Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(10.50 hodin)
(pokračuje Zdeněk Hřib)
Opět zdůrazňuji, pokud nebude přijat tento pozměňovák, podobně jako ten předchozí, 1250 (opravuje:) 1213, což se týkalo toho metra D, pokud nebude přijat tady tenhleten 1258, tak hrozí, že se zpozdí stavba Městského okruhu v Praze. Je to jako reálné riziko, se kterým je nutné případně počítat. Proto jsem tady tedy s vědomím primátora Bohuslava Svobody načetl tento původně jeho pozměňovák. Takže ještě jednou, aby mě někdo nepodezíral, že si tady připisují něčí zásluhy, je to pozměňovák, nebo původně návrh Bohuslava Svobody . My Piráti fandíme kopírování, ale uvádíme vždycky toho původního autora. Tak, to je tedy 1258.
No, a poslední věc, co tady mám, je pozměňovací návrh 1356, což je pozměňovací návrh poslanců a poslankyň Zdeňka Hřiba, Olgy Richterové, Ivana Bartoše a Veroniky Kovářové. A to je záležitost, která se týká horního zákona. Tam jde totiž o to, že tenhleten návrh vlastně sleduje dva věcně související cíle. V podstatě jednak je to úprava zákonného minima sazby úhrady z vydobytých nerostů tak, aby to bylo nastaveno na 5 % referenční ceny. A taky aby se zvýšil podíl obcí na výnosu úhrady u stavebního kamene a štěrkopísku, protože teď ten současný horní zákon stanovuje jenom horní sazbu, horní zákon stanovuje jenom horní sazbu, prostě tu maximální sazbu z vydobytých nerostů ve výši 10 % referenční ceny. Ty sazby konkrétní jsou tedy stanoveny nařízením vlády. Nicméně v praxi jsou sazby u řady nerostů výrazně nižší než těch 5 % referenční ceny. Vlastně se pohybují kolem jednoho až jedna celá, respektive jednoho až 2,5 %, což samozřejmě snižuje ten veřejný výnos z dobývání nerostného bohatství.
Tím pádem se tady navrhuje, aby se vedle té horní hranice, tedy v dikci tady toho, mně se to trošku plete, horní hranice, horní zákon, takže říkám, maximální hranice se doplnila taky minimální hranicí té úhrady. No, a tím pádem by se měla tedy ta úhrada pohybovat v zákonném rozpětí 5 až 10 % referenční ceny. V momentě, kdy by ta sazba uvedená v nařízení vlády byla nižší než to zákonné minimum, nebo větší než zákonné maximum, tak v takovém případě se prostě použije sazba odpovídající maximální nebo minimální hranici. Logicky.
A druhou částí toho návrhu je změna rozpočtového určení výnosu úhrady z vydobytých nerostů u stavebního kamene a štěrkopísků. Asi víte, že to je stavební materiál, který potřebujeme pro to stavebnictví. Bez toho to tak úplně nefunguje. K tomu, aby se dařilo tu záležitost těžit, tak je nutná pochopitelně třeba i nějaká součinnost se samosprávou, které v momentě, kdy z toho nemají dostatečný výnos, ty samosprávy, tak to je pochopitelně neobhajitelné pro vedení těch samospráv před jejich občany. Ergo kladívko, může se stát, že na tom to prostě zkrachuje A je to jako logické, že ta samospráva chce nějaké peníze za to, protože ta doprava toho materiálu jako poškozuje třeba ty místní komunikace, zatěžuje to ty obyvatele, jejich životní prostředí, poškozuje to nějak, tu kvalitu života to prostě ovlivňuje, neříkejme si, že ne, vyšší doprava, prašnost, hluk, další externality, které tam prostě jsou, spojeny s tím provozem lomů a pískoven.
Takže z tohohle důvodu ta stávající právní úprava teď tedy řadí ten stavební kámen a štěrkopísky do takzvané zbytkové kategorie, ostatních dílčích úhrad, ve kterých obci náleží 40 %, státnímu rozpočtu 50 %, kraji 10 %. No, a ten pozměňovák vlastně přesouvá stavební kámen a štěrkopísky do režimu rozpočtového určení dle § 33n odst. 1 písm. b), tedy do režimu, v němž obci náleží 64 % výnosů úhrady, 64 %, jo. A myslím si, bych řekl, je to malý krůček pro státní rozpočet, ale velký skok pro obecní rozpočet té dané obce, která má s tím ten problém.
