(pokračuje Jan Skopeček)

146.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních
v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk
Ruské federace, ve znění zákona č. …/2022 Sb.
/sněmovní tisk 243/ - zkrácené jednání

Před projednáváním vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění zákona ..., sněmovní tisk 43, zkrácené jednání, bychom podle § 99 odst. 5 měli posoudit, zda jsou podmínky pro projednání zmíněného návrhu zákona ve zkráceném jednání a já k tomu otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, rozpravu tedy končím a přistoupíme k hlasování.

 

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna konstatuje, že nadále existují podmínky pro projednání vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění zákona č. …/2022 Sb., sněmovní tisk 243, ve zkráceném jednání."

Zahájím hlasování a ptám se, kdo je pro takové usnesení? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 88, bylo přihlášeno 166 poslanců, pro hlasovalo 139, proti nebyl nikdo. Návrh usnesení byl schválen.

 

Nyní tedy otevírám vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, sněmovní tisk 243. Jsme ve zkráceném jednání. Předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr vnitra Vít Rakušan. Prosím, aby se pan ministr ujal slova.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji vám, pane místopředsedo. Dámy a pánové, kolegyně, kolegové, dovolte mi stručně uvést návrh tohoto zákona. Je to další ze série zákonů, kterými řešíme otázky související s koncem nouzového stavu. Jak jsme tady všichni pocítili při atmosféře, debatě o nouzovém stavu při minulém projednávání, není politická vůle napříč Poslaneckou sněmovnou prodlužovat nouzový stav za datum 30. 6., a proto musíme v některých zákonných úpravách přistoupit řekněme k poměrně rychlé kreativě, která umožní především krajské úrovni v tomto případě, o kterém hovořím, zajišťovat ubytování nouzového typu tím způsobem, jakým tomu bylo doposavad.

Tedy ještě jednou a velmi stručně a jednou větou. Cílem návrhu zákona je zachování systému ubytování ukrajinských uprchlíků v prostorách zajišťovaných krajem či státem. Zajišťování ubytovacích kapacit stojí na krizových usneseních vlády, která samozřejmě je možné vydávat jenom v době nouzového stavu, a ta uložila hejtmanům a ministerstvům vyčlenit potřebné kapacity pro takzvané nouzové ubytování a dočasné nouzové přístřeší. Zároveň jim stanovila náhradu výdajů ve formě takzvaného kompenzačního příspěvku za ubytovanou osobu a noc. Tento systém se zcela jednoznačně osvědčil. Díky němu Česká republika ubytovává uprchlíky, kteří potřebují asistenci státu, v důstojných podmínkách. Proto navrhovaná právní úprava umožní krajům i po 30. červnu plynule navázat na dosavadní praxi, aniž by musely zásadně měnit postupy, které už jsou osvědčenými, tedy několik měsíců zvyklé. Zákon upravuje nouzové ubytování jako veřejnou službu poskytovanou konkrétním provozovatelem ubytovacího zařízení na základě zápisu do elektronické evidence. Zde budeme nadále využívat systém HUMPO. Veřejná služba pokrývá to, že ubytování není výkonem hospodářské činnosti, a nevztahují se tak na něj povinnosti plynoucí například ze zákona o zadávání veřejných zakázek. Kraje tak nebudou zatěžovány přebytečnou administrativou a budou moci ubytovací kapacity řešit i nadále flexibilně.

Zápis kapacit zajišťovaných kraji bude provádět krajský úřad na základě veřejnoprávní smlouvy s provozovatelem. Kraje mohou s mírnou modifikací navázat na dosavadní smluvní postupy. Zákon také v přechodných ustanoveních automaticky přebírá do nového systému dosavadní smlouvy s provozovateli. Zákon řeší též úhradu výdajů spjatých s ubytováním. Ty nově upravuje takzvaná paušální náhrada nákladů na ubytování v zařízeních zajišťovaných kraji v rozmezí od 200 do 350 korun za ubytovanou osobu a noc. Nadále se počítá s dotačním financováním těchto nákladů Ministerstvem financí z prostředků krizové rezervy. Konkrétní výši náhrady stanoví vláda nařízením, přičemž o konkrétní výši se povede diskuse s kraji v rámci mezirezortního připomínkového řízení. Nařízení vlády také upraví limity ubytovacích kapacit pro jednotlivé kraje.

Závěrem zdůrazňuji, že návrh vznikl v úzké kooperaci s Asociací krajů České republiky a zohlednil požadavky krajů i jejich praktické zkušenosti. Jak již bylo řečeno, nutnost rychlého přijetí tohoto zákona a nabytí účinnosti před koncem nouzového stavu je důvodem k projednání v režimu legislativní nouze. Děkuji vám všem za vzornou pozornost a těším se na diskusi.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Já vám děkuju, pane ministře, za uvedení předloženého návrhu.

Výbor pro bezpečnost, jemuž byl vládní návrh zákon přikázán rozhodnutím předsedkyně, jej projednal a přijal usnesení, které vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 243/1.

Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro bezpečnost, poslanec Martin Exner, informoval nás o projednání tohoto návrhu ve výboru a případné pozměňující návrhy odůvodnil. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Exner: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, většina informací tady zazněla z úst pana ministra, takže doba je pokročilá, nebudu se tady k tomu dále vyjadřovat. Seznámím vás s usnesením výboru pro bezpečnost, které přijal dnes na své dopolední schůzi:

"Usnesení výboru pro bezpečnost ze 14. schůze ze dne 14. června 2022 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění zákona ..., dle sněmovního tisku číslo 243, při projednání ve stavu legislativní nouze.

Výbor pro bezpečnost po úvodním vystoupení ministra vnitra Víta Rakušana, náměstka ministra vnitra pro řízení sekce legislativy, státní správy a územní samosprávy Mgr. Petra Vokáče, po zpravodajské zprávě zpravodaje výboru Martina Exnera a po obecné a podrobné rozpravě

I. navrhuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby se konala obecná rozprava o návrhu zákona;

II. navrhuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby se vedla podrobná rozprava ke všem částem návrhu zákona;

III. navrhuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby své jednání k tomuto návrhu zákona ukončila nejpozději do 19 hodin dne 14. června 2022;

IV. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby s vládním návrhem zákona, sněmovní tisk číslo 243, vyslovila souhlas;

V. zmocňuje zpravodaje výboru, aby se stanoviskem výboru seznámil Poslaneckou sněmovnu;

VI. dále zmocňuje zpravodaje výboru, aby ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedl příslušné legislativně technické úpravy."

A mohu sdělit, že na výboru pro bezpečnost nebyly podány žádné pozměňovací návrhy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji.

 

Nyní rozhodneme, zda povedeme obecnou rozpravu. Budeme o tom hlasovat.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro, abychom vedli obecnou rozpravu? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 89, bylo přihlášeno 165 poslanců, pro hlasovalo 132, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

 

A já tedy otevírám obecnou rozpravu, do které se mi s přednostním právem přihlásila paní místopředsedkyně Mračková Vildumetzová. Paní místopředsedkyně, máte slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážení páni ministři, vážené kolegyně, kolegové, já bych se ráda vyjádřila k tomuto sněmovnímu tisku, respektive takzvané lex Ukrajině III, kterou předkládá Ministerstvo vnitra, a ráda bych se nejdříve vrátila trošičku k tomu, jak jsme tady společně schvalovali 19. května prodloužení nouzového stavu.

