Předcházející zahájení jednacího dne schůze

 

(Schůze pokračovala v 9.00 hodin.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji další jednací den 9. schůze Poslanecké sněmovny, všechny vás tu vítám, prosím o klid.

Aby byla zaznamenána naše účast, tak vás nejprve všechny odhlásím a prosím, všichni se opět přihlasme našimi identifikačními kartami. Také prosím o případné oznámení, kdo žádá o vydání náhradní karty.

Dále sděluji - a opět poprosím o klid, vím, že ty začátky jednání jsou náročné, poprosím o ztišení v sále. O omluvení své neúčasti na dnešním jednání požádali tito poslanci a poslankyně: z poslanců Andrej Babiš - pracovní důvody, Pavel Bělobrádek - zdravotní důvody, Milan Feranec - zdravotní důvody, Jaroslav Foldyna - zdravotní důvody, Miloslav Janulík - pracovní důvody, David Kasal - pracovní důvody, Martin Kolovratník - rodinné důvody, Václav Král - rodinné důvody, Patrik Nacher - zdravotní důvody, Nina Nováková do 12 hodin rodinné důvody - opět poprosím o trošku klidu - Eliška Olšáková - bez udání důvodu, Pavla Pivoňka Vaňková do 11.30 hodin - zdravotní důvody, Jan Richter - pracovní důvody, Alena Schillerová od 13.30 do 14.30 hodin - pracovní důvody, David Šimek - rodinné důvody, Lukáš Vlček od 10 do 15 hodin - pracovní důvody a Milan Wenzl - zdravotní důvody.

Z členů vlády se omlouvá: Mikuláš Bek - pracovní důvody, Pavel Blažek - zahraniční cesta, Jan Lipavský do 13 hodin - pracovní důvody a Vít Rakušan - zahraniční cesta. To by byly všechny omluvy došlé do dnešního dne, do této chvíle.

A nyní, vážené paní poslankyně a páni poslanci, vás chci seznámit s návrhy, na kterých se shodlo dnešní grémium. (V sále je trvalý hluk.)

A opět poprosím o klid. Prosím, kdo potřebujete hovořit, můžete do předsálí.

Jde o návrhy, které dopadnou na nás všechny vzhledem k tomu, jak bude projednáván pořad.

Takže již máme pevně zařazené body, máme pevně zařazený bod 21, což je sněmovní tisk 130 - elektronizace postupů, potom bude následovat bod 8, sněmovní tisk 56 - plastové výrobky, a bod 12, sněmovní tisk 72 - veterinární zákon.

Co bude z grémia dále, náš návrh: vzhledem k tomu, že bod 110 - odpovědi členů vlády na písemné interpelace - není naplněn, navrhujeme na tento čtvrtek od 9 hodin pevně zařadit body 107 a 108 schváleného pořadu, což je žádost o vyslovení souhlasu Poslanecké sněmovny k trestnímu stíhání poslance Andreje Babiše a žádost o vyslovení souhlasu Poslanecké sněmovny k trestnímu stíhání poslance Bohuslava Svobody.

Poté navrhujeme projednat body z bloku Smlouvy, prvé čtení, a to od bodu 68. V případě, že by se body 107 a 108 nestihly projednat, navrhujeme jejich pokračování od 18 hodin a dále se případně věnovat bodům z takzvaného opozičního okénka.

A nyní je ještě návrh na zařazení nového bodu do schváleného pořadu schůze, a to je vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2022, sněmovní tisk 144, to bude druhé čtení. Návrh je zařadit tento bod pevně na pátek 4. března jako první bod. To je tedy z mé strany vše. Přehled zbývajících bodů k projednání vám byl všem rozeslán elektronickou poštou.

A nyní konstatuji, že zde už mám přihlášku ke změně pořadu schůze, je přihlášen pan předseda Jan Jakob. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, teď vidím, že kolega, předseda klubu SPD, přišel, my jsme se bavili na grémiu i o dnešku, byla shoda všech, ale nemám potvrzeno od něj, že by to mohl být gremiální návrh, proto pro jistotu načtu pořad bodů dnešního dne, a omlouvám se, bude toho více.

