Sněmovna neschválila návrh opozice na vyjádření nedůvěry vládě
19. 1. 2023Pro návrh na vyslovení nedůvěry se vyslovilo pouze 81 poslankyň a poslanců, zatímco bylo potřeba nejméně 101 hlasů. Proti návrhu hlasovalo 102 poslankyň a poslanců.
Vláda ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN a Pirátů podruhé čelila hlasování o nedůvěře. Žádost o vyvolání mimořádné 51. schůze podepsalo 58 poslanců opozičního hnutí ANO. Poslanci se k druhému hlasování o vyslovení nedůvěry vládě dnes dostali po více než 25 hodinách debaty. Loni v září Sněmovna při prvním pokusu o sesazení koaličního kabinetu Petra Fialy (ODS) rozhodovala přibližně po 22 hodinách.
V úterý 10. ledna byla zahájena „jubilejní“ 50. schůze Poslanecké sněmovny v 9. volebním období. Do pořadu schůze, která by měla pokračovat až do 10. února, je zařazeno 88 návrhů zákonů v 1. čtení, 6 návrhů zákonů ve 2. čtení a 9 návrhů zákonů v závěrečném hlasování, tedy ve 3. čtení. 50. schůze byla v pátek 13. 1. přerušena a pokračovat bude 24. ledna.
Policisté zřejmě budou moci přikázat českým i evropským pronajímatelům serverů pro webové stránky to, aby znepřístupnili teroristický obsah. Jde například o záběry teroristického útoku nebo záznamy poprav. Předpokládá to vládní návrh zákona proti šíření teroristického obsahu, který schválila Sněmovna hlasy 140 ze 155 přítomných poslanců. Proti nebyl nikdo. Předlohu nyní dostanou k posouzení senátoři. Návrh zákona navazuje na nařízení Evropské unie o potírání šíření teroristického obsahu on-line. "Z hlediska České republiky není vnitrostátní šíření teroristického obsahu v digitálním prostředí zásadním bezpečnostním problémem. Výskyt teroristického obsahu v českém on-line prostředí je relativně velmi nízký," stojí v důvodové zprávě. Nařízení podle ministerstva vnitra představuje spíše nástroj pro případné zhoršení situace nebo pokud by byli čeští poskytovatelé zneužiti pro šíření obsahu, který byl odstraněn v jiných státech EU. Zákon se týká výhradně veřejně šířeného obsahu, nikoli soukromé komunikace. Zda je obsah teroristický podle zákona, bude podle předlohy vyhodnocovat policie. Zahraniční příkazy bude podle návrhu zákona přezkoumávat ministerstvo vnitra. Správní dohled nad preventivními opatřeními zavedenými poskytovateli hostingových služeb bude vykonávat telekomunikační úřad, který také bude projednávat přestupky proti zákonu. Přestupku se poskytovatel dopustí například v případě, že neodstraní teroristický obsah, neznemožní k němu přístup nebo neuplatní zvláštní opatření potom, co je teroristickému obsahu vystaven.
Za zasílání obchodních sdělení bez souhlasu adresáta bude lidem zřejmě hrozit pokuta až 100.000 korun. Firmy se za toto provinění vystaví stejně jako dosud až desetimilionové sankci. Sankce za nevyžádaná obchodní sdělení bude udělovat Úřad pro ochranu osobních údajů. Počítá s tím novela o některých službách informační společnosti, kterou Sněmovna schválila. Normu nyní dostane k projednání Senát. Novou dozorovou pravomoc získá novelou Český telekomunikační úřad (ČTÚ). Bude spočívat v dozoru nad povinnostmi vyplývajícími z evropského nařízení, které upravuje on-line zprostředkovatelské služby. Sněmovní hospodářský výbor do novely prosadil úpravu, podle níž ČTÚ v případě méně závažného porušení vždy upozorní poskytovatele zprostředkovatelských služeb nebo poskytovatelem internetového vyhledávače na jeho pochybení a vyzval jej k nápravě do 15 dnů. Pokud by pochybení napraveno nebylo, měl by ČTÚ projednat provinění jako přestupek. Novela má také zabránit diskriminaci aplikací malých a středních podniků ve prospěch aplikací velkých firem poskytovateli internetových zprostředkovatelských služeb. Řeší také neodůvodněné odstranění podniku z elektronického tržiště nebo jeho špatné umístění ve výsledcích vyhledávání a hodnocení a řazení ve výsledcích vyhledávání. Tato provinění mají být nově také zařazena pod desetimilionovou sankci.
