Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(14.00 hodin)
(pokračuje Karel Haas)
A já se teď dostanu k té příloze. Proč jsme ten zákon a proč tento zákon správně Sněmovna schválila? Schválila ho kvůli tomu, aby se zjednodušila výstavba klíčových liniových staveb této země, ale ne kvůli tomu, o tom vůbec při schvalování urychlení liniové výstavby řeč nebyla, aby se na všechny liniové stavby dala samolepka bianco šeku, že tyto liniové stavby neplatíme z toho, co si tato země stejně jako domácnost vydělá, ale...
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pane poslanče, musím vás přerušit, byť je mi to líto. Posloucháte se dobře, ale je 14 hodin a čas vyhrazený pro třetí čtení v tuhletu chvíli skončil. A my budeme pokračovat jinými body, respektive druhým čtením. Měli jsme pokračovat v pořadí bodem číslo 2, nicméně to je třetí čtení, sněmovní tisk 82.
Čili dostáváme se k bodu číslo
3.
Senátní návrh ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů
/sněmovní tisk 47/ – druhé čtení
Děkuju zpravodajům, respektive zpravodajce i paní ministryni, a projednávání tohoto bodu jsme přerušili 6. května 2026 v obecné rozpravě na 17. schůzi. Připomínám, že návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání ústavně-právnímu výboru jako výboru garančnímu. Dále byl tisk přikázán výboru pro mediální záležitosti, kontrolnímu výboru a stálé komisi Poslanecké sněmovny pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury. Usnesení výborů a stálé komise byla doručena jako sněmovní tisk 47/2 až 8 a já poprosím, aby se u stolku zpravodajů posadili a místa zaujali z pověření Senátu paní senátorka Hana Kordová Marvanová, která už tak učinila, a já ji zde vítám, kolegyni ze Senátu, a zpravodaj garančního výboru, což byl ústavně-právní výbor a zároveň zpravodaj stálé komise Poslanecké sněmovny pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury, což je poslanec Libor Vondráček.
Dále připomínám, že zpravodajem výboru pro mediální záležitosti je poslanec Ondřej Babka a zpravodajem kontrolního výboru je poslanec Jakub Janda. Zpravodajové Sněmovnu s usnesením výboru již seznámili dříve.
Nyní tedy budeme pokračovat v přerušené obecné rozpravě. Dne 6. 5. 2026 přerušil své vystoupení poslanec Marek Benda, kterého se zeptám, zda má zájem v té diskusi pokračovat? Ano, má zájem, takže já mu předávám slovo.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, vážené dámy, vážení pánové, já jsem minule již nějaký čas hovořil. Svoje osobní stanovisko k novelám ústavy jsem sdělil, ale chci se teď dostat k tomuto tisku a také k tomu, co bylo k němu navrženo.
Já jsem na to upozorňoval minule, že zde máme návrh tří poslanců vládní koalice, tří významných poslanců, respektive jedné významné poslankyně a dvou významných poslanců vládní koalice – Táni Malé, Tomia Okamury a Borise Šťastného, který směřuje k tomu, aby v čl. 1 novely ústavy, tak jak byla předložena Senátem, byla slova „zřízených zákonem“ vypuštěna a byla tam uvedena slova „pokud byly zákonem zřízeny“. Je to evidentně změna velmi výrazná, na rozdíl od toho, co Senát přináší, vedle té kontroly Nejvyšším kontrolním úřadem vůči České televizi a Českému rozhlasu. Současně ale kromě toho, že zavádí tu kontrolu, tak říká, zřízení těchto institucí je ústavní povinnost zákonodárců a zákonodárci si už pak určí sami, v jaké podobě mají vypadat.
