Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(18.50 hodin)
(pokračuje Jana Patková)
Zvířata končí na jatkách jen proto, že náš stát není schopen systematicky řešit zadržování vody v krajině a pomoci těm, kteří se o ně starají. A to přece není jenom nějaký drobný ekologický problém. To je obrovská tragédie z hlediska životní pohody zvířat a přímé ohrožení českých chovatelů. Sucho nám ukázalo, že naše krajina je na umření a stát podle vyjádření pana premiéra bude investovat do betonu a pár obřích přehrad místo toho, aby dělal to jediné, co skutečně funguje.
Měl by totiž začít obnovovat mokřady, vracet řekám jejich přirozená koryta a budovat tůně. Potřebujeme po celém Česku krajinu, která funguje jako přírodní houba a poskytuje zvířatům kriticky důležité oázy k přežití. Příští rok nás s velkou pravděpodobností čeká další extrémně horké a suché léto. Při pohledu na vládní lavice se ale bohužel nedomnívám, že by se cokoliv změnilo. Motoristé svou nečinností se vyloženě chlubí a pan premiér zůstává u osvědčené metody z letoška: u modlení za déšť k Jezulátku. Pevně doufám, že příští rok začne s modlením už alespoň na jaře. My jako Piráti se nikdy nesmíříme s tím, že se česká krajina postupně mění v suchou step. Budeme upozorňovat na přešlapy, ignorace a naprostou nekompetentnost vlády. Na všech úrovních politiky budeme přicházet s konkrétními návrhy, jak zadržet vodu v krajině a zmírnit dopady klimatické změny.
Ta totiž nezmizí jenom tím, že ji budeme popírat a sucho nezmizí modlením. Proto prosím zařadit na bod programu bod s názvem Může se příště pan premiér začít modlit k Jezulátku již na jaře? jako první bod. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Další v pořadí je pan poslanec Jiří Vojáček. Pan poslanec tu není, tím pádem je na pořadu pan poslanec Jakub Krainer. Máte slovo.
Poslanec Jakub Krainer: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Dovoluji si navrhnout doplnění pořadu naší schůze o bod týkající se ukončení státních příspěvků na opravy krajských silnic II. a III. třídy a dlouhodobě nedořešeného rozpočtového určení daní pro kraje, to se zvláštním zřetelem k situaci Jihomoravského kraje.
Ministerstvo dopravy ani Ministerstvo financí nepočítají s obnovením státního příspěvku, který kraje na opravy silnic nižších tříd dosud dostávaly ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Je to poprvé od roku 2015, kdy kraje na tento účel od státu neobdrží vůbec nic. Za posledních pět let přitom stát na krajskou dopravu vynaložil přes 58 miliard korun, z čehož více než 25 miliard směřovalo přímo na opravy silnic II. a III. třídy.
Vláda ukončení podpory zdůvodňuje vysokými zůstatky na účtech krajů, měst a obcí. Tyto peníze však nejsou jen tak odloženými penězi, které leží na účtech, ale kraje a obce si tyto prostředky odkládají na velké investiční projekty. Rozhodnutí proto vyvolalo ostrou reakci řady hejtmanů, bohužel výhradně mimo hnutí ANO. Poukazují na to, že stejní politici, kteří ještě loni kritizovali nedostatečnou výši příspěvku, dnes tvrdí, že jej kraje vůbec nepotřebují. To je ohýbání reality neuvěřitelným způsobem.
Pět hejtmanů mimo hnutí ANO z Jihomoravského, Libereckého, Jihočeského, Pardubického a Středočeského kraje proto zaslalo předsedovi Asociace krajů společný dopis, ve kterém žádají, aby na zářijové jednání asociace pozval ministryni financí z našeho postiženého kraje a ministra dopravy k projednání rozpočtového rámce financování krajské silniční sítě na další roky.
Kraje zároveň dlouhodobě prosazují, aby se podpora oprav silnic stala trvalou součástí rozpočtového určení daní a nemusela se každý znovu vyjednávat od nuly. Za skutečně systémové řešení celého sporu je přitom dlouhodobě považována úprava zákona o rozpočtovém určení daní. Již předchozí vláda se pokoušela příspěvek na krajské silnice do tohoto zákona natrvalo zakotvit, prosadit se jí to bohužel nepodařilo. Asociace krajů nyní připravuje novou variantu řešení, kterou chce s vládou dojednat nejpozději do konce října.