Takže navrhujeme za ty, jak zaznělo, tři již pevně zařazené body, které jsme zařadili před dvěma týdny, tak za ně jako čtvrtý bod dnešního jednání zařadit ve třetích čteních původní bod 78, sněmovní tisk 61, zákon o panevropském osobním penzijním produktu, jako bod pátý, původní bod 16, sněmovní tisk 94, zákon o spotřebních daních, jako bod šestý, původní bod 17, sněmovní tisk 95, návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti finančního trhu, jako bod sedmý, původní bod 2 - teď jsou to dva zákony z druhého čtení, je to sněmovní tisk 68, návrh zákona o platebním styku, jako osmý bod, původní bod 3, sněmovní tisk 86, návrh zákona, trestní zákoník.

Potom bychom se vrátili k prvním čtením. Jako devátý bod, původní bod 5, sněmovní tisk 70, návrh zákona o námořní plavbě, jako bod desátý, původní desátý bod, sněmovní tisk 58, návrh zákona o silniční dopravě, jako jedenáctý bod, bod původní devátý, sněmovní tisk 57, návrh zákona o ekologickém zemědělství, jako dvanáctý bod, původní bod 13, sněmovní tisk 73, návrh zákona o léčivech, jako třináctý bod, původní bod 23, sněmovní tisk 138, je to návrh zákona o ochraně chmele, a konečně jako čtrnáctý bod, původní bod 62, sněmovní tisk 98-E, návrh k vyslovení souhlasu nařízení Rady o zřízení Agentury Evropské unie pro základní práva.

Zároveň ještě byla všeobecná, byť takto nepotvrzená, dohoda na tom, že bychom pevně na 13. hodinu zařadili senátní návrh zákona, který byl původně jako bod 48, sněmovní tisk 37. Jedná se o senátní návrh zákona o státních svátcích.

Na těchto bodech, protože jsou všechny poměrně bezproblémové, drtivá většina byla předkládána ještě minulou vládou, jsme se takto dohodli, takže prosíme o zařazení, jak jsem před chvílí načetl. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, pane předsedo. Já se rozhlížím, zda jsou ještě nějací přihlášení k pořadu schůze? Nejsou, ale tím, že to není gremiální návrh, budeme hlasovat. Já zagonguji, volám kolegy do sálu. Poprosím, aby se všichni již usadili.

Přistoupíme, protože byly načteny návrhy na změnu programu, k hlasování, a to v pořadí, jak byly návrhy předloženy. Nyní tedy jenom rekapituluji: za již pevně zařazené body budeme postupně hlasovat o zařazování několika dalších bodů. Vzhledem k tomu, že počty už se ustálily, toto hlasování přijde za chvilku na řadu.

Nejprve přistoupíme k návrhu z grémia. Z grémia jsem přečetla návrh týkající se čtvrtka. Ve čtvrtek bude od 9 hodin návrh pevně zařadit body 107 a 108, poté projednat body z bloku smlouvy a také nově zařadit návrh zákona o státním rozpočtu na pátek.

 

Nyní můžeme přistoupit k hlasování o návrhu z grémia.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh z grémia, jak byl načten? Kdo je proti?

V hlasování číslo 100 bylo přihlášeno 175 poslanců a poslankyň, pro gremiální návrh 174, proti 0. Tento návrh byl schválen.

 

Nyní můžeme přistoupit k hlasování o dalších návrzích.

 

Nejprve to bude bod 78, sněmovní tisk 61, zákon o panevropském osobním penzijním produktu.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro zařazení tohoto bodu? Bude vlastně čtvrtý na projednávání v pořadu. Kdo je proti?

Hlasování číslo 101, přihlášeno 175 poslanců a poslankyň, pro 155, proti 19. Konstatuji, že tento bod byl zařazen.

 

Dále bod 16, sněmovní tisk 94, spotřební daně.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro zařazení tohoto bodu? Bude de facto pátý. Kdo je proti?

V hlasování číslo 102 bylo přihlášeno 176 poslanců a poslankyň, pro 174, proti 0. Bod byl zařazen.

