Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(17.20 hodin)
(pokračuje Marian Jurečka)
Jestli chcete páchat dobro, můžeme odpouštět například poplatky, jak jsem říkal v úvodu, za komunální odpad. Můžete navrhnout odpuštění poplatku za psy a kočky – taky je platí celá řada lidí a není to úplně malá položka. Můžu vám naskládat celou řadu jiných poplatků, které budou částkou plus minus stejné, a můžeme říct, že taky chceme těm lidem ulevit.
Takže já bych moc poprosil, aby ta debata opravdu přestala být takovou tou zákopovou – se vždycky dočítáme, že někdo řekne nějaký návrh z poslanců vládní koalice a pak premiér řekne: ne, ne, ne, o tom jsme vůbec nejednali, taková shoda není – tak aby ta debata se vrátila do nějaké racionality, tam, (kde) by měla být, na úrovni parlamentu. Kdyby si to někdo osvojil – teď si dovolím prostřednictvím pana předsedajícího – třeba kdyby Radek Vondráček, který tady vystupoval opakovaně, kdyby třeba řekl, že on si to tady na té parlamentní úrovni vezme za své, v minulosti to několikrát udělal, tak si myslím, že by to určitě kultuře politiky tady prospělo. Ale vy se musíte chtít s námi o tom bavit, my jsme připraveni na tu debatu. Řekli jsme to několikrát, řekli jsme to veřejně, my se jí nebojíme, té debaty.
Takže tolik asi podstatné věci, které si myslíme, že v debatě je potřeba dát do souvislostí, protože tady jde mnohem víc teď než jenom o to nastavit možnost, aby Nejvyšší kontrolní úřad mohl kontrolovat Českou televizi a Český rozhlas, ale aby ty věci opravdu – neznamená, že se vytvoří jenom nějaké nástroje, které mohou být v nějakých situacích i zneužitelné, proto, protože pro někoho se to teďka hodí, protože někdo chce mít teďka nástroje, které ho povedou k tomu, aby mohl rozhodovat – nejenom o tom, jestli peče nebo nepeče celá země, ale jestli celá země peče s ním, anebo proti němu. Děkuju za pozornost.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji. V této chvíli je na řadě Olga Richterová. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Olga Richterová: Já přeju dobrý podvečer. Vážení členové vlády, respektive, pane ministře, který tady jste, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, navážu na slova mého předřečníka – kdo nepeče s námi, peče proti nám – protože si myslím, že se výborně hodí k té novele zákona, který je ústavním zákonem, čili potřebuje velice vysokou shodu, a současně, který se vztahuje na téma, kde se roky zdálo, že se na něm musíme konečně už shodnout, až teď do něj vládní koalice hodila takovou bombičku, ne-li přímo bombu, a sice návrhy týkající se veřejnoprávních médií, které vnášejí prostě nový rozměr do toho normálního požadavku na auditování České televize a Českého rozhlasu Nejvyšším kontrolním úřadem. Kdyby tato vláda skutečně chtěla větší transparentnost, kdyby tato vláda skutečně chtěla nemít jenom klacek, tak by mohla udělat řadu dalších věcí, věcí, které jsme my jako Piráti konzistentně celé roky navrhovali. A já tady rovnou říkám, že to jsou věci, o kterých my prostě chceme dál jednat, protože jako politická strana si na transparentnost a otevírání státu nehrajeme, ale děláme to, záleží nám na tom. A když se podíváte na pirátské návrhy na rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu, tak jsou velmi důkladné, promyšlené, chystáme je roky. Já je za chvíli shrnu, je, myslím, potřeba je tady připomenout. Stejně tak se ale je potřeba – a ano, už o tom hovořilo i několik předřečníků – ale podívat na širší mezinárodní kontext, ty auditní orgány, což prostě je český Nejvyšší kontrolní úřad, se věnují v řadě zemí mnohem širšímu spektru subjektů než u nás. A právě k tomu směřuje náš pozměňovací návrh, ať se i v České republice mohou těmi hloubkovými audity věnovat státním, respektive polostátním firmám. Můj kolega Samuel Volpe nahrál ještě kompromisní pozměňovací návrh, ať se můžeme bavit o tom, kdyby se jednalo pouze o firmy s výhradním vlastnictvím státu.
