Zahraniční cesty

Delegace výboru pro bezpečnost, vedená místopředsedou výboru Martinem Exnerem, uskutečnila ve dnech 14. – 16. října 2024 zahraniční služební cestu ve Švédském království
Program delegace zahájil brífink s generálním ředitelem Agentury pro psychologickou obranu (MSP) Magnusem Hjörtem (MH). Jedná se o agenturu ministerstva obrany s působností v oblasti zvyšování odolnosti švédské společnosti vůči dezinformacím a vlivovým operacím přicházejícím ze zahraničí (vlivové operace zevnitř země spadají do kompetence policie). Lidé MSP jsou dislokováni v unijním STRATCOM týmu v Bruselu, NATO HQ v Bruselu, NATO STRATCOM v Rize a při ZÚ Švédska v Tallinnu pro vzájemnou výměnu informací, koordinaci a harmonizaci konceptu s NATO. Činnost MSP je definována zadáními od Rady, jíž tvoří zástupci ministerstva obrany, ozbrojených sil a zpravodajských služeb. MSP podléhá parlamentně-úřednímu dozoru. MSP byla zřízena jako prvek konceptu tzv. Total Defence. Total Defence vznikla ve Švédsku v průběhu studené války, kdy měla zajistit celospolečenskou (socio-ekonomickou, informační, bezpečnostní a obrannou) připravenost na vypuknutí ozbrojeného konfliktu. K resuscitaci toho konceptu došlo již v roce 2015 v reakci na ruský zábor Krymu a de facto východoukrajinských oblastí. MSP má tři hlavní úkoly – zajistit dlouhodobou odolnost populace, uvědomění si rizik a připravenost. MSP zajišťuje výzkum, tréninky, cvičení i spolupráci s akademiky, neziskovými organizacemi, mládežnickými organizacemi a s knihovnami.
Brífink úředníků Sekce Policie Ministerstva spravedlnosti (kde se soustředí rovněž agenda vnitra) informoval, že řeší tři hlavní rizika – organizovaný zločin, terorismus a hybridní hrozby. Dále se zaměřil na otázku kriminality gangů a mladistvých, severskou policejní spolupráci a aktuální bezpečnostní témata. MSpr nyní vyhodnocuje efektivitu institutu tzv. bezpečnostních zón, v jejichž rámci je možné bez konkrétního podezření kontrolovat osoby i vozidla (zbraně, drogy). Tyto zóny jsou v souladu s jarní novelou zákona o Policii vyhlašovány rozhodnutím regionálního (krajského) policejního ředitele, jež může být zpochybněno u správního soudu. V tuto chvíli jsou v celém SE vyhlášeny tři zóny. Opatření se dle předběžných dat ukazuje jako efektivní. Míra zločinnosti v těchto zónách za pět měsíců od jejich zavedení poklesla – nedošlo v nich dokonce ani k žádné střelbě nebo výbuchům - a místní residenti si pochvalují zlepšení celkové bezpečnostní situace. Na druhou stranu policie eviduje zvýšení kriminality na okraji a vně těchto zón. Jedná se o projekt na 3 roky a pak bude vyhodnocen a může být upraven, zpřísněn nebo zrušen.
Další nelehkou výzvu představuje přeshraniční kriminalita, činnost a války gangů, najímání nezletilých k páchání nejzávažnějších zločinů, tedy i vražd. I když neexistují statistiky zohledňující etnicitu, ve většině případů gangy rekrutují pachatele z nižších sociálních vrstev (v případě SE tedy ze stratu, k němuž náleží především nepůvodní obyvatelstvo). Rekrutování probíhá v přirozeném i online prostředí.
Dále zaznělo, že Ministerstvo spravedlnosti usilovně pracuje na posílení policejní spolupráce s Norskem, Finskem i Dánskem. V případě Norska běží posílená policejní spolupráce od roku 2018 (tzv. Special Task Forces), nyní je realizován projekt společných policejních služeben v příhraničních regionech. Švédské a norské vlády by měly v dohledné době uzavřít další dohodu o spolupráci při potírání organizovaného zločinu. SE policie si je vědoma slabin v odlehlejších severních částech země, kde dochází k pašování velkého objemu drog do Finska. I proto dochází k posílení spolupráce a přeshraničních operací (vč. přeshraničního pronásledování) právě s Finskem. V Odboru mezinárodní spolupráce Policejního prezidia Švédska působí společná SE-DK-NO-FI pracovní skupina. Ve vztahu k Dánsku je problematické zejména najímání švédských mladistvých dánskými gangy. Klíčová je ochota Švédů bránit svou zemi a to, aby veřejnost schopna se správně rozhodnout.
Závěrem proběhla diskuze k vlivovým operacím se zapojením domácích subjektů. Zástupci MSpr hodnotí vnitřní odolnost a ochotu bránit vlastní zemi v případě napadení jako vysokou.
Jednání s Výborem pro spravedlnost, Výborem pro pracovní trh a Výborem pro sociální pojištění Parlamentu Švédska
Předseda Výboru pro sociální pojištění Victor Wärnick (Umírnění) a předseda Výboru pro spravedlnost Richard Jomshof (Švédští demokraté) zdůraznili, že středo-pravicová švédská vláda od svého nástupu na podzim 2022 zcela změnila přístup k migraci s tím, že absorpční švédské kapacity se zcela vyčerpaly. Poslanec Švédských demokratů arménského původu Arin Karapet upozornil, že i díky tlaku jeho strany bude od roku 2026 povinný pro všechny žadatele o azyl a lidi s dočasným pobytovým oprávněním jazykový test – jazyk je klíčem k integraci, zdůraznil Karapet. Podle Karapeta děti migrantů nyní neovládají švédský jazyk, jsou dokonce komunity, v nichž lidé hovoří pouze vlastním jazykem. Vedle povinné a intenzívní výuky švédštiny je třeba nově příchozím vštěpovat místní hodnoty – především je naučit, že problémy se ve Švédsku řeší dialogem, nikoli násilím.
Jomshof uvedl, že v 60. a 70. letech přišlo do SE mnoho migrantů ze střední a jižní Evropy – tito se dobře integrovali a nastoupili především do těžkého a zpracovatelského průmyslu. Švédsko nyní už ale žádné další lidi zvenčí nepotřebuje. Ve Švédsku se nyní nachází 700 tisíc de facto negramotných lidí. Ve Švédsku jsou tisíce nelegálních migrantů (pozn. odhady NGOs hovoří o jednom stu tisíci lidí), kteří navzdory tomu, že se nekvalifikují pro žádný typ ochrany, dostávají od obcí finanční příspěvky.
V závěrečné diskuzi zaznělo, že je třeba usilovat o zajištění stability v našem sousedství – vzorem může být dobrá italsko - egyptská spolupráce.