Jasně jsme říkali, že kdyby tady již byla lex Ukrajina II, tak se prodloužení nouzového stavu nemuselo schvalovat. Přesto pan ministr vnitra již 19. května dal do systému lex Ukrajinu II, kterou se Sněmovna zabývala 31. května, a musím říct, že čas od té doby, než se to tedy projednalo v bezpečnostním výboru a na plénu Sněmovny, byl relativně dlouhý. Pravdou je, že se určí vždycky nejzazší termín, kdy se to má projednat v příslušném výboru, ten termín byl právě určen na 31. května. Ale co tím chci říct? Chci tím říct, že většina lidí dneska žije v tom, že lex Ukrajina II, která reagovala na mnoho věcí, které jsou spojené například s tou sociální turistikou, popřípadě zpřísňuje jednotlivé podmínky, které dnes vidíme, a to je například, že tedy pokud někdo pobírá zdarma stravu, ubytování, nemá nárok na humanitární příspěvek, popřípadě že se musí do tří dnů přihlásit tam, kde je ubytován, musí to řádně nahlásit, dále lex Ukrajina II přináší, že je větší kontrola těch lidí, jestli jsou na příslušných adresách, jestli popřípadě i se nachází v České republice, tak bohužel lex Ukrajina II do současné chvíle neplatí a není účinná, protože ji pořád ještě neprojednal Senát.

A já se ptám, když máme vyhlášený stav legislativní nouze, a když má pan ministr vnitra většinu v Senátu, proč za těmi senátory nezašel a nepožádal je, aby to projednali už na začátku června. Vždyť my potřebujeme tu lex Ukrajinu II. Jestliže dneska říkáme, že někomu nechceme dát status dočasné ochrany, tak my se nemáme o co opřít, protože do současné chvíle má Ministerstvo vnitra na to, udělit ten status, 30 dní a to je velmi krátká doba, pokud chce někoho prověřovat, lustrovat, domlouvat a tak dále.

Takže když se podíváme na čísla, tak dneska máme 373 000 lidí, kteří získali status dočasné ochrany, a pouze 2 000 ne. A já to dávám samozřejmě za vinu panu ministrovi vnitra, že doteď tento důležitý právní předpis, který se tady na půdě Poslanecké sněmovny schválil 31. května, dodneška není platný ani účinný, a my ho potřebujeme. Potřebují ho všichni, všichni na něj čekají. A já tomu vůbec nerozumím, proč tedy se spěchalo, říkalo se: Musí se to 31. května schválit ve stavu legislativní nouze. A dneska je 14. června a ono to pořád neplatí. A dneska pan ministr vnitra přichází s lex Ukrajinou III. Zase říká: Musíme to rychle schválit. Ano, protože 30. června nám končí nouzový stav, a jestliže neschválíme tento předpis, nebudou moct kraje zajišťovat ubytování, nebudou ho moci mít proplacené, a zároveň nebudou moct zajišťovat ta krajská asistenční centra.

Ale opravdu jsem v naprostém šoku, že lex Ukrajina II není platná a není účinná po tolika dnech. Já určitě vítám, že současný předpis byl ve velké rychlosti projednán s kraji, že měly možnost k němu dát připomínky. Přesto jsem v současné chvíli velmi znepokojena tím, co se děje v rámci krajských asistenčních center, především jednoho asistenčního centra, a to je tady v Praze, které má ukončit svoji činnost zítra, a prakticky se neví, jakým způsobem se to bude řešit. Já vím, že vláda schválila... (V sále je hluk.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Kolegyně, kolegové, prosím, abyste se utišili, ať může paní místopředsedkyně v klidu pokračovat. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji moc. Já vím, že vláda schválila svým usnesením, že kraje v rámci nouzového stavu musí zajišťovat krajská asistenční centra, a pan ministr vnitra se dneska s panem primátorem Hřibem viděl, ale prakticky ta schůzka neměla žádný výsledek. Takže pokud neměla žádný výsledek, vidíte, jakým způsobem na to reagují hejtmani. Je to nekolegiální, proč tedy nezajistil pan primátor Hřib krajské asistenční centrum do ukončení nouzového stavu? Někteří hejtmani řekli, že popřípadě i oni jsou připraveni to krajské asistenční centrum neprovozovat, byť dneska někteří řekli, že do konce června - ono je to logické, protože pokud je to dané usnesením vlády, tak by ho měli všichni dodržovat.

Zároveň bych tady chtěla zdůraznit, že ty kraje a ti hejtmani a ti starostové, kteří to všechno zajišťují, v rámci těch krajských asistenčních center a všech aktivit, které s tím měli spojené, nedostali ještě ani korunu. Ano, budete mi oponovat, budete říkat, dostali finanční prostředky za ubytování. A já vám znovu říkám, že prostředky, které dostali, tak je přeposlali těm, kteří to ubytování zajišťují, to znamená penziony, hotely, města, obce a tak dále. Takže já opravdu vnímám sněmovní tisk lex Ukrajinu III, kterou tady dneska máme, že jI určitě podpoříme, protože jinak by asi pan ministr vnitra přišel s tím, že bude chtít prodloužit nouzový stav, protože jsou jenom dvě možnosti, buď prodloužit nouzový stav, anebo mít toto na stole.

Myslím si, že už to mohlo být na stole před 19. květnem a nouzový stav se nemusel prodlužovat. My určitě budeme dávat doprovodné usnesení a já konečně věřím, že pan ministr vnitra ho dneska podpoří, aby kraje dostaly ty finanční prostředky, které všechny vynaložily - ale ony vynaložily daleko více - spojené právě s uprchlickou krizí, se zajištěním všech krajských asistenčních center, už s tím, co teď se děje v rámci Prahy. Tak věřím, že dneska konečně to doprovodné usnesení, které předložíme, že ho podpoří, aby ty kraje finanční prostředky dostaly a dostaly je co nejdříve, protože si je zaslouží. A určitě jste dneska tady slyšeli mého kolegu, že krajům nechybí - nejenom že nedostaly finanční prostředky na výdaje, které mají spojené s uprchlickou krizí, ale ony jim chybí i finanční prostředky na financování sociálních služeb ta částka je už 4,5 miliardy. Ale ono to nechybí hejtmanům, ono to chybí pak těm lidem, kteří využívají ty služby. Oni když ty prostředky mít nebudou, tak oni nebudou moct dělat další věci v rámci toho kraje.

A nemusím připomínat, že my tady nemáme pouze uprchlickou krizi, o které já neustále říkám, a pan ministr vnitra to nerad slyší, že není dobře řízená, ta uprchlická krize, ale máme tady i hospodářskou krizi, kterou neřeší vůbec nikdo. Já předpokládám, že pan ministr vnitra určitě bude reagovat, určitě by mě zajímalo, jakým způsobem se bude řešit krajské asistenční centrum v Praze. Chtěla bych se ho zeptat, jestli tedy dojde k tomu, že se bude naplňovat usnesení vlády, které bylo přijato v rámci nouzového stavu, že to musí kraje zajišťovat, popřípadě jestli bude provozovat krajské asistenční centrum Ministerstvo vnitra, potažmo stát, protože on může provozovat to krajské asistenční centrum.

