Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(10.30 hodin)
(pokračuje Marian Jurečka)
My tady dneska sedíme v situaci, kdy je mimořádná schůze, je výborový týden a vládní koalice přijde a řekne: My chceme jednat ve třetím čtení i po čtrnácté hodině. Takže ve výborovém týdnu mimořádná schůze a přijde takovýto návrh. Proto, aby to mohli použít argumentačně u Ústavního soudu proti nám, proč jsme to zavetovali. Ale já to tady dávám do souvislosti. Já bych ještě rozuměl, že vládní koalice přijde a řekne: Chceme ve třetím čtení jednat i po čtrnácté hodině v řádně ohlášeném sněmovním týdnu. Ale ne ve výborovém týdnu, kdy navíc na výborový týden jsou občas i plánovány různé pracovní cesty. Když je dopředu daný standardní sněmovní týden, tak se prakticky pracovní cesty, zahraniční pracovní cesty a podobně neplánují nebo zcela výjimečně.
Já jenom do toho kontextu, aby to tady odeznělo, když tady paní předsedkyně klubu Taťána Malá navrhovala to jednání po čtrnácté hodině, tak jenom vysvětluju, proč tady přišlo to veto a proč to opravdu nedává logiku to dělat na mimořádné schůzi ve výborovém týdnu, tak abychom si ty argumenty seřadili. Plus také doplňuji to, že prostě není normální, a já jsem byl za to tady kolikrát grilován, když jsem si dovolil jako ministr práce a sociálních věcí ve čtvrtek načíst pozměňovací návrhy k tisku, který byl projednáván v úterý anebo ve středu na výboru sociálním. Vy jste mě tady kritizovali. Vy jste chodili a říkali jste: No, my jsme si za čtyři dny nebyli schopni ten návrh přečíst. A já jsem říkal, ano, to je relevantní připomínka. A vy jste přišli a nasypali jste pozměňovací návrhy, některé dokonce zhruba šestnáct hodin před začátkem druhého čtení. A to si myslím, že budou argumenty, které budou hodně silné. Nejdu do toho obsahu, ten jsem vysvětloval minule, co ten obsah znamená, že žádná normální domácnost, žádná normální firma by nemohla k financím přistupovat, jak přistupujete vy k těm veřejným.
Poslední, čím to uzavřu. Argumentujete, že se vlezete do 3 procent HDP. Ten argument je mimo v tom, že nebýt obcí, měst a krajů, by ten průšvih, kdyby všichni hospodařili jako vláda Andreje Babiše a Aleny Schillerové, tak byste ho nikdy používat nemohli, protože bychom už byli dávno v obrovském průšvihu.
Poslední věc. Musím říct, že mě pobavila hláška pana ministra Šťastného, který na dotaz, jestli Motoristé ještě opravdu mají tu rozpočtovou odpovědnost jako svůj programový cíl a jednu z priorit a jestli budou hlídat vládu Andreje Babiše, tak pan ministr Šťastný velmi prostě přiznal, že role Motoristů a jejich kritický pohled na veřejné finance a na hlídání Andreje Babiše skončila podpisem koaliční smlouvy. Myslím si, že to možná některým jejich voličům uniklo, na těch billboardech už to dneska logicky nebude, takže měli tam dopsat: Budeme hlídat Andreje Babiše do podpisu koaliční smlouvy. Pak už po nás nic nechtějte. Pak budeme jenom plnit zadání, které nám přinesou na stůl a my budeme pro něj hlasovat.
Tolik jenom orámuji ještě pro ty, kteří vkládali nějaké naděje a nechtěli volit populismus ani Tomia Okamury, ani populismus Andreje Babiše, ale říkali si, naše volba – a teď to myslím v dobrém slova smyslu – může být taktická, strategická, že tam bude někdo, kdo může být koaliční partner těchto dvou, a bude se chovat jinak a bude se chovat zodpovědně, tak tato role ústy pana ministra Šťastného skončila podpisem koaliční smlouvy. Pak scvakli paty a plní zadání! Děkuju vám za pozornost. (Potlesk poslanců KDU-ČSL.)
Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní tedy otvírám bod
1.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti veřejných rozpočtů
/sněmovní tisk 90/ – třetí čtení
Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujala za navrhovatele místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová a zpravodajka garančního výboru, což je rozpočtový výbor, poslankyně Jana Murová. Pozměňovací návrhy jsou vedeny ve sněmovní tisku 90/2, který byl doručen dne 16. dubna 2026. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 90/3. Menšina poslanců garančního výboru předložila oponentní zprávu, která vám byla doručena jako sněmovní tisk 90/4. Táži se navrhovatelky, zda má zájem vystoupit před otevření rozpravy? Ale já vás mám i jako první v rozpravě. (Ministryně Schillerová si přeje vystoupit až v rozpravě.) Ne, ne, ne, ještě nejsme v rozpravě. Až v rozpravě. Budete stejně první, paní ministryně.
