Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(10.00 hodin)
(pokračuje Olga Richterová)
Jana Nagyová byla vydána Evropským parlamentem. Andrej Babiš byl ochráněn svou vládní většinou s motoristy a SPD. A jak to máme vysvětlit lidem? Co si o tom mají myslet lidé? Těm přece Finanční úřad nedoměřuje daň podle politických sympatií, ale podle zákona. Nebo starostové malých obcí, kteří musí vyúčtovat každou korunu dotací, i když k ruce nemají žádný aparát, co by jim s tím pomohl. Jak jim vysvětlit, že jim hrozí sankce, ale předsedovi vlády nehrozí nic? Nebo podnikatel, který když nesplní podmínky dotačního programu, tak opět může být odsouzen i jen za to, že mu úředníci dodali chybný papír. Tyto kauzy existují a v této zemi se premiér svému posouzení podle pravidel vyhnul.
Lidé, kteří pracují, platí daně a pravidla dodržovat musí, pak navíc vidí, že stát nemá dost peněz na opravu škol, na opravu silnic nebo na podporu investic do dostupného obecního nájemního bydlení. Dávám příklady věcí, které jsou užitečné všem, nejenom vybrané rodině.
Lidé vidí kauzu, kde jde o téměř 50 milionů korun evropské dotace, vidí nevrácených 7,5 miliardy korun od Andreje Babiše, vidí politickou imunitu a premiéra, který namísto pokory útočí na soudy, na justici. Jak si mají lidé myslet, že právo platí pro každého stejně? A absolutně nejde o to, co si kdo lidsky myslíme o Andreji Babišovi. Jde o princip. Jde o to, že nikdo nemá stát nad zákonem a už vůbec ne v situaci, kdy ovlivňuje, kam plyne obrovské množství peněz ze státního rozpočtu.
Jsme tady dnes 6. května 2026 v bodě, který může být zlomový pro zadlužování České republiky, protože tato vláda s ministryní financí Alenou Schillerovou bude zadlužovat nás všechny, naše děti a naši budoucnost ve prospěch Andreje Babiše, Agrofertu a jemu podobných. A proto je potřeba se bavit o kauzách a motivacích předsedy vlády, protože způsob, jakým chce Alena Schillerová vědomě zdestruovat funkční dluhovou brzdu České republiky, je zároveň způsob, jak přihrát více peněz třeba agromamutům nebo dalším spřízněným a vyvoleným subjektům. Takhle jednoduchá je ta pravda a takhle zásadní. To opravdu chcete, hnutí ANO, ohrozit naši budoucnost kvůli soukromým zájmům pár osob?
A já bych v této situaci a v této spojitosti ráda zdůraznila, že to není jediná věc. Vy úplně systémově útočíte na pojistky nezávislosti v celé státní správě. Služební zákon vám stojí v cestě – fajn, rozhodnete se ho úplně zrušit, vrátit nás o 20, 25 let nazpátek. Vy nás opravdu táhnete do těch devadesátek, v kterých se rozjížděly leckteré podnikatelské záměry, z kterých pak byl velký bolehlav.
Když se podíváme na další věc, kterou jste v minulosti schválili a nyní rušíte, nominační zákon, může to opět znít technicky a nezajímavě, ale je to hrozně důležité. Chcete zrušit ztransparentnění toho, jak probíhá výběrový proces ředitelů, ředitelek do státních firem. Vy chcete zrušit, aby se víc vidělo na vedení těch největších subjektů ve státě. Vůbec jste to neodůvodnili! Je to zákon, který jste sami v roce 2018 tady spolu s námi prosadili, ale z hnutí protikorupčního jste se fakt asi stali hnutím profikorupčním. Takže namísto rozpočtové odpovědnosti, namísto transparence vy chcete obrovské zadlužování, o kterém byste si mohli rozhodovat úplně sami ve vládě, zrušit veškeré pojistky týkající se nezávislých expertů ve státní správě. Ten takzvaný služební zákon chcete úplně vygumovat a nadto ještě si chcete dosazovat vedení státních firem bez jakékoliv veřejné kontroly, bez kontroly včas, skrze stručný, ale přehledný nominační proces.
Nominační zákon je další příklad z vašeho souboru kroků, kterým přibližujete Českou republiku k nějaké banánové republice. A to nechci, to se nesmí stát. Stejně jako bohužel podrýváte důvěru v naší justici. Způsob jakým na ni premiér útočí, je naprosto nepřijatelný. Tak nesete politickou odpovědnost i za to, že za zdánlivě technické změny skrýváte obrovský rozklad všeho, co ve finále vede k odolné, soudržné a bezpečné společnosti pro všechny.
Takže to, co dnes má být na pořadu schůze, ve skutečnosti je jeden z nejdůležitějších zákonů pro příští roky. Zásadně to ovlivní, jak se budou sestavovat státní rozpočty v dalších letech. Ale v okamžiku kdy vy na mysli máte prospěch holdingu, tak to podáváte celé způsobem, který obchází roky platná pravidla způsobem, který je v přímém rozporu s tím, co jste tady celé minulé období kritizovali. Stovky miliard korun bez jakéhokoliv posouzení ve Sněmovně budou přímo k dispozici vám jako vládě. A tohle si prostě zaslouží pořádnou veřejnou debatu, debatu s odborníky, odpovědi od vás. A zároveň si to zaslouží vrácení do druhého čtení, abychom mohli alespoň na ty nejhorší excesy ve vašich pozměňovacích návrzích, paní ministryně Schillerová, vůbec reagovat. Abychom vůbec měli šanci jako opozice část těch věcí opravit. Protože ten princip té evropské transpozice, a to jsem už řekla, je správný. Potíž je v tom, co jste si k ní vy jako vláda přidali.
Je správné, aby fiskální pravidla uměla v těch mimořádných situacích rozumně reagovat. Je legitimní, aby když přijde válka, vážná bezpečnostní krize, energetický šok či jiná mimořádná událost, stát neměl přehnaně svázané ruce, to je jasné. Proto ten evropský rámec umožňuje určitou flexibilitu, s tím nemáme problém. Jenže pod záminkou té evropské transpozice vy do toho našeho českého zákona přidáváte vlastní, naprosto nadstandardní výjimky, které Evropská unie vůbec nepožaduje. Vy se na ni jenom vymlouváte. Přidáváte ustanovení, která vám osobně umožní obrovské deficity a obrovské zadlužování. A to nejenom v těch krizových situacích, ale i jako úplně běžnou rozpočtovou praxi. To je ten zásadní rozdíl mezi implementací směrnice, čili česky řečeno tím, abychom to evropské právo uplatnili do našeho českého, a něco úplně jiného je použít evropské právo jako zástěrku pro rozvolnění domácích v Česku, vládou Andreje Babiše navařených pravidel nově rozpočtové neodpovědnosti.
Zákon posouvá dluhovou brzdu nad 55 procent HDP. Dneska veřejnost rozumí dluhové brzdě jednoduše. Pokud dluh dosáhne určité hranice, konkrétně těchto 55 procent HDP, mají se spustit přísnější pravidla. Je to varovný signál. Je to pojistka proti nezodpovědnému zadlužování, protože v tomhle pokušení je každá vláda. To tak je. Proto se v demokracii ty pojistky vytvářejí. Jenže vy nyní tvrdíte, že některé dluhy, některé výdaje do téhle pojistky prostě počítat nebudete. ***
