 76, proti 58. S tímto návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Dále pan poslanec Radek Vondráček chce zařadit nový bod, a to Informace vlády k otázkám národní bezpečnosti.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto bodu? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 17, přihlášeno je 170 poslankyň a poslanců, pro 75, proti 35. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Dále je zde návrh, který má pan poslanec Kukla, je to zařazení nového bodu Drahé energie a jejich řešení.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto nového bodu? Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 18, přihlášeno je 170 poslankyň a poslanců, pro návrh 76, proti 35. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Dále také pan poslanec Kukla, zařazení nového bodu s názvem Sberbank.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto nového bodu? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 19, přihlášeno je 170 poslankyň a poslanců, pro návrh 75, proti 38. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Dále paní poslankyně Dražilová chce zařadit nový bod Informace k postupu prací na zákoně o dlouhodobé péči.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto nového bodu? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 20, přihlášeno je 170 poslankyň a poslanců, pro 74, proti 22. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Dále pan poslanec Jiří Kobza chce zařadit nový bod Pomoc Pákistánu postiženému záplavami.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto nového bodu na program? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 21, přihlášeno je 170 poslankyň a poslanců, pro návrh 74, proti 16. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Další návrh je také od pana poslance Kobzy, je to návrh nového bodu Agrese Ázerbájdžánu proti Arménské republice.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 22, přihlášeno je 170 poslankyň a poslanců, pro 20, proti 27. S tímto návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Jako další je pan poslanec Aleš Juchelka, který chce zařadit nový bod, a to Aktuální situace na přetížených úřadech práce.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 23, přihlášeno je 170 poslankyň a poslanců, pro návrh 74, proti 29. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Dále pan poslanec Juchelka navrhuje bod číslo 80, sněmovní tisk 234, o státní sociální podpoře, jako první bod dnešního jednání pevně zařadit.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 24, přihlášeno je 170 poslankyň a poslanců, pro návrh 75, proti 46. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Dále pan poslanec Lubomír Brož, bod 62, sněmovní tisk 108, novela zákona o majetku, chce zařadit jako třetí bod v bloku prvních čtení.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 25, přihlášeno je 171 poslankyň a poslanců, pro 76, proti 25. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

Dále pan poslanec David Štolpa chce zařadit nový bod Proč vláda Petra Fialy nepomáhá firmám s vysokými cenami energií.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 26, přihlášeno je 172 poslankyň a poslanců, pro návrh 77, proti 34. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Dále pan poslanec Hubert Lang chce zařadit nový bod s názvem Reforma cizinecké policie, opětovné zřízení cizinecké policie jako útvaru s celorepublikovou působností, to vše v souvislosti s nárůstem nelegální migrace v České republice.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto nového bodu? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 27, přihlášeno je 172 poslankyň a poslanců, pro 74, proti 29. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Další návrh má paní poslankyně Helena Válková, číslo bodu 88, sněmovní tisk 262, zákon o ochránci práv dítěte, chce ho zařadit na pátek 14. 10. za již pevně zařazené body.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 28, přihlášeno je 174 poslankyň a poslanců, pro návrh 81, proti 13. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Další návrh přednesl pan poslanec Richard Brabec. Je to bod 69, sněmovní tisk 154, novela zákona o podmínkách obchodování s emisními povolenkami. Zde budeme hlasovat variantně, nejprve jako první bod dnešního jednání.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 29, přihlášeno je 174 poslankyň a poslanců, pro návrh 78, proti 51. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Anebo tento bod zařadit variantně jako druhý bod po již pevně zařazených bodech dnes.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 30, přihlášeno je 174 poslankyň a poslanců, pro návrh 78, proti 27. Ani s tímto návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Dále pan poslanec Jiří Mašek chce zařadit nový bod a to je Nelegální migrace, informace ministra vnitra o ostraze hranice se Slovenskou republikou v souvislosti s nelegální migrací po 28. 10. 2022 a chce ho zařadit jako třetí bod po pevně zařazených bodech na pátek.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 31, přihlášeno je 174 poslankyň a poslanců, pro návrh 80, proti 36. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Dále paní poslankyně Jana Hanzlíková chce zařadit nový bod na program schůze Kritická situace na odděleních sociálně-právní ochrany dětí.

Zahajuji a ptám se, kdo je pro zařazení nového bodu na program? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 32, přihlášeno je 174 poslankyň a poslanců, pro návrh 78, proti 33. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Dále paní poslankyně Věra Adámková chce bod 71, sněmovní tisk 162, transplantační zákon, zařadit jako první bod ve čtvrtek 14. 10.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 33, přihlášeno je 174 poslankyň a poslanců, pro návrh 78 proti 23. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Další návrh přednesla paní poslankyně Berenika Peštová. Je to nový bod Vystoupení pana ministra Síkely na sněmu Svazu průmyslu.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto nového bodu? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 34, přihlášeno je 174 poslankyň a poslanců, pro 74, proti 55. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Dále paní poslankyně Margita Balaštíková chce zařadit nový bod Přehodnocení některých nově navržených opatření ze strany EU v zemědělství.

