(11.20 hodin)
(pokračuje Richard Brabec)
V České republice vzniká oprávnění k nakládání s geneticky modifikovanými organismy buď v oznamovacím, anebo povolovacím režimu a na základě oznámení vzniká pak oprávnění k nakládání s GMO, které na základě hodnocení jeho rizika bylo zařazeno do prvního nebo druhého stupně rizika, to znamená, že jsou s ním spojena pouze zanedbatelná nebo nízká rizika jeho škodlivých účinků, a k uzavřenému nakládání, které by bylo pro jeho vysokou rizikovost z hlediska působení škodlivých účinků zařazeno do třetí nebo čtvrté kategorie, stejně jako k uvádění GMO do životního prostředí je povolení Ministerstva životního prostředí. A pokud jde o uvádění GMO a genetických produktů na trh, je pak třeba rozlišovat, zda jde o geneticky modifikované potraviny a krmiva, anebo jiné geneticky modifikované organismy a genetické produkty.
Takže jenom závěrem: tato norma je transpoziční, jak už jsem řekl, uvádí českou legislativu do souladu s evropskou legislativou a jedná se opravdu o zjednodušení režimu povolování, což neznamená ovšem, že by šlo o nějakou větší liberálnost a že by stát pouštěl - odpusťte mi to slovo - ze řetězu používání nebo povolování geneticky modifikovaných organismů, ale je to opravdu zjednodušení celého režimu, a na druhé straně je také právní ochrana informací, kterou ti, kteří s těmito organismy nakládají, musí dodržovat. Je to na základě už poměrně velmi dlouhodobé zkušenosti s těmito organismy a víme dobře, že Evropská komise je většinou daleko opatrnější v řadě věcí, takže bych určitě nepodezíral předkladatele, že tento režim chce nějakým způsobem zjednodušit tak, aby se tím mohl lidově řečeno zabývat každý.
Takže určitě jsem pro, aby návrh této legislativy postoupil v legislativním procesu do dalšího čtení, a jak už bylo řečeno, prošel i výborem pro životní prostředí bez pozměňovacích návrhů. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji. Než pozvu dalšího, který je přihlášen do obecné rozpravy, dovolím si přečíst dvě omluvy. Mám tady omluvu z dnešního dne 23. března do konce jednacího dne pana poslance Jana Volného z důvodu návštěvy lékaře a pak je zde omluva také z dnešního dne mezi 10.40 a 13.30 z důvodů pracovních, a to paní poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková. Takže to byly dvě omluvy.
A nyní připomenu, že jsme pořád v obecné rozpravě, do které je dále přihlášen pan poslanec Josef Kott, a poprosím ho, aby přišel k řečnickému pultu. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážená paní ministryně, členové vlády, milé kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi v krátkosti okomentovat citlivost slov "geneticky modifikovaný organismus" v rámci českého zemědělství a potravinářství ve vztahu k širší veřejnosti.
Geneticky modifikovaný organismus je takový organismus, jehož DNA byla nějakým způsobem změněna či upravena tak, aby získala novou vlastnost. Často jde o zvýšení odolnosti či výnosnosti plodin, mnohdy o zlepšení zdravotního stavu. Genové inženýrství je jedním z nejvyvinutějších oborů dnešního světa. Můžeme dělat věci, o kterých se nám v minulosti asi ani nesnilo. Byli to koneckonců čeští vědci, kteří již před sedmi lety objevili způsob, jak přenést fluorescenční protein žahavců. Častým případem je získávání hedvábného proteinu z kozího mléka. Zní to sice neuvěřitelně, přesto genoví inženýři dokázali vyšlechtit plemeno koz, které produkuje hedvábný protein. Získávají se z nich mléka metodou izolace a slouží k výrobě ultrapevného materiálu, jenž má širokou škálu použití v lékařství i v průmyslu.
