Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Poslanec Jiří Havránek: Já děkuju, vážený pane předsedající, za slovo. Kolegyně, kolegové, krásný den, já nebudu dlouhý tak, jak byli moji předřečníci. Nicméně k tomu, co dnes projednáváme, se dostanu, ale ještě bych se chtěl vrátit k tomu, co zde proběhlo včera, protože samozřejmě to má přímý propis do toho, v jaké atmosféře tady postupujeme a jednáme dnes.

Mě štve několik věcí. Štve mě za prvé ta chvíle, kdy nás na konci samotného jednání pan předseda klubu SPD Fiala poslal tam, kde slunce nesvítí. Štve mě a mrzí mě, mrzí mě to, když jsem tady včera mluvil taktéž téměř na konci s paní předsedkyní klubu hnutí ANO a nemluvil jsem s ní tak, že bychom si vyměňovali názory zde u pultíku, ale pokřikovali jsme na sebe, za což se omlouvám. Na straně druhé to ale neznamená, že mají zaznívat vyjádření formátu, vyhráli jste volby, to nezpochybňuju, všechna čest, ale vyjádření, která v podstatě znějí tak, že my tady teď máme sedět a šoupat nohama. To si myslím, že nikdo z nás si nepřeje. Myslím, že celé obstrukce, které tu podle, podle vás, opakuji, probíhají, poslouchal jsem několik vyjádření například ctěného pana místopředsedy Patrika Nachera, jsou spojené ty projevy s tím, jak důležitou materii s ohledem na státní rozpočty budoucích let projednáváme.

Pokud bych se měl vzít jako inspiraci vyjádření například Mojmíra Hampla na jednání rozpočtového výboru, tak ten přímo řekl, že budeme projednávat nejdůležitější fiskální zákon celého tohohle volebního období. A je to vlastně přirozené, protože pokud o rozpočtech mluvíme jako o zákonech roku, tak něco, co ovlivňuje veškeré rozpočtování v České republice, je přirozeně tím nejdůležitějším, čistě fiskálním (nesrozumitelné) bude samozřejmě celá řada další důležité legislativy, zákonem, který tu projednávat budeme.

Co se týče toho, jak ta kultura tady vypadá, tak samozřejmě, že v uvozovkách kultura navazujeme na to, jak tady vypadala diskuse v těch posledních čtyřech letech, v tom minulém volebním období, ale při vší úctě, já si fakt nepamatuju, že by, ať už ctěný kolega Aleš Dufek, který už není naším kolegou, neobhajoval svůj mandát, pokud se nepletu, jakožto předseda tehdy poslaneckého klubu KDU-ČSL, popřípadě i náš předseda Marek Benda opravdu jako tak aktivně pokřikoval nebo už vůbec, že by si stoupl k řečnickému pultíku a poslal kolegy, respektive opozici do mezí tam, kam to určitě nepatří a jak to nemá vypadat zde na plénu Poslanecké sněmovny. Jak jsem říkal, vyhráli jste volby, ale některá ta včerejší vyjádření nejenom že byla přes čáru stylově, ale myslím si, že byla přes čáru i toho, co se týká tak, jak bychom tu spolu měli spolupracovat. A je to přirozené, že má pak dopad do toho, jak to tu vypadá dneska.

A vlastně musím konstatovat, že za včerejšek, při vší úctě, si kolegové z vládní koalice, můžete vlastně sami. Protože velká část a myslím, že to by potvrdili mnozí kolegové z vás z řad vládní koalice, velká část těch reakcí a jednotlivých vyjádření prostě vzešla z toho, jak tady ta diskuse vypadala, jak byla vedena. Ať už to byla samotná dehonestace kolegů, kteří mluvili, ne, o ničem jiném, ale opravdu mluvili o česko-německém smíření a dehonestace, když si vezmu, jaká slova tady padala na konci, jsou možná ještě slabý popis toho, co se tu dělo.

Nebudu se už vracet k těm jednotlivým přesným urážkám, ale když si vezmu, že opravdu ještě před chvílí tady seděla paní ministryně Mrázová, mohli jsme projednávat, a to je opravdu důležitý odklad implementace Národního geoportálu územního plánování, na kterém máme shodu. Je to důležité i s ohledem na státní rozpočet, tak opravdu to padlo včera jednoznačně za oběť toho, jak tady vypadala diskuse a co bylo projednáváno. A to bylo to zařazení toho bodu jako takového, bylo čistě vaše rozhodnutí a uvidíme, jak to bude vypadat dnes večer v té atmosféře.

My dneska začínáme mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny, jejímž hlavním bodem, bezesporu, a nechci se dotknout těch zbylých zákonů, je to nejdůležitější, a to je právě zákon, který se týká rozpočtové odpovědnosti, sněmovní tisk 90. Budeme projednávat návrh, u kterého vy víte všichni jak tu jste z vládních lavic, že my s ním nesouhlasíme.

