Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(13.50 hodin)
(pokračuje Karel Haas)
Je tam celá řada železničních tratí, ale zdůrazňuju, nejsou tam VRTky, jsou tam běžné železniční trati. Velmi hrubý a řekl bych konzervativní odhad – dalších zhruba 300 miliard korun a jsou tam přehrady. Nejsou tam jenom připravené Nové Heřminovy, jsou tam další čtyři přehrady, odhad někde kolem 0,3; 0,4 bilionu korun. To znamená, přes prst, ale vidíte, že konkrétní čísla někde kolem 2 až 3 bilionů korun, které by měly uniknout ze záře reflektorů a které by nevstupovaly, formálně nevstupovaly do pravidel dluhové odpovědnosti, samozřejmě ale by vstupovaly do dluhu naší země, vstupovaly by do ceny dluhu, kterou naše země platí investorům, kteří náš dluh kupují, a nepochybně tyto ohromné částky by nezůstaly bez odezvy do ceny českých státních dluhopisů. Tolik můj obecnější úvod.
Teď jdu k tomu, co jsem si nazval, a budu naprosto konkrétní, vždy uvedu i citaci paragrafu tak, abych eliminoval takové ty výmluvy, že to buď v návrhu není, nebo že to bylo jen jinak míněno, tak sedmero těch nejdůležitějších negativ v návrhu zákona. Já to mám pro sebe seřazeno i podle priorit, byť chápu, že ty priority může každý vnímat subjektivně, a zdůrazňuju, jsou to tedy priority negativní.
Za prvé, § 31 – zmocnění pro vládu a potenciálně na základě zmocnění vlády pro samotného ministra, v tomto volebním období pro ministryni financí, rozhodnout o nárůstu 10 procent výdajů této země bez souhlasu Poslanecké sněmovny. Kolegové tady správně zmiňovali, že v dnešních číslech podle dnešního rozpočtu 240 miliard korun, v příštím roce někde mezi 250, 260, možná víc, možná jsem příliš velký optimista miliardami korun bez souhlasu Sněmovny. Na tomto bodu, proto já ho uvádím mezi těmi prioritami na prvním místě, je hrůzostrašná nejen ta ekonomická, finanční stránka věci, ta neuvěřitelná čísla, ale je to totální rozkolísání českého ústavního systému. Pořád jsme parlamentní demokracií. Já si nikdy nepřeju tu parlamentní demokracii měnit. A v parlamentní demokracii vládne několik set let nad financemi státu nikoliv vláda, nikoliv exekutiva, ať má jakoukoliv podobu, jestli to je jednohlavá vláda, nebo kolektivní orgán, ale v dobré parlamentní demokracii vládne nad financemi státu parlament. Vláda je pouze utrácí v souladu s notičkami a na hřišti, které vytyčil parlament. Takže to je první nejzásadnější věc – § 31.
Za druhé, paní ministryně, a to mě tedy překvapilo, že dnes, bylo to poprvé, ve druhém čtení jsem to nezavnímal, se pustila na tenký led, kdy mým ctěným kolegům, kteří kritizovali to, že návrh škrtá takzvaný, já taky nepoužiju celý ten správný formální technicistní pojem, tak že vládní návrh škrtá zvláštní důchodový účet. Paní ministryně to tady zlehčovala. Já už jsem skoro vyrozuměl, že nic takového se neděje, dokonce že ty peníze nejsou účelově vázány, tak já bych vaší pozornosti doporučil § 36 a já odcituju to, že paní ministryně, když to takhle zlehčovala, tak nepochybně opět nehovořila pravdu.
Dosavadní znění § 36 odst. 3, které upravuje právě zvláštní důchodový účet. Já nejprve začnu ten odst. 3 v § 36: „Součástí státních finančních aktiv je zvláštní účet rezervy důchodového pojištění,“ onen přesný název a tak dále, a teď věta uprostřed § 3, to je ta přísná účelová vázanost, kvůli které my tady mimo jiné a v uvozovkách stojíme na barikádě, takže cituju z platného znění, ze současného znění zákona: „Prostředky tohoto účtu lze použít pouze na výdaje na dávky důchodového pojištění a na převody zpět do státního rozpočtu.“ Ale pozor, ta věta pokračuje, čili nikoliv jenom zpět do státního rozpočtu a tam veselé rozházení, „zpět do státního rozpočtu na úhradu záporného rozdílu těchto příjmů a výdajů.“ To je plné znění toho, jak dneska legislativa velmi přísně definuje a účelově váže prostředky na zvláštním účtu rezervy důchodového pojištění.
