Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(10.30 hodin)
(pokračuje Zdeněk Hřib)
No a potom tady máme zákon o střetu zájmů, který říká, že se má tedy vylučovat v momentě, kdy tam je to majetkové propojení se členem vlády nebo vedoucím jiného ústředního správního úřadu, což samozřejmě by se tedy stále mělo vztahovat, ale působí to v některých případech nějaké výkladové nejasnosti. Takže tady využíváme toho, že se ten zákon o veřejných zakázkách stejně otevírá v rámci toho vašeho komplexního pozměňovacího návrhu, a navrhujeme tedy doplnit vlastně to, co jakoby už teďka mělo platit, tak akorát to doplnit do toho zákona o zadávání veřejných zakázek, prostě tak, aby bylo možné tady tyhlety uchazeče vylučovat z toho zadávacího řízení. Myslím si, že to je poměrně jednoduchá záležitost spíše technicistního charakteru. Nicméně je to důležité proto, abychom tedy tady udělali v tom jasno.
Další pozměňovací návrh má číslo 1198. To je zákon, který jsme tady pracovně pojmenovali lex Mrázová. Byl původně tedy iniciován tím, že paní ministryně zde přítomná zneužívala ten obecní byt se zvýhodněným nájmem v obci Bílina, kde byla tedy dříve místostarostkou, potom starostkou, a potom tedy se k tomu ještě přidal ten případ paní Tünde Bartha, tedy pravé ruky Andreje Babiše, vedoucí Úřadu vlády, která také využívala ten obecní byt na Praze 3 v rozporu s pravidly. A vlastně tenhleten lex Mrázová, i když asi by se měl jmenovat lex Mrázová – Bárta, tak ten vlastně řeší to, že do zákona o střetu zájmů, který se také otvírá v rámci zákona, tady té novely, tak že by se měla přidat jedna další kolonka do toho majetkového přiznání, které už teď vyplňují ti veřejní funkcionáři, kteří jsou nějak jako vyjmenovaní v tom zákoně. Připomenu, to jsou poslanci, ministři, senátoři, jsou to také vedoucí těch ústředních správních úřadů, takže by to dopadlo i na paní Tünde Bartha, vedoucí Úřadu vlády. A v podstatě je to povinnost přidat k tomu majetkovému přiznání informaci, pokud sami nebo v rámci toho společného nájmu obecního bytu využívají obecní byt, tak aby to uvedli v tom přiznání včetně případné výše nájmu, tak aby to bylo prostě součástí toho existujícího majetkového přiznání. Samozřejmě šlo by se vydat cestou takovou, že by se ta povinnost hodila na ty obce, že ty obce by měly povinnost to nějak jako zveřejňovat, asi by to šlo také.
Na druhou stranu tady dlouze vždycky hovoříme o tom, že těm obcím by se neměla ta administrativa úplně přidávat. A druhá věc je, že ta platforma pro to zveřejňování těchto údajů tady už existuje. Je to to majetkové přiznání dle zákona o střetu zájmů, takže vlastně není vůbec žádný důvod, proč prostě jenom nepřidat jednu kolonku. Takže to je tady ten lex Mrázová, číslo 1198, pozměňovací návrh můj, Ivana Bartoše, Olgy Richterové, Veroniky Kovářové, Barbory Pipášové a Venduly Svobodové. A to je tedy druhý pozměňovací návrh, kterým se snažíme vylepšit tuhle záležitost.
