(19.00 hodin)
(pokračuje Klára Dostálová)
A jenom takovou jednu poznámku prostřednictvím vás, paní předsedkyně, k panu ministru Stanjurovi. Ono tady říkal, že na jedné straně říkáme, že mají obce a kraje přebytky, a proč tedy vlastně potřebují peníze. Je potřeba si uvědomit, že máme v České republice 6 250 obcí a z toho 70 % obcí, pane ministře, je do tisíce obyvatel. A ty skutečně nemají tak velké rozpočty na to, aby mohly realizovat investice, proto dotační programy na MMR. A věřte, že prostě za mého působení na MMR jsme s obcemi vygenerovali ty programy, které skutečně obcím pomáhají.
A když se na to podívám, v jaké kondici vlastně je státní rozpočet na kapitolu MMR, tak jsem si vědoma toho, že tím, jak jsou specificky postavené výzvy, protože obce samozřejmě chtějí, aby ministerstvo administrovalo všechny ty dotační programy přes zimu, aby měly tu jarní stavební sezónu, aby ty programy zvládaly, tak je opravdu velmi těžké vyjednávat s ministrem financí ty zdroje, protože ve státním rozpočtu je potřeba najít ty zdroje v tom příslušném kalendářním roce, kdy se vyhlašuje ta výzva. To znamená, že já jsem našla s paní ministryní financí, a za to jí moc děkuji, 3 miliardy na národní dotační programy v roce 2021, ale to jsou peníze pro rok 2022. Ale nemůže žádný ministr vypsat výzvu, když ji nemá krytou. Proto je potřeba samozřejmě tyto peníze tam dávat v tom příslušném roce. A bude na panu ministrovi Bartošovi, aby přesně tak dojednal s panem ministrem Stanjurou peníze v roce 2022 pro rok 2023, aby mohl také vyhlásit výzvu v říjnu.
O to více mě mrzí, že když už MMR, a teď se omlouvám za ten výraz, jednou peníze schvátí, tak je dává obcím, nikoliv nevrací je zpátky na rozdělení do dalších resortů. Už tak malý rozpočet pan ministr zkrátil o 200 milionů právě v investicích. On je zkrátil na úkor programu na podporu rozvoje regionů a cestovního ruchu, ale samozřejmě tím, že už máme kapitolní sešity, tak když jsem se do toho podívala detailněji, tak je to na úkor kofinancování. To znamená, není to na úkor konkrétních programů a dotačních titulů, ale kofinancujících peněz v rámci evropských fondů. Nicméně 200 milionů, když se podívám na to, jak vlastně dopadly, a dneska o tom hovořil pan bývalý premiér, pan Babiš, tam ty požadavky na MMR jsou za 12 miliard. Za 12 miliard hotových připravených projektů pod stavebním povolením. Samozřejmě že 200 milionů je kapka v moři, ale například když vlastně v programovém prohlášení vlády čtu, jak to myslí vážně s bytovou politikou, tak jenom program technická infrastruktura, která je o zainvestování pozemků pro následnou bytovou výstavbu, je minus 180 milionů. Tak kdyby si pan ministr 200 milionů nechal, nedal je na oltář Ministerstva financí, tak by měl na to, aby dofinancoval všechny projekty v rámci technické infrastruktury.
Musím tady říct ještě další čísla, protože pan ministr to opravdu nebude mít jednoduché. Pokud bude chtít podpořit projekty v zásobníku, tak jenom místní komunikace jsou minus 3,9 miliardy korun, veřejné budovy minus 2,7 miliardy korun. To ale není všechno. Ministerstvo pro místní rozvoj má před sebou obrovské výzvy do budoucna. Musí spustit samozřejmě čerpání evropských zdrojů, Integrovaný regionální operační program, ale samo ministerstvo má i samozřejmě ty komponenty v rámci Národního plánu obnovy, a to za zhruba 5,1 miliardy korun. A já se velmi zajímám o evropské fondy, protože to skutečně dělám celý život, tak samozřejmě chci, aby Česká republika vyčerpala 180 miliard, ale my se tady potýkáme, a všechny resorty apelují na to, že není způsobilý výdaj DPH. Všechny resorty, které spravují ty komponenty z Národního plánu obnovy, budou potřebovat na DPH. Kde jsou ty peníze? Kde jsou alokovány v rámci státního rozpočtu, aby na to bylo? Ministerstvo má v kapitole na letošní rok zhruba 1,1 miliardy, z toho samozřejmě částečně jde na brownfieldy, kde tedy lze předpokládat, že si to DPH zaplatí příjemci. Já jenom doufám, že těmi příjemci nemyslí například Terezín nebo Josefov. To jsou města, která zdědila obrovské majetky od státu, my jsme chtěli dát stoprocentní financování - a teď tedy po nich budeme chtít DPH? Oni by měli mít projekty za 1,3 miliardy, DPH je tedy nějakých 270 milionů. Kde na to ta města vezmou?
