Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(10.20 hodin)
(pokračuje Tomio Okamura)
Tak momentíček, jo? Já bych vyhlásil 2 minutky pauzu. Já si zavolám na organizační odbor, který to má všechno ve stenozáznamu, tak jestli můžeme v 10.22 a dáme to dohromady ihned, jo, to není problém, jenom technicky, protože to tady nemám poznamenané, aby nedošlo k nějakému nedorozumění. Děkuju.
(Jednání přerušeno od 10.20 do 10.22 hodin.)
Předseda PSP Tomio Okamura: Takže situaci jsem přeprověřil. Ano, je to skutečně tak, přerušili jsme vystoupení s přednostním právem pana předsedy Hřiba. Počkejme na těch 22, já už jsem vyhlásil pauzu, tím pádem někteří poslanci mohli počítat s tím, že se vrátí do sálu v 10.22, takže teď musíme počkat na 10.22. Následně byl přihlášen s přednostním právem předseda ODS Martin Kupka a následně tedy to pořadí bude s přednostním právem pan předseda Havlíček, dále Lukáš Vlček, dále Bohuslav Niemiec je se stanoviskem klubu, je zmocněn a potom se stanoviskem klubu je zmocněna paní poslankyně Věra Kovářová za Piráty. Tak pane předsedo, máte slovo, prosím.
Poslanec Zdeněk Hřib: Já děkuji, pane předsedající. Já jsem tady původně rekapituloval ty pozměňováky, takže s dovolením bych pokračoval v té rekapitulaci, to znamená už minule jsem zmiňoval, že ten zásadní problém v této novele stavebního zákona vidím v tom, jakým způsobem je to vlastně procesováno, že je to záležitost, která vůbec neprošla tím standardním připomínkovým procesem. Zmiňoval jsem, že ten připomínkový proces není bezúčelný, není samoúčelný. To je proces, který zajišťuje právě to, aby se vychytaly všechny, byť i třeba jen technické detaily, které tam mohou být. Já jsem tady zmiňoval třeba ten problém, který nastane v momentě, kdy se nemají staré věci dokončovat ve starém režimu, ale už v novém režimu, takže tam nastane například problém s tou spisovou rozlukou, to znamená v situaci, kdy stavební úřad třeba v Praze, že jo, tak to máme na městských částech. Potom ta druhá instance, ta je na magistrátu. Teď část toho spisu není třeba papírově, je primárně v elektronické podobě, je to někde v té spisovce, to znamená ta spisová rozluka neproběhne tak, že by někdo vzal nějaký jako jeden šanon toho spisu a takhle to prostě donesl do vedlejší budovy, kde tedy bude sídlit ten centrální úřad, tak to prostě v dnešní době nefunguje a naopak ta práce, která s tím bude spojená, bude nemalá v momentě, kdy se zřizoval DESÚ před ne až tak dlouhou dobou, tak se ta spisová rozluka týkala řádově třeba jako nějakých nízkých desítek spisů, takže to se samozřejmě dalo třeba v Praze ručně vyřešit, ale teď se bude jednat o třeba tisíce spisů. To znamená, tohle bude opravdu nesnadný úkol. A právě proto, aby se legislativně ošetřilo, jak se to udělá co nejjednodušeji, tak k tomu slouží ten připomínkový proces, který vy jste bohužel obešli.
A připomínal jsem tady i to, že když předkládal novelu stavebního zákona Ivan Bartoš jako ministr pro místní rozvoj, tak tahleta jeho novela plně respektovala ten připomínkový proces. A potom došlo i k dosažení konsenzu napříč politickými stranami a díky tomu nakonec hlasovali pro tu jeho novelu poslanci napříč politickým spektrem. To znamená z nynější opozice, tehdejší koalice i tedy z nynější koalice, tehdejší opozice prakticky všichni, co byli tou dobou v sále. Bohužel tady v tomto případě vidíme všechno jiné, jenom ne tohle. Tlačí se tady něco na sílu.
A úředníci, architekti, projektanti, zástupci samospráv, všichni odborníci prostě varují, že tohle nedopadne dobře. Proto by bylo nejlepší celý ten návrh stáhnout, začít skutečně znovu, to by bylo nejlepší řešení. Nicméně s ohledem na to, že se zdá, že vy to nechcete udělat správně, tak jsme načetli několik pozměňováků, které by měly aspoň ten legislativní paskvil trošku vylepšit. To znamená, jeden pozměňovací návrh, který jsme načítali, byl pozměňovací návrh Ivana Bartoše, Kateřiny Stojanové, mne, Olgy Richterové, Gabriely Svárovské, spolupředsedkyně Zelených Veroniky Kovářové, Barbory Pipášové a Lenky Martínkové Španihelové, který má číslo 1190, a to je zákon, respektive to je pozměňovák, který se zabývá tím, že potřebujeme upravit zákon o zadávání veřejných zakázek. Tohle ještě není ta velká nebo ta změna, která se týká velkých projektů, kterou jsem avizoval, že je potřeba udělat tak, aby ty velké infrastrukturní projekty nebyly blokovány takovým tím mistrovstvím v házení vidlí neúspěšných uchazečů, jako jsme tomu byli svědky třeba na metru D, kdy tedy po 2,5 letech jsme znovu u tohoto největšího stavebního projektu v České republice, který momentálně běží, protože Dukovany ještě neběží, tam se zatím řeší papíry, tak jsme po 2,5 letech znovu vlastně tam, kde jsme byli předtím, akorát se ukázalo, že zadavatel neudělal žádnou chybu v tom řízení, akorát prostě spisová dokumentace nabobtnala do neuvěřitelných rozměrů. ÚOX (ÚOHS?) v průběhu toho rozhodování změnil dokonce rozhodovací praxi, ale každopádně celou tu záležitost jsme si mohli prostě ušetřit, kdyby ta legislativa neumožňovala neustálé a bezbřehé obstrukce těch, co tu zakázku, která uznávám v tomto případě, byla velice prestižní, také velice objemná, prostě nezískají. A připomenu, že vlastně cílem každého zadavatele paradoxně je mít co nejvíce těch oponentů, těch neúspěšných uchazečů, protože chcete mít transparentní zakázku, chcete mít co nejvíce soutěžících, aby ta cena se tlačila dolů. Jenomže vítěz může být pochopitelně jenom jeden, vítěz té zakázky. No tak to znamená, že vlastně pracujete intenzivně na tom, abyste měli co nejvíce i neúspěšných uchazečů. To je celý ten zbytek, co zůstává za plotem. No a tím pádem narůstá počet těch, kdo prostě do toho můžou hodit vidle čistě proto, že prostě tu zakázku nezískali, tak je to takové jak z toho rčení o té sousedovic koze, ať mu chcípne taky. Takže každopádně tohleto není tento návrh. Tohleto je návrh, který se zabývá určitou výkladovou nejasností, protože § 48 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek stanoví, že účastníka zadávacího řízení lze vyloučit pouze z důvodů uvedených v tomto zákoně, tedy v tom zákoně o zadávání veřejných zakázek, případně z důvodů vyplývajících z přímo použitelného předpisu Evropské unie. ***
