Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Dalším přihlášeným je pan poslanec Samuel Volpe. Je tady.

Než sem dorazí, tak pan poslanec Petr Hladík bere zpět svou omluvu od 19 do 21 hodin a od 16.45 do 20.30 se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Miroslav Žbánek.

Nyní, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Samuel Volpe: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové. Já už jsem tu byl minulý týden, abych se přihlásil ke svému pozměňovacímu návrhu číslo 1041 na základě i té vlastně plodné diskuse, co jsme tady slyšeli i z obou stran táborů a podobně.

I vlastně na základě těch argumentů, co jsem slyšel, tak jsem si dovolil připravit další pozměňovací návrh stejně týkající se této materie. Je to pozměňovací návrh pod číslem 1071, který opět předkládáme já a kolegyně Olga Richterová. Je to vlastně návrh velice podobný tomu prvému ode mě tady před vlastně načtenému, akorát je tedy... Není tak odvážný, tak bych to řekl, ale o to je pravděpodobnější, že by mohl třeba projít. Čl. 40 je stále stejný. Já jsem vlastně i rád, že ostatní kolegové a kolegyně z opozice se inspirovali tím, že vlastně šlo by dojít k úpravám právě v tom čl. 40.

Já ho tedy tady ještě s dovolením přečtu, ať všichni víme, o čem se bavíme. Já jak navrhuji ten čl. 40, tak ten by zněl, že schválení Poslaneckou sněmovnou a Senátem je třeba k přijetí za a) volebního zákona, za b) zákona o zásadách jednání a styku obou komor mezi sebou, jakož i navenek, za c) zákona o jednacím řádu Senátu a za d) – to je vlastně ta novinka oproti nynějšímu znění, přestože tam nejsou ta písmena – tak to je zákona o postavení, působnosti, organizační struktuře a činnosti Nejvyššího kontrolního úřadu.

Teď ta drobnější změna nastane v tom čl. 97, kdy tedy v tom paragrafu prvém tam opět se tedy škrtá státním majetkem, nechává se státu. Odstavec druhý, ten, který by byl případně novelizován, který tady navrhuju, tak ten by zněl, že Nejvyšší kontrolní úřad v rozsahu stanoveném zákonem vykonává kontrolu hospodaření s dalšími veřejnými prostředky a s prostředky poskytnutými z veřejných rozpočtů.

Teď ta drobná změna, to je v tom odstavci třetím, a to by bylo tedy, že Nejvyšší kontrolní úřad dále v rozsahu stanoveném zákonem vykonává kontrolu hospodaření právnických osob zřízených zákonem nebo právnických osob, v němž má stát výlučnou majetkovou účast. Vlastně v tom je ta největší změna.

Pak ten paragraf čtvrtý, pátý, to jsou vlastně ty nynější druhý, třetí, že teda paragraf čtvrtý: prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu jmenuje prezident republiky na návrh Poslanecké sněmovny. A ten odstavec pátý, který je nyní třetím, tak je, že postavení, působnost, organizační strukturu a další podrobnosti stanoví zákon.

Já jenom, abych teda tady opravdu dokázal ten rozdíl, tak v tom prvním pozměňovacím návrhu, ke kterému se stále hlásím, to je to číslo 1041, tam v tom upraveném odst. 3 by bylo, že vlastně Nejvyšší kontrolní úřad dále v rozsahu stanoveném zákonem vykonává kontrolu hospodaření osob zřízených zákonem nebo právnických osob, kde stát převážně financuje, může v nich uplatňovat rozhodující vliv nebo jmenuje nebo volí více než polovinu členů v jejich statutárních nebo kontrolních orgánech.

Teď v tom druhém, řekněme, novém pozměňovacím návrhu, co tady načítám, tak je teda ta méně odvážná varianta, kdy by ten Nejvyšší kontrolní úřad dále v rozsahu zákonem vykonává kontrolu hospodaření právnických osob zřízených zákonem nebo právnických osob, v nichž má stát výlučnou majetkovou účast.

To je takhle asi v krátkosti vše. A já se k oběma těmto návrhům ještě přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Nyní je v pořadí pan poslanec Karel Dvořák. Máte slovo.

Poslanec Karel Dvořák: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Děkuji, pane předsedající, za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové. Jistě vás nepřekvapím tím, že i na tomto místě znovu zopakuji to, že ten senátní návrh novely nebo tu novelu naší ústavy hnutí STAN v tuto chvíli, a to podtrhuji, nepodpoří. Rád bych znovu vysvětlil proč, nabídl vám nějaký nový pohled na celý ten problém a zároveň si i dovolil vám nabídnout nějaké řešení.