I u nás najdeme geneticky modifikované potraviny, přesto si většina lidí pod pojmem GMO představí spíš moderní západní země než Českou republiku. Nicméně pěstování upravených potravin je v Evropě povolené, a tak se není čemu divit, že i Česká republika se na tomto poli významně angažuje. Přesto existují v Evropské unii jistá omezení týkající se pěstování či prodávání geneticky modifikovaných plodin. Na rozdíl od Ameriky jsou tato ustanovení přísnější, kupříkladu společnosti musí uvádět, zda potraviny či krmiva, která si vyrábějí, jsou GMO. Jako takové se označují tehdy, tvoří-li GMO nejméně 0,9 % dané potraviny nebo krmiva.
A jakých potravin se u nás geneticky modifikovaná záležitost týká? Nejčastěji jde o plodiny, které slouží ke krmení hospodářských zvířat, tedy kukuřice, sója a případně i cukrová řepa. Úplně první geneticky modifikovanou potravinou bylo ovšem překvapivě rajče a bylo vyrobeno v Kalifornii. A teď takový malý exkurz. Tato odrůda měla mít lepší chuť a delší trvanlivost. Příliš dlouho se však neudržela, protože pan doktor v britské televizi řekl, že několik laboratorních potkanů, kteří požili tato hybridní rajčata a modifikované brambory, zemřelo, což vzbudilo u veřejného mínění velkou náhlou vlnu odporu vůči GMO potravinám jako takovým. Zprvu se věřilo, že možnost pěstování GMO potravin je dalším pomyslným krůčkem vpřed na vědeckém poli, vždyť rostliny jsou odolnější proti pesticidům, vydrží déle skladovatelné a jsou plodnější. Upravené potraviny přináší jen samá pozitiva. Navíc člověk šlechtil už od pradávna a nejde o nic nového, jen jsme se naučili dělat starou a známou dovednost efektivněji a modifikované plodiny nám nemohou uškodit.
Téměř žádná plodina, kterou v dnešní době konzumujeme, není původní, to je prostě fakt. K vytvoření nových odrůd a vlastností rostlin se kromě prostého výběru rostlin s vhodnějšími vlastnostmi nebo jejich následným křížením využívá také fyzikální nebo chemická mutace, což je proces, při kterém díky působení mutantů dochází ke změně DNA. Tento proces spočívá ve vystavení semínek rostliny různě vysokému stupni ionizujícího záření, které při průchodu hmotou vytváří reaktivní ionty, nebo chemickým látkám, čímž dochází k určitým změnám v DNA a vytvoření odlišných vlastností plodiny.
U nás v České republice bylo mimo jiné vyšlechtěno také mnoho odrůd ječmene, přičemž některé z nich se používají i pro výrobu moku, který je bezpochyby blízký srdci nejednoho z nás - jedná se o pivo. Jak tyto nové odrůdy vznikly? Semena ječmene byla vystavena rentgenovému záření o velikosti nejčastěji 100. Dalším příkladem jsou i jablka, která vznikla ozářením gama paprsky o stejné velikosti. V případě ozáření však nemáme ani páru o tom, co se v genomu rostliny vlastně stalo a kolik se toho stalo, ale veřejnost tuto klasickou metodu akceptuje.
Díky dokonalé znalosti genomu dané plodiny a jeho přesně cíleným změnám jsme u geneticky modifikovaných rostlin schopni měnit také složení makro- a mikronutrientů. Například takzvaná zlatá rýže je takto upravena s produkcí betakarotenu, tedy prekurzoru vitaminu A. Z důvodu nedostatku tohoto vitaminu v rozvojových zemích Afriky a jihovýchodní Asie ročně oslepne až půl milionu dětí a polovina z nich do roka od ztráty zraku i umírá. Zlatá rýže by tedy mohla zachránit mnoho životů. Z tohoto důvodu se pod její povolení podepsalo 106 laureátů Nobelovy ceny a přijetí GMO na území EU by uvítal i již zmiňovaný český biolog.
Může se však stát, že kvůli změně geneticky modifikovaných rostlin, tím pádem syntéze nových proteinů, mohou během procesu vzniknout nové alergeny. Prováděním konvenčními plodinami však nebyly tyto rozdíly nijak významné, a co se týče kontroly kvality a bezpečnosti, jsou GMO jednou z nejvíce regulovaných skupin potravin na světě. ***