Potom je tam další pozměňovací návrh 1205. To je takzvaný modrozelený pozměňovací návrh Veroniky Kovářové, Zdeňka Hřiba, Gabriely Svárovské, Martina Šmídy, Andrey Hoffmannové, Jany Patkové, Barbory Pipášové, Evy Šrámkové a Ivana Bartoše. Tady jde v podstatě o to, že v našich městech je potřeba, řekl bych stále urgentnější potřeba výsadby zeleně a samozřejmě odpovídajícího řešení zavlažování. Já si dokonce troufnu tvrdit, že ta vrstva stromů je ta vrstva, kterou my bychom měli do našich měst přidat, jako ta naše generace. Já vím, že někteří z vás, jako třeba Veronika Kovářová, která je architektkou, by si možná představovala, že my bychom měli přidat jako architektonickou vrstvu z nějakých stavebních hmot, abych tak řekl. Ale centra těch měst jsou už víceméně hodně obsazená. Ano, my tady v Praze třeba budeme stavět Vltavskou filharmonii, věřím, že se to jednoho dne podaří. Je to věc, která tady pochopitelně výrazně zkultivuje okolí metra Vltavská, tu městskou džungli, co tam teďka máme, a bude to klenot moderní architektury od BIG, tedy od těch dánských architektů. To bude jako moc fajn. Ale takových míst, která se dají zastavit nějakou takovouhle prestižní stavbou typu Vltavská filharmonie, moc v těch městech jako nebývá už. Prostě to místo je obsazené tady v Praze tím stavebním ruchem, který se odehrál za první republiky. Ten příběh je jasný, kdy my jsme se chtěli ukázat jako nový národ na mapě Evropy, co jako umíme. Takže tady vzniklo spousta hezkých staveb. Nicméně prostě ta prestižní místa jsou i kvůli tomuhle jakoby obsazená.
Ale to, co teď trápí naše města, je to přehřívání a ta klimatická změna. To znamená, z tohohle důvodu je zcela logické, že tou vrstvou, kterou by ta naše generace měla do těch měst přidat, je ta vrstva řekl bych modrozelená. To znamená: lepší hospodaření s dešťovou vodou, výsadba zeleně, ten malý vodní cyklus, to znamená naprší a ne uschne, ale naprší a stromy to odpaří, pak se zase udělají ty srážky, zase to naprší a tak dále. Točí se to, prostě malý vodní cyklus. Abychom tomu šli naproti, tak je nutné upravit zákon stavební, protože bohužel ten postup i v případě relativně jednoduchých stavebních úprav typu přeložky inženýrských sítí, úprava povrchu chodníku a tak podobně, jejichž cílem je výhradně výsadba nových dřevin, často brzdí nebo znemožňují ji orgány státní památkové péče, a to tedy z mého pohledu rozhodně nedůvodně.
Takže cílem tady toho návrhu je upřesnit, kdy mají památkáři hodnotit tu část, která vlastně spočívá v úpravě jenom těch dřevin, a zúžit ten okruh otázek primárně na významné pohledové osy. Co je to pohledová osa? Pohledová osa je třeba to, když se postavíte dole na Václaváku Na Můstku a koukáte na Národní muzeum. Tak to je jako taková pohledová osa, která je jistě ochranyhodná. A samozřejmě tam, když vysadíte nějaký ten strom, tak asi také pomůžete tomu ochlazování. Nicméně není úplně dobré to prostě stavět tam jako doprostřed, proto sázíme ty stromy na Václaváku tak, že tam přidáváme to stromořadí vlastně po stranách mimochodem. Takže i tam se stromy přidávají, ale prostě je potřeba to dělat nějak inteligentně a tady zrovna by se ta konzultace s památkáři hodila.
Nicméně problém v případě, kdy třeba nám památkáři konkrétně tady v Praze brání výsadbě stromů u Klementina s odkazem na to, že by došlo k zastínění té krásné historické fasády, tak mi to nepřijde jako argument úplně logický, protože připomenu, to Klementinum je asi největší barák ve střední Evropě, mám takový pocit, co se týče půdorysu. Ta fasáda má nějakých 400 metrů kolem dokola. Takže si nemyslím úplně, že výsadba třeba jednoho stromu by nějak jako úplně zhatila ten výhled na dědictví našich předků. A právě tady k tomuhle účelu, aby tedy nebylo možné takhle bezhlavě bránit té výsadbě stromů často čistě s argumentem: dřív tam ten strom nestál, tak tam nemůže být zasazený. Protože on tam kdysi asi nějaký strom někdy rostl, než tam vyrostlo to město. Tak prostě se dostáváme do takového zvláštního konfliktu veřejných zájmů mezi řekněme snahou ochránit to živé a snahou ochránit ten výhled na ty architektonické památky. ***