Tak změna, kterou navrhují tito tři významní vládní představitelé, znamená, že – a je to změna, která naprosto není v souladu s jinými texty ústavy všude jinde, kde se v ústavě říká, že něco stanoví zákon nebo státní zaměstnance upraví zákon, tak je jasné, že je upraví, nikoliv pokud se rozhodne je upravit, tak tady najednou připouštíme, že nemusíme mít žádné zákony o veřejnoprávních médiích. Já myslím, že to je dělostřelecká příprava vládní koalice, a určitě o tom budou mluvit ještě mnozí moji kolegové, kteří se chystají vystoupit, ale to, co se začalo odehrávat kolem médií veřejné služby, a dobře víte, že já jsem v minulosti opakovaně byl velmi kritický k médiím veřejné služby a mnohdy jsem říkal, že bych si dokázal představit, že budou fungovat jinak a lépe, tak to, co se začalo odehrávat za posledních půl roku, je úplně absurdní a všechny nejenom výpady, které zaznívají ze strany vládní koalice, ale nevím, nedomyšlené nápady, různé představy, co by se možná mohlo dělat a možná nemělo dělat, a návrhy, které tady vlastně jsou a vlastně nejsou, nebo jenom tak plují někde v éteru a něco zrušují, něco nezavádějí, opravdu je velmi specifické.
A tím se dostanu – čímž říkám dvě věci. Za prvé, nevím, jestli se k tomu významní vládní poslanci přihlásí, ale pokud by se k tomu náhodou přihlásili, pokud by takový návrh měl projít, změna čl. 1, pak znamená úplně jiné pravidlo, než které nám přinesl Senát; pak si myslím, že je naprosto jasné, že je s otazníkem, jestli zbytek Sněmovny má pro takový návrh hlasovat, tím spíše, jestli pro něj má posléze hlasovat Senát, který předpokládám, že zcela záměrně právě média veřejné služby kromě té kontroly zavedl do ústavy jako princip.
A tím se dostávám k té druhé části, kterou jsem minule nedokončil a na kterou tady krátce reagovala paní navrhovatelka. Já si myslím, že v situaci, v jaké jsme, a myslí si nás to vícero, vícero nás podepsalo ten návrh, představitelé všech opozičních klubů, že v tuto chvíli by bylo třeba situaci kolem České televize a Českého rozhlasu nějakým způsobem stabilizovat a opustit tuto nekonečnou debatu, koho řízneme, koho neřízneme, komu sebereme kolik peněz, jestli ho převedeme pod vládu, jestli ho bude řídit osobně ministr kultury, nebo možná ministr sportu, nebo premiér. Tuto debatu je podle mého názoru třeba nějakým způsobem zredukovat a omezit, a proto navrhujeme, abychom k případným změnám zákonů o médiích veřejné služby se domluvili, že ústava bude stanovovat, že se bude jednat o organický zákon, to znamená o zákon, který potřebuje shodné usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu prostou většinou. Na rozdíl od mnohých, kteří se domnívali, že tady vnáším nějaké ústavní většiny, nevnáším žádné ústavní většiny. Říkám jenom, musí dojít na politické scéně k nějaké dohodě, protože média veřejné služby jsou jedním z podstatných atributů demokracie, a já vím, že v Senátu se mnohokrát v minulosti diskutovalo o tom, jestli čl. 40 nemá být rozšířen například o zákony upravující Nejvyšší kontrolní úřad, o zákon o Ústavním soudu. Pokládal bych to za správné, pokládal bych to za logické, ale v situaci, kdy nejsou tyto instituce tak napadány touto vládou jako právě Česká televize a Český rozhlas, takový návrh nečiní. Kdybych věděl, že vláda kromě některých občas výlevů jednotlivých členů, kteří něco prohráli u Ústavního soudu, kdybych věděl, že vláda systematicky útočí na Ústavní soud, budu říkat: vložme Ústavní soud také do režimu čl. 40, do režimu organických zákonů. Ale pokud tomu tak není, tak já pokládám za důležité, a máme otevřenu ústavu právě ve věci kontroly veřejnoprávních médií, pak já pokládám za důležité, abychom právě zákony, které zřizují veřejnoprávní média, dostali do tohohle nepřehlasovatelného režimu v Senátu. ***