(18.50 hodin)
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji vám, pane místopředsedo. Dámy a pánové, kolegyně, kolegové, dovolte mi stručně uvést návrh tohoto zákona. Je to další ze série zákonů, kterými řešíme otázky související s koncem nouzového stavu. Jak jsme tady všichni pocítili při atmosféře, debatě o nouzovém stavu při minulém projednávání, není politická vůle napříč Poslaneckou sněmovnou prodlužovat nouzový stav za datum 30. 6., a proto musíme v některých zákonných úpravách přistoupit řekněme k poměrně rychlé kreativě, která umožní především krajské úrovni v tomto případě, o kterém hovořím, zajišťovat ubytování nouzového typu tím způsobem, jakým tomu bylo doposavad.
Tedy ještě jednou a velmi stručně a jednou větou. Cílem návrhu zákona je zachování systému ubytování ukrajinských uprchlíků v prostorách zajišťovaných krajem či státem. Zajišťování ubytovacích kapacit stojí na krizových usneseních vlády, která samozřejmě je možné vydávat jenom v době nouzového stavu, a ta uložila hejtmanům a ministerstvům vyčlenit potřebné kapacity pro takzvané nouzové ubytování a dočasné nouzové přístřeší. Zároveň jim stanovila náhradu výdajů ve formě takzvaného kompenzačního příspěvku za ubytovanou osobu a noc. Tento systém se zcela jednoznačně osvědčil. Díky němu Česká republika ubytovává uprchlíky, kteří potřebují asistenci státu, v důstojných podmínkách. Proto navrhovaná právní úprava umožní krajům i po 30. červnu plynule navázat na dosavadní praxi, aniž by musely zásadně měnit postupy, které už jsou osvědčenými, tedy několik měsíců zvyklé. Zákon upravuje nouzové ubytování jako veřejnou službu poskytovanou konkrétním provozovatelem ubytovacího zařízení na základě zápisu do elektronické evidence. Zde budeme nadále využívat systém HUMPO. Veřejná služba pokrývá to, že ubytování není výkonem hospodářské činnosti, a nevztahují se tak na něj povinnosti plynoucí například ze zákona o zadávání veřejných zakázek. Kraje tak nebudou zatěžovány přebytečnou administrativou a budou moci ubytovací kapacity řešit i nadále flexibilně.
Zápis kapacit zajišťovaných kraji bude provádět krajský úřad na základě veřejnoprávní smlouvy s provozovatelem. Kraje mohou s mírnou modifikací navázat na dosavadní smluvní postupy. Zákon také v přechodných ustanoveních automaticky přebírá do nového systému dosavadní smlouvy s provozovateli. Zákon řeší též úhradu výdajů spjatých s ubytováním. Ty nově upravuje takzvaná paušální náhrada nákladů na ubytování v zařízeních zajišťovaných kraji v rozmezí od 200 do 350 korun za ubytovanou osobu a noc. Nadále se počítá s dotačním financováním těchto nákladů Ministerstvem financí z prostředků krizové rezervy. Konkrétní výši náhrady stanoví vláda nařízením, přičemž o konkrétní výši se povede diskuse s kraji v rámci mezirezortního připomínkového řízení. Nařízení vlády také upraví limity ubytovacích kapacit pro jednotlivé kraje.
Závěrem zdůrazňuji, že návrh vznikl v úzké kooperaci s Asociací krajů České republiky a zohlednil požadavky krajů i jejich praktické zkušenosti. Jak již bylo řečeno, nutnost rychlého přijetí tohoto zákona a nabytí účinnosti před koncem nouzového stavu je důvodem k projednání v režimu legislativní nouze. Děkuji vám všem za vzornou pozornost a těším se na diskusi.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Já vám děkuju, pane ministře, za uvedení předloženého návrhu.
Výbor pro bezpečnost, jemuž byl vládní návrh zákon přikázán rozhodnutím předsedkyně, jej projednal a přijal usnesení, které vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 243/1.
Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro bezpečnost, poslanec Martin Exner, informoval nás o projednání tohoto návrhu ve výboru a případné pozměňující návrhy odůvodnil. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Martin Exner: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, většina informací tady zazněla z úst pana ministra, takže doba je pokročilá, nebudu se tady k tomu dále vyjadřovat. Seznámím vás s usnesením výboru pro bezpečnost, které přijal dnes na své dopolední schůzi:
"Usnesení výboru pro bezpečnost ze 14. schůze ze dne 14. června 2022 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění zákona ..., dle sněmovního tisku číslo 243, při projednání ve stavu legislativní nouze.
Výbor pro bezpečnost po úvodním vystoupení ministra vnitra Víta Rakušana, náměstka ministra vnitra pro řízení sekce legislativy, státní správy a územní samosprávy Mgr. Petra Vokáče, po zpravodajské zprávě zpravodaje výboru Martina Exnera a po obecné a podrobné rozpravě
I. navrhuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby se konala obecná rozprava o návrhu zákona;
II. navrhuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby se vedla podrobná rozprava ke všem částem návrhu zákona;
III. navrhuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby své jednání k tomuto návrhu zákona ukončila nejpozději do 19 hodin dne 14. června 2022;
IV. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby s vládním návrhem zákona, sněmovní tisk číslo 243, vyslovila souhlas;
V. zmocňuje zpravodaje výboru, aby se stanoviskem výboru seznámil Poslaneckou sněmovnu;
VI. dále zmocňuje zpravodaje výboru, aby ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedl příslušné legislativně technické úpravy."
A mohu sdělit, že na výboru pro bezpečnost nebyly podány žádné pozměňovací návrhy. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji.
Nyní rozhodneme, zda povedeme obecnou rozpravu. Budeme o tom hlasovat.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro, abychom vedli obecnou rozpravu? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?
Hlasování číslo 89, bylo přihlášeno 165 poslanců, pro hlasovalo 132, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.
A já tedy otevírám obecnou rozpravu, do které se mi s přednostním právem přihlásila paní místopředsedkyně Mračková Vildumetzová. Paní místopředsedkyně, máte slovo.
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážení páni ministři, vážené kolegyně, kolegové, já bych se ráda vyjádřila k tomuto sněmovnímu tisku, respektive takzvané lex Ukrajině III, kterou předkládá Ministerstvo vnitra, a ráda bych se nejdříve vrátila trošičku k tomu, jak jsme tady společně schvalovali 19. května prodloužení nouzového stavu.
Jasně jsme říkali, že kdyby tady již byla lex Ukrajina II, tak se prodloužení nouzového stavu nemuselo schvalovat. Přesto pan ministr vnitra již 19. května dal do systému lex Ukrajinu II, kterou se Sněmovna zabývala 31. května, a musím říct, že čas od té doby, než se to tedy projednalo v bezpečnostním výboru a na plénu Sněmovny, byl relativně dlouhý. Pravdou je, že se určí vždycky nejzazší termín, kdy se to má projednat v příslušném výboru, ten termín byl právě určen na 31. května. Ale co tím chci říct? Chci tím říct, že většina lidí dneska žije v tom, že lex Ukrajina II, která reagovala na mnoho věcí, které jsou spojené například s tou sociální turistikou, popřípadě zpřísňuje jednotlivé podmínky, které dnes vidíme, a to je například, že tedy pokud někdo pobírá zdarma stravu, ubytování, nemá nárok na humanitární příspěvek, popřípadě že se musí do tří dnů přihlásit tam, kde je ubytován, musí to řádně nahlásit, dále lex Ukrajina II přináší, že je větší kontrola těch lidí, jestli jsou na příslušných adresách, jestli popřípadě i se nachází v České republice, tak bohužel lex Ukrajina II do současné chvíle neplatí a není účinná, protože ji pořád ještě neprojednal Senát. ***