A až se schválí lex Ukrajina III, to je ten tisk, který máme dnes na stole, tak pokud některý kraj už nebude mít za povinnost provozovat to krajské asistenční centrum. Proto bych byla velmi opatrná k těm krajům, to, co vynakládají a to, co dělají, nezaplatit, protože ty kraje opravdu od 1. července mohou říct: My už to nebudeme provozovat. A pokud to řeknou, už se nebude moct nic s tím dělat. Děkuju vám za pozornost. (Slabý potlesk z řad ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další v obecné rozpravě vystoupí pan poslanec Koten, který přednese stanovisko poslaneckého klubu hnutí SPD ke sněmovnímu tisku, který právě projednáváme. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, dámy a pánové. Já bych tady rád vypíchl několik momentů, co jsme tady slyšeli před chvílí od paní předřečnice, vaším prostřednictvím. Ten závěr, tedy že hejtmani a další nebudou muset provozovat ta krajská asistenční centra, eventuálně primátoři, to samozřejmě se může stát.

A já tady v té novele v podstatě vidím několik takových pohledů. Vlastně už na začátku celého toho zákona zní, že vláda tímto zákonem na základě usnesení vlády může nařizovat krajům, ať hejtmanům, nebo primátorům, může nařizovat, tedy jak krajům, městům, obcím, ubytování příchozích migrantů, ale to i přesto, že v těch krajích anebo v obcích již nejsou žádné kapacity pro tuto činnost.

Já si myslím, že současná krizová legislativa, kterou máme, umožňuje hejtmanům, primátorům a tak dále po své linii vyhlásit stav nebezpečí a může to dělat vlastně i na krajské úrovni. Takže z tohoto pohledu vidím jenom, že se stále zvyšují pravomoci vlády rozhodovat o tom, co se bude dít na krajské úrovni, eventuálně v městě, v obci. My jsme to zažili na Vysočině i s jedním panem starostou, kam do určitého ubytovacího zařízení byli umístěni lidé, kteří byli označováni za nepřizpůsobivé. V té obci o tom dokonce bylo referendum, a bohužel i přesto to tam Ministerstvo vnitra nakonec umístilo.

Já bych se tady ještě odpíchl od jedné věci, která zazněla na výboru pro bezpečnost při jednání, a to tedy za prvé, kolik těch lex Ukrajin bude, jestli tedy končíme trojkou, nebo zda jich bude ještě víc. Bylo nám tedy řečeno panem náměstkem, že by to měl být už finální lex Ukrajina, ale není to až tak jisté. No a co se stane, až skončí tyto zákony 31. 3. 2023? Pan ministr - a to si myslím, doufám, že to budu citovat tak nějak alespoň přibližně stejně, jak to tam říkal - řekl, že v podstatě budeme podléhat evropské legislativě. Tedy zda těm lidem potom udělíme nějaké trvalé pobyty, popřípadě občanství, tak o tom bude rozhodovat pravděpodobně nějaká směrnice Evropské komise nebo směrnice EU.

Já si stále myslím, že v této chvíli celá ta migrační krize - vím, že to bylo pro vládu daleko pohodlnější - ale že se dala řešit podle azylového zákona. Některé ty věci, které z toho pramení a některá ta nebezpečí jsme mohli nějakým způsobem eliminovat, protože co se týká azylového zákona, ten jsme měli zpracován velmi dobře a všechny ty eventuality tedy ošetřoval, a to nejen směrem k Ukrajině, ale myslím, že ke všem příchozím do České republiky.

Dále jsem se ptal, jaký je strop pro přijímání uprchlíků, protože v případě, že budou opravdu na 100 % naplněny ty kapacity, tak si nedokážu představit, co to způsobí pro české občany. Ať se to týká tedy školství - protože to bylo součástí toho předchozího bodu, který jsme projednávali - co se týká ubytovacích kapacit, co se týká zdravotnictví a všeho, co z toho tedy bude plynout pro naše občany. Protože jsme se dozvěděli, že vytíženost některých druhů lékařské péče v podstatě přesahuje možnosti lékařů, specialistů, kteří pracují skutečně na maximum. Ale bohužel říct o někom, že bude pracovat na 150, na 170 %, to samozřejmě z těch kapacitních důvodů těch ordinací nebude možné.

Takže tady pro tento zákon SPD ruku nezvedne, protože si myslíme, že by to šlo řešit jinak a efektivněji, protože ty kraje, popřípadě hejtmani, primátoři, by si to mohli řešit po své úrovni, a tím pádem by to bylo tedy více na nich a nebylo by to až tak na vládě. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další přihlášený do obecné rozpravy je pan vicepremiér Jurečka.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Dobrý už skoro podvečer, vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové. Já si dovolím tady přijít řekněme v určité specifické situaci s pozměňovacím návrhem, který předkládáme za Ministerstvo práce a sociálních věcí v této fázi legislativního procesu mým prostřednictvím coby poslance. Není to obvyklé, ale po dohodě jsme se rozhodli to takto udělat, protože situace si to vyžaduje a nechci tady přicházet za týden s dalším návrhem, který bychom projednávali ve stavu legislativní nouze.

Jde o to, abychom udělali krok, který naváže na humanitární dávku, která je poskytována lidem s dočasnou ochranou na dobu šesti měsíců. My jsme si řekli, že budeme po té době také řešit, jak dále s těmito lidmi z hlediska jejich podpory. Zvažovali jsme varianty, jestli případně humanitární dávku ukončit a administrovat ji v běžném sociálním systému, který máme v rámci České republiky.

Tady musím říct, že při tom objemu lidí by tady byl obrovský nárůst administrativy i obrovský nárůst potřeby dalších lidí, které bychom k tomu potřebovali na úřadech práce. Ta humanitární dávka v systému, který jsme nastavili, který je dneska i napárován na systémy Ministerstva vnitra - my jsme schopni ty lidi párovat s tím, jestli ti lidé jsou na té dané adrese, jestli jsou na území České republiky, tak se nám jeví jako nejefektivnější nyní v tom principu pokračovat, ale s určitými úpravami.

Proto smyslem tohoto pozměňovacího návrhu je upravit tu humanitární dávku tak, aby od šestého měsíce, kdy je poskytována, aby se její výše už změnila, aby se změnila na hodnoty životního minima v České republice. Takže toto se bude týkat už lidí, kteří přišli v únoru a požádali o humanitární dávku, tak pro ně už budou platit tyto nové podmínky od srpna s tím, že ta částka by byla 4 250 korun pro dospělou osobu a 3 050 korun pro dítě.

Samozřejmě je tady stále ta podmínka, že to je poskytováno pouze v případech, kdy ten daný člověk nemá žádný jiný příjem. Ty příjmové poměry jsou testované. Zároveň platí i ta podmínka, kterou jsme upravili už tady asi před dvěma nebo třemi týdny. To znamená, pokud té osobě je poskytnuto přístřeší, které platíme z veřejných rozpočtů, a zároveň je zajištěna strava a základní hygienické podmínky, tak na humanitární dávku nemá nárok vůbec.