Takže já bych spíše uvítala, kdybychom tady spojili síly s panem ministrem a samozřejmě apelovali na pana ministra financí, aby tyto zdroje vlastně dal v rámci státního rozpočtu k dispozici na Národní plán obnovy. Národní plán obnovy má takzvané evropské komponenty a české komponenty. Ministerstvo pro místní rozvoj tam má takzvanou českou komponentu. To je komponenta, která je financována ze státního rozpočtu a týká se přípravy investic. To, co města, kraje, obce nejvíce potřebují, aby jim někdo pomohl se zafinancování těch projektových dokumentací a všech těchhle věcí, jmenuje se to systémová podpora investic, zhruba je potřeba 4 miliardy korun, a samozřejmě v rozpočtu zatím na to nevidím ani korunu. Takže i ode mě může pan ministr očekávat mnoho pozměňovacích návrhů, ale já doufám, že tady budeme na jedné lodi a společně se pokusíme zatlačit na pana ministra financí, aby tyto zdroje dal.
Úplně na poslední, protože také nechci zdržovat, měla bych to asi nadlouho. Musím říci, že je pro mě trošku zarážející, když vidím kapitolní sešit Nejvyššího stavebního úřadu. Na jednu stranu říkáme, jak budeme stavět, a když se podíváte do kapitolního sešitu Nejvyššího stavebního úřadu, tak je tam nula. Přitom ministerstvo ještě za mě si vyjednalo u Ministerstva financí deset pracovních míst, ale osm pracovních míst se zase ruší. Tak já jenom doufám, že to nebude na úkor nového stavebního zákona, protože tady je potřeba zákony dodržovat a zákony platí pro všechny. Děkuji.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Vaše vystoupení vyvolalo přihlášku pana ministra s přednostním právem, proto prosím pana vicepremiéra Bartoše. Prosím, máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Já vám děkuji za slovo. Dámy a pánové, ještě než budu reagovat na paní poslankyni Kláru Dostálovou, jenom jsem chtěl říct, já jsem nechtěl vstupovat do té celkové debaty o rozpočtu. Tady zaznívá spousta řekněme dílčích výhrad vůči financování v kapitolách rozpočtu jednotlivých ministerstev a uvědomme si, že ne vše, na co v České republice jdou ze státního rozpočtu peníze, můžete přiřadit ke gesci jednoho resortu. Tady bylo vyčítáno v oblasti Ministerstva vnitra, že je tam krácena kapitola na podporu hasičů, a ono se to děje i v jiných případech, kdy někdo třeba říká, tady v tuto chvíli peníze chybí. Česká republika, a je to Ministerstvo pro místní rozvoj, které ve svých programech, které spravuje, a ve výzvách samozřejmě partnerům v regionu, ať jsou to kraje, ať jsou to obce, dokonce v případě některých programů jsou to jednotlivci, osoby, viz třeba pomoc s obnovou obydlí lidí, která byla zasažena na Moravě tornádem, tak jsou to i hasiči, vybraní hasiči, vybrané služby, vybrané investice, které Ministerstvo pro místní rozvoj historicky pomáhalo financovat. Já si myslím, že to je správně. Já tady mám nějaká třeba čísla v programu REACT, 104. výzva mezi 29. 12 2021 a 30. 6. 2022 - 752 milionů. Pak je projekt IROP. Tam jsou individuální projekty na stanice, na výcvikové stanice, na techniky je výzva 2015-2017 3,6 miliardy korun. Takže ty peníze, ať jsou to v některých případech národní programy, ale většinou jsou to programy v IROPu, tak samozřejmě na spoustu věcí infrastrukturních, vybavenosti škol ty peníze procházejí, akorát nemají tu patřičnou položku v resortu, kde byste ji čekali, protože jsou spravovány skrze MMR a IROP a do toho regionu se dostávají. To bych chtěl říct na začátek. Je to spousta projektů v regionech, které jdou touto cestou.
Zároveň pak se může jevit trochu matoucí, s jakým rozpočtem hospodaří Ministerstvo pro místní rozvoj, protože z toho venkovního pohledu, když se podíváme na celkové výdaje, je to zhruba 28 miliard, ale 94 nebo kolik procent je součást evropských zdrojů, které přes ministerstvo ne protékají jako průtokovým ohřívačem, ale jsou spravovány ministerstvem a lidmi tak, aby se dostaly k partnerům v těch regionech a v těch obcích. ***
