Zahraniční cesty

Zahraniční služební cesta delegace výboru pro bezpečnost na Ukrajinu (19. 6. 2025)
Delegace výboru pro bezpečnost pod vedením předsedy výboru PhDr. Pavla Žáčka uskutečnila ve dnech 11.-15. května 2025 zahraniční služební cestu na Ukrajinu

Ve dnech 11.–15. května 2025 realizovala delegace sněmovního bezpečnostního výboru – ve složení předseda Pavel Žáček, místopředsedové Martin Exner a Šimon Heller, Martin Major – návštěvu Ukrajiny, jejímž cílem bylo především prohloubení meziparlamentních vazeb a spolupráce v bezpečnostní oblasti. Delegace poslanců navštívila města Lvov, Kyjev a Dnipro jako misi přátelství a podpory, s cílem vyjádřit solidaritu a sounáležitost v těžké době, kterou Ukrajina a její obyvatelé prožívají v důsledku pokračující agrese Ruské federace. Následující dva dny, 13.–14. května 2025, strávili poslanci dva dny v Kyjevě, kde se setkali s předsedou Nejvyšší rady Ukrajiny Ruslanem Stefančukem, vedením parlamentního bezpečnostního a zahraničního výboru, zástupci vedení ministerstva zahraničních věcí, jakož i s představiteli klíčových národních bezpečnostních autorit. Náměstek ministra zahraničních věcí Ukrajiny Jevhenyj Perebyjnis předal P. Žáčkovi jménem prezidenta Volodimira Zelenského řád Za zásluhy 3. stupně. Dne 15. května 2025 pak výborová delegace navštívila Dnipro, kde se mj. setkala s vedením města i vedením Dněpropetrovské oblasti a navštívil vojenskou výcvikovou základnu.

Lvov, 12. května 2025:

Setkání s generálním ředitelem Nemocnice Vynnyky panem Volodimirem Krasochou

Delegace navštívila Nemocnici Vynnyky, veřejnou zdravotnickou instituci poskytující široké spektrum odborné péče – od intenzivní péče, ortopedie a neurologie po rehabilitační léčbu a hyperbarickou terapii. Součástí nemocničního areálu je specializované Rehabilitační centrum Superhumans, které bylo otevřeno v dubnu 2023 a jehož cílem je poskytovat komplexní zdravotní péči vojákům i civilistům zasaženým následky ruské agrese. Centrum vzniklo z iniciativy guvernéra Lvovské oblasti ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví Ukrajiny a za podpory první dámy Olény Zelenské.

Delegace se setkala s generálním ředitelem nemocnice Volodimirem Krasochou, který se právě vrátil z oficiální návštěvy v Praze, kde se v rámci návštěvy prezidentského páru účastnil jednání mezinárodní zdravotnické konference. V průběhu jednání jsme se dozvěděli, že Centrum Superhumans poskytuje zdravotnickou pomoc jak vojenským veteránům, tak civilnímu obyvatelstvu. Zaměřuje se především na rekonstrukční a plastickou chirurgii, léčbu infekcí kostí a další specializované zákroky, které jsou důsledkem válečných poranění. Od zahájení činnosti již bylo ošetřeno přes 20 000 pacientů, přičemž jen za první čtvrtletí letošního roku to bylo 2 500 pacientů. Nemocnice je otevřena všem pacientům, avšak především zde jsou ošetřovány ty nejsložitější a nejtěžší případy. Stejně jako jiné civilní instituce, i nemocnice se stávají cílem ruských útoků – jako příklad byl zmíněn útok na nemocnici v Chersonu. Nemocnice prochází postupnou rekonstrukcí, jejímž cílem je zvýšit bezpečnost a rozšířit kapacitu zdravotnických služeb.

Generální ředitel nemocnice V. Krasocha vyjádřil upřímné poděkování České republice za její dosavadní podporu a zdůraznili zájem o další spolupráci, především v oblasti sdílení know-how, získávání zdravotnického vybavení a budování kapacit v oblasti rehabilitace a rekonstrukční medicíny.

Jednání se zástupkyní gubernátora Lvovské oblasti paní Khristynou Zamulou

Během jednání byla projednána řada klíčových témat týkajících se probíhající spolupráce mezi ČR a Ukrajinou, zejména v oblasti zdravotnictví, obrany a strategického rozvoje infrastruktury. Delegace byla informována o plánovaném společném projektu, financovaném z poloviny formou grantu a z poloviny formou úvěru, který bude přímo zaměřen na podporu a rozvoj Nemocnice Vynnyky. Tento záměr podtrhuje význam dlouhodobé česko-ukrajinské spolupráce v oblasti zdravotní péče, především pro veterány a civilisty postižené válkou.

Zástupkyně Lvovské administrativy dále připomněla svou účast na bezpečnostní konferenci v roce 2023, která se zabývala mimo jiné hybridními hrozbami. Uvedla zároveň, že Ukrajina má v současnosti unikátní zkušenosti v oblasti obrany proti hybridním útokům, které je připravena sdílet s evropskými partnery. Nedávný black-out ve Španělsku mohl být podle neformálních informací výsledkem kybernetického útoku vedeného z Ruské federace, což podle jejích slov ukazuje na narůstající závažnost těchto hrozeb.

