Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Myslím, že tím chtějí zakázat takový projev, který oni sami považují za nevhodný, urážlivý anebo snad za hranou. To ale není demokracie, dámy a pánové, to je arogance moci. Proč je zrovna černoch s nožem na plakátu nebezpečný? Protože snad nevěříte lidem, že by to mohli pochopit jako nadsázku a obávali se migrace, nikoliv na základě nějakých faktů, které se zjistily dávno předtím někde jinde, na základě informací, které znají třeba z internetu, z různých zdrojů, které se samy dohledaly, ale na základě plakátu? Opravdu? Opravdu chcete takto pohrdat zdravým úsudkem vašich a našich voličů?

Člověka přirozeně, řekněme, skeptického tvora, který si ověřuje a prověřuje a tvoří si názor přece nakonec vždycky sám. (Zvýšený hluk v sále.)

Místopředseda PSP Jiří Barták: Paní poslankyně, promiňte, prosím o klid v sále. Děkuji.

Poslankyně Gabriela Sedláčková: Opravdu chceme pohrdat inteligencí voličů natolik, že jim nevěříme, že nerozeznají politickou nadsázku, že nerozpoznají snad politický slogan nebo cokoliv jiného v politické reklamě? Tak v tom případě bychom se ale měli začít bát i v mnohých dalších případech. V tom případě byste se měli začít bát, že díky vašim nesplněným slibům snad lidé naprosto přestanou věřit v politiku. Měli byste se začít bát toho, že díky vašim propagačním plakátům, billboardům, kde jste přirovnávali mimochodem současného pana premiéra Babiše k Putinovi, takže by snad mohli lidé panu premiérovi chtít na základě tady této vaší informace třeba i násilím ublížit. Třeba ho někde praštit holí.

A hodíte tu vinu na sebe, na vaše hloupé billboardy rozvěšené po celé republice? Já ne, já ji na vás házet nebudu a vy byste neměli taky, ale neměli byste to dělat ani u těch vašich oponentů. Pohrdání inteligencí vlastních lidí není symbolem demokracie, a to ani náhodou. A já chci žít v demokracii a žiju v demokracii, ať už mi politické plakáty, ty vaše, pane Okamuro, který tady je nepřítomen, prostřednictvím pana předsedajícího, nebo milá ODS, milá TOP 09, milá KDU-ČSL, a tady se přiznám, že nevím, jestli se musí říkat prostřednictvím pana předsedajícího a ty vaše plakáty mi přišly jakkoliv hloupé, hloupé, urážlivé. Nazvěte se, jak vy potřebujete. A v tomto případě, ať jsem přesvědčená, že Tomio Okamura je nevinný a když bude vydán, tak soud vyhraje, tak v tomto případě ho nevydám, a to i proto, že žalobu na něj podal jiný politik, který sedí, tedy v současné chvíli nesedí mezi námi, pane Pospíšile, prostřednictvím pana předsedajícího.

Kauza je politická, účelová a já se do takových bojůvek zapojovat nehodlám a nebudu. Naopak doufám, že přenášení těchto politických soudů či... pardon, přenášení těchto politických bojůvek k soudům, takže tomu se vyvarujeme, a to už jen proto, že nejenom soudy, ale i my máme zatraceně mnoho jiných věcí k řešení.

A teď bych snad jen v krátkosti zareagovala na pár mých předřečníků. Já jsem velmi ráda za projev například mojí kolegyně zde nepřítomné Renaty Vesecké, prostřednictvím pana předsedajícího, která právně a legislativně to shrnula sice dlouze, ale já na ten projev odkazuju každého, kdo ho neviděl a navázala bych na to, co tady říkali potom ti ostatní, spíše v takové té motivační a speakerské rovině, protože já nejsem právník. Možná si dovolím navázat na svého kolegu, prostřednictvím pana předsedajícího, Hayata Okamuru, který tady mluvil tamhle nahoru ke studentům, kteří už tam nyní nejsou, je jich tam méně, který říkal, že tady je potřeba mít nějakou morálku, nějakou etiku, ať už těch rozhovorů mezi námi, myslím, že Hayato mluvil o rovnosti v srdci, rovnosti v duši. Já jsem si to částečně napsala a já bych tady ráda řekla, že já věřím, že ji mám, měla jsem ji jako nepolitik, mám ji, doufám, i jako politik, protože já tyto dvě věci neodlišuju a já chci opravdu věřit v právní stát a vězte, že jako občan jsem mu věřila a vlastně věřím doposud. Na stranu druhou - a teď tady možná řeknu věc, kterou nikdo neví - já od té doby, co jsem v politice, od kampaně, co jsem začala politickou kampaň, tak mám na sebe už tři žaloby. (Hluk v sále.)

Místopředseda PSP Jiří Barták: Promiňte, paní poslankyně, prosím, šlo by opravdu snížit hluk v sále, případně jednání přesunout do předsálí? Děkuji.

