Autorizováno.
(11.10 hodin)
(pokračuje Martin Kupka)
Zmíním poslední, třetí kapitolu, a to je přímý dopad na příspěvek, který je pro města a obce velmi významný tam, kde se rozhoduje o stavebních projektech, a to je přímý příspěvek státu na výkon státní správy, protože tohle je vlastně poměrně dobře dosažitelný nástroj, jak motivovat města a obce a úřady jejich k rychlejšímu povolování a ke zkracování lhůt.
K prvnímu bodu, a to je změna RUDu. Ta může mít významný dosah nejenom v podpoře výstavby bydlení, ale vůbec ke všem aktivitám a ekonomickým aktivitám obcí – rozumějme ne v tom, že by obce a města měly začít podnikat, ale v tom, aby obce a města dokázaly vytvářet co nejlepší podmínky pro nejrůznější podnikatelské aktivity: ano, pro developery a pro všechny, kteří v tom území chtějí něco dělat, chtějí něco stavět. Ano, má to dosah větší, než je jenom otázka bydlení, ale zaměříme-li se na bydlení, tak tam je možná zdaleka nejvýznamnější. Prostě obce a města mají pocítit, zda vytvářejí podmínky, a mají to pocítit ekonomicky, v dopadech do RUDu, do svých příjmů, jestli budou v tomto směru aktivní, jestli budou rychleji rozhodovat, jestli budou v tomto směru podporovat, aby se v jejich městě rozvíjely důležité projekty, a znovu – jak projekty bydlení, tak ale třeba bydlení, které je přesně přizpůsobené potřebám těch jednotlivých míst.
Znovu zdůrazním pohled na pražskou suburbii. Když se díváme mnoho let zpět, zaznamenáváme velký boom rozvoje rezidenčního bydlení v oblastech kolem velkých měst, často ale vlastně velmi živelného pro nedostatek zkušeností a pro jakési vábení rychlého rozvoje toho území. Myslím, že jsme dnes už mnohem dospělejší v tom, že i rozvoj rezidenčních čtvrtí se nutně má odehrávat v návaznosti na vytvoření nezbytné sociální infrastruktury, ale pochopitelně i dopravní infrastruktury.
Vracím se zpátky k tomu, jak to zajistit, aby to dobře fungovalo v rámci RUDu: prostě motivovat i výší příjmů v rozpočtu na hlavu té obce, aby se oddělily obce, které rozvíjejí území, které se snaží o to nejenom nutně v jediné vrstvě nových bytů, nových rodinných domů, ale i v té vrstvě vybavení sociálním zázemím v území včetně výstavby bytů, které třeba z hlediska ekonomického se budují obtížněji, ať už jsou to nízkoprahové byty, nebo jsou to byty určené pro bydlení se sociální službou, nebo případně byty, které v tomto směru míří na ty nejpotřebnější nebo na ty, kteří mají nejhlouběji do kapsy.
To, že se podaří v tomto směru motivovat obce, aby se na širší škálu svých aktivit zaměřily a aby to v okamžiku, kdy to udělají a daří se jim takové bydlení v místě formovat – a nejde o to jenom, aby to nutně stavěly ty obce, ale aby pro to vytvořily podmínky, aby třeba nastavily z hlediska svého územního plánu, z hlediska územních studií podmínky tak, že developer bude přirozeným způsobem, třeba na základě dohody s obcí, na základě plánovací smlouvy vytvářet třeba v rámci rozvoje 60 bytových jednotek určený objem bytů menších, které třeba prodá té obci nebo je smění s tou obcí na základě pozemků, na základě plánovací smlouvy najde transparentní model, který ale ve výsledku povede k tomu, že bytové potřeby a problémy v tom území se mnohem lépe vytvoří.
Dám konkrétní případy takových funkčních modelů, na které máme pamatovat, a máme na ně pamatovat v každém okamžiku, kdy se bavíme o podpoře bydlení, protože tam, kde se podaří v těch místech vytvořit zároveň podmínky, aby ti, kteří už třeba nejsou soběstační, ve svých rodinných domech zůstanou sami, protože děti odejdou, tak abychom pro ně dokázali vytvořit nabídku a klidně i nabídku ryze komerční, menšího bytu, bytu s pečovatelskou službou, bytu, kde v návaznosti na reálnou potřebu bude schopen ať už představitel samosprávy, nebo třeba i soukromý subjekt nabídnout přesně službu šitou na míru.
