Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(18.50 hodin)
(pokračuje Ester Weimerová)
Jde i o poskytování velmi kvalitního obsahu Českého rozhlasu cizincům žijícím v České republice, kteří také spolu s námi rozvíjejí naši zemi, žijí mezi námi a mají zájem poslouchat Český rozhlas. Nejsem si... (V sále je hlučno.)
Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak jenom prosím, my jsme tady ještě něco diskutovali, ale my jsme opravdu prodiskutovali k věci a prosím ostatní, aby ztišili své hlasy, abych já slyšel paní poslankyni a zapisoval si správně to, co mi říká. Děkuji.
Poslankyně Ester Weimerová: Děkuji. Nejsem sice členkou zahraničního výboru, přestože se o zahraniční politiku zajímám a zajímala jsem se o ní odmala, ale jsem členkou mediálního výboru, který jsem si vybrala právě kvůli tomu, že vím, jak důležitou roli média hrají v našem životě. Spojují nás se společností, poskytují nám pohled na témata, která se objevují ve veřejném prostoru. Poskytují nám například právní poradenství, informují nás o tom, co se děje kolem nás. Rozvíjí naše kulturní povědomí. Je toho ještě mnohem víc a zrovna u veřejnoprávních médií jsou to zejména ty složky, u nichž se shodneme, že nám v mnohém pomáhají. Díky cizojazyčnému vysílání Českého rozhlasu dostáváme tento obsah nejen za hranice k lidem zajímajícím se o Českou republiku a české reálie, ale také k lidem, kteří nerozumí češtině do takové míry, aby bez problémů rozuměli českému vysílání. Kdybychom přišli o cizojazyčně a zahraniční vysílání Českého rozhlasu, této skupině obyvatel by rozhlasové vysílání chybělo a v obou případech bychom ztratili jeden ze zdrojů velmi kvalitního obsahu Českého rozhlasu, na který můžeme být pyšní.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak děkuji. A máme zde poslední návrh, vašich 5 minut.
Poslankyně Ester Weimerová: Děkuji. Chtěla bych navrhnout jako nový bod Regionální vysílání České televize a Českého rozhlasu, navrhla bych ho tedy jako šestý bod v případě, že by neprošly ty dva návrhy předtím, tak by to byl...
Místopředseda PSP Jiří Barták: Ne, já bych to... To už potom posuneme, mně šlo jenom o to, abychom teď to měli v pořádku. Pak už to budeme stejně měnit ta čísla. Děkuji.
Poslankyně Ester Weimerová: Dobře. Regionální vysílání České televize a Českého rozhlasu a chtěla bych to navrhnout kvůli tomu, že vládní návrh zákona... (V sále je opět hluk.)
Místopředseda PSP Jiří Barták: Dámy a pánové, prosím opravdu o klid v jednacím sále Děkuji.
Poslankyně Ester Weimerová: Vládní návrh zákona, který se vztahuje ke změně fungování a financování veřejnoprávních médií, neobsahuje právní ukotvení regionálních stanic a nejsou tam záruky toho, aby pokračovaly. Proto si myslím, že bychom si měli připomenout jejich význam. Český rozhlas si provádí svůj vlastní průzkum u veřejnosti toho, co veřejnost nejvíc oceňuje, co ji nejvíc zajímá na Českém rozhlase a nejvíc je právě veřejností oceňované regionální vysílání. Přemýšlela jsem o tom, proč to tak je. Ty regionální stanice si vždycky přizpůsobují specifikum toho daného kraje. Například v Praze je větší zaměření na dopravu, v okrajových částech republiky jsou tam pořady pro národnostní menšiny v jiném jazyce než je český, na jižní Moravě je více zastoupen folklor. Mimochodem, stanice Brno je nejposlouchanější stanicí Českého rozhlasu.
Možná je to podobně i u České televize. Já mám data konkrétně k Českému rozhlasu a nicméně vidíme tam, že ty stanice mohou reagovat právě na to, co je pro ty regiony specifické. Potom tady máme...
Místopředseda PSP Jiří Barták: Promiňte, promiňte, promiňte, promiňte, prosím opravdu, pokud si potřebujete vyřídit nějaké své věci, ať už s kolegyní, s kolegou, tak prosím, buď tak, abychom vás neslyšeli, anebo mimo tento sál. Děkuji.
