Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(15.50 hodin)
(pokračuje Ester Weimerová)
Jenom bych se chtěla ještě vyjádřit k tomu, jak tady mluvíte o tom, prostřednictvím pana předsedajícího, že bychom chtěli nebo že my si myslíme, že by vláda chtěla ve velkém nějak znevažovat instituce a blokovat je. Skutečně se to vztahuje na případy, které jsou citlivé, které se týkají právě těch veřejnoprávních médií, kde skutečně může dojít k velkému politickému tlaku, což může mít velmi vážné důsledky, nejde o nějaké širší blokování institucí. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Taky děkuji. V tuhle chvíli tady nemáme žádnou faktickou poznámku. S přednostním právem se přihlásil předseda klubu TOP 09 Jan Jakob. A já bych poprosil znovu, opravdu držme se toho co nejblíže toho tématu, které projednáváme.
Poslanec Jan Jakob: Děkuju, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já se samozřejmě jako vždycky budu držet tématu. Já jsem tedy na úvod zaplesal, že tady byl přítomen pan ministr kultury, bohužel už tady není. Když jsem tady minulý týden vysvětloval ano, trošku podrobněji ten široký kontext, tak tady nebyl, tak jsem měl takové nutkání to pro něj zopakovat, aby si uvědomil ty potíže, který ten jeho návrh přináší. Nicméně to samozřejmě dělat nebudu. Nedělal bych to ani kdyby tady byl, protože on má vlastně těch připomínek, teď se mu scházeli nebo se sešli, scházejí na ministerstvu v rámci mezirezortního řízení a myslím, že toho má opravdu štosy a že bychom si s tím vystačili ne zhruba tu slabou hodinku, co jsem tady minule hovořil, ale na hodin vícero. Já jsem rád, že je i přítomen kolega Babka. Škoda, že kolega Radek Vondráček odešel. Mohu mu vysvětlit, že na mě, když mluvím s přednostním právem, nemusí pokřikovat, ale já na rozdíl od pana Babiše takto přednostního práva nezneužívám a vždycky, vždycky hovořím k věci, nečtu tady titulky novinové, nekomentuju to dle svého názoru, ale držím se skutečně věci.
Tomu širšímu kontextu jsem se věnoval minule, takže to rozhodně opakovat nebudu, ale nyní bych se rád věnoval a navázal i na kolegu Bendu pozměňovacím návrhům, které k tomuto tisku předložili kolegové z řad koalice a je to právě druhé čtení, kdy máme diskutovat o předložených pozměňovacích návrzích. A mě opravdu, a i proto je důležitý ten širší kontext, tak ty pozměňovací návrhy mě nenechávají klidným, protože oni zasahují do toho směru, na to, co my upozorňujeme, a to je opravdu to ohrožování nezávislosti médií veřejné služby.
S dovolením začnu prvním z těch pozměňovacích návrhů, a to je návrh kolegů Roberta Plagy a Radka Vondráčka, který možná bude za chvíli hovořit po mně, tak doufám, že nám mnohé mé nejistoty a otázky odpoví.
Protože tento návrh rozšiřuje působnost Nejvyššího kontrolního úřadu tak, aby mohl, stanoví-li tak zákon, kontrolovat hospodaření mezinárodních organizací, jejichž je Česká republika členem. Přiznám se upřímně, že tomuto návrhu příliš nerozumím. Tak já doufám, že pak kolega Vondráček přijde a že nejenom mně to osvětlí, nerozumím tomu, proč bychom právě nyní měli otvírat otázku, zda český Nejvyšší kontrolní úřad má kontrolovat jak uvádí v tom pozměňovacím návrhu třeba Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě nebo Evropskou organizaci pro jaderný výzkum či Evropskou jižní observatoř. Nerozumím tomu, proč je tato otázka připojena právě k tomuto návrhu, který se týká médií veřejné služby a jejich kontrole. A nerozumím ani tomu, jaký konkrétní problém by tím měl být řešen.
Odůvodnění uvádí, že některé mezinárodní organizace měly v minulosti o zapojení NKÚ zájem. Dobře, a to samo o sobě přece není důvod ke změně ústavy. Ústava se nemění proto, že někdo někdy projevil zájem. Ústava se mění tehdy, když existuje skutečná a naléhavá potřeba upravit základní pravidla fungování státu a taková potřeba zde podle mého názoru prokázána není. Já jsem rád, že kolega Radek Vondráček, předkladatel tohoto pozměňovacího návrhu, přišel a odpoví na ty otázky, které k tomuhle pozměňovacímu přílepkovému trochu si troufnu říct návrhu. Teď budu klást, jaký je přínos pro Českou republiku a ptám se jako z praktického pohledu, jaký konkrétní přínos bude mít pro občany České republiky to, že český národní kontrolní úřad nebo Nejvyšší kontrolní úřad bude moci kontrolovat mezinárodní organizace? Jaké s tím bude mít spojené náklady? Kolik odborníků bude potřeba a jaké další úkoly tím pro NKÚ vzniknou?
Ale bude to znamenat, že se bude věnovat agendě, která má jen velmi, velmi vzdálený vztah k základnímu poslání této instituce? NKÚ má přece především kontrolovat hospodaření se státními prostředky České republiky. Má dohlížet na to, jak stát nakládá s penězi českých daňových poplatníků, to je jeho klíčová, klíčová role. A právě na tu by se měl především soustředit. Pokud by někdo chtěl vést samostatnou debatu o mezinárodních auditorských mechanismech, je to určitě legitimní téma. A pak má být vedena ta debata samostatně z vlastní argumentací, s analýzou dopadů a s jasným vysvětlením, proč je taková změna nezbytná, nemá být připojena jako vedlejší dodatek návrhu, který řeší úplně, úplně jinou otázku. Ústava přece není dokument, do kterého můžeme při každé příležitosti doplňovat další a další kompetence, pokud k tomu neexistuje opravdu přesvědčivý důvod a ten zde podle mého názoru opravdu, opravdu chybí. Tak tolik k prvnímu koaličnímu pozměňovacímu návrhu, který považuju opravdu spíš jako přílepek a zvlášť u ústavy je to zásadní téma, ale věřím, že kolega Radek Vondráček v té následné diskusi na ty otázky odpoví a třeba mě přesvědčí a vyvede z omylu, byť o tom mírně pochybuju.
Druhý pozměňovací návrh, to je takový balíček, který předkládají ne nevýznamní členové vládní koalice. Je to předsedkyně klubu hnutí ANO kolegyně Malá, je to předseda hnutí SPD a Poslanecké sněmovny Tomio Okamura a je to pan ministr a předseda poslaneckého klubu Motoristů kolega Šťastný. A tyto návrhy jsou dle mého soudu ještě významnější a ještě mnohem problematičtější, protože tady nejde o nějakou úpravu jednoduché formulace, té se otevřeně říká, že cílem je zdůraznit, že existence médií veřejné služby není povinností ze zákona, ale pouhou možností. ***