Zahajuji a ptám se, kdo je pro zařazení nového bodu na program? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 35, přihlášeno je 174 poslankyň a poslanců, pro návrh 78, proti 47. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Dále paní poslankyně Jana Mračková Vildumetzová chce zařadit nový bod na jednání, a to Platy policistů a hasičů.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení nového bodu na program? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 36, přihlášeno je 174 poslankyň a poslanců, pro návrh 74, proti 16. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Nyní zde máme pět návrhů od pana poslance Marka Nováka.

 

První je bod 83, sněmovní tisk 246, zákon o ochraně zdraví, dnes jako první bod po pevně zařazených bodech.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 37, přihlášeno je 174 poslankyň a poslanců, pro návrh 79, proti 48. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Dále chce bod 86, sněmovní tisk 257, zákon o regulaci reklamy, zařadit dnes jako druhý bod po pevně zařazených bodech.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 38, přihlášeno je 174 poslankyň a poslanců, pro návrh 77, proti 45. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Jako další návrh pan poslanec má, aby bod 85, sněmovní tisk 250, zákon o právech osob se zdravotním postižením, byl zařazen jako první za pevně zařazené body.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 39, přihlášeno je 174 poslankyň a poslanců, pro návrh 78, proti 31. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Dále bod 61, sněmovní tisk 66, občanský zákoník, pan poslanec Novák chce zařadit jako první za pevně zařazené body.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 40, přihlášeno je 174 poslankyň a poslanců, pro návrh 77, proti 49. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

A jako poslední návrh od pana poslance Nováka je bod 92, sněmovní tisk 273, zákon o platebním styku, zařadit jako první za pevně zařazené.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 41, přihlášeno je 174 poslankyň a poslanců, pro návrh 78, proti 52. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Potom je zde návrh pana poslance Patrika Nachera, bod 56, sněmovní tisk 48, změna občanského a soudního řádu. Budeme hlasovat variantně. Nejprve ho pan poslanec chce zařadit jako první bod dnešního jednání.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 42, přihlášeno je 174 poslankyň a poslanců, pro návrh 79, proti 54. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

A variantně o tomto bodu budeme hlasovat, o jeho zařazení jako první bod na jednání v pátek.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 43, přihlášeno je 174 poslankyň a poslanců, pro 76, proti 63. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Dále paní poslankyně Lenka Knechtová chce zařadit nový bod s názvem Podfinancování škol v rozpočtu pro rok 2022 a 2023.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení nového bodu na program schůze? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 44, přihlášeno je 174 poslankyň a poslanců, pro 79, proti 30. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Dále návrh paní poslankyně Jany Pastuchové, zařazení nového bodu Informace k dolu Turów.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto bodu na program schůze? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 45, přihlášeno je 174 poslankyň a poslanců, pro 77, proti 44. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Dále návrh pana poslance Romana Kubíčka na zařazení nového bodu Problémy v teplárenství a jeho dopady na koncové uživatele - variantně, chce ho zařadit dnes jako první bod.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování 46, přihlášeno je 174 poslankyň a poslanců, pro návrh 77, proti 33. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

A dále tento bod zařadit jako první ve čtvrtek 13. 10.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 47, přihlášeno je 174 poslankyň a poslanců, pro 78, proti 26. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Máme poslední čtyři návrhy.

 

Nejprve pan poslanec Miroslav Janulík chce bod číslo 73, sněmovní tisk 165, je to senátní návrh zákona o pobytu cizinců, vyřadit z jednání této schůze.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro vyřazení tohoto bodu? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je pro tento návrh?

Hlasování s pořadovým číslem 48, přihlášeno je 173 poslankyň a poslanců, pro 77, proti 74. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Dále paní poslankyně Margit Balaštíková chce zařadit nový bod, a to je Pomoc obcím a městům s nedobytnou pohledávkou.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh na zařazení nového bodu? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 49, přihlášeno je 173 poslankyň a poslanců, pro 80, proti 30. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Dále paní poslankyně Zuzana Ožanová chce zařadit nový bod, a to je Zpráva ministra dopravy k průjezdnosti železničního koridoru u Poříčan.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení nového bodu na program schůze? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 50, přihlášeno je 173 poslankyň a poslanců, pro 76, proti 48. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

A jako poslední je návrh pana poslance Josefa Kotta k bodu číslo 6, sněmovní tisk 177, týká se EET. Pan poslanec navrhuje tento bod vyřadit z pořadu schůze.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro vyřazení tohoto bodu? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 51, přihlášeno je 173 poslankyň a poslanců, pro návrh 60, proti 96. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

A nyní tedy budeme hlasovat o celém pořadu schůze včetně schválených a upravených změn.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro pořad schůze? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 52, přihlášeno je 172 poslankyň a poslanců, pro návrh 146, proti 19. S návrhem pořadu schůze byl vysloven souhlas.

 

A my budeme postupovat tak, jak byly schváleny jednotlivé body. Já vám děkuji a předám řízení schůze.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Přeji vám hezký večer. Budeme pokračovat podle schváleného programu, a sice bodem

 

Následující zahájení jednacího dne schůze

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.