Vláda by mohla dostat právo rozhodnout o vyslání vojáků do zahraničí například k záchraně českých občanů v případě jejich ohrožení bez toho, že by takovou misi musely schvalovat obě parlamentní komory. Předpokládá to vládní ústavní novela, kterou v úvodním kole podpořila Sněmovna. Opoziční SPD neprosadilo její zamítnutí už v prvním čtení. Přijetí předlohy, která upravuje také schvalování průjezdů a přeletů cizích ozbrojených sil přes české území, by mohl ztížit rezervovaný postoj opozičního hnutí ANO. Novelu nyní projedná ústavně-právní a bezpečnostní výbor. Zabývat se jí budou také členové ústavní komise.
Ve Sněmovně je pro schválení změny ústavy potřeba nejméně třípětinová většina, tedy aspoň 120 hlasů. Vládní koalice jich má 108 a potřebuje podporu aspoň části opozice. Obdobné předlohy, za nimiž stála nynější ministryně obrany Jana Černochová (ODS) tehdy jako opoziční poslankyně, byly v dolní komoře už v minulých volebních obdobích. Poslanci je ale navzdory širší podpoře nestihli do voleb projednat. Určité posílení pravomocí vlády podle zdůvodnění nynější novely umožní státu v případě potřeby lépe reagovat na krizové situace, které mohou kvůli zásadní změny bezpečnostního prostředí ve světě v posledních několika letech nastat velice nečekaně. Poslanci ANO upozorňovali právě na změnu bezpečnostní situace ve světě i s ohledem na ruskou vojenskou invazi na Ukrajinu. "Postoj hnutí ANO bude více rezervovaný (než v minulosti). Chceme diskutovat o šíři zmocnění," uvedl předseda ústavně-právního výboru Radek Vondráček. Podle Heleny Válkové (ANO) bude mít ústavní změna zásadní dopady, jde podle ní o soustředění moci v rukách vlády. Podle bývalého ministra obrany a nynějšího předsedy sněmovního branného výboru Lubomíra Metnara (ANO) by vláda mohla uvést stát do situace, kdy Parlament přijde o právo vyhlašování válečného stavu.
Premiér Petr Fiala (ODS) obvinil ANO z toho, že vzalo obranu a bezpečnost Česka jako rukojmí. "Na příkladu debaty je vidět, jak je populismus nebezpečný pro společnost a pro stát," řekl. Černochová označila argumenty ANO o zhoršené bezpečnostní situaci za iracionální. Na další diskusi je, jak uvedla, připravená. Předseda poslanců ODS Marek Benda připomněl, že ústavní změna byla navrhovaná i kvůli tomu, aby některé případné vojenské operace byly neveřejné. Zamítnutí ústavní novely neprosadil za SPD poslanec Radovan Vích. Předloha podle něho narušuje dělbu moci a navrhované změny nejsou podle něho potřebné. Nyní může kabinet vyslat české vojáky do zahraničí bez parlamentního souladu na nejvýše 60 dnů v případě plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně proti napadení, při účasti na mírových operacích nebo při záchranných pracích po živelních pohromách nebo haváriích. Předloha k k výčtu přidává ochranu života a zdraví a ohrožení majetkových hodnot nebo bezpečnosti Česka. "Jedná se zejména o případy záchrany občanů ČR v zahraničí, poskytování pomoci uprchlíkům, zajišťování ochrany života a zdraví osob ohrožených nelegální migrací či poskytování zdravotnické pomoci obyvatelstvu například v případě epidemií a pandemií," stojí v důvodové zprávě. Předloha by vládě i v těchto případech umožnila rozhodnout o až 60denním pobytu cizích vojáků v Česku. V případě průjezdů a přeletů cizích ozbrojených sil přes Česko nynější znění ústavy předpokládá, že kabinet by měl rozhodovat o každém jednotlivém případu. V praxi je takový postup skoro nemožný, vyplývá ze zdůvodnění. Novela ústavy odráží nynější stav, kdy vláda o průjezdech a přeletech rozhoduje každoročně jen obecně. Konkrétní případy pak povoluje ministerstvo obrany.