 

Dále bod 17, sněmovní tisk 95, finanční trh.

Zahajuji hlasování o zařazení tohoto bodu. Bude de facto šestý. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 103 přihlášeno 177 poslanců a poslankyň, pro 155, proti 19. Opět bod byl zařazen.

 

Dále máme bod 2, sněmovní tisk 68, platební styk.

Opět zahajuji hlasování o zařazení za ty předchozí body. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 104 přihlášeno 179 poslanců a poslankyň, pro 178, proti 0. Zařadili jsme.

 

Dále je k zařazení bod 3, sněmovní tisk 86, trestní zákoník.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro zařazení tohoto bodu? Kdo je proti?

V hlasování číslo 105 přihlášeno 179 poslanců a poslankyň, pro 178, proti 0. Tento bod byl zařazen.

 

Následuje bod 5, sněmovní tisk 70. Je to námořní plavba.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro zařazení do navrženého pořadu? Kdo je proti?

V hlasování číslo 106 přihlášeno 179 poslanců, pro 175, proti 0. I námořní plavba byla za ty předchozí pevně zařazené body zařazena.

 

Dále bod 10, sněmovní tisk 58, to je silniční doprava.

Opět jsem zahájila hlasování. Kdo je pro zařazení za předchozí body? Kdo je proti?

V hlasování číslo 107 hlasovalo 179 poslanců a poslankyň, pro 177, proti 0. Opět pevně zařazeno za pořadí.

 

Dále nás čeká zařadit bod 9, sněmovní tisk 57, jako logické zemědělství.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 108 hlasovalo 179 poslanců a poslankyň, pro 177, proti 0. Opět bylo zařazeno do toho pořadí.

Nyní nás čeká bod 13, sněmovní tisk 73, léčiva.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro pevné zařazení do pořadí? Kdo je proti?

V hlasování číslo 109 je přihlášeno 179 poslanců a poslankyň, pro 178, proti 0. Opět to takto bude v pořadí.

 

Nyní bod 23, sněmovní tisk 138, ochrana chmele. Tento zákon může být zařazen.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 110 je přihlášeno 179 poslanců a poslankyň, pro 178, proti 0. Opět to bylo do pořadí zařazeno.

 

Poslední z této série je bod 62, sněmovní tisk 98, Agentura Evropské unie pro základní práva.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro pevné zařazení do pořadí? Kdo je proti?

V hlasování číslo 111 je přihlášeno 179 poslanců a poslankyň, pro 157, proti 19. Opět jsme se s tímto bodem vypořádali, bude zařazen.

 

Ještě je zde návrh pevně dnes od 13 hodin zařadit bod 148, sněmovní tisk 37, senátní návrh zákona o státních svátcích. Ve zkratce jde o nový Den národního vzdoru a Den odchodu sovětských vojsk.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro to pevné zařazení dnes od 13 hodin? Kdo je proti?

V hlasování číslo 112 je přihlášeno 179 poslanců a poslankyň, pro 176, proti 0. Tento bod byl pevně zařazen dnes na 13. hodinu.

 

Tímto jsme se vypořádali se všemi návrhy na změnu pořadu.

Obdržela jsem v průběhu hlasování přihlášku s přednostním právem pana premiéra České republiky Petra Fialy.

Než dojde k pultíku, zkonstatuji nově došlou omluvu. Omlouvá se pan poslanec Ondřej Benešík z pracovních důvodů z celého dnešního zasedání.

Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, byl jsem osloven i z opozičních řad s tím, abych podal krátkou informaci o tom, jak se vyvíjí situace kolem Ukrajiny. Tomu samozřejmě chci vyhovět. Budou to jenom stručné a aktuální informace.

Situace se samozřejmě vyvíjí každou chvíli. My se snažíme informovat veřejnost o všech krocích, které děláme, a o rizicích i zabezpečení, kterými Česká republika disponuje. O většině opatření dlouhodobějšího charakteru, které vláda udělala, jsem informoval i v pondělí na schůzce představitele všech stran zastoupených v Poslanecké sněmovně, včetně hnutí ANO a SPD. Děkuji za účast na tom setkání a děkuji i za velmi věcnou debatu, za otázky a odpovědi, které jsme mohli poskytnout, takže si myslím, že nějaká informovanost směrem do vašich řad od vašich předsedů a expertů na zahraniční politiku zazněla.

