Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(10.40 hodin)
(pokračuje Alena Schillerová)
Takovou konsolidaci žádná evropská země nemá. Žádná. Věřte, ležím v tom každý den. Žádná. Za jediný rok. Nezaznamenala jsem jediný nosný nápad, nic. To se samozřejmě týká všech ostatních opozičních stran, ale teď mluvím konkrétně ke STAN. Vysvětlení je možné toliko dvojí. Buď o nerealisticky nastavených rozpočtových mantinelech neměl Vít Rakušan ani páru, anebo o nich věděl a v případě, že by dnes nedejbůh spoluvládl, tak by tady dnes stál a hlasoval by podobný návrh, který předkládáme my. A hlasoval by pro něj proto, protože tíha vládní odpovědnosti a fiskální realita nic jiného zkrátka neumožňují. Nic jiného neumožňují.
Jestli chce někdo pořádat velká občanská shromáždění kvůli rozpočtu, tak prosím, ale ať jsou tedy opravdu kvůli rozpočtu, kvůli konkrétním číslům, ne kvůli tomu, že někdo napravuje legislativní chyby předchozí vlády, která v rozporu se svými vlastními činy a vlastními plány nastavila rozpočtová pravidla tak, že jejich splnění by z roku na rok paralyzovalo základní funkce státu. A já znovu opakuji, že to byla vláda, ve které byl Vít Rakušan jejím prvním místopředsedou, která plánovala vlastní fiskální výhledy v přímém rozporu s těmito pravidly. Jasný důkaz je fiskální výhled z listopadu 2025, kdy už věděla vláda Petra Fialy, že si prostě balí. Každý si ho může najít na stránkách Ministerstva financí. To je poslední rozpočtový plán bývalé vlády. A byl tento plán v souladu s fiskálními pravidly, s evropskými fiskálními pravidly? No, samozřejmě že nebyl. Nebyl.
Otevřete si ten web Ministerstva financí. Máte to tam. Znamenal by jeho více než dvojnásobné překročení v roce 2027 a více než trojnásobné překročení v roce 2028, místo deficitu 0,9 procenta HDP, myslím veřejných financí, plánovala minulá vláda pro příští rok 1,9 procenta HDP, místo deficitu 0,5 procenta HDP v roce 2029 tak plánovala 1,8 procenta HDP.
Kde jste byl, pane předsedo Rakušane? Proč jste nevyzýval národ k občanské neposlušnosti, když si váš vládní kolega Zbyněk Stanjura dělal z rozpočtových pravidel dobrý den? Tehdy se to nepočítalo a teď se to počítá? Nebo jste tehdy spal a teď se probudil? Nebo se vám to zkrátka tehdy nevyplatilo zvedat a teď jste si spočítal, že byste na to mohl přece jenom nějakého toho voliče utáhnout jako na nudli?
Dámy a pánové, kdyby to nebylo tak smutné, tak bych se docela bavila. Ta licoměrnost, to pokrytectví, ta zoufalá teatrálnost. Pan poslanec Martin Kupka, pan předseda Martin Kupka, tady zase hovořil o důležitosti investic, hlavně těch do dopravní infrastruktury. Prý se vždy snažil coby ministr dopravy, aby šlo do dopravních investic co nejvíc peněz. Proti tomu nic. No, to je opravdu pěkné, že se snažil. Napadá mě jedno přirovnání, které se říká na Ostravsku. Říká se tam, že snaha není koksovatelná. A já myslím, že to na pana exministra sedí dokonale. Snažil se.
Větší ponížení ministra dopravy, delší nos směrem k našim občanům, čekajícím na kruhové objezdy a nedokončené dálniční tahy, než předvedla vláda Petra Fialy, směrem k Martinu Kupkovi, to si už ani neumím představit. Pan Martin Kupka dovolil, aby schválený rozpočet SFDI na rok 2026 obsahoval nekryté výdaje za neuvěřitelných 37 miliard korun. To je objektivní nezpochybnitelný fakt. To je výsledek jeho snažení.
Nevím, jestli měla minulá vláda v plánu dálnice, obchvaty a objezdy stavět ze vzduchu, z krásných a vzletných frází, z medového exministrova hlasu, nebo z hodnotové politiky, ale vím, že z peněz to rozhodně nebylo. S těmi se v rozpočtu minulá vláda neobtěžovala.
Ne, pane poslanče, pane předsedo Kupko, vy jste jako ministr dopravy selhal. Dovolil jste, aby s vámi rozpočtový podfukář Zbyněk Stanjura vyběhl jako s naivním lokajem, který si nechá bez mrknutí oka sebrat 37 miliard a ještě jste to celé ochotně obhajoval proti zájmům těch, za které jste se měl rvát, proti řidičům, proti obyvatelům měst, kteří denně dýchají jedovaté plyny kvůli chybějícím silnicím, proti budoucnosti Česka, které na dokončení páteřní dopravní infrastruktury čeká celá desetiletí.
Ještě jedna věc směrem k panu poslanci, k panu předsedovi Kupkovi, toho času tedy i předsedovi ODS, proto ho oslovuji předseda, ODS, která se v posledních letech poněkud samozvaně a bez potřebného kreditu pasovala do role strážce české obranyschopnosti. No budiž, tak tedy dejme tomu, že s vámi tu vaši falešnou hru na chvíli budu hrát. Takže ODS, samozvaný maják naší obranyschopnosti, má najednou strašný problém s tím, když má vláda a tím myslím jakákoliv vláda, dostat možnost v případě akutního zhoršení bezpečnostní situace, navíc na návrh Bezpečnostní rady státu, vyčlenit operativně dodatečné výdaje na obranu či bezpečnost České republiky, a to maximálně o 10 procent rozpočtu.
Když pominu, že příslušná formulace byla v totožném znění obsažena již v návrhu exministra Stanjury, který předložila 10. prosince Poslanecké sněmovně minulá vláda, tak bych se ráda pozastavila nad zcela konkrétní hypotetickou situací.
Může, a já věřím, pevně věřím, že nenastane, nikdy nenastane, ale vyloučit se to nedá, nastat situace, kdy zatím nebyl spuštěn nouzový stav, válečný stav nebo stav ohrožení státu, avšak je zjevné, že nebezpečí hrozí. Modlím se, aby to nikdy nenastalo, ale hypoteticky si to musíme připustit. V takové situaci rozhodují hodiny, neřkuli minuty. Začíná krizové řízení státu. A já jsem minulý týden poslouchala Devadesátku České televize, ČT24, kde o tomto tématu hovořili ekonomové, hovořil tam profesor Janský, profesor Komárek z Národní rozpočtové rady, a oni tomu na rozdíl od pana Kupky rozuměli velice dobře. Podporují to, aby stát byl schopen reagovat rychle a flexibilně. Chápou, že situace krizového řízení není slučitelná s hodinami debat v Parlamentu. Zkrátka a dobře chápou to, co zatím v ODS nepochopili, že opravdu není v zájmu státu, aby v takové situaci nemohla vláda dělat de facto nic a tím jednat proti zájmu země a svých občanů.
Co je na tom nepochopitelného? Je to naprosto extrémní situace pro jakoukoliv vládu. A přišel s ní váš exministr. Já jsem to pouze dotáhla do zákonné podoby a přinesla sem a prosazuji jménem naší vlády, vlády Andreje Babiše. ***