Takže je to krok, který vede zase řekněme... nebo pokračuje další úprava a určitá forma zpřísnění podmínek pro humanitární dávku, tedy včetně té její výše. O to jde především. Takže tolik k tomuto pozměňovacímu návrhu. Pak se v podrobné rozpravě přihlásím i ke konkrétnímu číslu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, děkuji. Dále je s přednostním právem přihlášen pan ministr Rakušan, připraví se paní místopředsedkyně Mračková Vildumetzová.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji, pane místopředsedo. Nejdřív stručnější reakce na pana kolegu Kotena. Vezmu to od konce. Stav nebezpečí jednoznačně nestačí. To prostě nestačí, nestačí k uplatňování krizových opatření na úrovni kraje. Pokud bychom postupovali podle krizového zákona, tak by nám Ústavní soud boural jedno opatření za druhým a byli bychom ve velmi nekomfortní situaci. To je prostě názor, řekl bych, celkem profesionální legislativy Ministerstva vnitra. Já už dál toto nebudu nijak komentovat.

Za další, my tady hejtmanům podle lex Ukrajina III nic nepředepisujeme. Naopak, my jsme vyslyšeli požadavky hejtmanů, jak ten zákon má vypadat. Tady se nejedná o to, abychom ukládali povinnosti jako u krizových opatření, ale naopak, abychom krajům dali možnost rozhodovat o místním ubytování podle svého nejlepšího vědomí. To je ten rozdíl. My tady nepřikazujeme nic žádnými krizovými opatřeními. Je to možnost krajů ubytovávat v těch státních a krajských kapacitách tak, jako to bylo doposud.

Reakce na paní místopředsedkyni Vildumetzovou. Mně je líto, že paní poslankyni Vildumetzové dvoukomorový Parlament způsobuje šok. Já ji budu citovat. Způsobuje jí šok, že ten zákon ještě není schválen. Já jsem byl dnes na senátních výborech tak, jak je vedení Senátu určilo. Určilo je na tento týden. Zítra jdu na plénum Senátu to projednávat. Skutečně nerozumím tomu, v čem ten šok je způsoben a čím. Je mi líto, že vám našimi návrhy připravujeme šok.

Senátu to zítra vzkážu, že místopředsedkyni dolní komory jsme vystavili nekomfortní situaci. Ale bylo to rozhodnutí Senátu a organizačního výboru Senátu, kdy ten zákon projedná. My jsme samozřejmě tu krizi zvládali i na základě starších usnesení, to znamená vyřízení žádosti do 30 dnů po celou dobu krize. Tak už to vydržíme o několik dnů déle. Zítra to Senát snad schválí, na výborech žádné výhrady nebyly.

Potom mě tady paní místopředsedkyně několikrát řekla: Budete nám říkat. Ona vždycky trošku předvídá, co já budu říkat. Ne, nebudu to říkat, paní místopředsedkyně, prostřednictvím pana místopředsedy. My jsme s hejtmany dnes mluvili. Pokud jste tedy s nimi nemluvila po mém jednání ještě jednou a nepřesvědčovala jste je, aby to udělali jinak, tak do té doby mně všichni tvrdili, že krajské asistenční centrum nezavírají. To znamená, že krajská asistenční centra v jednotlivých krajích zůstávají v provozu. To je výsledek dnešního jednání s hejtmany.

Budeme se od 1. 7. bavit o tom, zda jde třeba zkrátit úřední hodiny, zda jde zkrátit výkon asistenčních center na nějaký menší rozměr, než tomu bylo v době eskalace krize. A to je přirozený vývoj. Takový přirozený vývoj bych očekával i u hlavního města Prahy, kdy my se s panem primátorem shodneme na deskripci a popisu problému. To znamená, že Praha je nejvytíženějším regionem, že Praha si určitě zaslouží relokační mechanismy. Já jsem s panem primátorem vedl jednání včera. Dnes jsme vedli s panem primátorem jednání ještě na půdě setkání s Asociací krajů České republiky. Zatím jsme shodu nenalezli a já jsem pana primátora pozval zítra na jednání strategické komise, strategické skupiny, která představí panu primátorovi možné relokační mechanismy, které by mohly platit pro Prahu. Učinil jsem všechny pokusy na té časové ose. Ale ubezpečuji vás, že ve chvíli, kdy by se přesto Praha rozhodla krajské asistenční centrum zavřít, že to Ministerstvo vnitra zvládne. Za prvé dočasné ochrany mohou udělovat i odbor azylové a migrační politiky a cizinecká policie, to stále platí. A my se postaráme o to, aby k případným registracím docházelo i v jiných krajích v rámci České republiky, v těch nejméně vytížených. Rozhodně nikoho nebudeme posílat do těch krajů nejvytíženějších.

A pokud by se situace vyhrotila, chci upozornit, že v době nouzového stavu má samozřejmě Ministerstvo vnitra možnost přikázat v hlavním městě Praze krajské asistenční centrum provozovat. To tak zatím stále ještě do konce nouzového stavu je.

Já jsem se zatím od počátku celé té krize se všemi hejtmany a lokálními autoritami na všem dohodl. Ne vždy to bylo jednoduché, někdy to bylo trochu konfliktní, ale vždy jsme se dohodli a nemuseli jsme uplatňovat žádnou silovou pozici Ministerstva vnitra. Takže já v klidu a klidným hlasem říkám, že zatím je Krajské asistenční centrum v Praze otevřeno.

Učinil jsem dva pokusy v posledních dvou dnech, jeden učiním ještě jednou na té strategické komisi. Pokud se pražské KACPU zavře, my jsme na to jako Ministerstvo vnitra každopádně připraveni a situaci s nějakou mírou důrazu budeme řešit. V pátek má pan primátor Hřib ještě schůzku s panem premiérem. Uvidíme, jaký bude výsledek této schůzky, třeba také něco přinese.

Ale znovu říkám, já velmi oceňuji ostatní hejtmany, že nechávají svá krajská asistenční centra v provozu, protože to považuji za přirozené a v té situaci logické, a nevidím v celé té souslednosti událostí žádnou přidanou hodnotu zavřeného pražského KACPU pro řešení relokačních mechanismů v rámci hlavního města Prahy a ostatních regionů. To je názor, který říkám stejně. Říkám ho panu primátorovi, říkám ho hejtmanům, říkám ho novinářům, veřejnosti, říkám ho tady i vám.

Další poznámka, která tady byla ještě vyslovena od paní místopředsedkyně, je, že vás budu nutit odsouhlasit lex Ukrajina III, protože jinak by tady musel být nouzový stav. Vůbec vás nebudu nutit. Je to vaše osobní rozhodnutí, je to vyjádření vaší odpovědnosti a je to rozhodnutí každého jednotlivého poslance podle nejlepšího svědomí a vědomí. Ale pokud tady jednou bylo vysloveno, že nouzový stav Poslanecká sněmovna nechce po 30. 6. podpořit, já jsem to akceptoval, slyšel jsem to z opozice i z koalice a připravili jsme na to ad hoc legislativní řešení. Ale vůbec vás nenutím, rozhodněte se tak, jak chcete. Ale já se chci rozhodovat tak, aby Česká republika zvládala migrační krizi i po 30. 6. Nikdy jsem vás tady k ničemu nenutil a rozhodně to tak nebudu dělat určitě ani dnes.

