Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(14.50 hodin)
(pokračuje Marian Jurečka)
Tam ta vláda přichází a říká, no my u těch důchodů jsme v situaci, kdy minulou vládu jsme kritizovali, protože udělala změny v průběžném pilíři. Teď díky těm změnám té předchozí vlády v roce 2026 budeme mít přebytek na tom důchodovém průběžném účtu zhruba 15 až 20 miliard korun. Ty přebytky budou zhruba dalších pět let. Ale my už plánujeme to, jak v tom důchodovém systému to znovu vrátíme do hlubokých deficitů. To znamená dáme každému seniorovi na půlkulatiny zvýšení důchodu paušálně.
Zní to hrozně lákavě. Zní to lákavě, ne? Já myslím, že to zní dobře. Ale ptáme se, jestli bude o toho seniora zajištěna kvalitní péče v domově pro seniory, když ji bude potřebovat? Budou ta místa v těch sociálních službách? Budou ta místa v nemocnicích? Budou ty lidské ruce, které se o tu péči podělí? Ne, nic takového v tom vládním plánu není. Tam není žádná strategická úvaha, která by řekla: stárnutí populace je top prioritou této vlády, po obraně, bezpečnosti, infrastruktuře třetí priorita je zvládnutí stárnutí, aby se o tu populaci v těch příštích 20, 25 letech měl kdo postarat. A my jsme jako vláda Petra Fialy zajistili to, že ten důchodový systém je v přebytku. A místo, aby nám vláda řekla na návrh ministra práce a sociálních věcí, neprojezme těch 15 až 20 miliard korun v běžných výdajích rozpočtu, ale dejme je do podpory budování té infrastruktury sociálních a zdravotních služeb pro naše seniory. Tak ta vláda řekne ne, my to rozfrcáme, uděláme tam drobné přilepšení pár stovek měsíčně, ale vůbec se neptá ta vláda, jak se po roce 2030, 2035 ta péče o ty lidi zvládne.
Toto mně, nám lidovcům fakt vadí, že vlastně se dostáváme do té trajektorie toho Maďarska, kdy když se ptali před maďarskými volbami jedné paní v Maďarsku, ona byla důchodkyně, jak se na ty volby dívá, tak ona před tím měsícem odpověděla tomu reportérovi: no víte co, já jsem důchodkyně, mám třináctý důchod díky Orbánovi, který to prosadil, teď mi ten Orbán slibuje čtrnáctý důchod. Ale já se bojím, když bych měla jít někam do nemocnice. Já se bojím, kdybych měla jít do nějakého zařízení sociálních služeb, s jak mizernou kvalitou se tam potkám, anebo mě tam třeba vůbec nevezmou.
A ty náklady na tu péči v té sociální oblasti a to, abychom to zvládli, to jsou náklady v řádu desítek miliard korun. My jsme do ní investovali, díky evropským prostředkům tam šly za poslední čtyři roky velké finanční i investiční peníze do budování kapacit sociálních služeb. Ale tato vláda vůbec se nedívá na tu optiku zajištění kvality života našich občanů. Tou optikou potřebují mít i ty dobré podmínky k životu. Takže raději toho voliče si koupí za pětikilo k důchodu k půlkulatinám, kdy část těch lidí mi říká, když chodím, teď jsem v pondělí chodil zase dům od domu u nás v kraji a otevírali mně senioři a ti říkali, vyřiďte jim tam, že máme dobré důchody, jsme spokojeni. Ať to ta vláda nerozdává, ať to dá na něco, co opravdu tato země potřebuje. Tak místo toho v téhle situaci vláda rozvolňuje pravidla a říká, budeme rozdávat, valorizace důchodů paušálně. Proč to bude dávat někomu, kdo má třeba vysoký důchod? Proč bude dávat paušální zvýšení důchodů k půlkulatinám někomu, komu je 80 nebo 85 let a má velmi vysoký důchod a je zdravý a nepotřebuje takovou finanční podporu. Ať to vysvětlí někdo z vlády proč to chce dělat kromě toho, že si chce koupit nějakou část voličů, je to legitimní. Je to legitimní politický krok, ale v situaci, kdy ta země, společnost má třeba přebytkové rozpočty. Pak takové věci můžeme dělat.
A já se na to snažím za nás za lidovce upozorňovat, že prostě zajištění péče o naše seniory především po roce 2030 bude znamenat úplně jiný přístup vlády a máme se na to zodpovědně připravovat a nemáme ty peníze, které díky reformám, které jsme udělali za vlády Petra Fialy, projíst teď. Máme je vložit do péče o ty lidi, protože o tom bude kvalita jejich života. Z velké části o tomhle bude kvalita jejich života, nikoliv o tom, jestli důchod bude 21 000 nebo 21 500 korun měsíčně.