Takže cílem je posílit tu kompenzační a motivační funkci úhrady ve vztahu k obcím, aby se řešily ty lokální dopady těžby stavebních surovin, protože bez surovin a bez lidí, dostatečných pracovních sil se to stavebnictví rychleji hýbat nebude.
Takže já bych vás chtěl poprosit závěrem o podporu tady těch pozměňovacích návrhů. Ony to nejsou všechny naše pozměňovací návrhy, o dalších bude mluvit ještě architektka Veronika Kovářová, která jejich autorkou. Ale tady opravdu zejména ty návrhy 1213 a 1258, které směřují k té možnosti prodloužení té EIA u těch velkých infrastrukturních staveb tak, aby skutečně se nezasekla ta investiční aktivita v Praze, tak to si myslím, že je záležitost, na které bychom se mohli shodnout tady napříč spektrem. Věřím, že ty investice do infrastruktury jsou něco, co podporujeme všichni. Děkuji. (Potlesk z řad Pirátů.)
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuju, pane předsedo, my jsme se vystřídali při řízení schůze. Přeji vám pěkné dopoledne. V této chvíli vám řeknu, jaký bude plán. Nyní vystoupí s přednostním právem pan předseda Martin Kupka, poté Karel Havlíček, dále s přednostním právem Lukáš Vlček a následovat budou stanoviska klubů, to znamená KDU, Pirátů a TOP 09. A pak přijdou na řadu ti poslanci, které vidíte na obrazovce.
Ještě předtím přečtu omluvy. Radim Fiala od 11 hodin – osobní důvody. Zuzana Majerová do 13 hodin – pracovní důvody. Pavel Růžička od 16 hodin – osobní důvody. Jiří Vojáček od 10.30 do 15 – osobní důvody. Samuel Volpe bere zpět svoji omluvu do 10 hodin. Samuel Volpe do 9.55 – pracovní důvody, tak jak to zajímavě naskočilo. A Renáta Zajíčková od 11 do 14 – pracovní důvody. Z členů vlády Ivan Bednárik celý jednací dnem - pracovní důvody. Pane předsedo, máte slovo a prostor.
Poslanec Martin Kupka: Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, myslím, že panuje naprostá shoda v tom, že je prostě potřeba urychlit stavební přípravy v České republice, urychlit proces projednávání jednotlivých projektů. Na tom se nepochybně shodneme. Potíž je ale v tom, jak k tomu dospět. A já si dovolím vyjádřit tři zásadní výhrady k té cestě, kterou se vydala současná vláda Andreje Babiše, respektive kam se ubírá ten poslanecký návrh zákona, který projednáváme a pod kterým jsou podepsáni vládní představitelé. Protože ďábel je bohužel v tomhle případě skrytý přesně v tom, jak se k tomu řešení vlastně má dospět.
Ta moje první výhrada se týká toho, jak se ten zákon dělá.
Druhá výhrada se týká toho, co se jím trvale mění. Mám na mysli zejména onu obrovskou institucionální změnu.
No, a třetí významná výhrada se týká toho, na čem ve skutečnosti pak ten proces bude fungovat. Neboli proč se odkládá digitalizace, která doposud, a to i v tom období předchozím vládnutí vlády Andreje Babiše, představovala jasnou prioritu.
To, že tím zákonem měníme celkem 42 jiných legislativních norem, je známý fakt. Prostě je to a vždycky to byla rozsáhlá materie, kterou se prostě musela zabývat Sněmovna v okamžiku, kdy jsme se pouštěli do stavebního zákona.
Já si dovolím citovat z jednoho dopisu, který napsala 18. června letošního roku paní ministryně Mrázová. Ten citát ji usvědčuje z absolutního pokrytectví. Poslouchejte dobře
„Ministerstvo pro místní rozvoj vítá snahu o rozpracování tohoto tématu, nicméně s ohledem na výhrady výše uvedené nemůže návrh bez dalšího podpořit. Navíc jsme toho názoru, že takováto úprava by měla být zpracována po předchozí široké celospolečenské diskusi a předložena jako vládní návrh zákona.“ ***
