26. schůze Sněmovny skončila
13. 2. 2019Celý program této schůze najdete zde:
Úřady a veřejné instituce budou muset přizpůsobit své internetové stránky a mobilní aplikace tak, aby byly přístupnější lidem se zdravotním postižením a seniorům. Podle dnes schváleného nového zákona (https://bit.ly/2RYlWiO) v rámci uplatnění principu rovnosti před zákonem a dostupnosti práva půjde především o informace, které souvisejí s výkonem veřejné správy.
Novela autorského zákona (https://bit.ly/2MKYWya) usnadní zrakově postiženým lidem dostupnost literatury nebo notových záznamů, na které se vztahují autorská práva, v jim přístupných formátech, aby mohli tato díla vnímat podobně jako osoby bez takového zdravotního postižení. Sněmovna odmítla návrh Senátu, který chtěl osvobodit od autorských poplatků provozovny, kde reprodukovaná hudba tvoří pouze kulisu a není předmětem podnikání.
V úterý 22. ledna Sněmovna schválila dva zákony, které jí vrátil Senát. První se týkal zrušení karenční doby, druhý oddlužení.
Zaměstnanci budou dostávat od července náhradu mzdy opět i v prvních třech dnech nemoci. Sněmovna totiž přehlasovala senátní veto novely zákoníku práce, která takzvanou karenční dobu ruší.
Zaměstnanci budou pobírat podle předlohy v prvních třech dnech 60 procent vyměřovacího základu, náklady budou hradit zaměstnavatelé. Zaměstnavatelům se na druhou stranu sníží o 0,2 procentního bodu odvody na 2,1 procenta, což představuje zhruba 3,5 miliardy korun. Karenční dobu zavedla v úsporném balíčku vláda Mirka Topolánka (ODS).
Nyní nedostávají zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci nic. Náhradu mzdy poskytuje od čtvrtého do 14. dne nemoci za pracovní dny zaměstnavatel, a to tři pětiny průměrného denního výdělku. Od 15. dne se dávky poskytují z pojištění. Zhruba polovina členských států EU karenční dobu neuplatňuje. Jde například o Belgii, Německo, Dánsko, Polsko nebo Slovensko. V ostatní členských zemích se podle Evropské komise karenční doba pohybuje od jednoho do sedmi dní, průměr jsou dny tři.
O oddlužení lidí bude na konci insolvenčního procesu v některých případech rozhodovat soud a dlužníci budou muset věřitelům měsíčně splácet částku nejméně ve výši odměny insolvenčního správce. Rozhodla o tom dnes Sněmovna, když odmítla senátní úpravy insolvenční novely a potvrdila její poslaneckou verzi.
Podle nového znění zákona dosáhne na oddlužení širší okruh lidí v dluhové pasti než dosud. Novelou skončila podmínka vstupu do oddlužení, podle níž musí být dlužník schopen uhradit v pěti letech aspoň 30 procent svých závazků.
Předloha počítá ve schválené sněmovní verzi se dvěma variantami oddlužení. První z nich předpokládá, že lidé splatí věřitelům za tři roky nejméně 60 procent svých dluhů. Ve druhé variantě by měli uhradit za pět let aspoň 30 procent dlužné částky. Pokud by zaplatili méně, o jejich oddlužení by rozhodoval soud. Soud by musel v takových případech uznat, že se dlužník o splacení dluhů pod dohledem insolvenčního správce snažil. Právě tuto podmínku chtěl Senát zrušit jako nadbytečnou a zatěžující i v souladu s požadavky organizací, které pracují s předluženými lidmi. Kritici ale namítali, že by se prakticky jednalo o dluhovou amnestii.
Snazší oddlužení budou mít podle schválené verze předlohy senioři. Bez dluhů by mohli být už za tři roky.
Ve středu 23. ledna Sněmovna pokračovala ve schvalování nových zákonů.
Schválila například zdanění peněžitých náhrad, které církve dostávají od státu za majetek nevydaný v restitucích. Více zde: https://bit.ly/2RIoQbf
Schválen byl rovněž zákon o právech Britů v ČR pro tvrdý brexit. Podrobnosti najdete zde: https://bit.ly/2B0IJ3c
Bez zákona by se Britové v případě tvrdého brexitu ocitli v Česku ve stejném postavení jako cizinci ze zemí mimo EUi. Týkalo by se to cca 5000 Britů ...působících na českém pracovním trhu. Brexit ovlivní také život Čechů v Británii, podle různých odhadů jich tam žije 40.000 až 100.000.
Nově schválena byla rovněž novela zákona o předcházení ekologické újmě, která má v reakci na výtky Evropské komise výslovně stanovit, že řízení o uložení preventivních nebo nápravných opatření lze zahájit jak z moci úřední, tak na žádost neziskové organizace založené za účelem ochrany životního prostředí.
Schválena byla také novela zákona o státní službě, podle níž vláda bude moci z popudu příslušných ministrů odvolávat státní tajemníky na jednotlivých ministerstvech.
Sněmovna projednala i některé další zákony - viz schválený pořad schůze https://bit.ly/2sEZmNb.