Prodej nikotinových sáčků dětem zřejmě bude zakázán v souvislosti s ochranou před návykovými látkami. Koupit by si tento produkt mohli legálně do budoucna jen lidé starší 18 let. Počítá s tím novela poslanců vládních stran a ANO, kterou Sněmovna téměř jednomyslně schválila už v první kole projednávání. Normu, která má i podporu kabinetu, nyní dostane k projednání Senát. Novela zavádí pro prodej nikotinových sáčků stejnou regulaci, která už platí pro tabákové výrobky nebo pro elektronické cigarety. Za porušení zákazu by hrozila finanční sankce. Předlohu poslanci zpracovali s ministerstvem zdravotnictví. Vyhláškou omezí ministerstvo od července příštího roku obsah nikotinu v nikotinových sáčcích a upraví také vzhled obalů, aby nebyly tolik lákavé pro děti. "Nikotinový sáček se stává fenoménem zejména mladé generace, a to navzdory skutečnosti, kterou potvrzují i lékaři a adiktologové, že riziko vzniku závislosti na nikotinu je obrovské u kohokoli, tím spíše u dětí a mladistvých," uvedli tvůrci novely. Podle nich patřili předloni mezi nejpočetnější věkovou skupinu konzumentů nikotinových sáčků lidé od 15 do 24 let věku. Zákaz prodeje má podle předlohy platit nejen pro klasické obchody, ale také pro automaty a pro e-shopy, jejich provozovatelé by museli předem hlásit systém ověřování věku ministerstvu zdravotnictví. Zcela zakázán by byl prodej nikotinových sáčků ve zdravotnických zařízeních, ve školách nebo na akcích pro děti. Prodejci by po přijetí novely dostali tříměsíční lhůtu na to, aby se regulaci prodeje nikotinových sáčků přizpůsobili. Za porušení zákazu by fyzické osoby mohly podle závažnosti přestupku dostat pokutu až 150.000 korun, firmy by mohly být potrestány sankcí až do výše jednoho milionu korun a až dvouletým zákazem činnosti. Pro schválení zákazu hlasovalo 117 ze 118 přítomných poslanců, pouze místopředsedkyně Sněmovny Věra Kovářová (STAN) se podle záznamu hlasování zdržela. Nikotinové sáčky se vkládají do úst mezi dáseň a horní nebo spodní ret. Původně byly schválené pro ty, kteří se snaží odvyknout od kouření klasických cigaret. Odborníci ale podle tvůrců novely evidují už 18 případů předávkování dětí spojených s užíváním nikotinových sáčků, ve dvou případech vedly až k bezvědomí.
Oznamovatelé protiprávního jednání by mohli být chráněni před případnou odvetou zejména zaměstnavatelů. Předpokládá to vládní návrh zákona, který v dnešním úvodním kole podpořila Sněmovna. Poslanci vedli debatu zejména o tom, zda by se předloha měla vztahovat také na anonymní oznámení. Koaliční Piráti do ní chtějí zahrnout i přestupky. Návrh zákona teď zamíří k posouzení do ústavně-právního výboru. Ochranu oznamovatelů označil ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) za podstatný prostředek boje proti korupci, jímž lze dosáhnout úspor veřejných i soukromých peněz. Předseda ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO) jako zpravodaj ujišťoval, že opozice bude s koalicí v této věci spolupracovat. Ohlásil, že hnutí ANO už má připraven pozměňovací návrh k anonymním oznamovatelům. "Zachování anonymity je to nejdůležitější, co můžeme v této oblasti udělat," řekl. Koaliční Piráti už úpravu k zahrnutí anonymních oznamovatelů do zákona podali. "Co je prokázáno, že funguje, jsou právě ta často nepodepsaná oznámení," řekla pirátská místopředsedkyně dolní komory Olga Richterová. Další již podaný pozměňovací návrh Pirátů se týká zahrnutí přestupků. "Není leckdy jednoduché rozhodnout, zda je něco trestným činem, nebo jenom přestupkem," podotkl předseda klubu Jakub Michálek. Naopak šéf poslanců ODS Marek Benda nabádal ke střízlivému přístupu k ochraně oznamovatelů. "My starší, kteří jsme zažili minulý režim, jsme na udavačství a bonzáctví mnohem citlivější a máme pocit, že je to věc, kterou bychom neměli za každou cenu podporovat," poznamenal. "Cílem navrhované právní úpravy ochrany