Samozřejmě vás žádám o podporu tohoto zákona, protože si myslím, že je napsán dobře, je napsán tak, jak ho krajské autority potřebují, a víceméně se jedná jenom ubytovat, jedná o efektivním poskytování ubytování v režii státu a krajů. A já si myslím, že každý rozumný člověk, pokud nechce nouzový stav, což říká ve větě A, ve větě B přivítá řešení, které zajistí, aby situace byla pod kontrolou a nouzový stav nefungoval. Takže prosím každého rozumného člověka o podporu tohoto zákona. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Teď tu máme sérii faktických poznámek. První na řadě je pan poslanec Juchelka, připraví se pan poslanec Králíček. Tak, prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji moc, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, my jsme dneska ráno měli výbor pro sociální politiku a já nerozumím tomu, že jsme tam nemohli projednat tady tento pozměňovací návrh. Ten byl vložen do systému ve 13.58 hodin. Podle mě byl už dávno napsaný a stačilo jenom do různého nebo tam otevřít nový bod a mohli jsme tady tento pozměňovací návrh MPSV, který má dopad, jak jsem se dočetl teď, protože jsme se o tom aspoň v hnutí ANO dozvěděli v tuto chvíli. Já jsem nevěděl, že něco takového v systému je, protože dvě minuty předtím, než začínala Sněmovna, to teprve vložil někdo do systému, tak jsme se o něm mohli pobavit. A ten dopad je do konce roku 3 miliardy korun při 150 000 těch, kteří utíkají před Putinovou agresí, a pro 150 000, když to vynásobíme dvěma, což v tuto chvíli tady máme, 300 000 uprchlíků, tak je to už 6 miliard korun.

My samozřejmě nic proti nemáme, ale vůbec nevíme, co teď s tím, protože já jsem si to nepřečetl, neměl jsem čas si to nějakým způsobem prostudovat. A fakt je mi líto, že tady se strašně říká, jakým způsobem se komunikuje a tak dále, a dneska ráno byl výbor pro sociální politiku a takovýto zásadní pozměňovák, který nebyl určitě napsán během hodiny, dvou, tří nebo nějakým způsobem v mezidobí mezi 13.58 a ráno 9. hodinou, prostě a jednoduše projednán nebyl. Jo a já teď, v tuto chvíli si musím promyslet, co s tím. Možná navrhnu naší paní předsedkyni nějakou přestávku. A skutečně to není žádné jako politikum, ale je to to, ale nevím, jestli třeba někdo z kolegů z opozice, z SPD o tom věděl a je na to připraven. Ale v tuto chvíli já sám si s tím nevím rady, protože to slyším úplně poprvé, i přesto, že chápu, že se něco musí samozřejmě udělat, pokud tu humanitární (Předsedající: Čas.) dávku po šesti měsících už vyplácet (Předsedající: Čas.) nebudeme. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Další s faktickou poznámkou pan poslanec Králíček, připraví se paní poslankyně Peštová.

 

Poslanec Robert Králíček: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, já bych se zdvořile chtěl zeptat tady pana ministra, proč jsme se scházeli před čtrnácti dny mimořádně nebo respektive na mimořádném výboru pro bezpečnost, proč jsme lex Ukrajina II probírali v legislativní nouzi, když teď mu nevadí, že v Senátu, ve kterém má pětikoalice většinu, to leží čtrnáct dní? Proč jsme se tedy dnes opět scházeli na mimořádném výboru pro bezpečnost? Proč to opět projednáváme v legislativní nouzi, když to vlastně nevadí, když to bude dalších čtrnáct dní ležet v Senátu, kde pětikoalice má opět většinu?

A co se týče pozměňovacího návrhu pana Jurečky, ani na mimořádném výboru, dnešním mimořádném výboru pro bezpečnost, jsme tento návrh neprobírali. Nevěděli jsme o něm a ta debata by se vedla trochu možná déle a trochu jiným směrem. Takže já souhlasím se svým kolegou Juchelkou a budu taky žádat naši předsedkyni, abychom si vzali přestávku, abychom se k tomu nějakým způsobem mohli postavit.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Další s faktickou poznámkou paní poslankyně Peštová, připraví se pan poslanec Koten. Paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo. Jednu část už řekli mí předřečníci a teď k té druhé části, kdy jsem chtěla reagovat na pana ministra ohledně paní poslankyně Vildumetzové nebo místopředsedkyně Poslanecké sněmovny, když jste tady zmiňoval ten šok.

Ten šok je, ona mínila a chci se jí v tom zastat, ten šok je v tom, že něco tlačíte v legislativní nouzi, projde to Poslaneckou sněmovnou, což je dolní komora, a v horní komoře máte většinu. A ta horní komora tomu nedává takovou vážnost. Proto ona tomu říkala, že to je šok, protože mezitím už přichází zase další lex Ukrajina III. Takže to je pro nás ten šok. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak děkuji za vysvětlení šoku. Následuje pan poslanec Koten.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji, vážený pane předsedající. Já samozřejmě reaguji také na to, že na výboru pro bezpečnost nám nebyl anoncován nějaký pozměňovací návrh. Já jsem se díval neustále do systému, jestli tam náhodou něco se neobjeví. A o to jsem byl ještě víc překvapen tady z pana Jurečky, vaším prostřednictvím, když to tady načetl. Ano, také chápu, že se s tím něco musí dělat, ale já nejsem schopen v podstatě v této chvíli vyhodnotit, zda je to dobře, nebo je to špatně. A ani jsme si to ještě nestačili přečíst, takže uvidíme, co bude požadovat klub ANO. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Další s faktickou poznámkou je přihlášena paní předsedkyně Schillerová, připraví se pan ministr Jurečka.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Tak já ještě nejdu brát pauzu, my se musíme poradit, v které chvíli a na jak dlouho. Takže teď určitě ale s tím přijdu, to už jsem avizovala, protože my se na to musíme podívat. To je zase šok pro nás, pane ministře.

