Aktuality
Kulatý stůl "Kvalitní spánek jako cesta ke zdraví" (3. 3. 2023)pořádaný pod záštitou mpř. VZ MUDr. T. Philippa u příležitosti Světového dne spánku, se konal v pondělí 20. 3. 2023 od 15.00 h v budově PSP, Malostranské nám. 7/19, místnost č. 48/Konírna. Videozáznam zde
Až třetina dospělých trpí nespavostí. Jak se dobře vyspat v neklidné době?
Vědecké poznatky dokládají, že délka a kvalita spánku má zásadní dopad na fyzické i duševní zdraví každého člověka. Spánková prevence se mnohdy podceňuje, i proto zůstává příčina mnoha civilizačních i duševních onemocnění skryta. S prevencí zdravého spánku je třeba začít dodržováním jednoduchých pravidel. Součástí posunu k lepšímu by mělo být i kvalitnější vzdělávání praktických lékařů a posilování kapacity odborných pracovišť. O těchto tématech diskutovali u kulatého stolu v Poslanecké sněmovně, který se konal v pondělí 20. března při příležitosti Světového dne spánku, přední čeští lékaři, psychologové a další odborníci na spánek a jeho poruchy.
„Já se na to dívám pohledem lékaře - revmatologa. Ze své klinické praxe vím, že například bolesti kloubů a jiných částí pohybového aparátu mnoha lidem prakticky brání se v noci pořádně vyspat,“ vysvětluje Tom Philipp (KDU-ČSL), místopředseda výboru pro zdravotnictví, pod jehož záštitou se akce konala. „Nedávno jsme ve sněmovně znovu zažili několik hektických dní, kdy jsme se skoro nevyspali. Když se únava takto kumuluje, roste riziko špatných rozhodnutí. Světový den spánku je vhodnou příležitostí k diskusi o tom, jak jsou na tom Češi se spánkem a co může každý z nás dělat pro zlepšení jeho kvality,“ dodává Tom Philipp.
„Spánek skutečně není plýtvání časem. Během spánku se restartujeme, regenerujeme, znovu nabíjíme tělo i duši a ukládáme si zásadní informace do dlouhodobé paměti,“ shrnuje docentka Jitka Bušková z Národního ústavu duševního zdraví, která se jako přední česká somnoložka spánkem a jeho poruchami dlouhodobě zabývá. Upozorňuje, že nespavostí trpí více než třetina dospělých a zhruba třetina seniorů se pak ve spánku potýká s poruchami dýchání.
„Duševní nepohoda má samozřejmě dopady na kvalitu našeho spánku. Platí to ale i naopak. Je řada dokladů o tom, že nekvalitní spánek má negativní dopady na lidskou psychiku a často přispívá k rozvoji duševních poruch. Nespavost je důležitým faktorem například u depresí. Špatný spánek deprese přivolává a jejich stav zhoršuje, respektive zvyšuje riziko recidivy. Zlepšení spánku má naopak prokazatelný pozitivní dopad na momentální stav daného duševního onemocnění,“ vysvětluje profesor Cyril Höschl, přední český psychiatr z III. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Upozorňuje přitom na fakt, že dle statistik nespavost výrazně zvyšuje riziko sebevraždy - až na 2,5násobek.
V Česku se ale věci hýbou k lepšímu. Jak upozorňuje Augustin Bernát, ředitel společnosti ResMed, počet spánkových laboratoří se u nás za posledních šest let zvýšil skoro o dvě třetiny, a v současnosti jich tak v Česku funguje celkem 52 (z toho 36 s lůžkovou péčí). Navíc začala být v praxi rozsáhle využívána tzv. telemedicína. „Člověk trpící spánkovou apnoí už nemusí trávit dny v léčebném zařízení, ale může se léčit doma. Díky tomu, že dýchací maska a případné další přístroje jsou vybaveny vzdáleným přístupem, mohou lékaři proces léčby na dálku sledovat. Pacient pak má vyšší motivaci vydržet,“ vysvětluje Augustin Bernát.
Víte že….
- Více než třetinu svého života člověk prospí
- 6 hodin spánku po dobu 14 dnů znamenají pro lidské tělo stejné snížení pozornosti, jako 2 noci zcela bez spánku
- Jedna noc zhoršené kvality spánku negativně ovlivňuje dobu soustředění, vybavování, schopnost učení
- Ztráta spánku ovlivňuje hormony, které se podílejí na regulaci chuti k jídlu, ve směru podpory příjmu potravy
- 46 % lidí, kteří trpí častými poruchami spánku, vykazuje absence v práci, nežádoucí události nebo chyby v práci
- Až 30 % dospělé populace trpí dle studií nespavostí (insomnie), 5 % pak naopak zvýšenou spavostí (hypersomnie)
- 10-20 % dětí trpí parasomnií, tedy abnormálním chování, pohyby a prožitky, které jsou vázané na usínání, dobu spánku nebo probouzení a mohou narušovat kvalitu spánku, do dospělosti si tento problém přenáší jen 1-5 % populace
- Až 30 % seniorů trpí poruchy dýchání ve spánku
- 75 % teenagerů spí méně než 8-10 hodin
- 43 % teenagerů tráví před obrazovkami počítačů, tabletů nebo mobilů 6 a více hodin denně
- Až o 70 % se zvyšuje riziko zranění, pokud mladí sportovci spí méně než osm hodin
- 5-12 % populace trpí syndromem neklidných nohou, tedy poruchami pohybu ve spánku
- Až na 2,5násobek zvyšuje nespavost riziko sebevraždy
- 1 miliarda lidí po celém světě a 175 milionů lidí jen v Evropě trpí spánkovou apnoe (závažná porucha, při níž dochází k opakovaným zástavám dechu během spánku a k následnému snížení saturace kyslíku v krvi)
O světovém dni spánku:
Světový den spánku je každoroční událost organizovaná od roku 2008 Výborem Světového dne spánku (World Sleep Day Committee). Jeho cílem je oslavit přínosy kvalitního a zdravého spánku, upozornit veřejnost na problémy související se spánkem a na jejich zdravotní, vzdělávací a společenské aspekty a podpořit tak prevenci a léčbu poruch spánku. Světová spánková společnost tímto dnem zvyšuje povědomí o poruchách spánku, lepší pochopení a prevenci těchto poruch a usiluje o snížení dopadu problémů se spánkem na společnost. Problémy se spánkem ohrožují zdraví nebo kvalitu života až 45 % světové populace.
