Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(19.00 hodin)
(pokračuje Helena Langšádlová)
A já jsem přesvědčena, že děláme velkou chybu z hlediska naší bezpečnosti. V tom usnesení, a je potřeba, abychom hovořili mezi sebou otevřeně, se dokonce říká, a to mě velmi znepokojuje, že návrh zavádí plošné určování rizikových dodavatelů. Já si myslím, že je to naprosto správně, abychom měli, ať už na té národní úrovni, nebo celoevropské jasný přehled určení rizikových dodavatelů, což omezuje individuální zacílení opatření a problematické, jak stanovili kolegové, je rovněž možnost označit za rizikový celý stát. Já si myslím, že je velmi dobře, abychom si řekli, že do kritické infrastruktury v tuhle chvíli nemají přicházet, do české kritické infrastruktury, nemají přicházet komponenty z Číny. Víte, milí kolegové, já jsem tady už před mnoha lety varovala před čínským a ruským vlivem a chtěla jsem vyšetřovací komisi. To se nestalo, ale v případě Ruska dnes už mnozí pochopili, že to bylo naprosto relevantní, a v případě Číny opravdu buďme velmi obezřetní i v oblasti kybernetické bezpečnosti.
Ano, je potřeba si říct, že nechceme prvky kybernetické infrastruktury, strategické kybernetické infrastruktury, do které budou zkrátka dodávky z Číny. To, čemu dnes v Evropě čelíme, tak opravdu jsou to rostoucí rizika vlastně, která se týkají jak průmyslové špionáže, tak nepřátelské kyberšpionáže, aktivitě či koordinované kampani proti Evropské unii nebo členským státům. Jedná se opravdu i o už dlouhodobé zneužívání dat či narušení celých systémů, které mohou ohrozit, tak jak jsme zažili v případě například i koronavirové krize, kybernetické útoky vůči našim nemocnicím. Jedná se o útoky na naše instituce, jedná se o útoky na nás, na naši společnost, na náš stát, ale třeba i na komerční subjekty, jako jsou banky nebo firmy. Proto já považuju kybernetickou bezpečnost a dotažení toho zákona a za mě i neblokování toho celoevropského řešení za naprosto zásadní, protože kybernetická bezpečnost je jednou z platforem, kde jsme v tuto chvíli velmi zranitelní, a prosím přispějme k tomu, abychom byli odolnější společností. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk opozičních poslanců.)
Místopředseda PSP Jiří Barták: Já taky děkuji a ten název zůstává tedy Nařízení vlády k zákonu o kybernetické bezpečnosti? A jako druhý bod dnes? (Ano.) Děkuji.
Nyní prosím paní poslankyni Pavlu Pivoňka Vaňkovou, která tady má tři návrhy, tak vám spouštím pět minut pro první.
Poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Dámy a pánové, já bych chtěla, protože tu máme dnes dva tisky ze sociální oblasti...
Místopředseda PSP Jiří Barták: Ještě prosím vydržte, než začnete. Opravdu prosím o klid v sále! Děkuji.
Poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková: ...tak navrhnout ještě k tomu tři další body právě z této oblasti, která je tak důležitá pro naše občany. Prvním bodem navrhuji zařadit novelu zákona o státní sociální podpoře, který řeší velmi důležitý nástroj, a to valorizaci rodičovského příspěvku, a reaguje na problém, který je dlouhodobě zřejmý. Současná právní úprava neobsahuje žádný pravidelný mechanismus valorizace této dávky. V praxi to znamená, že rodičovský příspěvek se v čase znehodnocuje vlivem inflace a jeho reálná hodnota klesá. Rodiny, které jsou na této dávce existenčně závislé nebo pro ně představuje zásadní součást rodinného rozpočtu, se tak dostávají do nejistoty. Zvláště citelné je to u domácností, kde jeden z rodičů dočasně nevykonává výdělečnou činnost právě proto, aby pečoval o dítě. Dnes je možné rodičovský příspěvek zvýšit pouze změnou zákona. To je postup zdlouhavý, málo pružný a ve svém důsledku vede k tomu, že se dávka po delší dobu nemění a následně přichází jednorázové skokové navýšení. Takový model ale není dobrý ani pro rodiny, ani pro stabilitu systému. Rodiny potřebují předvídatelnost, ne čekání na to, zda a kdy se politická reprezentace shodne na další změně.