oznamovatelů je umožnit pracovníkům v soukromém i veřejném sektoru bezpečně podat oznámení v rámci povinně zřizovaných interních mechanismů, případně externích mechanismů, a následně jim zajistit ochranu před možnými odvetnými opatřeními ze strany zaměstnavatelů a dalších subjektů," stojí v důvodové zprávě návrhu zákona. Ochrana by se podle předlohy netýkala jen samotného oznamovatele, ale také osob blízkých a lidí, kteří se podíleli na přípravě oznámení. Zákon by měl ochránit zejména oznamovatele například před propuštěním, snížením mzdy, uložením kárného opatření, přeložením na jiné místo, změnou rozvržení pracovní doby a před zásahy do práva na ochranu osobnosti. Za odvetná opatření by hrozila až milionová pokuta. Naopak za vědomě nepravdivé oznámení by mohl dostat jeho strůjce postih až 50.000 korun. Veřejné instituce včetně obcí nad 10.000 obyvatel a společnosti aspoň s 50 zaměstnanci by podle návrhu zákona musely stanovit pracovníka, který bude agendu oznámení spravovat. Některé subjekty by mohly vnitřní oznamovací systém sdílet. Další oznámení by shromažďoval a posuzoval nově vzniklý odbor na ministerstvu spravedlnosti. Ministerstvo by také poskytovalo poradenství zaměstnavatelům, možným oznamovatelům i veřejnosti a školící odbornou podporu.
Protikorupční organizace Transparency International, Rekonstrukce státu a Oživení už dříve uvedly, že vládní návrh jde proti omezování korupce. Pouze podle nich přibude práce zaměstnavatelům a úřadům při posuzování oznamování. Snaha o legislativní úpravu tzv. whistleblowingu se v Česku objevila v minulých volebních obdobích opakovaně. Žádný z dosud předložených návrhů ale nebyl přijat, byť zakotvení ochrany oznamovatelů vychází z evropské směrnice z října 2019. Lhůta pro její začlenění do právních řádů členských států uplynula předloni v prosinci.
Lázeňská města možná budou moci vybírat pobytový poplatek i v případě lázeňské péče, která je plně hrazená ze zdravotního pojištění včetně platby za ubytování. Předpokládá to vládní novela o místních poplatcích, kterou v úvodním kole schvalování podpořila Sněmovna. Předlohu, která také upravuje vyměřování místních poplatků, nyní posoudí rozpočtový výbor dolní parlamentní komory. Lázeňská města, která ČTK oslovila, plánovanou změnu vítají. Na plně hrazenou lázeňskou péči se nyní na rozdíl od příspěvkové péče, kdy pojišťovna hradí jen léčení, a péče plně placené klientem poplatek z pobytu ze zákona nevztahuje. Novela tento rozdíl odstraňuje. Obec ale bude moci pacienty s plně hrazenou lázeňskou péčí ve vyhlášce od poplatku osvobodit, stojí v důvodové zprávě. U vyměřování místních poplatků novela zavede v některých případech zjednodušené postupy, které odrážejí nynější praxi. Lidé také budou moci požádat obecní úřad v určitých případech o vyměření poplatku rozhodnutím. Místní poplatky patří k příjmům obcí. Hradí se například za komunální odpad, za psy a za zábor veřejného prostranství. Do výše poplatků předloha nezasahuje, má spíše procesní charakter. "Nová právní úprava povede ke zpřesnění a snížení administrativní náročnosti správy místních poplatků," stojí v důvodové zprávě. Novela dále výslovně zakotví možnost doměření místního poplatku. Půjde o případy, kdy úřad dodatečně zjistí, že poplatek neurčil rozhodnutím ve správné výši. Upravuje také přihlašování poplatků do insolvenčních řízení, aby úřad mohl uplatnit svou pohledávku včas.
Jen pro zajímavost – v minulém volebním období se 50. schůze konala po 136 týdnech od zahájení volebního období – zatímco nyní je to již po 65 týdnech. Přitom minulé volební období 2017 – 2021 bylo v třicetileté historii Poslanecké sněmovny na jednotlivé schůze nejpočetnější – celkem se jich uskutečnilo 120. Například za celé 7. volební období v letech 2013 – 2017 bylo celkem jen 61 schůzí a ta 50. se tehdy konala na přelomu října a listopadu 2016, tedy až tři roky po volbách.