Jednání se zúčastnil také poslanec Verchovné rady Rostyslav Tistyk, spolupředseda skupiny přátel ČR-UA, který vyzdvihl význam Nemocnice Vynnyky jako klíčového zdravotnického zařízení pro zraněné veterány. Zdůraznil rovněž strategický význam Lvovského regionu pro bezpečnost Ukrajiny, neboť zde sídlí důležité zázemí (týlový tým).

Zástupkyně regionální správy poděkovala ČR, zejména generálnímu konzulovi, za pomoc při organizaci humanitárních sbírek a zajištění dodávek zdravotnického vybavení. Ukrajina v některých dnech čelí až 100 útokům denně, což dále zvýrazňuje potřebu mezinárodní solidarity a praktické spolupráce. Čím větší bude zapojení zahraničních partnerů, tím lépe bude možné informovat veřejnost o skutečné situaci na Ukrajině. Zároveň tato spolupráce umožní ukrajinským institucím lépe porozumět fungování Evropské unie, včetně oblasti čerpání evropských fondů.

Kyjev, 13.–14. května 2025

Během svého pobytu v Kyjevě byla delegace přijata předsedou Nejvyšší rady Ukrajiny, výborem pro národní bezpečnost, předsedou výboru pro zahraniční politiku a meziparlamentní vztahy, vedoucími představiteli ministerstva zahraničních vztahů, tajemníkem Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny a absolvovala bezpečnostní briefingy Bezpečnostní služby Ukrajiny a Hlavní správy rozvědky Ministerstva obrany Ukrajiny.

Přijetí předsedou Nejvyšší rady Ukrajiny Ruslanem Stefančukem

V průběhu krátkého intenzivního přijetí předseda Nejvyšší rady Ukrajiny Ruslan Stefančuk ocenil spolupráci v oblasti posilování obranných schopností ukrajinských ozbrojených sil, včetně muniční iniciativy, zapojení České republiky do rekonstrukčních aktivit, zejména v resortech zdravotnictví a energetické infrastruktury, či v rámci přístupových jednání do EU. Shoda panovala i na potřebě dalšího posílení sankčního režimu vůči agresorovi – Ruské federace a důležitosti zachování politické jednoty EU při podpoře Ukrajiny.

Jednání s předsedou výboru pro národní bezpečnost Nejvyšší rady Ukrajiny Oleksandrem Zavitnevyčem a členy výboru

Členové výboru seznámili delegaci s postavením svého výboru za válečného stavu a upozornili na některé klíčové aspekty oproti běžnému fungování v době míru. Výbor musí dobře fungovat, protože na jeho jednání není tolik času jako za normální situace. Diskuse se zaměřila i na válečné kapacity a válečné cíle Ruské federace, ale také strategické potřeby Ukrajiny. Poslanci poděkovali ČR za podporu ve vojenské oblasti, zejména muniční iniciativu, a formulovala i některé potřeby a plány.

Jednání s předsedou výboru pro zahraniční politiku a meziparlamentní vztahy Oleksandrem Merežkem

S předsedou výboru Oleksandrem Merežkem proběhla diskuse o ukrajinsko–ruských vztazích, snaze Ruské federace zničit ukrajinskou státnost, bezpečnostních zárukách Ukrajiny, vztazích se Spojenými státy, roli Iránu a Severní Koreje v ruské agresi. V neposlední řadě poděkoval za podpoře ČR v řadě oblastí, včetně při vzniku Zvláštního tribunálu pro zločin agrese proti Ukrajině.

Jednání s náměstkem ministra zahraničí Jevhenyjem Perebyjnisem

V úvodu jednání Jevhenyj Perebyjnis předal předsedovi výboru P. Žáčkovi jménem prezidenta V. Zelenského řád Za zásluhy 3. stupně. Jednání se zaměřilo na ruské válečné cíle, problematiku bezpečnostních záruk pro Ukrajinu, podporu během přístupových jednání do EU a řadu dalších zahraničně-politických záležitostí.

Jednání s náměstkem ministra zahraničí Oleksandrem Miščenkem

Oleksandr Miščenko vyjádřil vděčnost za veškerou pomoc, kterou ČR poskytuje Ukrajině. Diskuse byla opět soustředěna válečné cíle Ruské federace, využívání hybridních forem války, a vztahy RF k Evropské unii a Severoatlantické alianci.

Jednání s tajemníkem Rady pro národní bezpečnost a obranu (RNBO) Oleksandrem Lytvynenkem

Oleksandr Lytvynenko seznámil členy delegace se zkušenostmi z koordinace bezpečnostních opatření v době války. Zdůraznil nejenom souhru a připravenost jednotlivých institucí, ale také důležitost politického leadershipu. Musí dobře fungovat komunikace a spojení a také spolupráce na horizontální úrovni, jelikož komunikace shora dolů trvá někdy příliš dlouho.

