(11.10 hodin)
(pokračuje Vladimír Zlínský)
Byl jsem označen panem premiérem, že straším naši populaci při své poslední interpelaci ohledně množství funkčních protiatomových krytů na našem území. Bohužel, musím v této činnosti i nadále pokračovat, protože to nepovažuji za strašení, ale za reálné označení stavu, který má vést k patřičné nápravě. Opačný přístup jsem nucen potom označit za pštrosí politiku, která ve většině dějinných situací se nesetkává s velkým úspěchem. Zmíním zde možná nebezpečí biologické hybridní války s geneticky upravenými organismy.
Je toho skutečně hodně, nechávám si to na další svá vystoupení, ale uvedu alespoň několik perliček. Za prvé lze uměle vložit do smrtících bakteriálních patogenů odolnost k běžně používaným antibiotikům. Za druhé je možné zkonstruovat patogen virulentnější, odolnější a hůře detekovatelný pro diagnostiku než přirozeně se vyskytující patogeny. Za třetí je možné zkonstruovat stealth, tedy neviditelné viry, které se zabudují do genomu somatických, tedy tělních buněk a případně i do zárodečných buněk organismů včetně člověka a budou se aktivovat až po delší době, případně po dodání aktivátoru. Za čtvrté neškodné bakterie našeho mikrobiomu mohou být změněny produkcí bioregulačních látek, toxinů nebo látek ovlivňujících chování osob. Za páté je možné vytvořit vektor, který se zabuduje do genomu somatických nebo zárodečných buněk, zabuduje tam gen pro produkci látek ovlivňujících chování populace a látek, které snižují reprodukční schopnosti, nejlépe za situace, kdy si toho protivník nebude vědom, a tím nepodnikne patřičné kroky k odvetě či obraně.
20. století je nazýváno staletím fyziky, 21. století s velkou pravděpodobností bude nazýváno biologickým stoletím. Ještě jednou opakuji, že všechny tyto úvahy vycházejí z odborných článků volně dostupných na internetu, publikovaných u nás, jak jsem zmínil, časopis Vesmír a v sekci Future wellfare US Airforce a nutí nás k zamyšlení, jak se můžeme bránit a působit v tomto směru preventivně. Je to jistě složitá otázka, ale je možné, že pokud se jí nebudeme zabývat, strčíme hlavu do písku jako ten pštros a stejně tak i dopadneme.
Pokud se v budoucnu ukáže, že se stejně jako autoři zmíněných článků mýlím, jistě za to ponesu patřičnou zodpovědnost, ale jako volený zástupce obyvatel České republiky cítím povinnost nést svoji kůži na trh. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji. Další, kdo se přihlásil do obecné rozpravy, je pan poslanec a zároveň místopředseda poslaneckého klubu, pan Richard Brabec. Pane místopředsedo, máte slovo.
Poslanec Richard Brabec: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Milé kolegyně, kolegové, jenom po vystoupení pana Zlínského, pana kolegy Zlínského, jsem měl trochu pocit, že by tady mohlo nastat vystrašení, co všechno se stane po požití třeba případně geneticky modifikovaných rostlin. Nemám takovou obavu, ale samozřejmě neberu mu jeho opatrnost. Koneckonců, geneticky modifikované organismy používáme i v rámci potravinářství nějakou dobu a je otázka, jak se na to díváme, jestli je to doba krátká nebo dlouhá na to, abychom už měli nějaké statistické údaje k tomu, co to může přinést.
Ale tahleta novela je opravdu transpozicí a troufám si říct, že je docela technická, takže já rovnou předešlu to, že podporuji samozřejmě, aby tenhleten legislativní předpis postoupil do dalšího čtení a aby mohl být co nejdříve ukončen legislativní proces už z důvodu, že transpoziční lhůta proběhla zhruba před rokem nebo takřka před rokem, protože měla být uskutečněna, jestli se nemýlím, do 27. března 2021, kdy uvedené novelizační nařízení vstoupilo v účinnost, a bohužel se v minulém období nepodařilo ukončit legislativní proces i z důvodu covidu a jiných priorit, priorit jiných legislativních norem. Je to norma, kterou ještě připravila předchozí vláda, tato vláda ji převzala, dala do Sněmovny a já doufám, že skutečně bude co nejrychleji projednána.
Jak už tady zaznělo od paní ministryně, od pana zpravodaje a od dalších kolegyň a kolegů, opravdu tahleta právní norma se týká především dvou oblastí, a to je zvyšování transparentnosti hodnocení rizika, které se provádí v rámci zajišťování bezpečnosti potravin a krmiv, a potom tou druhou oblastí je právní úprava ochrany informací, které je subjekt, který nakládá s geneticky modifikovanými organismy, povinen v rámci příslušných povolovacích procesů předkládat. Těch informací je poměrně velké množství. Ti, kteří tady byli v minulém volebním období, vy si pamatujete, že jsme o tom hovořili v jiné souvislosti, v rámci jiných změn nebo změn jiné legislativy, a byla k tomu velká debata i na výboru pro životní prostředí, byla debata i v zemědělském výboru a samozřejmě padaly i obavy, které sdílí i část veřejnosti v tom, co můžou případně způsobit geneticky modifikované organismy, protože ony jsou asi nejznámější ty, které se případně vyskytují v potravinách. Asi nejvíce je známá geneticky modifikovaná kukuřice, ale těch plodin je samozřejmě více, a přirozeně se to netýká jenom rostlin nebo plodin.
Tahleta právní norma právě řeší jak ty takzvané standardní datové formáty, které mají přispět k lepšímu zpracování, snadnějšímu zpracování žádostí, které jsou potom posuzovány Evropským úřadem pro bezpečnost potravin, a jak už jsem řekl, také k právní úpravě ochrany informací, protože těch metod nebo způsobů právního nakládání s geneticky modifikovanými organismy je několik, a když se bavíme o úrovni České republiky, tedy národní úrovni, tak v zásadě rozlišujeme tři způsoby: uzavřené nakládání s GMO, kterým se rozumí každá činnost, při níž dochází ke genetické modifikaci organismů nebo při níž jsou GMO jakkoli používány, ať už pěstovány, uchovávány, dopravovány či zneškodňovány v uzavřeném prostoru a se kterými jsou spojeny adekvátní opatření k zabezpečení tohoto uzavřeného prostoru před únikem GMO do vnitřního prostředí, za druhé záměrné uvolňování GMO do životního prostředí pro jiné účely, kterým se rozumí například úmyslné zavedení GMO do životního prostředí, kdy nejsou použita žádná zvláštní uzavírací opatření, a za třetí uvádění GMO a produktů s jejich obsahem, takzvaných genetických produktů, na trh, kterým se pak rozumí poskytnutí či předání GMO nebo genetických produktů jiné osobě, ať už za úplatu, nebo bezplatně. A ty informace a úprava zjednodušení informací a jejich právní ochrana jsou důležité právě proto, že nakládat s GMO mohou pouze osoby, které jsou držiteli oprávnění k příslušnému způsobu nakládání, a ty samozřejmě musí plnit celou řadu povinností, které jsou na evropské i národní úrovni myslím upraveny velmi dobře, a není tak možné, aby někdo nakládal speciálně v přísnějším režimu s těmito organismy řekněme bez nějakého platného oprávnění. ***
