Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Co se týče digitalizace, tak my hlavně kritizujeme to, že dochází k dalšímu jejímu odkladu. Přitom ve své podstatě základní stavební kameny digitalizace stavebního řízení byly předloženy ve sněmovním tisku 525 v předminulém volebním období – v podstatě mám pocit sedm let nazpátek – a na nich se ve své podstatě nic nezměnilo. Tudíž, můžete nesouhlasit se systémem Ivana Bartoše – já bych tomu docela i rozuměl – ale to neznamená, že tady nemáme jasně daná pravidla na to, jak můžeme ten systém postavit v legislativě, která ještě v tu dobu byla schvalována za tehdejší ministryně Kláry Dostálové.

Ryze faktické poznámky a bohužel poslední otázka na to, jak je to s levnějšími hypotékami, se třeba dozvíme příště.

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, pane poslanče. Prosím s další faktickou paní poslankyni Kovářovou, zatím poslední ve faktických.

Poslankyně Veronika Kovářová: Děkuji. Já bych se jenom chtěla vyjádřit k tomu hospodářskému výboru. My jsme tam sice měli čas asi čtyři hodiny, ale řešili jsme 135 pozměňováků, takže vůbec nebyl prostor zeptat se na stanoviska ministerstev. Nehledě na to, že stanoviska ministerstva jsme měli mít před jednáním a ne, aby paní zmocněnkyně Landová sem tam něco přečetla, když jsem se tedy zeptala, protože samozřejmě nebyl prostor ptát se na 130 různých stanovisek ministerstev. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, paní poslankyně. S další faktickou se hlásí pan poslanec Adamec, připraví se pan poslanec Niemiec.

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, vážení členové vlády, dámy a pánové. Já ještě k tomu hospodářskému výboru a k tomu takzvanému obstruování. Já jsem hned tady v prvním čtení říkal, že my to obstruovat nebudeme, že vám umožníme tento návrh zákona schválit. To si všichni, doufám, pamatujete. Říkal jsem to tady z tohoto místa a na tom také trvám. Taky to bude postoj našeho klubu ODS, Občanské demokratické strany.

Co se týká projednávání na hospodářském výboru, tak my jsme neobstruovali skutečně. Dokonce na můj návrh z těch 150, kolika, pozměňovacích návrhů toho komplexu se stal komplexní pozměňovací návrh, protože jisté zkušenosti jsem měl už z minulého volebního období a bral jsem to tak, že můžeme legislativní proces zjednodušit a zrychlit. Takže prosím, nepoužívejte slovo obstruování v tuto chvíli. Je to zcela běžná debata. Když se podíváte, kolik hodin jsme tady promluvili, tak to zase není nic neobvyklého.

Co se týká rychlosti, tak to bylo ze začátku strašně vidět. Museli jsme z toho vyndat ten geoportál, protože tam hrozila ztráta hodně evropských peněz. Nakonec vlastně i ten komplexní pozměňovací návrh, než ho zadavatelé zpracovali, tak trvalo trošku déle, než oni si sami mysleli. Prostě, není to jednoduchý materiál. Ta forma podle mě bude mít své následky, ale doufám, že nebudou tak fatální, aby skutečně stavební právo začalo platit lépe než doposud. A to je cíl.

Jen tak mimochodem, když tady kritizujete opozici, že opozice kritizuje, tak vždycky říkám, že samozřejmě to je úkol opozice, ale opozice má také ještě jedno právo, o kterém už se tady léta nemluví. Já tomu říkám dávat dobré rady zadarmo. Takže, občas nás i vyslechněte. Občas se nám i něco povede. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, pane poslanče. S další faktickou pan poslanec Niemiec. Připomínám, prosím o klid v sále. Děkuji.

Poslanec Bohuslav Niemiec: Navážu na kolegu Adamce. Opravdu nechceme nic obstruovat. Chceme, aby ten zákon prošel, když už ho takhle tlačíte, posouváte dopředu. V reakci na hospodářský výbor. Stanoviska ministerstev dopředu nebyla známa a děkuji paní ministryni, že nakonec byla zaslána, protože bez její intervence asi nikým nevolený státní úředník by nám je nedal, což mě v té době strašně mrzelo. Taky jsme to nikde neventilovali, neobstruovali, nezdržovali, nekomentovali slovy, že to nebudeme projednávat, když stanoviska nebudeme mít. Ne, snažíme se opravdu v tom být všichni věcní.

To, že ten proces je dlouhý, protože zákon má tisíc stránek. Tak je, ale opravdu to není, nikdo to tu nechce vybrzďovat, zdržovat, mluvit k tomu nekonečně dlouho. Tak to prostě není. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, pane poslanče. Protože se s faktickou poznámkou už nikdo nehlásí, tak ukončíme blok faktických. Nyní poprosím s přednostním právem pana poslance Vlčka. Máte slovo, pane poslanče.

Poslanec Lukáš Vlček: Paní místopředsedkyně, já vám děkuji za slovo. Vážená paní ministryně nebo pane ministře, kolegyně, kolegové, mě tedy osobně velmi mrzí, že pan ministr Havlíček aktuálně odešel. Ne proto, že bych chtěl nějakým způsobem, jako kolegové přede mnou, reagovat na ten projev, který si možná mohl odpustit. Projev, který obsahoval mnoho nepravd a zavádějících informací. Projev, který byl spíše pro nějaký instagramový účet určen, ale ne pro nějakou debatu, která tady posledního půl roku probíhala.

