63. schůze Sněmovny je přerušena a bude pokračovat v úterý 18. dubna
5. 4. 2023Schválený pořad schůze obsahuje 146 bodů. V úvodu jednání Sněmovna minutou ticha uctila památku úmrtí armádního generála Emila Bočka, posledního československého stíhacího pilota z 2. světové války, který zemřel 25. března
Sněmovna dnes potvrdila do funkce předsedkyně zdravotního výboru Zdenku Němečkovou Crkvenjaš, která nahradila Bohuslava Svobodu. Ten se tohoto předsednictví vzdal v souvislosti se svým zvolením do křesla pražského primátora.
Živnostníci, drobní zaměstnavatelé a firmy, které mají dluhy na sociálních odvodech, by mohli letos od července do konce listopadu dostat šanci na jejich snadnější vyrovnání. Při splacení dlužného pojistného by jim sociální správa odpustila penále a exekuční náklady. Úhrada by byla možná i ve splátkách. Předpokládá to vládní návrh zákona, který v dnešním úvodním kole podpořila Sněmovna. Nyní jej posoudí ve zkrácené lhůtě sociální výbor.
Prominutí penále a dalších nákladů by se mohlo podle podkladů týkat statisíců fyzických a právnických osob. Celkem by mohly uhradit dluh na odvodech až 56,7 miliardy korun a odpustilo by se jim až 18 miliard korun. Sněmovna nyní projednává obdobnou úlevu i pro dluhy na daních a clech.
Ministerstvo práce v podkladech k návrhu zákona uvedlo, že chce opatřením motivovat dlužníky k úhradě sociálních odvodů. Očekává, že by zadlužených mohlo ubýt. Odpuštění penále a exekučních srážek by nastalo při úhradě dluhů na důchodovém a nemocenském pojištění a na příspěvku na politiku zaměstnanosti, které vznikly do konce loňského září. Sociální správa by platby prominula fyzickým i právnickým osobám. Akce by se nevztahovala na dluhy, které vymáhá soudní exekutor.
Předlohu podpořili v debatě i opoziční zástupci. "Dluhy se platit mají, ale příslušenství dluhu nesmí občana existenčně zlikvidovat," uvedl za klub SPD Radek Rozvoral. Podle Lenky Dražilové (ANO) odráží návrh současnou nepříznivou situaci plátců a bude znamenat faktickou pomoc ještě v letošním roce. Patrik Nacher (ANO) nadnesl námět mimo jiné na rozšíření předlohy i na dluhy na zdravotním pojištění.
Dlužník by se přihlásil elektronicky přes portál úřadu v aplikaci od července do listopadu. Dostal by odpověď, jak vysoký dluh má splatit. Pokud ho už uhradil, správa sociálního zabezpečení by příslušenství k dluhu měla sama prominout.
Při dluhu nad 5000 korun by byly možné splátky. Pokud celková suma nepřesáhla 50.000 korun, měl by podle návrhu dlužník částku srovnat ve 12 měsíčních splátkách. První by měl poslat do konce letoška. U dluhu nad 50.000 korun by mohlo být možné rozložit měsíční splátky do pěti let. Pokud by zadlužený některou ze splátek ale neposlal, penále by se mu neodpustilo.
Podle podkladů k zákonu má dluh na pojistném doplatit 715.000 fyzických osob. Uhradit by mohly až 20,7 miliardy korun. Prominuly by se jim platby za 10,5 miliardy korun. Celkem 262.000 právnických osob by mohlo srovnat až 36 miliard korun. Odpustit by se jim mohlo až 7,5 miliardy korun. Úprava informačního systému úřadu by stála 30 milionů korun.
O prominutí penále mohou dlužníci žádat už nyní. Úřad ale žádosti nemusí vyhovět.
Zákonná ochrana oznamovatelů protiprávního jednání před případnou odvetou zejména zaměstnavatelů by se mohla vztahovat i na anonymní oznámení. Doplnění vládní předlohy navrhli v dnešním druhém čtení koaliční i opoziční poslanci. Sněmovní ústavně-právní výbor už dříve doporučil rozšířit zákon o přestupky. Podle úpravy Marka Bendy (ODS) by se mělo jednat jen o závažnější přestupky s horní hranicí postihu nejméně 100.000 korun. Sněmovna bude hlasovat o podobě předlohy nejdříve za dva týdny.
Ochranu pro anonymní oznamovatele navrhli uzákonit Hana Naiclerová z vládního hnutí STAN i Radek Vondráček z opozičního hnutí ANO. Právní výbor se k takovému rozšíření postavil už dřív záporně. Pirát Jakub Michálek chce umožnit anonymní oznámení ve veřejném sektoru.
Začlenění příslušné evropské směrnice o ochraně oznamovatelů do českého právního řádu nabralo zpoždění. Evropská komise už kvůli tomu podala na Česko žalobu Soudnímu dvoru EU se žádostí o vyměření pokuty.