Naše rozhodnutí totiž nevychází z toho, že bychom odmítali kontrolu hospodaření veřejných institucí. Naopak. Vychází z obav nad celkovým směrem a souhrnem změn, které dnes vláda v oblasti nezávislých institucí prosazuje.

Myšlenku zapojení Nejvyššího kontrolního úřadu do kontroly České televize a Českého rozhlasu jsme měli ve volebním programu. Hlásíme se k ní i nadále. Nejde tedy o nějaký obrat o 180 stupňů. Nejde o to, že bychom pochybovali o potřebě kontroly hospodaření nebo o samotném Nejvyšším kontrolním úřadu. A už vůbec nejde o to, že by média veřejné služby měla stát mimo kontrolu veřejnosti. To by byl zvláštní výklad veřejné služby a i tomu, jak vnímáme hospodaření s veřejnými penězi.

Nezapomínejme ale přitom prosím na to, že hospodaření médií veřejné služby je už dnes předmětem kontroly celé řady mechanismů. Nezapomínejme na ně. V této debatě mám pocit, jako kdybychom přicházeli s jediným možným řešením, jak kontrolovat hospodaření v médiích těmi mechanismy, které už dnes existují a všichni je dobře známe, je fungování Rady České televize a Českého rozhlasu. Jsou to dozorčí komise obou těchto organizací. Obě tyto organizace si nechávají zpracovávat externí audity, jsou podrobeny parlamentní kontrole a byť to je věc doplňková, tak i režimu našeho známého zákona č. 106/1999 Sb. Ale o to tu teď nejde. O tom nechci mluvit, jde o něco jiného.

Jde o kontext, ve kterém tuto změnu dnes projednáváme. A u ústavních změn je kontext naprosto zásadní. Ústava není běžný zákon, který jednou upravíme podle momentální potřeby a za rok znovu přepíšeme, protože se změnila politická nálada. Ústava má být stabilním rámcem, který chrání institucionální rovnováhu i ve chvíli, kdy se politická většina rozhodne, že by jí některé brzdy a protiváhy zrovna překážely.

Místopředseda PSP Jiří Barták: Promiňte, pane poslanče. Prosím (Poslanec Dvořák: Jste laskav, pane předsedající.) o snížení hluku v Poslanecké sněmovně. Děkuji.

Poslanec Karel Dvořák: Díky, pane předsedající. Navážu, kde jsem skončil, a to v tom, že ústava nám říká, že Nejvyšší kontrolní úřad je nezávislý orgán. A to není jen technická formulace. Nezávislost není detail, je to základní podmínka důvěry v kontrolní instituci. Bez institucionální nezávislosti ztrácí kontrola svou důvěryhodnost. A kontrola, které veřejnost nevěří, není skutečnou kontrolou.

Nejvyšší kontrolní úřad má kontrolovat hospodaření státu. Má se dívat na to, jak veřejná moc nakládá s prostředky, které nejsou její, ale patří občanům. Aby to mohl dělat věrohodně, musí být dostatečně oddělen od těch, které kontroluje. Ne proto, že by v každém ministerstvu seděl někdo se zlým úmyslem, ale proto, že ústavní systém nestaví na důvěře v dobré úmysly aktuální vlády. Staví na pravidlech, která fungují i tehdy, když dobré úmysly dojdou.

Právě tady musím upozornit na věc, která se v této Sněmovně projednává souběžně a byť se jedná o zásadní návrh pro veřejné finance, pozornost, která je mu věnována, není podle mého pořád dostatečná. O čem mluvím? Jedná se o sněmovní tisk číslo 90, vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti veřejných rozpočtů. Nenápadný název, ale velmi vážné dopady. Přesně tyto nenápadné názvy bývají v politice nejzrádnější. Kdyby se zákon jmenoval návrh na oslabení finanční nezávislosti kontrolního orgánu, četlo by ho asi víc lidí. Ale takhle to samozřejmě nikdo nenapíše.

Tento návrh má mimo jiné za cíl měnit zákon o Nejvyšším kontrolním úřadu. Nově chce stanovit, že rozpočet kapitoly NKÚ má určovat Ministerstvo financí. Zamysleme se nad tím. Ministerstvo financí, tedy exekutiva, součást vlády, by mohlo rozhodovat o prostředcích instituce, jejímž úkolem je kontrolovat hospodaření státu. Jinými slovy, vláda by získala výrazně silnější vliv na rozpočtové fungování instituce, která má kontrolovat právě ji samotnou. To není drobnost. Rozpočet není jen zákon o číslech. Rozpočet je v praxi často hranicí mezi nezávislostí na papíře a nezávislostí skutečnou. ***