Konkrétní recept, jak se tohle má promítat do motivace rozpočtového určení daní: právě na základě rychlosti takového povolování, na základě reálného výsledku i stavební aktivity v území umožnit navýšení právě toho poměru RUDu, ale zapojit to multikriteriálně tak, aby třeba obce, kde naopak nemají zájem o výstavbu nových rezidenčních bytů, protože je prostě z hlediska kapacity sociálního zázemí nestíhají tak, aby tam dokázaly třeba právě aktivitou v dokončení dopravní infrastruktury, v dokončení té sociální infrastruktury v tomto směru to území co nejlépe připravit, tedy multikriteriální parametr, který by umožnil uspořádání rozpočtového určení daní tak, aby vedlo k větší motivaci obcí vytvářet podmínky pro podnikatele anebo vytvářet zároveň v tomto směru i vlastní aktivitou lepší podmínky pro lidi v oblasti sociálního zázemí, sportovního vyžití, sportovních areálů a pochopitelně dopravní infrastruktury. Tolik tedy důležitá část pro rozvoj celé ekonomiky, ale ve výsledku i pro rozvoj bydlení en bloc včetně širší a pestřejší struktury toho bydlení, což je jeden z důležitých parametrů dneska napříč Českou republikou.
Znovu zdůrazňuju, bylo by hloupé se tady v rámci rychlého řešení zaměřovat jenom na co nejrychlejší výstavbu bytů nových, ale má smysl zaměřit se i na to, abychom vytvářeli podmínky pro co nejpestřejší strukturu výstavby bytového fondu včetně bytů určených pro sociální péči, pro sociální asistenci a podobně.
Důležitá druhá kapitola, a to je kvalitnější stavební legislativa, věc stěžejního významu. Budeme se o tom bavit určitě i dnes odpoledne, ale chci znovu zdůraznit, v čem je to důležité a proč třeba právě do stavebního zákona navrhujeme úpravy, které urychlují výstavbu, ale zároveň umožňují obcím, aby dokázaly podpořit nebo samy budovat bytový fond, který přesně odpovídá potřebám komunity v tom místě, a vazba na podmínky v té obci je nesmírně důležitá. Proto jsem velmi pevným zastáncem subsidiarity neboli toho, abychom co nejvíce odpovědnosti nechávali v samotném území a jenom pro to vytvářeli podmínky. Ubezpečuju vás, že v jednotlivých místech jsou si schopni nejlépe poradit s tím, jak to udělat, aby to, co tam bude vyrůstat, odpovídalo potřebám lidí v tom místě. Jistě jinak to může vypadat v Rožnově pod Radhoštěm, jinak ve Valašském Meziříčí, jinak ve městě nebo v malé obci v blízkosti Prahy. Ten, kdo to bude vědět, je přesně ten, kdo v tom území žije a je schopen ty potřeby vnímat.
To, v čem máme pomoci, je pružná legislativa, která umožní, aby třeba na základě nového institutu funkční plánovací smlouvy obec se dokázala domluvit s developerem, který bude stavět 100 bytových jednotek, aby část z nich odpovídalo aktuální potřebě obce, a domluvila se třeba právě recipročně na zajištění takového specifického bytového fondu pro potřeby v území.
Jaké to má další dopady? V okamžiku, kdy se tohle podaří, může nastat přirozený vývoj, který v jiných západních státech se už odehrává, kdy starší lidé, kteří se ocitnou třeba sami v rodinné vilce, rádi přejdou – ale v tom svém místě, se svými kamarády, se svými sociálními vazbami – do mnohem menšího bytu, třeba právě vybaveného i dalšími sociálními službami, aniž by přerušili tu známost svých kamarádů, aniž by museli do nějakého zařízení, kde jim bude stát, kraj nebo obec vnucovat péči nad rámec jejich potřeb v podobě třeba domova seniorů, ale už někde jinde, mimo okruh jejich známých, mimo okruh jejich kamarádů.
Znovu zdůrazňuju, že to, oč máme usilovat, je na základě dobré znalosti co nejpestřejší a přesně co nejpatřičnější rozvoj toho území i z hlediska bytové výstavby. Jeden z konkrétních nástrojů, který určitě budeme navrhovat a který se objeví v našich pozměňovacích návrzích ve stavebním zákoně, bude určitě urychlení územního plánování a zkvalitnění územního plánování. To je věc, která je neméně tak významná a důležitá. ***