Právě proto je cílem tohoto návrhu zavést automatický a transparentní mechanismus valorizace rodičovského příspěvku navázaný na úhrnný index spotřebitelských cen. Smyslem je, aby rodičovský příspěvek byl alespoň částečně chráněn proti inflaci a aby si zachovával svou reálnou hodnotu. Nejde tedy o mimořádné nebo nahodilé zvyšování dávky, ale o vytvoření předvídatelného systému, který bude odpovídat vývoji životních nákladů.
Za důležité považuji i to, že návrh reaguje na konkrétní zkušenost posledních let. Od posledního navýšení rodičovského příspěvku od 1. ledna 2024 došlo do konce roku 2025 ke kumulované inflaci přesahujících pět procent. I proto náš návrh počítá s navýšením částky rodičovského příspěvku od 1. ledna 2027 tak, aby nebylo nutné bezprostředně po účinnosti zákona znovu otevírat další mimořádné navyšování. Je to tedy řešení, které kombinuje okamžitou reakci na dosavadní vývoj cen a zároveň nastavuje systém do budoucna. Podstatné je také to, že tímto krokem můžeme předejít nežádoucím dopadům takzvaných skokových navýšení po dlouhém období stagnace. Takové nárazové změny nepřispívají ke stabilitě ani důvěře v systém. Naopak pravidelný mechanismus valorizace dává rodinám jasnější rámec, ve kterém se mohou rozhodovat a plánovat své fungování.
Ano, tento návrh má dopad na státní rozpočet. Ten v důvodové zprávě otevřeně je popsán a vyčíslen, ale je to určitě investice do budoucna a tato debata by měla být otevřená, protože není jenom o číslech, ale je i o tom, zda chceme, aby stát uměl reagovat na reálné životní náklady rodin včas, předvídatelně a důstojně. Tento návrh nepředstavuje nahodilý zásah, ale systémové řešení. Posiluje jistotu rodin, přináší větší předvídatelnost a odstraňuje současný nevyhovující stav, kdy je rodičovský příspěvek odkázán pouze na občasné politické rozhodnutí. Proto jsem přesvědčena, že je správné, abychom tento tisk projednali přednostně, a dovoluji si jej navrhnout jako první bod této schůze.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Já si ověřuji prosím, jestli – protože tady to není v té přihlášce uvedeno – jedná se o číslo bodu 51, sněmovní tisk 112? (Ano.) Takže nám to sedí. Děkuji a můžeme jít k dalšímu bodu a vašich nových pět minut.
Poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková: Děkuji za podporu. Budu ráda, pokud se budeme tímto tiskem zabývat, a připojuji další tisk, který si myslím, že je neméně důležitý, a to je zařazení návrhu novely zákona o integračním sociálním podniku jako třetí bod této schůze.
Důvod je velmi praktický a věcný. Nejde o ideologickou debatu, ani o otevírání nového rozsáhlého systému. Jde o technickou, ale důležitou úpravu, která reaguje na první zkušenosti s aplikací zákona č. 468/2024 Sb. v praxi. Současná právní úprava zavedla povinnost vytvářet takzvaný integrační fond. Jeho smysl byl správný, tedy posilovat činnost integračních sociálních podniků a podporovat zaměstnávání osob se specifickými potřebami. Ukazuje se ale, že způsob, jakým byl tento fond nastaven, přináší v praxi řadu problémů. Zejména menší integrační sociální podniky upozorňují na to, že je tento mechanismus administrativně i účetně příliš složitý. V některých případech dokonce podniky omezuje ekonomicky, protože vyžaduje trvalé navyšování fondu bez jasně stanoveného stropu, a zároveň svazuje tyto podniky využít prostředky pouze na úzce vymezené investiční účely. ***