Nicméně dnes bych chtěl velmi stručně zmínit tři okruhy: jednak to, co souvisí s uprchlíky, kteří přicházejí na území České republiky, potom krátce připomenu pomoc, kterou poskytujeme Ukrajině, a na závěr se zmíním o energetické situaci, respektive zásobování energiemi, jak to v tuto chvíli vypadá.

Pokud jde o uprchlíky, musíme skutečně říct, že nejenom očekáváme, že sem přijde migrační vlna lidí z Ukrajiny, ale ona skutečně už nastupuje. Těžko se mluví o nějakých číslech, ale dá se skutečně říct, že v posledních dnech či hodinách k nám přišlo asi 20 000 lidí a to číslo bude určitě velmi rychle růst.

Byl nastaven nový systém přijímání uprchlíků, byly zřízeny internetové stránky www.nasiukrajinci.cz. To je velmi důležité. Je to zastřešující web, který koordinuje drobnou i významnější pomoc v České republice, ať už jde o ubytování, hygienické potřeby, dopravu a všechny věci, které s příchodem uprchlíků souvisejí, čili web www.nasiukrajinci.cz je z tohoto hlediska velice důležitý. Říkám to i proto, že součástí tohoto webu jsou i odkazy na krajská asistenční centra podpory Ukrajině. To je věc, o které se za chvíli ještě zmíním, ale právě odkaz na to, kde to krajské asistenční centrum je a jak funguje, se dá najít i na této stránce.

Vytvořili jsme i nonstop telefonní linku fungující pro občany Ukrajiny, samozřejmě v jejich jazyce. Je také důležité, aby si dokázali poradit a získali klíčové informace, které v tu chvíli potřebují. Důležitá věc je také to, že s operátory mobilních sítí v České republice jsme se domluvili, že každý, kdo sem přijede a má ukrajinskou SIM kartu, tak ve chvíli, kdy se tady přihlásí do naší sítě, dostane automaticky SMS zprávu se základními kontaktními údaji a základními informacemi, dostane ji v češtině i ukrajinštině. Takže ve chvíli, kdy přijede, má ukrajinskou SIM kartu, objeví se na území České republiky a připojí se do sítě, má potřebné informace, aby věděl, co má dělat a na koho se může obrátit.

Zřídili jsme Národní asistenční centrum pro pomoc Ukrajině. To je nonstop fungující centrální orgán, který sídlí na Generálním ředitelství Hasičského záchranného sboru v Praze. Tam fungují dohromady policisté, hasiči, odbor azylové a migrační politiky, správa uprchlických zařízení a další důležité instituce. Základem činnosti tady toho národního asistenčního centra je také spolupráce s hejtmany. Díky tomu vznikla také krajská asistenční centra, která budou fungovat ve všech krajích České republiky, což je důležité. Ta centra budou sloužit také jako hotspoty, to znamená, že se tam budou registrovat nově přicházející Ukrajinci, kteří prchají před válkou. Takže ten systém nebude takový, že by všichni přišli na jedno místo v Moravskoslezském kraji, jako to bylo dosud, ale bude to tak, že budou fungovat tyto hotspoty, registrační místa, ve všech čtrnácti krajích České republiky. Tam budou provedeny všechny úkony, které jsou nezbytné, od registrace až po zdravotní prohlídku - budou tam přítomni lékaři, zdravotníci - popřípadě až po nasměrování na pracovní trh.