Zároveň je to návrh a to vy taky víte, se kterým nesouhlasí a nesouzí ani odborníci od Národní rozpočtové rady počínaje přes například Centrum veřejných financí konče. Je to zároveň návrh, který byl původně na plénu Poslanecké sněmovny, několikrát samozřejmě i v médiích a nejenom paní ministryní Schillerovou, ale i dalšími kolegy z řad vládní koalice prezentován jako implementace evropského práva. No, tak kdyby to byla čistě ta pouhá implementace, tak jak tu zaznívá, tak pokud se nepletu, ta směrnice má pět stránek a podívejme se na to, jak vypadá ten samotný sněmovní tisk. No a pokud někdo na začátku tvrdil, že se jedná o čistou implementaci, pouhou implementaci, tak to nebyla pravda a samozřejmě poté, co byly předloženy jednotlivé pozměňovací návrhy, zejména tedy předložené paní ministryní Schillerovou jakožto poslankyní, ale i dalšími kolegy kolegou Novákem a dalšími, tak už o tom nemůžeme mluvit vůbec.

Suma sumárum, ten návrh, který má potenciál opravdu odpálit české veřejné finance do povětří, tu v tuto chvíli, bude nás čekat ve třetím čtení. Uvidíme, kdy tu diskusi otevřeme. Dnes tedy tento bod z logiky věci s ohledem na to, že už je 15.25, otevřen nebude, ale ta samotná debata o něm bude, věřím, velmi dlouhá. Já opravdu teď nejdu do střev těch jednotlivých návrhů, nejdu do střev těch jednotlivých kritik, na to si myslím, že bude prostor v průběhu toho třetího čtení, ale mluvím opravdu zevrubně o tom, co to přináší a jaké ty dopady opravdu můžou být.

Mnozí koaliční kolegové, jak jsem říkal, tvrdí nejenom tedy to, že to je evropská implementace, ale tvrdí taktéž, že to je pouhá pojistka. Pojistka, aby byly prostředky na obranu, aby byly prostředky na dopravní infrastrukturu a další klíčové investice. Ale při vší úctě, kolegyně, kolegové, jak vám tohle můžeme věřit? A teď řeknu tři důvody, proč pro mě třeba osobně je to věc, kdy nevěřím tomu, že se jedná o pouhou pojistku.

Obdobnou výjimku pro obranu, jako je ta, se kterou tedy počítá tento návrh, jste měli obsaženou například i v rozpočtu, který předkládala tehdy ještě vláda Petra Fialy, a vy jste ji nevyužili. A vlastně svou většinou v Poslanecké sněmovně jste ji odmítli i během hlasování o státním rozpočtu, takže to vlastně není jenom na té samotné vládě.

Podobně, byť tam pro to mám ještě trochu pochopení, je to s výjimkou pro dostavbu Dukovan, kde jasně počítáte s tím, že budou trvat průtahy, byrokratické průtahy na straně Evropské komise. Ale co když ne? V tu chvíli opravdu tam není připraven ten objem, ten balík financí a není využita ta výjimka, která v podstatě navazuje na tu infrastrukturální výjimku, se kterou vy teď přicházíte. A jak tomu vlastně máme věřit, a to je možná vůbec nejdůležitější od samého začátku, když Andrej Babiš natvrdo říká, cituji: Musíme se víc zadlužit. V tu chvíli jakákoliv slova, věty o tom, že opravdu je to zákon, který má jakoukoliv souvislost s rozpočtovou odpovědností a ne neodpovědností, jsou prostě mimo.

Já se opravdu musím zeptat, kde jsou ty předvolební sliby. Jsem rád, že v tuhletu chvíli tady sedí pan předseda Okamura. Kam se ztratil vlastně ten křovinořez, ten sněmovní tisk 90, když jako není ani vzdáleně křoviňákem, ale to spíš já nevím, jak kdybyste přišli s hnojivem a snažili jste se ještě víc to zadlužení podpořit, aby víc bujelo. A to nedává přece žádný smysl s ohledem na to, co zaznívalo dříve od vás. A vlastně taky kde jsou pravicoví jestřábi? A teď opravdu tím nemyslím jenom jednu konkrétní politickou stranu, ale jsou to určitě i zástupci z řad SPD. Minimálně někteří z nich byli pravicovými ekonomy. Byli tak uznáváni i se tak nazývali a vlastně kam jako v tuhletu chvíli zmizeli? A kde jsou samozřejmě i ti, kteří slibovali, že za čtyři roky tady budou vyrovnané rozpočty?

Mě to mrzí. Můžeme o tom vést spory. Možná ještě se někdo tady s kolegou vyjádří. Určitě o tom budeme vést spory v průběhu třetího čtení. Ale to je takto jediné, co můžeme dělat. Respektive udělali jsme ještě jednu věc, jakožto menšina rozpočtového výboru a k ní se dostanu na závěr.

Ještě mě napadlo, kde je vlastně ta podzimní kritika? Teď nemyslím zimní, když jsme se tu v uvozovkách sekali o tom, zda má vláda předložit rozpočet, tím myslím ještě ta bývalá vláda, nebo nemá předložit rozpočet, ale myslím opravdu tu podzimní ve chvíli, kdy tehdy Zbyněk Stanjura z pozice ministra financí předložil státní rozpočet s tehdejším schodkem a ten byl sice za prvé výrazně nižší než ten, který jsme nakonec schválili v Poslanecké sněmovně, ale i tak jsme slyšeli od všech ekonomických expertů těch jednotlivých v tuto chvíli koaličních stran, jak je ten schodek obrovský, jak by to dělali lépe.

No a teď tady přicházíte s něčím, co v podstatě vám dává naprosto nulové bariéry a nulové překážky k tomu, jak vy můžete dál podporovat to bujení těch schodkových rozpočtů.***