O výboru
Z historie
Petiční výbor byl vytvořen již v Národním shromáždění v r. 1918. Poté pokračuje historie petičních výborů až v r. 1990. V tomto roce byl zřízen výbor pod názvem výbor petiční, pro právní ochranu a bezpečnost v České národní radě. V r. 1992 byl zřízen výbor petiční, pro lidská práva a národnosti, který se po vzniku České republiky v r. 1993 stal orgánem Poslanecké sněmovny. V prvním volebním období byla hlavní aktivitou tohoto výboru legislativní činnost, projednal několik desítek návrhů zákonů z oblasti lidských a procesních práv, dále projednal zejména zákon o Ústavním soudu. V r. 1996 byl výbor přejmenován na petiční výbor. Poté výbor projednal další závažné zákony, například zákon o Veřejném ochránci práv (1999), o svobodném přístupu k informacím (1999), o ochraně osobních údajů (2000), o právech příslušníků národnostních menšin (2001) a mnoho dalších. Zároveň se velmi rozvinuly i další aktivity výboru. V minulosti byl projednáván ve výboru např. zákon o Ústavu paměti národa, zákon o výkonu trestu odnětí svobody, zákon o pobytu cizinců, zákon o rovném zacházení a ochraně před diskriminací, zákon o policii a další.
Procedura projednávání peticí
Petiční výbor je orgánem Poslanecké sněmovny, který projednává petice občanů. Peticí se rozumí podle zákona o právu petičním (č. 85/1990 Sb.) žádost, návrh a stížnost ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu. Petice petiční výbor vyřizuje podle „Zásad pro vyřizování peticí“. Výbor petici věcně posoudí a vyřídí; jde-li o téma úzce specifické, vyžádá si stanovisko příslušného orgánu nebo věcně příslušného výboru. Jde-li o petici celospolečenského významu nebo pokládá-li to výbor za vhodné, rozhodne, zda vyslechne petenta nebo zástupce petentů a zda požádá o účast na jednání příslušného člena vlády, vedoucího jiného ústředního správního úřadu nebo představitele územní samosprávy. V případech, kdy petici podpořilo nejméně 10 000 petentů, takto výbor postupuje vždy. Výbor předkládá Poslanecké sněmovně pravidelnou půlroční zprávu o peticích přijatých Poslaneckou sněmovnou, jejich obsahu a způsobu vyřízení.
Projednávání zákonů
Návrhy zákonů projednává petiční výbor mezi prvním a druhým čtením. Poslanci mají oprávnění podávat při jednání výboru pozměňovací návrhy. Výbor se zabývá především projednáváním zákonů týkajících se lidských práv a práv menšin (včetně zákonů, které implementují sekundární právo Evropské unie v tomto oboru).
Kontrola vlády a dalších orgánů
Výbor projednává vybrané kapitoly návrhu zákona o státním rozpočtu (kapitoly Úřadu vlády, Úřadu pro ochranu osobních údajů a Kanceláře veřejného ochránce práv). Výbor kontroluje vládní politiku v oboru lidských práv a práv národnostních menšin.
Petiční výbor průběžně sleduje činnost veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí. Projednává jejich čtvrtletní informace o činnosti a výroční souhrnné zprávy o činnosti. Výbor se také seznamuje s výroční zprávou Úřadu pro ochranu osobních údajů.
Zahraniční styky výboru, další aktivity
Výbor se dále zabývá mezinárodními smlouvami, které se dotýkají základních práv a svobod. Udržuje zahraniční styky s partnerskými výbory v Evropě i ve světě. Petiční výbor pořádá veřejná slyšení, semináře a konference k tématům aktuální lidskoprávní legislativy.
Jednání výboru
Výbor přijímá usnesení nadpoloviční většinou přítomných členů. Schůze výboru jsou veřejné, výjimečně je možno prohlásit schůzi za neveřejnou. Schůze řídí předseda výboru.
Podvýbory
V 10. volebním období byl zřízen Podvýbor pro lidská práva a národnostní menšiny.
