Radek Vondráček podepsal petici proti odzbrojení
7. 9. 2018Na tiskové konferenci pořádané předsedou PSP ČR a LIGOU LIBE dne 6. 9. 2018 předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Radek Vondráček připojil svůj podpis pod petici, která bojuje proti snaze EU o odzbrojení legálních držitelů zbraní a která žádá Poslaneckou sněmovnu, Senát Parlamentu ČR, jakož i prezidenta a vládu České republiky, aby znovu projednali a schválili novelu ústavního zákona o bezpečnosti ČR, zakotvující do našeho ústavního pořádku právo na legální vlastnictví zbraní za účelem zajištění obrany a vnitřní i vnější bezpečnosti našeho státu. Tuto petici již dříve stvrdil podpisem prezident Miloš Zeman a premiér Andrej Babiš.
„Zastupujeme skutečně velké množství občanů této země, kteří petici podepsali. Touto petiční iniciativou si klademe za cíl obhajovat možnost každého občana České republiky na efektivní a spravedlivou obranu,“ vysvětlil Pavel Černý, prezident LIGY LIBE a hlavní iniciátor obou petic proti odzbrojení. „Je nám velkou ctí, že naši petici podpořili pan prezident i pan premiér a dnes ji podpoří předseda Poslanecké sněmovny, pan Radek Vondráček,“ uvedl na úvod tiskové konference Pavel Černý.
Pan předseda Vondráček ve svém projevu podpořil „zaparkování“ a „uspání“ směrnice implementující tzv. mininovely v PSP ČR, a to z příčin zejména aktuálně řešeného vládního nařízení, jež velkou část bodů směrnice řeší, dále pak z příčiny již tvořených nových 4 zákonů, které budou hotovy již na jaře 2019 a je nesmyslné přijímat nyní mininovelu, která by byla zcela zbytečným destabilizujícím provizoriem. Hlavní příčinou pro „uspání“ dotčené mininovely je také skutečnost, že již na jaře 2019 bude vynesen rozsudek v žalobě podané na směrnici ze strany MV ČR, kdy tato žaloba má díky vysoce kvalitnímu zpracování a věcné argumentaci nemalou šanci na výhru. Pan předseda Vondráček oznámil dále iniciování brzkého kulatého stolu za účasti zástupců obou komor Parlamentu ČR, zástupců MV ČR a MO ČR, ústavních právníků a LIGY LIBE, kdy předmětem jednání bude právě již uvedená novela ústavního zákona. Podpořil rovněž myšlenku systému branně bezpečnostních rezerv, tvořených majiteli soukromých legálních zbraní – jde o systém principiálně podobný existujícím systémům ve Finsku či Švýcarsku. Tyto zálohy by samozřejmě byly zcela pod kontrolou státu a byly by určeny pro zvládání případných mimořádných situací, v nichž by například byly vyčerpány policejní i armádní síly. Stát by také dohlížel na průběžný výcvik takových záloh a poskytoval případně i materiální podporu.