No a konečně vedle pravomocí nejvyšších kontrolních úřadů v Evropské unii, v Evropě obecně prostě vidíme ještě různé kauzy z poslední doby, kauzy zneužívání obecních prostředků, třeba skrze obecní byty, kauzy, kdy chybí transparentnost – a co naopak přebývá, je papalášství, pocit nedotknutelnosti, zneužívání veřejných prostředků. Takže to jenom posiluje naši motivaci, abychom se vážně bavili o pozměňovacích návrzích, které my jako Piráti předkládáme.
A já, než shrnu to, co jsme v minulosti navrhovali, tak jenom připomenu z hlediska mezinárodního kontextu. Je úplně normální, úplně běžné, že veřejné peníze mají být pod veřejnou kontrolou. A to, že tady chce hnutí ANO dál zavírat oči před tím, když dnes obrovská část veřejných prostředků, obrovská část veřejného vlivu teče mimo veřejný dohled – to prostě nedává smysl, to právě působí jako že chtějí vyjmout jeden účelový klacek, jeden účelový bič na konkrétní instituci.
Takže to, co dneska Nejvyšší kontrolní úřad dělá – věnuje se hospodaření se státním majetkem, se státním rozpočtem, popřípadě audituje i různé projekty, evropské dotace. No jo, jenže jaká je realita 21. století: že významná část peněz, významná část zakázek, investic, různých rozhodnutí se odehrává právě ve státních a polostátních firmách. A co udělalo hnutí ANO? Navrhlo zrušení nominačního zákona, který se věnuje právě tomu, jak se obsazuje vedení těchto firem. A stejně tak navrhlo, aby se vůbec vážně neprojednával náš pozměňovací návrh, aby tedy NKÚ mohl dohlížet i na ty státní firmy. Ty obrovské peníze, které jdou přes státní a polostátní firmy, jsou často větší než jaksi volné prostředky, jimiž disponuje kdekteré ministerstvo, a přitom dohled je slabší, roztříštěný nebo závislý na politických nominacích. Proto chceme, ať do toho vstoupí nezávislá instituce.
Takže když se mluví o státních firmách, tak se reálně mluví o miliardách, o tom, aby se u nás rozvíjela infrastruktura, klíčové projekty, strategické projekty, strategická odvětví našeho státu – a taky se mluví o důvěře lidí ve stát, v to, aby naše země fungovala. Proto je rozšíření dohledu Nejvyššího kontrolního úřadu nad státními a polostátními podniky krok správným směrem. A proto je to krok z pohledu Pirátů nezbytný.
A já teď shrnu, co jsme navrhovali v minulosti, protože jsme v tom dlouhodobě konzistentní a současně vidíme, jak se dnešní situace liší. Vidíme a chceme se o tom konkrétně bavit, že hrozí, že tady vznikne bič na veřejnoprávní média bez skutečného posílení veřejného dohledu na další a další miliardy ve státních a polostátních firmách. A to nám nedává tak docela smysl.
Takže jak to vypadá? Z pohledu Pirátské strany v únoru 2019 se povedl tehdy poprvé schválit v prvním čtení náš návrh ústavní novely, která rozšiřovala pravomoci NKÚ. Věnoval se tomu tehdy náš poslanec Lukáš Černohorský. Proč to zdůrazňuji? Protože on opravdu konkrétně navrhoval, jak rozšiřovat pravomoci našeho auditního úřadu. Argumentovali jsme, za prvé, zprávami Bisky, Bezpečnostní informační služby, o korupci a klientelismu v krajích, ve městech a ve státních podnicích; a za druhé, tehdy byla ještě živější kauza politických trafik, obsazování státních podniků výměnou za politické kroky. Mimochodem, vzpomenete si jistě, mluvila jsem o tom tady právě v souvislosti s tím vámi navrženým zrušením nominačního zákona. ***
