(12.20 hodin)
(pokračuje Jana Pastuchová)
"Ministr Válek tvrdí, že jsme jediná instituce, která vyjadřuje obavy. Zřejmě nejsme od České lékařské komory. Proč se nikdo další neozývá?" A stále cituji. Cituji vyjádření Odborového svazu zdravotnictví. "Dovolím si spekulovat. Přímo řízené nemocnice už zaznamenaly vyjádření, že dojde k obměně ředitelů. Ozvat se a jít proti zřizovateli? Krajské nemocnice mají taktéž zřizovatele a každé vybočení z řady může být kontraproduktivní. Mnoho ředitelů je i politiky. V pojišťovnách, zvláště ve VZP, dochází ke změně správní rady" - ta už byla obměněna - "a ta jmenuje ředitele." Říkám, čtu vyjádření odborů, které nám všem přišlo.
"Kruh se nám uzavřel. A kde se mohl vzít ten druhý pohled, tedy pohled současných vládních politiků? Jak je možné, že nevidí obrovské škrty ve zdravotnictví jako nebezpečné a nesmyslné? Odpověď je možné najít v jejich plánovaných změnách ve zdravotnictví. Když nebudou peníze, tak se snáze vysvětlí, proč je nutné vytvořit připojištění a proč si mají pacienti připlatit. Covidová doba ještě bude mít dopady, a to jak na pacienty, tak na zdravotníky, a proto chceme, aby zdravotnictví bylo finančně stabilní. A to v těchto jednoduchých výše uvedených počtech ještě nejsou brány v úvahu obrovské finanční náklady ve zdravotnictví, které s sebou nese pomoc válečným uprchlíkům z Ukrajiny a zajištění zdravotní péče pro ně. Tuto humanitární pomoc odborový svaz samozřejmě podporuje ve všech jejích směrech, jde ovšem o nečekaný problém a půjde o nečekané výdaje. Tento stav zároveň spolu s neznámým budoucím vývojem epidemické situace by měl vládu přesvědčit, aby se zachovala zodpovědně a plánované škrty za státní pojištěnce přehodnotila."
Dovolím si tady ještě reagovat na pana kolegu poslance, vaším prostřednictvím, Milana Brázdila, který řekl a dal otázku, jestli si myslí, že kdyby si vzal přestávku, takže by se ještě něco dalo dělat. No, pane poslanče, jsme tady půl roku a vidíte, jak s námi koalice jedná. Nijak. Takže byl to dobrý pokus, ale myslím si, že zcela zbytečný, protože radit od nás... Včera jsem slyšela vlastně v televizní debatě našeho bývalého stínového ministra pana Havlíčka s panem ministrem průmyslu a obchodu, velice sebevědomým, který nám vzkázal, nebo řekl panu Havlíčkovi, ať mu laskavě neradí. Že když bude potřebovat poradit, tak si k tomu vezme odborníky. Moc hezké vyjádření to bylo. Takže tady my nejsme odborníci, my jsme jenom zdravotníci, kteří děláme třicet let ve zdravotnictví, ale na náš názor se nikdo neptá.
Takže poslední věta z dopisu Odborového svazu zdravotnictví. "Znovu připomínáme zásadní premisu: zdravotnictví bude tak dostupné a finančně zabezpečené, jak ho nastaví politici. Vše je otázka priorit." Tak a to bylo vyjádření Odborového svazu zdravotnictví. A teď mi dovolte, abych se vyjádřila k tomu i já.
Svaz zdravotních pojišťoven už varoval, že se tak prohloubí deficit zdravotního pojištění a bude třeba hledat úspory například na bonifikacích nebo v lékové politice. Vláda tvrdí, že tímto krokem ušetří 14 miliard korun. Proč chce vláda snižovat již dohodnuté navýšení plateb za státní pojištěnce, když samotné pojišťovny uvádějí, že - cituji - "kromě úspor na straně výdajů, kde však není příliš velký prostor, bude určitě nutné navýšit platby státu pro rok 2023. Toto rozhodnutí by navíc mělo přijít před ukončením jednání o úhradách na rok 2023, tedy do poloviny letošního roku." Nevím, jestli už tak tomu je, pane ministře. Kroky vlády jsou tak v přímém rozporu s kroky skutečně potřebnými.