Dohodli jsme se také se Správou státních hmotných rezerv, která na našem území poskytne skladovací prostory pro skladování a popřípadě, jak se říká, vyskladnění humanitární pomoci. Abychom to všechno ještě lépe zvládli, tak jsme na základě žádosti Slovenska rozhodli o vyslání 50 policistů přímo na slovensko-ukrajinskou hranici, protože jednak je to pomoc Slovensku, které o to žádalo, a samozřejmě je to pro nás také výhodné, protože naši policisté mají informace přímo z místa, odkud lidé z Ukrajiny odcházejí do Evropské unie, a máme lepší přehled o tom, jaká je jejich cílová země. Můžeme se lépe připravit na to, protože víme, kolik lidí zhruba chce jít do České republiky, a že cílovou zemí jsme a budeme, to v tomto případě musíme předpokládat. Policie také u nás zajistila řadu preventivních opatření na pomoc Ukrajincům i na to, abychom zvládli takovouto silnější vlnu, která už tu je, ale kterou ještě čekáme.

Zjednodušili jsme - a to také chceme, pracujeme na tom a do jisté míry jsme to už udělali - zjednodušili jsme přístup na pracovní trh. Cizinec se speciálním vízem si pro účely zaměstnání požádá na úřadu práce České republiky o vydání povolení k zaměstnání. To získá bezprostředně, takže bude mít neprodleně přístup na pracovní trh v České republice. Nyní pracujeme na legislativní úpravě v tomto směru, která by cizincům z Ukrajiny umožnila volný přístup na pracovní trh bez pracovního oprávnění. Tuto legislativní úpravu bychom chtěli předložit ve stavu legislativní nouze. Teď ještě debatujeme o tom, že by to byla komplexnější úprava, která by se týkala všech oblastí, které musíme legislativně vzhledem k očekávané migraci z Ukrajiny upravit. Měli bychom to projednat na vládě v nejbližší době.

Ministerstvo práce a sociálních věcí také na svoje stránky umístilo odkaz na dvojjazyčné informace. Ukrajinští přátelé jsou informování formou webu, úřadu práce, kde jsou přehledné informace jak pro ty, kteří nově přicházejí, tak pro ty, kteří tady už nějakou dobu pracují. A s tím souvisí moje poslední poznámka, pokud... Ta pomoc je namířena také k těm, kteří už tu třeba nějakou chvíli jsou, ale doposud se pohybovali v takzvané šedé zóně. Ministerstvo práce a sociálních věcí chce preventivně působit tak, aby i tito ukrajinští občané měli dostatek informací o tom, jak sehnat legální práci v České republice.

Takže abych to shrnul, jsme připraveni, pracujeme na tom, abychom zvládli tu migrační vlnu nebo vlnu uprchlíků, kteří přicházejí z Ukrajiny, a děláme všechno pro to, aby to probíhalo co nejplynuleji a nejhumánněji, s ohledem i na lidské osudy těch lidí, kteří k nám v těchto hodinách v zoufalé situaci, aby si zachránili svoje životy, přicházejí, a my jsme připraveni jim pomoci.

Tím přecházím k druhému bodu, to je pomoc Ukrajině. Jenom velmi stručně, protože tady těch informací i na veřejnosti je dostatek. Pomáháme humanitárně, vojenským vybavením, pomáháme mezinárodním působením, uzavřeli jsme smlouvu o zdravotnické pomoci s ukrajinskými ozbrojenými silami. To znamená, že na základě té smlouvy Česká republika může a bude přijímat lidi z Ukrajiny na léčení. Dodáváme traumatické balíčky prostřednictvím Červeného kříže, což samozřejmě je v těchto hodinách nesmírně důležité. Poskytli jsme vázaný peněžní dar v objemu 10 milionů korun na zdravotnický materiál, uvolnili jsme dalších 300 milionů korun lidem, kteří musejí kvůli konfliktu opustit své domovy, jsme připraveni poskytovat Ukrajině na její žádost dodávky krve. Ministr financí přijde na vládu s návrhem na to, aby poskytování darů na Ukrajinu podléhalo stejnému režimu jako dary v rámci Evropské unie.

A pak je tu samozřejmě ta věc, o které jsem opakovaně informoval, a další členové vlády, paní ministryně obrany, a to je pomoc, pokud jde o vojenský materiál. My jsme poskytli Ukrajině vojenskou techniku a munici zhruba ve výši 600 milionů korun. Je to i v souladu s tím, o co mě požádal prezident Zelenskyj, a budeme dál hledat možnosti a na základě požadavků ukrajinské strany i v této oblasti pomáhat.

