(12.10 hodin)
(pokračuje Josef Kott)
Takže ta první část, v podstatě transpozice směrnice v podobě vládního návrhu změny zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů, v navržené podobě je nebezpečná varianta, která znamená dle mého názoru tyto problémy: žádná společnost v pozici dodavatele nebude požívat ochrany proti nekalým obchodním praktikám, pokud spolu s obratem propojených osob překročí limit 350 milionů euro, když bude v postavení subjektu s významnou tržní silou. Toto bude citelné zejména ve vztazích potravinářských společností ve vztahu k obchodním řetězcům. Dosud byl zákon koncipován tak, že se vztahoval pouze na takzvaný poslední úsek zemědělského a potravinového řetězce, tj. na odběry potravin právě do zmiňovaných obchodních řetězců.
Návrh naopak neobsahuje ani - na rozdíl současného platného zákona - vyvratitelnou právní domněnku, aby bylo možné prokázat, že s ohledem na situaci na trhu odběratel významnou tržní sílu už nemá. Významná tržní síla už nebude takové postavení odběratele, v jehož důsledku si může vynutit odběratel bez spravedlivého důvodu výhodu vůči dodavatelům v souvislosti s nákupem potravin. Významnou tržní sílu bude mít kupující nebo dodavatel odvozenu pouze z obratu. V praxi to pro všechny společnosti v zemědělském a potravinovém řetězci bude znamenat, že pokud zůstanou zachována obratová pásma, tak každá společnost, která překročí obratová kritéria, bude muset mít k dispozici při jednání o smlouvě obrat vypočítaný spolu s propojenými osobami, to znamená, návrh nezobrazuje, za jaké produkty by byl obrat dosažen, ve spojení s tím, že v 3a odst. 14 je stanoveno, že odběratel a dodavatel si při jednání o smlouvě na vyžádání druhé smluvní strany vzájemně poskytnou informaci o výši svého ročního obratu. To jistě bude činit nemalé potíže. Striktně postupováno v souladu s návrhem by si měl každý odběratel svého dodavatele rozdělit podle obratových pásem a určit, zda je v postavení odběratele s významnou tržní sílou, či nikoliv. V praxi také bude muset dojít k přepracování veškerých smluv podniky působícími v zemědělském a potravinovém řetězci, protože novela zákona o významné tržní síle stejně jako stávající zákon vyžaduje písemnou formu smlouvy pro dodávku zemědělských a potravinářských produktů a musí mít určité náležitosti, jako je cena, výše slevy z ceny nebo způsob jejího určení, splatnost nesmí být delší než 30 dnů ode dne doručení faktury, specifikace nákupní akce, je-li ujednána. Mechanické převzetí nekalých obchodních praktik ze směrnice může při aplikaci na zemědělské podniky činit potíže, neboť při obchodu se zemědělskými komoditami se uplatňují jiná pravidla než při prodeji potravinářských výrobků do obchodní sítě za účelem jejich prodeje spotřebitelům.
Asi by bylo dobré nekalé obchodní praktiky rozdělit na dvě skupiny - například ty, které jsou zakázány při dodávkách do řetězců, a na ty ostatní, které by se mohly vyskytovat pouze u zemědělských podniků. Také je třeba počítat s tím, že dozor nad dodržováním novely zákona o významné tržní síle je svěřen Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a za nedodržení jsou stanoveny citelné sankce. Úřad má v případě významné tržní síly obdobné pravomoci jako u zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže. V krajním případě to znamená, že ačkoliv ve skutečnosti k používání nekalých obchodních praktik nebude docházet, ÚOHS bude šetřit jakýkoliv, i vykonstruovaný podnět a sankce zde může být až 10 milionů nebo 10 % z čistého obratu, což je samozřejmě částka likvidační.
Pokud bych měl vládní návrh nějakým způsobem upravit, neměl by obsahovat obratová pásma. Od argumentace, že nekalé obchodní praktiky by měly být zakázány bez ohledu na dosažený obrat, to je bez dalších podmínek, by vyjmenované praktiky byly zakázány. To by sice dopadlo i na zemědělské podniky, ale také by zůstaly ve hře i námi citované obchodní řetězce, kvůli kterým se vlastně původně zákon o významné síle upravoval. Odstraněním pásem by odpadl rovněž nesmyslný výpočet obratu za účelem zjištění, zda bylo dosaženo obratu 350 milionů euro. Snad by pomohlo i zavedení dalšího obratového pásma, v podstatě přenesením dosavadního zákona, kde by bylo postaveno, že odběratel s významnou tržní sílou je vždy odběratelem nebo aliance odběratelů bez ohledu na dosažený obrat, který nakupuje potraviny za účelem jejich dalšího prodeje nebo přejímá nebo poskytuje služby s nákupem potravin související.
Vhodnou formulací by mohlo být dosaženo toho, že návrh dopadl alespoň na obchodní řetězce. To jest jedno pásmo by postihovalo nekalé obchodní praktiky při dodávkách do řetězců, to jest ochraňovalo by i velké dodavatele, kteří nemají dostatečnou vyjednávací sílu...
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já vás přeruším, pane poslanče, a poprosím všechny přítomné v sále, aby se ztišili. Děkuji mockrát. Můžete pokračovat.
Poslanec Josef Kott: Děkuji, pane předsedající. To znamená, že v podstatě bychom pomohli i velkým dodavatelům, kteří nemají dostatečnou vyjednávací sílu, aby se nekalým obchodním praktikám ubránili. To by odpovídalo situaci v České republice, kdy dodavatelé nemají vlastní distribuční kanály, a jsou tedy na dodávky do řetězců ve větší míře nebo úplně odkázáni.
A teď si dovolím ještě druhou část svého příspěvku...
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já vás znovu přeruším a opět prosím všechny přítomné v sále o ztišení. Děkuji.
Poslanec Josef Kott: Já tomu rozumím, že tady většina kolegů nebyla a teď se vrátili do něčeho, co je vytrženo z kontextu, nicméně dovolím si přednést i svůj názor ohledně ochrany, respektive neochrany některých dodavatelů potravin do obchodních řetězců proti nekalým obchodním praktikám.
Za prvé, v důsledku transpozice směrnice číslo 2019/633, o nekalých obchodních praktikách v zemědělském a potravinovém řetězci, někteří dodavatelé ztratili zcela ochranu proti nekalým obchodním praktikám, a to na rozdíl od dosavadního zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů. Zejména se jedná o dodavatele potravinářských výrobků do obchodních řetězců. Stávající zákon poskytoval ochranu všem dodavatelům. Nyní vládní návrh změny tohoto zákona již s ochranou velkých dodavatelů nepočítá v důsledku zastropování ochrany dodavatelů na ročním obratu 350 milionů euro. Obrat se přitom vypočítává za celou skupinu propojených osob a bez ohledu na to, zda obratu bylo dosaženo prodejem potravin, či jiných, třeba i od potravin naprosto diametrálně odlišných výrobků, i když byl obrat dosažen na jiných geografických trzích. To znamená, že v podstatě propojenost se počítá v rámci celé Evropské unie. ***