Jinak já jsem předkládala za vládu několik zákonů v legislativní nouzi, když jsme byli ve vládě, protože byla tady covidová situace, a vždy jsem v Senátu došla slyšení, protože jsem s nimi mluvila. Občas to bylo s nějakými připomínkami, poznámkami a tak dále, a neměli jsme tam většinu. Takže možná je to jenom o té komunikaci. Jinak že prodloužení nouzového stavu se nechce, to jste tady konec konců řekl i vy, když jste tady byl s nouzovým stavem. Řekl jste: Žádám naposled. Já si to pamatuji. Takže si nemyslím, že by to byly jenom hlasy z opozice nebo z koalice. A jestli tento zákon, a my jsme zatím předběžně domluveni, že ho podpoříme, nevím, jak ještě pozměňovací návrhy, jestli tento zákon bude dostačující a bude tak kvalitní, jak říkáte, to může říct jenom nezávislý soud a na to je ještě brzy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Také děkuji. Následuje faktická poznámka pana ministra Jurečky. Připraví se paní místopředsedkyně Mračková Vildumetzová.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Já tady musím říct, že za sebe avizuji kolegům z opozice omluvu. Omlouvám se, protože tady to jde za mnou a já jsem tady ve svém úvodním vystoupení vysvětloval ten důvod, proč jsem to tam předložil do toho systému teď, protože my ten návrh můžeme samozřejmě projednat jako separátní novelu, kterou budeme případně podávat o týden nebo o dva týdny později. Budeme to muset zařazovat někam do jednání Sněmovny, a proto jsem se dohodl, že bych nahrál tento návrh dnes. Ano, dneska na sociálním výboru jsem o tom mohl mluvit, nicméně nebylo to předmětem programu výboru, ani tento tisk nebyl předmětem jednání výboru. Ale za mě omluva si myslím, že je tady na místě vůči vám. Prosím pěkně, jenom zvažte, protože já jsem se snažil odůvodnit, myslím, že v jednoduchých principech, kam to směřuje z hlediska zpřísnění, z hlediska snížení té výše podpory a z hlediska toho, že musíme nějakým smysluplným způsobem řešit to, že když bychom tyto lidi s dočasnou ochranou pustili do běžného administrativního systému sociální podpory a hmotné nouze, tak prostě na úřadech práce bych potřeboval zhruba 3 500 lidí navíc, abych byl schopen tento objem lidí zvládat administrativně. Takže tato moje prosba je vedena čistě věcně, racionálně, že musíme najít nějakou cestu. A znovu říkám, já se omlouvám za to, že tady nebyla z mé strany dřívější komunikace a mohl jsem to zmínit i na výboru. Díky.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Následuje faktická poznámka paní místopředsedkyně Mračkové Vildumetzové. Připraví se opět pan kolega Juchelka.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Tak já určitě děkuji za slovo. Na pana ministra práce a sociálních věcí: já jsem také určitě znepokojena tím, byť může se tady teď nějakým způsobem omlouvat, ale včera byl ústřední krizový štáb, nějakým způsobem už signály o nějakém pozměňovacím návrhu byly. Já si myslím, že mohl někdo přijít i během dne dneska, přinést nám to, vysvětlit nám to. Myslím si, že je to jako z tohohle pohledu velmi nefér a musíme se o tom opravdu v tuhle chvíli pobavit, protože nevíme, co je obsahem.

Na pana ministra vnitra: Pane ministře, jestli vám nevadí, že není schválena lex Ukrajina II, která přináší to, že máte prodlouženou lhůtu na 60 dnů na to, abyste někomu dal status dočasné ochrany, jestli vám nevadí, že do současné chvíle nemáte schváleno, že humanitární dávku, pokud někdo má zdarma stravu a ubytování, takže na ni nemá nárok, zároveň že je zkrácené zdravotní pojištění na 150 dní, aby tam byla ta motivace ohledně práce, tak to prosím do současné chvíle pořád není platné a účinné. To znamená, že to neplatí, nikde to neplatí. Musí to nejdříve schválit Senát a podepsat prezident. Já vůbec nechápu, když jsme tady něco 31. května schválili - kdybych byla ministryní, tak jdu za těmi senátory, řeknu jim, jak je to důležité. Když je stav legislativní nouze, nepotřebuji vůbec žádné termíny. Může to být schválené ze dne na den. A dneska je 14. června a ono to pořád neplatí! Tak to řekněte těm lidem! Řekněte jim, že to pořád neplatí, že tedy pořád udělujeme status dočasné ochrany podle lex Ukrajiny, která byla schválená před několika měsíci a která vůbec nereaguje na ty problémy, které jsou, jak na sociální turistiku a na další věci. Takže je to nefér, to, co tady říkáte.

A určitě jsem neřekla - jestli jsem to řekla, tak se za to omlouvám - nutit schválení lex Ukrajina III. Já říkám, že buď bude lex Ukrajina III, nebo bude prodloužení nouzového stavu. (Předsedající: Čas, paní místopředsedkyně.) A že jste mohl přijít už s tím daleko dávno a vůbec jsme nouzový stav nemuseli prodlužovat. Děkuji. (Potlesk z levé části jednacího sálu.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak, další s faktickou poznámkou pan poslanec Juchelka, dvě minuty.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji. Já jenom mám praktický dotaz. Když oni tedy spadnou do toho životního minima, to znamená, že potom budou mít samozřejmě jako všichni ostatní nároky na všechny dávky státní sociální podpory a dávek v hmotné nouzi, ne? Děkuji. To je praktická jenom.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Následuje faktická poznámka pana poslance Langa.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji za slovo, pane předsedající. Tak já také jako člen bezpečnostního výboru bych se chtěl ohradit vůči tomu, že dneska jsme měli mimořádné zasedání. To, co tady pan Jurečka navrhl, tam vůbec nezaznělo. Neměli jsme tedy šanci vůbec na to reagovat a o tom se pobavit. V tom kontextu všeho, když jsme tady před nějakou hodinou a půl se bavili o 5 000 korunách pro české rodiny jednorázově, tak tady najednou se prostě objeví 6 miliard, 6 miliard další sekyry pro ukrajinské běžence a jen tak vláda řekne: Schvalte to, jo? Takže já opravdu nevím, jestli jsme Parlament České republiky, nebo jsme nějaká federativní republika s Ukrajinou a podobně. prostě neustále vyvstávají nové a nové požadavky na různé další věci pro ukrajinské běžence nad rámec lex Ukrajina. Bavili jsme se také o tom, že až lex Ukrajina skončí po roce, takže pan ministr nám dneska říkal na bezpečnostním výboru, že bude nějaká evropská legislativa přijata. To znamená, jestli ti lidé padnou do trvalého pobytu, tak vlastně oni nebudou mít vůbec žádný důvod, aby neodcházeli od nás. I ti, kteří třeba nebudou pracovat, padnou do toho sociálního systému, protože jak jsem říkal, 4 000 korun plat vysokoškoláka, 1 500 korun penze. Ale opravdu, zaseknout dalších 6 miliard korun, takhle si to tady schválit stoosmičkou! Ano, vy tady říkáte: nemusíme schválit lex Ukrajina. My to víme. Máme dohromady z opozice devadesát hlasů, vy máte 105 pohodových hlasů. Ale mohli byste se s námi aspoň bavit a takovéto načtené návrhy byste nám mohli alespoň říct. Bylo by to seriózní. Děkuji. (Potlesk v levé části jednacího sálu.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. A poslední faktická poznámka, pan ministr Jurečka.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Já si dovolím doplnit ještě tu informaci, že je potřeba si uvědomit, že tou úpravou, která byla schválena z hlediska zdravotního pojištění, ti lidé z Ukrajiny, váleční uprchlíci, budou motivováni k tomu, aby se hlásili jako uchazeči o práci, pokud vůbec chtějí, aby potom po těch 150 dnech, jak to Sněmovna upravila, měli nárok na zdravotní pojištění. Takže to je jedna z velmi silných motivací, aby tito lidé regulérně postupovali k tomu pracovnímu místu s tím, že k dnešnímu dni máme víc jak 73 000 lidí, kteří nám pracují. Takže je potřeba si uvědomit, že tady ten mechanismus je.