Poslední téma nebo poslední poznámka, na to se také často veřejnost i podnikatelé ptají, to jsou zásoby energií, jak je na tom Česká republika, jak jsme připraveni na to, že by se dodávky z Ruska, ať už jde o ropu, nebo o zemní plyn, významně omezily nebo případně úplně zastavily. Musím říct, že zásoby ropy i plynu v České republice překračují evropskou i národní úroveň. Pokud jde o ropu, tam je ta situace dobrá. Ropa a ropné produkty, tam jsme skutečně významně nad evropskou úrovní. Máme stanovenou hranici 90 dnů průměrných dovozů předchozího roku. Česká republika to samozřejmě naplňuje, máme i něco navíc, takže se dá říct, že máme zásoby ropy a ropných produktů na více než tři měsíce. Takže v případě ropy ten problém opravdu by nebyl, nebyl významný.

Pokud jde o zásobníky plynu, tam je samozřejmě situace trošku komplikovanější i proto, že tam existuje jiný způsob obchodování s plynem, ale také proto, že tam není ta státní role v případě zásobníků tak významná, respektive tam je velmi minimální. Nicméně zásobníky plynu mají v České republice kapacitu kolem 4 miliard metrů krychlových, to znamená, že pokud jde o přepočet na obyvatele, kapacity zásobníků plynu v České republice jsou jedny z nejvyšších v Evropě. Znovu říkám, pokud jde o přepočet na obyvatele. Aktuálně je v těchto zásobnících v České republice uskladněno 700 milionů metrů krychlových plynu, což při současných denních odběrech by stačilo zhruba na měsíc. Takže i u toho plynu máme měsíční rezervu, i kdyby se ty zásoby... nebo i kdyby se úplně zastavily dodávky z Ruské federace. On by ten plyn šel odjinud, tady jsou čtyři možnosti v Evropě a není to všechno jenom jednosměrné, nicméně i kdyby se stalo cokoliv, na měsíc máme minimálně plyn s tím, že je potřeba k tomu dodat, že pokud skončí mrazivé počasí a budeme se dostávat do teplejších fází roku, tak samozřejmě ty zásoby vystačí ještě na delší dobu.

Samozřejmě, bavíme se pravidelně i s dalšími státy a s Evropskou komisí, protože jsou připraveny náhradní varianty - kdyby došlo k úplnému zastavení nebo významnému poklesu dodávek plynu z Ruska, tak dneska je Evropa schopna pro tento rok ty zdroje nahradit od jiných dodavatelů. Nebylo by to jednoduché, ale bylo by to možné. Ale jak říkám, Česká republika v tuto chvíli má zásoby minimálně na 30 dní, aniž bychom museli - podle současné denní spotřeby tedy - aniž bychom museli nějak šetřit nebo něco podobného.

K tomu bych dodal poslední informaci. Podle provozovatele přepravní soustavy NET4GAS nejsou zaznamenány ani avizovány žádné problémy s dodávkami plynu z Ruské federace do Evropské unie. To znamená, nejen že nedošlo k zastavení, nedošlo ani ke snížení těch dodávek, jsou dodávány v dohodnutém, nasmlouvaném objemu a nejsou v tuto chvíli ani žádné signály, že by to mělo být jinak. Takže v tuto chvíli nemusíme mít obavu o dostatek energie, energetických surovin, pokud jde o ropu a plyn v České republice. Ale samozřejmě pracujeme i s těmi černějšími scénáři a snažíme se, abychom i po této stránce byli do budoucna co nejlépe zabezpečeni.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, tolik moje stručná informace. Určitě budeme mít příležitost se k tomu vracet. Zítra budu přítomen na interpelacích, tak vám samozřejmě rád zodpovím i další otázky, které s tímto těžkým tématem souvisejí. Děkuji. (Potlesk převážně z pravé části sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkujeme. Nyní tedy můžeme přistoupit k prvnímu bodu dnešního jednání, kterým je bod 21...

Ještě paní ministryně s přednostním právem, ano. Prosím, máte slovo.