To je druhá nejzásadnější věc, kterou my považujeme za velmi nebezpečnou. A zase, že to není nějaká hypotéza, protože od některých kolegů z koalice, a tam bych opravdu doporučil možná trošku posun k větší odbornosti v těch notičkách, tak se používá argument, že za posledních dvacet pět let byl zvláštní účet důchodového pojištění v přebytku šestkrát a v záporu ten zbytek, to znamená devatenáctkrát, jestli dobře počítám. To je pravda. Ten celkový deficit dokonce za poslední čtvrt století přesáhl půl bilionu korun. Proto to tady pro objektivnost uvádím. Ale díky změnám, a je to přesně propočítané jak na straně MPSV a je to propočítané nezávislým orgánem, odkazuji tady na zprávu o udržitelnosti veřejných financí, tak díky změnám – my se nestydíme za to slovo důchodová reforma, kdo to chtěl snižovat, tak to označoval pojmy parametrické změny, mně je to vlastně jedno, to slovíčkaření, i ty změny byly velmi podstatné, tak díky změnám v důchodovém systému, díky důchodové reformě se důchodový účet, a naplňuje se to už v letošním roce, ty částky shodou okolností Ministerstvo práce a sociálních věcí pod vedením této nové koaliční vlády objektivně prezentovalo v minulém týdnu, tak v tuto chvilku podle velmi přesných prognóz Národní rozpočtové rady bude důchodový účet této země v přebytku. On se nám tedy rozplyne, protože 108:92, tak všichni známe výsledek třetího čtení, takže pokud by pokud by ke změnám v námi schválené důchodové reformě nedošlo, tak až do roku 2035 bude důchodový účet v přebytku, mezi lety 2035, 2040 se začne lámat do minusu. Maximálního přebytku by měl důchodový účet dosáhnout v roce 2032. V dnešních cenách je ten maximální peak důchodového účtu v roce 2032 ne Karlem Haasem, ne Ministerstvem financí, ne MPSV minulé vlády, ale Národní rozpočtovou radou spočítán na 0,65 HDP. Při 8,5 bilionu korun si to spočítáte. Šest krát osm je prostě přes 50 miliard korun. Dohromady by to jenom za to nejbližší volební období, a ta trajektorie je teprve nabíhající té stoupající křivky, by to mělo být cca 40 miliard korun.
To znamená, pro nás je zrušení zvláštního důchodového účtu druhou nejprioritnější negativní věcí, kterou návrh zákona přináší. Místo toho, abychom odpovědně pro další generace skutečně ty finanční prostředky alokovali a použili je pouze na to, k čemu slouží, to znamená na důchody a na důchodové dávky, tak vláda si je přesouvá do běžných výdajů státního rozpočtu a končí jejich účelová vázanost.
Třetí věcí, kterou tady zdůrazňuji, je rozvolnění únikových doložek. Ty jsou rozprostřeny v návrhu zákona, já odkazuji jak na ten nový sběrný paragraf, který systematicky je správně, to znamená nový sběrný § 11, tak odkazuju na to, co upravuje pozměňovací návrh paní ministryně k § 8.
K únikovým doložkám. Já nejprve začnu tou únikovou doložkou, kterou jsem trošku citoval, ale chci být konkrétnější. Myslím, že kdyby paní ministryně a koalice jednali s opozicí, tak si myslím, že by se dalo velmi racionálně debatovat o únikové doložce na strategickou infrastrukturu této země. Dalo by se o tom jednat. Ale ta konstrukce, kterou zvolila paní ministryně v jejím pozměňovacím návrhu, tady proto takhle to říkám jmenovitě, je to, že tu únikovou doložku napojila na celou přílohu číslo 1 zákona o urychlení... (Ministryně Schillerová: O liniových stavbách.) Děkuju, paní ministryně. To já se nezlobím za upřesnění, já ten zákon říkám zkratkovitě, takže přílohy 1 číslo 1 o urychlení výstavby liniové infrastruktury.
(Vzhledem k čerpání přestávky dle zákoníku práce budou další stenoprotokoly přepsány v nejbližší možné době. Děkujeme za pochopení.) ***