Zároveň jsem tady se snažil vysvětlit, že i kdybychom neudělali tento krok, a tady odpovídám panu kolegovi poslanci Aleši Juchelkovi, prostřednictvím pana předsedajícího, to není, že budou mít nárok na něco jiného. To jenom, že výše částky humanitární dávky bude pro dospělého a pro dítě odvozena od částky životního minima. To znamená, nemá to provazbu do dalších částí sociálního systému nebo systému hmotné nouze.

A děláme to právě proto, že tito lidé, když už mají ten režim dočasné ochrany, tak bychom neudělali tento krok jenom automaticky ze zákona. Budou propadat do sociálního systému, kde budou mít nárok na plné možnosti, ať už v rámci sociální podpory, nebo hmotné nouze jako jakýkoli jiný občan České republiky. Před tím není možné hledat nějakou jinou cestu. Buďto otevřeme plně sociální systém, nebo řekneme: Ne, je tady humanitární dávka s těmito zpřísněnými upravenými parametry, kterou umíme dneska poměrně rychle už v rámci možností, relativně rychle a jednoduše administrovat. O tom je tento krok, kterým řešíme tuto situaci, která tady je. Vidíme také, že nám klesá počet lidí, kteří žádají o humanitární dávku. Máme tady poměrně dost slušné číslo těch, kteří pracují. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Také děkuji. Další faktická poznámka, paní poslankyně Pastuchová. Připraví se k faktické poznámce jako další pan poslanec Kobza. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Omlouvám se, nebyla jsem tady po celou dobu, jen bych se chtěla zeptat, jestli tady bylo odpovězeno také na to, což je věcí Ministerstva práce a sociálních věcí, potažmo Úřadu práce, jestli je už vyřešeno to, co bude s domácnostmi a solidárním příspěvkem dál, a potom pana ministra vnitra, vaším prostřednictvím, protože některé penziony ubytovávají na IČO, kraje s nimi sepisují smlouvy, třeba do konce roku, tak jestli víte už další řešení.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další s faktickou poznámkou je pan poslanec Kobza. Zatím poslední faktická poznámka. Prosím.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane předsedající, já bych si dovolil mít, vaším prostřednictvím, dotaz na pana ministra Jurečku, případně na pana ministra Rakušana, jestli si uvědomují, jak velké sociální napětí ve společnosti vyvolává podpora i ukrajinských imigrantů a uprchlíků díky tomu, že nedostávají stejnou podporu, adekvátní podporu třeba naši bezdomovci, kterých je 26 000 registrovaných, z toho je 2 500 pod 18 let.

V současné době, kdy nízkopříjmové skupiny mají skutečně vysoko do žlabu, abych to řekl jako zemědělec, a osamělí senioři, matky samoživitelky, svobodné matky, lidé, kteří jsou nějaký způsobem handicapovaní, mají skutečně problémy přežít, a teď se sem přistěhuje 370 000 lidí, kteří dostanou veškerou podporu, ubytování, jídlo, podporu a tak dále. A někteří, a to se všeobecně ví, na to nemají ani nárok, protože jsou to občané Maďarska, tudíž členové Evropské unie.

Já chci vědět, vážená vládo, jestli víte, že si zaděláváte na problém, protože to sociální napětí se otočí proti vám a proti nám. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. S další faktickou poznámkou je přihlášen pan ministr Jurečka, připraví se pan poslanec Okamura Hayato. Prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Já se ještě vrátím k té poznámce, která zde zazněla, na ten finanční objem. Do konce roku od srpna, v důvodové zprávě je to napsáno, byly by ty případné nároky, kdyby to bylo zhruba 150 000 osob, byly by to 2,8 miliardy do konce roku s tím, že počet lidí, kteří žádají o humanitární dávku, se nám snižuje. Znovu se vracím k tomu, že i právní režim nám jako České republice, když jsme se zavázali k tomu, pokud někomu udělíme dočasnou právní ochranu, tak on má nároky na možnosti čerpání ze sociálního systému.

Pokud jde o srovnání s těmi bezdomovci a tak dále, to úplně není fér, protože je třeba si říct, že dneska když přijde bezdomovec a požádá, tak dostane příspěvek na živobytí, pokud chce získat bydlení a postupně se vracet do procesu a mít střechu nad hlavou, tak nevládní organizace toto umožňují včetně zajištění základních potřeb, včetně zajištění zdravotní péče.

Takže, prosím pěkně, nesrovnávejme věci, které úplně nejsou fér ke srovnání, protože i ten český bezdomovec, pokud chce nárok na finanční podporu, tak v rámci sociálního systému má.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Okamura.

 

Poslanec Hayato Okamura: Chtěl bych připomenout, vážené a milé kolegyně, vážení a milí kolegové, že jsme opravdu v hybridní válce a každý týden na východě, na Ukrajině, umírají řádově stovky žen a mužů přímo v boji, umírá a trpí také mnoho civilistů. Tím, že nějakým způsobem se snažíme tuhle situaci zvládnout, podpořit i ty válečné uprchlíky, většinou tedy uprchlice, ženy a děti. Včera pozdě večer jsem jich několik potkal v tramvaji, když se vracely asi z nějaké manifestace na podporu své země, tak tím chráníme i sami sebe. Žijeme v globálním světě, mohu to dosvědčit jako člen zahraničního výboru. Včera a dnes jsem se zúčastnil konference o Indopacifiku, jsme skutečně propojeni, a tím, že se snažíme podpořit Ukrajince v této vážné situaci, která se za těch několik měsíců nezlepšila, jsme trošku unaveni, naše pozornost se otupila, ale ta situace zůstává stále stejně vážná. Nechceme naše občany strašit, máme je uklidňovat, ale teoreticky existují i velmi vážné scénáře, jak by se to mohlo i po té válečné stránce vyvíjet. Rusko má pořád k dispozici atomové zbraně.

Takže tím, že podpoříme ukrajinské válečné uprchlíky, chráníme skutečně sami sebe, i ty sociálně slabší ženy a muže a děti v naší zemi. A chráníme i ty bezdomovce. I když to vyžaduje trošku víc přemýšlení, aby si to člověk uvědomil. Tak pamatujme na to, že jde o bezpečnost v mezinárodním prostředí. A hledejme řešení moudrá, hledejme hloubku, hledejme nadhled. A zachovejme si lidskost. Děkuji vám. (Potlesk.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Následuje faktická poznámka pana poslance Kobzy. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji. Rád bych reagoval na to, co tady říkal pan ministr Jurečka, protože já se otázkou bezdomovectví zabývám celkem dlouho a do hloubky. Rád bych řekl, že to srovnání je úplně přesné, protože ti bezdomovci žijí mimo systém, úplně mimo systém, neplatí si pojištění, nedostávají žádné dávky, živí se z ruky do úst a jsou na tom úplně stejně jako člověk, který sem přijde, který je tady úplně nový, úplně odříznutý od systému jako takového, nebo není napojený na ten systém. Takže to srovnání je úplně stejné, ale nejde jenom o ně, jde o to, že v novinách, na internetu se pohybují obrovské částky, které už byly spotřebovány, miliardy. A samozřejmě lidi, kteří přemýšlí, jestli si koupí tři rohlíky nebo dva, anebo jestli si koupí léky, nebo kolika žárovkami může svítit, tak ti to nesou velmi špatně.

