Zahraniční cesty

Zahraniční pracovní návštěva delegace výboru pro bezpečnost PS PČR v Italské republice (23. 7. 2025)
Delegace výboru pro bezpečnost Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR vedená předsedou PhDr. Pavlem Žáčkem, Ph.D. uskutečnila ve dnech 1. – 4. července 2025 zahraniční služební cestu v Italské republice.

Delegace výboru pro bezpečnost Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR ve složení předseda výboru Pavel Žáček (ODS) a členové Karel Krejza (ODS), Petr Letocha (STAN), Petr Sadovský (ANO) a Michal Zuna (TOP 09), vykonala ve dnech 1. – 4. července 2025 odloženou pracovní návštěvu Itálie. Hlavním tématem byla jedna z nejdůležitějších bezpečnostních priorit současnosti – nelegální migrace, konkrétně její středomořská cesta ze severní Afriky do Itálie, respektive do Evropské unie (EU), konfrontace našich středoevropských zkušeností s praxí národních i evropských orgánů na vnější hranici EU a využívání dostupných právních nástrojů národního i mezinárodního práva.

Svoji návštěvu poslanci zahájili 1. července 2025 na ostrově Lampedusa, vzdáleném pouhých 113 km od pobřeží Tuniska, nejjižnější výspě vnější hranice EU a schengenského prostoru, jenž pro migranty z afrického kontinentu představuje pomyslnou bránu do Evropy. Zde byli nejprve seznámeni zástupci jednotlivých institucí a agentur (Červený kříž, UNHCR, IOM, EUAA, Safe the Children, FRONTEX) s chodem zařízení první pomoci a příjmu (tzv. hotspot), jejich postavením a rolí, včetně jednotlivých procedur, kterým migranti podléhají. V tomto hotspotu o kapacitě cca 600 míst, který do konce roku spravuje Italský červený kříž, jsou migranti zadržováni po dobu nezbytně nutnou k jejich identifikaci a registraci (fotografování, pořizování otisků prstů), resp. absolvování lékařského ošetření v místní nemocnici. Během čtyřiadvaceti až osmačtyřiceti hodin jsou pak trajektem přesouváni do dvou přijímacích center na Sicílii, odkud jsou pak distribuováni dále po celé Itálii.

Následně byla delegace přijata na místním velitelství Pobřežní stráže (Guardia Costiera), kde její velitel prezentoval činnost podřízené flotily, pátrací zóny, operační postupy, včetně modu operandi migrantů, průběh zásahů proti různým plavidlům, resp. záchranu lidských životů na moři (search and rescue) a také zabavování lodí. Konkrétní zásahy příslušníků Pobřežní stráže jak na moři, tak na pobřeží, byly představeny formou video ukázek.

Po přesunu do Říma poslanci 3. července 2025 absolvovali na ministerstvu vnitra jednání se zástupci sekce pro veřejnou bezpečnost, resp. ústředního ředitelství pro imigraci a hraniční policii a sekce pro civilní svobody a imigraci, resp. ústředního ředitelství pro imigraci a azyl. Představitelé italského ministerstva vnitra poslance seznámili s právním rámcem, ve kterém pohybují výkonné složky, včetně donucovacích opatření v prvé řadě s repatriací. Po prezentaci českého vnitrozemského pohledu na fenomén migrace proběhla diskuse o strategii omezování nelegální migrace včetně inovativními formami, včetně využití migračního centra v Albánii.

V poslanecké sněmovně italského parlamentu (Camera dei Deputati) se členové bezpečnostního výboru setkali s partnerskou I. komisí, která má na starosti ústavní záležitosti, předsednictví rady a vnitřní věci, včetně legislativní normotvorby v oblasti migrace. Předseda komise Nazario Pagano delegaci seznámil s normativními akty zacílenými na potlačování nelegální migrace, na jejichž tvorbě se parlament v poslední době podílel, a jejichž přijetí vedlo k výraznému poklesu počtu nelegálních migrantů v předchozím roce. Kromě představení českého pohledu na řešení nelegální migrace, předseda Žáček recipročně pozval delegaci I. komise k návštěvě poslanecké sněmovny PČR.

Posledním bodem programu byla 4. července 2025 návštěva velitelství operace námořních sil Evropské unie EUNAVFOR MED IRINI, kde delegaci na nejvyšší úrovni přijal velitel operace kontradmirál Valentin Rinaldi se svým štábem. Českým poslancům představil cíle a výsledky operace IRINI, jejímž hlavním úkolem zůstává účinné vymáhání zbrojního embarga OSN vůči Libyi, dále boj proti obchodování s lidmi, potírání nelegálního vývozu ropy a podpora obnovy libyjské pobřežní stráže. Prezentovány byly i akce se zvláštním zaměřením na ochranu kritické podvodní infrastruktury, což je oblast s rostoucím strategickým významem pro zájmy EU, a také monitorování ruské stínové flotily.

Delegace bezpečnostního výboru uskutečnila svoji cestu s ohledem na probíhající implementaci Paktu o migraci a azylu, který vstoupí v platnost v červnu 2026 a bude představovat základní normativní rámec pro zvládání nelegální migrace na území členských států EU. Cílem cesty tak bylo seznámit se v prvé řadě s reálnou situací na vnější (ovšem schengenské) hranici, neboť Itálie je vzhledem ke své geografické poloze nárazníkovým státem pro nelegální migraci z afrických břehů. Návštěva hotspotu na Lampeduse, který se stal symbolem nelegální migrace do Itálie, tak přispěla k pochopení, co všechno musí italské instituce a spolupracující mezinárodní organizace v rámci řešení problému nelegální migrace zajistit. Kromě prezentace pozice státu ve středu Evropy, do něhož se nelegální migranti dostanou až po několikanásobném porušení evropských norem a národních zákonů, se poslanci při jednání v poslanecké sněmovně i na ministerstvu vnitra zaměřili na strategie, jak do budoucna takový příliv omezit. Řešení fenoménu migrace závisí zejména na aktivitě EU i jednotlivých evropských států v Africe, obnově vnitřní stability a bezpečnostních kapacit severoafrických států v čele s Libyí, o čemž se delegace mohla přesvědčit při své návštěvě velitelství operace IRINI.

Prezentace EUNAVFOR MED IRINI (Dokument PDF, 3 MB)