Skončila 56. schůze Poslanecké sněmovny
28. 4. 2017Program všech projednaných bodů celé 56 schůze je zde
Devadesátiletý Jiří Novák je nejdéle sloužícím parlamentním stenografem na světě. V úterý 4. dubna při zahájení 56 schůze si vyslechl ovace od zaplněné Sněmovny a převzal od jejího předsedy Jana Hamáčka ocenění za svou skutečně dlouholetou práci. Zní to neuvěřitelně, ale první projev ve Sněmovně zaznamenal svým těsnopisem už v roce 1952. Jméno Jiřího Nováka míří do Guinnessovy knihy rekordů, kde je už dnes zapsán jeho slavný předchůdce Josef Kocourek, který působil jako stenograf v Poslanecké sněmovně až do svých více než 88 let než v roce 2004 zemřel.
V pátek 28. dubna Sněmovna ve třetím čtení projednala a schválila novelu zákona o pohřebnictví (/sněmovní tisk 954) a novelu zákona o pozemních komunikacích (sněmovní tisk 807) a další návrhy zákonů v prvním a druhém čtení dle schváleného pořadu 56. schůze.
Sněmovna usnesením uložila vládě České republiky, aby neprodleně řešila kritickou personální situaci v sociálních službách. Celé znění usnesení, které bylo přijato ve středu 26. dubna na závěr projednávání bodu pořadu č. 293 - Krizová situace v sociálních službách v důsledku nedostatku personálu a špatného platového ohodnocení:
1. Poslanecká sněmovna žádá vládu České republiky, aby neprodleně řešila kritickou personální situaci v sociálních službách.
2. Poslanecká sněmovna žádá vládu České republiky, aby projednala výrazné navýšení platů a mezd zaměstnancům, kteří přímo pečují o klienty, a sociálním pracovníkům.
3. Poslanecká sněmovna žádá vládu České republiky, aby urychleně přijala novelu nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády číslo 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, kterou upraví mimo jiné platy zaměstnanců v sociálních službách. Pro personální stabilizaci je nutné zrušit současnou přílohu číslo 1 a 2 nařízení vlády. Zaměstnance uvedené v příloze číslo 1 se žádá zařadit do přílohy číslo 3 a zaměstnance uvedené v příloze číslo 2 se žádá zařadit do přílohy číslo 6.
4. Poslanecká sněmovna žádá vládu České republiky, aby na zvýšení platů zaměstnanců v sociálních službách vyčlenila a zabezpečila dostatečné finanční prostředky ze státního rozpočtu.
5. Poslanecká sněmovna žádá vládu České republiky, aby zahájila proces systémové změny financování sociálních služeb.
Ve středu 26. dubna Sněmovna dále ve třetím čtení schválila novelu zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu (sněmovní tisk 869), novelu zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče (sněmovní tisk 880), novelu zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (sněmovní tisk 874) a novelu zákona č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv (sněmovní tisk 1015).
Sněmovna v úterý 25. dubna rozšířila seznam významných dnů českého kalendáře. Nově schválila 18. červen Dnem hrdinů druhého odboje a 9. březen má připomínat vyhlazení terezínského rodinného tábora v Auschwitz II-Birkenau.
Den hrdinů druhého odboje má připadnout na výročí posledního boje sedmi československých parašutistů, kteří našli po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha úkryt v pražském pravoslavném chrámu Cyrila a Metoděje. Sedm hodin vzdorovali stonásobné přesile příslušníků Waffen-SS a gestapa. Tento boj charakterizovali tvůrci poslanecké novely, pod jejíž návrh se podepsalo 101 poslankyň a poslanců, jako "symbol nezlomnosti a ryzího hrdinství a vlastenectví, a to nejen jich samotných, ale i tisíců českých vlastenců, kteří jim nezištně pomáhali při plnění jejich úkolů, za což stovky z nich zaplatily vlastními životy".
Terezínský rodinný tábor byla zvláštní sekce vyhlazovacího tábora v Osvětimi-Březince, do níž bylo z terezínského ghetta postupně v letech 1943 a 1944 deportováno zhruba 17.500 vězňů. Po vyklizení rodinného tábora bylo nacisty v noci na 9. března 1944 usmrceno všech 3791 tehdejších terezínských vězňů včetně žen a dětí, převážně československých Židů.
Podrobnější odůvodnění návrhu zákona, který byl schválen hned v 1. čtení v tzv. rychlém režimu podle paragrafu 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, najdete zde ve sněmovním tisku 1022
V souvislosti s projednáním tohoto zákona Sněmovna zároveň schválila doprovodné usnesení: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky odsuzuje zločiny proti lidskosti prováděné nacisty v letech druhé světové války na židovském, romském a slovanském obyvatelstvu na ovládnutých územích, genocidu Arménů a dalších národnostních a náboženských menšin na území Osmanské říše v období první světové války, jakož i další genocidní násilí kdekoliv na Zemi, a vyzývá mezinárodní společenství k účinné prevenci porušování lidských a občanských práv ve světě a k řešení sporů mírovými prostředky."