Ale přes to všechno zůstává tady pořád ta otázka těch 26 000 bezdomovců a z toho 2 500 mladistvých, o které se stát nestará, protože o nich, podle mého přesvědčení, neví a ani nechce vědět, protože jsou mimo systém. Ale jsou to lidé jako jiní a zaslouží si pomoc.

Koneckonců já teď pracuji na jednom takovém projektu, snažím se pro tyto lidi zajistit zuby. Ono to vypadá legračně, ale když se jim podíváte do úst, tak zjistíte, že tito lidé speciálně dentální péči potřebují, potřebují protézy a nemají způsob, jak se k tomu dostat, protože jsou mimo systém. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. To byla poslední faktická poznámka. Vracíme se do obecné rozpravy, do které se nicméně už nikdo nehlásí. Ptám se, jestli v sále má někdo zájem do obecné rozpravy? Paní předsedkyně Schillerová. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Pane místopředsedo, já beru avizovanou pauzu dvaceti minut. Sejdeme se - klub hnutí ANO - v Aktech. My se musíme poradit o tom pozměňovacím návrhu. Prosím, beru na poradu klubu dvacet minut pauzu.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Jenom se chci zeptat, těch dvacet minut chcete okamžitě, to znamená před otevřením podrobné rozpravy? Nebo můžeme dojet ten zákon, ukončit druhé čtení, ať i případně jsou namnoženy pozměňovací návrhy?

 

Poslankyně Alena Schillerová: Ano, ano, dokončeme to, máte pravdu. Dokončeme to a já ji vezmu po dokončení.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Po přerušení tohoto bodu. Nezačneme už tedy bod 147 a mezitím si vezmete pauzu.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Ano, přesně tak, dvacet minut. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Dobrá, děkuju. Tak teď tedy končím obecnou rozpravu, protože se do ní nikdo nehlásil. Ptám se na zájem o závěrečná slova? Pan ministr. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji, pane místopředsedo. Už opravdu jenom krátce. Dámy a pánové, kolegyně a kolegové, chtěl bych vás poprosit o (podporu) návrhu lex Ukrajina III. Jenom pro vysvětlení - snažíme se obě dvě legislativní normy tak, aby Senát měl komfortní čas na jejich projednání ve výborech, jak si senátoři přáli, dostat do konce legislativního procesu do konce nouzového stavu. Pokud dneska lex Ukrajina III schválíme, tak je samozřejmě velmi pravděpodobné, že Senát zvládne - po našem jednání s vedením Senátu, které jsem, protože vztahy a komunikaci máme dobrou, s panem předsedou Vystrčilem vedl už o víkendu - projednat ještě do konce tohoto měsíce a od července nám mohou obě dvě zákonné normy platit. Pouze bych chtěl v rámci tohoto uklidnit, že my v této chvíli zvládáme kontrolovat i během těch 30 dnů, zda dočasná ochrana má, či nemá být udělena, činíme tak od začátku naší krize. Žádné nebezpečí rozhodně nehrozí. A od začátku jsme u obou dvou legislativních norem věděli, že je chceme mít schváleny především před koncem nouzového stavu. Tento termín vláda dodrží i po dohodě se Senátem. Samozřejmě,. vaše podpora tohoto zákona tomu výrazně pomůže. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju pěkně. Zeptám se, jestli je zájem o závěrečné slovo ze strany zpravodaje? Není.

Můžeme tedy otevřít podrobnou rozpravu. Připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musejí být vždy odůvodněny. O slovo do podrobné rozpravy se hlásí paní místopředsedkyně Mračková Vildumetzová.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji moc, pane místopředsedo. Já pouze chci avizovat ta dvě doprovodná usnesení. To první doprovodné usnesení se dotýká toho, čeho jsem avizovala, to znamená finančních prostředků pro kraje a hlavní město Prahu spojené s uprchlickou krizí. A to druhé doprovodné usnesení, já to za chvíli prosím přinesu písemně - myslela jsem si, že paní předsedkyně si bere přestávku a že až potom bude podrobná rozprava, ale mám to připravené. A to druhé usnesení se dotýká toho, že vyzýváme pana ministra vnitra, aby si KACPU v Praze převzal, pokud bude zavřené, tak aby ho provozoval on, nebo respektive Ministerstvo vnitra, stát. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju. Prosím ten písemný návrh doprovodných usnesení panu zpravodaji, ať pak má k dispozici pro hlasování. A další do podrobné rozpravy se hlásí pan ministr Jurečka.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane předsedající, v rámci podrobné rozpravy se hlásím k pozměňovacímu návrhu pod sněmovním číslem 918. Byl odůvodněn v obecné rozpravě. Myslím, že dál už nemá smysl, abych ho tady hlouběji komentoval. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju pěkně. Zeptám se, jestli se ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy k tomuto bodu? Jestli tomu tak není, tak podrobnou rozpravu končím.

Závěrečná slova - ptám se navrhovatele i zpravodaje, jestli je zájem ještě? Není zájem o závěrečná slova.

Končím tedy podrobnou rozpravu. Končím druhé čtení tohoto návrhu a přerušuji jeho projednávání na pozdější dobu.

A teď tedy vyhlašuji na základě požadavku paní předsedkyně přestávku v délce dvaceti minut. Sejdeme se tedy ve 20.14 hodin.

 

(Jednání přerušeno v 19.54 hodin.)

(Jednání pokračovalo ve 20.14 hodin.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, po žádosti o přestávku na poradu klubu hnutí ANO opět jsme se zde sešli v sále, já vás srdečně zdravím.

A nejprve vypořádám došlé omluvy. Omlouvá se pan poslanec Milan Feranec dnes mezi 19 a 23 hodinami ze zdravotních důvodů, poté paní poslankyně Michaela Šebelová dnes od 18.30 do konce jednacího dne a pan poslanec Jiří Mašek od 14. do 17. června ze zdravotních důvodů. Tímto by byly vypořádány nyní došlé omluvy.

A my můžeme přikročit k našemu dalšímu bodu. Ovšem před projednáváním vládního návrhu zákona o zvláštních postupech v oblasti územního plánování a stavebního řádu v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, sněmovní tisk 228, bychom podle § 99 odst. 5 měli posoudit, zda jsou podmínky pro projednání zmíněného návrhu zákona ve zkráceném jednání. Já proto nyní otevírám rozpravu, nevidím, že by se někdo do rozpravy chtěl přihlásit, proto rozpravu končím.

 

A my tedy přikročíme k hlasování. Já zagonguji, aby se dostavili kolegové a kolegyně do sálu, a přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna konstatuje, že nadále existují podmínky pro projednání vládního návrhu zákona o zvláštních postupech v oblasti územního plánování a stavebního řádu v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, sněmovní tisk 228, ve zkráceném jednání."

A nyní, kolegyně a kolegové, zahajuji hlasování o předneseném usnesení. Kdo je pro přednesené usnesení, že jsou podmínky pro projednání ve zkráceném jednání? Kdo je proti?

V hlasování 90 bylo přihlášeno 167 poslanců a poslankyň, pro 142, proti 0. Výsledek: toto usnesení bylo přijato.

 

A tímto, že tento návrh byl schválen, tak já mohu otevřít celý bod. Otevírám tedy bod

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.