Zákon by měl ochránit zejména oznamovatele například před propuštěním, snížením mzdy, uložením kárného opatření, přeložením na jiné místo, změnou rozvržení pracovní doby a před zásahy do práva na ochranu osobnosti. Za odvetná opatření by hrozila až milionová pokuta. Naopak za vědomě nepravdivé oznámení by mohl dostat jeho strůjce postih až 50.000 korun.
Veřejné instituce včetně obcí nad 10.000 obyvatel a společností aspoň s 50 zaměstnanci by podle návrhu zákona musely stanovit pracovníka, který bude agendu oznámení spravovat. Některé subjekty by mohly vnitřní oznamovací systém sdílet. Další oznámení by shromažďoval a posuzoval nově vzniklý odbor na ministerstvu spravedlnosti. Ministerstvo by také poskytovalo poradenství zaměstnavatelům, možným oznamovatelům i veřejnosti a školící odbornou podporu.
Snaha o legislativní úpravu tzv. whistleblowingu se v Česku objevila v minulých volebních obdobích opakovaně. Žádný z dosud předložených návrhů ale nebyl přijat, byť zakotvení ochrany oznamovatelů vychází z evropské směrnice z října 2019. Lhůta pro její začlenění do právních řádů členských států uplynula předloni v prosinci.
Rovněž ve druhém čtení by mohli probírat návrh, který uzákoňuje povinnosti vlády vynakládat dvě procenta hrubého domácího produktu na obranu. Celkově by schůze mohla trvat až tři týdny a s týdenními přestávkami určenými pro jednání výborů by mohla skončit v pátek 5. května.
S vyšetřováním možných válečných zločinů na Ukrajině po ruské vojenské invazi budou moci pomáhat také čeští vojenští policisté. Vyslání až 15 příslušníků vojenské policie Sněmovna schválila. Souhlasila rovněž s vysláním dvou desítek instruktorů speciálních sil do Nigeru, kde budou působit jako poradci. Horní parlamentní komora schválila vládní návrh dvojice zahraničních misí už minulý týden.
Vojenští policisté by měli podporovat vyšetřování zločinů na Ukrajině v týmu Mezinárodního trestního soudu v Haagu (ICC). Působit budou zejména na Ukrajině, případně také v Nizozemsku, ovšem nikoli nepřetržitě. Nasazení týmu se předpokládá několikrát ročně, pokaždé na čtyři až šest týdnů. "Konflikt na Ukrajině je zjevně provázen válečnými zločiny a zločiny proti lidskosti," uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Mise by měla trvat do konce příštího roku. Letošní náklady se odhadují na 12,4 milionu korun, příští rok na 17,2 milionu korun.
ICC hodlá stíhat za válečné zločiny podle dřívějších informací listu The New York Times minimálně ve dvou případech. První se týká obvinění, že Rusko uneslo ukrajinské děti a dospívající a poslalo je do převýchovných táborů na ruském území. Kvůli tomu už ICC vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina a na zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Mariji Lvovovou-Bělovovou. Podle Kremlu toto rozhodnutí nemá právní základ a je "nehorázné a nepřijatelné". Druhý případ se týká ruských útoků na ukrajinskou civilní infrastrukturu včetně vodních zdrojů a elektráren ležících daleko od fronty. Rusko to odmítlo s tím, že míří na vojenské cíle.
Mezinárodní trestní soud soudí jednotlivce za zločiny proti lidskosti, genocidu a válečné zločiny. Uznává ho přes 120 zemí, na jeho jurisdikci vedle Ruska nepřistupují například ani Spojené státy.
V Nigeru budou čeští vojáci působit jako instruktoři a poradci při budování tamních obranných kapacit do konce roku. Mise, jejímž podnětem byla žádost nigerského prezidenta, má stát 162 milionů korun. České speciální síly v poslední době v oblasti Sahelu působily, a to v Mali. Ze země se ale stáhly loni poté, co se zhoršily vztahy mezi Mali a Francií a protiteroristická operace Barkhane byla ukončena. Čeští vojáci na konci loňského roku odešli i z výcvikové mise EU v Mali.
Opoziční hnutí ANO a SPD neprosadila odvolání Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) z funkce předsedkyně Sněmovny. Výsledek se vzhledem k rozložení sil ve sněmovních lavicích předem očekával. Opozice vytýkala šéfce Sněmovny způsob řízení schůzí dolní komory. Pekarová Adamová označila důvody za liché. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je útok opozice na ni bezdůvodný a zástupný, chtěla se podle něho vymezit proti koaliční vládě.
Pro odchod Pekarové Adamové z čela dolní komory hlasovalo 72 opozičních poslanců. Potřeba bylo nejméně 85 hlasů. Proti návrhu na odvolání předsedkyně se vyslovilo 97 koaličních zákonodárců.