V průběhu pobytu došlo k setkání členů delegace s dvaceti poslanci Nejvyšší rady Ukrajiny – asi polovinou členů skupiny přátel Ukrajina – ČR, která potvrdilo úzké a srdečné vztahy obou našich zákonodárných sborů.

Dnipro, 15. května 2025

Jednání s prvním zástupcem předsedy oblastní státní/vojenské správy Jurijem Jandulským

V úvodu setkání členové delegace vyjádřili úctu a obdiv místním představitelům, podřízeným složkám i občanům, kteří i přes každodenní ohrožení prokazují mimořádnou odvahu a odhodlání. Následně prezentovali praktický a dlouhodobý rozměr podpory a spolupráce s ČR (hospodářské, vojenské, humanitární, zdravotní), která bude důležitá i do budoucna, až po přijetí do struktur Evropské unie a Severoatlantické aliance (NATO). Přestože si vstup jistě vyžádá určitý čas, ČR oba procesy podporuje. Zároveň zazněl apel na to, že jedinou možnou cestou k ukončení války je vyjednání míru, který bude trvalý.

Delegace byla podrobně seznámena s vážnou bezpečnostní situaci v regionu, kde ruské útoky probíhají denně a ohrožují běžný chod života. Situace vyžaduje intenzivní úsilí o stabilizaci a zajištění základních životních potřeb obyvatel – od zásobování přes lékařskou péči až po zajištění školství a sociálních služeb. Od začátku invaze došlo k více než 12 000 útokům, které si vyžádaly 515 mrtvých, přes 3000 zraněných a došlo ke zničení tisíců budov, včetně škol, školek a dalších vzdělávacích zařízení. Poslední útok, vedený raketami, si vyžádal několik desítek obětí, mezi nimiž bylo i 9 dětí. Opakovaně bylo zdůrazněno, že terčem útoků jsou civilní objekty, bez jakýchkoli známek vojenské přítomnosti či výroby.

Na závěr zástupci oblastní státní/vojenské správy vyjádřili hluboké poděkování za podporu a pomoc, kterou ČR republika a její představitelé poskytují.

Jednání s předsedou Dněpropetrovské oblastní rady Mykolou Lukašukem

Předseda Dněpropetrovské oblastní rady Mykola Lukašuk ocenil, že i přes bezpečnostní rizika delegace dorazila až do Dnipra – oblasti, která je opakovaně terčem raketových a dalších útoků. Jak zdůraznil, ČR patří od začátku konfliktu mezi nejaktivnější podporovatele Ukrajiny. Vojenská, humanitární i jiná pomoc sem směřovala ji od prvních dnů války, kdy mnozí ještě nevěděli, co se přesně děje. Tato rychlá a rozhodná pomoc byla vnímána jako silný symbol solidarity, který Ukrajina nikdy nezapomene.

Zvláštní poděkování bylo adresováno vedení Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR za jednoznačnou a dlouhodobou podporu. Stejně tak bylo zmíněno významné setkání s prezidentem Petrem Pavlem, které sehrálo důležitou roli při posílení bilaterálních vztahů. Spolupráce s Tomášem Kopečným, vládním zmocněncem pro obnovu Ukrajiny, byla několikrát vyzdvihnuta jako příklad konkrétních činů, které ukazují, co skutečná podpora znamená v praxi.

Během jednání zazněla tvrdá fakta o realitě války. Ruská federace ničí nejenom fyzickou infrastrukturu, ale i základy společenského pořádku. Byla zdůrazněna potřeba dosáhnout spravedlnosti, včetně mj. postavení prezidenta Putina před mezinárodní soud. Region byl v minulosti významným průmyslovým centrem, ale v důsledku bojů byla zničena značná část firem a podniků. Odhadované náklady na obnovu činí přibližně 19 miliard USD. Kritická situace je i v oblasti školství – více než 400 škol bylo zničeno, například i tři během jediné noci. Školy nyní fungují v online režimu nebo vyučují v krytech, protože ne každá škola je vybavena krytem. Navzdory všem těmto těžkostem výuka pokračuje.

Pozitivně bylo přijato vyhlášení programu EU na obnovu Ukrajiny, v jehož rámci se mohou české firmy a společnosti aktivně zapojit do projektů obnovy. ČR má bohaté zkušenosti s reformami i čerpáním evropských fondů a tato zkušenost může být velkým přínosem pro Ukrajinu. Zástupci oblasti vyjádřili zájem o spolupráci v oblasti výstavby, infrastruktury, zdravotnictví a vzdělávání. V neposlední řadě se probírala citlivá otázka budoucí reintegrace ukrajinských občanů, kteří v současnosti pobývají v ČR. Po jejich návratu bude třeba zajistit podporu zejména v oblasti duševního zdraví, rehabilitace a sociální adaptace.

Na závěr jednání zazněla informace o přípravě otevření konzulátu ČR v Dnipru, což bude dalším symbolem těsné spolupráce a důvěry mezi oběma zeměmi.

Návštěva výcvikového prostoru

Během jednodenního pobytu v Dnipru navštívili členové delegace také 239. vševojskový výcvikový prostor. Delegace byla seznámena s průběhem výcviku pěchoty, včetně antidronové obrany, a dynamickou střelbou elitní je