On tady bohužel v té debatě nebyl. Nebyl nikdy na výborech, nemluvil na plénu, proto je mi to celkem líto, protože já osobně pokládám debatu o stavebním zákonu jako úplně jiný příběh, než například debatu o veřejnoprávních médiích. To si myslím, že je téma, kde bychom měli opravdu najít obecnou technickou shodu a zopakovat věci, které se povedly ve Sněmovně i v předchozích letech. To nejenom – už jsem tady několikrát zmínil – že pro předchozí stavební zákon hlasovali například i  všichni kolegové z ANO, kromě, tuším, dvou lidí. Anebo pro takové věci jako je novela energetických zákonů nebo liniového zákona, tak se shoda podařila vždycky u těchto technických tisků najít.

No, v tomto případě je to trochu jiná situace a opět to tady zaznělo. Já to nechci víceméně dále rozvádět, ale hovořit tady, že na tomto zákonu někdo tedy tvrdě dva roky pracoval, je podle mého názoru až úsměvné, protože kdyby to tak bylo, tak potom tady nemáme komplexní pozměňovací návrh ze strany předkladatelů, který svým rozsahem je výrazně větší než původní tisk. Komplexní pozměňovací návrh má 1 073 stran a pak tady máme více jak 140 pozměňovacích návrhů, z nichž většina je právě z řad vládní většiny. To podle mého názoru není vůbec důkaz toho, že bychom tady hovořili o nějakém kvalitně připraveném tisku.

Forma naší kritiky míří hlavně na to, jakým způsobem je to opravdu nepřipravené, jakým způsobem nejsou zajištěni lidé, peníze. Celé to dělá dojem takového PR projektu, že v situaci, kdy řada vládních předvolebních slibů zatím ztroskotala – ať to byly levné hypotéky, ať to byla témata jako zrušení důchodové reformy – tak něco z toho přístavu prostě pomyslně vyplout musí a i když je to děravé, i když to nemá plachty, nemá to posádku, tak úkol zněl jasně. Prostě musí vyplout za každou cenu, i když argumentů, jak je to manažersky technicky nepřipraveno, je opravdu mnoho. Takže, na mě celé to působí jako takový PR projekt, který musí za každou cenu být spuštěn, ač si myslím, že i samotným předkladatelům musí být jasné, že těch chyb je tam opravdu tolik, že určité přibrzdění, navrácení do druhého čtení, by tomu tisku jenom pomohlo.

Ono takové to argumentování, že nemáme čas, tak na to půjdeme buldozerem, podle mého názoru napáchá opravdu velké množství škody v situaci, kdy k tomu nejsou jakékoliv analýzy, nebyla zpracována RIA, už bylo mnohokráte zmiňováno, že bylo vypuštěno nebo nebylo absolvováno mezirezortní připomínkové řízení. Stanoviska jednotlivých dotčených orgánů jsou doháněna až vlastně ex post. Nějakým způsobem tam osobně cítím určitý tlak na ně, aby i to své stanovisko nějakým způsobem měnili ve prospěch toho tisku. Tak prostě to všechno ve mně opravdu zanechává velmi silný pocit, jak nepřipravené to všechno je a jak bohužel velkým rizikem to může skončit. To si myslím, že je opravdu proti tomu, co tady bychom si asi všichni přáli, a to je funkční stavební zákon.

Chápu, že současná legislativa má své mouchy, ale pořád si kladu otázku, proč tedy opravdu jsme nešli cestou toho, že po určité době nevyhodnotíme ten stavební zákon – pro který právě – zmiňuju to znovu – hlasovali kromě dvou i všichni zástupci hnutí ANO – neuděláme jeho relevantní vyhodnocení, analýzu a pak tedy neupravujeme procesy a věci, které vidíme, že by si tu změnu prostě zasloužily.

Zmíněné téma digitalizace, její přizastavení, přibrzdění a otázka většího důrazu na územní plánování. Tady těch věcí, jak osobně si myslím, že by mělo být realizováno jinak, je opravdu mnoho a celý tlak podle mého názoru bude opravdu výrazně ke škodě. Staví se tady určité vzdušné zámky, které se obávám, že – nepřeji si to, to říkám otevřeně, nepřeji si to – tak bohužel nebudou fungovat.

No, já se tedy opět už formou tedy klasického vystoupení možná ještě přihlásím v nějakých faktických poznámkách. Ale tady už naposledy na plénu vystupuji tedy k návrhu, který podle mého přesvědčení patří mezi nejzásadnější zásahy do stavebního práva, veřejné správy, územního plánování samospráv či ochrany veřejných zájmů i práv občanů za posledních mnoho let.

Na začátku i já bych se chtěl ohradit proti tomu, co je veřejnosti neustále lživě předkládáno, a to je to, že se v České republice nestaví. Vždyť to přece není pravda. Jenom když se podíváte na statistická čísla roku 2025, tak stavební trh v České republice zažil silný růst. Z těch oblastí ekonomiky to bylo jedno z nejrychleji rostoucích odvětví. ***