Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(17.30 hodin)
(pokračuje Olga Richterová)
Nicméně tehdy v tom roce 2019 to vypadalo relativně nadějně a potom v únoru 2020 Sněmovna ten pirátský návrh ústavní změny ve třetím čtení schválila. Bylo možné, aby Senát umožnil kontrolu statutárních měst a krajů, veřejných vysokých škol i samozřejmě České televize a Českého rozhlasu a státních podniků a firem s většinovým podílem státu. To je návrh, co dostal Senát. Sedí tady paní senátorka Hana Marvanová, která toho mnoho pamatuje. A tuhle rekapitulaci může myslím, jako svědek dál třeba nějak obohatit a doplnit, ale co se stalo tehdy? Tehdy to zhavarovalo. Vlastně se to stalo, pokud si to pamatuju správně, v říjnu 2021. Byl to říjen, kdy na jednu stranu prostě bylo důležité střídání moci po volbách, ale zároveň Senát tu tehdejší ústavní novelu zamítl právě kvůli odporu toho dohledu na samosprávy, na obce, na statutární města a kraje. Byla tam obava z duplicitní kontroly a my jsme tedy dál řešili rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu. Bylo to v programovém prohlášení té tehdy vznikající vlády. Potom Evropská komise ve zprávě o správním státu konstatovala, že ty ústavní novely se neposunuly, byl to Rule of Law Report z roku 2023 a my jsme připravovali komplexní novelu ústavy zahrnující právě i pravomoci NKÚ. Opět se nepodařilo, aby to úplně prošlo a potom byla připravená finálně až v říjnu 2024. My jsme tedy jako Piráti to téma dál nesli, považujeme ho za důležité, zvedali jsme ho i ve volební kampani. Ale v mezičase zkrátka došlo k té veřejné debatě o větším dohledu nad médii.
V listopadu 2025 Senát znovu schválil ústavní novelu, a sice právo NKÚ kontrolovat hospodaření České televize a Českého rozhlasu. A v prosinci 2025 se jasně ukázalo, že vláda Andreje Babiše toto rozšíření pravomocí podporuje, protože se to stalo součástí programového prohlášení. No, ale už nebylo žádné další jednání třeba s námi, kteří celé roky, celé roky jednáme a usilujeme o to, aby na veřejné peníze byl veřejný dohled, protože nechceme, aby to selhalo v Senátu jako posledně, tak jsme z našeho návrhu nyní vyňali například ty obce a kraje z přímé kontroly a jenom tady k diskusi předkládáme státní firmy, státní podniky jako je ČEZ, České dráhy, popřípadě Česká pošta, ČEPS. Chceme, aby tak jako jsme si zvykli, že je běžné, že jsou pod drobnohledem ministerstva ministři, že jsou pod drobnohledem ti klíčoví politici, kteří rozhodují o miliardových rozpočtech tak, aby pod stejným drobnohledem byly i firmy, které právě takovými miliardami tak jako státní podniky ve strategických odvětvích často disponují. No a když se na to podívám z toho srovnání pohledu, který je běžný v Evropě, tak když se podívám na jiné dohledové orgány, třeba na německý Bundesgerichtshof, na to, jak to funguje ve Francii, v Rakousku, ve Švédsku, ve Finsku, tak se ukazuje, že ta naše česká úprava je extrémně omezená. Já budu stručná, ale chci to připomenout v návaznosti na slova mých předřečníků. V jiných zemích mají jejich auditní orgány výrazně širší pravomoc. V Německu, v Rakousku, ve Švédsku, ve Finsku i v Holandsku, v Nizozemsku se můžou podívat na příjemce dotací, můžou se podívat na státní podniky úplně všude. A ano, mohou se podívat a auditovat i státní nebo veřejná média. Je to v těchto zemích úplně běžné. Schválně jsem vybrala příklady rozdílných států.
Potom v Rakousku mají pravomoc auditovat i samosprávy, v Rakousku dokonce i obce pod 10 000 obyvatel. Naopak ve Francii jen regionální komory. A co je velice důležité, ve všech těch zemích, co jsem vyjmenovala, přes dotace dosáhnou i na kontrolu samospráv. Takže na velké projekty, na velké dotační projekty se podívají. Opět my jako Piráti jsme tu debatu o samosprávách teď vůbec neotevřeli. Jenom chci říct, že ve světě je běžná. Ani jsme neotevřeli obecnou debatu, že by měl náš Nejvyšší kontrolní orgán – NKÚ mít možnost auditovat všechny dotace. Ne, smiřujeme se s tím, že i to je omezené. Ani jsme nenavrhli, aby se rozšířily některé další pravomoci. Čistě a jednoduše navrhujeme ty státní podniky a ke zvážení dáváme podniky polostátní. Proč? Protože chceme, aby ta novela neselhala. Chceme, aby byly vzaty v potaz tehdejší námitky Senátu. Nechceme opakovat naši zkušenost z let 2019 až 2025, což jsou prostě minulé roky, kdy jsme konkrétně a doložitelně rozšíření pravomocí NKÚ připravovali a prosazovali.
Ale současně nechceme, abychom si tady nalhávali jako republika, že se v aktuální změně jedná o nějaké zásadní a obří dobro. Ne. Ty stovky miliard, které se ve finále protočí přes státní a polostátní firmy by prostě zůstaly mimo veřejný dohled a o tom se má vést také veřejná debata.
Co je příklad, co třeba odhalil Spolkový účetní dvůr, čili německá obdoba NKÚ? V roce 2023 řešil, jaká je strategie vlády vůči Německým drahám – Deutsche Bahn. A co je velice zajímavé, tehdy konstatoval německý Nejvyšší kontrolní úřad – Spolkový účetní dvůr permanentní krizi společnosti způsobenou selháním vlastnických práv státu. Kdyby neměl takové kontrolní pravomoci, nikdy by nemohl uplatnit takovou ostrou kritiku, neměl by takový vhled. Spolkový účetní dvůr v Německu by neměl šanci na tak hluboká selhání přijít. A teď proč to říkám já v této souvislosti v českém parlamentu? Protože NKÚ podle jiného návrhu této vlády má být pod tlakem přijít o peníze, když bude vládu Andreje Babiše kritizovat, když odhalí pochybení, která přitom jiný orgán odhalit ani nemůže. Co se týče preventivní funkce, předcházení plýtvání veřejnými prostředky, tak ve všech zemích, které dobře fungují, si uvědomují, že právě ty širší pravomoci jejich auditních orgánů nějakým věcem zabrání už v zárodku, prostě se nestanou. A u nás? U nás i kdyby se podařilo, aby ty širší kontrolní pravomoce na státní firmy prošly a my budeme usilovat o to, aby se to stalo, tak hrozí, že akorát Andrej Babiš neposlušnému úřadu škrtne peníze, přiškrtí rozpočet v průběhu roku, aby s tím byly co největší potíže.
To přece není snaha o transparentnost. To není snaha o skutečný funkční audit, který povede ke zlepšení. To je snaha o svévolné nastolování trestů v situaci, kdy se někdo znelíbí. ***