Potom jsou tady věci, které souvisí s budoucností této země i třeba v oblasti pracovního trhu. Když se podíváme na ten krok, který vláda chce udělat, tak chce vrátit zpátky hranici věku odchodu do důchodu na 65 let. Všechny země na světě, které mají v posledních třiceti letech stejný vývoj porodnosti a prodlužující se dobu dožití, a tedy obecně stárnutí té populace, a to, že v budoucnu budou mít méně lidí v produktivním věku na počet seniorů, tak všechny tyto země, kam se podíváte, dělají to, že postupně pomalu posunují hranici věku odchodu do důchodu. Ne z radosti, ti politici to nedělají z radosti, ale z nezbytné nutnosti. Já bych to taky rád nedělal, ale prostě moc jiných řešení a variant tam není. A my jenom mezi rokem 2030 rokem 2040 v České republice v rozdílu populačních ročníků mezi těmi, co nám odejdou do těch důchodů a těmi co přijdou, ztratíme 400 000 lidí na pracovním trhu za deset let, to je na velikost naší ekonomiky obrovské číslo. A pokud to vládní koalice vrátí opravdu na těch 65 let, tak k tomu připočte dalších zhruba 75 000 lidí, které taky ztratíme.
A ta vláda už vůbec neříká, jak to nahradíme. Kdo tu práci bude dělat, když už dneska je obrovský problém zajistit tu kvalifikovanou pracovní sílu? Trápí se s nějakou takovou otázku vládní koalice? Netrápí. Neslyšíme na to reálnou odpověď. Ano, slyšíme něco o tom, že to dožene růst HDP, ty deficity v tom důchodovém systému. No kolik by to HDP muselo meziročně růst těch třicet let? Každý rok minimálně o více jak 5 procent. No to každý, kdo je trošku soudný v ekonomice, ví, že to není možné. Přesto to vládní koalice jako v éteru takhle vykládá.
Takže já tady poukazuju na celou řadu věcí, kdy se slibují naprosto nereálné věci. Přitom jsou tady základní klíčové výzvy před touto společností, před touto zemí, do kterých prostě musí mít politik a ta vláda odvahu se pustit. Jenomže tato vládní koalice prostě žádnou odvahu nemá. Tady prostě jako vidíme politiku, která někoho uráží, zesměšňuje, pak si tady bere témata, která vůbec nejsou podstatná pro společnost, tady se tím zabije den dva v této Sněmovně, ale nikam nás to jako Českou republiku prostě neposunuje.
Mně chybí třeba u paní ministryně to, že by měla tady předstoupit a při tak klíčové změně říct, mám po čtyřech a půl měsících ve vládě poměrně jasnou vizi a představu, jak chci spravovat veřejné finance v této zemi. Mám představu, jaké budu mít deficity pro rok 2027, jak se celkově bude vyvíjet za ty čtyři roky dluh. A já chápu, že je tady celá řada proměnných, těžko lze predikovat na rok 2028, 2029, jaký bude růst ekonomiky. Ale pokud ta ministryně financí pracuje taky na klíčových reformách této země, tak by měla být schopna říci, já také vidím, kde dokážeme opravdu ušetřit v mandatorních výdajích, protože i když nakrásně vybereme o 8, o 10, možná o 14 miliard korun víc díky nově upravené EET, no tak to absolutně nemůže stačit na pokrytí výdajů třeba v oblasti školství, na pokrytí plateb za státní pojištěnce v oblasti zdravotnictví, nemůže to stačit na pokrytí výdajů, které plánuje tato vláda u důchodů. Ale to paní ministryně vůbec neříká. Ona řekne, začali jsme jednání s Evropskou komisí, ale tak ať nastíní tu konkrétní představu, s jakou hospodářskou politikou ona do toho jde, jak zodpovědnou. Ona před měsícem paní ministryně tady říkala, že nemá křišťálovou kouli, že mně na otázku, kolik bude asi deficit příštího roku, neodpoví. No ale ta ministryně, když dneska vezme základní mandatorní výdaje, tak přece na to už tu odpověď musí umět dát. Já nejsem ministr financí, ale já tvrdím, že to číslo nebude nižší v tom deficitu jak -350 miliard korun, spíš bude stoprocentně vyšší. A mimochodem taková zajímavá věc. Vláda na konci dubna schválila vlastně rozpočtový výhled na roky 2027-2028. ***