Poslankyně Ester Weimerová: Děkuji. Pak tu máme významný bezpečnostní aspekt možná Českého rozhlasu jako celku, když přijde nějaká krize. Asi jste mohli číst už i v té příručce pro krizové situace je dobré mít s sebou rádio, protože je to zdroj informací k tomu, co se děje, jak na to reagovat. Je to důležité vlastně i potom, co krize pomine nejen bezprostředně poté, ale i v tom následujícím období. Rozhlas může poskytovat cílené regionální zpravodajství o tom, kde například najít pomoc, jak řešit situaci, která s tou krizí souvisí. Bohužel, když sledujeme to, co se děje... (Předsedající zvoní zvoncem pro neklid a hluk v sále.)
Můžeme bohužel očekávat spíše více než méně krizí. Zhoršuje se nám bezpečnostní situace ve světě, pozorujeme extrémnější výkyvy počasí. Proto je potřeba ochránit si zdroj informací pro veřejnost, aby věděla, jak reagovat v čase krize a také po ní.
A potom my jsme tady včera, vlastně i část dneška, byli svědky polarizace, která bohužel prostupuje naši společnost. Já osobně věřím, že jakékoliv zaměření na regiony, na propojení komunit je trošku tou cestou k tomu, abychom tu společnost trochu více spojili. Možná když jsme rozdělení na města a venkov, Prahu a regiony, mladé a staré, což občas zaznívá, právě obsah, jaký poskytuje Český rozhlas, poskytuje ho v regionech, tak by mohl být klíčem právě k té lepší změně, lepšímu vycházení, po kterém tady často voláme. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Já děkuji. Opravdu promiňte, jako ne každý má silný hlas, ne každý je zvyklý se prát za to, aby ho všichni slyšeli. Pojďme se chovat opravdu kolegiálně a nechme i ty, kteří ten hlas nechtějí přepínat, aby nás všechny slyšeli. Opačně, abychom je slyšeli. Opravdu se dají věci vyřizovat i venku mimo tento sál. Děkuju.
Tak další, kdo je přihlášený, tak je poslankyně Helena Langšádlová.
Poslankyně Helena Langšádlová: Vážené kolegyně, kolegové, já jsem vás chtěla poprosit o zařazení bodu Nařízení vlády k zákonu o kybernetické bezpečnosti. Jenom pro pana předsedu, navrhuji tento bod jako bod šestý této schůze. Ten důvod, proč dnes požaduji a prosím vás o zařazení tohoto bodu je ten, že jsme v minulém volebním období přijali zákon o kybernetické bezpečnosti, který považuju za nesmírně důležitý a musím říct, že už při projednávání toho zákona jsem měla velmi nepříjemný pocit, že ne všichni si uvědomují bezpečnostní rizika v této oblasti a ne všichni vyhodnocují tato rizika dostatečným důrazem a vidí možná více ekonomické zájmy některých subjektů, ale já jsem přesvědčena, že v této oblasti musíme vidět především ty bezpečnostní zájmy České republiky. Já bych nejdříve chtěla říci, jak se jmenují s odkazem na tento zákon ta navrhovaná nařízení vlády a chtěla bych znát od vlády odpověď, kdy budou tato nařízení přijata vládou České republiky, protože je to naprosto zásadní pro plnou účinnost toho přijatého zákona o kybernetické bezpečnosti č. 265/2025, který je účinný od 1. 11. loňského roku.
Protože to mám pouze takto, tak mi dovolte, jedná se o nařízení vlády o neopomenutelných funkcích stanoveného rozsahu a nařízení vlády o regulovaných službách, které splňují podmínky strategicky významné služby, a o částech strategicky významných služeb tvořících nezbytných rozsah k zajištění dostupnosti strategicky významných služeb.
Milí kolegové, proč já toto navrhuju v tuto chvíli? Jsou dvě možnosti, jak zejména prověřovat dodavatelské řetězce. Jedna z možností je právě naším zákonem, který v tuto chvíli není dokončen, protože nejsou přijata tato nařízení a druhá možnost je jít cestou celoevropskou. Já jsem přesvědčena, že máme jít tou celoevropskou cestou, ale jsem velmi, velmi znepokojená tím, že bod, který se tohoto týká, to znamená akt o kybernetické bezpečnosti byl zablokován na poslední žlutou kartou na posledním jednání Evropského výboru, a to nejenom ze strany ze strany vládní koalice a z mé mé opravdu velké lítosti ze strany kolegů z ODS. ***