 

Ministryně obrany ČR Jana Černochová Děkuji. Nebudu dlouho zdržovat, všechno podstatné řekl pan premiér. Já bych jenom možná chtěla upozornit, že se tady teď, vlastně za malou chvíli, sejde, nebo odpoledne sejde vláda, kde budeme schvalovat další balíček, tentokrát vojenské zdravotní pomoci. Bude to vojenský zdravotní materiál v celkové hodnotě přes 20 milionů korun.

Dále jsem se v neděli odpoledne sešla se zástupci zbrojního průmyslu, které jsem požádala o maximální možnou součinnost s naším resortem, protože i oni mají nějakou možnost poskytovat Ukrajině dary. Tam je zapotřebí, aby tyto dary, protože je to vojenský materiál, byly procesovány resortem Ministerstva obrany. To se v tuto chvíli děje. Předpokládám, že bych tento bod dala na nějakou další vládu, která bude v tomto týdnu. Už jsem v tomto duchu domluvená s panem premiérem.

Zároveň přepracováváme některé strategické dokumenty z hlediska rychlejšího čerpání rámcových smluv, protože po té schůzce v neděli vyplynuly jasné úkoly i odboru akvizic nebo sekci akvizic, aby některé možné komodity, které můžeme teď sehnat a týkají se vojenského materiálu, tak abychom objednali, sehnali v čase co možná nejkratším. To se také děje. Ono je to opravdu jako puzzle, vyndáte jednu kostičku, a pokud nechcete, aby se vám to celé zhroutilo, tak to všechno musí v těch akvizičních procesech sedět, protože samozřejmě teď máme všichni obrovskou euforii a chceme pomáhat, ale pak přijde Národní kontrolní úřad a bude řešit, jestli byly dodrženy některé procesy. Takže se skutečně v rámci resortu Ministerstva obrany snažíme urychlit i teď nákupy, protože je nám jasné, že tak, jak jsem seděla se zástupci zbrojařských firem v neděli, tak sedí jiné státy, jiné země se svými zbrojařskými firmami také a že teď to bude i trošku převis poptávky nad možnou nabídkou. Zároveň se snažíme i zjišťovat v některých zemích kolem, jak jsou oni na tom se svými zásobami. Takže chci vás opravdu ubezpečit, že ze strany resortu Ministerstva obrany jedeme na několika frontách.

Česká republika momentálně vyjednává o možnosti být vedoucí zemí bojového uskupení alianční přítomnosti na Slovensku. Do uskupení plánujeme přispět cirka čtyřmi stovkami vojáků. Zatím ty informace jsou předběžné. Prosím ale, abyste měli jako Poslanecká sněmovna informace, tak zatím je předpoklad, že by se do tohoto uskupení mohlo zapojit i Německo, že by se tam mohlo zapojit Polsko, Slovinsko a Spojené státy americké, o účasti také jedná Nizozemsko. Spojené státy americké přesunou do Evropy dalších cirka 7 000 vojáků, zejména tankové brigády, dělostřelecké baterie, bojové letky a divizní velitelství včetně zabezpečovacích prvků.

A co je nejdůležitější, kolegyně, kolegové, v Alianci je konečně široká shoda na nutnosti zásadního navýšení obranných rozpočtů. Naprosto přelomové je v tomto ohledu oznámení Německa, které se dosud ke snaze dosáhnout úrovně 2 % HDP stavělo velmi zdrženlivě, že své obranné výdaje navýší dokonce nad tuto hranici. A i Německo, vlastně stejně jako ČR, na modernizaci německých ozbrojených sil vytváří zvláštní fond. V tomto fondu v Německu bude 100 miliard eur.

O těch dalších věcech, o summitech, o jednáních hlav států už hovořil pan premiér, takže vás s tím nechci dál zdržovat. Jsem tady připravená, můžete se mě přijít na cokoli zeptat a ráda vám odpovím. Díky. (Potlesk poslanců pětikoalice.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: A jelikož už nejsou žádná další přednostní práva, tak nyní můžeme přistoupit k bodu číslo

 

Následující zahájení jednacího dne schůze

Aktualizováno 26. 1. 2024 v 15:19.