Poslankyně Gabriela Sedláčková: Vypovídala jsem na policii už nesčetněkrát, pořád s nimi telefonuji. Zrovna předevčírem jsem tam strávila několik hodin na nepříjemném výslechu. Udělala jsem snad něco? Ne, neudělala. Je to prostě politický proces, který je bohužel už v dnešní době, ať se nám to líbí nebo ne, běžným procesem, běžným životem politika a svým způsobem si myslím, že každý politik, který do toho jde, tak už do toho s tím vědomím vstupuje a právě proto si u obou případů myslím a jsem přesvědčena, že naše soudy je správně rozhodnou, ale že by je měly rozhodovat až v době, kdy oni politici nebudou politiky a kdy ta politika a média, která to ještě nějakým způsobem burcují, v tom nebudou hrát tu obrovskou roli. A možná bych také navázala na aktuálně nepřítomnou, zase prostřednictvím pana předsedajícího, kolegyni Báru Urbanovou, která taky měla hezký projev samozřejmě ze svého pohledu a velmi správně řekla spoustu věcí, například, že každý z nás zažil, že nás někdo hodil do jednoho pytle s někým jiným. Já jsem si to tady doslova napsala. Jistě, já jsem to zažila, vy určitě taky.

No, a že každého z nás to urazilo a že když se někomu něco stalo, že někdo třeba považuje člověka snad za chirurga z dovozu, tak co by se stalo, kdyby pak na to někdo navázal a třeba ublížil nějakému člověku tmavé pleti, který by byl tomu chirurgovi podobný. No, ale tady já se vracím zase zpátky do asi půlky té své řeči. A co když někdo ublížil panu premiérovi, prostřednictvím pana předsedajícího, tou holí právě proto, že mu přišlo, že je tak podobný Putinovi, jak vy jste to o něm na svých billboardech říkali. Takže nebuďme pokrytci, dámy a pánové a suďme sebe úplně stejně jako druhé. Děkuju. (Potlesk z řad Motoristů.)

Místopředseda PSP Jiří Barták: Já děkuji paní poslankyni a prosím opravdu, jak je nás tady v tom sále méně, pokud se bavíte, opravdu se to šíří v tom prázdném prostoru daleko více, než když je nás tady víc.

Tak další v pořadí byl pan poslanec Jiří Havránek, který mě ovšem požádal o to, abych jeho žádost zrušil, takže ho odmazávám. A v pořadí je tím pádem... (Reakce z pléna na faktickou poznámku.)

Je pravda, je faktická. Faktická - pan poslanec Petr Sokol, a to jsem se na pana poslance díval celou dobu a nakonec jsem se zapomněl podívat zpátky na faktickou. Máte své dvě minuty, pane poslanče.

Poslanec Petr Sokol: Děkuji, pane předsedající, těm, kteří vás upozornili. Já jsem měl pocit skutečně, že na mě máváte, že mě vidíte, že jsem se přihlásil. Já si, vaším prostřednictvím, dovolím zareagovat na projev kolegyně zvolené ve stejném volebním kraji, jako odkud pocházím já, tedy z Olomouckého, na paní poslankyni Sedláčkovou. Já myslím, že ta debata o svobodě slova je jako zásadní, můžeme o ní hodiny diskutovat. Je možné, že se budou měnit zákony tak, aby svoboda slova fungovala u nás ještě lépe, než fungovala doposavad, ale to přece není podstatou toho, co tady dneska řešíme. Tady řešíme to, že jsou nějaké platné zákony. Někdo byl podle nich obviněn a je třeba to řešit. Takže já myslím, že argumentovat tím, že chceme měnit nějak nastavení pravidel, tak nemůžeme v té debatě o imunitě, to je jedna poznámka.

A druhá poznámka. Je až jako vtipné nebo možná smutné, když politici z vládní koalice vlastně říkají, jak tady je všechno špatně, jak tady je skoro nějak zmanipulovaný soudní systém, to já bych snad pochopil, kdyby takhle argumentovala opozice a říkala, že vláda tady něco zneužívá, zneužívá soudy, ale představa, že vlastně jako je to opačně, tak tomu já prostě nerozumím a myslím si, že tady hledáte argumenty, abyste si to svoje rozhodnutí nějak zdůvodnili, ale takhle to přece není. A notabene ten jeden případ přežil už jednu vládu strany, jejíž šéf je tady dneska předmětem toho našeho rozhodování o imunitě, takže pojďme rozhodovat o imunitě a neargumentujme tím, že nejsme země, která zažila stovky let svobody. Já myslím, že kdybychom došli, tak takových zemí je málo. My jsme opravdu po 35 letech fungující demokracie právní stát, tak to teď účelově, prosím vás, nezakrývejte. Děkuju.

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče. A máme zde dvě faktické poznámky. S první přichází paní poslankyně Barbora Urbanová, s druhou potom paní poslankyně Zuzana Majerová. Paní poslankyně, vaše dvě minuty. ***