Prvním trumfem je finanční bilance systému, která se nevyvíjela zdaleka tak špatně, jak se předpokládalo. Podle loňských predikcí měly zdravotní pojišťovny skončit s deficitem 50 miliard korun a na začátku roku už měly mít celkem na účtech pouze 10 miliard. Ve skutečnosti na konci roku hospodařily s deficitem pouze 13 miliard korun a disponovaly celkovými zůstatky 51,8 miliardy korun. Druhým trumfem pak je zvýšení příjmů od aktivních plátců pojistného, které by dle odhadu vlády měly s ohledem na inflaci vzrůst o 5 až 7 miliard - já myslím, že dnes už je to i víc, protože inflaci tady máme 16 %, 16 %. Zákon o pojistném stanovuje částku vyměřovacího základu za osobu a měsíc, z níž se platba počítá. Zároveň ovšem umožňuje tuto částku měnit pro každý kalendářní rok prostřednictvím nařízení vlády. Vláda tak může učinit do 30. června s platností od 1. ledna dalšího roku.
Loni svým nařízením vláda, naše vláda Andreje Babiše, navýšila platby za státní pojištěnce o 200 korun, tedy na 1 967 korun. Vláda Petra Fialy se rozhodla toto navýšení škrtnout. Nemůže to ale udělat nařízením vlády, protože taková změna by platila až od 1. ledna příštího roku, ale vlastně to projednáváme, dnes je 23. června, takže 30. června, s platností od 1. ledna by to bylo už pozdě, takže proto musí navrhnout změnou zákona. Protože však stále běží navýšení z minulého roku, udělá se to tak, že změnou zákona s platností, mám tady od 1. července, vím, že už to bude zase od 1. srpna, protože se to nestihne, se do konce do roku sníží platba, ale státnímu rozpočtu a veřejnému zdravotnímu pojištění to stále vezme 14 milionů - miliard korun. Kdyby jenom milionů, miliard korun.
V souvislosti s projednáváním zákona o státním rozpočtu pro rok 2022 došla vláda České republiky k závěru, že aktuální stav veřejných financí je nezbytné řešit zapojením všech veřejných zdrojů, které v současné době nejsou efektivně využívány. Mezi tyto prostředky patří i zůstatky na fondech zdravotních pojišťoven, které k 31. prosinci 2021 činily 51,8 miliardy. Zde je potřeba podotknout, že zdravotně pojistné plány zdravotních pojišťoven počítají pro letošní rok s deficitem ve výši zhruba 9,5 miliardy, který by se v případě naplnění projevil výhradně v základním fondu zdravotního pojištění, u něž by tak došlo ke snížení na zhruba 14,3 miliardy korun, píše se v předkládací zprávě návrhu, který dnes projednáváme.
Návrh změny zákona připravilo Ministerstvo financí s tím, že bylo projednáno s Ministerstvem zdravotnictví. Při přípravě dostal návrh výjimku z provedení meziresortního připomínkového řízení hodnocení dopadu regulace RIA s projednáním pracovními komisemi Legislativní rady vlády. Vláda si je vědoma, že úspora na straně státního rozpočtu ve výši zhruba 14 miliard korun znamená pro veřejné zdravotní pojištění ztrátu. O stejnou částku se sníží příjmy systému veřejného zdravotního pojištění, což by bez dalšího znamenalo úplné vyčerpání základního fondu zdravotního pojištění v letošním roce. Lze nicméně předpokládat, že pozitivněji se bude vyvíjet situace na příjmové stránce od ekonomicky aktivních plátců pojistného, kdy s ohledem na inflaci budou příjmy vyšší. Reálná hodnota bude nicméně známa v průběhu roku a je potřeba počítat s tím, že inflace se zároveň projeví na nákladové stránce poskytovatelů zdravotních služeb - o čemž tady mluvila moje paní kolegyně, vaším prostřednictvím, Ivana Mádlová, která má už přesná čísla - což bude vyvíjet tlak na navyšování úhrad v rámci sjednávání dohod o úhradách zdravotních služeb na příští rok. Pro posílení základního fondu zdravotního pojištění je nicméně možné zapojit rovněž prostředky ostatních fondů, zejména fondu rezervního a provozního, na nichž má většina zdravotních pojišťoven dostatečné množství prostředků pro překlenutí letošního zmrazení platby za státní pojištěnce, uvádí se v předkládací zprávě. ***