Otevírám rozpravu. Jenom upozorním, že jsme se pak domluvili, že po přednostních právech přednese oponentní stanovisko pan poslanec Munzar, po těch přednostních právech, a pak budou následovat stanoviska klubů, případně ještě po vás může zpravodaj.
Paní ministryně, máte slovo. Přečtu tedy pořadí přednostních práv: paní ministryně Alena Schillerová jako předkladatelka v obecné rozpravě vystoupí, pak je tam Vít Rakušan, potom by tedy, jak by to bylo, tak by byl Vojtěch Munzar s oponentním stanoviskem, případně jestli se přihlásí, může ještě zpravodajka, jestli bude mít ale zájem, a potom jsou ta stanoviska klubů, to znamená Věra Kovářová, Vendula Svobodová – za jednotlivé kluby, Lucie Sedmihradská a Michal Kučera.
Jinak bych vás ještě závěrem chtěl požádat všechny, abyste v souladu s jednacím řádem podle § 59 odst. 4 hovořili k projednávané věci. Jenom přečtu tu větu: Poslanec má mluvit k projednávané věci a jsme v obecné rozpravě, takže to říkám hned na úvod a samozřejmě průběžně budeme i tuto větu připomínat. Paní ministryně, máte slovo.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dámy a pánové, tak já jsem velice ráda, že mohu konečně reagovat nejen na vystoupení některých kolegyň a kolegů z minulého týdne, protože jak dobře víte, tak jsem reagovat nemohla vzhledem k tomu, že jste neumožnili otevřít rozpravu, a zároveň můžu aktivně vstupovat i do dnešní pokračující schůze. Tím bych si dovolila zareagovat na paní předsedkyni Richterovou i pana předsedu Hřiba, já jsem jim to říkala už neformálně, když mě vyzývali, proč nereagujete, paní ministryně? Jak jsem mohla reagovat? Já myslím, že to snad všichni chápete, že bych ráda reagovala. Ono to není nic příjemného tady sedět a nechat se ostřelovat zleva, zprava, to myslím samozřejmě v přeneseném slova smyslu, já to vydržím, nebojte, a nemoci reagovat.
Když jste mě nedávno v jiné věci vyzývali, že jsem reagovala i se závěrečnou řečí, tak já jsem prostě tuto praxi změnila a budu reagovat vždycky v rozpravě. Ale musíte mi to umožnit. Musíte dovolit, abych mohla reagovat. Teď mohu a jsem za to velmi ráda a budu aktivně reagovat.
Má reakce v mém dnešním vystoupení bude částečně i na minulý týden, protože tam jsem právě reagovat nemohla kvůli tomu, že jste schůzi neumožnili otevřít. Přiznám se, že v určitých okamžicích, kdy se kritika našeho zákona míjela s realitou úplně nejvíce, pro mě bylo velmi obtížné nesmět se do diskuse vůbec zapojit a zasáhnout, položit na stůl fakta a vyvrátit celou řadu dezinformací.
Z pohledu demokratické diskuse je určitě nekonečně správnější, když ministr, předkladatel zákona, může svého přednostního práva využít, může reagovat, může odpovídat. Nedovedu si představit, proč by mělo být lepší, aby tomu bylo jinak. Komu a proč by demokratická debata mohla vadit? Pokud mezi námi někdo takový je, chtěla bych slyšet jeho argumenty. Ne, dámy a pánové, demokracie je o diskusi, demokracie je o interakci, a já dnes proto nemohu začít ničím jiným, než že se vrátím k některým příspěvkům z minulého týdne. Alespoň tedy k těm, které se týkaly zákona, o kterém je řeč. To totiž zdaleka nejde říct o všech vystoupeních, která tady minulý týden ve středu zazněla.
Pan poslanec, pan předseda Vít Rakušan začal svůj projev – jsem ráda, že v sále – málem výzvou k uskutečnění velkých občanských shromáždění. Začal ho apelem na občanskou společnost. V tom případě mi tedy dovolte, abych se já obrátila svým apelem na hnutí STAN, protože mi zásadně nesedí jedna věc. Pokud je pan předseda Rakušan a hnutí Starostové komfortní s tím, že Česká republika má v příštím roce hospodařit s deficitem 150 miliard a v roce 2028 – s deficitem státního rozpočtu, podotýkám – 126 miliard, jak nařizují fiskální evropská pravidla dohodnutá, vyjednaná bývalou vládou Petra Fialy, ve které všichni jste seděli, včetně pana exministra Rakušana, podle mého názoru já to nazývám pastí, kterou nám tady zanechal Fialův kabinet, proč ve volební kampani nepředstavili konkrétně – nebo nepředstavil, teď mluvím k panu předsedovi Rakušanovi – konkrétní soubor opatření, jak deficit z roku na rok snížit z těch faktických konkrétních skoro 300 miliard roku 2025 a těch 350, co jste nám fakticky nachystali na rok 2026, které jsme stáhli na 310, na oněch 150 miliard, tedy skoro o 200 miliard. ***