Premiér ovšem uvedl, že se touto otázkou bude vláda zabývat až poté, co se samotné kraje shodnou na společném postupu. Všichni víme, že to možné není, aby ty bohatší kraje si dobrovolně ukrojily a řekly těm chudším, tady máte naše prostředky. Právě na příkladu Jihomoravského kraje přitom vidět, jak citelně současné nastavení rozpočtového určení daní některé regiony znevýhodňuje.
Jihomoravský kraj má 11 procent obyvatel České republiky, z celostátního výnosu daní ale dostává 9 procent. Rozdíl je dán historicky nastavenou podporu jiných strukturálně postižených regionů. Ze všech 14 krajů dostává na jednoho obyvatele od státu nejméně peněz, přestože patří mezi regiony, které ekonomiku republiky táhnou. Náš kraj přitom v posledních letech ze státního fondu na opravy silnic nižších tříd dostával přibližně 330 milionů korun ročně, o které nyní bez náhrady přijde. Na jeho území se přitom nachází téměř 4 000 kilometrů silnic druhé a třetí třídy, jejichž stav je dlouhodobě označován za neutěšený. Vedení kraje proto opakovaně žádá jednoznačné rozhodnutí. Buď rychlé schválení nového rozpočtového určení daní pro kraje, nebo obnovení příspěvku ze státního fondu pro všechny kraje.
Navrhuju proto, aby se Poslanecká sněmovna touto problematikou zabývala jako samostatným bodem schůze. Cílem má být, aby vláda předložila přehled skutečných dopadů ukončení příspěvku na jednotlivé kraje spolu s jasným harmonogramem, kdy Sněmovna předloží novelu zákona o rozpočtovém určení daní. Děkuji za pozornost a podporu tomuto návrhu.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Já mám u sebe poznačené, že to je návrh nazvaný jako Vláda nechce upravené silnice. Sedí to? Dobře.
Poslanec Jakub Krainer: Souhlasím. Druhý důvod si nechám na příště.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Vy máte prosím ještě jednu přihlášku hned v pořadí.
Poslanec Jakub Krainer: Tu stahuji. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Stahujete, tak dalším přihlášeným je pan poslanec Karel Dvořák. Máte slovo.
Poslanec Karel Dvořák: Děkuji, pane předsedající. Dobrý večer, vážené kolegyně, vážení kolegové. I já před vás předstupuji s návrhem, v rámci něhož navrhuji změnu pořadu naší dnešní schůze, a to tak, aby byl sněmovní tisk pod číslem 106, který zní: návrh poslanců Elišky Olšákové, Karla Dvořáka, Lucie Sedmihradské, Julie Smejkalové, Michala Zuny, Jiřího Horáka a Zdeňky Blišťanové na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony, pevně zařazen jako první bod této schůze.
Předmětný návrh reaguje na problém, který v posledních letech výrazně dopadá zejména na turisticky oblíbená velká města a jejich centra. Ale nejen, nejedná se jen o problém, který by se týkal centra Prahy, ale dalších turisticky atraktivních destinací, jako je třeba Český Krumlov nebo řada krkonošských center nebo jiných horských center.
Jedná se o krátkodobé ubytování. Typicky přes platformy typu Airbnb se soustřeďuje do konkrétních lokalit a ve velké míře se týká celých bytů, nikoliv jen sdílených pokojů. Pouze v Praze je dnes přes 7 900 jednotek nabízených jen přes Airbnb a naprostá většina z nich se koncentruje v centru města. Téměř čtyři pětiny tvoří celé byty, které přestávají plnit svou původní funkci.
V praxi to znamená, že byty, které byly určeny k bydlení, se postupně mění na ubytovací kapacity pro krátkodobé pobyty. Ubývá dostupné bydlení pro místní zvyšuje se tlak na ceny nájmu a v některých domech se zásadně mění způsob života: časté střídání hostů, hluk, narušování nočního klidu. V některých částech měst se rezidenční a turistická funkce prolínají do té míry, že to začíná být pro běžný život obtížně udržitelné.
Současná právní úprava na to ale reagovat neumí. Obce nemají přímý nástroj, jak tuto situaci řešit a jsou odkázány na nepřímé prostředky, které na tento typ problému nestačí. Předložený návrh proto přichází s jednoduchým principem: dát obcím možnost rozhodnout, zda a jak chtějí krátkodobé ubytování na svém území regulovat. Nejde o plošný zákaz ani o jednotné řešení pro celou republiku. Jde o vytvoření rámce, ve kterém každá obec může reagovat podle svých konkrétních podmínek. ***
